Konec sociálního státu je myslitelný

I když se pořád najde dost těch, na které nepodmíněný základní příjem působí jako červený hadr na býka, podobně jako ještě nedávno sňatky homosexuálů, před tím volební právo žen a ještě před tím zrušení nevolnictví, skutečnost je taková, že se o něm v poslední době nejenom více hovoří, ale začíná se s ním i experimentovat (Finsko, Nizozemí, Švýcarsko, Ghana, Indie). Na první pohled paradoxně s ním koketují i „kybernetičtí libertariáni“ z amerického Silicon Valley, což se odráží v jisté nedůvěře, zda jde skutečně o koncept přijatelný pro levici (byť ho mnozí, zejména jeho kritici, považují div ne za esenci komunismu), když se těší vážnému zájmu kapitalistů non plus ultra.

Asi nejlépe jsem tyto rozpaky četl formulovány zde:

Předně tu prý hraje roli tradiční libertariánský odpor vůči vtíravosti a neúčinnosti sociálního státu – tento problém by mohl základní příjem ruku v ruce s oslabením státních institucí vyřešit. (…) Vykořisťovatelské zaměstnávání ve firmách typu Uber prý navíc nebude vypadat tak zle, pokud lidé budou mít zajištěný příjem a třeba taxikařením pro Uber si budou jen přilepšovat. (…) Sbohem institucím sociálního státu a regulacím zaměstnavatelů, které garantují práva pracovníků.

Já ale myslím, že takové rozpaky vůbec nejsou na místě. Smyslem levice není boj proti libertariánům, to je jen prostředek k osvobození člověka od jha vykořisťování, stejně jako sociální stát. Intervence státu do ekonomiky a státní regulace nemají účel samy o sobě, ale jedině jako prostředek kompenzace asymetrie ve vztahu zaměstnavatel vs. zaměstnanec. Pokud by vyjednávací pozice zaměstnanců vůči kapitálu posílila díky nepodmíněnému základnímu příjmu, není jediný důvod, proč stát v této oblasti nezredukovat; bazírovat na sociálním státu jenom liberálům na truc je zpozdilé.

Nepodmíněný základní příjem představuje, již jenom s ohledem na klesající potřebě hrubé pracovní síly, pokračující automatizaci, rostoucí produktivitu práce a měnící se společnost, evidentní řešení pro budoucnost a pokud by se na něm mohla shodnout levices pravicí, je to jedině plus.

Reklamy

25 comments

  1. Ota

    Konec sociálního státu myslitelný není, budeme-li za jeho součást třeba považovat státní důchodový systém a sociální pojištění proti nezaměstnanosti, které tím, že jsem něco odpracoval a (povinně) státu něco na tomto pojištění zaplatil, mám pak automaticky právo na případné pojistné plnění. To není něčí libovůle, ale smluvní povinnost protistrany (byť vynucená i pro ty, co by si takové pojištění sami platit nechtěli, třeba jako si nikdo povinně nemusí platit životní či úrazové pojištění).

    Takže sociální stát, pokud bude placený MINIMÁLNĚ formou individuálního pojištění, skončit nemůže, nechce-li protistrana porušit smlouvu (kterou sama formulovala a nám její znění bez možnosti vyjednávání jako hotovou věc předložila k vynucenému souhlasu).

    Ohledně základního nepodmíněného příjmu (ZNP). Ten je jistě možný, jediné co je na něm diskutabilní natolik, že by se pak mohl jevit jako v praxi nerealizovatelný, jsou jeho konkrétní parametry. Jak jsem již psal a budu psát pořád, shlédl jsem kdysi asi 1,5 hod. video v němčině (pro němčiny neznalé opatřené cz titulky) pojednávající o tom, že jediná SPRAVEDLIVÁ daň je DPH, tedy daň ze spotřeby. Všechny ostatní jsou nespravedlivé, trestající za kreativitu a pracovitost. Bylo ukázáno, tuším na nákladech na poskytnutí kávy v kavárně coby služby, jak by to bylo spravedlivé, kdyby veškerý sociální stát – byl sanován jen z DPH s tím, že by každý dostal JEDINOU univerzální sociální dávku, bez ohledu jestli ji potřebuje, a to ZNP: Jako liberálovi se mi ta premisa velice líbí, dokonce ji mám až za moc libertariánsky adorující odměnu za práci jako to co nám bezezbytku náleží, a že jednou daní co by měla být placena, je spotřební daň, jako trochu nespravedlivé k těm, kdo bude mít celkový přijem nižší – a je jasné, že i při zavedení ZNP budou i nadále velké příjmové rozdíly existovat. Kdo spotřebovává hodně, více zatěžuje společenský ekosystém, infrastrukturu a zatěžuje i sám sebe (své zdraví), což je logické. Ale…

    Myslím, že takto pojaté zdanění by mi velmi vyhovovalo, když by ZNP znamenal – stejný jednotný příjem pro všechny bez ohledu na věk a sociální status (bohatství, vzdělání, rodinný stav), zrušily by se veškeré přímé daně a sociální pojištění – vše by financovalo pouze vybírané DPH mi přijde trochu nespravedlivé prostě proto, že tady bude nemálo těch, co tento příjem nikdy potřebovat nebudou a jestli to, že jej budou i tito lidé pobírat má být „daň systémovosti“, kdy systém nechce přijmout další náklady na zkpoumání příjmových poměrů svých občanů, že se raději spokojí s výplatou i těm, co to nepotřebují – pak budiž. I když si myslím, že náklady na zkoumání příjmů (zvlášť když každý musí podat daňové přiznání a příjmy jsou jasně vedené na každého dospělého, včetně pracujících důchodců).

    Takže jen jsem se pořád nemohl dopočítat toho, kolik by ta DPH měla být aby to vše byla schopná ufinancovat resp. kolik by musela být pak výše ZNP, aby si nemalá část lidí nakonec nepohoršila. Já bych si patrně polepšil, ale troufám si tvrdit, že pro moji sociální skupinu není zrovna ZNP, přímo určena. Ale chápu, že je to systémové opatření předpokládající kompletní sanaci sociální potřebnosti pro časy budoucí, což se může dotknout i nemála těch, co se cítí dnes i bez pomoci státu sami zajištěni natolik, že by žádný ZNP nepotřebovali.

    P.S. tuším že je to tento film, resp. jeho zkrácená verze, ale nemám tu verzi s cz titulky.

    • Tribun

      Vezměte si, jak dlouho se u nás diskutuje o reformě penzijního systému a výsledky zatím veškeré žádné (když nepočítám ideologicky motivovanou avantýru s 2. pilířem). NPZ se tedy bude jistě diskutovat také a dlouho a budou se hledat ty správné parametry, včetně změny daňového systému (o spravedlnosti DPH si myslím svoje a není to totéž, co si myslíte vy). Ony možná ty reformy budou muset být zcela zásadní a bude se muset změnit celé paradigma, například tak, že by se NPZ nefinancoval z DPH, ale u HDP.

  2. XY

    Nepodmíněný základní příjem mi připadá jako takřka první stadium komunismu, k němuž jsme dorazili jinou cestou. Takže si myslím, že to v realitě nebude tak horké. Abychom si rozuměli, ten koncept rozhodně nezavrhuji, ale co se uskutečnění týče, jímá mne stará dobrá česká skepse. Nadto mám takový dojem, že záhy budeme mít úplně jiné starosti.
    Pěkný víkend všem!

    • embecko

      „Nadto mám takový dojem, že záhy budeme mít úplně jiné starosti.“

      To je mozne, az za nase internetove expoze prijmeme nepodminene 2 roky na Borech, zabiram si dolni postel

  3. Morybundus

    Problém je v tom, že takhle uvažujete Vy, nikoliv však libertarián…
    Jelikož se semtam snažím pochopit myšlenkový svět libertariánství, který mi přijde mimořádně zajímavý (a též mimořádně děsivý), něco bych si k tomu dovolil podotknout.
    Levice vždy stavěla svůj světonázor mimo jiné na kritické rozvaze. Marx polemizoval, Lenin rovněž, polemizují Chávisté stejně jako PODEMOS. Někdy, pravda, není toto polemizování zrovna na místě (a také bývá často příčinou oslabení levice, která skrze zaběhnuté sklony k filozofování, promešká okamžik „lámání chleba“), ale nakonec vždy vede ke kvalitativně pozitivním změnám.
    Oproti tomu libertariánství není nepodobné náboženství se všemi jeho aspekty. Především je dogmatické. Nečetl jsem snad nikdy polemiku libertariána nad tím, jsou-li jím vyznávané koncepty v něčem chybné. Naopak, téměř vždy, když jsem měl to štěstí/smůlu s libertariánem zapříst rozhovor, připadal jsem si po chvíli jak na „kapitalistické misii“. Nutno uznat, že vše, co říkají, mají skvěle podloženo, ovšem to měli komunisté také. Za dekády si vytvořili zdánlivě neprůstřelnou logiku, která však stojí na tom, že některé věci jsou prostě dané a nediskutuje se o nich. Kdyby se totiž diskutovat začalo, celé ty pečlivě stavěné teorie „Atlasovy vzpoury“ by se zhroutily jako domeček z karet.
    „Commies“ a „Libs.“ mají společnou oddanou víru v ideová dogmata (tím bych řekl, že se liší komunista od levičáka). Libertarián musí především neochvějně věřit v to, že: 1) Stát je vždy špatný, 2) Regulace je vždy špatná a 3) Člověk je za všech okolností racionálně uvažující bytost. Vyzbrojen těmito dogmaty, vydává se do všelikých diskuzí, kde hájí slovo Kapitálu jako pravý rytíř.
    Proč to píši?
    Především proto, že ač se mohou snahy libertariánů a levice dostat do průsečíku např. ve věci nepodmíněného příjmu, vždy zde bude diametrálně odlišný důvod, proč jedni chtějí to, co druzí a také diametrálně odlišné představy o tom, co se tím všechno vyřeší. Přijde mi, že podpora NZP libertariány je vedena čistě tím, že zapadá do dogmatu co největší ekonomické svobody. Nicméně, všichni víme (pokud nejsme dogmatici), že svět nelze vidět skrze hypotetické, utopické, růžové brýle. Libertariánská představa NZP mi přijde spíše jako grandiózní obdoba kupónovky, kdy se lidem zpočátku něco dá (NZP), aby se v nastálém „kvasu“ a za jejich nadšeného souhlasu zrušilo vše, co je dříve chránilo před libovůlí moci (kapitálu) a poté, až budou tyto „instituce“ zrušeny, NZP bude prohlášen za nežádoucí, skokově vzrostou ceny, nebo se stane jiná z 1000 dalších možností, která donutí lidi opět vstupovat do nerovných pracovně-právních vztahů – nově však již bez jakéhokoliv zastání, bez jakékoliv regulace. A nikdo nebude moct říct ani „popel“, protože to přeci všichni udělali dobrovolně, svobodně a s písní na rtech…
    Řekl bych, Tribune, že na tomto se levice s pravicí nikdy neshodne, i když v hrubých obrysech se možná mohou podobně vyjadřovat. Podstaty obou světonázorů jsou protipóly. Libertarián touží po absolutní svobodě, ale té nelze (za pomoci jeho receptů) dosáhnout ve světě takovém, jaký je. Minimálně ze stejných důvodů, z jakých nelze dosáhnout komunismu. Volá-li i přesto lib. po NZP, něco mi říká, že za tím nebude nějaká filantropie.
    Doporučuji vynikající článek na v podstatě stejné téma: http://a2larm.cz/2016/03/spolecnost-bez-prace-je-nevyhnutelna/

    • Tribun

      Uznávám, že účel není vůbec nepodstatný, minimálně z pohledu toho, co bude následovat, je dost zásadní. A pokud je účelem likvidace státu, a nikoliv osvobození člověka, pak je dost pravděpodobné, že po jeho úspěšném zavedení a oslabení státu by se liberálové pokusili zlikvidovat i jej. A rušit jedno jediné opatření je určitě snazší, než rušit celý komplex opatření reprezentovaný současným státem. Liberálové tedy nakonec jako spojenec pro zavádění NPZ asi moc vhodní nebudou. To ale nic nemění na tom, že levice a etatistický fetišismus není totéž.

  4. jvf

    No jak znám tuzemské poměry, to by se objevilo mrtvých duší, za které by jejich nepodmíněný základní příjem pobíral někdo úplně jiný…

    • Tribun

      Před sto lety v carském Rusku snad, ale dnes se všemi těmi registry? Úplně stačí navázat to třeba na zdravotní pojištění a jít pak po těch, co nikdy nebyli u doktora, ani v porodnici.

      • vladimír šmídl

        Zájem o cizí identitu vzroste, zejména až v Německu začnou honit kosovské drogisty.V naší ulici je několik domů na prodej a likvidací důchodce (Orlík a pod.) získáte českou identitu a zároveň se přeregistrujete k lékaři, který vás v životě neviděl
        (Cheb – Studénka). Nový lékař bude spokojen s kapitační platbou a vy s invalidním a nepodmíněným důchodem. Zdravotní údaje (krevní skupina, nemoci) se volně vyhazovala v 90. létech, dnes se mne lékařka ptá na to, na co si vzpomenu, osobně mne nepozná. Ještě nedávno státní úřady psaly vaše rodné číslo na každý doporučený dopis a zamazávaly jej barevným fixem, takže jej šlo zjistit .Zkrátka, je odkud začít. Ostatně, víme, kde v Evropě jsou uloženy osobní údaje pojištěnců VZP?

        • Tribun

          Ale pořád to bude kus za kus, ne? A vůbec, tohle je od vás takové typicky české – ještě to ani nefunguje, a už se vymýšlí, jak to ochcat, ošvejkovat, vytunelovat.

  5. Leon Kreutzfeld

    Nepodmineny zakladni prijem vypada jako zajimave reseni pro automatizovane hospodarstvi kde neni treba prace. Myslim,ze tam se mohou shodnout socialiste s liberaly nebo libertariany, protoze je to i lepsi nez zamestnavat bandu arrogantnich drabu co rozdeluji prebendy.

    Vidim tam ale 2 problemy, ktere je treba vyresit:

    Za prve kdo to bude financovat. Dnesni stat zije hlavne z dane z prijmu a stredni trida tezko utahne jeste vetsi danove zatizeni. Bohati nezbohatli z prijmu nybrz z rustu hodnoty jejich aktiv, takze pokud to ma fungovat, tak je treba danit aktiva, a nepodmineny zakladni prijem vyplacet napriklad z dividend. A tam bude problem, protoze to je zasadni zmena paradigmatu a neda se verit ani bohatym, kteri budou branit status quo, ani statu, ktery zmrvi vse do ceho strci sve pazoury. Takze k tomu bud vubec nedojde, nebo to bude dalsi ubytek svobody na ukor uz dnes prilis mocneho statu.

    Za druhe kdyz zavedete nepodmineny zakladni prijem pouze regionalne, tak se tam bude stahovat spousta „uprchliku, potrebnych“ a podobnych typku a opet se vracime k otazce kdo to bude schopen financovat.

    Muj nazor je, ze pokud k zavedeni nepodmineneho zakladniho prijmu nekde dojde, tak to bude nastroj pro vetsi kontrolu obyvatelstva a zvyseni zavislosti obcanu na statu a vlastnicich systemu.

    • Tribun

      Zdroje jsou :-) Ale teď vážně, ty zdroje skutečně jsou. Problém nejsou zdroje, problém je – jak sám správně říkáte – změna paradigmatu. Ve většině koncepcí NPZ, o kterých jsem zatím četl, většinou nešlo o všeobecný příjem, ale právě „jen“ o *nepodmíněný“, a to ještě ne absolutně. Nárok na něj by neměli mít všichni (většinou ne děti, nebo ti, kteří ještě vůbec nepracovali), nebo ne po celý život. Do budoucna se ovšem něčemu podobnému zřejmě nevyhneme, takže spíš než vymýšlet, proč to nejde, bychom měli přemýšlet nad tím, jak to udělat.

  6. tresen

    Možná by šlo spočítat, kolik lidí nahradila automatická linka nebo software a vyměřit za ně daň a pojištění.
    Vykořisťování mašiny by kapitalistovi nemělo procházet tak lehce.

      • tresen

        Inu, byl to jen skromný pokus napovědět, kde vzít prostředky na nepodmíněný příjem.
        Jestli vám připadá hloupý, asi znáte lepší.

        • Tribun

          Kde vzít prostředky je naprosto špatná otázka, protože sugeruje, že se někomu musí vzít, když přitom opak je pravdou: zdroje jsou, stačí jen zabránit tomu, aby si z někteří brali neúměrně mnoho.

          • tresen

            No vidíte. Já zase neuznávám představu, že existuje jakási společná hromada, ze které si někteří berou oprávněně a jiní z ní kradou.
            Termín „vzít prostředky“ se nejspíš vžil po vynalezení daní. Jste proti daním?

              • Ota

                Daně jsou podstatně starší než bylo nějaké „soukromé vlastnictví výrobních prostředků“, navíc tento termín je ideologickým postulátem který má relevanci jen u jeho věrozvěstů, daně byly vždy zvůlí panovníka vůči bezprávnému lidu nacházejícím se na teritoriu jím ovládaným. První daň co známe, byl už ve starověké Babylonii ony později i nám dobře známé „desátky“. Vybíral je jak panovník, tak církev. Píše se o nich jak ve Starém i Novém zákonu. Co za ně poskytovala? Nic moc, takže našich 19% rovné daně f příjmu, 21% DPH, spotřební, ekologické, silniční, daně z nemovitosti, dividend, dědickou, darovací, daň z převodu nemovitostí a jistě je ještě i několik dalších o kterých ani nevím, protože je už někdo jiný za mě odvádí tím, že je součástí kupní ceny atd., se musí jevit jako cena, za kterou by mě měl státní zřízenec nosit do práce, starat se o mé staré rodiče jako o královnu ze Sáby a mé děti učit angličtinu lidi z Harvardu a ne rekvalifikované „komunistické“ učitelky z aprobace ruština-občanská nauka. Toto se oproti středověku tedy musí jevit jako naprosté vydřidušství. Upřímně řečeno, ono jím je, ale přeci jen díky daním máme nějakou inženýrskou a komunikační infrastrukturu, i když onehdá se mi ptal jeden klučina z horolezeckého kroužku a já úplně logicky nedověděl jasně odpovědět…..
                …jakou že to infrastrukturu za nás platí stát, když
                1. za vodné, stočné, vytápění, elektřinu (cenu za přenosovou soustavu) si stejně musíme platit dalším (soukromým) společnostem?
                2. za dálnice, platíme silniční známkou, mýtné, silniční daní?
                3. za autobus a státní dráhu platíme jízdné?
                4. jesle a školky platíme (soukromému provozovateli) anebo ji pro nás zřizuje náš „vykořisťovatel“ coby firemní zařízení pro své zaměstnance zdarma, zatímco státu na to platíme daně a on pro naše dítka nakonec stejně nemá místo?

                Našlo by se toho samozřejmě víc, kdybychom si svépomocí (třeba namísto veřejné dopravy vzali svoji vlastní) anebo se soukromými poskytovateli stejných služeb jaké nám za daně a ještě normální poplatek (jízdenku, školné) poskytuje (povinně) stát, takže nemyslíte, že bychom za stejnou službu kdybychom tu možnost měli, a nemuseli si ji povinně předplácet od státu, takže kdybychom si ji jednorázově zaplatili či dvoustranně dlouhodobě zajistili smluvní cenou u soukromníka, že bychom si nepolepšili jak nižší cenou, tak lepší kvalitou soukromým subjektem takto poskytované služby? Otázka je spíše mluvnická, já samozřejmě ze své vlastní praxe odpověď znám velice dobře…

                • Tribun

                  Jeden moudrý muž řekl: „Daně platím rád, kupuji si za ně civilizaci.“ Podle vás to byl ovšem hlupák, který nechápal, že kdyby žádné daně nebyly, bylo by všeho dvakrát tolik za polovic. Ty otázka toho chlapce jsou velmi správné, ukazují ovšem jedině na absurditu tzv. demokracie a na to, že tvrzení o tom, že soukromý vlastník je lepší, než veřejný (!= státní), je blábol. Chyba není v daních, chyba je v privatizaci.

                • oh

                  Asi poněkud naruším libertariánské iluze, ale už ve starověkém Babylónu soukromé vlastnictví výrobních prostředků samozřejmě existovalo, třebaže samotný tento pojem ještě nebyl vynalezen. A už tehdy platil „posvátný“ princip, že velcí vlastnící dosáhli i na velké úlevy.
                  Abyste nezůstával bezradný, až se vás zase nějaký klučina zeptá, můžete si prostudovat jako celkem názornou ukázku vlastnickou strukturu vodovodů v Praze –
                  1) kdo vlastní, udržuje a rozšiřuje vodárenskou infrastrukturu?
                  2) kdo provozuje vodárenské služby – tedy vlastní prodej vody?
                  3) jak se dělí příjmy a výdaje z vodného a stočného?
                  Také já bych rád znal odpověď na jednu otázku, a sice: Proč zastánci teze „stát je nejhorší vlastník“ při privatizaci pražského vodárenství přidrželi úplné privatizace zisků a zcela opominuli privatizaci výdajů?

                • XY

                  Privatizace výdajů? To je perverzní omyl. Výdaje a ztráty jsou přece jediné ekonomické položky, které jsou vhodné k socializaci, to dá rozum! ;-)

  7. tresen

    Tvrdošíjné lpění na tezi, že soukromé vlastnictví výrobních prostředků je jakási vývojová úchylka od správného trendu mířícímu ke komunismu, u vás samozřejmě oceňuju, Tribune. Není nad názorovou konzistenci, i když musí být občas zdrojem beznaděje.

    • Tribun

      Není to úchylka, je to brzda. Při hlubším zkoumání ovšem nejde o samotné soukromé vlastnictví, ale o moc s ním spojenou. Pokud by z něj nepramenila nerovnost, nebyl by důvod ho omezovat.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s