Naprosto brilantní text Lea K. o účelovém zaměňování rovnosti se stejností, ztotožňování nerovnosti se svobodou a dalších kanonických faulech pravicového konzervatismu. Díky, sám bych to lépe nenapsal.
napsal Leo K.
V pořadu Slovenskej televízie Večer pod lampou, díl Zatýkanie v Česku, se ptá moderátor Štefan Hríb Romana Jocha, když před tím vyjmenoval téměř všechny jeho neúspěchy, jestli si někdy neříká: „Já už se na to vykašlem, ta teoria prostě nefunguje.“ Oprávněně, protože tento stážista amerických konzervativních think-tanků, konzervativec až do morku kosti, ředitel Občanského institutu, je až fanatickým obhájcem majetkové podstaty všech lidských práv. Tu je pak ochoten podpořit citací obsáhlé řady většinou amerických teoretiků. Jenže i pravicový aktivista Jakub Malinovský je jeho schematickým konzevatismem zaskočen natolik, že v článku Joch, Dundáčková a lidská práva (Revue politika) kde Romana Jocha hájí, připouští, že: „Roman Joch si za své šablonovité myšlení, podporu agrese NATO vůči Jugoslávii a spoustu dalších věcí ostrou kritiku zaslouží.“ Šablonovité myšlení. Možná, že tedy v podání Romana Jocha jde opravdu o zafixovaný omyl a nikoliv skrytě účelové tvrzení.
Existují totiž „omyly,“ které stálým opakováním…
Zobrazit původní příspěvěk 2 229 dalších slov
Tribun 
Joch je především bigotní konzervativec, takže mi rozhodně nekonvenuje. Právo na majetek je samozřejmě lidské právo, ale je regulováno a je to tak správně. Nicméně regulace musí ze své podstaty být určitým omezením s jasně daným odůvodněním, ne faktickým znemožněním vlastnických práv či degradující původní objem na jen malý zlomek, regulace není podstatou ale žádaným doplňkem:-)
Jinak bombardování Jugoslávie resp. Miloševičova násilnického režimu, který se začal chovat 50 let od války jako nacisté, protože hromadné hroby s masovými popravami, tady od té doby nebyly a on byl ten, který postupně napadl všechna etnika, co tvořila slepenec někdejší SFRJ. Takže optikou příznivců Opolčenců, začal bojovat proti svým spoluobčanům jen proto, že už se Srby nikdo ve společném státu nechtěl žít. Proto rozpoutal genocidu a Sarajevo se připodobňovalo ke Stalingradu, obklíčeného, kde byli srbskými odstřelovači vražděni civilisté jen proto, že se odtamtud chtěli dostat. Nebyli to tedy Chorvaté, Slovinci, Bosňáci a Kosovani, kdo by stát před Bělehradem a vraždil Srby, ale byli to Srbově, kdo stál nejdříve před Ljublanou, pak Zagrebem, pak Sarajevem a nakonec před Prištinou. Agresor je ten, kdo stojí na cizím území a vraždí tam, obětí je ten, kdo z vlastního území je vyháněn anebo sám prchá.
Tady v tom ale stojí zajedno všechny proudy evropské politiky na stejní straně, mimo komunistů a panslovanských nacionalistů stojících proti Západu.
Kdyby Západ byl včas ve Rwandě, Súdánu, Eritrey nebo Somálsku, mohlo to dopadnout lépe, alespoň tak jako v Jugoslávii. Zajímavé je, že v současnosti, kdy Srbové se chtějí stát součástí EU a prosí své sousedy, které předtím napadli, aby jejich kandidaturu nevetovali. Černá Hora se prý chce stát dokonce členem NATO. Paradoxy, pane Vaněk? Ne, jen logický vývoj poté, co padla totalitní postkomunistická vláda a nastala liberální demokracie.
Kdyby nebyl bigotní, nebyl by to konzervativec.
Kdyby Západ byl včas ve Rwandě, Súdánu, Eritrey nebo Somálsku, mohlo to dopadnout lépe, ale on byl právě jen v tom Srbsku a tak nějak se těžko věří, že důvod byl jiný, než že Srbové byli a jsou spojenci Rusů, zatímco Chorvati byli a jsou spojenci Němců. Už od dob nacistů. Kdyby obnovené Německo nezačalo podporovat nacionalistické ambice svých ustašovských pobratimů, mohlo to v té Jugoslávii dopadnout také lépe. A faktické relativizaci mezinárodní práva uloupením Kosova ani nemluvě. Zajímavá, jak jsou ta nedotknutelná vlastnická práva někdy nicotná.
Kdysi, ještě na Konfrontaci, dal pán onoho blogu blahé paměti čas od času do placu některý z textů Romana Jocha a diskutéři, včetně mě, ho s chutí cupovali.
Tady, v podání pana Lea K., ovšem nejsou k dispozici autentické výroky v příslušném kontextu. Jde o interpretaci, u níž autenticita není moc zřetelná. Jako fackovací panák dobré, ale podklad pro skutečnou kritiku to není.
Když ono nejde o Jocha, ale o jochy.
Jochové sem nebo tam, v jednom má pan Leo K. určitě pravdu: Dokud bude rovnoprávnost ovlivňována silou peněženky při „nákupu“ (legálním i nelegálním) těch kdo mají mé právo obhájit či zajišťovat (právníci, politici, zastupitelé), potud nepřestane být rovnost před právem jen iluzorní záležitostí.
To je bohužel to samé, jako když klausomil mluví o kocábech.
Ono to je bohužel něco úplně jiného
No, je vlastně obdivuhodné, že pan Leo K. má vůbec chuť se seriózně zabývat jochovinami.
Když ony se ty potvory mají tak čile k světu, na to, že měly být už pár desítek let mrtvé.
„Pokud by tedy západní civilizaci hrozil zánik v důsledku politické a intelektuální impotence levice, konzervativci by byli zbaveni závazku dodržovat dosavadní demokratický politický konsensus. Za těchto okolností by gentlemani neměli jinou možnost, než odmítnout demokracii, opět převzít vládu do svých rukou a pokusit se v praxi slovem i skutkem obhájit svobodu a existenci západní civilizace. Jinými slovy, nastolit pravicový autoritativní režim.“
Tohle by se v souvislosti s Romanem Jochem mělo lidem připomínat, kdykoli se jméno toho objeví někde na veřejnosti.
(Tribunovi se omlouvám za tu špínu, ale nemohu jinak: http://virtually.cz/archiv.php?art=13355)
No vida!
Tahle autentická jochovina už se dá odmítnout s plnou parádou!
Jedno se mu ovšem upřít nedá: Je naprosto konzistentní, netaktizuje, klidně pošle do háje Klause či jiné pravicové guru, když ho naštvou.
Že proti podobným věcem neexistuje účinná obrana, to je opravdu na pováženou.