Obrázky musí být, to je mantra veškerého zpravodajství a toho mainstreamového (čti bulvárního) především. Takže když obrázky nejsou, tak se vypůjčí z archivu nebo z fotobanky a napíše se k nim „ilustrační fotografie“ nebo „ilustrační záběry“, aby byl editor z obliga; stejně to štve jen menšinu těch, co si přečtou i text a pak se nestačí divit, jak se ti dva neshodnou. Je to lež? A je lež, když si televize potřebné záběry zinscenuje?
Protože přesně to je podstata skandálu, který začíná probublávat českým internetem, jenž velmi citlivě zareagoval na zprávu, že jedna rakouská televize nestihla pomáhající uprchlíky a tak úklid po povodních zinscenovala. Tady je ještě zřejmé, že uprchlíci skutečně pomáhali, jen jindy (a možná jinde), než kde televize natáčela: „Do práce se tam zapojili i běženci, reportéři však dorazili pozdě. Úklid je proto nechali sehrát. Rozzlobení obyvatelé města sledovali, jak se odpadky vracejí z kontejnerů zpátky na ulici.“ Tomuhle alespoň já rozumím tak, že místní nerozzuřilo ani tak to, že v té pochybné etudě figurovali uprchlíci, jako to, že se udělal bordel tam, kde už bylo uklizeno. Tomu ostatně odpovídá i původní zpráva, mimochodem jediná, kterou české zdroje odkazují, takže se vtírá otázka, zda to Češi neprožívají víc, než bezprostředně dotčení Němci?
Možná už tušíte, kam tento příběh v českém prostředí směruje – k diskreditaci uprchlíků. V českém prostředí si proto můžeme přečíst, že migranti předstírající v Německu úklid po povodních („To není pobuřující, nýbrž osvobozující zpráva. Protože ta smečka multikuturalistů opět předvedla, jak je pokleslá.“), což je technicky vzato pravda, ovšem jako herci, ne jako podvodníci, což je pro někoho možná nepochopitelný, a možná nežádoucí detail.
Ti, kterým nikdo nediktuje, o čem smějí psát, píší o tom, že takto se dnes dělá zpravodajství. Rakouská televize přivezla do obce zničené povodní uprchlíky a aranžovala záběry, jak pomáhají a pokračují: „Všechny záběry však byly uměle zinscenovány, protože vše již bylo uklizeno a nikoli za pomoci uprchlíků.“ Zjevný rozpor s tím, co píše v původním článku („Flüchtlinge hatten in der schwer vom Hochwasser gebeutelten Stadt in den letzten Tagen immer wieder bei den Aufräumarbeiten mitgeholfen – jedoch nicht an dieser konkreten Stelle.“), který sami o pár řádek níže odkazují, reakci netrápí, pravda á la Prima je přednější. Inu, nikdo jim nediktuje, o čem smějí lhát. I když opět, přísně technicky vzato, když zanedbáme vše kolem, především kontext a historii, tak pravdu mají, jenom je pak třeba se ptát, proč v tomto případě se kontext zanedbává, zatímco když jde o kriminalitu uprchlíků, je akcentován s intenzitou hraničící s fabulací?
Standardní konspirační pointa pak musela nutně přijít: „Jako bych viděl politruky obou médií, jak si rvou vlasy a přemýšlejí, zveřejnit, či nezveřejnit, když už to alternativní média jednou přinesla a informace se šíří…“
Zdravě selsky rozumní vlastenci, kteří nesedli na lep nadnárodním elitám a neziskovkám, mají svůj velký osvobozující příběh o zradě a spiknutí, se kterým si na ně nikdo nepřijde, ve kterém vůbec nejde o pravdu, nejde o zamyšlení nad důvěryhodností (médii) zprostředkovaného poznání, o závislosti vlastního názoru na někom jiným vybrané, předané a podané informaci, nýbrž o naději na svět takový, jaký si myslí, že je. Není tedy divu, že ti samí lidé, kteří kritizují rakouskou televizi za inscenaci ilustračních záběrů, hájí a chválí TV Prima za programově negativně tendenční zpravodajství o uprchlících.
Média, rozuměno hlavně ta zpravodajská, tedy novináři, tak dlouho hazardovala s svojí důvěryhodností, až ji všechnu prošustrovala a dnes už jim nikdo nevěří. Ať řeknou, co řeknou, vždy se najde někdo, kdo tomu nebude věřit (a bude na sebe pyšný, jak je převezl), nebo naopak bude věřit všemu (a bude na sebe pyšný, jak má silný a ostrý názor). Mediální zpravodajství přestává být autoritativním zdrojem informací, což je zcela zásadní problém, protože právě na základě informací se rozhodujeme a pokud se neshodneme na tom, co je a co není pravda, tak se nikdy na ničem nedomluvíme. A od toho je už jenom krůček k tomu jít si po krku.
Pravda není komodita, aby si konkurovala na trhu a vyhrála ta s lepší nabídkou. Nebo už ano?
Tribun 
„Do práce se tam zapojili i běženci, reportéři však dorazili pozdě. Úklid je proto nechali sehrát.“
To je hoax jako poleno. Tisicileta voda dorazila ve stredu 1. cervna, ve ctvrtek 2. tocila ORF svoji reportaz, kterou pouzila jako dukaz proti narceni, ze by fingovanou zpravu natocila sama. Takze ve stredu tisicileta voda, ve ctvrtek manipulovana zprava z jiz uklizeneho Gmündu, po kterem jezdili domaci na lodickach? To jsou tedy rychlici…
Originalni zprava mistniho tisku zde:
http://remszeitung.de/2016/6/2/peinliche-hochwasser-inszenierung-mit-fluechtlingen-in-der-weststadt/
Vyjadreni mesta zde:
http://www.schwaebisch-gmuend.de/3209-Pressemeldungen.html?presseid=25178
Tak jak to tedy ve skutečnosti bylo a kde je zakopán onen pomyslný pes?
Jak rikate, Tribune, pes je zakopan v selhavajicim systemu, neschopnem nejake pozitivni, funkcni reakce. A jeho nastroj mainstream je zmaten a selhava take. Uprchlici mozna pomahali, mozna ne, ovsem prva zprava o nich musela byt zmanipulovana, mainstream totiz nevedel, co ma delat, komu a jak se zavdecit. Na druhou stranu zadna z reportazi do objeveni se te zfalsovane zpravy zadneho pomahajiciho uprchlika neukazala.
Na druhou stranu si predtsvate sebe v roli uprchlika: vsude huci sireny, vsechny statni slozky maji poplach a vy jste mimo spravu, kdesi v tabore…jak byste pomahal? Asi nijak, tudiz bych uprchlikum jejich nepomoc v takove situaci nevycital, to obecne vitacske klima je do toho „nutilo“ a pak vznikaji takove ujetiny, jako ta reportaz.
V Praze je povoden, vy jste na navsteve na Zizkove, pujdete pomahat? Jak, kam?
Ale to je právě to, že to vypadá, že problém je to jenom proto, že jde o uprchlíky, protože jinak běžná praxe nikoho nedráždí a nepohoršuje. Kdyby točili reportáž a sklizni řepky, ale protože už je po sklizni, tak tam dají sklizeň pšenice, řešil by to někdo?
Co se té pomoci týče, že se něco děje pozná asi každý, že voda teče někde, kde nemá, a že je bláto tam, kde být nemá, se snad poznat dá. A vymyslet, že vezmu lopatu a půjdu to bláto házet z kuchyně před dům, to také není zase až tak složité, obzvláště když to tak dělají všichni ostatní. Kdybych měl pocit, že je to třeba, tak bych pomáhat šel a šel bych tam, co ostatní.
Zrejme mate v obyvaku bezne pripraveny tri lopaty, kdyby prisla povoden, tribune.
Ta nevole proti uprchlikum se zdvihla dle meho z toho duvodu, ze lide sami toho meli nad hlavu a mainstream jim tam zas nacpal zcela nesmyslne uprchliky, kteri v teto situaci stali mimo hru. Cimz jim provedl cosi jako medvedi sluzbu, zvlaste pote, co se ukazalo, ze jde o zmanipulovane zpravodajstvi.
Podle meho, mam- li se rozhodnout, uprchlici nepomahali a to logicky a bez vycitek (viz vyse). Odpor, ktery se zvedl, spadl na hlavu uprchliku proto, ze je mainstream vytahl do hlavniho zpravodajstvi a tedy se dostali na ranu (tu manipulovanou reportaz prevzala vetsina nemecky mluvicich stanic, proto to opravnene podezreni, ze za tim stoji ORF, tedy podnik s sirokymi kontakty).
To je logika procesu: situace je velmi vazna a kazdy pokus o slunickarsky tlak vyvola protitlak. A clovek si pak zakonite rika, ze kdyz jsou na mainstreamu schopni takovyhle veci, co asi delaji jinak (na co se neprijde).
Kdo tu tedy zacal s diskreditaci uprchliku (a ucinne v ni pokracuje), jsou masmedia a slunickari, ne protistrana, ta se jen stylem „Pepku vyskoc“ chytla jejich nebezpecne najivity spojene s jeste nebezpecnejsi neschopnosti.
Mně z toho pořád vychází, že v podstatě nejde o uprchlíky, ale o to, jak pracují média, jenže lidé tuhle podstatu vidět nechtějí a nepotřebují, protože uprchlíci lépe uspokojují jejich potřeby. Kdyby se z toho uprchlíci vynechali, pořád by to byla zatraceně vážná kauza, jejíž podstata – tj. manipulativní práce médií – se teď kvůli uprchlíkům ztrácí do pozadí. Ale to už nejsou média, kdo se na těch uprchlících točí.
Mě by spíš zajímala ta samotná zinscenová reportáž údajné ORF, abych si ji mohl porovnat s tím, jak třeba o uprchlickém tématu referovala Prima. Až na ni narazíte, tak sem prosím dejte link. Je přece docela kuriózní, že si někdo pořídí ilustrační záběry (a možná dobrovolným hercům i zaplatí), ale tu reportáž přitom pak nejde vůbec nikde najít!
Dost možná ji po tom halo ani neodvysílali, čemuž bych se příliš nedivil.
Na mě ten příběh působil tak, že ty záběry potřebovsali okamžitě, aby je mohli strčit do zpravodajství. No a haló z toho bylo až v okamžiku, kdy to zveřejnily místní noviny a někdo další si toho všimnul. Každopádně to sice všichni řeší, ale přitom se ani neví, co to bylo za televizní stanici.
Obávám se, že mainstream neselhává, ale dělá přesně to, co má v popisu práce.
Kdo mu to zadal a proč?
Znáte to: „Jen dva prstíčky tam strčíme…“ (soukromá) Média prostě zkouší, co je stále ještě norma, aby ji mohli využít ve své honbě za ziskem. Nezapomínejte, že filmy, seriály, zpravodajství či publicistika je pro (soukromá) média nutný balast kolem toho jediného, co má smysl=reklamy. Pokud bude vyšší sledovanost zajišťovat páření jezevců, bude půlka zpráv o jezevcích.
Dnes už ale postoupili o level výš – ne pouze k zužitkování agendy, která nějakým způsobem vznikla, ale přímo k vytváření té agendy na míru. Změnšuje se sledovanost? Co s tím? Co přitáhne diváky? Něco, u čeho se mohou parádně naštvat! Co by to tak mohlo být? Uprchlíci! Že ji je tady cca 20? Nevadí, když to dobře „zkomunikujeme“, bude to trhák!
U soukromých médií by to snad člověk i pochopil. Zisk=jediný smysl existence. Od toho, aby se člověk dozvěděl co nejobjektivnější informace, by tu měla být média na zisku nezávislá, tedy veřejnoprávní. Jenže to je další problém zdejší kotliny. Veřejnoprávní média prezentují spíše než informace názor, jaký si na ty informace máme utvořit. Značná část jejich „mínkotvůrců“ stále vidí svět prizmatem studené války a bojuje dávno skončené bitvy. Iracionální strach z možného návratu před Velký listopad, je nutí negovat vše nalevo od středu a vše na Východ automaticky a bez většiho rozmýšlení. Budou raději týden řešit co řekl Zeman (asi jim ještě nedošlo, že v jejich neoliberálním světonázoru je to jejich spojenec, nikoliv nepřítel), než aby nastolovali témata jako prekarizace práce nebo změny klimatu. Tímto jednáním, kdy si bublina „vítězů revoluce“ tvořila agendu sama pro sebe a vzájemně se u toho okázale plácala po ramenou, zároveň vytvořila atmosféru, kdy lidé daleko spíše uvěří libovolné konspiraci a bude to jen z toho důvodu, že je v rozporu s názory „nabubřelých elit“.
Vznikla zde neblahá kombinace údajně nezávislého zpravodajství a nezávislého konspirativčení, mezi nimiž se skutečně relevantní informace ztrácejí, pokud nemají hodnotu pro tu či onu stranu. Nezávislé zpravodajství veřejnoprávní služby neodvysílá pozitivní zprávu o čemkoliv levicovém, protože to jde proti světonázoru drtivé většiny „nestranných komentátorů“. Konspirativní zpravodajství zvedne ze země zajímavé a opomíjené téma, aby ho o odstavec dále „zabilo“ odkazováním na souvislost s ilumináty…
Za této situace se nelze divit stavu, popsanému v článku, kdy se zpráva stane rozbuškou nikoliv kvůli faktům, ale kvůli emocím. Fakt, že migranti pomáhali (třebas jinde a jindy) je zcela nahrazen emocemi z naaranžované situace. To, že ono aranžování je novinářská praxe a i narychlo přivolaný komentátor je před interview aspoň rámcově přepudrován, aby se kamerám neleskl, je přebito vítězným pokřikem „mráčkařů“, kteří si opět dokazují, jak měli se „zaprodanými médii“ pravdu. To, že aranžování záběru samo o sobě nijak nepopírá onu pomoc, která pouze proběhla jindy a jinde, se ztrácí v překladu.
Ale mě právě zajímá to „ztracené v překladu“, protože zpravidla tam bývá ukryto to nejhodnotnější. Smůla je, že hledání je stále složitější a kdoví, jestli za pár let nebude dokonce „vlastenecky nevhodné“…
Jako vždy máte pravdu. Ale víte, co je té kauze s Primou nejabsurdnější? Jak lidé, kteří se jinak deklarují jako levicově smýšlející, vzývají to, že soukromým majetkem jako záruku toho, že jí nikdo nemůže diktovat, co a jak má vysílat.
Neumim mít soukromý televizi za zlý, že do zpravodajství promítá názor svého majitele. Ani v případě Primy, ani v případě ARD, nebo kdo byli ti Rakušani. Koneckonců – tomu, že Lidovky se dneska do Babiše moc neobouvaj se taky moc nedivíme, že?
…rozdíl spatřuji jen v tom, že zatímco Prima se dostala do problémů poněkud nepochopitelně kvůli věcem, které zazněly na interní poradě (Z čehož se dá vyvozovat, že maj redaktoři Na Žertvách mezi sebou škodnou, nebo odposlechy v kanclech. Zejména druhá možnost by mne asi znervózňovala), ARD si veřejnou performancí jaksi naběhla na vidle úplně sama.
V každém případě – pro mne, jako diváka, je důležité, jestli mám k oběma zdrojům přístup.
A to mám…
Takže není problém v neetickém jednání, ale v tom, že nebylo udrženo pod pokličkou?
V čem je to jednání neetické?
Zkuste se na moment vykašlat na to, že šlo zrovna o uprchlíky. Není ona náhodou naopak zcela běžná práce šéfredaktora (jak se říká jeho ekvivalentu v TV vysílání nevím, vedoucí vydání? …nevím, není důležité), že si hlídá co, v jaké formě a v jakém rozsahu jde do tisku, resp. vysílání? To za prvé.
Za druhé – když mi někdo při popisu události zároveň sdělí svůj názor na ni, nedopouští se jednání neetického, ale přirozeného. Ono, Tribune, i o těch politicích se to, že umí hodiny mluvit a nic neříct, vykládá jen v nadsázce. Neutrální informace je totiž něco jako yetti.
A nakonec ta poklička. Já nevidím problém v tom, že se dostal ven nějaký záznam, protože vzhledem k výše napsanému jaksi nepřináší nic nového. Zajímavý mi přijde ten mechanismus, který udělal z interní poradu veřejnou estrádu. A motivace toho, kdo ten mechanismus uvedl do pohybu.
Zapomínáte na to, že Prima vysílá na základě nějaké licence, která má nějaké podmínky, které byly tímto postupem flagrantně porušeny. Dále, problém není v tom, že novinář má názor (ponechme teď stranou, že u nás mají všichni skoro stejný, podpořený hypotékou), ale že není jasné oddělení informace a názoru, protože ten názor se neprojevil explicitně, ale implicitně výběrem informací. Asi je to typicky lidské chování, ale právě od toho jsou novináři jako specifická profese, aby tyto determinace vědomě překonávali.
Jistě, nikde taky nepíšu, že RRTV bude mít na věc stejný názor, jako já, formální stránku věci také neřeším.
Ovšem i s výběrem informací máte v podstatě pravdu. Na TV Noe si neposlechnete norský black-metal, na Déčku vám nepustí Expendables, v modelářském časopise si nepřečtete o pěstování kaktusů. Ale nevysílání koncertu Dimmu Borgir na TV Noe neznamená, že black-metal neexistuje. Nevysílání akčních filmů na Déčku neznamená, že akční filmy neexistujou. Totéž samozřejmě platí i pro nepřítomnost kaktusů v modelářském periodiku. A každý to chápe jako součást profilu daného média. Tedy mne zajímá, proč v tomhle konkrétním případě selekce informací budí takové pohoršení, když všude jinde to v podstatě patří k věci?
Jestli by nebylo lepší se prostě smířit s tím, že každý jednotlivý zdroj vyvážený být v podstatě nemůže. Že ten jakž takž vyvážený obraz dá dohromady teprve balík informací z většího množství dostupných zdrojů…
Pokud se stanice předem otevřeně profiluje tak, že lze selekce a preference očekávat, pak je víceméně vše v pořádku. Prima se ale profiluje jako stanice všeobecná a tu selekci a preferenci nikde předem a otevřeně neavízovala, to je ten problém. A také to, že šlo o zpravodajství, od nějž může každý právem očekávat vyšší míru nestrannosti a objektivity, než od žánrového magazínu. Tedy mohl, teď už je snad každému jasné, že pravda je tam někde venku, ale rozhodně ne v novinách.
Čekat od komerční (to jest z reklam žijící) televize něco jiného, než podbízení se zadavatelům reklam, svědčí o nezanedbatelném stupni naivity.
Tohle je ovšem podbízení se divákům, které těm zadavatelům pak prodávají. A nevím, jestli je na místě mluvit o naivitě. Copak jsem naivní, pokud spoléhám na dodržovaní deklarovaných pravidel? Tato forma důvěry je alfa a omega fungování společnosti. Bez elementární důvěry nemůže fungovat ani tlupa, natožpak civilizace našeho typu. Ztráta (likvidace) této elementární důvěry znamená ztrátu (likvidaci) schopnosti dané společnosti fungovat a reprodukovat se.
Kroutit hlavou nad nedodržením jednoho pravidla tam, kde se opovržení pravidly stalo normou (samozřejmě, záleží na tom, kterých a kým) silně zavání naivitou. Plus nějaké to okázale na odiv stavěné pohoršení … neurazíte se, když použiju slovo pokrytectví?
Kdybyste se chtěl začít pohoršovat nad tím, že tahle praxe (zřejmě běžná v Primě) nikoho nezajímá v bezpočtu dalších případů, rád se přidám.
Porušení jakýchkoliv pravidel začíná porušením libovolného prvního a tolerancí k němu. Jinými slovy, proč se smířit s čímkoliv jenom proto, že už jsem rezignoval na něco jiného?
Samozřejmě, Tribune, že máte pravdu. Ale čekat zvláště od české verze kapitalismu nějaké dodržování etických pravidel je zkrátka mimo mísu. Obzinová to přece řekla jasně a po ní to zopakovali i mediální experti Žantovský s Kotrbou: Prima není žádná dobročinná organizace, takže její zaměstnanci buď budou držet hubu a krok, anebo můžou jít. A dneska k „k údajné manipulaci ve zpravodajství televize Prima“ už k tomu máte i stanovisko Rady pro rozhlasové a televizní vysílání: „RRTV konstatuje, že k porušení příslušných ustanovení zákona o vysílání ovšem nemůže dojít samotným vydáním jakéhokoli interního pokynu…“ No ale aby to nevydalo zas tak blbě, tak se RRTV aspoň ohradila proti tomu, jak Prima naložila s výsledky jejich vlastní analýzy. To stanovisko má i hodně povedený závěr, takže určitě stojí za kompletní přečtení: http://mediahub.cz/media-35808/rada-pro-rozhlasove-a-televizni-vysilani-k-prime-prikaz-vedeni-neni-problem-1057431
Je zajímavé, jak si náramně rozumějí rudí nostalgici po třídním boji s ultrakonzervativními národovci a Klausovy mediální podržtašky, odkojené CEVREM. Zvlášť když si v případě Žantovského zajistí habilitaci mimo náš národní univerzitní rámec se snahou uniknout bedlivému oku předsedkyně akreditační komise paní Dvořákové, pak stačí si vyjet do Bratislavy a na oponenturu si pozvat professorisima Klause:-)
Ale to by bych se už po 1000. Že dnes jaksi společní bratři v (jednom) triku jsou oba extrémy ideového spektra, kteří při ochraně národa před liberály všeho druhu, humanrightisty a NGOisty, si třídní boj a národovectví a etnická a kulturní nenávist ke “ k civilizačně méněcenným“ jsou základními pojidly v boji za národ a naší kulturu gulášového socialismu s Babišem a Zemanem a vůbec nevadí, že jsou v tomto holportu zapojení ti největší ultrakapitalisté světa,VŠICHNI SHODOU OKOLNOSTÍ původem z lůna Komunistické strany, Slovenska, SSSR, Číny, Jaruzelského Sjednocené dělnické strany nebo Kádárovy maďarské socialistické dělnické strany :-)
Teorie relativity transponovaná z fyziky na politiku par excellence.
A co když to nejsou oba extrémy, ale pořád jen ten jeden, notoricky agresivní?
ano, to je docela možné, což ale nic nemění na faktu, že recept na „ideální“ uspořádání společnosti jako rovnostářské hejno kterému je stranickou nomenklaturou přídělovým systémem sypáno zrní, je ideálem všech těch, co nemají rádi individualismus ani společenské soutěžení. Žádná z kolektivistických ideologií tedy nemůže být NETOTALITNÍ když upřednostňuje (průměrné) blaha celku než individuální práci na svém úspěchu.
Proto k tomu potřebuje také ony sociální abstrakce jako stát, národ, Slovany, bělošská kultura, křesťanství, a další kolektivně identitární statuty. Z toho vyplývá, že vlastně jakákoli jednotící „glajchšaltizace“ pod jeden sociální mustr, tedy obecně kolektivismus, je zločin proti genetické jedinečnosti a podstatě vzniku člověka coby jedinečného druhu:-)
Ty sociální abstrakce lze stejně dobře použít k propagaci nerovnosti a elitářství. Pro příklady nemusíme chodit daleko, ani v čase, ani v místě. Sice nevím, proč sem zase taháte svůj (anti)kolektivismus, co ale vím, že se (opět) mýlíte, protože pouze ve funkčním kolektivu se můžete jako jedinec realizovat, v konglomerátu „svobodných individuí“, kde si všichni jdou navzájem po krku, žádný prostor pro skutečnou individualitu není, protože se musíte rvát stejně s ostatními. Možná se rvát chcete, ale jenom proto, že chcete zrovna to, co musíte, to ještě neznamená, že jste svobodný a jedinečný, pouze nejste frustrovaný, což, uznávám, je také svého druhu svoboda, která ale není v konkrétní situaci pro každého. Pokud ovšem chcete svobodu jen pro některé (vám podobné), pak jste totalitář par excelence.
Spolupráce založená na dělbě práce není totéž co je kolektivismus v jeho politologickém významu. Nakonec ani proti kolektivismu nic nemám, ale jen potud, pokud je dobrovolný a kolektivní identitu na základě inkluze tvoří jen dobrovolní zájemci. A jak říkám, žadná společnost v kolektivistickém pojetí na bázi státu nikdy nikde nefungovala. Toliko na základě izolovaných komun. Takže příklady úspěšného fungování mohou být např. izraelské kibucy a kláštery.
Mám úctu k oběma institucím. Především proto, že obě připouštějí pro své členy svobodnou možnost odejít. To co směšujete, je jinak samozřejmě společenská koheze, právní stát, sociální výdobytky, ekologie a další věci, které potřebují institucionální organizaci a právní ochranu jako podmínka udržitelnosti našeho života. To ale není projev kolektivismu, ale institucionálního krytí společenské (na základě svobodně projevené vůle každého jednoho z nás, tedy na bázi individuální volby) kooperace. Opakuji, to není kolektivismus. Kolektivismus je např. husitství nebo maoistickíá společnost založená na kulturní revoluci „Velkého skoku“ nebo kimovské Čučche.
Kličkujete pěkně, jen co je pravda. Nějak vám ale uniká, že ty „institucionální organizace“ jsou mnohem staršího data, že je individualismus. Ani monarcha nebyl individuum, byl jen jedním ze svého nadpozemského kolektivu tady na zemi. Kdyby byl individualismus tak přirozený, jak naznačujete, proč a) nejsou lidé „samosprašní“, b) musí být tak pracně vynucován a reprodukován, jako v případě naší civilizace? Nacionalismus je tak chytlavý právě proto, že má blíž k přirozenému ne-individualismu.
Nekličkuju, to se učí v sociologii a politologii:-). Individualismus stojí za genezí člověka, budeme-li jako jeho projev brát tzv. „přirozený výběr“. Schopnost přežít, adaptovat se. Proto si samice vybírají nejsilnější samce, kteří o ně až rituálně soutěží, leckdy až na život a na smrt. Až tak ty individuální predispozice u nich hrají takovou zásadní roli, že kvůli nim jsou ochotni předčasně zemřít. Jinak pro člověčí antologii je dobré rozlišovat kolektivní jednání jako dobrovolnou volbu jdince a kdy se jedná o kolektivní tyranii proti svobodomyslným (a tím i vnitřně silným) jedincům.
Když se začteme do moderní sociologie, protože kolektivismus je sám sobě produktem modernity, resp. kapitalismu coby ekonomického systému (předtím jsou projevy kolektivismu víceméně spontánní a ad hoc vytvářené komunitami poblíž sebe žijících rodinných klanů, později třeba městskými státy nebo občinou, nicméně jsou to pořád spolky místní a dobrovolné) pak ten popisuje otec moderní sociologie francouzský sociolog Auguste Comte, velký příznivec kolektivně solidární společnosti, ovšem také zakladatel positivismu, který ovlivnil spíše liberální modernu, protože ten předpokládal racionalismus, pragmatismus a důsledné odideologizování společnosti, kde se pracuje s toužebnými přáními jako právě o altruistické, společenské podstatě člověka, který je právě tak vzdálen jeho podstatě jako Marxovo učení předpokládájící, že tyto přírodou dané fenomény lidského vědomí co jedinečného individua jdou nějakou cílenou výchovou ke společenskosti a pohřbení individuálních tužeb a ambicí každého jednoho z nás. Proto se nestali zásadními kritiky levicového Comta liberální pravičáci, ale především Marx a ti co se pak zašťiťovali jeho jménem:-). Ale to bychom se dostali zase mimo téma.
Co se týče kauzy ORF, souhlasím se Sealem z 7.6.2016 – 16:54. Takže natočit scénky, která není autentická, ale přesně ukazuje TO CO SE REÁLNĚ stalo je pro mě zcela normální, off-line reportáž, není nic manipulativního. Víte, ono to totiž šlo krásně udělat jinak, a to novinářsky ZCELA korektně. Když nejsou k dispozici on-line obrázky z dané události, ukáže se v záběru TV jiný, podobný, z jiného místa a doby – a napiše se k tomu ILUSTRAČNÍ FOTO. To, co se událo bylo ilustrační video zobrazující událost která se reálně stala jen chvíli předtím a na stejném místě.
Trochu rozdíl od manipulátorů ala Prima, kteří do zpravodajství budou zvát kecaly o tom, jak sem zatáhnou uprchlíci AIDS, malárii a že se nemyjí, protože jsou to primitivové…Když nám tady může universitní entomolog popisovat kulturně nižší kognitivní a intelektuální dispozice muslimů, proč by nemohl třeba psychiatr vyprávět o tropických nemocech?
Věda není arbitrem pravdy, ale poznání. I věda může být konzervativní a psychologie i sociologie podléhají vývoji. Že se něco učí ještě neznamená, že to tak je (uznávám ovšem, že je pořád lepší se to učit, než objevovat pořád dokola Ameriku). Vy tu ovšem motáte dohromady biologické individuum s individuem mentálním a politickým. To biologické jistě existuje, ale nikoliv samo o sobě, ale pouze jako prostředek k zachování druhu – tedy biologického superkolektivu. Politické individuum bylo vynalezeno nejdříve s nástupem civilizace a kultury, mnohem spíše ale až v osvícenství. Spontánní projevy kolektivismu na základě dobrovolnosti, jak vy říkáte, jsou historický nesmysl, protože například příslušnost k církevní obci rozhodně nebyla dobrovolná. Učení o trojím lidu vám nic neříká? To, že modlitby jedněch mohly smýt hříchy druhých bylo možné právě jen a pouze proto, že hříšník neexistoval jako individuum, ale pouze jako člen obce, tj. kolektivu.
Tribune, opět obecně – každá privátní stanice bude vždy přizpůsobovat svůj program – včetně intencionálního zpravodajství! – zájmům majitele. Prima povede např. protiuprchlickou agendu, Nova dejme tomu prouprchlickou, atd. Proto je tolik stanic a kanálů, abychom si mohli zjednat a poskládat (stojíme-li o to) výsledný obraz té či oné události. Tvrdší budu v tom případě na média veřejnoprávní, placená koncesionáři, jež mají objektivitu takříkajíc v popisu práce, ale zároveň mají stanovenu také jistou intenci – viz příslušné mediální zákony. Jsou s tím zatracené potíže nejen v ČT, ale také v ORF, jak dokládá jejich úklidový skandálek. (Sealovi: Co se té nenalezitelné reportáže týče, ty inscenované záběry mohou být součástí nějakého většího materiálu, který se teprve připravuje, případně po takovém provalu už nebudou použity)
Pravda, jak píšete, opravdu není žádná prodejná komodita – ale taky žádný majetek soukromého vlastníka. Je to nekonečný proces hledání a nalézání někdy z krajně z různorodých stanovisek, v němž už argument typu „říkali to v televizi“, případně v rádiu či napsali v novinách ztrácí autoritativní význam. Je to poněkud nepohodlné, ale připadá mi to docela rozumné.
XY, no tak hypoteticky si třeba mohl zajet do Gmündu Remunda s Klusákem natočit volné pokračování Českého snu, ale podle dnešních informací z televize Prima mělo jít o zpravodajský štáb ZDF. K aféře Primy bych dodal hlavně to, že pokud by její zaměstnanci měli odborovou organizaci, tak by teoreticky mohli vyjednávat se svým zaměstnavatelem i o podobných věcech. Jenže tolik vlastní prozíravosti zrovna u „hlídacích psů demokracie“ asi nikdo očekávat nemůže. Stejně tak asi v praxi nefunguje představa, že někdo má čas a chuť proklikávat televizní zpravodajské kanály, aby si sám poskládal obraz zmedializovaných událostí. Lidé si pouštějí takovou televizní stanici, která je dokáže oslovit, čili se jim líbí třeba její zpravodajství. A to je přesně to, na co najel management Primy, protože od sledovanosti se odvíjejí i zisky z reklamy. Na té slavné poradě se přece probíraly dvě „špatné“ reportáže: První byla kvůli nějakým dobrovolníkům, kteří pomáhali uprchlíkům. No a v té druhé nejspíš zaznělo to oficiální vládní stanovisko o tom, že měřeno inkubační dobou příslušných nemocí pro nás větší epidemiologický problém představují pasažéři leteckých linek z exotických destinací, nežli uprchlíci, kterým ta cesta trvá mnohem déle. Teď neřeším, jestli se nás snažil hlavní hygienik uchlácholit, ale jenom přibližuji to managerské rozhodnutí: Pokud je většina televizních diváků proti uprchlíkům, tak přece nemůžeme být sluníčkoví! Což pak myslím Prima i dokázala v té své známé reportáži o několika přesídlených křesťanských rodinách z Iráku. Sledovanost to určitě zvedlo. A pokud snad tím Jetmar s Obzinovou nemířili jenom na komerční cíl, tak s tím svým obecným stanoviskem k urchlíkům mohli sami předstoupit před televizní diváky. Jsem si docela vzpomněl i na Železného, který v těhle ohledech dokázal být přesvědčivý, takže by se určitě nespokojil jenom s nějakým nemastným neslaným prohlášením. Podle mého názoru je v tom především boj o televizního diváka, což je samozřejmě věc, kterou veřejnoprávní ČT už ze zákona nemusí jaksi řešit. Což je sice z principu správně, nicméně žijeme v zemi, ve které se dá snad úplně všechno naprosto dokonale zmršit.
Obloukem se vracíme k tomu, že soukromé vlastnictví problémy neřeší, ale vytváří.
Seale, pokud se toho inscenačního maléru týče, je to prašť jak uhoď – ORF i ZDF jsou veřejnoprávní média, první rakouská, druhá německá – jedna nebo druhá byla přistižena se staženými kalhotami; pro tu ZDF je to ovšem horší. Po loňské aféře ARD s informacemi z Donbasu, letošním malérem Böhmermannovým, informační katastrofou z novoročního Kolína (byť to padá zejména na tamní policii) je to docela velká rána důvěryhodnosti německých (a veřejnoprávních) médií. Obrázek o jejich politické nezávislosti si němečtí diváci (a posluchači) už udělají (a jistě i udělali) sami. Můžeme to brát jako názorný příklad mechanismů, jimiž jsou ovládány i tak legislativně zabezpečená veřejnoprávní média, jako jsou ta německá. Na počátku byl totiž s téměř stoprocentní jistotou pokyn příslušných vedoucích pracovníků (jimž jim byl jistě – per huba – tlumočen ještě vyššími vedoucími pracovníky), aby usilovali vytvářet pro veřejnost pozitivní obraz imigrantů, protože potíží s důsledky německé vládní politiky je víc než dost, volby jsou na krku, popularita velké koalice a samotné kancléřky vadne jak utržená snítka šeříku na prudkém slunci. A radikálové pana Bystroně a paní Petryové se jen tak odstrčit nenechají. Za takových poměrů se nelze ani divit, že klasická masmédia ztrácejí důvěryhodnost a autoritu ve prospěch alternativního digitálního zpravodajství.
Velice se s vámi shodnu v názoru, že „hlídací psi demokracie“ nejsou s to situaci nějak ovlivnit. Neznám konkrétní poměry ve zpravodajství Primy, ale znám řídící mechanismy v jiných médiích tohoto typu. Disciplína je v nich dobře utužena korunou; u interních zaměstnanců vydatnými normativy, kde se počítá každá sekunda odvysílaných příspěvků, u externích free lancerů je to ještě jednodušší – nepřijatý a neodvysílaný materiál TV prostě nezaplatí, čímž si každý rozmyslí dávat najevo nějaké vlastní názory, zvlášť když konkurence podobných je při produkci žurnalistických a uměleckých škol (kameramani) více než tvrdá. Zpravodajství je ohavná práce a nikde není větší fluktuace než právě ve zpravodajských redakcích elektronických médií. Zřetele sledovanosti a efektivity jdou ruku v ruce – větší share, dražší reklama, více peněz pro programové pracovníky. A pochopitelně druhý efekt: dáváme lidem, co chtějí vidět a slyšet, čímž je na jedná straně lákáme k naší stanici, na druhé upevňujeme v nich ta stanoviska, která hlásáme. Taková dvojitá smyčka.
A ještě pozdrav panu Mudrovi k jeho Kavčím sračkám – to si ČT parádně naběhla, když vzala za bernou minci tvrdě zaplacený ukrajinský příspěvek o panu Achmetovovi, jenž jím chtěl v Kyjevě upevnit svou otřesenou pozici, ovšem aternativní média zveřejnila i ty části záběrů, které se z pochopitelných důvodů do příspěvku „nevešly“. I propaganda se musí umět dělat.
Hezký večer vám všem.
Už je zkrátka na čase skopnout „hlídací psy demokracie“ z piedestalu a vrátit je zpátky na zem.
XY, dokud někdo nevyšťourá ten původní povodňový šot s uprchlíky, tak si každý můžeme myslet co chceme. Pro mě je to tím pádem virtualita na druhou, která navíc v Německu coby aféra už splaskla, zatímco u nás je to dál přitažlivé právě pro tu souvislost s uprchlíky. Přitom v jiných německých zpravodajských šotech byli při protipovodňových pracích zachyceni i azylantii, aniž by to přímo v Německu vzbudilo nějaké podobné pobouření jako ten Gmünd. Pokud mě paměť neklame, tak to byla u nás Nova, která do zpravodajství začala systematicky produkovat podobně hrané scénky. Žádné protesty to nevyvolalo, což bylo – dejme tomu – vyvoláno tím, že nejde o veřejnoprávní stanici. To je totiž už tak sto let problém mediálního zpravodajství, že k němu potřebujete nějaké obrázky, což se pak zajišťuje podle toho známého zákona poptávky a nabídky. Klidně to lze ukázat na příkladu soutěže World Press Photo, která sice využívá technických možností fotografie, ale přitom neprodukuje žádné vyložené podvrhy. Druhá věc je pak ta, že realita se v médiích zpravodajsky konstruuje, což v praxi znamená, že veřejnoprávní média i kdyby byla na 100% profesionální, budou oproti těm komerčním vždycky ve velké nevýhodě. To byl samozřejmě i důvod, proč ta veřejnoprávní média prapůvodně vznikala, protože tu existovala ideální představa, že „prostředky masové komunikace“ nemusí nutně fungovat ve stylu „sedmé velmoci“. Tuhle známou pravdu opakuji hlavně s ohledem na ten známý český mem, že když něco funguje jinak, než by mělo, a přitom to stojí těžké peníze, tak by se to mělo rovnou zrušit. Jinak proti vašemu popisu dvojité smyčky nic nemám, ba naopak bych mu připsal i větší univerzalitu, než je prostředí soukromých médií. Ten problém propagandy – antipropagandy má ale i svůj obecný rozměr, který se týka toho, jestli v tom dnešním hodně zrychlém světě, z něhož v lepším případě vidíte jako jedinec tak akorát nějaké zpravodajské ústřižky, máte vůbec šanci se dobrat nějaké obecnější pravdy. Hodně výstižně – mimo dnešní dělící linie – o tom zpíval už na konci socíku Slávek Janoušek: https://www.youtube.com/watch?v=eckA2Lqa2oo
Konstruovaná realita, Seale, je cosi, co nejspíš oba dobře známe z dřívějších časů. Dělají-li to komerčáci, není to argument ani omluva pro veřejnoprávníky. Ti jsou naopak tady proto, aby podobné tendence svým programem korigovali a vyvažovali. A protože tím je, jak správně podotýkáte, postavení veřejnoprávních sdělovadel komplikovanější a zákonitě jsou i méně sledovaná (ač nevím, je-li Prima sledovanější než ČT), mají zaručeno pravidelné financování, byť jeho výše je (u nás) OPĚT v rukou POLITIKŮ, kteří si tak uchovávají klíčový prostředek k ovládání médií veřejné služby (žádná indexace nikdy parlamentem neprošla a nejspíše ani neprojde). A to nemluvím o pokusech proměnit veřejnoprávníky v média státní, ergo vládní, dle principu cuius regio, eius religio (u nás zejména ODS, Klaus, Zeman a jistě i mnozí další, obávám se, že i ledasjaký socan), tč. to tak funguje na Slovensku a v Polsce, možná i v Maďarsku. Sáhnou-li ovšem veřejnoprávní média k vytváření falešné reality, připravují se o jeden z klíčových důvodů své existence – páně Mudrův příspěvek Kavčí sračky s ukrajinským propagandistickým materiálem z roku 2014 je dokonalým obrázkem takového selhání zpravodajství ČT. Vzato do důsledků, za to se měl pan Šámal (nebo kdo) tenkrát bez diskuse poděkovat, protože je to horší než zločin, je to chyba, zpochybňující smysl média, v němž pracuje. Ale to jsme u toho velkého politického kapitálu a jeho zájmů, takže se nic podstatného nestalo – kromě hlubokého propadu důvěry ve zpravodajské vysílání ČT. (Ostatně zrovna podobný problém řeší Čulíkovy BL – zjistily, že spolu s autory přišly o polovinu čtenářů; dnešní páně Kartousův komentář ovšem o nějaké hlubší sebereflexi faktu zrovna nesvědčí. Mohou za to všichni ti méněcenní okolo. http://www.blisty.cz/art/82559.html).
Ad 8.6.2016 – 22:57:
… nakonec jim zůstanou jen čtenáři, co s nimi souhlasí. A tak to i chtějí.
XY, v tom bychom se asi shodli. Když se třeba podíváte na kritéria tzv. vyváženosti televizního vysílání, tak z nich jasně vyčtete, že ČT je tu především pro to, aby sloužila parlamentním stranám. V tom existuje dlouhodobý konsensus, který je na druhou stranu vyvážen tím, že Dvořák dostal volnou ruku k tomu, aby à la Nova obohatil běžnou televizní tvorbu. Je to oboustranně výhodné: Politici mají svoje oblíbené jeviště, no a jiní zase příjmy z podprůměrných pořadů. V téhle konstelaci se samozřejmě rozpouští každý tlak, který by chtěl ČT dotlačit k nějaké lepší službě divákům. No a Britské listy neřeším minimálně od doby, kdy jsem zažil Čulíka tak říkajíc naživo. Čím víc mu budete vysvětlovat, že něco vidí špatně, tak tím víc bude přesvědčen o tom, že jde správnou cestou.
„…kdy jsem zažil Čulíka tak říkajíc naživo.“
Zcela chápu. není třeba nic dodávat. :-)
A co se TV týče, už jsem to zrušil. Škoda času.
Inscenované reportáže, stejně jako inscenované dokumenty, jsou vždy dost ošidnou a relativně manipulativní interpretací reálných dějů.
Téhož výsledku lze docílit vhodným manipulativním střihem
Je to starodávná vyprávěcí technika (Poslouchej, Františku, ty tu historku vyprávíš pokaždé jinak! – Nojo, když takhle je to ale zábavnější (účinnější, naléhavější, dojemnější…)
Pracuje se tu se sugestivním žánrovým mixem. Reportáž říká: vidíte, jak se právě tady a teď věci mají – a také je tak vnímána (vidíme to na „vlastní oči“). Inscenace reportážní scény staví mezi sdělení reality a její skutečnou podobou matoucí kulisu intence, záměru (podobně jako střih, komentář, atd., atd.) Vytváří nikoli otisk reality, ale falešnou mediální realitu, manipulativní clonu pro diváka, jenž má reagovat v souladu s manipulátorovým záměrem. (Klasický obrázek z literatury: Hrabalův popis natáčení „Čtvrthodinky v našich závodech“ pro filmový týdeník v kladenských ocelárnách. (Filmově ztvárněno v Menzelově Skřiváncích na niti)
Manipulace je ovšem vždy nutnou součástí jakékoli mediální zprávy – je to zkoncentrovaný obraz skutečných dějů, jenž je nepostihuje v úplnosti, ale vždy v jisté selekci podstatného, aby se příslušné sdělení vešlo do vyhrazené plochy.
V daném případě měli milí kolegové z ORF možnost obejít trapný moment přinejmenším komentářem nějakého municipálního pracovníka, jenž by účast imigrantů na úklidových pracech na kameru potvrdil. Ale jak známo, verba docent, exempla trahunt; chybí-li pak možnost exempla získat, tak si je prostě zahrajeme… Nihil novum sub sole.
http://www.noveslovo.sk/c/Namestie_Tchien_an_men_Vsetko_bolo_inak
Když podobných případů je tolik…. jako ta fotka toho maníka s taškami před tankem.
Kdo by mohl mít médiím za zlé že se snaží svá zpravodajství trochu vylepšit aby nebyla nudná, že?
Když už tady XY připomenul Železného: myslím, že na to šel svého času trochu jinak. Svůj díl koláče urval Dallasem a podobnými s.ačkami, čímž rozhodně nepozvedl vkus českého diváka, a ani seriózním zpravodajstvm diváky příliš neunavoval, ale mezi to se IMHO snažil propašovat mj. antirasistickou osvětu. Jestli to nebyl jen úzký záběr, nevím. To by se projevilo až teď.
Ale i on sliboval přesný opak těch soap oper a bulvárů, který potom začal dodávat. Nejde ani tak o to, co vysílal, jako o to, že nedodržel slib (smlouvu). To by mu pravice neměla nikdy odpustit, ale ona mu to ráda odpustí, protože si tím jednak zajistil úspěch a jednak „ochránil“ velkou část veřejného prostoru před „neomarxismem“, za který každý správný konzervativec považuje jakýkoliv náznak osvěty.
Myslíte projekt CET 21, s nímž šla do soutěže o licenci parta idealistů, kteří Železného mezi sebe přibrali jako jediného praktika?
To, čím pak byla Nova doopravdy, mají na triku víceméně oni, když Železnému nejdřív dali volnou ruku a pak mu prodali podíly.
Chudáček predátor.
Myslím, že Železného si za příklad vybrala moje maličkost. Nešlo mi o to, jak moc „kazil“ vkus televizních diváků, ale o to, jak se sám choval coby manager. Železnému lze sice třeba přisoudit narcistní povahu kvůli pořadu Volejte řediteli, ale pokud jde o programové směřování Novy, tak to vždycky hájil osobně. Je to zkrátka úplně jiný přístup, než jaký se odehrává v Primě. Ti dnešní čeští manageři zkrátka nejsou ochotni nést ani svoji kůži na trh, protože i od toho si přece platí svoje zaměstnance a přidružené servisní služby. Možná by v Primě měli po vzoru Lídlu zavést i povinnou tykačku mezi zaměstnanci, a pak by se to jejich zaměstnanecké prostředí mohlo jevit i po formální stránce jako dokonale soudružské.
V Lidlu je povinné tykání? A platí to jen „v rovině a směrem dolů“ nebo i směrem „nahoru“?
On to je ve skutečnosti Kaufland, ale to zase není až tak podstatné. Určitě to bude platit i směrem nahoru jako součást odměny za práci – máš sice o pět stovek míň, ale považ, můžeš tykat šéfovi.
No tak, abychom byli ´plně přesní: Je to skupina Schwarz, která vlastní jak řetězec Lidl, tak i Kaufland. Pokud jde o ČR, tak nějaké vyjádření na tuhle inovaci byly především od tiskvé mluvčí Lídlu: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ahoj-sefe-v-kauflandu-a-lidlu-si-tykejte-pozaduje-po-zamestn/r~b122459e2bf811e6851c002590604f2e/