Euxitus

Res politica

Již zítra budou Britové hlasovat v referendu o vystoupení z EU, neboli o takzvaném Brexitu. A nadržení nacionalisté z celé Evropy už podle vzoru Brexitu tvoří značky pro svůj vlastní exit, jako třeba Czexit (známý Grexit je přeci jenom něco  jiného, tam chtěli Řeky vyštípat ostatní). Jenže spíš než o jednotlivých národních exitech by bylo na místo hovořit o Euxitusu – umírání EU. Už jenom proto, že i kdyby k Brexitu nakonec nedošlo, Euxitus je už zřejmě nevratný.

Eroze myšlenky evropské integrace je totiž očividná a Britové ji nezpůsobili, ti ji jen vystrčili na světlo boží. Ta eroze je vidět už jenom v tom, s jakým nezájmem a bezradností se k britskému referendu o vystoupení z EU staví ostatní země a národní sdělovací prostředky. Vždyť první použitelný text o tom, o co vlastně v Brexitu jde, jsem četl teprve tuto sobotu v LN! Jako kdyby ano Brexitu bylo něco tak nemyslitelného, že to není třeba vůbec řešit, jako kdyby nikdo nebyl schopen či ochoten se erozí EU vůbec zabývat a argumentovat proti, jako kdyby se Brexit ostatních zemí EU vůbec netýkal.

Svým způsobem je úplně jedno, tak zítřejší referendum v Británii dopadne, protože ať to bude pro odejít, nebo pro zůstat, ať těsně, nebo jednoznačně, jakýkoliv výsledek budou stoupenci Brexitu a jejich nacionalističtí kolegové po celé Evropě považovat za svůj úspěch, protože případná porážka v referendu pro ně bude důkazem spiknutí bruselských elit a manipulace s hlasováním, a tedy potvrzením správnosti a nutnosti opuštění (až rozpuštění) EU.

Na politickou záchranu EU už je podle všeho pozdě, přestože fakticky EU jen tak neskončí, protože i v případě Brexitu, či přímo Euxitu, bude dál fungovat podobně, jako když manželé po rozvodu pořád bydlí v jednom bytě. Mezi zeměmi EU nejsou žádné mosty, které by se dali jednoduše a rychle spálit, ale složité předivo ekonomických, legislativních i lidských vazeb, které bude jen velmi těžké rozmotat, pokud se to vůbec kdy někomu bez války podaří.

Je to smutné, ale svým způsobem i fascinující, pozorovat, jak snadno a rychle může zemřít jedna ambiciózní a ještě nedávno velmi atraktivní vize. A je to i nebezpečné, protože politické a emocionální vakuum, které po smrti komatózní EU zbude, podle všechno zaplní nacionalisté se svými ploty, válkami a zákony o čistotě národa. A je to nebezpečné i proto, že s EU skončí i subjekt, který jediný mohl být – pokud by chtěl, což začasté nechtěl a i proto je nyní na pokraji smrti a zapomenutí – rovnocenným partnerem nejenom Washingtonu, Moskvě, Pekingu, ale i velkým korporacím.

Jenže teď je pozdě bycha honit, je pozdě začít Brity i ostatní Evropany přesvědčovat v pondělí, když se hlasuje ve čtvrtek, to přesvědčování mělo trvat celou dobu, co EU existuje, a nemělo mít podobu inzerátů v novinách a strašení propadem kurzu měny, ale přínosu a srozumitelnosti pro obyčejné lidi. Jenže na to byla EU příliš arogantní a elitářská.

Po zítřku už EU nikdy nebude stejná, jako je dnes. Nesmí být stejná, pokud chce dál žít a pokud chce mít souhlas a podporu nejenom kapitálu, ale i veřejnosti.

Publikováno

70 komentářů: „Euxitus“

  1. Jsem naivní, ale v zásadě se s vaším pohledem, Tribune, shoduji. Ambivalence lítosti a zklamání nad zánikem staré EU se ve mně mísí s nadějí, že by to mohlo být impulsem k celkové politické restrukturalizaci EU, protože její kakánská (ano, embéčko) neschopnost koncepčně a operativně řešit zájmy celku, nahrazovaná jen zoufalým a pozdním ucpáváním děr, sólistické akce „velkých členů“, atd., smrdí na dálku chaosem, v němž se opravdu bude dařit nacionálům všech barev a stupňů radikálnosti. Nevím, bude-li pro zbytek EU lépe, vypadne-li Británie nebo zůstane (s čerstvě vydupanými výjimkami pro sebe). Ale že EU nebude po refrendu Britů stejná jako dnes, v tom se s vámi shodnu naprosto.

  2. Po rozplétání ekonomických a lidských vazeb nikdo netouží a upřímně – vyváření atmosféry strachu z toho, že k němu v případě opuštění EU musí dojít vypadá právě jen na plané strašení, které v realitě oporu spíš nemá…

  3. „Již zítra budou Britové hlasovat v referendu o vystoupení z EU…“
    A já bych dodal, že již dnes se jistě smolí konspirativní články k případnému vítězství „Bremainu“. Nacionální pravice nezná porážky. Zná jen „fenomenální vítězství“ nebo „spiknutí elit“ v případě, že jim to nevyjde. Za jeden z nejlepších článků k tématu považuji tento: http://blisty.cz/art/82712.html . Případný Brexit bude jen další ukradenou revolucí, kterých využívá velkokapitál ke svému posílení. Za stafáž si k tomu volí ty, kteří jsou sice oprávněně frustrovaní, ale hledají řešení tam, kde jej nenajdou. V každé zemi je však dostatečný počet těch, kteří se pro nízkou mzdu rádi vzteknou na „pobírače dávek“, ale panu šéfovi úslužně otevřou dveře. Proč tedy tuto sílu nevyužít?
    A až se zavede neoliberalismus verze 2.0, pak už bude pozdě bycha honit. Ale hlavně, že jsme pryč z tý Únije, že jo Máňo, nebo Shirley?
    Říká se „chytrému napověz“. Je snad něco jednoznačnější nápovědou než fakt, že když něco horempádem podporují elity a bulvár, tak to zřejmě nebude moc „lidové“?
    Každopádně zítra budu sledovat a již nyní jsem zvědav.

    1. Bulvár určitě, ale jde o to jaké jsou ty elity, protože co já jsem četl, tak elity podporují naopak Bremain anžto jelikož a protože přístup na trhy a levná pracovní síla. V tomhle aby se prase vyznalo. Možná mi jen něco uniká, ale nějak se mi nedaří vidět v Brexitu proletářskou revoluci, jak to někteří div že nepodávají.

      1. Máte pravdu, že bremain i brexit mají podporu elit. Ovšem v případě bremainu je ta podpora alespoň nějak statisticky vyargumentovaná (ekonomika, pracovní místa, export-import, společný trh atd.), zatímco brexitáři operují toliko emocemi ala „Británie posílá do EU každý týden 350 milionů liber“. Je mi jasné, že bremainisté z řad finančníků, politické elity apod. si nepřejí v EU zůstat z nějakých ryze humanistických důvodů, ale oproti tužbám lidí jako Farage je tentokrát vnímám jako menší zlo. Problém spatřuji v tom, že zatímco bremainisté prostě jedou v neoliberálu, tak brexitáři (resp. „duchovní vůdci“ brexitářů) chtějí „ještě více trhu“=ještě více neoliberálu+lehce šmrncount hodnotovým konzervativismem. Proletářskou revolucí není zítřejší referendum ani omylem. Nicméně, může být dobrým apelem na to, aby se EU začala co nejrychleji demokratizovat tak, jak to požaduje např. hnutí Diem25. Brexit by podle mě přinesl pouze chaos, rostoucí podporu nové pravice a ještě rychlejší závod ke dnu. Kdybych mohl zítra volit, bylo by to jednoduché.

        1. Jako těžce vykořisťovaný poskok eurounijních elit s benefity jako služ.auto k osobní potřebě, homoffice, důchodové připojištění, permanentka na sportovní aktivity na vybraná sportoviště a spoustu firemních incentiv, jsem samozřejmě pro EU integraci co nejužšího levelu – a to i přímo pro zrušení samostatných národních států a ponížení je na nižší uzemně-správní celky s nějakou mírou vlastní autonomie a regionální vládou:-) Prostě Čechy by byly napřiště takový eurounijní Delaware nebo Maine jako v USA.

          Jenže, jsou tu i ti, co je náš národní soukmenovec v českým eseročku „hýčká“ neproplacenými přesčasy, neplacením soc.a zdrav.pojištění, v lepším případě najímá jen na švarcík, o stravenkách nikdy neslyšeli, mají za pracovní den i sobotu a co akceptují jako relevantní důvod okamžité výpovědi onemocnění své nebo svého dítěte, při přijetí žen vyžadují místopřísežné prohlášení, že nikdy neotěhotní či budou akceptovat 50% mužského platu. Tito národně uvědomělí Češi jistě budou chtít tyto naše „české standardy“ maximálně dlouho uchovat a vyhnout se nelidskému evropskému „vykořisťování“ takže jistě v případě Czechxitu by stejně jako poněkud nevzdělaní a předsudeční britští dělníci hlasovat „Leave“.:-(

          1. Ony se ty „české standardy“ pomalu šíří na západ a v tomto směru naprosto zpitomělá EU tomu ještě napomáhá. Nicméně pořád lepší, když je ještě někde nějaký Brusel, než když šance na odvolání končí v Praze.

  4. Nevím, jestli je Brexit ten nejvýstižnější termín. Lepší mi vzhledem k pravděpodobnému vývoji v případě hlasování pro vystoupení připadá Englexit. Skotové i Irové mají k Eu trochu jiný vztah a rozchod s Anglií, který by se potom dal čekat, by jim mohl přinést různé benefity.

    1. To by ale stejně pak už žádná Británie nebyla, čili by to byl Brexit přímo totální.

  5. Pokud je Unie něco jako impérium, opravdu bych nechtěl zažít to, co nutně následovalo po pádu každého impéria. Chtěl by to snad někdo?

    2. Strach? Z čeho? Jsme přece civilizace 21.století, všichni spolu kamarádíme a máme se rádi a dokážeme se rozvést rozumně a po dobrém, máme tak skvělé vyjednávače… a za ruku nás drží Nato, a usa, ti nás přece neopustí v těžké chvíli, vsadím se že nám budou stát po boku v plné zbroji…
      EU se zatím nerozpadá, jen dostává přes čumák. Projde něčím, čeho jsou dějiny plné – rozložení a znovuspojování. Konec římského impéria znamenal vznik nových samostatných zemí, rozpad SSSR taky, a tyhle státy se zase chtějí sdružovat, jen se hledají nové způsoby…
      Nestrašme se do pos…:-))

      1. Dovedeme se rozejít po dobrém, jako v Jugoslávii, jako na Ukrajině… Doufám, že to od vás byla ironie?

        1. Jestliže se zrodí cosi těžce defektního a tedy nepřirozeného, např. jako EU je pak exitus dříve nebo později jen přirozeným důsledkem. Nic víc nic míň.

          1. Pokud EU není přirozená, tak co potom přirozeného je? Chcete říct, že EU byla špatná myšlenka již od začátku, když mluvíte o zrodu? Jak by potom podle vás vypadala dobrá myšlenka?

          2. Ano hlasoval jsem proti vstupu do EU. Za prvé a hlavně proto, že hlavní podmínkou evolučního rozvoje je pestrost VŠECH forem života (i společností). Jestli jsem se narodil jako jabko tak mě fakt vadí, že mě někdo nutí stát se pomerančem jen proto, že pak budu mnohem šťavnatější. Za druhé vím, že zájmy lidí, společností, států a hlavně velmocí se nikdy nemění. Mění se jen způsoby a formy jejich prosazování. Co nejde vyválčit to může jít koupit atd. Stačí se jen podívat zpět k počátkům . Kdo byli ti pánové co po té co byli předčasně propuštěni z vězení kam byli odsouzení Norinberským tribunálem za spolupráci s hitlerovským režimem, se vzápětí opět ocitli ve vedení koncernů BASF…atd. Stali se zakladateli EHS a architekty EU ???

          3. Tomu rozumím a respektuji to, ale má otázka, jak by to tedy bylo podle vás správně trvá. A ještě bych se zeptal, proč je tak důležité, jestli jste jablko nebo pomeranč, že kvůli tomu jde stranou, že jste oba ovoce?

          4. A proč myslíte že ta „ovocnost“ jde u Josefa stranou? Mě to tedy, z toho co píše, nevyplývá.

          5. Protože nemluví o ovoci, ale o jablkách a pomerančích. To mi přijde podobné, jako mluvit o černoších a běloších místo toho mluvit o lidech.

          6. Hmm… Já to zas vnímám spíše tak, že pro sousedské porozumění a vzájemnou prospěšnost nemusí mít lidé unifikované obýváky ani unifikovaná rodinná pravidla. Důležité je aby se shodli při opravě střechy nebo v udržování společné zahrady. Je mi jedno jestli mi žebřík na střechu nebo na strom, podrží černoch nebo běloch ale stejně tak se nestarám o to jak má zařízený byt či o jakékoli jeho soukromí.

        2. Jo, myslela jsem to ironicky, až naštvaně. Protože když vzpomenu na rozpad socialistického tábora, kde došlo k naprosto totální změně sy\stému a hospodářství, a přitom všechno prošlo kultivovaně a v klidu a nenápadně….bál se někdo že bude hůř? utahování opasků byla děsná sranda a národní heslo! tak mi reakce na změny v nějakých právních předpisech přijdou nepřiměřeně hysterické…staří si říkat že bude hůř a skvěle..
          Protože jestli strach …bojíme se snad svých přátel z eu, že nás nechají na holičkách, nebo dokonce něco horšího?? copak my jim nevěříme, že zvládnou rozchod kultivovaně a stejně dobře jako komunisti?

          Co my si to vlastně myslíme o celé slavné eu …..

  6. Pingback: Euxitus | ALMANACH

  7. Hodně dobrý komentář Tomáše Profanta:
    „Samotnej diskusii v médiách dominuje téma migrácie. Problémovými migrantmi tu však nie sú v prvom rade utečenci zo Sýrie ako u nás alebo integrované Pakistanky, či Indovia. Obetným baránkom diskusie o Európskej únii sa stali Slováci, Češky, Rumunky, Bulhari a najmä Poliaci. Poľský inštalatér naďalej straší v britských médiách. Xenofóbiu pritom nevidno len na kraji britského pravého spektra reprezentovanom stranou UKIP…
    Migračnou kartou za vystúpenie z únie operuje aj časť konzervatívnej pravice vedená bývalým starostom Londýna Borisom Johnsonom. Smutné je, že voči východnej Európe sa vymedzujú aj niektoré postavy na radikálnej ľavici. Napríklad slávny publicista Paul Mason považuje voličov a voličky z tohto regiónu za „nedospelých“, pretože sú údajne permanentnou prekážkou liberalizmu a sociálnej spravodlivosti.
    Ktokoľvek, kto aspoň zbežne sleduje európsku ekonomickú diskusiu, vie, že sú to v prvom rade Angličania, ktorí v únii plnia funkciu trójskeho koňa neoliberalizmu. Bola to tzv. nová ľavica Tonyho Blaira, ktorá po vládach Margaret Thatcher (a Johna Majora) našla svoju tretiu cestu v rovnakej absencii alternatív voči nekompromisnej vláde kapitalizmu ako anglosaská pravica.
    Práve tu však britská diskusia o referende ukazuje, ako sa mení politická situácia (nielen) v Británii. Nová ľavica oslabila a Corbyn predstavuje vítaný ideologický posun doľava. Jeho vlažné postoje sú viac dôsledkom odporu voči korporátnemu lobying v EÚ, než nejakým odmietaním multikulturalizmu. V tomto zmysle je však nemenej zaujímavá rovnaká argumentácia pravice za vystúpenie z únie. Xenofóbia sa tu spája s nacionalistickým pojatím hospodárstva a z EÚ sa stáva zosobnenie zla globalizácie. Tridsaťpäť rokov budovania neoliberalizmu je zrazu zabudnutých a pravica stavia národný štát proti nadnárodnému kapitálu.
    Politické piruety sa dejú na pozadí odporu voči elitám, ktorý nájdeme ako v médiách, tak medzi nízkopríjmovými vrstvami. Tie svojim nie hovoria v prvom rade nie úsporným anti-sociálnym politikám konzervatívnej vlády. Výskum ukazuje, že strach z migrácie môže byť viac strachom z ohrozenia vlastnej už beztak kritickej situácie a z referenda o únii sa tak razom stáva referendum o cenách bývania, o školnom a o nízkych mzdách. Marxistickým slovníkom – xenofóbna ideológia majiteľov kapitálu rozdeľuje chudobných britov i prišelcov, ktorí miesto toho, aby sa spojili, idú proti sebe, rozdelení pozdĺž národnostných, či rasových línií…“
    Celé to stojí za přečtení: http://poleblog.sk/omyly-brexitu/

  8. Pingback: Anonymous Slovensko UK &raquo Euxitus

  9. Mno, tak Britové dali EU vale. Teď je třeba vzít rozum do hrsti, udržet na uzdě radikály na všech stranách eurozemí a zejména najít nový koncept celého projektu. Obávám se, že jsoucí bruselské centrum s frankoněmeckým spojenectvím v čele na to stačit nebudou.

    1. „Obávám se, že jsoucí bruselské centrum s frankoněmeckým spojenectvím v čele na to stačit nebudou.“
      Vase obavy plne sdilim, XY, dle meho cerneho scenare bude vysledkem prestavby spolecnosti jeste vice Evropy => radikalove jeste vice posili.
      Cekal byste nekdy pre 10- 20 lety, ze se jeste dozijete neceho takoveho? Ja tedy ne…a to mame ve skrini pomalu se ozivujiciho kostlivce z Ukrajiny…tuka na dvere stale neodbytneji. Opravdu panbuh s nami…jak tohle skonci?

      1. Nikdo nikdy nečeká, čeho se dožije, zato se potom diví, jak se to mohlo stát. Jak? Snadno, asi takhle.

        1. Podlemeho to nijak snadny proces nebyl, uz to trva dost dlouho a je v tom hodne prace. Problemy jsou jasne, ale verchuska je stitive odmita zvednout, pak se jich logicky zmocni nesystemove strany. Namisto reseni se pomerne tupe pracovalo na vice multikulti, ze to takhle dopadlo je zakonite uz delsi dobu (treba 3 roky). A pokud s tim Brusel neco neudela (jako ze dle meho ne), pak to bude jenom horsi. Soudruzi z Brusele by meli vice cist Brechta „Das Volk hat das Vertrauen der Regierung verscherzt. Wäre es da nicht doch einfacher, die Regierung löste das Volk auf und wählte ein.“
          Lid zklamal duveru vlady, zda- li by nebylo jednodussi, kdyby vlada lid rozpustila a zvolila si novy.

          Uvadim znamy citat proto, ze jde o parafrazi starsi Brechtovy myslenky jiz z roku 1933 (Tui-Roman). Zdrojem ideje neni komunismus, jak se mylne tvrdi, ale narodni socialismus.
          Pro zajimavost: Tui je Brechtuv neologismus, vznikly takto: „Tellekt-Uell-In“. Tui je intelektual moderni doby, apoliticka osoba. Funkcne pronajimatel intelektu, ktery nezapujcuje zdarma, ale ctenar musi za zapujcku platit :o)

        2. Nojo, Tribune, ale vždyť dívky a hoši v EU jenom sklízejí, co zasívali, to je ta tragédie.

          1. Ale alespoň to zkusili. (Občanskou) válku umí každý blbec, integrace je složitější.

          2. Původně jsem se chtěl vstadit, zda se v Bitánii obnoví trest smrti. Teď by asi bylo příhodnější ptát se kdy.

      2. Mě teda třeba dřív nikdy nenapadlo, že se někdy dožiju rozdělení Československa. A nakonec k tomu stačilo tak málo… Svým spůsobem bbdivuju lidi, kteří jsou to do dneška schopni brát jako nějakou nutnost a ještgě se u toho bijí v prsa, jakou jsme přitom nesmyslném kroku ukázali světu civilizovanost. S tím Brexitem je to podobné: Spousta lidí se teď raduje, že Brusel dostal facku, a přitom nechápou, že se tím hlavně zrychlila cesta do ještě většího maléru.

      3. No, nevypadá to zatím vůbec dobře. Angela zatím svolává konkláve výchozí šestky. Ale třeba všichni překvapí svou rezignací; doufat smíme. No, budou to starosti.
        Kostlivec zpoza Ukrajiny možná takhle snáze dosáhne cíle, aby Ukrajina zůstala neangažovanou nárazníkovou zemí. Ale kdo ví.
        Pěkný víkend všem!

        1. Tak opravdu nevím – v Bruselu zjevně starokakánsky usoudili, že nejlepší reformou budou s prominutím nové větry ze starých osvědčených řití. V mé nekonečné naivitě se mi to jeví jako naprostá ztráta politického instinktu; něco takového je nedůvěryhodné z principu věci, asi jako když lev vyhlásí, že od tohoto okamžiku bude vegetariánem. Nebohá EU. Začínám se vážně obávat, že už jí a ani nám není pomoci.
          A že jsou Britové ještě větší klauni než jsme mohli předpokládat, to už zmínil Tribun kdesi mezi svými tweety.
          Tragédie v kabátě neuvěřitelné frašky…

  10. Tož, bude to zajímavé. Poučení pro levici? Omezit semináře, debaty a analýzy a soustředit se na propagandu. Doba, kdy rozhodují emoce, je opět zde. Nedivím se lidem, že jsou naštváni, ale divím se, že naštvanost dávají najevo způsobem, který jim (podle mě) moc nepomůže. Řešením nízkých mezd a rozkladu sociálního státu rozhodně není vytažení k moci těch, kteří sice slibují ráj pro všechny, ale v programech (které nikdo nečte) mají jen ráj pro bohaté. Myslel jsem si, možná příliš naivně, že svět se alespoň trochu změnil a hýbat veřejným míněním pomocí karikatur a poplašných zpráv nebude tak jednoduché, jako před 100 lety…
    Jako levičák tedy nemohu jinak, než zvolat „levice vzhůru!“, protože jiná alternativa je děsivá. A k tomu ještě dodat snad tolik, že základní podmínkou úspěchu je pohlížení na svět takový, jaký je, ne jaký by ho levice chtěla mít. Rozhoduje-li volby pustá propaganda (a na tu mají elity vždy dost peněz), nelze v trockistickém duchu předpokládat, že uvědomělé masy svrhnou kapitál, jen jim stačí „otevřít oči“ (nejlépe formou nějakého filozofického traktátu se spoustou cizích slov).
    Tedy „levice vzhůru!“, zasednout k počítačům, tvořit alternativní weby, líbivou grafiku, přicházet s pravidivými zjednodušeními, která nahradí sice též pravidvá, ale většině nepochopitelná a komplikovaná vysvětlování. Vzhůru ze zakouřených knajp, kde se do rána diskutuje o Bakuninovi do ulic mezi lidi! Od termínů jako „prekariát“ a „pauperizace“ zpět k „vykořisťovaným“ a „chudnutí“. A to vše hlavně rychle. Pravice se totiž až moc dobře naučila používat levicovou metodu propagace a s ní nyní slaví úspěch. Zatímco probíhá 25 seminář na téma „Co by řekl mladý Marx na EU?“, bombardují pravicoví euroskeptici sociální sítě údernými hesly a tvoří vtipná videa. Pak není divu, že věci dopadají tak, jak dopadají…
    V celé debatě a to nejen o brexitu jsem nezaznamenal zásadní věc – zcela se vytratila kritika podstaty. Levice nevyužila snad toho největšího trumfu ve svých rukou. Nepoukázala na to, že současný stav věcí má své, především ekonomické, příčiny a ty tkví v neoliberální politice. A že právě ti, kteří nejvíce křičí, že právě nacionální/nová pravice, jde ekonomicky nejen ve šlépějích neoliberalismu, ale jejím cílem je všechny jeho prvky (privatizace, osekání sociálního státu atd.) ještě posílit. S tímto vědomím by pak mohli nacionálové propagandovat třeba do aleluja, ale vize ještě prázdnější kapsy by jim hlasy nepřinesla. Rozhodně ne od těch, kteří jim dnes umožňují vítězit, ač sami nesou břímě té samé politiky.
    Je zapotřebí vrátit debatu zpět ke kořenům. K ekonomice, která, ať se nám to líbí, či nelíbí, toho reálně ovlivňuje nejvíc. Zpět k „učivu základních škol“, které velmi přesně definuje rozdíly mezi politickými idejemi. A hlavně pryč od nesmyslného a pravicí dopředu chytře vykalkulovaného plkání o tom, že „levice a pravice už neexistuje“. Ona existuje a bude vždy existovat. I kdybychom pojmenovali levici jako „strom“ a pravici jako „víno“, vždy bude jasné, kdo čí zájmy hájí. To, že zde skutečná levice proklatě chybí, není důkaz toho, že neexistuje. Parafrázujíc pátera Vrbu z F. L. Věka „Neumřela levice, jen spí, jen spí!“
    Tak hlavně aby nezaspala…

    1. Ale pozor, tohle referendum nerozhodla propaganda, ale autentická frustrace a panika. Brexitáři jí jen dali prostor.

      Ten tón pauperizace a prekarizace :-) byl v debatě o Brexitu jasně slyšet, až na to, že za příčinu nebyl označen systém (kapitalismus), ale Brusel, navíc osočený ze „socialismu“.

      Je vůbec komické, jak lidé, kteří se hlásí k levici (jako kdyby postoj levice-pravice nějak souvisel s postojem k Rusku), jásají na Brexitem a nad lekcí socialistickému Bruselu.

      1. Protože se levice zabývá spíš debatami učenců. V podstatě dává lidem najevo, že jejich starosti ji nezajímají. (O tak zvané „liberální levici“ snad ani nemá cenu hovořit.)

        1. Zajímají, ale tak nějak intelektuálně, akademicky. Levice hledá příčiny a řešení, namísto přímočarého a jednoduchého pravicového někomu rozbít držku a pak ho obrat.

          1. Mýlíte se. Řešení při zachování kapitalistických vztahů není řešení. Není to ani mylné řešení, je to předstírané řešení.

      2. Ano, rozhodla ho autentická frustrace a panika, ale zneužitá neautentickými „spasiteli“. Bohužel, především zásluhou lidí jako jsou příznivci českých Svobodných, se pro EU vžívá nesmyslné označení „Eurosajuz“ a člověk by pomalu čekal, kdy bude vydána direktiva o přejmenovávání hlavních ulic na „Třídy Karla Marxe“… O tom, že po všech volbách od roku 1979 mají v europarlamentu převahu pravicové strany/bloky, už nějak zmínka nepadá. Zmatení smyslů, ale taky trochu chytrá horákyně. EU reguluje, ale na špatných místech. Místo regulování vykořisťování reguluje žárovky. EU se bere za lidská práva, ale spíše za ta, která umožní transsexuálům využít speciální toalety, než za ta, která umožní i nízkopříjmovým žít slušný život…. A toho hbitě využívá nacionální pravice, libertariáni a podobní, kteří na tuto nesmyslnost poukazují, nicméně jen proto, aby využili následného hněvu, než proto, aby to napravili. Respektive oni to napravit touží, „napravit“ po svém – deregulovat, okleštit stát, privatizovat atd. atd.
        Když se namátkově zeptáte na EU, většinou se setkáte s odsudky právě na ty zakázané žárovky a zahnuté okurky. A řešení? Vystúpiť! Ne pokusit se o změnu, demonstrovat, apelovat na europoslance, zapojit se do celoevropských hnutí, podepsat petici atd. Ne, vystúpiť! To je dílo pravicových propagandistů. Ale abych nelál jen na ně, svůj díl zodpovědnosti nese rovněž tábor proevropský. Kdyby se stejnou vehemencí, s jakou odhaluje „proruskou propagandu“, odhalovala veřejnoprávní média pozitiva plynoucí z našeho členství (jako např. fakt, že jsme stále čistými příjemci peněz z EU a to ne malých), pak by dnes nemusela ronit krokodýlí slzy. Jenže asi jim to pořád ještě nedošlo. Tady se pořád bojují staré bitvy s „komunisty“ a „Sovětským svazem“ a vybírají se strany barikád podle studenoválečných kritérií, zatímco problémy dneška se nechávají volně kumulovat, až prasknou. Pak se redaktor v dobře padnoucím saku, který se pohybuje v bublině stejně smýšlejících, nemůže vzpamatovat z toho, že lidé zvoili, jak zvolili. V horším příapadě začne i za tím vidět „Putinovskou propagandu“. V lepším případě (ale na ten jsem zatím nenarazil) si uvědomí, že je to logické vyústění frustrace, na kterou dlouho každý kašlal.
        Snad se nyní otevřou mnohé oči, i když něco mi říká, že dokud bude Titanic nad vodou aspoň po zábradlí, horní paluba bude stále popíjet koňak…

  11. Frustrace byla před referendem a bude i po něm. Jen se trochu přerozdělí. Ta britská si bude muset najít další postupný cíl.
    Východoevropany budou mít z krku, tak možná dojde na jiné.
    V Evropě se možná situace bude vyvíjet podle toho, do jaké míry se Británie bude kroutit či hroutit, a jak bude dosavadní investor ve věci rozpadu EU solventní.
    Že by se Evropa viditelně pohnula směrem, který je podle mne žádoucí, tj. k plnohodnotné federaci, nečekám.

  12. Příznačný je diametrální rozdíl mezi tónem diskuse k tématu tady a na Outsidermedia. Jásot tamních nadšenců nad výsledkem britského referenda mi připomněl reakci mé sudetoněmecké tetičky (jejíž smíšená selská rodina nemusela do odsunu, aby nakonec byla v 50. letech zkolektivizována, v roce 1989 jí bylo 81 let) na jásot jejích 4 dětí (tehdy ve věku od 41 do 54 let, takže už dosti zralých osob…) nad listopadovým převratem. Ta jim tehdy svou neodolatelnou českoněmeckou hantýrkou od plic vynadala, jak se můžou těšit na to, až po nich nějaká gnädige Frau za pár let zase bude chtít, aby jí líbali ruku… Dnešní jásot má úplně stejnou „logiku“. Ti, kdo se dnes nejvíc radují, budou první hozeni přes palubu těmi, v jejichž zájmu rozpad EU je. Co se stalo je špatně, rozumná východiska z toho nejsou a Morybundus má samozřejmě pravdu. Podobně jako autor tohoto textu: http://www.afed.cz/text/6461/jina-evropa-je-mozna

    1. Dala jsem vám palec dolů, omlouvám se, byl to čirý omyl.
      Čím se dnes vlastně liší Outsidermedia od Parlamentních listů?
      Nechodím moc často ani tam ani tam, ale když už, tak mi připadá, že je to myšlenkově na jedno brdo.

      1. Výchozími texty, diskuse se v poslední době bohužel dost znormalizovali. A pak také tím, že PL jsou profesionální a komerční.

      2. PL jsou – kromě zjevné funkce kasičky na prachy – mocenská páka „podnikatele“ a senátora Valenty. OM byly původně idealistický projekt. Kdy jich někdo začne nějakým skrytým způsobem využívat/zneužívat pro nějaké zamlčené zájmy, je jen otázka času. (Jestli se to neděje už teď… jejich editor o tom nemusí vůbec vědět. Nechtěl bych být v jeho kůži, jestli/až zjistí, čemu a komu vposledku ve skutečnosti slouží.)

      3. tresden: Omlouvat se netřeba, mně jsou nějaké palce… víte u čeho.

  13. EU byla vzdycky projektem elit. Nejprve ten projekt fungoval velice dobre. Zabranil po 70let ozbrojenemu konfliktu a dost dlouho pomahal i hospodarskemu rustu a zlepsovani kvality zivota obyvatel.. To prvni stale plati, ale to druhe uz moc ne.

    Vedle megatrendu, ktere nema EU uplne pod kontrolou je to pravdepodobne i proto, ze elity dopustily vytvoreni systemu, ktery nevytvari „win-win situation“, nybrz „zero-sum game“ pro radu subjektu EU, at uz statnich, soukromych spolecnosti, nebo jednotlivcu.

    Ten problem existuje uz nejakou dobu, ale elity si to bud ve svem bruselskem/berlinskem/parizskem/prazskem akvariu neuvedomuji, nebo uz vedome pracuji na zachovani toho spatneho status quo.

    Brexit tedy dava elitam potrebnou zpetnou vazbu. Je zcela chybou elit, ze to musel udelat demokraticky system ve Velke Britanii, nikoliv demokraticky system EU, kery mavelky deficit. Protoze demokraticky system clenskych statu stale tak nejak plus-minus existuje, tak bud se bude muset demokratisovat EU, a jeji elity se budou muset stat zodpovedne Evropanum, nebo to za ne udela demokraticky system clenskych statu a EU se rozpadne.

    Ani to nemusi znamenat rozpad svobodne, mirove a prosperujici Evropy. S lidmi,kteri to dovedli sem to ale nepujde a velke riziko bude jestli se podari ta obmena elit. Jestli se v evropskem meritku podari „kuly v plote“ brzy odstavit od moci a na jejich mista najit nekoho jineho, aby to vedli jinam. Protoze oni to nepovedou „zpatky do Evropy“ jako Calfa a Havel, ale nekam jinam, kde Evropa jeste nebyla. To ale muze nejakou dobu trvat.

    Nova vise imho neexistuje. Evrope dnes vladne podivna koalice neomarxistickych socialnich ingenieuru a big businessu. Levice chce socialni stat pro vsechny , pravice levnou pracovni silu neschopnou organisace. Pojitkem obou stran jsou politici,kteri chteji socialne, ekonomicky, nabozensky a rasove fragmentovane volicstvo zavisle na statu. A tahle doktrina vladnuti se zacina zadrhavat.

    Change of paradigm to be continued… :-)

    1. Přece kdy EU nebyla demokratická, tak by žádné referendum nebylo? A celé slavné euroskeptické není o ničem jiném, než zachovat a prohloubit právě tu fragmentaci, o níž mluvíte.

      1. Své oponenty nazývají (euro)hujeři, tak proč jim máme (euro)skeptici? Spíš jim patří nálepka (euro)fobici.

        (I když nevím. Vzpomínáte si ještě, co na adresu filmu, kde se postava Hujera objevila, pronesl veliký „skeptik“ Václav Klaus?)

      2. To asi zalezi na definici slova „demokraticka“. Opet se dostaveme k terminu, ktery je mnohoznacny, priznavam, ze v tomto pripade moji vinou.

        Demokratickym deficitem EU v tomto smyslu myslim, ze neexistuje dobry mechanismus, ktery by spojil „vuli lidu“ s konanim vlady. V Recku, Spanelsku,nebo Francii hazi dlazky na ulici skoro kazdy tyden.

        V materialnim smyslu to vyvrelo v zemi, ktera s tim ma v Evrope nejdelsi demokratickou tradici.

        1. A proto museli iniciátoři referenda jako dvou hlavních argumentů pro prosazení svého cíle použít nehorázných lží. (Aspoň že ty lži přiznali post festum.) Tomu někdo říká demokracie?

          1. Racionalni volba to urcite nebyla, ale to se v takovych chvilich neda ocekavat.

          2. To jste mě pobavil.
            Iniciátoři referenda použili (podle vás) nehorázných lží, zatímco politické strany při řádných volbách, či odpůrci Brexitu v referendu mluví výhradně pravdu.
            To je ten rozdíl mezi „vámi“ a „jimi“.
            Oni lžou, a vy mluvíte pravdu!

          3. Rozdíl mezi pravdou a lží někdy skutečně existuje. Je ovšem poněkud problém hovořit o pravdě a lži tam, kde jde především o emoce.

          4. A jaké konkrétní lži zastánců „Remainu“ máte na mysli? Můžete jmenovat? Jaké britské deníky (The Times, The Guardian, Daily Telegraph např.) v angličtině čtete, abyste měl „native“ zprávy? Nebo se spoléháte až vám to přeloží české obskurní weby typu Hájkova Protiproudu nebo Stworova Zvědavce?

            Bylo lží varování před fatálním propadem libry (dnes aktuálně na úroveň historického 31-letého minima proti USD z roku 1986 spojené s krizí vlády Margaret Thatcherové)? Že jen díky odchodu z EU a výhod volného pohybu kapitálu, zboží a osob (to oni nechtějí, protože nemálo zastáncům Brexitu ta vaše slovanská „rasa“ nepřijde jako plnohodnotná té jejich anglosaské – viz poslední výhrůžka rodině polského instalatéra smrtí – neříkají jim sice čmoudi, ale „polská verbež“) přijdou o 2% HDP ročně, což je asi 50 mld. £ což je 3x více než jejich příspěvek co do kohézních fondů posílají? Myslíte, že jejich představa o tom, že zůstanou členy volné bezcelní zóny se samostatným pohybem kapitálu, zboží a služeb aniž by MUSELI zaplatit stejnou (resp. bez svého členství ztratí své místo ve vyjednávací komisi o podmínkách „volně přidružené země k volné zóně obchodu, takže jim poplatek za členství bude ostatními členy určen, bez možnosti jej ovlivnit). Myslíte, že členství ve volné zóně obchodu mají třeba Norsko a Švýcarsko zadarmo? Víte, co to jsou tzv. „Norské fondy“ a k čemu slouží a proč? Je lží odchod finančního byznysu z Londýnské City, který zaměstnává statisíce lidí a podílí se celými 20% na celkovém HDP Británie? Víte, že zaměstnanci finančního sektoru s nadstandardními platy plní státní kasu na daních a sociálním pojištění o 30% výše než ostatní sektory ekonomiky a tito lidé že odejdou? Myslíte, že pak budou Británii živit příštipkáři z vesnic jako živnostníci, co stejně jako u nás neplatí daně, resp. více než polovinu kšeftů mají jako melouchy stylem známým z oné obligátní věty: „Bez fakturky, madame, to budou mít levnější“….Opravdu si, vitto, myslíte, že řemeslný proletariát pokrývačů, topenářů a elektrikářů nahradí korporátní byznys a daně co tam platí bílé límečky? A člověk co tam bere £66,343 průměrného platu ve vyšší pozici finančního byznysu ročně, nahradí nárůst dělnických pozic které jim „berou“ zlotřilí Poláci, co berou okolo £10-12000 ročně, tedy v přepočtu na naše, lehce přes 30tis. měsíčně?

            Jestli chcete pro má čísla zdroje, rád vám dám ke každému hned několik, počínaje Office for National Statistics (obdoba našeho staťáku) až po agenturu/úřad práce – Department for Work and Pensions.

          5. Nic se nejí tak horké, jak se uvaří, a o Brexitu to bude podle mě platit dvojnásob.

          6. To je pravda, podle mne nastrcili Mayovou proto, aby nakonec žádný Brexit neproběhl. Vyjedná si další výjimky a pojede se dal. Otázka je, jestli jejich požadavky nakonec za zrušení Brexitu není pro EU prilis velký morální hazard než nakonec Brexit akceptovat.

          7. Tohle je rozhodnutí z referenda, nedovedu si představit, jak by se z toho dalo vycouvat.

          8. To není pro vládu pravne závazné. Vláda může říci, že nastaly zmatek poškodí více pracovní trh a prosperitu a že nové vyjednane podmínky a vyhody členství jsou tím nejlepším kompromisem.

          11. To nemohl, protože volby do parlamentu jsou ( od toho i ten název parlamentní demokracie) právně závazné, a protože nemáme „referendovou demokracii“, tak působnost resp.závaznost referenda upravuje na rozdíl od voleb zastupitelských zákon. Ten v případě Británie říká, že výsledek referenda ma jen poradni charakter pro vladu a musí být kodifikován rozhodnutím vlády na základě nově přijateho zákona, který ovšem vláda prijmout nemusí, nebude-li chtít výsledek referenda respektovat. Duvodu se nabízí několik, např.to, že v něm byly užity očividně lži nebo že jeho výsledek mirne pro jednu stranu nad 50:50 vyvola rozbití státu nebo občanskou válku.

          12. V demokracii je určující vůle lidu, nikoliv organizačně-technická opatření, jakékoliv volby jsou závazné jenom pokud je voliči (lid) respektují. Jinými slovy napsat si do ústavy demokracie a mít demokracii není totéž.

  15. Jistěže vím co jsou Norské fondy tj. projekt neomarxistického supraetatismu stejný jako evropské fondy

    1. Když to tvrdíte tak jistě, tak to určitě umíte vysvětlit jak a proč.

Komentáře nejsou povoleny.