Bratrstvo neohrožených

Když už jsem na něj u Pacifiku narazil, tak jsem si řekl, že se na Bratrstvo neohrožených také podívám. Jaké bylo mé překvapení, když jsem si u každého dílu říkal, že tohle jsem přece už viděl, až jsem si to nakonec řekl u všech. Viděl, ale žádný zvláštní dojem na mě Bratrstvo neudělalo, když jsem to zapomněl. A to přesto, že řemeslně je to opět velmi vydařený počin a vyprávění, až na drobné škobrtnutí někde ve dvou třetinách (asi jiný režisér, což by se dalo ověřit, ale nestojí mi to za to), odsýpá a drží pozornost. Jenže co naplat, když je to konvenční vyprávění konvenčního příběhu o amerických hrdinech v uniformách na druhé evropské frontě Druhé světové války. Příběhu až barvotiskového, ve kterém jsou všichni američtí vojáci chytří, ukáznění a stateční a srabi, blbci, vyčůránci a sadističtí maniaci úplně chybí. V tomto ohledu byl Pacifik lepší, protože méně prvoplánový a ukazující alespoň něco nového, co případnou prvoplánovost kompenzuje.

Schválně jsem se u Bratrstva zaměřil na zobrazení Němců a opravdu – jsou to lidé. Zlí, lhostejní, nebezpeční, ale pořád lidé, že až zběsilost některých Američanů vůči nim vypadá přepjatě a nespravedlivě. (Viz právě zobrazení Japonců v Pacifiku.)

V jistém směru ale může Bratrstvo korigovat i pohled na působení amerických vojáků v Evropě: minimálně pro prvosledové jednotky to až do jara 1945 nebyla žádná bezstarostná kovbojská jízda, byť se jejich ztráty se ztrátami Rudé armády samozřejmě nedají srovnávat.

 

Advertisements

7 comments

  1. galahad

    Jestli vám tam chyběli srabi, pitomci, nebo sadisti, pak jste buď viděl úplně jiné Bratrstvo než já, nebo máte celkem zvláštně nastavená měřítka. Takhle z hlavy po několika letech od sledování toho seriálu si vzpomenu minimálně na tři nějakým způsobem závadné jedince…
    V díle, který se týkal, tuším, Bastogne (nejsem si jist, ale určitě to vzhledem k ročnímu období bylo někde v rámci bitvy v Ardenách) tam bylo nějaké takové osobní selhání zobrazeno docela barvitě…
    V každém případě si myslím, že Bratrstvo a Pacifik nelze tak úplně srovnávat, protože ty válečné události nahlíží jinak. Zatímco Pacifik má zaostřeno na lidi a všímá si zejména toho, jak z vyděšených branců zbyla banda kanců, Bratrstvo míří spíš na události a lidi mi tam připadali jen o málo výš, než jména v telefonnim seznamu. Tedy krátce mi Pacifik přijde spíš psychologický, Bratrstvo spíš historické…

    • Tribun

      Jediný kontroverzní postava byl lajtnat Dick a to byl jen vedlejší moment. Blbce zastupoval ktp. Sobbel (za případné zkomolení jmen se omlouvám), ale ten se do bojů vůbec nezapojil a v trénu také moc neuškodil. Jinak si na nějaký vyložená selhání nevzpomínám. Pokud tedy nepovažujete za selhání, že se celé družstvo nenechalo rozstřílet na hadry jenom proto, aby se pokusilo zachránit jednoho raděného. Ale dost možná máme opravdu každý jiná měřítka. Nicméně s vaším hodnocením, že Pacifik byl spíše psychologický a Bratrstvo spíše historické (mikrohistorické) celkem souhlasím.

      • galahad

        Však já netvrdím, že tam těch jelit bylo nějak hodně. Ale byli tam. Komolení jmen vem čert – já to fakt viděl už hodně dávno a jména postav si nepamatuju. V každém případě velitel, který neumí číst mapu, nebo jinej, kterej při útoku proti opevněnýmu nepříteli zaleze a ztuhne tak, že v klíčovej moment se neni schopnej ani podepsat, natož vydávat nějaký smysluplný rozkazy…? Ten první dejme tomu, ale ten druhej představuje poměrně výraznej průser.
        To, že těch excesů nebylo moc (i když ty si nijak zvlášť taky nevybavuju – mně ty mariňáci přišli spíš takoví otupělí z toho všudypřítomnýho hnusu, kterej se za nima táhnul jak smrad, ať šli kam šli) bych asi taky přičetl na vrub prosté historické realitě. USMC a armádní výsadkáři jsou jiné druhy vojska – zatímco v prvním bylo značné množství odvedenců, ti druzí byli dobrovolníci. Detail, ale ne zcela nepodstatný – člověk, kterýmu nestačí, že po něm budou střílet, ale ještě si pro to skočí na kusu hadru někam, odkud mu nikdo nepomůže, když se něco nepodaří – to je dobrodruh, u něhož se dá předpokládat vyšší duševní odolnost právě v těch situacích, které sebou válka nese…

      • André Pulgar

        Ale já Vám to navrhoval jako film. Protože jste si stěžoval na to, že v těch filmech, které jste recenzoval, jsou všichni Američané čestní, inteligentní, vzdělaní atd.

        Mimochodem, někdy jste někde argumentoval větou: „Co blbnete, vždyť jsou tady lidi“ od „Švejka“. Chtěl bych upozornit (ale bohužel nemůžu najít původní Váš komentář), že to je trochu vošajstlich, protože Haškův Švejk to neřekl, pouze Steklého „Švejk“, takže to není tak úplně čisté.

        • Tribun

          Hájili jsme hrad jsem četl, tím jsem si jistý, ale jestli jsem viděl film, to si nepamatuji. Myslím, že ano, ale evidentně na mne žádný silný dojem neudělal. Ale kdybych mocí mermo záporáky, tak si znova přečtu Križáky na západě (kdybych na ně měl žaludek).

          Tu inkriminovanou větu řekl Švejk ve filmu, kde ho hraje Hrušínský, v knize myslím opravdu není, ale záleží na tom?

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s