V rámci pěstování rodinné pohody jsem se uvolil jít do kina na novou českou „rodinou pohádkovou komedii“ Strašidla (2016). To jsem si dal. Takovou lobotomii jsem už dlouho nezažil. Strašidla jsou totiž neskutečně strašidelný film.
Začnu tím, že ocituji oficiální anotaci distributora: „Rodina hejkala Huga obývá poklidně starou vilu na pokraji města. Sladký strašidelný život, v němž si Hugo hejkal, jeho paní Patricie a její matinka Žofie čarovaly, vodník Bubla se staral o dušičky a víla Jitřenka si tančila lehkonohé tanečky, změní vpád úředníka Patočky, který má na obecním úřadě ve správě evidenci budov. A jak zjistil, za dům už pěknou řádku let nikdo neplatí nájem a nikdo v něm ani oficiálně nechce bydlet, především proto, že tu straší. Přesto tu žije jakási šílená rodinka. Verdikt je nemilosrdný: zaplatit nebo se vystěhovat!“ A tak strašidla vyrazí do práce…
Předně, ten výše citovaný text distributora je zcela zásadní, protože mám vážné obavy, že bez něj bych zápletku dedukoval jen velmi obtížně. Ale budiž, má to být komedie, ta se při trošce (sic!) šikovnosti bez zápletky obejde. Bez čeho se ale neobejde, alespoň pokud nemá být jen slepencem samoúčelných gagů, je příběh. Strašidlům ovšem chybí i ten, a tak jen z nich přesně ten slepenec gagů a motivů, který se potácí odnikud nikam a divák jen marně spekuluje, jak tohle může skončit a jaká asi bude pointa – aby se ukázalo, že pointou jsou závěrečné titulky, protože někdy to prostě skončit muselo. Ani trošku potom nepřekvapí, když se v nich objeví „režie Zdeněk Troška“.
Netvrdím, že námět neměl potenciál, ale zpracování působí poněkud levně a odbytě, ani ne tak co do výpravy (ta je solidní), jako co do scénáře a humoru, který působí dryáčnicky a snaží se spiklenecky pomrkávat po dospělých, jenže ruku na srdce, opravdu je dnes ještě někdo u vytržení z prvoplánově lascivních narážek? Frontální vulgarismy také na kvalitě nepřidají a takový motiv v kočku proměněné čarodějnice znásilněné kocourem je sice do jisté míry nápaditý, ale co proboha dělá ve filmu určenému dětem? O prezentaci nezvladatelných školáků bez zájmu o vzdělání, co mají učitele na háku, jako normálního fungování školy, ani nemluvě.
Příště to chce trošku přidat ve scénáři a trošku víc si ujasnit, co a pro koho vlastně točím. A když už udělám vtip o tom, že upír je „krvavé jelito“, tak ho vystřihnu, a ne že ho třikrát zopakuji.
Dávám Strašidlům 15% za těch pár povedených vtipů, z toho 10% za návštěvu hejkala Huga na úřadu práce; ostatně Hugo je také jediná postava, která má hlavu, patu a vůbec dává smysl.
Tribun 
Už před drahnou dobou pan režisér Troška prohlásil, že nezná nic strašidelnějšího, než jít spát hladovej.
Až dosud jsem s ním byl zajedno.
Myslíte, že bych teď měl změnit názor? Do kina na ten film jistě nepůjdu a než ho pustí v některé TV, to nějakou dobu potrvá. Abych něco nepropásl……
Tímhle se určitě nezasytíte, zejména jste-li filmový fajnšmekr.
Já třeba až tak dalece nejsem – poslední dobou si vcelku spokojeně chrochtám u seriálů z produkce Netflixu.
Ale Troška mi naposled nezpůsobil průjem snad tak Jahodama…
Legálně? Já že česká mutace Netflixe prý stojí za vyliž….l.
Tu českou mutaci neznám.
Čím se má lišit od původní?
Snad překladem, obsahem a tím, že se dá v ČR pořídit legálně. Ale moc jsem to nezjišťoval, protože první reakce mne odradily.
Jo… neznám, neposoudim.
Upřímně – ulož.to je mocné…
Já si tam vyzobávám komiksovky od Marvelu – v těch seriálech se snaží vytěžit některé méně známé postavy, které by ve filmech nejspíš zapadly. Pro mne jsou ale schůdnější, protože to podání je celé tak nějak civilnější.
A vám, odhaduji, by se mohl zamlouvat seriál House of cards…
Nezamlouvá, viděl jsem díl nebo dva a nechytlo mě to.
Ještě že mě rodina nenutí pěstovat pohodu chozením do kina na Trošku. Jeho pohádky se mi zprotivily Princeznou ze mlejna. Slunce, seno….jsem nedokoukala ani jednou. Ostatní neznám vůbec a nehodlám s tím koketovat ani ze studijních důvodů.
Nechci, aby to vyznělo jako povyšování nad ty, co mají Troškovy filmy rádi. Stejně tak nemusím vidět ani tu Galahadem zmiňovanou marvelovštinu anebo některé přepsychologizované filmařské výboje.
Oba moji rodiče Trošku rádi měli. Slunce, Seno, Jahody jsem s nima viděl mnohokrát a byla to většinou taková ta páteční řachanda, když se člověk chce bavit a nechce kvůli tomu „do města“… :-) Osobně mam pocit (a klidně se vsadim, že tu s nim nezůstanu sám), že on Troška prostě tuší, co chtěj lidi vidět, tak to točí a vydělává. A umění nechává lidem, kterým to nesplácí hypotéku… třeba.
Za ty komiksovky nemám zapotřebí nějak extra bojovat, ale přesto si neodpustim – nenechte se tím Marvelem odradit. S těma blockbusterama, co teď letí v kinech to dohromady nemá nic moc společného. Mezi postavami se tam žádnej nelidsky ultrakladnej Kapitán Amerika neprsí. Jak jsem psal výš – téma je podáno v takové civilní formě, ten komiks z toho tolik neřve.
Teď běží v televizi reklama na nějaké komiksy, ale říkají tom tam „grafické romány“, jako by se styděli za to, co vydávají (a na čem chtějí vydělat). Přitom mám pocit, že to je zrovna také něco od Marvela.
To bude možná jen anglicismus – oni tomu v originále opravdu „graphic novels“ říkají. Stud bych za tím neviděl, on k němu není moc důvod – jednak některá díla bývají vcelku nápaditá, druhá věc pak je samo řemeslné provedení. Myslím, že nakreslit to tak, aby i obraz byl kompaktní a podával informaci, která souvisí s textem, není samo sebou…
Reklamu jsem v každém případě neviděl – ale že to bude Marvel je vcelku pravděpodobné. On s tou filmovou sérií, co se rozjela několik let nazpátek, docela ožil…
Já nejsem proti komiksům a komiksáckým filmům en bloc. Třeba od Millera pár věcí snesu. Sin City například. Nebo jeho ztvárnění Gothamu. Výtvarná stránka věci mě asi ovlivňuje víc než co jiného.
U fandů Marvelu hlavně nechápu, proč je tak baví, že do jednoho filmu dokážou tvůrci nahnat všechny superhrdiny najednou.
…protože tam patří… :-)
Ono to marvelovské univerzum působí takovým zvláštně komorním dojmem. Ne, že by tam bylo málo postav, to ne. Ale všechny se nějakym způsobem znají. Pokud už teda nejsou příbuzný :-D
V těch filmech jich občas vlastně ještě pár schází a třeba aktuálně v kinech běžícímu pokračování Kapitána Ameriky díky tomu krapet klopýtá scénář… S tím ale těžko něco udělat, když práva na zfilmování marvelovských komiksů jsou dnes rozděleny snad mezi tři různé produkční společnosti a ty si navzájem nechtějí lézt do zelí.
Nechtějí si lézt do zelí anebo nemohou?
V obou případech volám hurá.
Jinak bychom se dočkali po všech těch filmech postavených na nápadu Potvora A versus Potvora B daleko strašlivějších zhovadilostí.
…no a právě proto já poslední dobou radši to seriálové zpracování. Tam se občas o někom zmíní, nebo se některé postavy potkají a hlavní figura má na dva, či tři díly side-kick. Ta tlačenice tam tím pádem nevzniká…
Mimochodem, mistral u Janiky připomněl pozoruhodné dílo Karla Steklého Hroch. Podle ukázek na You Tube se zdá, že všechny kameňáky a podobné skvosty jsou ve srovnání s tímhle opusem čajíček.