Bohatství západu a globální renta

Studovna

Na celosvětové úrovni existuje jakási renta, tedy určité množství peněz, na které nemusejí ti, jimž se ho dostává, nijak zvlášť pracovat, a na němž obyvatelé bohatých zemí participují v mnohem větší míře než jejich chudí sousedé. (…) K tomu se ovšem musíme vrátit nejméně o pět set let nazpět do historie. Právě v této době totiž položil západní člověk, kterému se dnes dostává převážná většina zmíněné globální renty, prostřednictvím dvou brutálních procesů základy její existence.

Dominující výklad historie nazývá toto období eufemisticky „původní akumulací kapitálu“, většinou se však cudně vyhýbá jádru věci – kdo byl tímto procesem nejvíce zatížen. (…) Dva hlavní pilíře procesu zvaného původní akumulace kapitálu totiž představovalo brutální drancování jednak rolnických společností v západním světě, jednak v podstatě všech ostatních civilizací nepatřících k západnímu světu. V prvním stadiu se odehrála na samotném území Západu nucená přeměna sakrálního řádu zemědělství na desakralizovaný řád zakládající se na zisku. V rámci ní byly masy rolníků zbaveny majetku a donuceny přesídlit do měst, kde pracovaly jako námezdní dělníci v manufakturách. Minimálně o dva řády vyšší je však objem zdrojů, které Západ získal vydrancováním ostatních civilizací. Objem materiálních zdrojů, které z těchto území vysál, představuje několikanásobek veškerého současného světového materiálního bohatství. Z toho všeho je jasně vidět, že ačkoliv se v současnosti zdá, že tato globální renta je přímým „osobním“výkonem západního člověka, ve skutečnosti tomu tak není.

(Lásló Bogár, Střet o kontrolu globální renty)

Publikováno

24 komentářů: „Bohatství západu a globální renta“

  1. Chudým obyvatelům bohatých zemí se dobře předhazuje jejich „provinění“. Hádejte, kdo si v současné situaci díky tomu připisuje body?

    1. Uprchlíci? Je to samotřejmě blbost, ale když vidím vaše jméno, tak mne jiné vysvětlení nenapadá.

      Oni chudí obyvatelé bohatých zemí jsou pořád relativně bohatí, protože těží právě z „prvotní kořisti“. O tom ostatně celý ten text je. Ani jejich postavení jistě není záviděníhodné, ale rozhodně jim ani nikomu jinému nebude ku prospěchu, když si půjdou navzájem po krku s těmi ještě chudšími.

      1. Pokud mezi uprchlíky den ode dne sílí volání po vládě silné ruky, pak jste uhodil hlavičkou o hřebík. Když se profesionální zastánci utlačovaných k těm utlačovaným obracejí zády, s poukazem na jejich neoprávněné výhody k tomu, obrátí se k těm obdivovatelům stilé ruky.

        (A pakže tak zvaná „liberální levice“ (též „nová“ či „demokratická“) nemá blízký vztah ke Kalouskovi a spol.)

        1. Je třena rozlišovat útlak a nepohodlí. A nezapomínat, že vektor vykořisťování je vždy shora dolů, nikdy naopak.

          1. Pak by asi bylo žádoucí ten rozdíl (mezi útlakem a nepohodlím) definovat trochu podrobněji. Ujmete se toho?

          3. Znamená to snad, že zatímco jedni bezmocně trpí, zatímco druzí neodůvodněně remcají? Příslušnost k „jedněm“ nebo k „druhým“ určí povolaný a informovaný pozorovatel (nejlépe ve stylu „check your privileges“)?

          4. Znamená to, že jedni mají mnohem více možností se vzepřít, než druzí, ale přesto se pořád jenom litují, vymlouvají a hledají někoho, na kom by si mohli zchladit žáhu.

          5. Ad Tribun 1.11.2016 – 11:04:

            Kdo tedy určí (ne)oprávněnost jejich požadavků a jak?

          6. Možností jak se vzepřít je na obou stranách stejně, ba dokonce naopak na té první straně jich ubývá – svazováni novými předpisy a zákony, se zvyšující se nutností pracovat na stále více nevýdělečných institucí a tunelů, ignorováni politiky… začíná být ten „blahobytný“ svět jen vypolstrovanějším vězením. Od té druhé strany se teď liší jedinou věcí – zatímco tamta strana má ještě kam utíkat, ta naše už ne.
            Vykořisťování tady bylo a bude. Naší jedinou nadějí je dostat ho na rozumnou míru, ukončit války a své zájmy neprosazovat s takovým násilím, určitě by se situace uklidnila.
            Ale vytahovat pořád nějaké pocity viny, to pomůže komu k čemu ?

          7. Jestli je to u nás tak zlé, proč se tolik lidí chce? A proč my bychom nemohli někam jinam, někam, kde neplatí zákony a neexistuje sociální ani žádný jiný stát?

          8. Proč tady někteří Tribunovi pořád podstrkujete, že píše o vině? Ani v původním textu ani v Tribunových komentářích se pojem „vina“ nevyskytuje. Tady je řeč o dluhu. Z mého hlediska podstatný rozdíl. Dluh se dá nějak spočítat, uznat (nebo neuznat, s patřičnými následky) a aspoň do nějaké míry splatit. Vina (stejně jako trest) je v tomto kontextu pojem z obasti morálního kýče a ten by se do ekonomiky ani do politiky neměl tahat.

            Jakkoli vehementně to nositelé selského rozumu popírají, podíl na tom dluhu máme v této části zeměkoule všichni a prospěch z něho jsme měli a stále ještě máme (samozřejmě do výše dané naším společenským postavením) taky všichni.

          9. Popravdě, já tam ten morální apel skutečně vidím, kýč nekýč (ale spíš ten kýč, to uznávám).

          10. Proč sem tolik lidí chce? protože naše zákony je nezajímají, a jsou přesvědčeni že je můžou občůrávat, k čemuž jim stačí trochu ronit slzy, trochu volat mami Merkel, a hlavně umět prodat svoji odlišnost. Oni pochopili princip, na kterém jedou lidská práva, a převzali jejich řízení. Teď už nezáleží na tom, jestli se v jejich zemi bojuje nebo ne, co bílí v jejich zemi kdy udělali. Možná měl tady u nás někdo představu, že budeme rovnocennými partnery, když si je pustíme domů, a budeme se domlouvat na odčinění našich hříchů. Jenže věci se mají tak, že tím pozváním jsem ztratili něco, čeho si oni vážili – i když třeba se strachem – a teď už se nás ani nebojí, ani nemají zájem na nějaké spolupráci. Tak proč by nepřišli pro peníze, když jim je sami dáváme jentak?
            Legrační otázka, proč my nemůžeme někam jinam, kde neplatí zákony, neexistuje stát? Na tomhle globusu už to fakt nejde, Tribune, a můžete se vztekat kolik chcete :-)
            Teda pokud se nedostanete na jinou úroveň, jak pravil klasik : Piš, barde, střádej, až budeš mít dvacet milionů, přijď, zúčtujem spolu :-)

          11. Samozřejmě, že nějaké naše pitomé zákony nezajímají, je zajímá přežití. Zákony jsou luxus, který mohou dovolit až poté, co zachrání svoje životy. Ukažte mi jediného českého emigranta, který si před svým odchodem studoval kompletní právní řád cílové destinace. Na téhle planetě je spousta problémů, který se projevují třeba právě uprchlickými vlnami. Tím, že před uprchlíky zavřeme oči, uši a dveře ty problémy nezmizí, jen budou mimo naši pozornost nabírat na síle.

          12. Tribun: Jenže ani náhodou nemůžete zůstat JEN u toho morálního apelu. Protože jinak to vždycky skončí tak, že si všichni popláčeme, jak jsme my slušní a nějací oni hnusní, a život pojede dál ve stejných kolejích vytyčených držiteli kapitálu, kteří z toho všeho mají vejvar největší, dokud se ti černoušci ze zoufalství nerozhodnou pokusit se utlouct je (a jako kolaterální ztrátu i nás ostatní) klacky.

          13. To jistě ně. Některým ovšem jako kdyby stačilo ujištění, že oni žádnou odpovědnost nenesou a poplakat si mohou do systoti.

      2. Můžete jim místo planého sebemrskání svůj dluh odevzdat.
        Já jim třeba nic nedlužím.
        Chudí „dlužníci“ vyspělého světa pak po krku nikomu nejdou, to jim jdou po krku o dost bohatší nebožáci, kteří v pohodě urazili tisíce km v nejistých podmínkách a zaplatili tisíce dolarů různým převaděčům, a zdaleka nepřišli bez prostředků.
        No ale vy si myslíte, že když budete jejich otrok, že vás nechají na pokoji, nebo že vám budou dokonce děkovat.
        To se načekáte.
        Ale jako otrok velkokapitálu se můžete klidně dočkat i medaile.
        Ti snahu o pravdu a lásku umí ocenit, zejména když se líže ta pravá prdel!

        1. Přesně tohle si máte myslet, abyste byl neškodný. Kdy vám to konečně dojde?

  2. Jak to už glosoval Marx: „Původní akumulace hraje v politické ekonomii přibližně stejnou úlohu jako první hřích v theologii.“

  3. No, a když občas někam napíšu, že Africe něco dlužíme, tak se na mě nositelé selského rozumu pravidelně sesypou jako vosy…

    Navíc tam není zmíněno, že ten proces pokračuje i dnes.

    1. Přerozdělování směrem k těm bohatším jistě trvá, ale ta prvotní akumulace to přeci jenom už není.

      1. To je sice pravda, ale současný proces dobývání renty má svoje oběti (asijské sweatshopy, dětská práce v Africe, války-neválky na Středním Východě) ve stejně masovém měřítku jako měla prvotní akumulace kapitálu (obchod s otroky, koloniální války) a navíc z něj máme v podobě laciného spotřebního zboží přímý prospěch my, kteří žijeme tady a teď. Ani ten nejchudší z obyvatel zdejší kotliny neumírá hlady, i ten největší zdejší chudák je hmotně bohatší než 80% obyvatelstva zeměkoule.

        BTW, vlastně jsme měli neskutečné historické štěstí, že repríza procesu prvotní akumulace, která u nás proběhla po r. 1989, spočívala „jen“ v rozkradení majetku a obešla se bez větších obětí na životech (ty sudy na dně Orlíku nepočítám, nicméně to koneckonců ani zdaleka nebyla žádná neviňátka, ale účastníci války mafií o privatizovaný majetek).

        Ale zpět k věci. Dobývání renty – rent seeking – je docela moderní terminus technicus, který ekonomové, u nás t.č. hlavně Ilona Švihlíková, razí právě pro zákonné i nezákonné politické metody zajišťování bezpracného zisku z vlastnictví kapitálu, protože klasické způsoby jeho vytváření – prodej výrobků a služeb – už dávno nefungují. Nejde o klasickou rentu z držby majetku (např. pozemkovou) ani o využívání absolutních (přirozený monopol) či relativních (nižší náklady) konkurenčních výhod, ale především o získávání přístupu k výhodám, které zajišťuje nátlak na stát, tj. v první řadě o vliv na tvorbu zákonů, o vytváření umělých monopolů, o přerozdělování a odklánění daní, parafiskálu a všelijakých dotací, logrolling a kupčení s hlasy či jiné politické kšefty atd. Tento aktuální proces probíhá v globálním měřítku a kdyby se jeho přínosy pro dnešní držitele kapitálu vyčíslily, jistě by se došlo k hodnotám o několik řádů vyšším, než jaké přinesla prvotní akumulace.

Komentáře nejsou povoleny.