Zatímco je pozornost světa upřena k událostem v Sýrii, v poslední době zejména v Aleppu, odehrává se na Blízkém Východě jiná hnusná a krutá válka – v Jemenu. O ní se ale mluví minimálně, jako kdyby nebyla ani zajímavá, ani důležitá, jako by v ní lidé zase až tak moc netrpěli. Ale oni trpí, zejména děti, vinou války a hladu umírá každých deset minut jedno jemenské dítě na podvýživu, průjem či infekční onemocnění dýchacích cest. Takové malé kolaterální ztráty. Jsou snad jemenské děti méně děti, než ty syrské? Jsou méně hodny zájmu světa, protože jsou chudší, protože nemají satelitní telefon a účet na Twitteru?
Tak proč ten nezájem o Jemen? Napadají mne v zásadě tří vysvětlení, jedno horší, než druhé.
Za prvé: v Jemenu se skutečně nic podstatného a vážného neděje a k širšímu mediálnímu pokrytí není věcný důvod. Toto vysvětlení ale nemůže obstát, byť se najde jistě spousta těch, podle kterých se tam, kde se nic neděje bohatým nebo bílým, neděje nikom nic.
Za druhé: příběhy dělají příběhy. O Sýrii a Aleppu se více mluví proto, že se o nich více mluví. Je snazší zajímat se o události, o nichž víme, že se dějí, je snazší psát o něčem, o čem je více informací.
Za třetí: v Jemenu se neangažuje Rusko, takže z přehmatů a hrůz jemenské války nelze obviňovat Rusko, důsledný zájem o souvislosti by naopak nevyhnutelně vedl o otázkám na angažmá a zodpovědnost USA.
Jakkoliv budou mít všechny tři příčiny své zastoupení, jako nejsilnější se ukazuje ta třetí, zejména ve světle článku Medey Benjaminové Nepřehlížejme kvůli Aleppu Jemen. Na jeho neštěstí nese Západ vinu, ve kterém připomíná to, na co tak rádi a ochotně zapomínáme:
Jemen od roku 2014 pustoší občanská válka, kterou navíc zhoršuje intervence sousední Saúdské Arábie. Saúdové se do občanské války v Jemenu zapletli v březnu 2015. Báli se totiž, že by v ní mohlo získat moc hnutí Hútíů, podporované Íránem. S vojenskou i materiální podporou Spojených států zahájili Saúdové v Jemenu velkolepou bombardovací kampaň, která stála život tisíce nevinných Jemenců a přivedla celou zemi, nejchudší na Blízkém východě, do vážné humanitární krize.
Už od založení Saúdského království v roce 1932 se vlády Spojených států bratří s režimem, který mírumilovné disidenty popravuje stětím, ženy nutí žít pod brutální nadvládou mužů, se zahraničními dělníky zachází jako s otroky a po celém světě šíří nesnášenlivou wahhábistickou odnož Islámu. Saúdský režim dnes rovněž financuje filiálky Al-Káidy v Sýrii a Iráku, pomáhá rozdrtit demokratické revoluce, jako v sousedním Bahrajnu – a v Jemenu vede krvavou a neobhajitelnou válku.
Armáda Spojených států ale Saúdy podporuje i jinak: poskytuje jim zpravodajské informace, výzbroj, umožňuje saúdským stíhačkám za letu tankovat a pomáhá svými válečnými loděmi udržovat blokádu v Adenském zálivu a arabském moři.
Tribun 
No když porovnání počet poprav, otroků pracujících v modernich otrokarnach a ponížení žen (co třeba nemohou mít tolik dětí co by chteli) je svetovym „Mordorem“ č.1 Čína pod vlád UV KS Činy. Počet politických vězňů a poprav překonáva jakekoli monarchie. I kdyz „rodinné klany“ komunistických panovníků třeba v KLDR nebo na Kubě překonávají délkou vlád jednoho člověka i Habsburky či Hohenzollerny. Není nad to „zastabilizovat“ poslední vývojové stádium vědeckého komunismu poměry středověké tortury, viz někdejší světová výstava Bodies Revealed, vypreparovanych tel čínských politických vězňů, že? Nakonec přeci „levicovy“ prezident by přeci nevelebil nějaký režim, který se chová tyransky ke svému lidu…:-)
P.S. zkuste nějakou předvánoční reflexi „krutosti“ současného kapitalismu, evropské materiálni chudoby způsobené „vykořisťováním“ atd. Inspiraci Vám může být třeba tento článek.
https://m.novinky.cz/articleDetails?aId=423888&sznu=7aFqCEGp83T2Dc4r
Takhle můžete porovnávat až do alelujá a nikdy neporovnáte nic, protože porovnáváte hrušky s jablky. Nemá ani smysl se s vámi přít o věcnou (ne)správnost vašich „nadhozů“ (tohle už nejsou ani názory), protože jsou k tématu zcela irelevantní. Ale post referenta CTHH to stačí s přehledem. Jestli potřebujete reference, rád vám je potvrdím.
„Jsou snad jemenské děti méně děti, než ty syrské?“
Určitě nejsou.
Proč je situaci v Jemenu věnovaná menší pozornost než bojům v Sýrii?
Jedním z důvodů může být syrská uprchlická vlna a s ní spojená obava z islámského státu, se kterou v neoficiálním evropském a v ruském diskursu souvisí vytrvalé označování všech protivládních rebelů za islamistické fanatiky a která v tom oficiálním evropském diskursu produkuje jednak bezzubé proklamace, jednak nefalšovaný alibismus, když přijde na konkrétní politické kroky. Tenhle rozpor udržuje stav napětí a nedovoluje vytěsnit Sýrii z povědomí.
Nic takového se v souvislosti s Jemenem neobjevuje, konflikt se zdánlivě odehrává kdesi daleko a snahy jeho aktérů se Evropy jakoby nedotýkají.
Je to tedy evropské sobectví, které způsobuje rozdíl ve vnímání obou tragických situací? Řekla bych, že ano.
Čili v mojí klasifikace „za druhé“. To „za třetí“ bych ale rozhodně nepodceňoval.
Vážená paní, ani vojenští sponzoři syrských demokratických rebelů nebyli schopni jejich skupiny pojmenovat, tím méně je oddělit je od jejich spojenců z an Núsry a podobných umírněných spolků. Zůstává tak trochu záhadou, proč se sami umírnění od radikálů nedokáží distancovat. Nalézají-li, jak se zřetelně ukazuje, v radikálech spojence ve svém boji za nějakou formu (islámské?!?) demokracie, co asi bude výsledkem? Existují vůbec nějací umírnění demokratičtí rebelové (samo o sobě je to, jak sama tušíte, klasické contradictio in adiecto)? Nebo je to jen krycí simulakrum vytvořené sponzory na základě hašteřivé syrské emigrace, v samotné Sýrii nemající podporu? Pokud tzv. umírnění považují za prostředek k dosažení svých cílů zbraně, jaksi z podstaty věci rozhodně nemohou být umírněnými… Režim, proti němuž bojují a jenž má zřejmě podporu převážné části syrského obyvatelstva (jinak by už dávno padl), je nemůže považovat za nic jiného než teroristy. Dělící čára mezi těmi skupinami se zjevně vede jinudy – např. s jakou ochotou jsou (či nejsou) připraveni přejít na stranu režimu a bojovat proti včerejším spojencům (a velitelům) – viz Aleppo právě v tyto dny.