Sedávej panenko v koutě, teroristi nenajdou tě

Noticky

Expert: Úřady dostaly předem varování. Trhy měly zavřít. Jasné jako facka, no ne? Jenže, které trhy měly zavřít? Ten v Berlíně? Útočník by se přesunul do Drážďan. Takže všechny? Zavřeme trhy, divadla, kina, vyhlásíme zákaz vycházení… a příště už nebudou muset teroristé řešit nějaké logistické a organizační problémy, jak dostat útočníky do země a zakonspirovat je před policií, bude jim stačit jeden tweet odněkud z pouště a Evropa si sedne na prdel, všechno zavře, všechny uzemni a bude čekat, jestli to bouchne. Nerad bych, aby to vypadalo, že zde horuji za lehkovážnost, ale reagovat na každou hrozbu paralýzou podle mě není řešení. Utíkat lze jen do kouta.

Publikováno

145 komentářů: „Sedávej panenko v koutě, teroristi nenajdou tě“

  1. To samozřejmě nestačí, ještě je třeba se zabarikádovat se za žiletkovým plotem a kontrolovat ty, co se řádně nemodlí, protože by mohl být islamista. Policie bude kontrolovat spotřebu vepřového, aby snad někdo svoji „islamistickou radikalizaci“ nemaskoval jezením skopového a hovězího (na vegany uvalil už fatwu – přímo přání smrti – sám prezident-prasožrout Zeman). Takže nezbude nakonec nic jiného než co byla hitovka US konzervativních „staračů se o přežití“ v 80th, kdy prostavěli veškeré své úspory včetně věna ženy na bunkry před atomovou válkou, kde by oni přežili léta. Nakupovali zásoby a obměňovali je vždy když jim vypršela expirační lhůta, aby mohli z minuty na minutu se přesunout do svého podzemního 3+1 s jídlem na rok až dva pro čtyři lidi.

    Prý tohle samotné mohlo ekonomice přidat tak na 0.3% HDP. Takže to možná nejen posílilo ekonomiku, ale mohlo být nakonec tím pověstným jazýčkem na vahách, co „uzbrojilo“ SSSR:-), Jenže český plebs nemaje prachy a vůli (tu hlavně) se o něco starat, raději usedne s lahváčem k TV NOVA (resp. po úpravě ideového naladění zpráv TV Prima ohledně uprchlické krize, spíše k ní) a začne v paneláku stupňovat nenávist k něčemu, co ještě nikdy neviděl, nezažil (ani o dovolené) a bude vědět, že za to můžou ti….

  2. Máte pocit, že je lepší nechat se střílet jak zajíci na honu? Souhlasím s tím že paralýza nic neřeší. Naopak, je to stav, kterého chce terorista dosáhnout. Jediné řešení vidím v „přitažení šroubů“. Je to sice nedemokratické, ale způsobili to ti, kteří nechali situaci dojít tak daleko. Mám na mysli ono „…my to zvládneme“. Teď už je ale, podle mně, pozdě plakat nad tím, že je to nedemokratické. Došlo ke změně stavu, a to nevratné změně stavu. Podle mně to již nepůjde řešit jinak než tím „utažením šroubů“ i když se to nebude líbit. Ale mám takový nepříjemný pocit, že jsou tací, kteří to naopak přivítají a rádi budou utahovat.
    Nebo snad vidíte nějaké lepší řešení?

    1. Vám přijdou ty šrouby málo utažené? A když se utáhnou víc, koho to asi skřípne víc? Deset miliónů nevinných, nebo tři teroristy? Ale jak je vůbec chcete skřípnout, jak chcete zachytit útočícího vlka samotáře, který ve 14:50 přistane na letišti, v 16:30 je na parkovišti a v 17:10 už útočí s náklaďákem na lidi? Jak ho chcete identifikovat, když nikdy nebyl v Sýrii ani Libyi, neumí slovo arabsky a vepřovým se cpe jako nezavřený?

      1. No jasně, tak je zapotřebí čekat, jestli zastřelí/rozmašíruje/roztrhá výbušninou někoho jiného a ne mně. A můžu si říkat: „…. zatím je to dobrý“. Vám patrně tento stav vyhovuje, když ho tak obhajujete.

          1. Tribune, špatná otázka. Já se ptám Vás co dělat. Konstatovat stav není nutno. Ten je dostatečně známý. Napsal jste „… reagovat na každou hrozbu paralýzou podle mě není řešení“. Tak jaké je podle Vás řešení?

          2. Nereagovat paralýzou, nezalézt do hradu, nemstít se, cvičit reakce (zdravověda, organizace, komunikace) a nepoddat se. Jako v těch koncentrákách, kde pořád hráli divadlo, jako v Petrohradu, kde pořád pořádali výstavy. Je jedno, jestli budete utíkat, nebo útočit, protože při tom bude pokaždé po jejich.

          3. Ještě jste zapomněl na jeden podstatný a zároveň téměř nesplnitelný požadavek: Mediálně ignorovat.

          4. To je opravdu nesplnitelné. I kdyby se o to média pokusila a omezila se na věcné informace, budou vzápětí obviněna, že něco zamlčují.

          6. Já vím, v tom případě je potřeba a) vést lidi k mediální gramotnosti, b) vést média k odpovědnosti za to, co způsobují. (Obzvlášť složitý úkol v době internetu.)

            Například nevím o tom (a rád se nechám v tomto směru poučit), že by někdo zásadním způsobem rozebral úlohu médií v jugoslávské válce, a to už je 20 let po ní.

          8. Principiálně je to problém zcela odlišný, protože v jednom případě jde o lidi, v druhém o zvířata. Nebo snad naznačujete, že jiní lidé jsou zvířata? Ale ani potom není automatická správná odpověď preventivně zabít, protože je-li příčinou hlad, může být řeším nakrmit.

          9. Principiálně jde o problém stejný, protože v obou případech jde o ohrožení lidských životů. No a když jde o to nakrmení… Co byste chtěl nabídnout hladovci který nechce jíst nic jiného než vás? Ale abychom si rozuměli – ani já nevidím v preventivním zabití správné řešení. Upřednostnil bych separaci – ovšem pouze v případě jejího zajištění spolehlivým plotem. Aby to nebylo: „Vyhodíš dveřmi – vrátí se oknem.“

          10. Ale on to není stejný problém, protože jednou stojíte proti zvířeti a podruhé proti člověku. Je to rozdíl mezi zabít a nezabít člověka. Myslel jsme ovšem se jako lidstvo již poměrně dávno shodli, že člověkem je každý příslušník druhu, ne jenom to hodně podobný. Jak víte, že hladový vás chce sníst? Z hrůzostrašných příběhů? Jistě, může se najít zpovykaný lidožrout, se kterým se nedomluvíte, ale takových je naprosté minimum a pravděpodobnost jejich výskytu už příliš nesnížíte tím, že budete ostatní lidi (nebo sebe!?) držet za plotem. Ploty, ghetta, lágry… už jsme to s nimi zkoušeli i průmyslově a vyřešili snad někdy něco? Problémy způsobené tím, že se nechápeme, těžko vyřešíme tím, že mezi sebe postavíme ploty a budeme se navzájem ukazovat jako zvířata v kleci. To prostě není řešení pro současný globalizující se svět.

          11. Mezi řítícím se kamionem a tím který stojí na parkovišti je snad dostečně viditelný rozdíl. S řidičem zaparkovaného kamionu lze vést debatu o tom kam pojede, jak pojede, proč tam jede… Váš postoj se mi ale zdá blízký snaze o domlouvání se s řidičem toho řítícího se kamionu, který nevnímá nic jiného než ovládání svého vozu a jím zvolený cíl.

            Když jsem v prokazatelném ohrožení života nedělám rozdíl v tom kdo nebo co mne ohrožuje ale jednám tak abych si ten život uhájil. Zabývat se pohnutkami útočníka je zbytečné ať jde o člověka nebo o zvíře. Tím se mohu zabývat až potom co ohrožení odvrátím. Pokud to neudělám je vysoce pravděpodobné že už k zabývání se čímkoli nebudu mít příležitost.

            Současná globalizace je dost nešťastný proces, protože je svět obydlený různě nemocnými společnostmi, z nichž každá potřebuje své specifické neduhy vyléčit jiným postupem. Světu by prospělo rozdělení na karantény a komunikace takovými kanály které maximálně sníží možnost nových infekcí. To nijak nevylučuje možnost vzájemné pomoci. Současné mixování různě postižených pacientů na jednom „oddělení“ nevede k ničemu jinému než k mutování chorob směrem k jejich posílení, zatím co pacienti jsou stále slabší. Je možné že si časem malá část z nich vytvoří imunitu. Ovšem za cenu vysokého počtu (výrazné většiny) těch kteří nepřežijí.

          12. A teď vám to zkomplikuji: uvědomujete ti, že jako hrdinové jsou vždy opěvováni ti, kteří ten svůj život nebránili, ale obětovali?

          13. Řekl bych, že se mýlíte, Tribune. Jako hrdinové bývají opěvováni ti, kdo bránili jiné životy, než jenom ten svůj. Někteří z nich přitom zemřeli, ale jejich hrdinství nespočívá v tom, že zemřeli, ale v tom, co dělali před svou smrtí. A v tom, že od té práce neutekli.

          14. „A teď vám to zkomplikuji: uvědomujete si, že jako hrdinové jsou vždy opěvováni ti, kteří ten svůj život nebránili, ale obětovali?“
            Mě tím nekomplikujete nic, protože jsem o hrdinech nic nepsal. Samu debatu ovšem komplikujete tím že utíkáte k jinému tématu.

      1. Ten pán, si myslím, toho sám moc nevybojuje, a obecně psychologicky, lidé co na anonymních blozích volají po boji, bývají obvykle submisivní podpantofláci, co se „k boji“ přidají leda tak v davu rowdies kdy horda jedněch kope nebožáku s vlajkou soupeře, co bezmocně leží na zemi… Jinak mládí generuje agresivitu jako projev bezradnosti, když se tento pocit objevuje ve stáří (které negeneruje adrenalin a u mužů testosteron) jedná se projev bezmoci…Nicméně odpověď na Vaše otázky by mě také zajímaly….Obávám se však, že se žádné nedostaví…Nebo snad něco ve smyslu „chránit hranice“…No, ukažte mi to na moři, protože od té doby až dorazí uprchlíci na evropskou pevninu, platí Mezinárodní právo a Úmluva o právním postavení uprchlíků Charty OSN. Takže kdyby pan Bavor alespoň navrhoval racionální řešení, musel by buď navrhnout

        Zrušení této Charty v OSN
        Vystoupení z OSN

        Násilím by se vystavil Mezinárodbnímu trestnímu tribunálu a sankcím OSN

        1. Lejstro nejsou hranice, lejstra na čáře po zuby ozbrojená stát nebudou. Jenže i když tam postavíme vojáky včetně generálů, obávám se, že nezmůžou vůbec nic. Ani kdybychom si tam stoupli všichni metr od sebe. Pak sice možná neprojde ani myš, ale zase kdo ty hraničáře bude živit?

          Ale jsem rád, že končeně začínáte chápat, že nikdo (individuum) sám nic nevybojuje. To je dobrý začátek na cestě od natvrdlého liberála směrem k rozumnému socialistovi.

          1. Nikdy jsem nic takového netvrdil. Individuum toho vybojuje samo dost málo, je lepší hledat si ad hoc spojence. Proto NGO jsou přirozeným stavebním kamenem společenské koherence. Pro někoho odbory, pro někoho svaz žen (dnes genderové organizace třeba Fórum 50 % vedené velmi sympatickou mladou dámou Janou Smiggels Kavkovou) anebo třeba Evropské hodnoty, které bojují proti ruskému postkomunistickému imperialismu, nacionálnímu konzervatismu, mesianismu a bigotnímu modlářství tradicionalismu, pravoslavnému šovinismu a dalo by se toho vyjmenovat ještě hodně co rozhodně jde proti duchu evropských osvícenských hodnot a liberalismu co tu začíná klíčit jako v Německu po roce 1919 a v Itálii po roce 1922.

          2. …. tedy konkrétně toho, co tu začíná klíčit jako v Německu po roce 1919 a v Itálii po roce 1922.

          3. One man show Evropské hodnoty se svojí bigotností nejsou úplně nejlepší příklad občanské společnosti.

          4. Jandovy Evropské hodnoty jsou vlastně takový Ota s vitttou v jednom: Nahoře se to tváří děsně učeně, ale dole je to jenom parta ideologických úderníků. Není proto divu, že oba jmenovaní je tu rádi předhazují, i když každý z nich v opačném smyslu.

          5. Evropské hodnoty nedělají nic jiného než evropské struktury v Bruselu, včetně námi Evropany volených zastupců do Europarlamentu. Ohledně Ruska prošly zákony a resoluce přesně v duchu toho co tu dělají Evropské hodnoty. Odhlasovane parlamentními frakcemi zvolených 70℅ převahou všeho lidu Evropy. Proti byli jen fašisté a komunisté, a nas europoslanec Keller. Kam ten se řadí nevím, ale je to nakonec úplně jedno…:-)

            Já a vitta? Kdepak, shodu na E(e)vropskych hodnotách podobné jako pan Janda reprezentují tak rozdílní lidé jako socialista Schulz a liberál Verhofstadt. Vitta by tam mohl hrát tak rok Wilderse, jestli ještě nesedí. Mne by nevadili jak socialisté tak liberálové. Evropa naštěstí má jasně dané hodnoty, přes které nejede vlak. Po zkušenostech s italskými fašisty a rudými teroristy z Brigade Rosse a RAF ví, že obě ideologie a jejich zástupci jsou naprosto stejní. Jsou svojí podstatou zločinci. Jestli se je snad dnes v nějaké soft verzi kdokoli snaží napodobovat, tak v Evropě bude čelit koalici vsech.

          6. Norimberské zákony byly také zákony. Tyhle protiruské zákony jsou v přesném rozporu s tím, co nám bylo roky jako evropské hodnoty prezentováno, nicméně jak se tak zdá, tak Evropské hodnoty jsou skutečné evropské hodnoty. Je tedy otázky, zda ty naše slavné evropské hodnoty stojí za víc, než za starou belu.

          7. Kdo je bude živit?
            No, přece ti samí, co by jinak živili 200 000 barevných vyžírek.
            To je číslo, které by asi tak mělo přijít do ČR.
            Z vás imperialisté serou strachy, vy „socialisté“.
            Je legrační to tady číst.
            Otroci se baví o revoluci….to mě poser teda!

          8. Kapitalisti? Protože ti jediní by se službě na hranici jako obvykle vyhnuli. 200 000? Mělo jich být 1500 a neměli to být žádné barevné vyžírky, ale uprchlíci. A zvládli bychom jich jistě klidně dvakrát tolik. Kdybychom chtěli, ale protože nechceme, jsou problém i 200, které tu ani nejsou.

          9. Jste tak blbej, nebo si děláte kozy?
            Jak jich vezmeme 1500, tak jich tady je do 5 let desetisíce.
            Kromě toho, k čemu by EU, zaplavené miliony vyžírek z celého světa, bylo zbavit se 1500?
            Ale i k těm 1500 se ty výpočty nějak dostaly, prvních bylo nějak 270.
            To musíte mít trošku fištrón, a né být bulík, co sežere každou blbost…no otrok, čemu vy můžete rozumět.
            A uprchlíci odkud?
            Sám tady kecáte , jak se v Allepu fašlují fotky, jak lže o válce, ale čmoudi by vám kdovíodkud kupodivu nevadili, co na tom, že tam žádná válka není, jsou to uprchlíci, co s vámi svrhnou kapitalismus.
            Vemte si je domů a zarčučte se za jejich bezúhonnost, a neřeknu nic.
            Ale své spoluobčany do svých fantasmagorií netahejte.

          10. Jediní čmoudi, které znám, jsou ti od kuřáků, mých bílých slušných spoluobčanů, kteří mají plnou hubu svojí svobody omezovat tu moji. Čmoud, Židák, Rusák, Čecháček… to je pane sebevědomé výrazivo. I kdyby jich sem přišlo 25000 (to už jsou desetitisíce, víme), tak bychom to zvládli. To je ten rozdíl mezi námi, a Němci. Němci si věří, zatímco my se podceňujeme a litujeme. Jistě, že nemůžeme pomoci všem, ale vy jste přesvědčen, že nesmíme pomoci nikomu. Evidentně je po vašem. Dřepíme v koutě, klepeme se strachy, pliveme kolem sebe na potkání, vzýváme dráty a kulomety a čekáme, že nás dějiny nějak minou.

          11. Jo, kuřáci, to je nebezpečí dneška!
            Čmoud je v mém slovníku, ale Rusák, Židák a čecháček tedy rozhodně NE.
            Typický sluníčkář, ještě mi hoďte nějakého toho Hitlera a bude to dokonalé.
            No a to je právě to- ZVLÁDNEME, resp. ZVLÁDLI bychom to.
            Proč v množném čísle?
            Zvládněte to vy, ale nějak u sebe doma, nás do toho netahejte.
            A Němci a jejich sebevědomí?
            Pročpak si někdy nepustíte televizi, už i mainstream ví, že to Němci těžce nezvládají, a jejich sebevědomí prudce klesá.
            Dráty a kulomety vyzývám pak právě proto, že dobře vím, že nás dějiny neminou.
            To vy si myslíte, že vás dějiny minou, a že když nepolevíte ve svém boji za příjem vrahů a verbeže, že se dějiny nad vámi slitují, a budete mít v zemi tisíce inžinýrů a doktorů.
            Jenže…nebudeme.
            Stejně, jako je nemají jinde.
            Jen vyžírky, lháře, násilníky, zloděje a nebožáky, kteří utíkají právě před těmi, co je sem chcete po desetitisících brát.
            I ti mezi nimi jsou, ale mají peklo na zemi víc tady než tam, protože jejich peklo taháte sem!

          12. Kuřáci jsou takové mikroteroristé. Jak mohu spoléhat na někoho, kdo mi systematicky ničí život, že se mě zastane před někým jiným, kdo mi ho chce zničit? Nedá kuřák přede mnou nekuřákem, co po něm pořád chce, aby mne neobtěžoval, přednost teroristovi kuřákovi, se kterým se nakonec shodne alespoň na tom kouření?

            Co to vlastně je ten váš čmoud? Co je to? Dokážete to definovat, nebo je to prostě jen politicky nekorektní nadávka, kterou si dodáváte odvahy a která vám pomáhá nevidět člověka?

            Kolik je mezi uprchlíky vrahů? Je to alespoň trojnásobek toho, co mezi starousedlíky? Nebo jste snad čekal, že válka udělá z lidí světce a ti chudáci sem přijdou lepší, než odešli?

            Říkám zvládneme, protože jen spolu to zvládneme. Sám nikdo nic nezvládne, ani já, ani vy. Proto vám taky nechci nikoho stěhovat do baráku.

            Dějiny nás jistě neminou, ale záleží i nás, jaké budou. Vy chcete válku, krev, násilí a nenávist, já bych to rád alespoň pro začátek zkusil jinak. Na rvačku je vždycky dost času.

            Na vás je krásně vidět, jak strach plodí nenávist a nenávist strach obě dohromady jak devastují rozum i cit. Jestli ti chudáci před někým utíkají, tak před takovými, jako jste vy.

          13. Vaše komentáře ohledně kouření jsem nepochopil, ale nějak mi z toho vyplynulo, že kouření je cosi obludného, co zamořuje vaše životní prostředí o hodně více, jak cokoli jiného, třeba výroba elektřiny, doprava, průmysl atd..atd..
            No, podle mě tomu tak není, ale nač vám to vyvracet.
            Čmoud…no, to je označení pro někoho, kdo není negr (takto označuji černochy) ale ani bílá huba (takto označuji Evropany).
            Má to cosi společného s barvou ksichtu, stejně jako ten negr, či bílá huba.
            Neřekl bych, že je to vysloveně nadávka, je to prostě označení, kterým jsem politicky nekorektní.
            Pokud se někdo stydí, že má černou držku, je to jeho věc, já se za svojí bílou držku nestydím, a mohou mi třeba říkat bělouši, zasranej gadžo,nebo jinými laškovnými označeními.
            Jestli přes barvu ksichtu nevidím člověka, no… u mě to tak není, v tom jste specialisté VY, vy ovšem nevidíte člověka za jeho bílým ksichtem, takový Kartouz třeba bez uzardění prohlásil, že neštěstím pro celý svět jsou polovzdělaní bílí muži, kteří zvolili Trumpa….je samozřejmě otázka, jak to mohl vědět.
            Kolik je mezi uprchlíky vrahů…to je vaše parketa, tyhle počty.
            Mně by vadil jeden jediný, co zabije našeho člověka, protože náš člověk by mohl žít, kdyby nebyl cizákem zavražděn.
            Jsem odpůrcem migrace z mnoha důvodů, které často uvádím, vy jste si vybral ty vrahy, no, jak myslíte, já to považuji za účelové, vybíjíte i tím svou frustraci z toho, že nemáte argumenty.
            Že mi nikoho nechcete stěhovat do baráku je klasická čulíkolež, chcete, i když ne přímo do baráku.
            Žádné spolu pro mě neexistuje, jste můj nepřítel, a považuji vás za obdobu třeba kuratoria, nebo jiné kolaborantské organizace kdekoliv v Evropě, jste obyčejný nácek, a je mi v tomto ohledu jedno, jestli se schováváte za dobrotu a lásku, cíl máte s nacisty stejný- ovládnout celý svět a zotročit ho.
            Já nechci násilí, krev, ani válku, ale vy mě nedáváte moc na výběr.
            To se mě vždycky líbí, jaký spustíte nářek, když v Evropě (či USA) někde posílí nějaká razantnější strana, či razantnější politik.
            Jak soupá nenávist, ble, ble, ble…
            Kupodivu jsem ještě nečet, proč ta nenávist stoupá, asi si hodně lidí přečetlo Mein Kampf, nebo co.
            Nenávist opravdu stoupá, jak u běžných občanů, tak u vás, ale kdo je vlastně větší zrůda?
            My (tedy lidé, jako jsem já) nebo vy (tedy lidé, jako jste vy) ?
            Bez vás byl na světě klid, alespoň v tom našem, evropském.
            Jinde to byla bída, děs, a smrt.
            S vámi je jinde bída, děs a smrt, ale v Evropě už klid také není a i smrt se sem dostala, i ten děs, bída přijde na řadu později.
            To VY nakonec budete těmi, kdo zaviní tu válku, a kecat si u toho můžete co chcete.
            VY provokujete hloupé a nezkušené migranty, aby útočili na policii s cílem, způsobit masakr, abyste ho pak mohli fotit a plakat u toho.
            To vaše chřípí dráždí pach krve- to vy chcete chlemtat krev nevinných plnými doušky.
            Jste odporní ve svém pokrytectví, ve své nenávisti, ve svojí zradě!
            Vaše sluníčkové kecy připomínají to slunce možná až moc.
            Slunce totiž malou částí své energie dává život, ale daleko větší částí způsobuje smrt všeho živého.

          14. A víte, že jsem nakonec vlastně docela rád, že jste tohle napsal? Já sám bych tak brilantně všechny důvody, proč s vámi nesouhlasím a proč vás považuji za nebezpečného, nikdy shrnout nedokázal. Nenávist, agrese, idealizace nerovnosti, kádrování, falešné hrdinství, všechno tam je.

          15. „Nenávist, agrese, idealizace nerovnosti, kádrování, falešné hrdinství, všechno tam je.“
            A všiml jste si, Tribune, že při posunu směrem k extrému, se to vše vyskytuje na obou stranách? Nezávisle na Vás, vitttovi, mě, sousedovi… se toto vše začne vyvíjet a posilovat od okamžiku kdy obě strany začnou opouštět pole racionální debaty a místo ní se zaštiťují ideologickými „pravdami“ jakéhokoli druhu.
            Ať už jde o kouření, migranty, či cokoli jiného.

          16. Nejsem si jistý, která strana je pro vás která, to výše vyjmenované ovšem pozoruji jen u jedné. Nicméně plně s vámi souhlasím, že schopnost kritické diskuse se vytrácí, či možná je přímo programově opouštěna, a že už se neshodneme ani na tom, co je to rozum, respektive to hodnotíme čistě emocionálně jako to, co je nám libé.

          17. Tribun 27. 12. 10:24
            Napadá mě hned několik psychiatrických diagnóz… Ale to stejně nemá smysl.

            Smysl – pro ostatní, kdo tomu ještě nepodlehli – má třeba toto: Selský rozum není žádná zásluha ani přednost. Selský rozum to byl, co vymyslelo slety čarodějnic na Petrových kamenech, macesy zadělávané krví křesťanských novorozeňat nebo třeba černé sanitky, orgonit a chemtrails.

            Jeden aktuální citát z mého vánočního čtení:
            „…schopnost jasného uvažování není stálá a vposledku závisí na tom, čemu chcete věřit a ne na tom, co je… Tak vůle k víře vyhání z hlavy rozum, kdykoli na něj narazí.“
            (Philip K. Dick, Převtělení Timothyho Archera. Napsáno 1981-2.)

            OT (taky z toho citovaného Dicka): Víte, že význačné místo v muslimském pekle zaujímá ledové jezero? Věděl a použil to už Dante.

          18. „Nejsem si jistý, která strana je pro vás která, to výše vyjmenované ovšem pozoruji jen u jedné“
            No… v tom bude zakopaný pes.

          20. Vitto, kam jste to přešel? Vy jste těch keců tribuna u Bavora neměl dost? U tohoto mimoňe je to lepší?

        3. Mezinárodní trestní soud je ustaven na základě mezinárodní smlouvy, a proto není přípustné, aby ukládal závazky státům, které nejsou smluvní stranou Statutu.. (To neříkám já, Oto Jiří Mainguarde, tohle používá administrativa USA jako zdůvodnění, proč MTS nemá právo zabývat se zločiny, spáchanými občany USA.)

      2. „Boj koho, s kým, proti komu, kde, jakými zbraněmi?“

        To by mě také velice zajímalo. Už jsem se na to párkrát ptala. Ale konkrétní odpovědi jsem se nikde nedočkala. Což je od autorů výzev k boji nesvědomité. Já bych šla taky bojovat proti teroristům. Ale nevím, jak.

        1. :-D Tak jediná aktuální možnost zapojení pro dívky a dámy je t.č. ženská odnož kurdských ozbrojených sil YPJ. Ale upozorňuji, že pro občany ČR je členství v zahraničních ozbrojených silách stále trestným činem.

          Ale vážně: Přinejmenším jeden aspoň částečně použitelný historický mustr tady je, a sice v Severním Irsku. Zkušenosti z řešení ulsterského terorismu ukazují, že všechny současné návrhy obvykle předkládané v této věci různými lidmi na různch úrovních, od špiček EU až po všelijaké konvičky, jsou na dvě věci. Ulsterská zkušenost jednoznačně ukazuje, že ozbrojenou silou ani všelijakými byrokratickými buzeracemi se nevyřeší vůbec nic.

          1. To by znamenalo uzavřít nějakou dohodu. Jakou, o čem a s kým?

          2. To je to fakt potřeba dávat tak po lopatě? Dohodu všech, jejichž zájmy jsou natolik dotčené, že jim stojí za to nasadit za jejich prosazení a/nebo hájení ozbrojenou sílu.

          3. Dohodu všech, jejichž zájmy jsou natolik dotčené, že jim stojí za to nasadit za jejich prosazení a/nebo hájení ozbrojenou sílu když nám Ulsterská zkušenost jednoznačně ukazuje, že ozbrojenou silou se nevyřeší vůbec nic?

            Jaká je možnost dohody s někým jehož hlavním zájmem je právě ono nasazování ozbrojené síly kdekoli a z jakéhokoli důvodu?
            Jaká je možnost dohody s někým jehož hlavním zájmem je naše neexistence popřípadě zotročení?

            Pokud ta slova o použitelnosti historického mustru znamenají něco víc než ono okřídlené: „Lidé mějte se rádi.“ – tak žádný polopatismus neodmítnu. Protože zatím mi to přijde jako navrhování dohody např. mezi medvědem a lovcem kožešin. Také mají své zájmy. I jim stojí za to nasadit za jejich prosazení a/nebo hájení ozbrojenou sílu.

          4. Někdo takový je vždy jedinec, společnosti takové tendence nemají, k těm musí být donuceni. Na každou rvačku musí být dva. Když se odmítneme rvát, žádná rvačka nebude. Neměli bychom o něčem takovém alespoň uvažovat?

          5. Kamil Mudra napsal:
            „Jaká je možnost dohody s někým jehož hlavním zájmem je právě ono nasazování ozbrojené síly kdekoli a z jakéhokoli důvodu? Jaká je možnost dohody s někým jehož hlavním zájmem je naše neexistence popřípadě zotročení?“

            Váš výchozí předpoklad je mylný. To, co uvádíte, nejsou cíle, ale prostředky. Skutečné cíle těch, kdo takových prostředků používají, jsou jiné. Dokonce ani nemusí být pokaždé na první pohled jasné, kdo jsou skuteční představitelé/nositelé zájmů, kteří takových prostředků – často nepřímo, rukama někoho jiného – používají.

            Pro odhalení skutečných zájmů a iniciátorů se obvykle doporučuje sledovat toky kapitálu. I když ani tento postup nemusí být 100% spolehlivý, je jistě spolehlivější než většina ostatních.

          6. Když se odmítnu rvát není to žádnou zárukou toho že nedostanu přes hubu. Naopak – vyšlu tím svému okolí signál že mohu dostat přes hubu „levně“ i od toho kdo by to v případě mé obrany nezvládl. Zvyšuje se tím pravděpodobnost že dostanu přes hubu častěji. To není úvaha ale zkušenost, která mne z takových úvah vyléčila už v jinošském věku a rozhodně mi to nebylo na škodu. Počet rvaček v mém životě výrazně snížilo to že jsem takové úvahy opustil.

          7. Když se rvát budete, máte 100% jistotu, že někdo přes tu hubu dostane. Není vedlo toho ta trocha nejistoty nadějnější? Jistě, můžete svoje „bezpečí“ založit na tom, že se vás ostatní bojí, ale tím ten bludný kruh násilí jenom upevňujete, navíc tak ze sebe děláte výzvu pro další rváče a nejste v bezpečí před těmi, kteří se vás nebojí, ale vědí, že po dobrém se s vámi nedohodnout, protože jim budete chtít preventivně jednu natáhnout.

          8. „Pro odhalení skutečných zájmů a iniciátorů se obvykle doporučuje sledovat toky kapitálu.“
            No ale co by mělo následovat po tom odhalení? Když zjistíte že zájem iniciátora je pro vás zásadně neakceptovatelný. To je to nač se ptám.

          9. Sabotovat. Třeba tím, že nebude ten druhý, který se začne prát s prvním, aby se ten třetí – iniciátor – mohl smát.

          10. Ale Tribune (23.12.2016 – 14:37)… Vy to zas otáčíte opačným směrem. O mně bylo a je okolí známo že po dobrém je snadné se se mnou dohodnout. Agresí reaguji pouze na ty „preventivní natahovače“ ale pak už se řídím tím, že když už má někdo dostat přes hubu, ať je to ten kdo se chtěl prát – tedy nikoli já. Žádnou výzvu ze sebe nedělám, pouze svou obranou snižuji potenciální počet vyzyvatelů.

          11. Ale jak toho preventivního natahovače poznáte? Vztaženo na aktuální situaci, zastřelíte řidiče kamionu, který se na vás řítí, nebo preventivně každého řidiče kamionu blízkovýchodního vzevření, i když třeba bude stát se svým kamiónem na parkovišti?

          12. „23.12.2016 – 14:41
            Tribun
            Sabotovat. Třeba tím, že nebude ten druhý, který se začne prát s prvním, aby se ten třetí – iniciátor – mohl smát.“

            Bingo. Toto je jeden z důvodů, proč navrhuji, aby se „systém“ změnil tím, že se lidi budou snažit žít v co nejmenší závislosti na něm.

          13. „23.12.2016 – 14:32
            Kamil Mudra
            Když se odmítnu rvát není to žádnou zárukou toho že nedostanu přes hubu. Naopak – vyšlu tím svému okolí signál že mohu dostat přes hubu „levně“ i od toho kdo by to v případě mé obrany nezvládl. Zvyšuje se tím pravděpodobnost že dostanu přes hubu častěji.“

            Nesouhlasím. Můj 19letý vnouček, trvale bytem na dostřel od tzv. „brněnského Bronxu“, dnes a denně přichází do kontaktu se svými „nepřizpůsobivými“ vrstevníky. Protože už od mladších školních let má hubu nevymáchanou, jednou jsem se ho zeptal, kolikrát už od nich dostal – jak se v kraji říká – „do řepy“. „Dědo, budeš se divit, ještě ani jednou“. „A jak to prosím tě děláš?“ „No, já to vždycky nějak ukecám.“

            Ponaučení ať si z toho vezme každý takové, jaké dokáže.

          14. Mezi řítícím se kamionem a tím který stojí na parkovišti je snad dostatečně viditelný rozdíl. S řidičem zaparkovaného kamionu lze vést debatu o tom kam pojede, jak pojede, proč tam jede… Váš postoj se mi ale zdá blízký snaze o domlouvání se s řidičem toho řítícího se kamionu, který nevnímá nic jiného než ovládání svého vozu a jím zvolený cíl.

          15. Teď už jen zbývá shodnout se na tom, že naprostá většina všech kamiónů buď stojí na parkovišti nebo něco někam veze, maximálně spolu závodí v kopci, ale těch, které útočí, je tak málo, že žádné opatření proti kamionům a jejich řidičům nepomůže.

          16. „Sabotovat. Třeba tím, že nebude ten druhý, který se začne prát s prvním, aby se ten třetí – iniciátor – mohl smát.
            Bingo. Toto je jeden z důvodů, proč navrhuji, aby se „systém“ změnil tím, že se lidi budou snažit žít v co nejmenší závislosti na něm.“

            Nezlobte se pánové, ale to jsou takové „rady porady“ které je snadné sypat z rukávu, pokud je sami nemusíte realizovat.
            Pokud První napadne Druhého, nezbývá Druhému nic jiného než obrana a to i v případě jeho vědomosti o tom že to vše zinscenoval Třetí. O případech kdy se o osnování Třetího neví, už ani nemluvě.
            No a navrhovat lidem aby změnili systém tím že se na něm stanou co nejméně závislými je mnohem snadnější než se takto nezávislým stát. Protože k té nezávislosti potřebujete mnohé co je mnohým nedostupné.

          17. Ne, ten Druhý se bránit nemusí, je to jen jedna z možností, otázka svobodné volby.

          18. „23.12.2016 – 17:49
            Kamil Mudra
            No a navrhovat lidem aby změnili systém tím že se na něm stanou co nejméně závislými je mnohem snadnější než se takto nezávislým stát. Protože k té nezávislosti potřebujete mnohé co je mnohým nedostupné.“

            Jako například co?

          19. …otázka svobodné volby.
            Teoreticky je to tak. Vlastně vůbec nic nemusíte. Nemusíte spát, jíst, pít… nemusíte ani žít. Ejhle jaká to svoboda. Cítíte se takto svobodný? Pokud ano, pak můžete být se světem úplně spokojený. Vždyť nikdo nic nemusí. Proč utíkat před válkou? Copak mne někdo nutí žít? Proč zachraňovat topící se běžence? Vždyť do těch člunů vůbec nemuseli lézt. A proč se o ně nějak starat když už jsou v Evropě? Přece sem cestovat nemuseli. Vše je jen otázka svobodné volby.

          20. Na svobodnou vůli se nemůžeme vymlouvat ve vztahu k druhým, to je jen naše vlastní vnitřní motivace.

          21. „Jako například co?“
            To bych nejdříve musel vědět jakou podobu nezávislosti na systému máte na mysli. Zatím jediná ke které na první pohled nic nepotřebujete je ta bezdomovecká – ale i ta je sporná. Spočívá spíše v tom že na bezdomovce systém nemá páky.
            Takže pokud nezvolíte styl: „Systém mi nemá co vzít“ zbývá vám jen možnost: Systém mi nemá JAK vzít a CO dát. Máte dojem že taková pozice je dostupná každému?

            Jde samozřejmě také o to co vše ve svém pojetí zahrnujete pod systém. Jestli také např. zdravotnictví, vzdělávání, dopravu – potažmo silniční a drážní síť, také energie, ochranu před kriminalitou atp. Pokud ano, tak nezávislost na čemkoli z vyjmenovaného je natolik nákladná, nebo jinak náročná, že na ni naprostá většina lidí nějakým způsobem nemá.

            Kupříkladu takové založení a třeba i úspěšné provozování družstva, vás sice některých závislostí zbaví, ale jiné naopak vytvoří. Jde o to které vazby takto vzniklé nebo přerušené považujete za součást systému a které ne.
            Tedy bych se vrátil na začátek kde se ptám: Jakou podobu nezávislosti máte na mysli?

          22. Ještě tu je tu dimenze NIC od systému NEPOTŘEBUJI. Jednoduchá taková nezávislost určitě nebude, ale nemožné to také být nemusí. To jen systém nás utvrzuje (a korumpuje) v tom, že to nejde.

          23. „No, já to vždycky nějak ukecám.“
            Hanku, pokud těmi „nepřizpůsobivými“ myslíte cikány, tak to věřím vám i vašemu vnoučkovi. Měl jsem poměrně dlouhé období kdy jsem s nimi byl ve velmi častém kontaktu v jejich prostředí (rodiny, domovy) a všiml jsem si že oceňují „umění hádat se“ snad ještě víc než když se někdo umí prát. Výborně se přitom baví, oceňují svalnaté i vtipné hlášky a pohotové reakce, přičemž relevantnost argumentů vůbec nehraje roli. O proběhnutých hádkách které měly v jejich očích ty správné grády si dokážou povídat a s případným úspěchem se vytahovat i několik dní potom s prokládáním citacemi… Když se člověku v případě konfliktu podaří udržet kvalitní hádku aspoň deset minut, s velkou pravděpodobností na pěstní argumenty už nedojde. Ale to je jejich specifikum.

            S Čechy i Moraváky mám zkušenost spíše opačnou. Když je chasník rozhodnut se poprat, jde za tím jak buldok, neslyší, nevnímá a vše směřuje tak aby k tomu už došlo. Samozřejmě hraje roli nátura a případně míra zkonzumovaného alkoholu, ale v podstatě to probíhá podle stále stejného mustru, na zámince nesejde a pokusy vyvlíknout se diplomaticky jen zvyšují chuť „ukázat tomu zbabělci jak s takovým umím zatočit“. Ve většině případů jsou řeči jen ztrátou času naopak pohotová fyzická reakce se spíše dočká ocenění a usmiřovaciho panáka, nebo alespoň patového příměří.

            Ale právě proto že si uvědomuji tyhle rozdíly v lidské nátuře, nejsem ochoten přijmout nějak univerzálně ten model o nastavování druhé tváře. Jednou narazíte na takového kterému se příčí bušit do někoho kdo se nebrání ale častěji na týpka který si z vás udělá fackovacího panáka pro vybití (v horším případě opakované vybíjení) nějaké vlastní frustrace. V tomhle Dušínové statisticky moc úspěšní nebývají.

            To jsou jednotlivci. Pokud jde o skupiny (i armády) jsou v ní oba typy zastoupeny v různých proměnlivých poměrech (také záleží na tom co už mají za sebou) a spoléhat se na ty umírněné nemá smysl. V horším případě se nechají strhnout těmi agresivními, v lepším zůstanou pasivní ale případ kdy se vás, coby poraženého (který se vzdal bez odporu), zastane některý proti spolubojovníkovi bude asi tak hojný jako bílé vrány.

          24. Možná je to jen štěstí (ťuky ťuky na buky), ale mě se zatím setkání s bitkaři vyhýbají. Možná je to štěstí, možná důsledek toho, konflikty nevyhledávám a nevyvolávám, tedy se cíleně snažím nebýt tím druhým do rvačky. Možná mám jen štěstí, ale co když to funguje? Nemohlo by to pak fungovat i pro ostatní?

          25. Kamil Mudra: Dobře , tak jinak. Závislost na systému = závislost na kapitálu. Většina položek, které jste vyjmenoval, jsou buď přímo veřejnoprávního charakteru nebo mají povahu veřejných statků, které, pokud už se v důsledku něčí blbosti nebo zkorumpovanosti do té závislosti na kapitálu dostaly, se z ní doufám, jednou, až vyhraje zdravý rozum, zase dostanou. Viz třeba současný vývoj v oblasti vodovodů a kanalizací v některých krajích a městech.

            Závislost na kapitálu, pokud jde o takové věci, jako bydlení nebo potraviny, lze snižovat už za současných poměrů, o čemž svědčí spousta kolektivních – to třikrát podtrhuju – iniciativ. O některých už jsem se tu x-krát zmínil, nechce se mi to opakovat. Ale i ten boj proti vodárenským firmám – když už jsem ho zmínil – by bez kolektivní iniciativy dotčených obcí a měst nebyl nic. Jednotlivec, který zrovna nechce žít stylem středověkých poustevníků, v takovém boji nemá šanci. Nicméně závislost na systému = kapitálu úspěšně snižovat lze, a to aniž bychom se nutně museli vracet do jeskyní nebo na stromy.

          26. „Nicméně závislost na systému = kapitálu úspěšně snižovat lze, a to aniž bychom se nutně museli vracet do jeskyní nebo na stromy.“
            Hmm… Soudě podle průzkumů i pozorování z okolí stále přibývá lidí kteří už svou závislost na kapitálu nemají z čeho financovat. Potíž je v tom že to jaksi nejsou schopni vnímat prizmatem úspěšnosti. Asi to bude tím že jim to kazí ti kteří svou závislost úspěšně navyšují aniž by měli s financováním problém. Obávám se že vítězství zdravého rozumu se ani jeden z nás nedožije a jestli k tomu někdy dojde, tak ti kteří se o to zaslouží si to už nestihnou užít. :-(

          27. 27.12.2016 – 17:36
            Kamil Mudra

            To je už v talmudu: Není ti souzeno tuto práci dokončit, ale není ti ani dovoleno od ní odejít.
            Jinými slovy: Stejně, jako by mělo být přirozené neposuzovat dopady svých činů (nebo nečinnosti) rámcem jednoho nebo dvou volebních období, by se každý měl naučit totéž z perspektivy jednoho lidského života. Traduje se, že severoameričtí Indiáni posuzovali svá zásadní rozhodnutí z hlediska možných důsledků pro následujících 7 generací.

          28. Tohle myšlení mi rozhodně není cizí. Jistě je v mnoha případech zcela na místě. Bohužel, severoamerickým indiánům nepomohlo v situaci kterou jim Evropané vnutili. A obávám se že i naše situace vyžaduje rychlejší řešení než v tak dlouhém časovém rozpětí. A nemyslím tím jen ten migrační problém.
            Vše probíhá mnohem rychleji než dřív a změny jsou až příliš zásadní. Co neuděláš včas a nebo co učiníš s příliš nízkou působností – jako bys neudělal vůbec.

          30. 1) „Ještě tu je tu dimenze NIC od systému NEPOTŘEBUJI.“
            Nezlobte se, Tribune, ale (pokud to myslíte vážně) ve vašem věku mi podléhání takové iluzi přijde hodně infantilní. Vám už by snad mělo být jasné, že do takové dimenze se dostanete jen ve futrálu nebo až vyletíte komínem. Pominu-li všechny běžné potřeby, jeiichž rozsah si asi neuvědomujete a dokonce si vás i představím jako brethariána žijícího v celoročně natolik klimaticky vztřícných podmínkách, že byste nepotřeboval ani oblečení, natož pak střechu nad hlavou – jedné potřeby (máte-li zůstat člověkem) se nezbavíte – potřeby druhých lidí. A v ten moment, pokud o ně nechcete přijít POTŘEBUJETE aby oni měli možnost naplnit své potřeby. Pokud tomu tak nebude, budou váš život negativně ovliňovat svou frustrací, případně vám z něho, v horším případě, zmizí úplně a vám vaše nezávislost bude k ničemu.

            2) „Možná je to jen štěstí (ťuky ťuky na buky), ale mě se zatím setkání s bitkaři vyhýbají.“
            Neznám váš život a tak nemohu posoudit zda na to má větší vliv štěstí a nebo váš životní styl. Jistě – pokud se budete důsledně řídit takovými pravidly jako třeba: „Nehas co tě nepálí.“ nebo „Moudřejší ustoupí.“ atp., snížíte tím pravděpodobnost konfliktu na minimum. Také svou roli hraje dlouhodobý pobyt na jednom místě, kde se sladíte se sociálním mikroklimatem a svému okolí se vepíšete do povědomí v lepším případě jako naprosto nekonfliktní typ člověka a v tom horším jako zbabělec bez vlastního názoru. Jde také o to s jak širokým spektrem lidských povah přicházíte do užšího kontaktu a za jakých podmínek. A samozřejmě svou roli hraje i věk, vaše psychologické a diplomatické schopnosti, vaše vizáž… no, je toho víc. Na každý pád, právě kvůli tomu množství proměnných lze v téhle záležitosti jen těžko uplatňovat pravidlo: „Podle sebe soudím tebe“.

          32. „Jenže jednat rychle a razantně ještě neznamená jednat správně.“
            Ale Tribune… To snad není třeba připomínat. Vždyť se o tom neustále přesvědčujeme. Pokud to někdo popírá tak určitě ne proto že by to nevěděl.

          33. „Ad 1) Rozlišuji systém-režim a společnost.“
            Jenže to je tak propojené a vzájemně se ovlivňující že v praktické rovině nelze svoje začlenění řešit odděleně. V tomto platí: všechno nebo nic.
            Teoreticky můžete žít sám na nějakém pustém ostrově, z toho co si sebou přivezete (včetně vědomostí)- tedy z jakési „konzervy“ společensko-systémově vytvořené.
            Teoreticky můžete žít v takové společnosti (fungující v nějakém systému) jakou si zvolíte. Ale i když se proti NĚKTERÝM společensko-systémovým prvkům „obrníte“, vaší „dimenze NIC od systému NEPOTŘEBUJI“ tím nedosáhnete. Pokud byste se obrnil proti úplně VŠEM, tak se vám maximálně podaří stvořit pro sebe ten pustý ostrov s „konzervou“, případně se sám do konzervy zavřete.

      2. Za mne už bojují potomci. Kromě toho snad máme nějakou armádu a policii. Ale pokud by bylo nutno, šel bych hned. Na rozdíl od mladších.

  5. Inu, Tribune, nezbývá nám, než se s tím prostě smířit asi stejným přístupem, s jakým nastupujeme do letadel, přecházíme silnice a tak. Nakonec – copak chceme žít věčně?
    Ale spěchat rozhodně nemusíme, to ne.

    1. Abych si tak trochu popovídal sám se sebou. Smířit se s možností, že kromě běžných civilizačních nehod nás může zahubit jakýkoli terorista, neznamená, že se čeká se založenýma rukama, až se něco stane. Veškerá preventivní opatření jsou bezesporu směšná do okamžiku, než se někde stane příslušný malér. Stane-li se, nastává logicky řev, proč nebyla podniknuta příslušná opatření. To není paralýza, jak píše Tribun; i za platného výjimečného stavu v Paříži nikdo nezrušil výstavy, trhy, všeliké akce fotbalové, atd., atd., život se nezastavil. Ale než se kamkoli dostanete, proberou vám tašku a projdete bezpečnostním rámem, nemáte-li v kapse nějaké nebezpečné železo. Je to stejně nepříjemné jako to vědomí, že se kdykoli můžete stát obětí maniaka. A vražedně sebevražedných magorů přibývá, to se odkecat nedá. A nemusejí to být vždy jen Arabové či muslimové.

      1. Samozřejmě, XY, že základní preventivní opatření jsou nutná, stejně tak, jako je nutné co nejrychleji vypátrat pachatele a prověřit i činnnost bezpečnostních složek, jestli tomu činu mohli zabránit nebo ne. V bezpečném světě už dávno nežijeme. Běžný život přitom nejde zastavit, což jsem si třeba uvědomoval už dřiv, když jsem musel jezdit moskevským metrem po těch známých teroristických útocích.

        1. V bezpečném světě jsem nikdy nežili, jen to nebezpečí bylo dost daleko na to, abychom ho mohli ignorovat.

          1. To máte jako s válkou: Nejlíp se na ni kouká v televizi.

          2. Osobně ji nemusím vidět vůbec. Ale má někdo nějaký nápad jak to nebezpečí alespoň odsunout do ignorovatelné vzdálenosti, když už nežijeme v bezpečném světě? S ohrožením šelmami jiného druhu jsme si během vývoje poradili. Co s těmi lidskými?

          3. Nojo, pane Mudro, cosi se mi zdá, že se všemi těmi šelmami jsme si poradili právě tou cestou, která se vám tolik nelíbí – totiž krvavě. Dnes máme radost, že se kdesi usadila vlčí rodinka, onde pás kusů rysa a co by mnozí dali, kdyby se tu někde sám brtník usaditi ráčil. Skoro mi to připomíná naléhavé úsilí německých sousedů: Před časem si doslova vyhubili své Židy, dnes zase platí i cizostátním členům této obce, aby jim v Berlíně udělali kvetoucí židovskou obec (platilo aspoň ještě na přelomu tisíciletí). Lidé a jejich společenství mívají různá hnutí mysli…

          4. Ale je vyhubení řešením? Není to jen zametení pod koberec? Šelmy jsme sice vyhubili, ale teď, když se nějaké někde objeví, a stačí, aby šlo o jedince, jsme z toho celí rozhození a nevíme si rady. Tedy s výjimkou opět zabít.

          5. Tím „poradili“ jsem měl na mysli dosažení toho že se šelmy lidským osídlením začaly vyhýbat ale ve volné přírodě si dál žily po svém. Ale máte pravdu, XY, bez krve se to jistě neobešlo a současnost mi už přijde poněkud nevyvážená.

          6. Teď mi vrtá hlavou proč mám schválený jen tento komentář a další dva:
            22.12.2016 – 16:47
            22.12.2016 – 15:30
            schválené nemám.
            Vyskytuje se v nich něco nevhodného?

          7. Nevím, ještě jste neměl čas je číst a chci číst všechno, co schvaluji, už jenom proto, kdybych chtěl reagovat, tak abych nezapomněl.

          8. Lidským šelmám odejmout právo zaštiťovat se ideologií.
            Neposkytnout jim pocit výlučnosti, trestat je podle práva, které trestá všechny zločince.
            V praxi pak uplatnit kombinaci prevence s prací tajných služeb, zejména s infiltrací do problémových komunit.

          9. Já bych je nejlépe postřílel, ty šelmy.
            Kdo je šelma rozhoduje Tresen a spol.

          10. Vyměňte společnost, anebo nejlíp rovnou celou civilizaci. Válka bohužel představbuje obecně akceptovanou normu řešení konfliktů. Proti válce se proto obvykle staví jenom pacifisté, humanisté a jiní dobroserové, kteří – jak známo – nechápou realitu. No a na lidské šelmy přece narážíte i v „mírovém“ životě. Kdejaký chytrák se vás dneska snaží oblbnout, napálit, podvést nebo i legálně okrást, co je vlastně taky taková občanská válka.

          12. „Proti válce se proto obvykle staví jenom pacifisté, humanisté a jiní dobroserové, kteří – jak známo – nechápou realitu.“
            Já bych lidi kteří se staví proti válkám do žádných škatulek nestrkal, protože mi ten postoj přijde jako zcela přirozený. Jeví se mi normální když někdo nechce přijít (ani druhého připravit) o život nebo o bližní a nestojí o válečné útrapy. To že se mne dneska (a vůbec odjakživa) snaží oblbnout, napálit, podvést nebo i legálně okrást kdejaký chytrák (a nebo i blbec) vnímám spíše jako soupeření (nikoli čestné) než válčení. Válčení pro mne začíná okamžikem kdy mne ten druhý chce zmrzačit, zotročit a nebo zabít. Válka pro mne není normou pro řešení konfliktu, nýbrž posledním řešením, kdy už vám druhá strana konfliktu nedá jinou možnost.

          13. Zmrzačit vás přece může i to okrádání, někdy i fyziky, skoro vždy morálně.

          14. Odpověď si můžete vybrat, protože lidské chování je směsí kulturních vzorců, emocionálních reakcí a racionálních preferenčních úvah. Třeba než se zavedlo EET, tak se v hospodách masově krátily tržby, protože jedněm to připadalo normální, no a další se tomu přizpůsobovali, aby těm nepoctivým mohli vůbec konkurovat. Přitom, kdyby to běželo podle oficiálních pravidel, tak řada těch hospod by už byla zavřená, protože v čistě tržním prostředí by se neuživila. V rámci vašeho zadání mám proto docela problém určit, co je to vlastně „systém“, a co naopak „přirozený stav“ (viz uvedený příklad).

          15. Zde v obou případech platí, že jde o systém, protože i to „přirozené“ krácení daní je indukováno systémem preferujícím zisk.

          16. „Zmrzačit vás přece může i to okrádání, někdy i fyziky, skoro vždy morálně.“
            Může ale nemusí. Záleží na mně jak se s tím dokážu „popasovat“. Ale cílem zloděje bývá zpravidla zisk z krádeže a nikoli mé zmrzačení.

          18. Pane Mudro, i když válku připouštíte jenom jako krajní řešení, tak ji zkrátka akceptujete. Jenom se jí snažíte nějakým způsobem racionalizovat – haagskou konvencí, teorií spravedlivé války ap. To, že válka automaticky neznamená rovnou střílení, je zřejmé třeba s pojmů hybridní válka, informační válka, studená válka nebo i třídní válka. Válka se běžně označuje za pokračování politiky jinými prostředky, no a politika se dělá nejenom mezi státy, ale i dovnitř společnosti. Víte snad dobře, že právě humanisté a „dobroserové“ jsou dneska nejenom cíleně zesměšňováni, ale často označováni za 5. kolonu nebo vlastizrádce. Jestli tohle už není počáteční projev nějaké válečné psychózy, tak fakt nevím, co by to mělo být.

          20. Maximálně by to šlo označit za dvojakost „systému“, protože „systém“ se přece snaží tyto jevy potlačt (teď aktuálně EET, dřív třeba boj proti černému obchodu, vexlákům, válečným keťasům ap.). To krácení daní je spíš stavem, kdy oficiální normy strácejí svoji společenskou funkčnost a lidé se tomuto stavu přizpůsobují (viz anomie). I v tomhle případě se na těch různých reakcích kolem EET dalo vidět, že je to současně znakem oslabení sociální soudržnosti. Ta zmíněná dvojakost je pak v tom, že se sice dneska za jednu z nejdůležitějších hodnot považuje bohatství, ale cesty k jeho dosažení jsou halt různý.

          21. „23.12.2016 – 12:45
            Tribun
            Ale je to přirozený stav, nebo je to adaptace na systém?“

            Tak budeme-li zkoumat vztahy mezi tlupami lidoopů, dojdeme zcela zřejmě k závěru, že je to jistě stav přirozený. Člověk a šimpanz jsou z 98% geneticky shodní. Ta zbývající 2%ní slupka, která způsobila naše bláhové přesvědčení, že se oprávněně můžeme nazývat „člověk moudrý“, může sloužit k velice rozmanitým účelům. Např. i ke zdůvodňování, proč je opičí způsob řešení sporů pro člověka nejen přirozený, ale že je dokonce ospravedlnitený i příkazy nějaké vyšší moci.

            Nositelům zdravého selského rozumu se obvykle otvírají kudly v kapsách, když někde narazí na pojmy „sociální biologie“ nebo „kulturní antropologie“, natož když mají argumentovat proti odborníkům z těchto oblastí. (Naštěstí pro obě strany k takové konfrontaci dochází poměrně vzácně, především proto, že selský rozum se k objevu existence těchto i jiných „soft“ vědních oborů ve své většině ještě ani nedopracoval.) Nicméně komukoli schopnému pochopit psaný text nelze než doporučit osvojit si aspoň základní poznatky z těchto oborů. Přechod od opic ke člověku byl vývojově i v čase pozvolný a pořád ještě existují lidská i mimolidská společenství, zkoumaná uvedenými vědami, na nichž lze dokumentovat, jak se věci ve skutečnosti mají. Širší poznání těchto souvislostí mezi „obecným lidem“ by možná mohlo vést k úbytku jednoduchých, snadno pochopitelných a nesprávných odpovědí na některé zdánlivě neřešitelné otázky nebo aspoň k tomu, že tolik lidí nebude předkladatelům takových odpovědí tak často skákat na špek.

          22. Já mám někdy pocit (protože explicitně formulované jsem to ještě nikde neviděl), že přirozené pro mnoho lidé znamená totéž, jako to, čeho je člověk schopen.

      2. „neznamená, že se čeká se založenýma rukama, až se něco stane“
        A hopsla, najednou jsme v nevyhnutelne situaci, kdy obcan vola po vetsim poradku na ulici a po vetsi bezpecnosti. Opakuji NEVYHNUTELNE. Vice kamer, vetsi kontrola internetu, vice vedomych i nevedomych spolupracovniku, vice bezpecnostnich ramu (byly doby, kdy letat letadlem byla radost a dal se tim usetrit cas), ideologizace skolnich osnov a medii atd.
        Jsou ted dve moznosti: bud se stanete nacistou, anebo anarchistou.
        Narodni socialismus nemusi znamenat hned vytazeni narodni (rasove) otazky, muze obejit i bez tehle libe slozky.

        Bud zacnete zcela racionalne v duvodnych obavach o svuj zivot a zdravi podporovat nikoliv jiz pouze stat policejni, ale navic stat urcitou skupinu obcanu selektujici (aktivne vydelujici a elektronicky koncentrujici).
        Anebo budete ignorovat realne existujici plosne nebezpeci (ted v Novem Boru zrusili vanocni trhy :o) cimz se dostanete do situce, ze se ocitnete bez vudce (an-arkhos) a to proto, ze hlavni ulohou dnesniho vudce je „zaruceni bezpecnosti“ (staci otevrit noviny). S odmitnutim spoluucasti na cinnosti policejne-selektujiciho statu odmitate i jeho vladu a stavate se an-arkhistou :o)

        S novou dobou prichazeji i nove vyzvy, byt zabalene ve starem havu. Kdo ze starych mudrcu by mohl tusit, ze stat bude mit az tak dlouhe prsty, ze, pokud si nekoho vytipuje, bude jej sledovat vsude, po cely zivot a kazdy jeho krok a vyrok bude zaevidovan a tato evidence bude kdykoliv k dispozici?

        „Bud budeme mit stat drtici individualni a mistni zivot, pusobici ve vsech oblastech lidskeho projevu, coz s sebou prinese potrebu valky a domaci spolecenske turbulence, v jejichz dusledku se bude pouze stridat jeden tyran za druhym.
        Nebo znicime stat a novy zivot zacne v tisicich centrech na principu zive iniciativy jednotlivce a jeho svobodne interakce. Volba je na vas!“
        Knize Petr Alexejevic Kropotkin

        Podle meho jsme opravdu v situaci hodne reckeho dramatu, ze ktere neni uniku. Internetem poletuje otazka „Jak je mozne, ze Nemci mohli zvolit Hitlera“…nu a my jsme ted svedky zivouci az zive odpovedi na tuto otazku. A samozrejme- tehdy nikdo nevolil zlo, stejne jako dnes neni volba bezpecnosti nerozumnym a nepravoplatnym pozadavkem.
        Zajimave je, jak blizko se protiklady dokazi dostat a jak tenka linie je oddeluje: Vcere usnete jako presvedceny demokrat a rano, coby zcela stejny a nezmeneny clovek, se uz probudite jako nacek :o)

        Reakce levice ja tedy samozrejma, protoze precne citi, ze nacismus dostava kridla. Radsi bude banalizovat nebezpeci teroru az do vlastniho vybuchu, nez aby pritakala bezpecnostnim opatrenim.
        Letadla padaji, kuraci umiraji, automobiliste bouraji, alkoholici hepatitizuji a nikdo kvuli tomu stanne pravo take nevyhlasuje, ze ano :o)

        Onu ty-formu psani, anebo jak se tomu rika, jsem nemyslel osobne, jen se mi tak lepe pise. Ani jsem nevybral vas citat proto, abych dokazal, jaky jste nacek :o) Tenhle muj prispevek neni o vas, ale o tenke cervene linii.

        1. Promýšlíte věci nemoderně do hloubky. Než je promyslíte, ostatní mají řešení a jedou dál. Mě osobně je bližší váš přístup, jen se obávám, že s takovým nám ujede vlak do nikam.

        2. Milej embé, souhlasím, že se vydáváte (spolu se mnou) na krajně tenký led, kde hraje významnou roli spousta proměnných. Jsem si toho vědom, ostatně jsem trochu čekal, kdo tuhle pohozenou rukavici zdvihne, díky. Ale v zásadě postihujete problém docela přesně: demokratické společnosti dokáže násilí rozložit s dechberoucí rychlostí. Při redukci celého problému stojí otázka takto: Má demokratické společenství tlumit a pronásledovat „nesystémové“ živnostníky násilí prostředky, které má k dispozici (bezpečnostní složky státu, jejichž moc je dnes díky digitalizaci takřka totální a to nemluvím o těch, na nichž jsou i ty bezpečnostní složky závislé: tvůrcích a dodavatelích digitálních programů a majitelích datových úložišť) nebo má jménem svobody rezignovat a přenechat likvidaci násilí těm, kdo si s ním poradí zcela otevřeně a brutálně? Podíváte-li se po Evropě, zdá se, že je k takovému zásadnímu politickému zlomu leckde dobře našlápnuto, jmenovat snad ani nemusím. Jakoby tu fungovala varianta té přízračné Lafferovy křivky, o níž nikdo neví, kde začíná a kde končí, jenže tentokrát se netýká daní, ale snesitelnosti násilí ve společnosti, které se může proměnit v nekonečnou hrůzu, zastavitelnou jen ještě hrůznější brutalitou (jeden příklad za všechny: současná Sýrie, Irák, Libye, atd.). Bylo by nám všem lehčeji, kdybychom měli k dispozici vzorec výpočtu okamžiku, kdy se tolerance voličů vůči násilí změní ve volbu intolerantních násilníků.
          V současných digitálních společenstvích je IMHO už poněkud bezpředmětné mluvit o individuální svobodě – každý z nás je sledován prostřednictvím své počítače či chytrého telefonu, „někdo“ o nás ví první poslední, co vyhledáváme, s kým a o čem se bavíme, co sháníme – a podle toho je na každého z nás směřována reklama, nabídky, atd., což je obchodní stránka věci. Ta druhá, podstatnější, čas od času praskne formou skandálu, když nějaký hacker či whisteblower pronikne, kam nemá, a zveřejní, co se tam a pro koho o nás shromažďuje. Trpíme to, protože jsme si zvykli na pohodlí s tím spojené; podobně trpíme omezení svobody kvůli naší bezpečnosti, stejně tak i kamery na ulicích, v obchodech i domech. V řadě institucí nezískáte zaměstnání, nebudete-li písemně souhlasit s tím, že váš pohyb na pracovišti bude monitorován kamerami… Pořád to snášíme, protože ještě stále máme možnost říci pozor, tohle už zachází příliš daleko a začít se aspoň trochu bránit.
          A protože se mi to nějak hanebně natahuje, raději zamířím k pointě: Nedokáže-li se demokracie účinně bránit násilí, občané si zvolí ty, kdo se žinýrovat nebudou. Ale před takovými už žádná obrana nebude.
          Jinak všem hezké svátky a úspěšný a zejména zdravý nový rok!

          2. „Má demokratické společenství tlumit a pronásledovat „nesystémové“ živnostníky násilí prostředky, které má k dispozici…nebo má jménem svobody rezignovat a přenechat likvidaci násilí těm, kdo si s ním poradí zcela otevřeně a brutálně?“

            Naprosto presne a na hlavicku…vypadava z toho prizracne 3 moznost a sice, ze by byl zivnostnik vetsinove systemovym elementem a kradl by jen v mire, kterou by dokazal zachytit financni urad.
            Tohle niterne „sebeovladani“ spolecnosti jiz zcela chybi a ta se tak vydava na trajektorii vnejsiho nasili…podotykam, ze jinak ani nemuze.

            Jeste neco…prave jsem mel rozepsany prispevek k nacismu, tak to sem v ramci sebemluvy take soupnu, at v ni nejste tak samotinky. A samozrejme hezke Vanoce i vam a uspesny novy rok k tomu…
            *
            Vite, XY, ja mam s nacismem a fasismem problem v tom, ze oba terminy s sebou nesou nepristojne souvislosti na hranici tabu. Ale zaroven slo historicky o pomerne bezne metody reseni krizovych spolecenskych/ statnich krizi. V pozadi nacismu/ fasismu stoji holokaust a osobni utrpeni ceskych rodin, coz jednak nelze zpochybnit a zaroven pred tim nejde uteci do teorie. Takze jakoby se o tom nejde bavit, protoze vec je zcela jasna a vyrizena a zavrzenihodna.
            Co jineho nezli fasismus byla obdobi athenskych tyranii, kde v soucinnosti vladly pozemkove korporace soukromych vlastniku s cirkvi a vojaky, v cele s utoritativnim vladcem? A meli i sve koncetraky, rudne doly na zlato ci med, kde nechavali doslova vychcipat metodou „narodniho socialismu“ vyselektovane, nevhodne osoby. To same ruske samoderzavi ke svemu konci, to byl fasismus jak z partesu, naplnujici fasistickou triadu sepjeti burzoasie-cirkve-armady, opet v cele s auto/kratem (viz Sauruv film Anna a vlci). A jako tresnicka na dortu „narodne- socialisticke“ koncetraky- lagry na Sibiri, kde se delo to same, co tehdy v Athenach, ci pozdeji za Hitlera. Takovych prikladu najdeme v dejinach prehrsel.

            Takze tu mame urcity predmetny termin- nacismus, ale z nedostatku soudobych zkusenosti (dosud neprobehlymi historickym reflexivnim diskurzem) ho nemuzeme pouzivat, protoze jeho konotace nam to nedovoli a to presto, ze metodika nacismu je stejna dnes jako tehdy. O metodach nemluvim, tady se dvakrat do stejne reky vratit nelze, alespon doufam.
            Nepisu to tu proto, abych nekoho osocil, ze je nacek, ale z duvodu zamysleni nad nasi dejinnou pozici, ktera, jak pisi vyse, neni dvakrat ruzova a me osobne se dokonce zda bezvychodna ve smyslu nejakeho liberalne- humanniho reseni. Zvlaste pote, co okolo vidim same vyzvy k tomu, abychom se nechovali jako nackove, ovsem nacismus se nam zatim vplizil do dvora zadem a uz jede na plne obratky. „Nacek“ (radsi v uvozovkach), anebo levicak- anarchista, treti volbu nevidim.
            *

          3. Všichni si vždycky říkají, že jich dějinné zvraty netýkají, že oni žijí v době rozumu. Někteří se nemýlí, ale důvodem, proč se jim dějiny vyhnuli, bude spíš štěstí či vyčerpání, než rozum. A protože my rozum ztrácíme, zato ale sil máme dost, měli bychom se začít připravovat na to, že nás ten dějinný zvrat možná nemine. Pokud tedy už nenastal, protože nemáme dostatečný odstup na to, abychom ho viděli.

          4. Mezitím, co jsem nebyl na síti, čas a témata u Tribuna dábelsky pokročily, takže jen „zemanovský“ bonmot, embé: Z každého revolučního chaosu a násilí rostou (takřka ruku v ruce) autoritativní protitlaky a vice versa. Zrovna můžeme pozorovat, jak končí Obamova (či Sorosova či čí) idea liberálně demokratického osvobození světa, ten blahý rozkvět svobody a lidských práv vůkol, proměněná ve státní ideologie Západu.. Starý dobrý Marx: Ideologie je falešné vědomí třídy o sobě samé.
            Šťastný a zdravý rok 2017!

          5. XY, mám pocit, že ten tradiční liberální bonmot zní takto: Kdo se přestane starat o demokracii, přijde o svobodu. No a protože nastává čas vánočních svátků, tak nechám plavat třeba toho Platóna, který už taky řešil demokracii, a s přáním všeho nejlepšího se s vámi rozloučím (ač bezbožník) citátem z 1. knihy Samuelovy:
            „…a přijde den, kdy budete úpět kvůli svému králi, kterého jste si vyvolili, ale Hospodin vám onoho dne neodpoví.“
            Lid však odmítl Samuela uposlechnout. Prohlásili: „Nikoli. Ať je nad námi král! I my chceme být jako všechny ostatní národy.“

          6. Seale, díky za tu útěchu a za toho Samuela. Ostatně už klasikové pěli: Samuelova kniha nám povídá,/ jak na Žida přišla veliká bída,/ jak ti bídní Filištýni válku vést nebyli líní,/ až potkali Davida…
            Šťastný, zdravý a úspěšný rok 2017 všem!

  6. Tady je pár čísel, která upřesňují, jak se to s tím terorismem má doopravdy.

    http://www.hrebenar.eu/2016/12/z-h-istorickeho-hled-iska-jsou-nejvetsimi-teroristy-v-evrope-predevsim-evropsti-separatiste/

    Není mi úplně jasné, na základě čeho kdo mluví o válce proti muslimskému terorismu, když dlouhodobě jsou 80% obětí globálního terorismu muslimové… Ale zřejmě hledat logiku a agrumentovat tvrdými fakty v zájmu nalézání pravdy je to poslední, čím se nositelé selského rozumu hodlají zabývat. Taky proč, když čmoudi pro ně nejsou lidi…

    Citovaný článek tak celkem jednoznačně odpovídá na otázku, kde, jak a proti komu v tzv. válce proti muslimskému terorismu bojovat.

    (Snad jen doplním, že v článku blíže nespecifikovaná Armáda božího odporu, jedna z nejkrvavějších teroristických organizací v subsaharské Africe, je křesťanská… To jsou paradoxy, co, pane Vaněk…?)

    Ještě speciálně pro Kamila Mudru: Riziko úmrtí pádem s postele je podle euroamerických pojišťovacích statistik asi 300x větší než riziko úmrtí následkem teroristického útoku.

    1. Ono je to v zásadě prosté: terorismus je primárně emocionální problém a lidé požadují primárně emocionální řešení. Fakta jsou v podstatě irelevantní, protože ta problém objektivizují, zatímco on zůstává subjektivní. Vždyť se na to podívejte: než jeden mrtvý náš, to radši preventivně tisíce mrtvých jejich, přičemž „my“ a „oni“ zůstává čistě subjektivní.

      1. „Ovšem terorismus jako takový s náboženstvím nemá nic společného“ …. tak proč safra pořád vyvolávají „Allahu Akbar“?
        „Globální databáze terorismu vytvářená a spravovaná Marylandskou univerzitou“ je bezesporu důvěryhodný zdroj, o kterém se nepochybuje. Hlavně že čerpá z “ …. veřejně dostupných zdrojů v médiích ….“, které „… mohou být dále upravovány podle pozdějších poznatků“. SUPER! Ještě by mně zajímalo, když americký dron zabije v Afganistánu „super zločince“ i s celou rodinou a příbuzenstvem, zda se to v té databázi objeví rovněž jako teroristický čin.
        „Ale zřejmě hledat logiku a agrumentovat tvrdými fakty v zájmu nalézání pravdy je to poslední, čím se nositelé selského rozumu hodlají zabývat“. Běžte se bodnout s takovými argumenty. To už mohu brát rovnou jako argumenty to, co nám prezentuje naše veřejnoprávní ČT.
        To že jsou lidi dobytek (obecně) a mordují se na potkání se táhne celou lidskou historií. To ale neznamená, že když se objeví další typ mordování, že to uchopíme jako „… no vždyť je to jenom trošku a mordují se hlavně mezi sebou. Tak vo co jde….“. Argumentovat tím, že větší svinstva páchají jiní je zcela v duchu „… a vy zase bijete černochy“. Jestliže existuje terorismus, který se opírá o určité části islámu, a to bezesporu existuje, tak je nutno proti němu bojovat. Tak jako proti ostatním projevům terorismu jakéhokoli zaměření a ne to zakrývat za „… a vy zase bijete černochy“.

        1. Proč volají „Allahu Akbar“? Třeba proto, že to chceme slyšet? Třeba proto, aby odvedli pozornost? Nebo proto, že jde o náboženské fanatiky. Uspořádáte snad holocaust pro miliardu muslimů jenom proto, že hrstka z nich jsou hovada? Jak chcete zařídit, aby vám potom nezbyla právě jen ta hrstka, jen o poznání početnější a motivovanější? Náboženství je jistě optimální metoda, jak někoho donutit páchat zločiny, ale to platí o všem -ismes, včetně „realismu“.

          Data jsou data, nejsou nevalidní jenom proto, že nepodporují vaši hypotézu. Pokud by se do těch statistik počítali všichni civilisté zabití americkými drony, tak rozhodně nestoupne počet muslimských teroristů, ale naopak se navýší počty v kolonkách „bílý“, „muž“ a „demokrat“.

          Vy zjevně nechápete význam pojmu „argument“. Argument neznamená to, co podporuje moje stanovisko, ale to, co je k němu relevantní. Ta ČT skutečně argumentuje. Že často velmi tendenčně, až to hraničí s propagandou, je věc jiná.

          Pokud se lidstvo morduje od nepaměti, pak je a) třeba se ptát, za je mu to vrozené, nebo vnucené existenční realitou, b) se rozhodnout, jestli to chceme změnit a s mordováním přestat, nebo se chceme stát prvním mezi mordýři?

          1. Argument (lat. argumentum od arguo, objasňuji, vyvracím, obviňuji) je důkaz, důvod nebo doklad, že nějaké tvrzení je pravdivé nebo naopak nepravdivé, že platí nebo neplatí.

          2. Přesně tak. Ani slovo o tom, jestli o ČT, obecně o tom, kdo ten argument předkládá.

        2. „„Ovšem terorismus jako takový s náboženstvím nemá nic společného“ …. tak proč safra pořád vyvolávají „Allahu Akbar“?“

          Protože náboženství i terorismus se dotýkají stejných podvědomých vrstev lidské existence podobným způsobem a v tomto kontextu je obojí použito jako nástroj účinnější než jiné. Dokonce i když jsou sami teroristé často (zdaleka ne vždy) osobně přesvědčeni o tom, že jsou nástroji Alláha a že plní jeho přání/rozkazy, ve skutečnosti jsou v rukách někoho jiného, komu je celkem jedno, jakých nástrojů použije. Důležité pro něho je, aby jimi dosáhl svých mocenských a/nebo zištných cílů.

          1. Ještě doplním: Marně teď vzpomínám na nějakou tzv. náboženskou válku v historii, za kterou by v pozadí nebyly něčí mocenské nebo zištné cíle.

          2. A nějaký cíl bez zaměření na zisk/získání vás napadá?

        3. Antimon: „„Globální databáze terorismu vytvářená a spravovaná Marylandskou univerzitou“ je bezesporu důvěryhodný zdroj, o kterém se nepochybuje.“

          Jestli máš jiné zdroje s jinými tvrdými, tj. kvantifikovanými daty, co nebo kdo ti brání citovat je?

    2. „Riziko úmrtí pádem s postele je podle euroamerických pojišťovacích statistik asi 300x větší než riziko úmrtí následkem teroristického útoku.“
      Pochopitelně. Postelí je mnohem víc než teroristů a jsme s nimi mnohem častěji v kontaktu. Nicméně – to srovnání kulhá. Pokud si člověk způsobí smrt pádem z postele – pak si za to zpravidla může sám. Kolik postelí se kdy cíleně pokusilo člověka zabít?

        1. Vy fakt argumentuje jak noha …. to se hned tak nevidí.

          2. Ne, já to považuji za chování podle rčení: „Hodinky, nebo holínky. Oboje se natahuje“. Pak ale jakákoliv diskuze ztrácí smysl.

          3. To je ovšem podstata mezilidské komunikace, že když je řeč o natahování, tak se musíme domluvit, jestli je řeč o hodinkách, nebo o holinkách, a ne diskusi odmítnout jako nesmyslnou.

        2. Jistěže. Ani to nemám zapotřebí. Jsem to přece já kdo volí formu kontaktu.

          4. Já vím. To už jsem přece napsal zde: 23.12.2016 – 14:15

      2. To jsou takové ty rádobyintelektuální kecy, Kamile.
        K tvému dobrému argumentu o posteli, která jaksi asi nechce nikoho zabít dodám ještě jeden takový dotaz.
        Kolik lidí ročně ve světě zemře pádem z postele?
        Ale z běžné postele, ne z nějakého posteli podobného extrému.

        1. Americká zdravotní centrála CDC uvádí, že kvůli pádům z postele se musí v USA přivolávat v 1,8 milionech případech ročně záchranka. 400 000 těchto nehod skončí v nemocnici a 450 lidí dokonce nepřežije.
          Nevím sice jaké druhy postelí jsou započítány ale jsem přesvědčen že se mezi nimi nevyskytuje ani jediná která by na člověka zaútočila. :-)

  7. Hmmm… Koukám že už je delší dobu Štědrý den a tak pošupajdím využít svůj kontakt s postelí tak jak je mým běžným zvykem, doufaje při tom že pokud z ní spadnu, tak bez trvalých následků.
    Všem přítomným i dozajista v tuto dobu převažujícím nepřítomným přeji hezké svátky a návštěvu chápavého Ježíška. :-)

Komentáře nejsou povoleny.