Tak to začalo. Donald Trump se stal 45. pátým prezidentem USA. Nikdo ho nezastřelil, nikdo ho nezastavil. Nechali ho kandidovat, nechali ho zvítězit, nechali ho inaugurovat.
A chléb je přesto stále stejně drahý, tráva stejně zelená a venku pořád mrzne, jako kdyby se nic nestalo.
Protože se zase až tak moc nestalo.
Protože Trump není ani spasitel, ani ničitel, protože naděje i zoufalství do něj vkládané a s ním spojované jsou přehnané a iracionální. Trump je prostě jen další prezident-úředník a jeho mandát bude takový, jaký mu dovolí státní aparát a jak jej budou vnímat lidé. Nejen Američané, ale i zbytek světa.
Stejně, jako nejsou na místě oslavné tirády nad jeho nástupem do úřadu jako nad vítězství lidu nad zkorumpovanými elitami (kdo je v kapitalismu, u všech čertů, větší zástupce elit, než kapitalista?), nejsou na místě ani masivní demonstrace proti němu, protože ve skutečnosti nemíří na něj, ale tu část společnosti, která ho zvolila. Demokracie totiž nespočívá ve výsledku voleb, ale v jejich průběhu.
Na demonstrace bude dost času, až přijdou Trumpovy konkrétní činy. A že se už činit začal: jeho první krok v úřadu bylo zahájení dekonstrukce tzv. Obamacare, reformy zdravotnictví jeho předchůdce Obamy, která měla zajistit přístup ke zdravotní péči i pro chudé. Američané ale protestují kvůli tomu, že Trumpovy narostl zobák trochu jinak, než jak kvákalo posledních pár let, a Češi (sic!) zase kvůli tomu, že jeho prvním krokem nebylo vyhlášení války Rusku.
Přitom úplně nejlepší by teď bylo prostě čekat. Každý korporátní aparát má celkem velkou setrvačnost a bude chvíli trvat, než začne tancovat podle notiček nového šéfa. Svět zkrátka nebude s Trumpem ani spasen, ani zatracen, jisté je jedině to, že bude jiný, než by byl s jeho neúspěšnou rivalkou Clintonovou, ale ani ten by nebyl nejspíš nijak zásadní, protože USA jako takové jen těžko dokáží překročit svůj stín.
Úloha osobnosti v dějinách se obecně přeceňuje a ať už s Trumpem přijde zkáza, spása nebo nebo nic, bude víc dílo všech ostatních, než samotného Trumpa. Trump je jen katalyzátor, který byl právě vhozen do amalgánu společenských nadějí, frustrací, plánů, zájmů a postojů. Trump jistě není nepodstatný, ale reakce na něj budou nakonec důležitější.
Tribun 
Mí oblíbení autoři z amerického intelektuálního disentu (měl bych raději napsat anglickojazyčného, protož jsou mezi nimi rodilý Rus, rodilý španělský Bask i rodilá Švédka), a to všech – často navzájem protikladných – ideových zabarvení, od typického novoanglického levého liberála (v kampani před 9 lety proobamovského aktivisty, dnes jeho tvrdého kritika) J. H. „Clusterfuck“ Kunstlera přes „keltského velekněze“ J. M. „Archdruida“ Greera a velkého kritika amerického finančního systému (a zároveň Trumpova příznivce, sic!) Raúla „Ilargi“ Meijera až po zkušenou profesionální účetní Gail „Stoneleigh“ Tverbergovou a androše – námořního nomáda Dmitrije „Kollapsnika“ Orlova tento – nota bene Trumpem zatím jen verbálně vytyčený – vývoj, tj. ústup politiky USA od světové hegemonie k většímu zaujetí domácími problémy, předvídali už dávno, některé z nich sleduji už od roku 2005, takže to není nic zase až tak překvapivého. Kunstler i Greer ve svých blozích navíc každoročně předpovídají další vývoj (s různou mírou úspěšnosti, ale při hodnocení svých omylů post festum nešetří ani sami sebe, na rozdíl od některých zdejších akademických ješitů, kteří chybu nepřiznají ani na mučidlech), takže místo planých spekulací nebo projevů hysterického zděšení/frenetického nadšení bych každému doporučil podívat se aspoň na jejich stránky. JHK píše každý týden bohatě komentované příspěvky na Clusterfuck Nation a JMG zase na Archdruid Report. (OT, ale musím to podotknout: Kunstlerova angličtina je navíc často dobrou školou velkoměstského slangu „urban English“ a i když většinou píše o vážných věcech, často a rád se jazykové podobě jeho článků hlasitě směju.) Myslím, že kdo může, měl by chodit „ad fontes“ – k pramenům. Kdo jiný než Američané, a zvlášť ti „nerodilí“ se zkušenostmi odjinud, kteří budou vidět a vnímat Trumpovy činy a jejich důsledky z první ruky, by se k nim měl vyjadřovat?
Zatím jsme viděli předvolební frašku a podobu/výroky/sliby simulakra. Zcela souhlasím s tím, že je nutno hodnotit konkrétní politické kroky a jejich důsledky, na což je zatím příliš brzy. Howgh.
Prezidentské volby v USA jsem zmiňoval v odpovědy XY na ten „postfaktický svět“, protože k tomu tématu to zkrátka patří. Komentář čeká někde na schválení, takže jenom zopakuji: Pro postavní ČR jako provincie je příznačné, že se tu jako o život dneska řeší americké volby. Pro každou zemi (USA nevyjímaje) je dobře, když se zásadní nesouhlas ve veřejných protestech řeší hned, protože propaganda se přizpůsobuje a lid si časem zvyká na nové podmínky, takže se vůči nim stává méně rezistentní. Pokud protesty proti Trumpovi nepřekročily legislativvně povolenou mez, tak v principu mohou vadit pouze těm, kteří usilují o novou světonázorovou hegemonii. Jak jsem si stačil všimnout, tak jak američtí liberálové, tak i konzervativci, nabídli obvyklý rejstřík toho, aby už z podstaty vyloučili opačné názory: Podle liberálů vyhrál Trump s pomocí Ruska, no a konzervativci zase tvrdí, že proti Trumpovi dneska demonstrují pouze placení aktivisti. Obojí patří do kategorie běžných mediálních manipulací, kdy se neřeší skutečná příčina, ale pouze to, co se viditelně ukazuje ve veřejném prostoru.
No a Trump jako osobnost: Samozřejhmě, že ho „vygenerovala doba“, ale už díky tomu má dost velké vidle na to, aby převrátil celý svět vzhůru nohama. A tady mu je třeba už od počátu házet „zpětnou vazbu“, protože když někdo v politickém matchi mluví s prominutím jako idiot, tak to ještě neznamená, že to dělá záměrně kvůli moci, čili že opravdu není idiot. No a Trump má v tomhle ohledu na triku hned tři velká témata:
1. Globální oteplování, čili obrovský ekologický problém, který sice nemusí skočit přímo katastrofou, ale pokud se dál řešení bude odkládat, tak si pak nějaká náprava vyžádá zatraceně moc zdrojů.
2. Vztah k Číně. Málo se ví, že v průběhu tzv. finační krize šel Peking cestou zvyšování vnitřního (soukromého) dluhu, aby dal čas svým hlavním obchodním partnerům se z toho vyhabrat. Pokud teď do toho Trump programově hodí vidle, tak se fakt máme na co těšit, protože už nepůjde v prvním nárazu o nějakou světovou rezervní měnu, hypotéky, finanční deriváty apod., ale o to, že tzv. produkční část ekonomiky jaksi globálně a odvětvově změnila svoji lokaci a strukturu. Jiný dopad by to samozřejmě mělo pro bohaté, a zcela jiný pro ty, kteří musí převracet každou korunu, takže jsou de facto odkázáni na levný činský import.
3. Deglobalizace se sice v dnešní fázi kapitalismu jeví jako nutnost, ale raději bych jí viděl jako řízený přechod, než jako něco, co už na první pohled zavání Schumpeterovou „kreativní destrukcí“, která v obecně „imperialistických“ podmínkách může především skončit nějakou pořádnou válkou. Sorry za poněkud archaickou terminologii, ale od té doby, co se nepotvrdil tzv. konec dějin (viz Fukuyama), mám vtíravý pocit, že jsme se dostali do nějakého reverzního pohybu.
Shrnuto a podtrženo: Trump sice není polobůh, ale halt teď vládne nejsilnější armádou, ať ji počítáme na počet jaderných hlavic, anebo poněkud eufemističtěji na živou sílu. Navíc si i v jiných zemích (ČR nevyjímaje) získal přídomek někoho, kdo by mohl zachránit ten ryzí, „produktivní“ kapitalismus. Proto ho přeci všichni na pravo od vás dneska tak moc řeší, zatímco ti, co mají před očima akorát „korporace“ nabádají ke klidu, anwbo Trumpa rovnou podporují. Šmankote, co si mám třeba představit pod tím vaším pojmem „korporátní aparát“? Jsou to snad nějací „neameričané“, kteří snad nesledovali imperativ, že když je halt Amerika veliká, tak musí usilovat o svoji velikost? Fakt se chtějí USA volbou Trumpa změnit, anebo jenom hledají novou cestu, aby dál rozhodovali o všem podstatném, co hýbe touhle planetou? U Clintonky se to sice díky nějaké politické setrvačnosti vnímá, ale u Trupma má kupodivu hodně lidí problém vidět to, že sice volí poněkud jinou rétoriku, ale v principu mu jde o to samé: Kapitalismus po celé planetě, ve kterém budou USA hrát první housle.
Tribun: Proč z té množiny zemí s omezeným manévrovacím prostorem vyjímáte právě Indii?
Pokud jde o nevratnost globalizace, důležitá je právě ta Vaše závorka. Marxista by s Vámi samozřejmě nadšeně souhlasil. Ti intelektuální disidenti, které jsem citoval v minulém vstupu, i spousta jiných, kteří si namáhají hlavu přemýšlením na tato témata, nicméně kladou důraz právě na obsah té závorky. Ne snad že by v dohledné době očekávali nějakou náhlou katastrofu planetárního rozsahu (i když ani tu nelze s jistotou vyloučit). Jejich prognózy spočívají spíš v procesu postupné deindustrializace jako důsledku vyčerpání neobnovitelných zdrojů.
Nebudu mluvit o zdrojích energie a pitné vody (to se protřepává v mainstreamu dost často) nebo rychlém úbytku zbývajících globálních zásob některých prvků (např. fosforu pro výrobu hnojiv, vzácných zemin pro IT a komunikační techniku aj.). Přímo alarmující je však např. prognóza, že v důsledku vyčerpání úrodnosti a půdní eroze zbývá kapacita světové orné půdy asi na 60 sklizní – ledaže by došlo k výraznému poklesu populace. Avšak ze všech „vošajstlich“ společenských témat je právě řízení porodnosti nejvíc tabu a sebenesmělejší pokus o nastolení tohoto problému je nejsnazším způsobem, jak na sebe kdokoli může okamžitě a zaručeně přivolat smršť obviňování z ekofašismu.
Osobně se domnívám, že s větší pravděpodobností než jaderná válka nebo výbuch supervulkánu se v řádu desítek let odehraje právě globální hladomor se všemi lépe i hůře představitelnými následky. Lidstvo se chová v tomto ohledu zcela idiotsky a jestli se v zájmu tzv. svobody a lidských práv skutečně nepřestane nekontrolovaně množit, moje vnoučata a Vaše děti se pravděpodobně stanou tou příslovečnou poslední generací.
Mohu se samozřejmě mýlit. A mýlil bych se rád. Navíc se potvrzení či vyvrácení této prognózy bohužel nebo bohudík už nedožiju. Ale třeba někdo z vás mladých ještě vymyslí, co s tím…
Problém je v tom, že lidé obecně neradi řeší problémy v předstihu, protože to není „carpe diem“. Navíc kdyby se tak podařilo problém vyřešit, tak nenastane a hned se ozvou hlasy, že řešení byla zbytečná buzerace. Největší překážkou řešení globálních problémů je ideologie individuální svobody a lidských práv, protože tak efektivně každou regulaci (a žádný problém nelze bez takové či onaké formy regulace vyřešit). Přitom řešení není zase až tak komplikované a znal ho už Josef (sedm let tučných a sedm hubených).
V celku slušné diskusi pod článkem Václava Cílka na Echu24 na podobné téma se najdou i lidi, kteří by s vámi o překážce řešení problému v přemíře lidských práv ochotně souhlasili.
Třeba tenhle:
„Já tedy odmítám přistoupit na pitomé hry zelených badatelů, že se budeme muset naučit žrát brouky, protože pěstované potraviny nám sežerou občané, kteří je nepěstují. Omezování přelidnění je to nejjednodušší, co můžeme od rozvojového světa žádat, zejména pokud to přemnožování už dávno není z potřeby, kvůli malému procentu přežití, ale z nudy, protože po nich životní styl nevyžaduje pomalu žádnou aktivitu.“
Zapomenout na jednotlivce a jejich individuální trable a vyvolat řízenou selekci, to je jistě recept, který má šanci ujmout se u každého, kdo se domnívá, že se tak vyhne nebezpečí přenosu globálních trablů na jeho osobu.
Já měl ovšem na myslí „lidská práva“ těch plných žaludků, kteří se nechtějí omezovat a radši omezí na právech i životech nějaké ty „čmoudy“. Tak nějak jsem myslel, že je to zřejmé, ale rád to dovysvětlím. Nicméně jsem toho mínění, že není racionální kvůli právům jedince zlikvidovat celý druh, což je něco, s čím by lidskoprávní fundamentalista jistojistě neměl problém.
Když napíšete, že největší překážkou řešení globálních problémů je ideologie individuální svobody a lidských práv, nedivte se, že to čtu právě takto.
Už jenom to označení „ideologie“ jako by napovídalo, že veškeré lidskoprávní deklarace přijaté OSN a realizované v jednotlivých ústavních dokumentech pro vás představují cosi, co je eklhaft a co si zaslouží vymýtit.
To, o co mi jde, nepřinesly plné žaludky, co se nechtějí omezovat a radši tedy omezí nějaké čmoudy. To je entita z jiného břehu.
Ideologie je terminus technicus bez emocionální zabarvení. Nebo spíš bývala, jak se tak na vás dívám. Jenže kde by se ta lidská práva vzala, kdyby nevzešla z příslušných ideálů, jejichž komplex tvoří ideologii? Jestli se nemýlím, tak jsem ta „lidská práva“ dal do uvozovek, aby zdůraznil, že se onen problematický ideologický memplex za lidská práva jen maskuje a ve skutečnosti jde o práva – kapitálu. Bez omezování svobody omezování nelze problém omezování řešit. Jestli vám to přijde složité, tak proto, že to není jednoduché.
Pokud se něco jmenuje lidská práva, tak jde přece o práva lidí. Kdyby šlo o práva člověka, jmenovalo by se to člověčí práva, nemyslíte?
Nebylo to v uvozovkách, takže domněnka, že lidskými právy myslíte skutečně lidská práva, byla oprávněná.
To je v zásadě podružnost, důležitější je, co si pod lidskými právy představuje ten který diskutující.
Hey, Mister! Shiting is before fucking! (J. Škvorecký: Příběh inženýra lidských duší)
Export demokracie a lidskoprávní agendy do zcela nepřipravených společenství prostřednictvím nejrůznějších násilných akcí, zejména válečných, připomíná starého dobrého Trockého a jeho vývoz proletářské revoluce. Zbytek viz u toho níže doporučovaného Kmoníčka.
Jo, to je ta sebranka z našeho Ústavního soudu a s ním spolčených sluníčkových kruhů jak vyšitá. Taky furt násilně exportuje jakési zásady a myslí si, že náš bodrý lid, opatřený zdravým rozumem, to přijme.
Abych se odlišil od známých potíží hlavy státu s Peroutkou, uvádím předchozí citát ze Škvoreckého na pravou míru:
Hey! Mister! Shittin´ is before fuckin´!“
(V mém vydání opravdu vlevo dole na str. 454…)
No, nevím, zda sebranka z českého Ústavního soudu rozhoduje o Ukrajině, zemích Blízkého východu, severní Afriky, Jugoslávie, Kosova, atd. Ale vím, že dnes je možné všechno, zvlášť když se zdejší přední intelektuálové pletou do řemesla kádrovákům. Míníte-li ovšem, že blaho porobených národů způsobí vývoz liberální demokracie a lidskoprávní agendy prostřednictvím diverzí a válečných akcí, pak nemám, co bych dodal.
Záleží na tom, co si pod tím pojmem globalizace představujete. Pokud obecně celkovou propojenost světa, tak asi výstižnější termín by byl alterglobalizace. Svět byl mimochodem hodně propojený už před 1. světovou válkou, i když telegraf nebo radiové vlny nejde samozřejmě srovnávat s dnešním internetem. Nevím, proč by Pentagon neměl být spokojen s Trumpem, když silný fiskální stimul má jít právě do armády. Něco si nakoupí také spojenci v NATO, takže spolu se snížením korporátní daně zrovna tohle je reálně proveditelné. Nemyslím, že by Čína byla někde jinde. Ekonomicky zatím dál tvoří s USA siamské dvojče, přestože spotřeba čínských domácností roste a i budováním tzv. hedvábné stezky dává najevo, že jí tento vzájemný vztah nevyhovuje. Nejsem přesvědčen o tom, že by politika striktního prosazování amerických zájmů, do které zapadá i několikrát ohlašovaný protekcionismus vůči Číně, současně zvyšovala míru bezpečí ve světě. Zatím to vypadá tak, že se ke všem těm současným globálním nerovnováhám, které způsobuje tržní fundamentalismus, staví zodpovědněji Čína; aspoň tenhle dojem posiluje čerstvé vystoupení Si Ťin-pchinga v Davosu. Na druhou stranu by Trump mohl ukázat, ženadnárodní korporace mají někde svůj skutečný domicil, i když to často není zrovna to místo, kde platí daně. A pokud snad ne přímo korporace, tak o jejich hlavních akcionářích tu bude platit skoro určitě. Aspoň doposavad to tak vždycky bylo, protože mezinárodní obchodní smlouvy pořád ještě uzavírají státy a nikoli rovnou korporace. Tohle by snad mohlo být inspirující pro Evropu, protože závod ke dnu se vyhrát nedá, i když podnikatelským elitám samozřejmě tenhle globální vztah mezi prací a kapitálem vyhovuje.
Za dva anonymní příspěvky ze včerejšího dne se omlovám. Prostě nepozornost.
Tak to jste byl vy? A já tipoval Saxe.
Ha. To snad ne.
Já do té míry, že jsem se dokonce zbodl v oslovení…
Budu si muset na vás dávat pozor! :-)
V pohodě. Docela se to přece hodilo k tomu postfaktickému tématu.
Jsem dalek přirovnávání Trumpova zvolení k revoluci. Nicméně mi to nedá, abych si nepřipomněl stařičkou tezi, že jedinec nenavodí revoluční situaci, ale revoluční situace si najde svého jedince.
P.S.: A Anonymní má nepochybně pravdu v tom, že česká média hlavního proudu pojímají americké volby, jako by je mohla nějak ovlivnit. Místo informací ideologické postoje. Připomínají ty nejpřiblblejší fotbalové fanoušky, kteří jsou ochotni pro svůj klub nejen krvácet, ale snad i zabíjet, přičemž samotný vývoj fotbalového utkání nemohou ovlivnit ani náznakem.
Já vám rozumím, Tribune, to musí být frustrace, když si proletáři nejsou schopni sejít na demonstraci proti pracovním agenturám, nízké minimální mzdě, karenční době neplacené nemocenské atd. ale ty odporní zastánci ženských fiflen a intelektuálských hnidopichů, kteří chtějí práva pro lesby a gaye a jejich „prasečinky“, ženský zbavit mateřské odpovědnosti a ještě je ke kariéře poňoukat kvotami pro vrcholné funkce, velebit intelektuálské NGO pozice pro absolventy humanitních věd a nikoli řemeslníky a techniky, prostě úpadek klasického dobrého světa, kde vládl bílý muž a rákoska katechetické prvouky o mužské a ženské roli – to je přesně to, co slýchám na vám přibuzných webech, které se „také“ nazývají levicové. Podle toho co tam čtu (jmenovat netřeba, sám je znáte a chodíte tam), pak to opravdu vypadá, že ten nacionální socialismus ergo klasický fašismus „spojených prutů“ opravdu vyrostl z levice, jen na tu třídní podstatu ještě nabalil rasu bílého muže a národ jako základní fundamenty své identity, socialismus a rovnost sociální byla až sekundární pohlavní znak fašismu. Krom samozřejmě oligarchů, co makají pro národ. Těm proletář nezáviděl, viděl jak tvrdě pracují (dlužno podotknout, že oni opravdu makali jak šrouby, Speer nejedl nespal ale dřel do úmoru).
Takže musíte být docela frustrovaný, když 1,5 miliony lidí vyjde do ulic proti Trumpovi, všechno městští floutkové, co mají peněz na rozhazování, nepoznali nikdy bídu, ale vadí jim ženy nejsou jen na rození dětí a coby sexuální objekt pro tvrdě pracující muže-živitele jsou schopni jít do mrazu demonstrovat a ne kvůli hladu a bídě, ale kvůli takové blbosti jako je udržet ženský doma rodit děti a být přijmout svoji roli. Milion a půl lidí. To neměli ani ani dělníci v Chicagu po událostech na 1.máje. Jo, doby s mění, jak říkal moje favoritka Scarlet Overkill v kresleném filmu Mimoni – „když se před pár lety ženě podařilo vykrást banku, říkalo se, že je to náhoda, a že muž by to udělal rychleji a lépe, ale dnes už nikdo nepochybuje…. o tom, že ženy-padoušky dokáží být stejně dobré jako muži, některé i lepší.“
Věřte, že Trump bude mít velké problémy udržet svojí nenávistnou linii své ideologie a provest minimum svých slibů. Proti většině lidu /má podporu cca 44% lidí/ to ostatně v demokracii ani nejde.
Co to zase melete? Vy jste horší, než ten Donutil: napište si, co chcete, já vám co chci odpovím. Jestli je tu někdo frustrovaný, tak jedině vy z toho, že kromě těch 1,5 mil v ulicích je jenom v USA několik dalších desítek miliónů lidí, kteří se na těch 1,5 miliónu dívají jako na blázny.
kde jste vzal ty desítky milionů? Vy jste je někde viděl pohromadě, mluvil s nimi anebo stejně jako vždy vám ta fakta (jako Trumpovi, když předvedl svoji první lež, ze které byl usvědčen v přímém přenosu o neexistujícím 1,5 milionu lidí na své inaguraci) tak nějak nevycházejí….A máte svá „alternativní fakta“. Začněte třeba tím, že přijmete fakt, že napříč lžím, hodnotí britské železnice s převažujícími soukromými linkami, pasažéři jejich kvalitu na úrovni 80-90% spokojenosti, což ty naše státní, ještě donedávna špínou prolezlé socialistické vagony, nehodnotil nikdo…
Takže lidé, kteří se nesejdou na jednom místě, nic neznamenají, nemají žádná práva, žádný hlas?
především jako skupina neexistují, jestli jsem v spolku zahrádkářů pak ne tak, že se rýpu v zahrádce, sám a na svém, ale že třeba jako člen občanského sdružení hlasuji tak, aby předsednictvo vyvíjelo tlak na poslance ohledně přijetí zákona a převodu obecních pozemků, které mají oni v užívání do osobního vlastnictví, aby jim je nikdo nevytuneloval. Ale na to musí být vidět aktivita. Parafrází na slova por. Troníka tedy říkám, že „holt to ty soudružky lesby a soudruzi gayové jaksi hájí zájmy emancipace žen proti nám, co chceme ženu doma za plotnou a občas jí jednu vrazit, když neroztáhne nohy, jaksi více ideologicky uvědoměleji než jde soudruhům z rezavého pásu o návrat amerického vykořisťování zpět do USA, které generace Trumpových předchůdců v USA už jednou odstranili tím, že přesunuli toto vykořisťování jako vyspělého západního občana nehodné do Číny když zjistili, že nejvynalézavější a nejkrutější z kruťáků na nelidskost a vykořisťování není neoliberál, ale echt rudý soudruh“…:-)))
Však ti lidé také hlasovali – ve volbách. Jen se pak nesešli na náměstí, aby demonstrovali své přesvědčení ve vyšší kvalitu a sílu svého hlasu. Ale uvědomuji si, vy že jste zastáncem konceptu preference uřvané menšiny.
Černé Barony znám docela dobře a jsem si proto víc než jistý, že takovou hovadinu (ale co to plácám, alternativní větu) nikdy neřekl. Chudák Troník, být takhle zneužitý pracovitým demagogem.
Soudě podle jeho otázek kolik západoněmeckých soudruhu se vejde do obrněného transportéru a kdo vyniká nejlépe v teorii marxismu-leninismu (soudruzi faráři) je moje parafráze vcelku přesná…A Vy když se na něco koukáte, pak pozorněji..
Právě že není, ale nebudu vás těmi subtilními nuancemi dál trápit, chápu, že literatura není agitace.
není lepší důkaz než fakta: „Kdybyste dovolil, soudruhu majore, položil bych vám jednu takovou kontrolní otázečku: jestlipak víte, kdo sou dneska u našeho útvaru ti nejlepší marxisti? To byste nevěřil, soudruhu majore, to sou právě ti soudruzi faráři, kteří mají tu naši vědeckou ideologii tak nějak v malíčku. “
Ale ty Vy neumíte přijmout, a stejně jako mé důkazy o Vašich lžích o kvalitě britských soukromých drah nebo měření ne-ekonomických atributů při hodnocení pořadí zemí co se kvality života týče (jasně vyhrávající v zemích se systémem liberálního kapitalismu) zcenzurujete. V ať tak či onak, mezi námi, a Vy to víte, na argumenty prohráváte (opět) Vy.
Jo tohle. To samozřejmě ano, ale o tom jsem nemluvil. Mluvil jsem o těch roztažených nohách. Pořád si nějak na tu vaši dětinskou snahu chytat mne za slovíčko neumím zvyknout. Že byli faráři nejlepší marxisti vůbec nemám problém přijmout, stojí to nejenom v Černých baronech, kde to byl ještě vtip, ale byl i mezi komunisty celkem rozšířený poznatek, svým způsobem důsledek masovosti KSČ. Nepřítele musí dobře znát, to flanďáci dobře vědí, mají s tím staleté zkušenosti, a věděli to i komunisté. Mimochodem, plyne z toho, že komunisti kapitalismu rozumí lépe, než liberálové.
Ota: „… mé důkazy o Vašich lžích o kvalitě britských soukromých drah…“ LOL, to bych ty důkazy teda chtěl vidět. Mysím, že bych je velice rychle rozcupoval na kousky.
Reklamuje u Tribuna, já sem dávál link na National Rail Passenger Survey, kde britské železnice hodnotilo 50tis.cestujicich velmi pozitivně. Bohužel bylo cenzurováno. Pod tímto názvem najdete na google. Takže se podívejte a cupujte:-)
Mno, zatímavé názory k tématu najdete, pánbu mi to odpusť, v sobotním rozhovoru pana M.Shabu v Lidovkách s jistým Hynkem Kmoníčkem. Odkaz nějak nemohu najít, možná to vrazí do České pozice
Četl jsem. Kdepak Kmoníček, ten to má v hlavě srovnané, ale úplně ne podle poslední módy ;-)
Zdá se, že je ho škoda. Myšleno kde je či údajně má být.
Jestli ho pošlou do Washingtonu.
Pokud sem Trump dodá někoho ráže své ex, byla by vhodnější reciproční veličinou Jana Bobošíková.
No tak srovnáním Trumpa s Nixonem dnešní Bílý dům Kmoníček jistě neurazí :-) Nakonec, podle některých komentářů, sám Trump se snažil ve volební kampani dílem vytupovat jako Reagan, od kterého si vypůjčil ústřední heslo, a dílem jako Nixon svým důrazem na věcnou politiku vůči Rusku. K té „triangulární diplomacii“ jenom tolik, že je docela otázka, jestli žijeme v nějakém novém období „détente“, anebo nám ta dnešní studená válka naopak přituhuje. S Čínou mají dneska problém i Rusové (nedávná sázka na vzajemné sbližování moc nevyšla a neuralgický bod vyvolává i čínské expandování do oblasti Sibiře), takže dost možná Trump získá v Moskvě silného spojence. Raději bych tu velkou politiku viděl jako čtverec, jehož čtvrtý vrchol by představovala EU. Jenže to je v dnešní situaci asi hodně moc velká utopie, protože geopolitika už tradičně přebije všechno: „Pro nás Evropany jsou transatlantické vztahy víc kruciální než pro USA,“ řekl před pár dna v jiném rozhovoru Kmoníček. Pro mě zůstává český vztah k USA tradičním pravicovým tématem už od doby, kdy G. Bush na pražském Václaváku slavnostně zazvonil na kopii zvonu Liberty. No tak dneska se někteří děsí, že by se USA – Nedejbože! – mohli stáhnout z Evropy, a jiní zase sázejí na to, že pragmatický přístup na ose Washington – Moskva by mohl snížit nebezpečí, že se Evropa zase stane válčištěm v nějakém pořádném konfliktu. A to přitom uběhlo jenom pár týdnů od doby, kdy v Praze s velkou pompou proběhlo Česko-čínské invenstiční fórum. Tím spíš jsem zvědav, co Trump v rámci svého NEPu nakonec udělá, protože většina jeho voličů ani tak neřešila mezinárodní vztahy, jako spíš domácí ekonomiku.
globalizace Trumpem nezmizí, jenom se přemění na pyramidu pod americkým vedením těch správných mafiánů. ..)
A to ona ještě není?
byla, ale poslední dobou fungovala tak trochu chaoticky a moc barevně, Trumpem se špička více zfašizuje a elitářsky vyčistí – vedoucí klany americké korporace se zbaví globální konkurence, která jim přes Obamu ( Sorose a spol. ) lezla do zelí ). ..)
Že se až tak moc nestalo, a tráva je pořád zelená, možná JE následek jedné volby.
Samozřejmě že katalyzátor není nutné přeceňovat, ale jeho kvalita určuje chod reakcí.
A kvalita Trumpa jako katalyzátoru je prozatím naprosto jiná, než u ostatních politiků. Spočívá v rychlosti, důraznosti, a ve schopnosti UKONČOVAT. Protože znáte tu situaci, že se nějaký projekt dostává do fáze kdy sice všichni vidí že je to blbost, ale radši ho všichni nechají nějak dojet, nikdo nechce být tím kdo řekne stop, zpátky? Trump je v tomhle jedinečný. Prozatím dělá věci neskutečně rychle, dřív než se stačí někdo rozhlédnout a prodiskutovat všechno se všemi, tak on už podepíše hotový příkaz. Nevím kolik lidí čekalo spasitele nebo ničitele. Ale on čeká a vyžaduje pracovitost. Jestli je tohle revoluce? Asi ano, když vzbuzuje tolik emocí :-)
V tom je také Trump jiný než ostatní politici. On nečeká, jak ho budou přijímat. On jim určuje, jak budou reagovat. On je omračuje, vyvádí z rovnováhy. Než ji znovu najdou, on už je o kus dál :-)
Myslím, že si ho idealizujete.
Ukončovat, to on umí. Už stačil ukončit třeba Obamacare, čímž vrátil USA o dobrých 100 let zpátky nebo někam do třetího světa.
No, kdyby Oabamacare fungovalo už sto let, věřila bych vám. Takhle mám zatím dojem, že ukončuje věci nevýhodné, a uvidíme jestli je připraví jinak.
S takovýmhle měřítkem výhodnosti se máme všichni na co těšit.
Jo, a detail: První jeho dílo po inauguraci nebyl podpis vyhlášky o odstoupení z TTIP. Ale předání amerických údajů o zásobách a seskupeních islamistického státu v Sýrii ruské armádě. To byl ten úspěšný nálet Rusů z 22.1.
Trump ukazuje, jak se tvoří spojenectví. Na důvěře.
Takže – není jen úředník, a nečeká co mu státní aparát dovolí. Tohle by mu aparátně určitě neprošlo :-)
To jste ovšem první, kdo něco takového zmiňuje.
To nevím proč, Rusové toho mají všude plno. Nebo právě proto? Možná jsem si naběhla, ale když už tak dlouho čekám na jakýkoliv náznak spolupráce…
http://tass.ru/politika/3965159
Otázkou je, co ze svých předvolebních slibů Trump splní.
• Ukončí severokorejský jaderný program?
• Přesune ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma a podpoří stavbu židovských osad na okupovaných územích?
• Zamezí Číně přístup na Spratleyovy ostrovy?
• Donutí Rusko, aby se znovu začalo USA bát?
• Přispěje k rozvratu Evropské Unie?
• Přestane USA v rámci NATO chránit státy, které neplní podmínky pro investice do armády?
• Ukončí Obamovo zdravotní pojištění pro chudé?
Vesměs jsou to spíš výhrůžky, než sliby. A například tím rozvratem EU ani nehrozil, ani to nesliboval. Proč by se také namáhal, když si na to EU stačí sama? Navíc v tomto směru udělali hodně práce už jeho předchůdci.
Všechny sliby z úst mocného člověka lze považovat za hrozby pro někoho.
Kdo ještě dnes může věřit Trumpovi? Opravdu si někdo myslí, že Trump zakáže muslimům vstup do USA? Nebo že postaví zeď s Mexikem, kterou zaplatí Mexiko?
Zdá se, že vy sliby a hrozby rozlišujete ne podle obsahu, ale podle mluvčího. Že mě to vůbec překvapuje.
Ta zeď, či spíše plot, již stojí, a na ten zákaz přistěhovalce z Blízkého východu (muslimy obecně zatím ne) se chystá hned zítra. Jaká bude praxe je samozřejmě věc jiná.
No, tak kdyby Američani vzali vážně např. Trumpovu výzvu, ať nakupují jen domácí zboží, tak 95 – 98% populace USA bude chodit bosky, protože je tuzemská výroba obuvi prostě neobuje… A příznačné je, že při pokusu o stručnou internetovou rešerši výroby obuvi v USA na mě odevšad vypadávalo, jak je jejich maloobchodní trh velký, které značky tam obchodují apod., ale skoro nic o výrobcích obuvi v USA, o aktuálních statistikách výroby ani nemluvě.
J. H. „Clusterfuck“ Kunstler jako důkaz toho, jak až hluboko se propadla v USA společnost „obyčejných lidí“, předkládá fakt, že ani farmáři (v jeho domovském „upstate New York“, tj. na novoanglickém venkově mezi NYC a niagarskými vodopády) si nepěstují potraviny pro svou kuchyni doma na vlastních pozemcích, ale chodí si pro ně do hypermarketů, kde za tržby z prodeje (např.) krmné sóji nebo exportní kukuřice překupníkům nakupují pro vlastní spotřebu stejný shit z produkce potravinářského velkoprůmyslu jako lidi z velkoměst.
Ve světle těchto skutečností se i jen mírně informovaný člověk musí smát každému, kdo věří, že zrovna tohle Trump za 4 roky nějak zásadně změní.
Teď jsem ještě našel tohle:
http://kunstler.com/clusterfuck-nation/he-is-risen-but-for-how-long/
Dost se divím, že se nikdo ze zdejších komentátorů zatím nezmínil o 25. dodatku k Ústavě Spojených států amerických.
Zajímavý je ten odstavec 3. Jestli ho chápu správně, tak když se prezident prohlásí za blázna, je neodvolatelný, přitom se za zdravého prohlašuje opět sám.
Aspoň tohle z toho Kunstlera fakt stojí za překlad:
„Trump má pravdu v tom, že ruiny průmyslu stojí v krajině jako náhrobní kameny. Skutečnost může být taková, že průmyslová ekonomika je jednorázová transakce. Když skončí, je pryč. I kdybychom předpokládali, že existují peníze na přestavbu fabrik 20. století, kdo by v nich vyráběl? Roboti nebo statní chlapíci za 15 dolarů na hodinu? Když roboti, kdo budou zákazníci? Jestliže špatně placení dělníci, jak zaplatí za ta auta a myčky? Když se těm statným chlapíkům bude platit 40 dolarů za hodinu, jak budeme naše auta a myčky prodávat na zahraničních trzích, kde jejich dělníkům platí 1,5 dolaru za hodinu? Jak se může americký průmysl udržet nad vodou bez exportních trhů? Jestliže nepustíme cizí výrobky do USA, jak si Američané budou kupovat auta, která se tady budou vyrábět s mnohem vyššími náklady než výrobky, které se dovážejí? Neexistují žádné zmínky o tom, že by si Trump a jeho lidé cokoli z uvedeného promysleli.“ (Konec citátu.)
A jsme zpátky u kapitalismu, diktátu zisku a produktivity , závodům ke dnu a mantře o tom, že kdo nepracuje, ať nejí. Neboli zpátky v přípravách na minulou válku místo hledání, jak se adaptovat na změněné podmínky. I kdyby měla být pro začátek řeč jen o zdanění práce robotů.