Alternativní řešení EET

Já vím, že jsem s tím EET už otravný a že je, jaké je, a nic na něm nezmění, ale prostě ho nějak nemůžu vyhnat z hlavy, asi pro ten rozdíl mezi dobrou myšlenkou a diletantskou realizací. Třeba ve vztahu k e-shopům, o kterém jsem tu psal nedávno. Takže i když vše další, co budu psát, je jen takové mentální cvičení, stejně si ho neodpustím. Budu vycházet z předpokladu, že primárním účelem EET je skutečně deklarovaná evidence tržeb. Klíčová otázka, kterou je třeba si položit, zní: Musí tržby evidovat jen a pouze stát? Nemohl by to za něj dělat i jiný subjekt na základně státem udělené licence, například platební brána či zprostředkovatel plateb, který by tržby evidoval na své straně a za jejich řádnou evidenci státu odpovídal s tím, že by na týdenní či měsíční bázi státu vykazoval, jaké tržby přes něj ten který obchodník realizoval? Obchodníci by pak vykazovali na stejné bázi  když by se čísla potkala, bylo by vše v pořádku, kdyby ne, nastoupila by kontrola. Pro hotovostní transakce by vše fungovalo jako dnes, ale pro různé on-line platby by EET podle mého návrhu, troufám si neskromně tvrdit, mohlo být pro obchodníky technicky i logisticky jednodušší a do systému by se mohly relativně snadno zapojit i zahraniční firmy, pro něž by zřejmě největší překážkou zůstala neochoto dělat nějaké extrabuřty pro Česko, což by ale určitě dokázal překonat nějaký lokální zprostředkovatel… Stát má samozřejmě vybírat daně a regulovat podnikatele, ale to ještě neznamená, že by to nemohl dělat trochu vstřícně.

Reklamy

5 comments

  1. Seal

    Ty obecné diskuse kolem EET jsou přece stejně tak zajímavé, jako když je řeč pouze o Ukrajině, Trumpovi a dalších tématech, které hýbou společností. Jenom to dělítko sympatií je trochu jinde, protože nezadnebatelná část „maloburžoasie“ jaksi cítí, že jim stát jaksi sáhl na jejich dosavadní „systémové“ výhody. Zatímco ty původní elektronické pokladny se jim ještě podařilo ukřičet, no tak s Babišem v čele už státní pokladna zvítězila způsobem, při kterém halt došlo i na nějaké ty třísky. Bylo to vidět už u těch zastrčených lokalit, kde jsou konkrétní dopady z hlediska provozování živností hodně jiné než ve velkých městech, ale v těch velkých číslech o počtu živností se to halt ztrácí. Další „tříska“ se týká i skutečnosti, že se zcela zapomnělo na platební brány. Tu můžete připsat tomu, že fiskus se zavedením EET hodně spěchal, protože díky jistým zkušenostem nechtěl, aby se zavedení zákona protáhlo až do příštího volebního období. ale když se podíváte zpátky na přípravu EET, tak zjistíte, že už na začátku se víc než tušilo, že ne všechno se v tom krátkém čase podaří ideálně nastavit. No a v případě platebních bran e-shopů je řeč o příjmech, které určitě nejsou z pohledu státní kasy až tak zásadní. Proto si přece Babiš mohl dovolit i to původně zamýšlené gesto, že e-shopy vyjme z EET. No, neprošlo to, protože zvítězila koaliční představa, že každá výjimka by v téhle fázi ohrožovala zavádění EET, které oficiálně razí princip, že poctivé placení daní současně představuje rovné podnikatelské podmínky. „Třísky“ se tak halt budou muset nakonec řešit „za pochodu“, což je stav při zavádění podobných legislativních změn vcelku normální. Je to sice hodně mimo můj horizont, ale už teď přece vznikají utility, které povinnou komunikaci s tím datovým centrem EET chtějí zařadit do procesu, kdy se v e-shopu fakturuje nebo expeduje objednávka. Je to samozřejmě jenom můj odhad, ale řekl bych, že MF teď rádo podpoří každé technické řešení, které by sice mohlo být v rozporu s rigidním výkladem zákona, ale současně nebude strikně znamenat jeho novelizaci. Jinak to, co navrhujete vy, je v podstatě outsourcing, jehož cenu by těm provozním firmám musel někdo samozřejmě zaplatit. Takže se asi už dopředu můžeme přít o to, jakou finanční zátěž by to při obvyklých „množstevních slevách“ představovalo pro drobné internetové obchodníky, a jakou naopak pro firmy, které podnikají v miliiónových obratech. Pokud ovšem neuvažujete tak, že by si tu službu pro stát někdo nevysoutěžil jako veřejnou zakázku; což moc nepředpokládám, protože snad už každý slyšel o tom, že zrovna zakázky v oblasti IT bývají pro stát nakonec hodně prodělečné.

    • Tribun

      Co se týče investic, tak moje letmá (a možná naivní) představa byla taková, že by to zafinancovali zprostředkovatelské firmy, aby si tak udržely klientelu a peníze dál tekly přes ně. Třeba vznikne něco jako inkasní firma, vlastně totéž, co teď, akorát zákazník nebude platit přímo e-shopu, ale té inkasní firmě, která už si EET nějak ohlídá.

      • Seal

        Z e-shopy má zkušenost pouze jenom jako jejich pravidelný uživatel. Cvičně jsem se proto rychle díval jenom na to, jak si stojí nabídka služeb + ceny těch platebních bran. Na a tady něco chystá snad jenom „tuzemská“ ČSOB (KBC Bank), zatímco velcí evropští hráči teď řeší hlavně to, že EU chce skočit na bezkontaktní terminálové platby. Pokud do platebního řetězce posadíte nějaký další subjekt, tak ten samozřejmě bude potřebovat uhradit nejenom náklady, ale i zisk. Snad to vidím dobře, když napíšu, že komerční úspěch e-shopů spočívá v tom, že díky menším provozním nákladům účtují nižší ceny než klasické „kamenné obchody“. Z toho už dopředu plyne, že transkační náklady EET nemohou přenášet na zákazníka (konkureční výhoda), ani nemohou být něčím, co by extrémně zatěžovalo jejich bilanci. A tohle si dneska určitě uvědomují hlavně ti, kteří v tuzemsku vyvíjejí a prodávají software pro e-shopy. No a protože chtějí být na trhu úspěšní, tak s tvůrci toho zákona dozajista čile komunikují. Tím samozřejmě nechci snižovat jakékoli obecné úvahy. Jenom mi připadá, že tahle konkrétní situace je spíš výzvou pro české firmy, které vyvíjejí aplikace pro elektronické podnikání; anebo dost možná i pro nějaké podobně zaměřené start-upy.

          • Seal

            Hlavně proto, že bezkontaktní platbu kartou, která byla provedena do povolené výše, nemusíte autorizovat pinem. Pokud byste měl příslušný karetní chip nastřelený někde pod kůží, tak by se hodně ulevilo i bankám, které už tradičně mají docela problém s řešením věcí, které se odehrály v době mezi případnou krádeží platební karty a její blokací. Klasický střed zájmu: Zatímco karetní asociace chtějí, aby platba kartou byla co nejpohodlnější (nejrychlejší), no tak správcové aktiv kladou důraz hlavně na autorizaci, takže třeba bez mobilu dneska už prakticky nemůžete ani pořádně využívat e-banking.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s