Na iDnes vyšel před časem nezvykle kvalitní článek na téma střední třídy Je lékař s platem 70 tisíc střední třída? Experti nejsou zajedno který doporučuji přečíst celý, zejména různé definice střední třídy, mě z něj nejvíce zaujaly následují postřehy:
Střední třída ovšem není tak příjmově daleko, aby mohla žít z kapitálu jako vyšší vrstva. Podobně jako nižší vrstva je odkázána na příjmy z práce.
Vymezení střední třídy se navíc mění i z historického pohledu. Teoreticky by se měla „nafukovat“, protože nižší třída, kam obvykle patřili zejména manuálně pracující dělníci, se alespoň na Západě s přechodem k nové struktuře společnosti ztenčuje. Jenže americký marxistický ekonom Harry Braverman už před čtyřmi desítkami let dospěl k tomu, že všechno může být naopak. Většina rutinních úřednických zaměstnání snížila svou kvalifikační úroveň natolik, že se téměř neliší od manuální práce. Podle něj nastává opačný proces – „proletarizace“.
Komu a k čemu takové úvahy slouží? Co když střední třída v širším politicko-ekonomickém smyslu vůbec neexistuje, je pouze konstruktem liberálního myšlení a liberálové do ní ve své ideologické zaujatosti v podstatě zahrnují „maloměšťáky“, což v marxistickém myšlení vůbec „pravá“ třída není?
Samozřejmě: Pro sociology s jejich sklonem k bezbřehé a voluntaristické popisnosti nebo pro politické či národohospodářské rutinéry zodpovědné za provoz společnosti má koncept střední třídy jistě nějaký význam, možná i povýtce praktický. Ale i ty praktické úvahy lze ohraničit jinými (než liberálně-buržoazními či marxistickými) rámci nebo pojmovými systémy. Proto by každý před započetím rozvíjení takových úvah měl definovat praktický a ideologický rámec svých úvah a pokud možno i své osobní postoje nebo aspoň identitu svých chlebodárců. Pak bychom třeba zjistili, že (jako v interpretaci ruského „dvorního“ ideologa Dugina) je střední třída údajně typická a od jiných tříd se prý liší svým postojem ke smrti (sic! viz třeba tady: http://deliandiver.org/2014/12/ctvrty-stav-dejiny-a-vyznam-stredni-tridy.html). Jiní radikálové – i ti s nějakým vlivem na praktickou politiku a rozhodování politiků – budou nejspíš hlásat jiné (často i dost nebezpečné) hovadiny a tím bude každá další rozumná diskuse spolehlivě zabitá.
Střední třída jako pojem existuje, je široce známá a používaná, podobně jako třeba pojem bůh. Podle mě má proto dokonalý smysl se zabývat tím, kdo a jak ji definuje a co pod ní rozumí. Obzvláště u pojmů, se kterými operuje kde kdo, je to nutné.
Podle mne to může zajímat hlavně psychology.
Co já vím tak stratifikační teorie – střední třída do ní spadá – vznikla jako protiváha- chtěná – k marxovské teorii tříd podle vztahu k výrobním prostředkům.
„Komu a k čemu takové úvahy slouží?“
Vzhledem k tomu, ze termin stredni trida se omila uz cele genrace, asi na nem neco bude. Zcasti pujde urcite o mytus, ale druha cast, generacni projekce a s ni spojene obavy, budou mit take sve opodstatneni.
Spolecnym jmenovatelem vsech historickych strednich trid je dle meho predstava zivotni jistoty. Ovsem tato predstava jistoty se meni s kazdou generaci, v zavislosti na ekonomicke a politicke situaci. Klasicky pojem standardu stredni tridy z konce 18. stoleti je v dnesni dobe vitezstvi lidskych prav nedosazitelny- tehdy znamenala stredni trida zamestnani otce vice mene na definitivu, matku v domacnosti + sluzku ci vychovatelku. Zajimave je, ze tenhle obraz se vratil v 90. letech a ackoliv hodne cerstvych podnikatelu penize na takovy standard melo, nedokazali ho (zrejme z objektivnich duvodu) uskutecnit. Neslo navazat osobni vztahy se zamestnanci-sluhy-otroky a jejich prace se musely zmocnit kolektivisticke instituce (internaty, soukrome skoly a uklidove firmy). To znamena, ze za tech 100 let se ve spolecnosti cosi porusilo a dalo vzniknout nemoznosti si pripustit zametnance na telo (rodinu).
Jinak si myslim, ze stredni trida je dnes spise uz jen vysneny objekt, vzato z hlediska ekonomickeho…ovsem z hlediska ideoveho je to zajimave, tady bych rekl, ze stredni trida se stala moznou spolecnenskou rozbuskou a momentalne se nachazi ve stavu vydirani statu (bud pridas, anebo….samozrejme anebo nic, ale je to tam).
A velmi dulezita vec: Dnes si uz skoro nikdo nedokaze predstavit, ze kdysi dokazala rodina planovat na „nekonecno“, tedy do konce zivota svych clenu (a nejen ta ze stredni tridy). Tj. kdyz vam bylo 30 a meli jste za sebou leta ucednicka a tovarysska, meli jste garantovany prijmy a vydaje do konce zivota a planovat tak slo uplne vsechno.
Tady vubec predstavivost sehava, protoze soucasne liberalni maso uz nedovoluje nejen planovat, ale ani premyslet.
Nejlepe liberalni stredni tridu popsal Keller v jednom ze svych vyzkumu: „Do stredni tridy se samo pocita i 30% respondentu, kteri ale zaroven uvadi, ze nemaji zadne uspory.“
Takze o soucasne stredni tride se lze jen tezko bavit, vyjma prepolovani (zameny) jeji zakladni vlastnosti: Jistotu vystridala nejistota a tim padem se ze stabilizacniho elementu stal sud se strelnym prachem.
Já ty Kellerovy terénní výzkumy znám, dělal je na Ostravsku se svými studenty a musel stanovit příjmové hranice pro střední třídu hluboko nejen pod obvyklými evropskými hranicemi, ale i pod mediánovými českými příjmy, aby vůbec měl co zkoumat… Takže nakonec zjistíme, že střední třída je to, co se samo za střední třídu považuje… :-D
Ale tím spíš je na místě otázka, k čemu taková definice vůbec je dobrá.
Střední třída samozřejmě existuje. Jde ji definovat jak statisticky z hlediska příjmu (v tom článku to dělá Keller, anebo z hlediska postavení v rámci sociálního systému. Samozřejmě,, že z hlediska Marxe aj. to není „uvědomělá třída“, ale to ještě neznemená, že by pro její rozporuplnost popíral její reálnou existenci v rámci sociální stratifikace (viz „maloburžoazie“ nebo „inteligence“). Podle Marxe by střední třída měla teoreticky mizet, ale to je tím, že si ji primárně spojoval s malovýrobou.
K tomu původnímu tématu, ke kterému se ty výňatky vážou, stojí za pozornost i text, který v Salonu publikoval Daniel Prokop. Přijde mi to mnohem zajímavější, než to, co formou ankety publikovali na iDnesu: https://www.novinky.cz/kultura/salon/432426-uvod-do-prakticke-sociologie-rub-a-lic-progresivni-dane.html
To vyšlo někdy včera, ne? Ten titulek mne odradil, ale na vaše doporučení si to rád přečtu.
„Jde ji definovat jak statisticky z hlediska příjmu“
Pak to vychazi ale velmi relativne, kdyz placnu do vody, tak 4 clenna rodina ze stredni tridy v Somalsku muze mit prijem 100- 200 USD za mesic. Ale Somalsko je krajni pripad, lepsi bude nejvetsi demokracie sveta, Indie, kde je prumerny prijem 4500.- Kc/ mesic, pricemz pulka obyvatel zije za nejakych 5 dolaru/ den.
Tim nechci oponovat, jen ze klasifikovat stredni tridu skrze prijem je velmi osidne a utika nam z toho ideologicky aspekt strednetridnosti. Dale bych rekl, ze stredni trida je zapadni pojem, platny jen v atlanticke civilizaci a opet…v pozadi citime ideologicky aspekt, nejen ekonomicky.
„…stredni trida je zapadni pojem, platny jen v atlanticke civilizaci…“
To by mohlo být. Jistý politický pletichář Ferdinand Haudouin z Aymého Zelené kobyly se někdy v 90. letech 19. století cítil co střední třída a měl s tím zásadní problémy, když o nedělích cestoval vlakem za svým bratrem na venkov. Byl by si přál usednout do první třídy, ale to nebylo možné z politických důvodů. Třetí třída byla příliš sprostá. Užíval tedy druhou třídu, ale byl krajně nespokojen, že neexistuje nějaká „lepší druhá třída“, která by byla jen pro něho (a jeho rodinu).
Jinak se „střední třída“ definuje převážně tím příjmovým percentilem, jak uvedeno v odkazu výchozího Tribunova článku. Z toho jasně plyne, že střední třída v různě bohatých společenstvích je také různě zazobaná, což se projeví i v Evropě, jakmile třeba přepočítáme příjem české střední třídy z korun na eura.
A nebo také naopak, jak nám o něco níže demonstruje pan Ota… :-)
Já jsem zastáncem toho, aby se střední třída definovala ne příjmově (percentily), ale funkčně (žije z práce, ne z renty, ale je relativně robustní vůči výpadkům v příjmech).
No to je docela dobra definice a blizi se spolecnemu jmenovateli jistot, ktery uvadim nahore. Ale zas narazime na jednu vec: robustni vudci vypadkum prijmu znamena, ze prijmy prichazi vice mene cely zivot a s 55 lety veku neskonci dotycny na dozivoti na socialce. Anebo pak by to znamenalo takovou vysi uspor, ktera neni ovlivnitelna inflaci (to dneska mozna jeste lze vypocitat), anebo je jistena proti burzovnimu krachu (coz uz zaridit nelze). Takze suma sumarum receno je „robustnost vudci vypadkum prijmu“ dnes temer nerealizovatelna podminka
Obavam se, ze se dostavame k bodu, ve kterem pomalu zjistime, ze stredni trida mizi :o)
A to jsem pominul vzdelani…zde jsme opet v opozici vudci definici stredni tridy na konci 19. stoleti, kdy mnohemu prislunikovi stredni tridy stacilo gymnazium (lepe cist, psat a pocitat).
Pro uplnost dodavam, ze jsme na poli sociologie, kterazto je vedou multi-para-digmatickou a tedy co se rekne a obhaji, je pravda. Ze se v sociologii neda dojit cile ani definice je na ni to hezke, ale zaroven to otravne.
No, pokud hledáte pravdu, tak pro vás asi nejenom sociologie bude zklamáním :-) Je dobrá především k popisu společnosti, nikoli pro vytváření nějakých ideologií. Ryze technicky jde dneska o hromadu posbíraných dat, které se pak různě, a bohužel často taky ideologicky intrepretují. Hodně dobře to bylo vidět na tom návrhu socanů na progresivní zdanění, kde charakteristická reakce snad všech mediálních autorit byla o tom, proč je to nesmysl. V tomhle ohledu zkrátka na Západ najednou nepatříme, a přitom to není ani tolik let, co jsme tu taky ještě znali progresivní zdanění.
Jen tvrdim, ze co v sociologii reknete a obhajite, to je platne a stava se soucasti vedy, i kdyby si ruzna paradigmata odporovala (clovek je z podstaty zly- clovek je z podstaty dobry, plati oboje, protoze oboji se da lehce obhajit).
Ale jeste k tridam: Ty vznikly se vznikem mestskych osidleni zrejme jako produkt ze strany elity vnucene delby prace. Mesta zase vznikla coby metalurgicka centra…ve zkratce se da tedy rici, ze objev zpracovani kovu= vznik mest= vznik trid.
Nejstarsi zapadoevropsky stat je spanelsky El- Argar. V hlavnim sidle se naslo mnoho zbrani, ale zadne dukazy nasilnych stretu, z cehoz (a dalsiho) vyvozuji archeologove, ze elity El-Argaru pouzivaly jako prvy zapadoevropsky stat institucionalizovane nasili (dnes policie). Po dobu 500 let byla ve state zakazana individualita, predmety denni spotreby bylo zakazano zdobit a veskera vyroba se dela jen ve statem kontrolovanych a vlastnenych dilnach a polich.
To pisi proto, ze tridy jsou zrejme opravdu znakem symbolickeho podvoleni se a dobrovolneho zarazeni se do urcite pozice a ze tedy trida je symbolicky produkt a je treba tak na ni i nahlizet. Aby nebylo treba kazdodenne bojovat o existenci (jak nam podsunuji neo/darwiniste), lide se automaticky zarazovali do skupin a vladli urcitou symbolikou, zarucujici jim automaticke a tedy smirne postaveni v hierarchii (chci odpovidajici vlakove kupe :o)
Proti vypoctu prijmu nic nenamitam, urcite je to jeden z dulezitych znaku, ale, dle meho, nikoliv rozhodujici.
K El-Argaru, coz je velka zajimavost, toho v cestine moc neni, resp. jsem nenasel nic. Pro nemcinare je dostupny porad Arte na trubce pod nazvem „Arte Doku HD 2017 Archäologie El Argar, eine vergessene Kultur“.
Coz je dost zajimave, protoze takovy vyznamny pocin, jako prvy stat v zapadni Evrope…a nic moc se o tom nemluvi.
Pro nasi pritomnost je zajimave, ze slo o stat totalitarni (policii kontrolovana vyroba, mysleni, projev a nasilna tvorba trid). V roce 1550 pr. n.l. skoncil pravdepodobne vselidovou bouri, kdy bylo vypaleno na 85% vsech mest a kultura/stat zanikly.
To platí o společenských vědách obecně: Jsou tzv. konsensuální. Asi sociologie má největší handicap v tom, že společnost se neustále vyvíjí. Primárně se to týká i toho, jak jsou v symbolické rovině konstruovány sociální nerovnosti. Dnesna třeba asi už nebude moc lidí, kteří by u nás považovali učení o trojím lidu za znak přirozenosti; a stejně to tak asi dneska bude s kastovním systémem v Indii. Pro novověkou Evropu bylo pár století charakteristické stavovské uspořádání, které dodneška přežívá nejenom v konceptu tzv. staré střední třídy (řemeslníci, sedláci), ale coby společenský model dokázalo vyloženě inspirovat i fašouny a nácky. Nechce se mi to moc rozebírat, ale vznik moderních tříd v 19. století století souvisí s tím, že tzv. volný trh začal postupně distribuovat také to, co dříve patřilo k jasným společenským privilegiím (středostavovsky statusově třeba dostupnost. a význam VŠ vzdělání). Z toho pak pramení regresivní představy, že když se vzbouříme vůči tzv. modernitě, tak si ten úžasný, krásný svět přivodíme zpátky. Podle mě se dá v dnešních podmínkách spíš kráčet dopředu (než hledat svatý grál třeba v El-Argaru), ale to už je samozřejmě oblast osobního přesvědčení.
Obavam se, XY, ze prijmovym percentilem stredni tridu spise vyrobite (vymyslite), nezli definujete. Stredni trida je jistota, to mi nikdo nesebere :o). Jinak nerikam, ze prijmove hledisko nedokaze definovat tridu, ale stale si myslim, ze se tu bavime o stredni tride ve smyslu tradice, jak ji asi vsichni tady pocitujeme.
A ano, ta prihoda s vlakem je puvabna…vsimnete si, kolik lidi baziruje na tom, aby dostavali sluzby, odpovidajici jejich statusu. Ze by bylo v cloveku tridni deleni/ prislusnost nejak zakotveno?
Uz mne napdlo, ze kapitalismus je jedinny historicky system, ktery se spolecenske symboliky zbavil na nastolil konkretni vztahy, zavisle na konkretnim objemu majetku. To vlastne nikdy predtim nebylo.
Treba je deleni na tridy zbytkem takove symboliky a vyjadrenim tehle symboliky jsou zase konkretni symboly, jako „odpovidajici vlakove kupe“. Zajimava je na tom ona potreba „odpovidajicnosti“, neschopna se vyjadrit v konkretnim pozadavku…vse musi byt odpovidajici a tim je receno vse.
U Justone je tahle myslenka vyjadrena explicitne:
„Přírodní národy vytvářely malé skupiny, kde osobní prestiž byla víc než materiální zisk. Úspěšný africký lovec nebyl v materiálním smyslu bohatší než ostatní, ale všichni si ho nesmírně vážili. Barujský vlastník soli byl vážená osobnost, protože všem pořídil pláště nutné pro přežití v horském prostředí….To vše vypovídá o vysoké inteligenci těchto lidí, kteří přitom ještě nedávno žili ve světě pravěku. Za bohaté se nakonec považovali všichni. To, co tyto národy skutečně shromažďovaly, byl symbolický kapitál.“
http://www.citarny.cz/index.php/nove-knihy/knihy-dospeli/knihy-souvislosti/4081-juston-ekonomie-prirodnich-narodu
Tohle trapilo uz Marxe, ktery presne odhalil krupanskou podstatu burzoasie a jeji neschopnost prace se symboly. Namisto symbolickeho kapitalu zde mame kapital konketni a namisto symbolicke tridy se objevuje upachtena trida konkretni. Tam bude zakopany pes v nemoznosti definice: Chcete definovat symbolicky (coz by odpovidalo puvodnimu charakteru tridy), ale vzdy vam z toho musi vyjit skupina definovana pouze prijmy. Symboliku do definice nacpat nedokazete, at delate, co delate (tedy nejen vy), protoze symbolickym pojmum odebrala nase doba platnost= mluvit ci psat muzete, ale nikdo vam nebude rozumet.
Jak pisi nahore, tahle doba nam znemoznuje i myslet :o)
Takže tu opravdu jde hlavně nebo jen o pocity… Když na pořízení statusových znaků nemáme, tak si na ně vypůjčíme. Jsou to sice jen laciné náhražky a zacházet s nimi neumíme, ale napodobovat ty, jimž je jejich vlastnictví dopřáno, tak jako tak musíme (nebo si to aspoň myslíme), k jejich obveselení nebo opovržení. A když se z nějakých důvodů rozplývá možnost napodobování kvůli snižování dostupnosti těch náhražek, cítíme se ohroženi. Keller tomu říká „statusová panika střední třídy“.
Teď jste to dobře trefil: Pokud existují lidé, kteří se považují za střední třídu, tak střední třída zkrátka existuje. Její identita je postavena na tom, že se se vymezuje (necítí se být součástí) jak proti těm „dole“, tak proti těm „nahoře“. Je zkrátka „mezilehlá“, jak ji definoval už Weber, resp. je to „mezitřída“, jak ji označoval Engels. Příjmové hledisko je samozřejmě relativní, ale určitě se střední třída dá pořád vymezit z hlediska profese a zastávané pracovní pozice. Dřív měla i svoji jasnou společenskou prestiž, životní styl, schopnost reprodukce. No ale v tržní společnosti je všechno relativní, takže i ta původní středostavovská společnost se postupně dostává do příjmové chudoby, resp. je vystavovana sociální nejistotě. Pozoruhodné je na tom především to, že její značná část furt žije v představě, že ti mocní ji k nečemu potřebují, takže se halt budou ucházet – typicky ve volbách – o jejich přízeň. Vtipné je tak na tom především to, že na rozdíl od Marxových časů tu už neexistuje žádná neprivilegovaná sociální třída, která by měla bytostnou potřebu přestavět od základů společenský systém. Což samozřejmě nikterak nesnižuje nebezpečí sociálních otřesů a ničivých válek.
Sealovi: „…na rozdíl od Marxových časů tu už neexistuje žádná neprivilegovaná sociální třída, která by měla bytostnou potřebu přestavět od základů společenský systém…“
To „už“ není na místě, lepší by bylo napsat „v této fázi vývoje“. Nicméně všeho do času. Však ona se nějaká třída „o sobě“ nově definovaná vztahem k výrobním prostředkům časem zase zformuje. Nebo možná už existuje a my to jen nevidíme. A jakmile proběhne proces jejího sebeuvědomění a přeměna ve třídu „pro sebe“, ta potřeba změny „systému“ bude následovat velice rychle.
Prekariát se už formuje, pokud již není zformován.
To slovo prekariát samozřejmě znám :-) Nicméně sebekriticky přiznávám, že v tomhle případě spíš sklouzávám k onomu cyništějšímu označení: pracující chudoba. Prekarizaci spíš vnímám jako neplhodnotný pracovní vztah, který samozřejmě automaticky vůbec neznamená meteriální deprivaci. V případě tzv. pracující chudoby mluvíme o lidech, kteří nedosahují dvou třetin mzdového mediánu, což se dneska tuším pohybuje někde kolem 90 Kč/hod. Asi nebude pro nikoho žádným překvapením, že zrovna v tomhle parametru ČR překračuje průměr EU. A tenhle výdobytek halt „věrchušku“ chce zachovat, i kdyby kvůli tomu měla ze zahraničí přivést sto tisíc agenturních zaměstnanců, a měla být kvůli tomu bankovním sektorem znova považována po deseti letech (!) za rozvojovou ekonomiku. V případě této kategorie existuje denska ještě jedna zajímavá relace: Čím menší podnik, tím menší průměrná mzda (a zase naopak). Ty mzdy ve výrobním sektoru totiž netáhne nahoru jenom Škoda Auto, ale ArcellorMital, energetika, atd. Čímž samozřejmě nechci říct, že ti noví dole by se nemohli radikalizovat. Ale když si uvědomím, jaké všemožné klíny se jim dneska kvůli zachování majetkového panství tlučou do hlavy, tak si fakt nemyslím, že by z toho koukala nějaká pozitivní změna.
„Pokud existují lidé, kteří se považují za střední třídu, tak střední třída zkrátka existuje.“
To je bezpochyby, seale. Zaroven bych ale propagoval, ze kazda definovana trida by mela mit nejakou objektivni vlastnost, nezavislou na svem vyhlaseni. Ale netrvam na to, sebevyhlaseni ma take neco do sebe a nakonec ho nezavisly pozorovatel muze videt take jako objektivni.
Nahore pisi o Kellerovi, jemuz vyznamna cast respondentu bez uspor odpovidala, ze citi byt strednetridaky.
Uzavrel bych to tak, ze do debaty existuji 3 stredni tridy, charakterizovane 3 atributy:
– sebevyhlasenim (pocitem prislusnosti)
– prijmem
– schopnosti odolat vykyvum hospodarstvi (viz Tribunovo „robustní vůči výpadkům v příjmech“)
Dokonce bych rekl, ze stredni tridu charakterizuji tyto 3 vlastnosti dohromady a debata o stredni tride zacina v okamziku, kdy nektera z vyjmenovanych 3 vlastnosti chybi. Ma- li stredni trida vsechny 3 atributy, pak neni co resit.
V okamziku krize se saha do zasob, coz zde znamena, ze „krizova“ stredni trida (mame- li o stredni tride i nadale vubec mluvit) musi mit alespon jeden z vyse vyjmenovanych atributu. Je to pak sice oklestena trida, ale je, jeste zije.
Jak uz jsem vyse psal, odolat vykyvum hospodarstvi dnes dokaze uz jen trida vyssi, takze mame stredni tridu takrikajic „dvoutretinovou“. A tady se lame chleba nad prijmem a to diky euru, globalizaci, atd. Jelikoz symboly jsou dulezite, narazi stredni trida na statusove symboly, ktere jsou vsude na svete diky globalizaci stejne drahe (Audi stoji stejne v Belorusku, jak v Monaku), ovsem s prijmy je to v jednotlivych statech uz ruzne.
Nakonec nezbyde nezli „z nouze ctnost“ a tedy sebepresvedceni se o tom, ze jsem stale ve stredni tride. To zname z rozvojovych krajin, kde pomerny chudak se stavi do pozice strednetridaka a pritom ma ajfouna, kutloch o 2 cimrach, opryskaneho Isuzu a satelitni talir…a tim to konci. Tak to muze dopadnout i v Cesku a i na Zapade.
Ostatne zitra se mnohe dovime, na vyrocni schuzce EU by se melo neco zmenit, jsem zvedav.
Třída „an sich“, třída „für sich“. Nejde o pocity, ale o sebeuvědomění, které už párkrát v dějinách sehrálo důležitou roli. Unás naposledy v roce 1989. Pokud by to snad někomu připadalo málo „materialistické“, tak si k tomu lze přibrat onu známou Leninovu definici třídy: „Třídy jsou velké skupiny lidí, které se navzájem liší svým místem v historicky určitém systému společenské výroby, svým vztahem (větščinou zajištěným a vytčeným v zákonech) k výrobním prostředkům, svou úlohou ve společenské organizaci práce, a tudíž způsoby nabývání a velikosti onoho dílu společenského bohatství, jímž disponují.“
Není přece žádné tajemství, že jedním z motorů tzv. sametové revoluce byla nespokojenost středostavovské společnosti se státním zřízením, ve kterém oficiální hybnou silou bylo dělnictvo reprezentované partajní byrokracií a nomenklaturními kádry. Copak si už nikdo nepamatuje na to úžasné slovo „občan“, které bylo lajtmotivem nejenom návratu k tržní ekonomice, ale i rozsáhlé transformace celé společnosti? S tím bych tedy začal a spolu s Gramscim se ptal, jestli se tedy střední třídě podařilo v novém společenském zřízení nastolit svoji hegemonii. Pokud teda nikoliv (čili: ideologie občanské společnosti zůstala pouze na papíře), no tak přece potom není divu, že dneska střední třída částečně opět díky sebeuvědomění upadá do té zmíněné statusové paniky.
Díky, embé, za obsáhlý exkurs do problematiky. Mám-li být upřímný, víceméně vycházím z autentických rodových zkušeností lidí, jimž bylo odjakživa dáno býti – řečeno automobilisticky – něčím jako „nižší střední třídou“. Z jedné strany potomci vysočinského statku v ceně 1800,- zlatých, jak si pamatuji z vysvědčení chudoby pro dědečka co gymnazistu (s dluhy na statku váznoucími ve výši 2100,- zlatých – sic!), z druhé strany potomci podobného původu, ale z Hané. Ale ten z té Hané se vypracoval na okresního soudce na Slovácku, čili v tzv. místní honoraci, ten z té Vysočiny zase na ředitele střední školy, což už byla taky pozice lokální honorace, v obou případech, jak píšete, opřená spíše o společenské uznání než o nějakou nadnormativní materiální stabilitu. Za oběma větvemi nezůstala žádná trvalá materiální památka; žádná dojímavá vila, jež by svým zevnějškem dávala najevo – hle, kdo jsem. Zůstal jakýsi sociální kapitál, z něhož mi bylo dlouhá léta čerpati. Zbytek velmi výstižně popsal Seal 24.3. v 9:40… :-)
„žádná dojímavá vila“
Vite, co je zajimave, XY, ze tyhle vily vzbuzuji predstavu v nich odehravajicho se dramatu, anebo primo zlocinu. Bud fabrika na malomeste a vedle ni vila, anebo vila pana lekarnika, postavena za velkomestem, nyni pomalu pohlcovana predmestim.
Pripad pro kapitana Exnera.
Mě tedy taková vila asociuje, když už něco, tak dekadentní večírek naplněný tím, co se navenek ostentativně odmítá.
Pánové, nebuďte tak zlí!… :-) V tomhle městě, jež je tvořeno starým jádrem, přestavěným v německém a vídeňském duchu a konglomerátem po první válce připojených českých čtvrtí, jsou ještě leckde patrná původní centra těch českých osad, vesnic a městeček, jež z nacionálních důvodů (aby se neporušil německy většinový ráz centra) musela žít sama pro sebe na dohled od městského jádra a na bývalých návsích „vyšší střední třída“ stavebně demonstrovala svůj vzmach – ty dvou, nanejvýš třípodlažní stavby, jež zašlými štukaturami a řadou naprosto nesourodých pseudohistorizujjících architektonických prvků hlásaly velikost svých majitelů i zednický vkus pánů stavitelů, dnes odevzdaně čekají na svůj osud: budou vykoupeny, zbořeny a nahrazeny onačejšími stavbami. Je to až směšně dojemné. Ale mezi nimi se objevují i skutečné stylové perly: Zašlá řadovka o dvou podlažích z roku 1905, jak dí letopočet na fasádě – a ona je to naprosto čistá secese, zřejmě i s původním mobiliářem, okenními vitrážemi, pochmurně tmavým dřevěným kazetovým stropem se zrcadlovými prvky, původním lustrem a stejně tmavými šifonéry na dnes bíle vymalovaných stěnách – tak to dopadá, když si domácí večer včas nestáhnou firhaňky.Tenhle „pan lékárník“ si dal na své domovní vizitce vskutku záležet. Jestli si toho domku všimnou památkáři, nebude mít majitel radost. A jinde zase ten šílený kontrast dvou velkotovárnických staveb na jednom pozemku: Dole nařvaná buržoazní procovina v „historickém“ slohu, nahoře okouzlující vznosná lehkost Miese van der Roha – otec a dcera Löw Beerovi stavebně pohromadě. Ale to už jsem opravdu úplně mimo střední třídu.
Pěkný víkend!
Viz trubka „Hříšní lidé města pražského 06 Případ lichého střevíce“.
Ovsem levicakovo srdce uchvati proletarska scenerie s domkem povoznika Povondry v case 17:50. Kde to asi je, jakpak to tam asi vypada dnes?
Zlocin se sice neodehrava ve vile, ale na zamecku, ovsem podstata zustava zachovana…
V době natáčení Hříšných lidí už byly mnohé panské i maloměstské scénérie slušně zchátralé, natož ty proletářské. Dekadentní ráj.
Je to samozřejmě hodně velké zjednodušení, protože v případě mediánu by se správně mělo hovořit o průměrném Čechovi Na druhou stranu to ale umožňuje právě ta hodně zajímavá mezinárodní srovnání. V roce 2006 jsme měli mzdy něco přes 25% německého průměru, kdežto v r. 2014 to už bylo něco přes 30%. Na to vám ale ekonomové hned namítnou, že to musíte počítat v paritě kupní síly. No a tady vychází česká průměrná mzda na 59 % průměru EU. Takže si k tomu inicitivně dohledejte HDP na jednoho obyvatele v paritě kupní síly a zjistítě, že je to 85% (což aktuálně.cz publikovalo pod senzačním titulkem: „Česko je patnáctou nejbohatší zemí EU. Nové porovnání ukazuje, jak doháníme Západ“). No a protože jde o průměrnou mzdu v PPS, tak je snad nad slunce jasné, že mzdy se dají zvyšovat, aniž by to znamenalo ztrátu konkurenceschopnosti. Pokud by tu ovšem pravicové vlády neprávaděly politiku, která ve svém důsledku taky dopadá na střední třídu. Dlouhodobě zmražená minimální mzda se totiž nejenom odrazila na nízké spotřebě domácností a růstu tzv. pracující chudoby, ale držela mzdy dole i v profesích, které je možné považovat za středostavovské (věda, veřejná správa, vzdělávání aj.). Samozřejmě, že pak z toho vzniká přetlak ve společnosti, protože lidé, kteří se statusově považují za střední třídu, jsou na tom dneska leckdy příjmově výrazně hůř, nežli kvalifikovani dělníci ve fabrice ‚(viz v konkrétních číslech třeba tady: https://www.czso.cz/documents/10180/32846295/11002616A19.pdf/a3f5dbdf-594b-49a9-9414-b581ca77dfbf?version=1.0)
Že si ty kapouši na vykořisťování nevykašlou, přeci je jasný, že nadhodnota vytvořená tou uklizečkou musela být daleko, daleko větší než nějaký žebráckých 9400 EUR:-)
https://www.novinky.cz/ekonomika/432863-premie-v-porsche-jako-ze-snu-kazdy-zamestnanec-dostane-ctvrt-milionu-i-uklizecky.html
Kolik uklízeček po světě asi nedostalo zaplaceno vůbec, nebo jen málo a na černo, aby si jejich zaměstnavatelé mohli to porsche koupit? Abyste takhle mohl argumentovat pro kapitalismus, museli by být takhle placeny všechny uklízečky, což je ovšem, jak asi sám uznáte, naprostý nesmysl.
no jistě, ale proč by taky měly, že?:-)
jinak jeden krásný citát z dob stalinismu…“Kapitalisté dělnickou třídu korumpují relativním blahobytem aby její myšlenky odpoutali od třídního boje“…Problém pak je, jestli až bude dokonáno a všichni si budou na základě vyhrané třídní války rovni a všichni budou jedna třída, tak dělníkům jejich platy oproti době kapitalismu klesnou, pak k čemu ten třídní boj tedy byl dobrý? Abych nemusel strpět fakt, že někdo má víc než já?…:-)
K tomu, aby na nějakých platech vůbec nezáleželo a práva a zejména důstojnost člověka neodvisela od toho, kolik dokáže vydělat na ostatních, nebo kolik ostatní dokáži vydělat na něm.
… neboť stojí psáno: Chudoba cti netratí.
Cti jistě ne, ale mnohé již stála zdraví, ba i život.
To měla být provokace směrem k Otovi… ;-)
A od toho je tady všeobecný základní příjem, aby se tyhle dehumanizující otázky vůbec nemusely řešit.
„Střední třída jako pojem existuje, je široce známá a používaná, podobně jako třeba pojem bůh“
„…. pojem bůh“ toho taky nikdo nikdy neviděl a každý si pod tím pojmem představuje něco jiného, hlavně něco k obrazu svému. Podobné je to i s tou „střední třídou“.
Dotaz na pana domácího: zase už mi zmizel příspěvek. Jak tady funguje ten spamový filtr? Já teď trochu experimentuju s prohlížečem Opera, který má vestavěnou možnost připojování přes VPN prostřednictvím nějakého severu s IP adresou v cizině, jenže ono to vypadá, že některé servery takové pokusy o připojení odmítají a tu VPN musím vypínat.
Popravdě netuším. To je věc, kterou nemám vůbec pod kontrolou. Tentokrát jsem ale od vás ve spamu nic nenašel. Jak je to s tou operou neumím posoudit, ale vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby to bylo tak, jak píšete (zato mne překvapuje, že Opera ještě žije).
Děkuji. Já ten modul VPN budu při komunikaci s tímto blogem raději vypínat.
Jinak ze všech těch prohlížečů, které jsem zatím pod Linuxem Mint vyzkoušel, se mi tato verze Opery (44.0) zatím zdá nejpřijatelnější. A protože Linux Mint je vlastně distro Linuxu Ubuntu speciálně vylepšené pro nás BFUs a přeběhlíky od Widlí (a pro Ubuntu platí dtto ve vztahu k Debianu), Opera dobře funguje i pod Ubuntu a Debianem.