Bohatým jdou daně k duhu

Oblíbený mučednický mýtus bohatších lidí, živený zejména liberály všech druhů a barev, říká, že stát a daně ničí bohatším lidem prosperitu a kdyby jich nebylo, tak by ti bohatší měli všeho více za méně a v lepší kvalitě, protože by si to kupovali přímo za vlastní na volném trhu. Jak ovšem D. Prokop v článku Úvod do praktické sociologie: Rub a líc progresivní daně (to je ten článek, který jsem si přečetl až na Sealovo doporučení, ale dobře jsem udělal a vy byste měli také), tak realita je poněkud odlišná a složitější:

Druhým argumentem je fakt, že pokud se omezíme na pracující populaci, které se daně týkají, jsou to často bohatší lidé, kdo nepřímo více těží z fungování státu. Chudší pracující sice dostávají některé přídavky, ale jejich objem není nijak závratný. Bohatší lidé kupují více zboží, jehož pohyb i cena závisejí na veřejné infrastruktuře. Jsou častěji klienty finančních a dalších služeb, jejichž férové fungování je závislé i na státním dohledu a regulaci těchto prostředí. Více využívají služby v oblastech kultury nebo sportu, které stát podporuje. A zejména těží z veřejného vysokoškolského vzdělávání. Jedinec s ním dosáhne vyššího platu, z daní ho však platíme všichni.

Reklamy

50 comments

  1. poznamkovnik

    Vždycky jsem si říkal, že ti (zvláště ti starší generace) co horují pro zavedení školného, by mohli
    a) zaplatit zpětně získané vzdělání
    b) přispívat do rozpočtu vystudované školy (tak jak se to dělá u jejich velkého vzoru)
    c) jít tam učit za standardní plat

  2. Leon Kreutzfeld

    V absolutnim meritku dane progresivni jsou, protoze 15% ze 100 je vice nez 15% z 10. Vam pokud tomu dobre rozumim jde o progresivitu relativni, tj, aby ta procenta stoupala s prijmem.

    Z fiskalniho hlediska je uplne jedno, jestli je dan “rovna” (vsichni stejne procento), nebo “progressivni” (procenta stoupaji s prijmem). Jde o to, kolik cloveku po zaplaceni tech dani zbyde a kolik stat vybere na provozovani sebe sama a svych slibu ruznym skupinam.

    Takova debata je vsak nad uroven ekonomickych znalosti vetsiny volicu, takze se operuje pojmy jako spravedlnost a dustojnost, debatuje se nakolik ma byt dan z prijmu z prace progresivni, a protoze stat a podil jeho vydaju na HDP neustale bobtnaji, tak roste i mira zdaneni. Pro socialisty to ma tu vyhodu, ze s tim jak stahuji stale dalsi volice pod hladinu nezavislosti na statu a jeho zebracenkach, roste jim volicska zakladna.

    Socky a stredni trida se perou o drobky z panskeho stolu a vlastnici systemu se tomu smeji celou cestu do banky. To je dnesni moderni socialni stat.

    • Tribun

      Až na to, že teď a tady vůbec nejde o to, jestli je daň konstruovaná jako progresivní, nebo jinak (tedy jde, ale až v druhé řadě), ale právě a jen o to, co v tom citátu jasně stojí, totiž že ti bohatší z toho, co stát za vybrané daně poskytuje, také více těží. Dalo by se tedy říct, že ti chudší svými daněmi přispívají na lepší život těch bohatších. A také o to, že ti bohatší dostávají v podobě fungující infrastruktury více, než odvedou na daních.

      Když se budeme bavit o to, kolik člověku po zaplacení zbude, tak se nutně budeme muset začít bavit i o takových věcech, jako je minimální mzda, nepodmíněný základní příjem, vztah práce, peněz a svobody etc. Proto se o tom také liberálové bavit nechtějí a točí se na funkci a na procentu.

      Jinak 15% ze 100 je sice absolutně víc, než z 10, jenže to znamená, že daň je rovná, resp. lineární, ale rozhodně není progresivní.

      • Leon Kreutzfeld

        Kdo je podle Vas „bohaty“? Pro Paroubka to byli lide s prijmem z prace 100k mesicne. Pro Sobotku jsou to lide s prijmem z prace 50k mesicne. Treba pro me je to clovek, ktery si muze dovolit zit stredostavovskym zivotem z kapitaloveho prijmu.

        Jak je to u Vas?

    • Seal

      Pokud se na to budeme dívat přes daňový mix, resp. celkové zdanění, tak je přece jasné, že to byla Topolánkova a Nečasova vláda, která souběžnou úpravou dalších daní udělala ze střední třídy ty pověstné užitečné idioty. Už z té úpravy daně z příjmů fyzických osob nejvíc profitovali vysokopříjmové vrstvy, ale v rauši byla i nižší střední třída, která si měsíčně polepšila o pár stovek. Výpadek ze státních příjmů se přitom kompenzoval zvýšením DPH, kdy Topol zvedl sníženou sazbu o 4%, a Nečas to pak dotáhnul ke kýženému výsledku: před reformou v r. 2007: základní sazba 19%, snížená sazba 5%; od 1. 1. 2013: základní sazba 21%, snížená sazba 15%. Není snad třeba vysvětlovat, že DPH se chová regresivně, protože čím je nižší příjem poplatníka, tím je vyšší míra zdanění jeho spotřeby (a zase naopak). Samozřejmě, že došlo k úpravě i dalších daní (a to opět idelogicky ve smyslu hesla: Je třeba preferovat tvořivé sily, které vytvářejí skutečné bohatství), ale to by bylo pro běžné chápání ještě komplikovanější, než se bavit o tématu, jak společensky „neutrálně“ se chová přímá – nepřímá daň. Socani + lidovci do toho zasáhli tak, že se aspoň na pár kousků zboží zavedla druhá snížená sazba; a už proti tomu se zvedla docela slušná míra nevole, protože každý správný pravičák přece ví, že z hlediska univerzální spravedlnosti by přece měla existovat pouze jedna jediná, daňováí sazba.
      Jinak, pokud jde o českou střední třídu, ta je jistě dostatečně uvědomělá, aby se před volbami nenechala od socanů koupit jenom kvůli tomu, že by cca 80 % lidí našlo pár stokorun navíc ve svých peněženkách. Pravice jí to jistě ráda správně vysvětlí a nejspíš tak nachystá ve svém důsledku další pomocné téma pro Babiše,protože – řečeno ironicky – zatímco parlamentní pravice a levice se umí tak akorát ideologicky hašteřit, tak princip spravedlivého odměňování zná přece každá prosperující firma.

  3. tresen

    Pokud se pamatuju, tak návrhy na zavedení školného na vysokých školách, které u nás zazněly, byly velmi krotké. Školné mělo pokrývat jen poměrně malé procento nákladů a mělo mít především motivační význam. Navíc k tomu byly připojeny návrhy směřující k odstranění sociálních dopadů.
    Ale třeba myslíte něco úplně jiného. Například anonymní výkřiky, které tu a tam zaznívají v diskusích na netu.

    • Tribun

      Školné motivuje tak akorát k zadlužení nebo k vydělávání, což je obojí špatně, protože studen se má věnovat studiu na plný úvazek, ne ho mít jako vedlejšák k rachotě; o negativních dopadech vstupu do života s dluhem na hrbu se snad ani není třeba rozepisovat.

      • Morybundus

        Jejda, to byste se se zlou potázal. Studovat VŠ a pracovat se dnes bere téměř jako standard, který je podporován horem spodem. Jednak lidovým odporem k (především humanitním) studiím, coby „planému žvanění a prodlužování mládí“ a druhak touhou zaměstnavatelů po laciné (nezřídka gratis) pracovní síle, která si může dle potřeby flexibilně nezajít na přednášku či seminář. Mladí už to berou jako fakt – studovat a k tomu pracovat. Tam, kde dříve dostatek času vedl k filozofování a následně událostem typu „rok 68“ (v záp. Evropě), tam dnes student „zodpovědně přistupuje ke své budoucnosti“ (konec citace). Nějaká revolta mládí nehrozí, to spíše mládí horempádem napodobuje „produktivní věk“, aby už mohlo kupovat nejnovější mobily a lítat se svými „přítelkyněmi/příteli“ na eurovíkendy do Amstru ZA SVÉ. Můžete třeba stokrát uvádět racionální důvody pro „bezpracné studium“, ale vždy budete ukřičen. Jednou závistivci, kteří museli do rachoty jen co jim oschla občanka, podruhé apologety volného trhu, podle nichž berete mladým možnost skvělého seberozvoje (okřídlené „I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále“, nabývá v podobě mnohých studentů filosofie reálné obrysy) a v neposlední řadě by Vám pan „levicový prezident proti pravicové vládě“ sdělil, že vzdělání je výsada, ne právo a „kdo nepracuje, ať nejí“ a věštinová společnost, prodchnutá protestantskou morálkou, by mu k tomu zatleskala. Přiznat se, že studujete sociologii, nebo jiný, ve vzácné shodě dnešními old-school komunisty a nacionál.konzervativci proklínaný obor, a k tomu nehákujete po večerech v call centru, skladu či rychlém obžerstvení – to se rovná totálnímu zoutsiderovatění.

    • tresen

      Jistěže má student studovat na plný úvazek.
      Podle mne tu chybí smysluplný systém stipendií, směřující k tomu, aby si ten, kdo studium zvládá v daných termínech a s dobrým výsledkem, nemusel přivydělávat.
      Mizerný student nechť toho nechá anebo ať si připlatí.

  4. Ota

    To jsou dosti spekulativní věci.

    Já jezdím autem málo, MHD skoro vůbec (pracuji převážně z domova, takže necestuji do zaměstnání, žádné přídavky na moji „kancelář/vilu“ nedostávám.), policii jsem nikdy v životě nevolal, 2 nehody s rozbitým nárazníkem vyřešili bez jakékoli asistence státu soukromé pojišťovny, létám často letadlem a nepřijde mi že by cena za letenku či letištní taxy nepokryly náklady, nikdy jsem se nesoudil ani neženil/nerozváděl, od státu jsem čerpal 12 let vzdělání které je povinen stát poskytovat zdarma dle regulí UNICEF, VŠ studia v zahraničí mi stát neplatil, u kultury mi také nepřijde, že by lístek do opery s cenou 2.600,- kč byl dotovaný státem (klidně zaplatím dvojnásobek je-li to tak), to samé u koncertů vážné hudby, kdy lístek do Rudolfina vyjde též na 2.000,- kč. Mám pasivní dům, který je min. závislý na vnější dodávce el.energie, mám vrtanou studnu a vlastní septik, teplo generuji stejně jako el.energii z obnovitelných zdrojů.

    Za daně, včetně těch nejnehoráznějších (daň z příjmu i mírně progresivní je běžná ekonomická věc nutná k zajištění chodu státu) jako je daň lživě nazývaná jako „pojištění“, teda pojistné proti nezaměstnanosti a chudobě (které jsem zatím po 20 letech v prac. procesu nevyužil oni JEDINOU KČ od státu) resp. odvody státu na důchoďák, který vám negarantuje ani 1kč plnění (na rozdíl od soukromých fondů) však v té výši jak tu máme, beru jako nespravedlnost nemající snad krom Francie a Belgie nikde ve světe obdobu. Takže nemyslím, že by mi stát za mé veškeré odvody dával adekvátní protihodnotu, prostě stavte se na hlavu, Tribune, nedává. Vám možná ano, otázka je jestli jste „danově neutrální“ nebo spíše příjemce (třeba těch mých)….

    • Tribun

      To, že se státem přicházíte do styku minimálně, je důkaz toho, že stát funguje i pro vás a i pro vás vytváří podmínky, které vám jdou k duhu. Proč jste nemusel volat policii? Protože vás nikdo neokradl, nevykradl a nepřepadl, což by se v nefungujícím státě zcela jistě stalo. Proč jste mohl nehodu řešit jenom s pojišťovnou? Protože stát regulacemi vynutil povinné ručení. Bez toho byste buď žádné pojištění neměl, nebo byste za něj platil výrazné více. Atd. atp. Kdyby stát přestal vybírat daně a zkolaboval, nebo prostě zmizel, tak chudí, zvyklí na kličkování na hraně, to možná ani nepoznají, ale lidi jako vy nebo by sakra byli biti. Že byste se odstěhoval? A kam? Do jiného kolabujícího státu, nebo do země, kde stát vybírá daně a funguje?

      • hank

        Někteří lidi jsou zkrátka naočkovaní tou největší hovadinou, kterou svého času vypustila do světa Železná Maggie, totiž že neexistuje společnost, ale jen množina nezávislých jedinců… K jejich vyléčení obvykle dojde až v momentě, kdy se nějaká nepřízeň osudu dotkne jich osobně a bez solidarity společnosti by bídně zhynuli.

        Samozřejmě konkrétní argumenty vyvracející jednotlivé Otovy nesmysly by se daly najít, ale bylo by to házen hrachu na zeď.

      • Ota

        Teď už si vyloženě vymýšlíte. Pojišťovny a soukromé společnosti si spočetly, že budou mít jednoduší agendu a stát naopak na NÁS flexibilních a kvalitně pojištěných NEMUSÍ řešit svoji agendu. Protože my nepotřebujeme řešit pachatele, my to bereme jako byznys (nejen as usual) – takže se nedohadovat o tom, jestli mi ťuknul blatník on nebo já – neřešíme. Takže já svoji jízdou šetřím státu prachy, nikdo mi za to žádný bonus nedává a třeba ve zdravotnictví neexistuje „managed healtcare bonuses“, abych za to, že žiju zdravě šetřil státu prachy, zatímco jiní dělají pravý opak – to proboha není ZÁSLUHA STÁTU ŽE MI NEMUSÍ OŠETŘOVAT ale moje! Tyhle vaše demagogie jsou fakt jak vystřižený z Komsomolské pravdy o tom, jak má sovětský stát zásluhu na zmenšení výskytu HLÍSTICOVITÝCH parazitů v těle, které se vyskytují především v masité stravě, když maso sovětský občan viděl párkrát do roka.:-).

        P.S. Já bych žádné povinné ručení nepotřeboval, protože bych si udělal prostě svoji vlastní pojistku, bral bych nabourání od cizího i jako svoji vinu v případě, že se nechám vykrást zlodějem.

        P.S.2 Ta vina na vykradení totiž je obvykle na lidech a stát na tom nemá zásluhu, protože u nás žádný policejní hlídky jak v Chánově každých 5 min. nejezdí, ale jít tam někdo krást tak zabezpečovací systémy, do kterých jsme my sami INVESTOVALI díky soukromým firmám – je natolik spolehlivě odrazují, že prostě nějaký ten „prvorepublikový pobuda“ co jde vykrádat špajzy a sklepy, se tu nevyskuje, Ti také totiž chodili ponejvíce tam, kde se svým vzezřením a frekvencí lidí tak nějak „ztratili“ a ne na Haunspaulku, kde by byli hnedka na ráně a páni domácí a služky během dne ve vilách po celý den na stráži a pro samou „práci“ neměli nic lepšího k zabavení se než ustavičně čumět z okna:-)

        Já jen, že kvantifikace toho, kolik se investuje veřejných prostředků v těch tzv. „bohatých regionech“ do nějaké společenských nákladů na prosperitu, prostě nepřeváží peníze, který soukromý sektor a dobře placený zaměstnanec na ni sám generuje a do jaké míry se umí sám o sebe postarat (nepotřebují úřady práce, sociální pracovníky, madiátory a probátory, a další aparát který se soustřeďuje tam, kde jsou sociální problémy – a např. takové domácí násilí je typický problém především tam, kde bují nezaměstnanost a alkoholismus).

        Chudoba se nedostane k bohatým nějakým vykopáním příkopů či postavení ostnatých drátů jako proti uprchlíkům, ale proto, že ti se umí o sebe postarat sami, proto chudoba hledá „příležitosti“ u těch, co nemají ani na hlídacího psa, natož pak na „central board surveillance system“:-)

        • Tribun

          Vy to máte tak všechno tak krásně rúžovoučké a jednoduchoučké. Přeji vám, aby vám to vydrželo. A vlastně i sobě, protože až vy si nabijete hubu o realitu, tak mě bude nejspíš fackovat také. Jediný rozdíl bude ten, že já nebudu tolik překvapený. Vy ale nejspíš nepochopíte nic ani tak.

          Jen to my vysvětlete, jak svojí jízdou šetříte státu peníze. Ještě tak kdybyste psal o spotřební dani z pohonných hmot, to bych chápal. Vy ale zjevně mluvíte o něčem jiném. Zajímavé je i vaše pojetí havárie jako „business as usual“, protože i když je to možné, co já vím, tak ve většině případů volají řidiči policii i k banálním ťukancům, protože jejich auto není jejich, ale patří zaměstnavateli nebo leasingovce. Jaká je asi pravděpodobnost, že když narazíte, tak ten druhý bude stejný liberální borec, jako vy?

          Otázka pojištění je vůbec zajímavá. Mohl byste si pojistku na auto dovolit, kdyby byla čistě na komerční bázi a riziko, resp. náklady se nerozkládaly na řádově větší počet pojistníků díky pojistnému ručení? Mohl byste si dovolit pojištění nemovitosti, kdyby v jeho ceně pojišťovny nezohledňovaly státem financované a organizované hasiče?

          A byly by vám ty vaše alarmy k něčemu, kdyby kromě rámusu z alarmu nad lupiči nevisel Damoklův meč toho, že si pro ně přijdete policie?

          • hank

            Chtěl bych vidět, jak by milej zlatej sobě nebo dětem pořídil komerční pojištění např. léčení hemofilie či jiné genetické poruchy nebo transplantace kostní dřeně. Roční léčba v takových případech stojí desítky miliónů Kč.

            Ale to je opravdu házení hrachu na zeď. Někteří nepochopí nic, dokud na tu zeď nenarazí na plný plyn a nerozbijou si o ni držku. Případně dokud jim nějaká ubohá socka solidárně nepomůže z nějakého průseru bez nároku na odměnu. Jenže oni často nic nepochopí ani potom – těm sockám je přece dovoleno chodit po světě jedině proto, aby Jejich Vysokoblahorodím sloužily do roztrhání těla – nejen zadarmo, ony jim nestojí ani za děkuju.

            • tresen

              Nějak to s tím pojištěním pletete. Každé pojištění je přece založeno na tom, že na pojistném plnění se podílejí ti, které žádná událost nepostihla.
              Havarijní pojištění je samozřejmě čistě komerční. Kdo ho nemá a havaruje, nic nedostane. Povinné ručení je naproti tomu povinné, garantuje aspoň částečnou náhradu škody lidem, kteří havárii nezavinili.
              Do pojištění proti ohni se žádné náklady na hasiče nepromítají. Jak jste na to přišel? Ledaže byste se domníval, že firma, která má nějaké superdokonalé protipožární zabezpečení plus vlastní hasičskou jednotku, dostane slevu na pojistném.

              • Tribun

                Pokud by existence hasičů nesnižovala rizika spojená s požáry, potom by pojištění nemovitostí muselo být výrazně vyšší. Ergo náklady na hasiče se do něj nepromítají, ale díky hasičům může být nižší.

                • tresen

                  To je teorie, ke které by se měl vyjádřit nějaký pojišťovenský expert. Mně to sice připadá jako nesmysl, ale hádat se s vámi nemohu.
                  Větší smysl by mi dávalo, kdybyste tvrdil, že díky hasičům, kterým se občas podaří zabránit větším škodám, mají komerční pojišťovny vyšší zisky. Ale že by byly natolik dobrodějné a snižovaly na to konto pojistné, aby ty zisky srazily? To mi na ně nepasuje.

              • Tribun

                Promiňte, ale mě ta vaše věta (zase) nedává smysl. Ta část za „nicméně“ v kombinaci se „základem omezení rodičů“ mi nějak nejde dohromady s částí před čárkou. To připojištění dospělých, na které odkazujete, mi k těm dětem také dvakrát nesedí. Ten váš odkaz vede na komerční pojištění, jehož základním atributem je zisk pojišťovny. Na komerční bázi vás pojišťovna pojistí pouze tehdy, nemá-li důvod se domnívat, že u vás pojistná událost nastane s větší než běžnou pravděpodobností. Nepojistí tedy toho, kdo pojištění nejvíce potřebuje. Zejména z USA jsou pak známy příklady, kdy pojišťovna sice plní, ale poté vypoví smlouvu, takže člověk, který po úrazu či závažné nemoci pravděpodobně bude potřebovat další léčbu, skončí bez pojištění a nepojistitelný.

                • tresen

                  To připojištění z odkazu se léčby vůbec netýká.
                  Má jen zmírnit případné sociální dopady těžké nemoci na rodinu, například umožní rodičům na čas opustit práci a být s dítětem.

                • Tribun

                  Taková těžká nemoc většinou znamení měsíce a roky péče a nemocného. Je pojištění z těchto plnění dostatečně vysoké, aby zajistilo na celý zbytek života? Pojištění je jistě fajn, ale nemůže nahradit státní sociální podporu. Už jenom proto, že je dostupné jen pro menší část populace.

                • tresen

                  Státní sociální podporu by připojištění nemělo nahradit, ale doplnit.
                  Nebo aspoň doufám, že když někdo dostane peníze z pojištění, o dávky od státu ho to nepřipraví.
                  Nevíte někdo, jak to je?

                • Tribun

                  Dost se bojím, že připraví, přinejmenším o některé. Koukal jsem se do zákona (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-117), ale nevyčetl jsem to tam. Řeší se tam výhry z hazardních her, které se do příjmu nezapočítávají, ale o plnění z jiných pojistek, než je důchodové pojištění, nic moc. Je to §5, odst. (1), písm. a), bod 4. Z věty “ příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem“ fakt moudrý nejsem.

              • Ota

                existuje i verze pro děti, ale asi nemá smysl se vám pokusit dokázat, že prostě když už se stane ta hrůza a dostanete rakovinu, že vám na pojistnou částku pojišťovna vyplatí pojistné plnění, když tomu prostě odmítáte uvěřit.

                • Tribun

                  Případy, kdy se pojištěný soudí s pojišťovnou o pojistné plnění, nejsou žádnou výjimkou, protože primárním cílem pojišťovny je co? Primárním cílem pojišťovny je zisk, nikoliv sociální zabezpečení. Ale o to teď nejde, jde (po kolikáté už?) o vaše vyjadřovací schopnosti – co jste tím svým příspěvkem chtěl vlastně říct? Já to pořádně nepochopil. Dokázal byste napsat totéž, ale méně narcistní formou, prostě jako pro blbé?

    • poznamkovnik

      Dalo by se polemizovat s většinou vašich argumentů, i když jinak oceňuji Vaši rozumnou snahu minimalizace závislosi na sítích.
      Nicméně ta všeobecně rozšířená jistota, že soukromé fondy cosi garantují mne opravdu překvapuje – zvláště ve středoevropském prostoru. Slibovat ano to mohou, ale garantovat – nedělejte si srandu. V jaké měně to budou vyplácet – pokud budou existovat?
      Jen se zamyslete kolik měn, bankrotů států se v evropě vystřídalo/událo za minulé století. Opravdu se to tak změnilo že nějaký fond něco může garantovat ?

      • hank

        Když v Chile přišlo na vyplácení důchodů z povinné účasti v soukromých fondech nařízené Pinochetem, musel stejně zasáhnout stát, aby lidi nepomřeli hlady.

  5. XY

    K té citované úvaze pana Prokopa: Překvapuje, že autor nezahrnuje do toho (na úkor nás všech) vysokoškolsky vzdělaného těžitele výhod okolnost, že takový parazit zase více vrací v hodnotách, spjatých s jeho pracovním zařazením, což souvisí se starou a dávnou zkušeností, že házet lopatou svede v případě nutnosti jakžtakž každý, ale ne každý dokáže v případě nutnosti např. vyndat vražedné slepé střevo tak, aby pacient přežil… Dtto k těm kulturním, školským, sportovním, atd. službám – pevně doufám, že příslušné kulturní milieu není jen pro zábavu vysokoškolsky vzdělaných parazitů.
    Ale aby bylo jasno – jsem stoupencem progresívního zdanění… :-)

  6. Pingback: Bohatým jdou daně k duhu | Outsider Media
  7. Pingback: Bohatým jdou daně k duhu – archiv2k
  8. Pingback: Bohatým jdou daně k duhu – almanach.cz
  9. Pingback: Anonymous Slovensko UK &raquo Bohatým jdou daně k duhu
  10. Václav

    Bohatší lidé kupují více zboží, jehož pohyb i cena závisejí na veřejné infrastruktuře.

    Výstavba veřejné infrastruktury je financována zejména z dálničních známek, tudíž je cena infrastruktury zahrnuta již v ceně zboží.

    Jsou častěji klienty finančních a dalších služeb, jejichž férové fungování je závislé i na státním dohledu a regulaci těchto prostředí.

    Dohled nad finančními institucemi je třeba úplně stejný bez ohledu na to, jestli má taková instituce bohatší nebo chudší klienty. Navíc stát ručí všem klientům za jejich úspory v bankách stejnou částkou – nikoliv procentuální z objemu prostředků na jejich účtu a už vůbec ne progresivní.

    Více využívají služby v oblastech kultury nebo sportu, které stát podporuje.

    Domnívám se, že člověk, který bere 200.000 nesportuje a nechodí do divadla 10x více než člověk, který bere 20.000. A pokud ano, tak ani to není důvod pro progresivní daně, ale pro rovnou daň.

    A zejména těží z veřejného vysokoškolského vzdělávání. Jedinec s ním dosáhne vyššího platu, z daní ho však platíme všichni.

    Což je argument pro placené školství. Co bohatý člověk bez vzdělání? A co studovaný člověk s malým příjmem? A co lidé, kteří po vystudování odjedou do zahraničí? Není spravedlivější řešení než je spoluúčast studentů na školném.

  11. Václav

    Abychom dokázali objektivně posoudit spravedlnost progresivního zdanění, není možné jen vyzobávat takové výdaje státu, které jsou vyšší v případě bohatších občanů. Je třeba celou věc posoudit z hlediska všech výdajů státu.

    Největším výdajem státu jsou důchody. Výše důchodů není ani přímo úměrná částce, kterou jednotlivci platí státu na daních. Dokonce Ústavní soud vydal rozhodnutí, že důchody by měly být více progresivní než dnes, aby byly spravedlivé. Z pohledu důchodů by měly být daně z příjmu degresivní, tedy míra zdanění by měla být menší (klesající) než lineární ve vztahu k příjmu.

    Další velkou kapitolou v rozpočtu je zdravotnictví. Nemocní jsme všichni stejně, pokud pomineme to, že někteří sociálně slabí simulují různé příznaky, aby se ulili z práce, a na druhou stranu podnikatelé obvykle nemají na nějaké marodění čas. Dalším faktorem je, že bohatí častěji navštěvují soukromé lékaře. Takže v celkovém součtu jsou náklady systému na léčení bohatých lidí nižší než na léčení těch chudších.

    I v případě školství platí, že bohatí lidé navštěvují častěji soukromé školy, takže stejně jako v případě zdravotnictví platí nejen to, že výdaje státu nejsou ani lineární v závislosti na majetku či příjmu jednotlivců, ale jsou dokonce nižší v absolutních číslech.

    Dalšími kapitolami rozpočtu je ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra a zahraničních věcí. Tyto kapitoly rozpočtu potřebují všichni občané stejně bez rozdílu příjmu.

    A nakonec tu máme ministerstvo sociálních věcí, které potřebují pouze sociálně slabší.

    Pokud tedy vezmeme v souhrnu, o kolik více spotřebují bohatší lidé státní výdaje v porovnání s chudšími, dojdeme k jednoznačnému závěru, že výdaje státu na bohatší lidi nejsou ani přímoúměrné jejich příjmům. Již samotná rovná daň by tak byla nespravedlivá pro bohatší lidi.

    Nicméně kromě samotných výdajů státu je třeba vzít v úvahu i to, že bohatší lidé zaplatí na spotřebních daních mnohem více než lidé chudší. A to dokonce více než lineárně ve vztahu ke svému příjmu. Kupují totiž častěji zboží s vyšší sazbou DPH. A to je další důvod proti progresivnímu zdanění příjmů.

    • Tribun

      Pěkný pokus. Škoda, že většinu vašich námitek vyvrátil už samotný citovaný článek. Například to DPH je fakticky pro bohaté daň degresivní, protože bohatí méně spotřebovávají a více investují a z investic se žádné DPH neplatí. Bohatí těží i ze sociálních dávek, protože sociálním smír jim snižuje náklady na ochranu zvyšuje zisky. Také není pravda, že příjem je jenom to, co vám přijde v hotovosti na účet. I když bohatí chodí k soukromým lékařům, těží z veřejného zdravotnictví, které jim udržuje zdravou pracovní sílu a koupěschopnou poptávku. A tak by se dalo pokračovat…

      • Václav

        Investice není spotřeba. Respektive je to odložení spotřeby. Navíc ne všechny investice jsou oproštěny od daně. Zkuste investovat do nemovitostí, do vlastního vzdělání, do vlastní firmy… Nakonec však každá investice bohatých lidí končí koupí nějaké jachty, domu, dědictvím apod., a daň se z ní tudíž zaplatí.
        Pokud vidíte sociální dávky jako poslední bariéru před tím, aby chudí lidé nezlynčovali ty bohaté, tak je mi vás líto. Opravdu nemíním být vděčný někomu za to, že mě neokradl. Nekrást je normální. Nebudu platit zlodějům za jejich „laskavost“, že mě neokradli.
        To zdravotnictví je ale z větší míry placené z daní těch bohatších. Ti bohatší navíc dávají lidem práci, investují do nových léků a nových technologií, financují humanitární programy pro ty nejchudší, staví dálnice, investují do umění, podporují školství apod. Těch pozitivních externalit, které přinášejí do společnosti bohatí, je tolik, že by to vydalo na samostatný článek.

        Pak zase pište o tom, kdo se tu veřejně ztrapňuje. Abychom to ale nějak shrnuli – pokud tedy nebudeme vyzobávat jen některé výdaje státu, ale zaměříme se na všechny a zejména na ty největší (důchody, zdravotnictví), dojdeme k závěru, že bohatí lidé spotřebovávají veřejné rozpočty méně než lineární měrou ke svému příjmu, a proto již rovná daň je vůči bohatým nespravedlivá.

        • Tribun

          Opravdu tady chcete rozebírat ty dálniční známky? Já myslím, že ne.

          Nekrást je normální.

          Klíčový bod vašeho myšlení. Nekrást je normální pro toho, kdo má a chce, aby mu zůstalo. Ve skutečnosti je ale normální přežít, nikoliv nekrást, a pokud někdo není pro svoji bídu schopen nakrmit sebe a své děti, není normální, aby nekradl, ale naopak je normální, aby kradl, pokud mu ti, kteří zdroje nutné pro jeho přežití kontrolují, neumožní přežít jinak. Ono kdyby bylo normální nekrást, tak by žádní bohatí a chudí snad ani nebyli, protože jak praví klasik: „Za každým velkým majetkem se skrývá zločin“.

          Svoji lítost si schovejte pro někoho, kdo ji ocení, mě uděláte větší radost, když s tou svojí křížovou výpravou proti socialistickým kacířům půjdete jinam.

          • tresen

            Zapomínáte ve svém svatém rozhořčení, o čem je řeč, tj. o dani z příjmu. I ty vysoké příjmy pocházejí většinou ze smluvních vztahů za vykonanou práci nebo z výnosů samostatné činnosti, tedy taky z práce, jen část jde na konto výnosů z majetku, neboli z kapitálu.
            Jestli jsou například některé manažerské platy nemravné, je jiná otázka. A tu můžete ji položit i státu, když ty peníze schvalují jeho zástupci ve správních radách.

        • hank

          „…bohatší dávají lidem práci…“

          Bohatí okrádají chudé o spravedlivý podíl na hodnotách, které chudí svou prací vytvářejí. Každý, kdo pracuje (a to nejen za mzdu – v globálním měřítku za většinu provedené práce nikdo pracujícím v minulosti nezaplatil, v současnosti neplatí a ani v budoucnu nezaplatí), by měl mít právo (spolu)rozhodovat o použití hodnot, které svou prací vytvořil.

          Samozřejmě: Čertovo kopyto se skrývá v přívlastku „spravedlivý“, z důvodu komplikované moderní dělby práce. Nicméně kdyby o to byl společenský zájem, jistě by se i ten spravedlivý podíl na vytvořených hodnotách dal dost přesně spočítat. Možná by to nebylo ani tak složité jako třeba aktuální způsob výpočtu daní…

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s