Rockefellerismus

O lidech, jako jsou Rockefellerové, se většinou příliš nemluví, a když, tak o tom, jak jsou bohatí, případně jsou opěvováno drobky z jejich stolu, které dávají na charitu, ale už se nemluví o tom, jak ke svému majetku přišli. Přitom právě to je na nich nejzajímavější, protože to vypovídá mnohé, ne-li všechno, o tom, jaký je systém, který jim umožnil zbohatnout, jaké morálně-volní vlastnosti tento systém preferuje a odměňuje, na druhé straně potom jací lidé tento systém podporují a formují k obrazu svému. Tím systémem je samozřejmě kapitalismus, který ovšem v rockefellerském pojetí přechází v učebnicový imperialismu. Vzhledem k bytostnému propojení rockefellerů (sic!) s kapitalismem se ovšem vnucuje otázka, zda neodhodit maskující označení kapitalismus a nenazývat tento systém prostě rockefellerismem.

Co je to tedy ten rockefellerismus? Toto:

Hodila se mu i další věc, kterou ho otec učil – je důležité být vychytralý a nebát se podvádět. (…) Nedůvěřivost, vychytralost, tvrdost a cílevědomost byly vlastnosti, které se v Americe 2. pol. 19. století velmi hodily.

(…) vytvoření železničního monopolu na přepravu ropy (…) postupně pohltila veškerou konkurenci. (…) Za strojní zařízení podniků přitom jen zřídka zaplatil více, než kolik činila cena šrotu. Za značku, dobré jméno nebo adresář zákazníků nedal ani cent. Podnikatele, kteří tuto nabídku odmítli, přesvědčil násilím.

Jeho pozice byla natolik silná, že pro něho nebylo problémem na jedné straně světa zlevnit cenu tak, aby pohřbil veškerou konkurenci, zatímco na druhé zdražit tak, aby na tom nebyl vůbec škodný.

Novináři ho pranýřovali, kreslíři karikovali do podoby pavouků, nenasytných oblud a loutkářů. Rockefeller si proto najal tehdejší eso PR a reklamy (…) aby mu pomohl zlepšit reputaci. Leeova rada byla prostá: rozdávejte peníze. A tak se dal Rockefeller na charitu.

Výrazem nehynoucí politické moci rodu byly události v 50. letech 20. století poté, co Írán zestátnil britské ropné společnosti na svém území. John D. Rockefeller ml. tehdy Britům nabídl zprostředkování americké pomoci. Za drobnou úplatu – ropné společnosti Rockefellerů získají 40 procentní podíl v dosud britských firmách. Když Britové souhlasili, americká tajná služba pomohla získat moc v zemi perskému šáhovi. Ten vzápětí oznámil opětovnou privatizaci ropného průmyslu.

(Petr Kain, Příběh rodu Rockefellerů)

Pozn. text, ze kterého cituji, vznikl u příležitosti nedávného skonu D. Rockefellera, týká se ale především jeho otce.

A teď kardinální otázka na závěr: máme takové lidi obdivovat? Mají být takoví lidé vzory? Máme jim být vděčni za peníze, které dávají na charitu? Máme vlastními životy bránit systém, který jim jde k duhu? Máme respektovat jejich moc? Máme jim sloužit? Nebo se před nimi máme mít na pozoru a se snažit jejich moc omezovat? A neměli bychom být k systému, které je podle nich a pro ně, významně skeptičtí?

Jedna věc je ale bez debat: nesmíme se nechat jejich bohatstvím a mocí zaslepit a uhranout, ale musíme si uchovat skepsi k násilí a podvodům. A to platí obecně, protože ač sviní je na světě hodně, Rockefellerů jen hrstka a podrazy a vydírání zajistí „úspěch“ jen nemnohým, přitom úspěch velmi pochybný a mimo etický rámec kapitalismu eminentně nemravný.

Reklamy

41 comments

  1. Seal

    Chcete kapitalismus personifikovat? Řekl bych, že s něčím podobným nejsou zrovna nejlepší historické zkušenosti…

    • Tribun

      Tak tahle interpretace mne nenapadla. Na druhou stranu, kapitalismus není gravitace, vymysleli ho lidé, provozují ho lidé a ti lidé mají jména.

      • Seal

        Jde o společensko-ekonomickou formaci („systém“, chcete-li), v jejímž rámci lidé nějakým základním způsobem jednají. Tak proč by zrovna jedna významná famiglie měla sloužit jako základ pro pojmenování celého systému, který tu existuje přes dvě stě let? Rockefeller je pouze jedním konkrétním produktem systému, nikoli jeho strůjcem.

        • Tribun

          Chápu. Chytil jste se z mého pohledu marginality, kterou jsem si mohl odpustit. Nicméně Rockefellerové sice nejsou strůjci systému, ale nejsou ani jeho pasivní příjemci. Aktivně ho utvářejí a aktivně se zasazují o jeho reprodukci v podobě, která jim vyhovuje. Osobnostní aspekty čelných figur systému podle mění možné ignorovat.

          • Seal

            OK, zkuste popsat dějiny Východoevropské společnosti tak, že nahradíte slovo kapitalismus termínem „rockefellerismus“. Podařilo se? No tak zkuste takhle přepsat třídní boje ve Francii, anebo si k tomu přiberte ty velké hornické stávky na českém severu, o které jsem tu myslím lehce zavadil s hankem. Můj děda by mě asi zpětně silně proplesknul, kdybych dneska tvrdil, že se v reálu prali s nějakým „rockefellerismem“. Nezlobte se za upřímnost, ale v tomhle případě zkrátka z jedinečného děláte obecné. Možná vám to příjde opodstatněné, ale mě tím tak současněberete kategorii, která zatím měla převážně jasně definovaný rámec. Zkuste proto uspokojit moji zvědavost: Jak současně navrhujete přejmovat feudalismus, a čím jménem bychom v rámci vašeho přístupu měli pojtmenovat otrokářský systém?

            • Tribun

              Pojmy jako fordismus nebo taylorismus se přece také běžně používají a spíše pomáhají, než komplikují pojmenování problému, nebo ne?

              • Seal

                Ano, používají se, ale na určitém, nižším levelu. Jako ekvivalent k fordismu si můžete představit u nás Baťu. S ním mělo u nás za socíku problém i docela pár významných komunistů, kteří v dřívejšku poznali Zlín, takže pak oceňovali výrobní efektivitu jeho obuvnických závodů. Dám ještě kontroverzernější příklad – Kalousek: Nikdo mu jistě právem nemůže přijít na jméno, ale jestli po Klausovi a Zemanovi zracionalizoval tzv. obsluhu státního dluhu, tak to byl právě on. Jde zkrátka o obecný kontext, kterému by mělo zůstat obecné jméno, pokud chceme postihnout základní princip a nebavit o konkrétních specifických politikách nebo technických přístupech, kterým lze samozřejmě přiřknout konkrétní jméno. Fakt si myslíte, že kapitalismus by se rázem stal jaksi humanističtejší, kdyby se podařilo zkrotit finanční kapitál, tj. toho zmíněného Rockefellera a sopl.?

                • Tribun

                  To si samozřejmě nemyslím a uznávám, že máte pravdu, tohle není ostatně nic, na čem by mi záleželo a o čem bych se hádal. Ale pořád nemohu dostat z hlavy myšlenku, že nebýt všech těch rockefellerů (záměrně malé r), tak by i ten kapitalismus mohl vypadat jinak. Kapitalismus je systém s pozitivní zpětnou vazbou.

            • Seal

              Samozřejmě mělo být: „Východoindické společnosti“. Ta Východní Evropa se mi do toho plete tak, že jste si tu ve svatém nadšení zadali s hodně ryzím kapitalismem. Pokud byste proto v rámci české kotlinky mluvil třeba adresně o „klausismu“, tak věřte nebo ne, určitě by mi to přišlo příznačnější, než když i tenhle konkretní marasmus, jaksi nebude stíhat ve srovnání s pověstným Rockefellerem.

              • Tribun

                Ani jsem si toho překlepu nevšiml, Východo… společnost je přeci jediná, tak kdo by se s tím četl s celým? Tady jde o prd, nakonec se domluvíme, ale přesně takhle se zadělává na velká nedorozumění.

    • Ota

      a co teprve jej „etnicizovat“, to bychom slyšeli opět to, co lidé slýchávali v nacistickém Německu a SSSR o podnikatelích židovského původu. Takže ten Rockeffeler a další „vejlupek“ Rotschild byli především zlými židy resp. jak si Hitler i Stalin potrpěli na tomto označení – židovskými plutokraty:-)

      • Tribun

        Nevím, jestli byl Rockefeller Žid a je mi to úplně jedno (a neříkám to jen proto, abych se nechytil takové laciné pasti), ale to, že Židé ovládali a stále ovládají většinu finančního sektoru je fakt, který ovšem nijak nesouvisí s jejich etnicitou, nýbrž je důsledkem historického vývoje.

        • Ota

          jakého? To mě zajímá, má historický vývoj nějaký determinující vliv na úspěch někoho v peněžnictví podle rasy/etnicity/víry? To by byla zajímavá disertační práce…Něco o podmíněnosti „historicismu“ psal už jistý Marx a pak tuto jeho ideový nesmysl přirovnávajíce jej k „ontologickému darwinismu“ již roztrhali na kousky pánové Popper a Weber. Vztáhnout to na fakt, že zrovna židé jsou v tomto úspěšní, by mě zajímalo. Možná by se do knihoven vrátily „Protokoly siónských mudrců“…

          • Tribun

            Takovou práci by asi nikdo neobhájil, neb by nepřinesla nic nového k dostatečně známé historii teorie úroku v křesťanství a jejím konsekvencím.

            • Ota

              Nevím, jak dalece se (neo)marxista Keynes hlásil k křesťanství, ale on obhajoval úrok jako regulační nástroj vysoké poptávky po penězích (tedy obecně hájil úspory a ne investice byť na dluh) ve své práci „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“. Věřte nebo nevěřte, to samé říkal i jeho protipól F.A. Hayek. Také byl příznivcem vysoké úrokové míry. No, jestli židovští bankéři na něčem zbohatli, pak PRÁVĚ na nízkých ÚROCÍCH (apologeti bankéřů coby nelidských supů s nasazeným vysokým úrokem a snahou vytlouct z nebohých proletářů tímto lichvářským úrokem své peníze samozřejmě neobstojí, protože své miliardy bankéři vydělali právě v době, kdy se cena peněz rapidně snížila a začalo se půjčovat proletářům a nikoli jen podnikatelům:-).

              Takže vaše soudy, co se ekonomické historie týče, tedy základů klasické i neomarxistické ekonomie, bych být vámi nedělal tak kategorické, leckomu by tak mohlo přijít na mysl, že o ekonomii nic nevíte, ale že jste o to více „nabustrován“ ideologickými floskulemi, které tu slýcháme už desítky let od otců-zakladatelů té ideologie, které dali pojmenování svými jmény pánové Marx a Lenin…

              • Tribun

                Vaše poznámka je snad i místy věcně správná, ale irelevantní. Otázku proč přenechám důvtipu p.t. čtenářů. S tím bohatnutím na nízkých úrocích ovšem kecáte. Nebo to snad dokážete doložit nějakými statistikami? Hypotéza, jak lze zbohatnout na nízkých úrocích by také nebyla marná. Omezte se ale na přímé úroky z peněz, které půjčuji, ne na spekulace na burze. Plus by mě zajímalo, proč by někdo poskytoval nízké úroky, nemá-li konkurenci? Bankéři nejsou lidumilové, jak bylo ukázáno výše.

                • Ota

                  Možná vám něco řekne „americký sen“ či životní styl, což bylo heslo rozjezdu ekonomiky v 50.letech po skončení války, kdy lidé začínali pořizovat domky a auta na leasing. Nicméně historie např. platebních karet sahá podstatně hlouběji do minulosti a souvisí, opět někoho překvapí, vesměs „proletářského“ osidlování USA, anglosaskému protestantskému živlu se svými ctnostmi a díky rozšíření telegrafu se rozjely komerční půjčky ve velkém, tím začala proletarizace bankovních služeb, do té doby výspa především pánů Pickwicků a dickensovských začínajících kapitalistů.

                  Ano, tímto úvěrovým pioneerem „na kartu“ byl American Express a první úvěry dány dobrodruhům-proletářům na Klondike. Lopaty, síta, dynamitové patrony, provazy a další materiál. Jisté je, že když banky rozjely tzv. „bankovní retail“, což jsou klasické komerční úvěry na zboží a vznikly první společnosti poskytující splátkový prodej opřený o retailové bankovnictví, došlo k exploataci jejich bohatství. Poslední (i když opět historicky již dlouho známé) jsou hypoteční půjčky, kdy třeba v USA už od 40.let byly hypoteční úvěry se sazbou 5% p.a. (pro ilustraci dnes jsou v Rusku po eskalovaném propadu rublu hypotéky okolo 7,5% v roce 2009 byly na úrovni 11-12%, tam budou banky bohaté jen díky Putinovým oligarchům, ale nikdy ne tak jako ty západní:- )

                  Důsledky jsou jasné, masová proletarizace úvěrů a vcelku komfortní financování všech životních potřeb tzv. „dlouhodobé spotřeby“ a tím i růst zisků bank, které už dnes fungují bez poplatků za běžné vedení účtu. Díky úvěrovému retailu.

                • Tribun

                  Opět mi poněkud uniká souvislost, ale co už…

                  Pojem „Americký sen“ znám, ale nikdy jsem před ním na kolena nepadal, nikdy pro mě nebyl omluvou pro predátorské manýry, zato v něm vždy vidím, jak americký sen jednoho může být noční můra druhého.

                  Pokud už chcete mocí mermo dělat exkurz do historie úvěry a bezhotovostních plateb, tak musí někam do středověkých Benátek a ještě dál, k Templářům. Masová „proletarizace“ úvěrů (jak tomu ve své obsesi proletariátem říkáte) rozhodně není známkou pokroku, přesněji pokroku humanistického, protože kapitalismu jde samozřejmě k duhu. Všimněte si, že nejde o půjčky na investice, ale na spotřebu. V dobách Mccarthismus byl nezadlužený člověk automaticky podezřelý ze sympatií ke komunismus. Až tam to to Američané dopracovali a už se z toho nikdy nevzpamatovali.

        • Seal

          Ach, ano. Podle Otíka kapitalismus vznikl z protestantské etiky. Jenže už v době, kdy to takhle jednoduše napsal Max Weber, tu byl i nějaký Werner Sombart, který předpokládal, že podobné socio-kulturní vzorce naopak preferovaly Židy, aby si osvojili finační kapitál. Tyhle pozdně romantizující představy mají jeden základní problém: Tehdejší kapitalistické podnikání se zdaleka neomezovalo pouze na protestenty, a ani o Židech neplatilo, že by se masově uplatňovali v poskytování finančních služeb. Teda nechci být škarohlíd, ale když se na Forbesu podíváte na Top 100, tak se dostatečně vyjevuje, že zrovna náboženství nebo snad etnicita představuje v případě kapitalistického hromadění bohatství poněkud falešný problém. Jde totiž o ryze individální dispozice, které si kupodivu můžete nabrat snad v kdejaké, historické kultuře.

          • XY

            Seale, proboha, neobtěžujte Otíka nějakými divnými jmény, zejména tím Sombartem.
            K tématu snad jen klasický ekonomický epigram jistého Jiřího Haussmanna, ona to má ráda paní třešeň, tak jí pro radost:

            Krad starý Mates jako straka
            u bohatce i u žebráka.
            Když dost nakrad, nápis zhotovil si na to:
            Soukromé vlastnictví je dnes svato!

            Tím považuji otázku vzniku kapitalismu pro sebe za skončenou… :-)

          • poznamkovnik

            Jistě protestantská etika mohla pomoci ke vzniku kapitalismu, ale pokud vezme kapitalismus jako systém spojený s průmyslem tak mne spíše zajímají podmínky a místo vzniku. Ona oblast Holandska, Belgie a Anglie (v případě Anglie po vykácení Irska se zásobami uhlí) je přímo ideální místo vzniku.
            Mírné stabilní klima, zkuste rozvíjet průmysl na jihu ve vedru nebo na severu nebo v kombinace obého ve střední a východní evropě.
            Však si taky němečtí ekonomové 19. století stěžovali, že ten Smithův kapitalismus se nehodí pro tehdejší Německo, natožpak pro Rakousko ???

            • Seal

              Pokud vezmu kapitalismus jako “systém spojený s průmyslem” (a za tuhle větu jste si právě u mě připsal bod), tak potom až tak neberu to, co napsali “němečtí ekonomové 19. století”, ale základním kritériem pro tohle období se pro mě stane počet parních strojů, zavádění železnice, a v další etapě pak i elektrifikace. A tímhle základním vzorcem pak budu univerzálně poměřovat všechny azimuty, které si jde v tehdejším světě představit.

              • poznamkovnik

                No nevím, jestli si rozumíme:-). Nejradši mám definici Schumptera, tj. kapitalismus je systém kde se inovace provádí na vypůjčené peníze (úvěr). Protože soukromé vlastnictví a inovace mohou existovat a existují i v jiných systémech. Úvěr skrze defacto neomezenou emisi dává možnosti exponencinálního růstu. Ten můžete nastartovat pouze za příhodných podmínek tj. tam kde např. nemusíte v zimě vytápět výrobní prostory, v létě naopak chladit – už jen to vám dává konkureční výhodu – pak si stačí trochu pomoci realizací zisku z koloniíí pomocí průmyslu a máte navrch. Tento sytém je ale obtížně přenosný, či v základu byl nastven a optimalizován pro specifické geograficko/geopolitiké prostředí. Ostatní se v něm nemusí z různých logických příčin cítit přirozeně. Zjednodušeně řečeno…

                • Seal

                  Hmm, podle mě celé kouzlo kapitalistického systému je postaveno na tom, že dokáže zúročovat právě ty konkureční výhody. Čímž samozřejmě nepopírám, že se může objevit chlapec s jednodolarovou bankovkou v ruce, který ji pak díky nějakému inovativnímu nápadu promění v jistotu x-násobku. Úvěr je v tomhle kontextu pouze technikálie (nebo věc odvahy, chcete-li), protože tenhle finanční nástroj samozřejmě zná i ekonomika feudalismu (stejně jako to soukromé vlastnictví a inovace, jak sám připomínáte). Základní rozdíl je především ve společenských podmínkách, které jsou zkrátka jiné. Zjednodušeně řečeno: Zatímco ve feudalismu společenské postavení dědíte, tak v kapitalismu jsou vaše osobní privilegia přímo úměrná tomu, jak zdatně či nezdatně podnikáte. Kapitalismus se samozřejmě vyvíjí nerovnoměrně, takže třeba ten kdysi pověstný koloniální benefit byl už dávno vynulován nejenom Čínou, ale hodně slušně už ho znegovala také Indie. Žádné specifické geografické podmínky zkrátka neexistují, protože je to sám trh, který rozhoduje o tom, co momentálně je, anebo není výhodné, resp. jak lze díky moderním technologiím zúročit něco, co se dřív třeba bralo jako zátěž. Základní problém kapitalismu je v nerovnováhách, které kvůli svému základnímu fungování způsobuje. To je také ten hlavní důvod, proč se v něm tolik lidí cítí nepřirozeně. ,

                • Tribun

                  I v kapitalismu se postavení a privilegia dědí, jednak přímo, jednak v podobě signifikantního zvýhodnění na startu. Kapitalismus se v tomto smyslu liší od feudalismu jedině tím, že toto dědění je více reálné, než formální, a neexistují v něm formální překážky vertikální mobility.

                • Seal

                  Samozřejmě, že i kapitalistické zřízení je nespravedlivé, protože jenom formálně deklaruje rovnost třeba těch příležitostí. Ale v principu jde o jiné uspořádání než v případě stavovské nebo kastovní společnosti. S těmi privilegiemi je to samozřejmě tuctový poznatek, který pak ale má svůj význam, když se vysvětluje proč a jak se v kapitalistickém systému chovají tzv. staré střední třídy.

              • poznamkovnik

                Tak to se obávám, že podceňujete vliv úvěru, zvláště pokud se bavíme o průmyslové společnosti. Pro Schumpetera je podnikatel stejná sociologická kategorie jako kapitalista pro Marxe. Jak poznamenává, může to být majitel, nebo manager nebo kdokoliv kdo navrhne technologickou či organizační změnu. Podstatné je, že s vyjímkou živnostníků, není možné bez úvěru financovat jakoukoliv rozsáhlejší průmyslovou výrobu, návratnost kapitálu je dlouhá. Tj. úvěr je podstatným rysem systému pokud se nebavíme o živnostnících pouze ale to bychom se pak nebavali o kapitalismu.
                Jistě existují vyjímky které z odložené spotřeby zafinacují start svého podnikání, ale bez půjčených peněz to nikdy do fáze průmyslové realizace nemají šanci dopracovat.
                Minulý systém měl problém pokud chtěl konkurovat někomu kdo si na inovaci pujčuje z budoucnosti z exponenciálně úvěru , když sám, alespoň v případě ČSSR měl navázano oběživo na aktiva a musel čekat na návratnost vložených invetic – čimž se automaticky brzdila rychlost rozvoje..

                • Seal

                  To asi ano. Pro mě je úvěr jenom jednou z forem akumulace kapitálu; mnohem větší význam přisuzuji samotnému koloběhu kapitálu (viz třeba to, jak dneska destruktivně funguje burza a v podstatě celý finanční sektor). V případě ČSSR pak základní problém vidím v potlačování zákona hodnoty, což nebyla žádná výsada socialismu, ale platí to pro každý etatismus, který se rozhodne direktivně určovat mzdy a ceny.

          • Ota

            No,řekl bych že teď převažují slovy konzervativních nepřátel liberalismu z východních ultra-ortodoxních kruhů (jméno jednoho takového z Ruska tady cituji poměrně často), „hedonističtí ateisté“, vezmeme-li lidi typu Zuckerberga, Larryho Ellisona, Larryho Page nebo Elona Muska. Vypadají a chovají se poněkud jinak, než páni Rotschildové či oni Rockefellerové. To byli naopak asketičtě kalvinističtí dříči, co si nedopřáli ze svých peněz ani zbla potěšení, naopak měli zájem jich co nejvíce vydělat, aby jich pak mohli co nejvíce rozdat. Takový kalvínsko-puristický marxista, ten Rockefeller, řekl bych:-ú)

  2. Miguzzi

    Je to dobrý a vtipný nápad na pojmenování. Kapitalismus se přece, stejně jako všechny systémy, mění v čase. Rockefeller jistě nebyl jediný, ale je fakt, že některé postupy zaváděli do systému právě oni a byly to postupy většinou velmi asociální a agresivní. Proč by se to nemělo personifikovat ? Oni osobně jsou zodpovědní. I kdyby to byla tak, že ono pověstné procento ovládá 99% majetku, je to jistě mnohem více lidí než zrovna Rockefelleři, ale jejich asocialita nad tím přesto v mnohém vyčnívá (vyčnívala ?). Proč to odmítat ? Proč mininálně jedno ze stadií kapitalismu nenazývat rockefellerismem ? Stalinismus a normalizace jsou přece také ustálené termíny, které jsou určitě přesnější než dnes hojně používaný všeobjímající a nepřesný termín komunismus. Asi bych polemizoval s tím, zda takto pojmenovat celé období, ale alespoň část určitě ano.

    • Seal

      No, my tradicionalisti tuhle etapu kapíku nazýváme imperialismem. Ale jinak nic proti humoru. Snad jenom taková malá historická douška o tom, že nějaký pan Opluštil už před pár desítkama let tenhle vtipný nápad přetavil do hodně legrační rozhlasové skeče, kterou pojmenoval Hvězdy nad Baltimore. Nic proti inovativním přístupům, ale jedno mi přece jenom prozraďte : Kolik toho majetku v rámci české verze kapíku vůbec vlastní ti pověstní Rockefellerové? Prosil bych názvy konkrétních tuzemských podniků a kapitálovou účast, abych si mohl učinit představu, jak moc je zrovna pro české podmínky to vaše pojmování jednoho stádia „všeobjímajícího“ kapíku výstižné.
      Jinak za opak stalinismu je možné považovat mccarthismus, ale že by snad snad současně existoval nějaký pan Norma, tak takové klíny mi prosím do hlavy netlučte. Ryze technicky by se dalo mluvit o brežněvismu, ale i tak je to fakt hodně zásadní rozdíl, když si k pojmenování určité etapy vyberete nějakého reálného politického vůdce, anebo když si z davu dalších persón, vyberete někoho, komu pak ten pomyslný batoh pověsíte na záda. U nás jsme v tom personálním módu měli pouze dvě etapy současného kapíku:
      1. „Klausismus“, jehož cílem bylo vytvořit novou třídu velkých vlastníků.
      2. „Zemanismus“, který privatizoval banky a učinil neodolatelné investiční pobídky nadnárodním monopolům.
      S touhle personifikací kapitalistického systému si dokonale vystačím, i když na druhou stranu chápu, že existují lidé, kteří by asi ze všeho nejvíc chtěli řešit obecný systém, než aby si třeba jenom v pojmosloví připomínali českou realitu.

      • Miguzzi

        Klídek Seale. Jen jsem napsal, že za mě dobrý. Že mi to přijde vtipné a výstižné a že nemám problém s personifikací dějin – do jisté míry. To, že se to neujme je jiná věc. Neujal se např. ani pojem hitlerismus a to přitom v době, kdy terminologii určovali vítězové. Výraz normalizace jsem použil jako příklad. Je to terminus technicus. Konkrétnější pojmenování jedné etapy podle nejsilnějšího či nejvýraznějšího rysu té které konkrétní doby. Určitě mi přijde lepší výraz rockefellerismus než třeba monopolismus či vím já co. To je celé. Nemusíte ze mě hned dělat blbce a podsouvat mi, že si myslím, že výraz normalizace je odvozen od pana Normy.

        • Seal

          Omluvám se za toho Normu. S tím hitlerismem je to zajímavý. On se ten termín sice používá, ale asi už mnohem míň, než tomu bylo za války a po válce. Zaběhaným termínem je naproti tomu stalinismus. Oba dva ty termíny se nejspíš snažily vyjádřit, že díky nějakému „lodivodovi“ došlo k silnému vybočení z tzv. normálních poměrů. A nejspíš to asi také souvisí s představou o tom, že silné osobnosti hrají klíčovou úlohu v dějinách.

  3. embecko

    Vtip systemu je v tom, tribune, ze subjekty zla jsou zamenitelne…kdyby Rockefelleri nezlikvidovali chudaka konkurenci, bude to ona, co se zmocni vedeni a bude provadet to same, co on. Nehlede na to, ze Rockefeller nebyl ten, kdo delal zverstva, nybrz jeho manazeri (drive snad reditele a jejich zastupci/ poradci), to je nemene podstatne.
    Uz jsem to sem psal parkrat. Kapitalismus= rozhodovani v zastoupeni a to diky kapitalove (zamestnavatelske) mocenske prevaze.
    Vlastnikovi/ kapitalistovi/ akcionari staci rici svemu nejvyse postavenemu zamestnanci jen jedno souveti za rok: „Pristi rok chci 20% zisku, zaridte to, jak chcete a pokud to nedostanu, muzete si sbalit kufry.“
    A pak pada hovno dolu. A proto, aby manager a jeho dalsi podrizeni a podrizeni podrizenych, nevyleteli z prace a nedostali se do existencnich obtizi, se zabiji deti, travi se reky, humanitarne se bombarduje atd. Vot kapitalismus- financni vlastnictvi, dovolujici ridit podnik pouze obecnymi pranimi (v zasade ani nevyrcenymi, lze odezirat z oci), pricemz vlastni vykon zla nelezi na bedrech vlastnikovi.

    Vas clanek bych zkritizoval jen v tom smyslu, ze slo o pionyrske doby, kdy majitel mel jeste prehled nad svym podnikanim a dokazal tvorit minimalne strategicka rozhodnuti a tedy urcita konkretni zodpovednost tu byla. S propracovanym manazerskym systemem se staci coby hlavni akcionar uz jen blbe podivat a CEO hned vi, ze budete chtiti minimalne to, co loni, lepe vsak vice.
    V tom je ona „systemovost“: „Zlo neni konano vlastnikem, nybrz systemove zainteresovanymi/ podrizenymi lidmi. Vlastnik je nevinny ( „Co ja, ja chci jen svuj pravoplatny zisk“, anebo dokonce: „Ja jsem nerekl vubec nic, obratte se na manazera.“.), taktez zamestnanci jsou nevinni („Pracujeme, abychom neskoncili na ulici.“) a stejne tak i nejposlednejsi slozka, „zabijaci“ („Za to nemuzeme, my jen vykonavali prikazy.“). Z posledni vety je jasne, ze system je pomerne militantni a pouziva „retoriku“ valecnych zlocincu. A kdyz to vezmete odspoda, pak vina, minimalne moralni, lezi na zamestnancich (!), ale ne uz vlastnikovi (nic zleho nechtel, dokonce vubec nic nechtel). V tom je ona systemovost a dle meho neni dobre ji personifikovat, tim se ztraci podstata veci, jak se jiz vyjadrili predrecnici.

    • embecko

      Jeste jedna systemova poznamka: Ve viktorianske Anglii existoval system pracovnich knizek, bez ktere vas nikdo nezamestnal a stali jste se vyvrheli. Za potulku se uz tusim ale nepopravovalo, jako za dob Ohrazovani.
      Vtip byl v tom, ze zamestnavatel vam tuto knizku nemusel vydat vubec, proste ji zabavil- tudiz byl zamestnanec odkazan na zamestnavatelovu libovuli a stal se z nej de fakto otrok.
      Dva vyvody: Hle, matka vsech demokracii (zjevne jak pro koho) a za druhe, jedinym svobodnym resenim bylo vycestovani do Ameriky. Nedivme se proto pretrvavajicimu americkemu svobodymilnemu, lidsko-pravnimu etosu za kazdou cenu, tehdy odchazeli lide opravdu do raje. A to z matky vsech demokracii…v podstate maji v dnesnim sialenem americkem bombardovani prsty sami Anglicane, ve svem state udelali pracantum tak „hezke“ podminky, ze vzpominky na tu ulevu, ze uz nejsou v Anglii, pretrvavaji po nekolik generaci a stoji i za priviranim oci Americanu nad kroky jejich soucasne vlady.
      A take neni divu, ze tak agresivni kapitalismus se objevil prave v Americe, nesvazane cechovni tradici- chudaci, co prisli z Anglie, si byli velmi dobre vedomi hlubin, kam muzou (opet) padnout, tak se snazili za kazdou cenu. To souvisi s tim, co rikam vyse- jde o systemovy prvek „neviny a vynucene krutosti“.

    • Tribun

      Však také opakovaně říkám, že kapitalismus není po technické stránce špatně vymyšlený, jen že je nemravný, nehumánní a iracionální.

      • embecko

        V zasade mate pravdu, ale jde o to, jak se to vezme…kapital zvitezil oproti feudu zaslouzene, to je muj nazor. Mnohe vzal, ale byl spise v plusu. Tehdy svuj prinos mel a davy to vicemene take kvitovaly, byt legenda byla asi jina, nezli jakou pouzivame my tady v diskuzi.
        Ted ctu od Petrane Staromestskou exekuci a resi se v ni zajimave dilema: Jak stavy, tak katolici po vzajemnych zaborech majetku nevedeli co s nim, nebot se bali jako cert krize sahnout na dedicne slechticke pravo na pudu. Takze obvykle zabrali nejake panstvi, ale majitele tam nechali, zabor byl tedy veskrze administrativnim ukonem 🙂 Ne z duvodu jako komunisti po 48. roce, ale z duvodu neschopnosti vyresit, kam s valstnikem a pritom se nedotknout jeho vztahu k pude. To byl jeste feudalismus, ktery po staromestske exekuci vzal rychle za sve a ustredni Ligisticka moc zacala panstvi prodavat, anebo je darovala za zasluhy 🙂

        Tim chci rici, ze kazdy system vlady ma sve pocatky, horizont a obdobi upadku a ze posledni faze je charakterizovana tim, ze byvale vyhody se obraci ve stavajici nevyhody.
        Tak je otazka, zda- li kapitalisticky system „stiha“ vykon odpovidajici moci v komplexni mozaice imperialismu. To, co bylo hlavni prednosti kapitalismu, tedy dynamika, se najednou jevi jako nejkrizovejsi moment.
        Tady jsem dneska cetl „dokonaly“ clanek, ve kterem je obsazeno vse:
        https://www.novinky.cz/cestovani/434892-aerolinkam-ktere-brutalne-vyvedly-pasazera-zahy-klesla-hodnota-o-15-miliard.html
        – kriticka nestabilita (jeden clovek vytazeny za ruce= skoro miliarda dolaru ztraty)
        – kriticka ztrata jistot (protistrana s vami uzavre kupni smlouvu bez natlaku a dobrovolne, presto ji protistrana nahle a bez nasledku vypovi, nebot se objevila lepsi prilezitost a ta dostala prednost)
        – kriticka mira nasili pachaneho na lidech, kteri se nemohou, diky sve nizke kapitalove-mocenske pozici branit (korporace mohou soudni pre natahnout bez ztraty desitky na desetileti a tim cloveka zruinovat). A nejde jen o fyzicke, ale i ideove a obecne informacni nasili.
        Navic- vladnout velkemu mnozstvi lidi, kteri jsou z velke casti opravdu zviraty, neni zas tak jednoduche a nehumannim praktikam se, dle meho, nelze vyhnout. Mluvim o systemove vlade ve velkem, nikoliv o obcine, kde se da dohodnout temer vzdy, vyjma psychopatu. Nakonec tedy zalezi na tom, jakym zpusobem a ve ktere casti (miste) zivota se ony nehumanni praktiky projevuji a jak je je system schopen kompenzovat. Imperialni kapik zasahuje uz temer ve vsech oblastech zivota a na kompenzaci rezignoval (neumi to)…namisto toho se dal na oblbovani (vzbuzovani falesne euforie). Jak dlouho mu to vydrzi?

        • Tribun

          Oceňuji, že jako jeden z mála reflektujete, že existují i jiné a systémově podstatnější formy násilí, než je to fyzické.

        • XY

          To je moc pěkná a bystrá analýza, embé, radost číst, proto se ještě vracím. Ale celá ta historka s „přebukovaným“ letem mi přijde z naivního pohledu občasného uživatele služeb leteckých společností podivná: Pokud jsem si všiml, posádka má vyhrazená místa mimo prostor cestujících (v kuchyňkách, u vstupů do stroje, atd.). I kdyby je neměla, automatický systém odbavování při vydávání palubních vstupenek musí zjistit, že let je přeplněn a upozornit na vyčerpanou kapacitu včas při odbavování v letištní hale (všichni víme, jak se to dělá – cestující jsou usazováni do plánu sedadel dle třídy a svých přání dle možností – vpředu, vzadu, okno, ulička, střední sedadlo, vlevo, vpravo. Obraz stavu obsazenosti stroje je k dispozici na počítačovém monitoru všem pracovníkům odbavovacích terminálů. Počítá-li systém s okolností, že příslušný počet sedadel je blokován pro posádku (což se mu musí zadat předem), vznikne strkanice nanejvýš v hale u odbavovacích terminálů – poslední čtyři nebudou odbaveni, nezískají palubní vstupenku a nebudou je tahat až ze stroje. Řvát budou v hale – a tam by také měli být upláceni, aby se případně nesoudili. To se v dané truchlivé historii nestalo, což znamená, že někdo musel něco zkonit, případně odfláknout – nebo to celé bylo ještě jinak, což UA z pochopitelných důvodů zatloukla.
          Kritická nestabilita – ztráty na burze jsou pouze dočasné a nestane-li se nějaký další malér, společnost je do měsíce srovná, jen co se událost trochu pozapomene (nevyužila-li poklesu cen akcií rovnou k jejich nákupu, čímž se do budoucna zbavila zástupu obtížníků, požadujících svou dividendu. Tak se podaří část peněz hezky přihrát domů)
          Kritická ztráta jistot i kritická míra násilí – tam už připomínky nemám. Jen postřeh – že ten krutý úděl být Mengelem je v daném případě přehrán na neosobní počítač. Vykonavateli jsou pak už jen nějací kmáni, v jistých zařízeních se jim říkalo kápové – měli, jak také všichni víme, za úkol ten lidský dobytek nějak uspořádat a po selekci se postarat, aby všichni došli co nejrychleji svého osudu. Tohle odporně sedí. Dík!

  4. hank

    Pochopitelně se dalo čekat, že přijde řeč na ž(Ž)idy… A zase se nikdo neumí/nechce poučit z historie, konkrétně o důvodech, proč se v tolika ž(Ž)idovských dynastiích dědilo finančnictví jako způsob obživy… O důvodech, proč ž(Ž)idé byli v křesťanském prostředí hodně dlouho jediná skupina, které bylo povoleno půjčovat na úrok, a to z etických důvodů nastolených křesťany… Nebo že bylo hodně málo povolání, která křesťané ž(Ž)idům dovolovali provozovat, a jedním z nich byl obchod s diamanty… Navíc, když ghetto hoří a rodina prchá před pogromem, tak se do uzlíčku snáze sbalí rodinné jmění v podobě diamantů než například kráva nebo tkalcovský stav…
    Rozhodně to nemá nic společného s nějakými rasovými nebo etnickými přepoklady nebo semitskou mentalitou. Historicky vzato, Řekové nebo Arméni bývali v Levantě jako obchodníci a lichváři v určitých dobách mnohem profláknutější než ž(Ž)idé.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s