ÚSTR, neboli Úřad pro studium totalitních režimů (formálně je to sice ústav, ale fakticky se jedná o úřad) je instituce perverzní již svým statusem a způsobem vzniku (podřízena politikům se zákonem předepsaným výsledkem „bádání“, trafika pro politruky typu Žáčka či Hermana). Přesto – či spíše právě proto – má zcela mimořádné a disproporční postavení. Více již Petr Zídek v LN 29.7.2017:
V kontextu českého historického výzkumu je ÚSTR mamutí institucí. Spolu s Archivem bezpečnostních složek má větší rozpočet než Historický ústav, Ústav pro soudobé dějiny a Masarykův ústav a Archiv akademie věd dohromady (171 oproti 153 milionům Kč) a zaměstnává o sto lidí více (274 oproti 171 v akademických ústavech). Na rozdíl od akademických ústavů má ÚSTR jistotu svého financování v podobě vlastní rozpočtové kapitoly, jejíž krácení by asi bylo politicky obtížnější než prosazování úsporných škrtů v Akademii věd nebo Grantové agentuře. Mohlo by tak jít o „lídra“na pomyslném trhu výzkumu o soudobých dějinách.
Přitom je to instituce, která nemá téměř žádný publikační výstup (ne žádný kvalitní, ale prostě žádný) a pro společnost má nulovou přidanou hodnotu (snad jedině s výjimkou zaměstnávání doktorandů, jejichž prací ale plýtvá na zákonem předepsané pletení bičů z hoven pro hony na komunistické čarodějnice). Co dodat? Jako obvykle je výše příjmů nepřímo úměrná společenské prospěšnosti. ÚSTR zrušit a jeho „poslání“, tj. bádání na poli moderních dějin, přenechat standardním akademickým institucím (pro liberály grantovému trhu). ÚSTR je svým založením a postavením příliš velký moloch na to, aby nemohl být škodlivý.
Tribun 
Nic nového pod sluncem. Názory společnosti na husitství, českomoravskou variantu reformace a protireformaci také byly ovlivňovány soudobými ideologicky formativními institucemi a jejich hlasateli poplatnými zrovna vládnoucím režimům, od jezuitů až po Zdeňka Nejedlého. A tak se ke stejným dějům a procesům dají v archívech najít protichůdné názory a postoje, v průběhu zcela závislé na tom, kdo jejich autory ve svém mocenském zájmu (chce se mi napsat žoldu, ale to bych křivdil např. takovému J. A. Komenskému, který byl institucí sám o sobě…) zaměstnával.
Samozřejmě, ty prachy by se daly vynaložit užitečněji, ale to se koneckonců dá říci o jiných – a často o několik řádů větších – penězích taky. (V Deníku Referendum Ondřej Vaculík, sám dlouholetý notábl městských správ a zastupitelstev v triku ODS, navrhuje místo vrážení evropských peněz do všelijakých cyklostezek, tenisových kurtů a plováren utrácet je za sociální byty a aby to obecní zastupitelstva „sežrala“, navrhuje přejmenovat je, protože ještě i skoro 30 let po převratě slovo „sociální“ někteří považují za sprosté.) Pravda (i se všemi možnými výhradami k významu tohoto pojmu) se stejně časem na povrch vyklube, nehledě na to, kolik peněz bylo vynaloženo na „výrobu“ toho, co je za pravdu vydáváno a publiku jako pravda vnucováno. Koneckonců, co to je z hlediska věčnosti 30 let…
…oprava: „… v průběhu dějin zcela závislé…“
Ono se vždycky nanejvýš vyklube, který z těch pohledů na konkrétní úsek dějin má oporu v pramenech a tudíž je relativně věrohodný, na rozdíl od druhého, který je poplatný politické objednávce a s fakty zachází všelijak. Peníze v tom myslím nehrají hlavní roli.
Myslím, že řevnivost mezi jednotlivými institucemi, kdy se jedna z nich ostatním jeví jako protekční, může sehrát kladnou roli. Podporuje totiž chuť nachytat ty druhé na švestkách, což je zdravé.
V názoru na chytání druhých na švestkách se asi neshodneme, pro mne je takové počínání patologické. A moc pramenů zjevovat pravdu bych také nespoléhal, třeba o válce v Gruzii v roce 2008 je pramenů víc než dost a přesto je tento úsek dějin od pramenů zcela oproštěn, zcela podřízen politickému zadání.
„…A moc pramenů zjevovat pravdu bych také nespoléhal, třeba o válce v Gruzii v roce 2008 je pramenů víc než dost a přesto je tento úsek dějin od pramenů zcela oproštěn, zcela podřízen politickému zadání….“
Zatím. Všeho do času. Měřítko trvání jednoho lidského života je z tohoto hlediska zcela nedostatečné.
To máte pravdu. Někdy může nové bádání vnést světlo i do dávné historie. Třeba očistit jméno člověka i po staletích. Například Jiřího z Poděbrad zbavila až poměrně nedávná expertíza podezření, že dal otrávit Ladislava Pohrobka.
Např. většina moravských barokních knihoven ze 17. a 18. století ještě vůbec není zpracovaná metodami moderního archivářství. Nicméně i to málo, co už zpracováno je, sice pomalu a ztuha, ale přece jen postupně mění obraz baroka jako doby temna vtloukaný nám do hlav nejrůznějšími ideology posledních 150 let.
Nebo jiný příklad. Kdo se dnes zajímá o Moravské vyrovnání/Mährischer Ausgleich (viz třeba tady: https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravské_vyrovnání) a jeho vliv na soužití moravských Čechů a Němců před r. 1918? Místo popularizace poznání, že obě jazyková společenství na Moravě si v r. 1905 zdola vlastními silami legislativně uspořádala soužití tak, že příslušné zákony posloužily za vzor i v jiných národnostně smíšených oblastech (i mimo monarchii), se raději (záměrně?) nepřesně zobecňuje situace v Čechách (kde česko-německé tahanice ochromily zemskou správu natolik, že panovník musel nakonec suspendovat nefunkční český sněm ještě před válkou), na celé pozdější území ČSR. Příznačné je, že první republika legislativu Moravského vyrovnání nepřevzala, přestože velká většina významných německojazyčných Moravanů (především židů) pro republiku loajálně optovala…
Niežeby som chcel ÚSTR brániť, ale publikácie vydáva, aj časopisy(zborníky), samozrejme častokrát v spolupráci s inými ústavmi, vedeckými inštitúciami.
U mě ty věčné boje o ÚSTR v poslední době spíš vyvovávají dojem, že jediná správná pravice se obává, aby se z jejich dítka nakonec nestalo místo, kde ti zlotřilí „neomarxisté“ budou vykonávat svůj pověstný „dlouhý pochod institucemi“. Další nášup české politické srandy tak očekávám s převolbou lidí, kteří v rámci unikátního tuzemského politického systému ten útvar dozorují. Bude to dozajista podobná bžunda, jako když se volí dohled nad tzv. veřejnoprávními sdělovadly. Což opakovaně potvrdil i Zeman, který má sice nějaký ÚSTR kdesi,ale už jaksi z principu si nenechá ujít žádnou příležitost, jak naštvat ty pověstné české liberály.
Jestli v tom ústrku jsou taky dokumenty,jak Češi práskali za druhý světový. Nebo to mají Rusové či Američani. To by mi zajímalo víc,než kterej užitečnej idiot byl po válce komunistou.
když se něco povede v české vědě, je třeba to řádně oslavit, to je případ libereckého příspěvku v oboru nanotechnologií, tj. nanášení nanovláken na nějakou textilii, což radikálně mění její vlastnosti
páni profesoři, kteří se navzájem citovali, až dosáhli svých profesrur na ostravské univerzitě mě moc nevzrušují (i když takzvaně pracovali)
Tenhle práskačský ustr je pro dětičky tzv. disidentů. Jsou tam všihni do jednoho. Takže bych to zrušila. Nic nevyzkoumali, protože by se zjistilo, že jejich rodiče byli téměř všichni komunisti. A to nevzali mezi sebe paní Procházkovou, která nikdy nebyla ve straně, za to je tak chytrá, umí věci pojmenovat, že dostali strach a taky ji pro jistotu nevzali. Zrušit! Neplatit!