Kapitalistické pojmy a dojmy

92 komentářů: „Kapitalistické pojmy a dojmy“

1. Sečteno a podtrženo: podle původního textu není důležitá nevratná devastace životů celých generací, ale devastace životního prostředí. Co je špatně na tomto obrázku?

   1. Ono to spolu velmi těsně souvisí. Kdo má zábrany devastovat jedno, má zábrany devastovat druhé. Navíc, co si počnou nezdevastované generace, když nebudou mít kde žít?

2. Bylo docela úsměvné, že měl Daniel Kroupa potřebu ohradit se i proti názvu celého dokumentárního cyklu: Hrdinové kapitalistické práce. To slovo na „K“ přece přímo vzorově rehabilitival třeba Tomáš Chalupa, který ve svém známém projevu na ideovém kongresu ODS v roce 2006 pravil tohle: „Budoucností naší země, této strany i Evropy je to co funguje – je jí naše víra v kapitalismus.“ Chalupa ve svém procítěném projevu mimochodem brojil jak proti odborům, tak i ekoteroristům, čímž potvrdil, že ryzím kapitalistickým volnomyšlenkářům je jedno, jestli devastují přírodu nebo společnost. No a když S. Uhlová popíše několik profesí, ve kterých neplatí zákoník práce (tj. naplnil se v nich Chalupův ideál o tom, že „ve firmách a v podnicích budou znovu vládnout jejich majitelé a ne zaměstnanci“), tak ji označí za „buržoazní paničku“. Zřejmě je asi příliš změkčilá, anebo i marxisticky vyšinutá, když nechápe, že teprve dnešní společenský systém nastolil tu skutečnou spravedlnost. Jak pravil už v roce 2006 Tomáš Chalupa: „Rozdíl mezi námi a socialisty je přeci v tom, že my věříme, že je to právě soutěž, kde se má rozhodnout, že svět založený na vítězích a poražených je sice krutý, zlý, bezcitný a možná i nehledící k zásluhám, ale svobodný.“
   Jinak sám Kroupa byl naprosto úžasný v tom svém vysvětlujícím rozhovoru na DVTV: Marxismus je konspirační teorií 19. století a socialismus je už ze svého principu nebezpečný, protože „do bídy uvrhne všechny“. Takže, milí mládežníci, i v dnešním pokrokovém světě se kritika samozřejmě připouští, ale jak věděl už nějaký pan Jakeš, musí být především konstruktivní!

   1. Popis padne jako ulitý…:-) V dávných dobách měli příslušně věřící soudruzi pozoruhodnou ideu, kterak líčit přítomnost: Jako boj dobrého s ještě lepším. Nic nového pod sluncem, akorát jednoho pořád překvapuje, v jakých formách se nám ta totalita vrací.
      Asi je to nějak spojeno s principy lidského uvažování: Tím, že jsem za svou přijal určitou ideologii, stávám se automaticky majitelem pravdy. Je to rozkošný obrázek kolektivního(?) myšlení, bez ohledu na levici, pravici či střed. Nakonce už známý udavač české kulturní scény sestrojil blahé paměti verše slavné operní árie: Každý jen tu svou / má za jedinou…

      1. XY, určitě ano: Dělení na „my“ a „oni“ patří k základnímu principu vytváření identity a přijímaná ideologie je určitě účinná zkratka, která lidem umožňuje zaujmout tu „správnou“ pozici. Kroupa je ale onen aktivní ideolog, který zjevně nechápe, že ten nepřítel, proti kterému se celý svůj dospělý život vymezoval, tu už dávno není. Jakeš na sklonku své kariéry byl aspoň schopen se přirovnat k tomu kůlu v plotě, kdežto Kroupa evidentně nechápe, že čím víc dneska ty své elementární poučky opakuje, tím víc je ten jeho hlas dutý a prázdný. V tomhle ohledu je na tom úplně stejně jako náš Otík. Je fakt hodně kuriózní číst Kroupovo varování před nástupem oligarchizace, když přitom těmi svými antilevicovými výpady reálně dláždí Babišovi cestu k moci. Skoro to až na mě dělá dojem, že obraz „socialistického nebezpečí“ se pro Kroupu stal tak velkým strašidlem, že je kvůli němu schopen obětovat třeba i tu svoji liberální demokracii.

3. Sice mi (asi díky odkazům na fakta) zmizela moje první reakce na téma „stát a kapitalismus“) ale budiž že tam byly asi názory ne příliš kompliantní s názory hlídače ideové čistoty tohoto webu a celoplanetárním zlu – kapitalismu, který, jak jsme se od zaníceného historika dověděli, může fungovat „pouze po splynutí se státem“…No, uvidíme, třeba ještě bude nalezen….Ale podívejme se na tento, velmi praktický příklad…

   1)S jakým státem splynuly bratranci Weissovy koncem 15.století?
   Je tato rodinná firma ve vlastnictví cca dnes 10 lidí – kapitalistickou firmou v politicko-ekonomické podstatě, jakou nám pán „historik“ popisuje?
   2)S jakým státem splynul teď, když působí ve 150 státech světa (není to nějaký nadčlověk/nadsamec), schopen takového počtu aktu „splynuti“ najednou?-)
   3)Jak u bratranců Weissových proběhla ona „Centralizace soukromé moci prostřednictvím kapitálu“, když se jednalo vždy o rodinné finance, tedy úspory pár lidí (bratranců?)
   4)A poslední dotaz – Jak dalece se by se měly podílet na devastaci planety ti, co po ní posílají svoje věci, tedy nenakupují doma, ale na druhém konci světa (a není to už zdaleka cizokrajné koření, které by nebylo k dostání doma, ale věci běžné domácí spotřeby k dostání běžně i u nás doma (a když ne v originále, tak v nějakém akceptovatelném ekvivalentu) – tak KDO JE VÍCE VINEN za znečišťování planety SPOTŘEBITEL/PROLETÁŘ co dané zboží na druhém konci světa objednává a pak u sebe doma (leckdy z pouhé kratochvíle) spotřebovává – anebo zlý kapitalista, co mu jen jen jeho nutkané přání vyplní a dané zboží přiveze?

   Nemyslím, že bych dostal nějaké rozumné odpovědi na tyto otázky z oblasti ekonomie ale když se nebude jednat o urážky tak zajisté to bude nějaké další marxleninská klišé – ale budu rád, když aspoň nebude zcenzurován – protože tento příklad krásně ilustruje – jakými lžemi, nás tady Tribun krmí, které nejen odporují vědám, které se otázky toho co je to a jak funguje onen „kapitalismus“ zabývají – není to rozhodně historie, ale jsou to prioritně ekonomie a politologie (v minulém exposé jsem s dvěma odkazy poukazoval na to, že je to ideologický termín stejného charakteru jako třeba „chozraščot“ nebo „každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb“.) s odkazem na krásnou audio-debatu socialistického keynesiánského ekonoma Jiřího Havla (bohužel již nebožtíka) tvrdícího že „kapitalismus se neříká, protože je to sprosté slovo“ s konzervativci z Liberálního institutu

   P.S. Z historie naopak vyplývá, že tato hnusna „kapitalistická“ firma s žádným státem nesplynula, ale proti autoritě státu jako aktivnímu nepříteli svobodného poskytování jejich služeb občanům, aktivně bojovala.

   XXXXXXX

   Gebrüder Weiss je nejstarším přepravním a logistickým poskytovatelem vůbec. Už více než 500 let se podnik neustále rozvíjí a postupně dozrál v globálního hráče na přepravním a logistickém trhu.

   První zmínky o rodině Weiss, která dodnes vlastní a řídí mezinárodní přepravní a logistickou společnost, se objevují v klášterních daňových záznamech rakouského Fussachu. Pravidelnou kurýrní službu rodina provozovala od roku 1474 na trase Lindau – Fussach – Milán, díky dostavěné cestě Via Mala přes nebezpečnou horskou soutěsku. Dalším milníkem byl rok 1592, kdy skončil 31 let trvající spor se šlechtickou rodinou Thurn & Taxis provozující říšskou poštu. Milánský senát tehdy rozhodl, že kurýrní služby rodiny Weiss je možné i nadále provozovat. Od roku 1823 bylo obchodní středisko firmy ve výhradním vlastnictví Josefa Weisse, který společně se svými nevlastními bratry, Leonhardem a Johannem Aloisem Karlem Weissovými, pokračoval v obchodování pod novým názvem – Spedice Gebrüder Weiss.

   S téměř 6500 zaměstnanci, 150 vlastními pobočkami a obratem 1,36 miliard EUR (2016) se společnost Gebrüder Weiss řadí k vedoucím přepravním a logistickým společnostem v Evropě. V roce 2002 se holding Gebrüder Weiss změnil na akciovou společnost, nadále však ze 100 procent zůstává v rodinném vlastnictví. Deníkem „WirtschaftsBlatt“ byla společnost Gebrüder Weiss v roce 2002 vyhodnocena jako nejlepší rakouský rodinný podnik.

   1. To je pokus o vtip? Pokud snad ne, tak vám to zjednoduším: Do jaké míry je svobodný trh nebo liberální demokracie natolik charakteristická pro kapitalismus, aby se mohla stát jeho základním popisným znakem?

      1. otázce nerozumím, nicméně chcete.li nějakou metriku, že BOHATSVÍ=LIBERALISMUS, přičemž co to je liberalismus v ekonomice doporučuji si nalézt na wiikipedii pod pojmem Laissez-faire – pak vám dám hned několik metrik dle ekonomických výsledků, a vždy vám vyjde, že nejbohatší země jsou zároveň ty nejliberálnější….Samozřejmě není jen liberalismus ekonomický, ale i společensko-hodnotový, tím vás teď nebudu zatěžovat, to je látka poněkud složitejší a váže se na pojmy jako postmodernismus, Nová levice, dokonce mezi nahnědlými a modrými dnes „frčí“ pojem „neomarxismus“ (či kultuirní marxcismus – oboje je samozřejmě nálepkla asi stejný jako ten „kapitalismus“.) a má kořeny u otců liberalismu jako J.S. Mill, John Rawls nebo k prvním buržoasním revolucím ve Francii či USA spojenou s Deklarací práv člověka.

         Takže zkusíme nějaký ten ranking ano?

         Nejbohatší země můžeme vzít podle HDP per capita nebo podle životní úrovně (výše mezd, dostupnost veřejných služeb – takže Human Development Index -vyberte si co je ptro vás přijatelnější – upozorňuji, že mimo extrémy ropných sultanátů se oba indexy SHODUJÍ)

         1 Luxembourg….. 103,199
         2 Switzerland…. 79,242
         3 Norway…. 70,392
         — Macau…. 67,079
         4 Ireland…. 62,562
         5 Qatar…. 60,787
         6 Iceland…. 59,629
         7 United States….. 57,436
         8 Denmark….. 53,744
         9 Singapore….. 52,961
         10 Australia….. 51,850
         11 Sweden….. 51,165
         12 San Marino….. 46,447
         13 Netherlands….. 45,283
         14 Austria…. 44,498
         — Hong Kong…. 43,528

         Lze tedy nejbohatší státy mimo ony výjímky považovat za ekonomicky liberální? Já myslím, že ano, pokud budeme brát za jedno z měřítek svobodu podnikání

         http://www.heritage.org/index/

         a hle! Pořadi v TOP 10 se nám skoro na 90% shoduje! A podíváme-li se i na ten HDI ranking, zjistíme, že shoda bude opět aspoň z 80%. Liberalismus doposud zajistl nejvyšší kvalitu života od narovnání páteře Homo Sapiens předchůdců do dneška. Nic lepšího zatím nikdo nevymyslel. Nesouhlaste, ale je to tak.

         Jestli máte ještě nějaký dotaz, neváhejte se zeptat.

         1. propos teď vyšla zpráva, že jsme 28. nejbohatším státem světa, měřeno součtem všech občanských aktiv tedy ceně movitého a nemovitého majetku mezi občany, ne firmami) a jsme shodně jako ve výše uvedeném pořadí zemí, dle svobody podnikání, 28. na světě. A opět se země mezi první desítkou shodují.

            Češi jsou dvakrát bohatší než Slováci, zjistila studie
            Růst čistého bohatství českých domácností loni meziročně zpomalil zhruba o polovinu. I tak jsou české domácnosti druhé nejbohatší z celé východní Evropy, předstihli je jen Slovinci. Češi jsou dokonce dvakrát bohatší než Slováci, vyplývá z osmého ročníku studie Allianz Global Wealth Report 2017, která detailně analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích.

            Čisté bohatství v průměru na obyvatele v roce 2017
            Pořadí Země Částka (v eurech)
            1. USA 177 210
            2. Švýcarsko 175 720
            3. Japonsko 96 890
            4. Švédsko 95 050
            5. Tchaj-wan 92 360
            6. Belgie 92 080
            7. Singapur 89 570
            8. Nizozemsko 87 980
            9. Kanada 87 580
            10. Nový Zéland 86 030
            …
            17. Rakousko 51 980
            18. Německo 49 760
            …
            28. Česká republika 12 630 (12 614 v roce 2015)
            …
            39.
            Slovensko 6150
            …
            53. Ukrajina 680
            Zdroj: Studie Allianz Global Wealth Report 2017

            Rozdíly mezi Západem a Východem jsou značné
            Studie ukázala i to, že rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je stále enormní, například německy mluvící sousedé jsou na tom finančně asi čtyřikrát lépe než Češi.

            Čisté jmění průměrného Němce představovalo částku ve výši 49 760 eur (asi 1,3 miliónu korun) a ještě lépe na tom byl průměrný Rakušan s 51 980 eury (zhruba 1,35 miliónu korun).

            P.S. Proč tomu tak je, snad není potřeba dodávat, ale zjistíte to i na tom, jak se mají lidé a jak volí (kultura projevu a právě schopnost tolerance a společenské solidarity jako projev vyššího EQ je znakem vyspělejší společnosti – a v tom samotném Německu – mezi bývalými zeměmi NDR a NSR – ZCELA ODLIŠNĚ VIDÍME NA VÝSLEDKU VOLEB).

            Pěkný prodloužený víkend.

         2. Aha, takže to nebyl vtip. Zkrátka mě zaujalo, jak jste se ve své reakci na citovaný článek rozepsal o té jedné konkrétní firmě, která svou tradici odvíjí už od 15. století. Skoro to totiž vypadalo tak, že se nějakou úsměvnou formou snažíte upozornit na to, že Breudel se v tomhle svém závěru určitě nemýlil: „Používání termínů „liberální demokracie“, „tržní mechanismus“ a „kapitalismus“ jako synonym vede k nesmyslným potyčkám na levici i pravici a debatu strhává k absurdním dogmatickým přestřelkám.“ No ale na druhou stranu jste jeho profesi přitom vložil do uvozovek, což se v tzv. lepších kruzích vcelku běžně používá jako sofistikovaný způsob urážky.
            Asi jsem měl proto rovnou vsadit na to, že jste ten článek využil jenom k tomu, abyste tu mohl vyvěsit nějaké svoje tapety. Jsem si je tedy i přečetl, a plně souhlasím s vaším názorem, že „kultura projevu a právě schopnost tolerance a společenské solidarity jako projev vyššího EQ je znakem vyspělejší společnosti“. Teda teorie by vám šla docela dobře, takže nejspíš už brzo nastane okamžik, kdy tuhle poučku začnete předvádět i prakticky.

            1. https://www.novinky.cz/komercni-clanky/449954-nejstarsi-spedice-sveta-slavi-25-let-pusobeni-v-ceske-republice.html

            2. Novinky jedou PR rády a často.

            3. Omlouvá se, že to do diskuse přidávám v originále, ale pokud vím česky Schumpeterova kniha (Business Cycles) nevyšla a je v ním jedna, dle mého názoru, pozoruhodně trefná a přesná definice…

               „Excluding as we do noncapitalist change, we have to define that word which good economists always try to avoid : capitalism is that form of private property economy in which innovations are carried out by means of borrowed money, which in general, though not by logical necessity, implies credit creation. A society, the economic life of which is characterized by private property and controlled by private initiative, is according to this definition not necessarily capitalist, even if there are, for instance, privately owned factories, salaried workers, and free exchange of goods and services, either kind or through the medium of money. The entrepreneurial function itself is not confined to capitalist society, since such economic leadership as it implies would be present, though in other forms, even in a primitive tribe or in a socialist community.“

               Josef A. Schumpeter: Business cycles 1939

               Pro absolventy rychlokurzů liberální ekonomie, poznamenávám, že to jen onen autor kterému se zjednodušeně připisuje známá kreativní destrukce a teorie inovace/podnikatele.

            4. Schumpeter, Schumpeter… To je ten Rakušan, co předpovídal konec kapitalismu tak sugestivně, že dokonce Václav Klaus to na stará kolena považoval za intelektuální výzvu? Ota si ale za za svého liberálního guru ve smyslu „Laissez-faire“ vybral J. S. Milla. To je vcelku překvapivé, protože jak by asi potvrdil i takový Popper (rovněž oblíbená autorita nějakého Fagana, Ondřeje a tím pádem asi i Oty), řadil Milla stejně jako Marxe mezi sociální reformátory. Asi by se měl blíže podívat na to, jak Mill vlastně vnímal nedotknutelnost soukromého vlastnictví. v takových oblastech, jako je třeba pozemková renta, dědická daň, přirozené monopoly a vlastnictví přírodních zdrojů. Z Millova myšlenkového odkazu tak vycházejí třeba i takové věci, jako je pozemková reforma, redistribuční funkce státu, progresivní zdanění nebo tzv. rovnost šancí. Hodně zajímavě se proto před pár lety rozepsala o Millovi i Naďa Johanisová, což pro zapálené stoupence té známé, jednoduché mentriky „BOHATSVÍ=LIBERALISMUS“ může zavánět až svatokrádeží: http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/john-stuart-mill-druzstevni-kapitalismus-a-konec-ekonomickeho-rustu

            5. To byl pojmologický příklad toho, za co můžeme liberalismus EKONOMICKÝ mající ideologickou nálepku neoliberalismus, přitom je pro něj z hlediska pojmosloví resp. doposud jediné ekonomické definice která nemá nános politické ideologie, za který můžeme považovat maximální volnost trhu, vlastnických práv a obecně vzato přirozených práv, která jsou brána jako primární vážící se k biologické podstatě, resp. přirozenosti (naprogramovatelnosti podvěomí člověka coby jakýsi pozůstatek pudové definice našeho biologického původu/, Seale.

               Takže liberalismus ekonomický je samozřejmě subkategorií pro kterou jsem vám dal jasné ČÍSELNÉ STATISTIKY..

               Chcete-li mimo Freedmana, Misese, Rothbarda, Nozicka, Hernanda de Sota , Hanse-Hermanna Hoppeho nebo mohu jmenovat i méně známá jména jako Hans Sennholz nebo Joseph T. Salerno je i liberalismus politický, akcentující sociální a lidskoprávní agendu, včetně všech moderních společenských zadání jako je genderismus, feminismus, práva menšin, inklusivní společnost, ekologismus (proti kterým bojuje náš udajně levičák prezident Zeman – jinak na poitickém spektru klasický fašista se silným národovecko-sociálním rétorickým populismem)

               Nicméně, jestli máme tuto ekonomickou doktrínu (není to zdaleka nějaká škola, klasická Rakouská škola a její guru August von Hayek, by se dnes zbláznil z měnové expanze a nulových úroků a záporného úroku za vlady a spoření poníženého za ekonomicky neefektivní sr´taromilství, on a cela tzv. Rakouská škola je z hlediska politické orientace tvrdě KONZERVATIVNÍ což je hlavní ideový nepřítel – ,mimo extremismy jako fašismus či komunismus a jejích další semiologické klony – LIBERALISMU).

               Ohledně těch jmen – pak opět kdybyste uměl pracovat s pojmoslovím dokázal byste odlišit neo-klasickou ekonomii od té „laissez-faire“ libertariánské podoby, Rakouské či Chicagské školy – kterou v historickém kontinuu reprezentují právě jména jako Smith, Samuelson, Mills, Locke, s paleo-libertariány jako Malthus či Hobbes)

               Nicméně klasický evropský liberalismus byl nutně doplně sociální dimenzí a proto i ekonomické pojetí není takto ideově dogmatické a i vývoj v Evropě (bohudík!) byl jiný. Nalistujte si kdo byl strůjcem německého hospodářského zázraku a jakou měl ten LIBERALISMUS předponu a kdo byl jeho architektem. Nikdo z Laissez-Faire škatulky „neoliberálů“

               Ano, byl to německý klon počátku sociálně tržního hospodářství – Ordoliberalismus – a konkrétně v Evropě to byl sydtm zahrnující systém EKONOMICKÉHO A SOCIÁLNÍHO LIBERALISMU (lidská práva, práva menšin, individuální nadřazenost vlastní představy o životním stylu, přijaté kultuře, hodnotového rámce, genderová rovnost právo sexuální volnost, včetně zcela samozřejmého práva NEMÍT RODINU – tedy život „být sám“ anebo naopak hodně partnerů – polyamorie – definuje INDIVIDUALISMUS jako prvotní lidské právo a až pak kolektivní práva – VČETNĚ VÝSOSTNÉHO POSTAVENÍ RODINY resp. práv rodiny coby státem či náboženskou autoritou na její institualizaci….

               Takže ano, toto dnešní evropský liberalismus – díky laskavějšímu, sociálnějšímu přístupu poválečného ZÁPADNÍHO socialistického éthosu – v německém podání, jak jsme zmínil – v poodobě ORDOLIBERALISMU – a jeho architektu Wilhelmu Röpkemu – zde nemáme (on nikde vlastně není – je to jen skutečně takový pravicový marxismus) LAISSEZ-FAIRE postrobespierrovského věku, ale klasický tržně sociální stát. Žádný kapitalismus, žádný neoliberalismus, ale klasický klon socialismu (přeerozdělování na Západě a nakonec i nás) je výše 50% z hrubého vyplaceného výdělku zaměstnavatelem-vlastníkem. Nemá smysl o tom detailněji hovořit. Kdyby zde existovalo něco podobného kapitalismu, platil by se „desátek“. Ale on se platí „NADPOLOVIČÁTEK“..:-)

               Promiňte tu přednášku, ale evidentně jste to potřeboval, vaše šermování termíny a lidmi, které si za ně vytrženě z kontextu akademických definic a ekonomických proudů, které reprezentovali,dosazujete, potvrzuje, že se v dané problematice klasické ekonomie a politologie – vůbec neorientujete.

               P.S. Jen pro další znázornění a příklad – spousta lidí si myslí, že klasickými levicovými teoretiky pro oblast socialismu – tedy pojetí společenského vlastnictví – byli Marx, Engels a Lenin – ale to je hluboký omyl. Oni byli utopisté, co jediné co chtěli, byl státně majetkový převrat s dokonalou totalitní mocenskou klikou. Žádný lidský, samosprávný, samorozvijející autonomní systém – bez jakékoli mocenské kurately.

               Těmi byli lidé jako Pierre-Joseph Proudhon, Albert Camus anebo klasický akademický humanitní filosof Herbert Marcus. Co naplat, byl žid a člen tzv. REVIZIONISTICKÉ Frankfurtské školy revidující dogmata klasického marxismu, pak u ortodoxních komunistů, kteří byli vždy ideovými konzervativci a nacionalisty, tak přešli lidé jako Marcuse nebo Habermas v nelibost, že je nenávidí stejně jako ty tzv. „neoliberály“. Nu a víte proč? Nu proto, že ti tzv. „neoliberálové“ a ti tzv., „neomarixisté“ přes všechno co je rozděluje – jsou přeci jen klasičtí LIBERÁLOVÉ. Nepřátelé konzervativismu, dnes už opět jako v 30.letech přecházejícího ve fašismus, at už to přede mnou tvrdí třeba 10 různých nicků, za které mě považujete.

               Pěkný den.

            6. Aha, takže základem metriky „BOHATSVÍ=LIBERALISMUS“ je v ekonomice Laissez-faire, anebo vlastně ne, protože sudičkou německého ekonomického zázraku byl přece jak známo ordoliberalismus :-) Mohl bych se tedy rovnou zeptat, jestli Mill vlastně nebyl takový první ordoliberál, ale to bych z vašeho psaní nejdřív musel získat pocit, že jste Millovu politickou ekonomii aspoň trochu četl. Mám proto na vás jedinou otázku, která se týká činnosti tzv. Treuhandanstaltu v bývalé NDR. Jak známo, jenom ryzí účetní ztráta z tzv. ekonomické transformace, kterou tato instituce zajišťovala, se odhadovala ve stovkách miliard DM a dlouhodobé společenské ztráty se evidentně promítají do dnešních volebních výsledků. Rád bych se vás proto jako známého pojmologického znalce zeptal na to, jaké principy ten Treuhand při své činnosti vlastně uplatňoval: Šlo o Laissez-faire, ordoliberalismus, anebo snad o ten vámi taky zmíněný klasický liberalismus?

            7. Jestliže platí v Německu progrese 0-45% daně z příjmu, ale zároven byly přijaty sociálnědemokratickou vládou Gergarda Schrödera tzv. Hartzovy reformy (především Hartz IV) kde se nařizuje nezaměstnaným např. určité hodinoví penzum veřejně prospěšných prácí (tzv. 1 Euro Job), jeho součástí je reforma důchodů tzv. Riesterrente (důchodové spoření skrze privátní kapitálové fondy), na druhou stranu ale vysoká korporátní daň (v rozmezí 30-33% což je složená kvóta navýšená o odvody, jinak „holá“ daň je 15% tedy méně než u nás a pry byl Topolánek asociální pravičák, zatímco Schröder je obecně považován za sociálně cítícího a Merkelová snad dnes ještě více než on tehdy), navíc ale platí v Německu tzv. „solidární přirážka“ 5.5%, což je ale daň počítaná z daně příjmu fyzických osob, tedy až z platů jednotlivých lidí, resp. z celkového úhrnu příjmu.

               Takže Německo je směsicí principů laissez-faire, třeba v případě práva firem přivést si své agenturní pracovníky ze zahraničí, z práva nenabízet plnohodnotné pracovní poměry v vysokým odstupným, vypláceným v případě recese a nutnosti snižovat stavy zaměstnanců, ale na druhé straně je to země s vyššími daněmi a daňovou progresí, včetně solidarity bohatých s chudými.

               Takže nám nakonec z toho vyjde obojí, jak sociální stát, tak stát s ekonomickou svobodou, který umožňuje daňové optimalizace, offshoring nebo outsourcing skrze zahraniční dceřinné společnosti, kdy tam kde jsou vyšší daně se přesouvají náklady investované v zahraničí, aby se tam, kde jsou daně vyšší max.snížil daňový základ i když investice nebyly přímo využity v dané zemi a pro tamní ekonomický rozvoj. Nicméně Německo je země se silnou sociální kohezí (kdy se v Německu naposledy nějak masově stávkovalo v průmyslu, mimo stávku pilotů kdy chtějí navýšit platy z 12.000€ na 15.000€ měsíčně, což já osobně podporuju a nikdy jsem se když mi zrušili spoj s Lufhansou necítil být „jako rukojmí nezodpovědných odborářů) tak na druhé straně je v Německu ke velmi silná sounáležitost odborů s podnikateli reflektující reálnou ekonomickou situaci v zemi.

            8. Otázka byla myslím položena naprosto jasně: Netýkala se Hartz IV, ale privatizačního procesu v ehemalige DDR. Ale svou mimoběžnou reakcí jste mi připomněl jeden berlínský večírek, který se týkal – ryze intelektuálsky vzato – toho úžasného fenoménu hegemonie. V podstatě jsme tehdy byli konfrontováni s faktem, že neoliberální doktrína si po pádu železné opony udělala z východní Evropy tak úspěšnou laboratoř, že se to teď coby bumerang vrací i těm nižším a středním vrstvám na Západě. Škoda, že jsem vás už tehdy neznal z internetových diskusí. Protože v té obecné rozpravě o tom, jak k tomu mohlo vůbec dojít, by jenom prosté citace vašich názorů skoro určitě působily jako hodně silný argument.

            9. A tty všechny autory jste prostudoval nebo nastudoval? V případě prostudování se Vám hluboce klaním…

            10. Ano, to je on, akorát že jako obvykle je texty alespoň z toho co jsem četl, jsou jaksi vzdálené učebnicovým poučkám. On si pán setsakra dával záležet na svých definicích, které pak většinou bohužel, či snad bohudík obestavěl řadou podmínek, asi proto u něj nemohla vzniknout žádná škola škola následovníků.

                Mimochodem se velmi dobře vyjadřoval i ekonomech jaksi na východ od našich hranic např. Tugan-Baranovskému, nemluvě už o Kondratěvovi.

                Přidám ještě jeden citát k Walrasově tržní rovnováze ( prý si ho dost vážil) – nicméně u sebe to pojal takto:

                This means that in perfect equilibrium interest would be zero in the sense that it would not be a necessary element of the process of production and distribution, or that pure interest tends to vanish as the system approaches perfect equilibrium. Proof of this proposition is very laborious, because it involves showing why all the theories which lead to a different result are logically unsatisfactory
                Hence, the money market with all that happens in it acquires for us a much deeper significance than can be attributed to it from the standpoint just glanced at. It becomes the heart, although it never becomes the brain, of the capitalist organism.

                Myslím, že z hlediska dnešních úrokových sazeb je to celkem zajímavý pohled..

4. K věci:
   https://vlkovobloguje.wordpress.com/2017/10/01/co-je-kapitalismus/#more-950704

   Moc se mi to nechce komentovat, autor originálu by si měl přece jen přečíst aspoň něco z Marxe, případně i z jeho ideových zdrojů. (Úroveň překladu jsem nekontroloval.) Nicméně na amerického levičáka je to slušný výkon a médium, které to uveřejnilo, se snaží dělat v té intelektuální bídě vládnoucí na americké levici užitečný kus práce. (Jako jeden z cílů si ukládá „odhalovat lži korporátního tisku“.)

   Originál je tady:
   https://dissidentvoice.org/2017/08/what-is-capitalism/

   1. Autor je na dobré cestě, o dva kroky dál, než většina lidé, ale pořád příliš naivní, pořád příliš svázaný tabu „blahodárnosti kapitalismu“. Jako kdyby se sám polekal toho, co mu začalo docházet.

      1. To už je lepší dnešní Kyslinger tamtéž, i když zase nedokáže vyskočit ze své „generační kůže“…
         Ať nemusím čekat na schvalování:
         colon dvojtečka
         double_slash dvojité lomítko
         slash lomítko
         dot tečka
         https_colon_double_slash_vlkovobloguje_dot_wordpress_dot_com_slash_2017_slash_10_slash_02_slash_co-by-melo-byt-cilem-politicke-reprezentace-po-volbach

5. Jedno je třeba si uvědomit – čím déle je v dané zemi na světě kapitalismus založený na tržních mechanismech, tím více se zlepšuje životní úroveň v dané zemi. A naopak čím déle je v dané zemi socialismus založený na komunistické totalitě, tím hůře se lidem v dané zemi žije. Já se raději nechám ohrožovat ropnými společnostmi a úzkými zájmy elity, než abych byl ohrožen hladomorem, jako soudruzi v Severní Koreji. Proto také lidé utíkají vždy z komunistických států do těch kapitalistických za lepší životní úrovní, a nikdy ne naopak.

   1. A to je vědecky dokázáno a říká se tomu věděcký kapitalismus. Jen to mi vrtá hlavou, proč došlo k tak prudkému propadu životní úrovně ve východní Evropě po její akvizici kapitalisty, zejména v Rusku, proč mezi země s nejvyšší kvalitou života nepatří banánové republiky, africké státy nebo taková Bangladéš či Indie, a proč v té Indii se nejlépe žije v těch státech, kterým vládnou komunisté? A proč není nijak zvlášť impozantní životní úroveň v USA? A to, co v těch USA mají, je opravdu zásluha kapitalismu, nebo spíš jejich olbřímího dluhu krytého jaderným arzenálem a pověstí bezskrupulózního agresora?

      1. Životní úroveň v USA je vcelku značně impozantní ve srovnání se zeměmi se socialistickým hospodářstvím. Proto také tolik lidí utíká do USA ze socialistických států.

         1. Zejména v tzv. rust-beltu, či New Orleansu, že? O agrárním středozápadě ani nemluvě.

            1. Nekrmte je!

            2. Když já si nemohu pomoci, já pořád za každým robotrollem vidím člověka.

6. Jako by Ota/Ondřej nestačili. Už tu schází jen vittta.

   1. No chraň sám pámbu… ještě toho víc.

7. To není vědecky prokázáno, že v kapitalistických státech je lepší životní úroveň. To je snadno ověřitelná realita. K žádné akvizici kapitalisty ve východní Evropě nedošlo. To jen lidé se již nemohli dívat na to, jak mizernou mají životní úroveň ve své centrálně řízené ekonomice ve srovnání se svými sousedy v kapitalistických státech, které fungovaly na tržní ekonomice. A komunisté už sami viděli, že jejich ekonomika není konkurenceschopná.

   Kapitalismus není dostačují, ale pouze nezbytnou podmínkou pro růst životní úrovně. Tam, kde bují korupce jako v Rusku nebo v banánových republikách, bohatnou pouze oligarchové. Naproti tomu v Číně, kde s korupcí úspěšně bojují, došlo k přechodu na tržní hospodářství k největšímu růstu životní úrovně lidí v celé historii této země. Samozřejmě, že pokud je někdo ve vedoucích funkcích totalitní komunistické strany, a má tak přístup do exkluzivních klinik, kde dostává exkluzivní léky, a má oproti obyčejným lidem přístup na exkluzivní tržiště, kde si může koupit nedostatkové zboží, tak jeho životní úroveň po přechodu na svobodnou společnost poklesne. Ale životní úroveň lidí zavřených v pracovních táborech a uranových dolech, lidí mučených kvůli svému politickému postoji, lidí pronásledovaných za to, jaký mají původ a vůbec životní úroveň většiny lidí se s přechodem na svobodnou společnost výrazně zlepšila. Například u nás jsme museli investovat miliardy korun na odsíření uhelných elektráren, protože výkon továren byl u komunistů přednější než zdraví národa, což ukončilo kyselé deště decimující naše lesy a v souvislosti se zavedením lékařské péče světové kvality prodloužilo náš život o 8 let ve srovnání s obdobím komunistické totality.

   Průměrná životní úroveň v USA není tak impozantní kvůli milionům imigrantům, kteří každým rokem přicházejí do této země – a často při tom riskují svůj život, právě proto, aby si zlepšili svou životní úroveň. USA mají pověst bezskrupulózního agresora akorát v severokorejské propagandě. Například u nás mají USA pověst toho, kdo naši zemi osvobodil od nacistů. A na rozdíl od jiných „osvoboditelů“ tu nikoho neznásilňoval a neosvobozoval nás jen proto, aby si nás následně mohl podrobit.

   Proč je životní úroveň v Indii tak nízká, se dozvíte z tohoto vida:

   Kapitalistická společnost negarantuje každému, že bude bohatý. Ale oproti té socialistické mu garantuje, že bude mít šanci zbohatnout, že to, co si vydělá poctivou prací, mu zůstane, že ho nebude nikdo pronásledovat za jeho původ nebo politické smyšlení a že mu nebude hrozit hladomor nebo zavření do gulagu.

   1. Lepší životní úroveň ve svobodných kapitalistických zemích není ale jediným rozdílem od socialistických či komunistických totalit. Podstatnou roli tu hraje i skutečnost, že pokud je občan ve svobodné kapitalistické zemi přesvědčen, že jeho země je spravována špatně, tak se může zúčastnit politického boje, a pokud svou vizí přesvědčí podstatnou část obyvatel, tak může své vize naplnit. A pokud se se mu to nepovede, tak se může kdykoliv sbalit a odstěhovat se do nějaké komunistické totality, které na Zemi ještě přežívají. Naproti tomu – pokud někdo v komunistické totalitě projeví jiný názor na vedení země, tak riskuje, že bude mučen a popraven a s ním bude pronásledována i jeho rodina, jak jsme zažili na vlastní kůži. Pokud se dokonce rozhodne zemi opustit, tak riskuje, že bude bez varování zastřelen na hranici nebo veřejně popraven pro výstrahu ostatním, což je dodnes bohužel běžnou praxí v komunistických státech.

      1. Kde na ty báchorky chodíte.. Navíc obávám se jaksi směšujete politické a ekonomické uspořádání.
         Myslím, že jenom v průběhu minulého století by Vám o Vámi proponovaném svobodném kapitalismu mohli vyprávět třeba Irové, Španělé, Portugalci, koneckonců Řekové, a své by mohli se svoji kastovní společností ke kapitalismu dodat i Indové a to jmenuji jen některé..

         Obávám se, že např. ohledně projevení názoru by jste třeba mohl taky podiskutovat s Charlie Chaplinem a řadou dalších..

         1. Pokud vím, tak v žádné kapitalistické zemi vám na rozdíl od komunistických států nehrozí hladomor nebo to, že budete za projevení svého názoru mučen či popraven. Nebo se mýlím?

            1. Chile za Pinocheta, Španělsko za Franka, Itálie za Mussoliniho (Německo za Hitlera) – to snad nebyly kapitalistické státy? O „demokratickém“ Španělsku posledních dnů raději pomlčme.

            2. Pokud se nepletu, tak v žádné ze zemí, které jste jmenoval, „vám na rozdíl od komunistických států nehrozí hladomor nebo to, že budete za projevení svého názoru mučen či popraven.“

               Vaše příklady jsou sice hezké, ale já jsem mluvil u současnosti a vy mi dáváte příklady z minulého století…

               Zásadní rozdíl mezi kapitalistickými a komunistickými státy je totiž v tom, že ty kapitalistické se bez výjimky vyvinuly do forem, kde vám hladomory ani mučení a popravy za projevení svého názoru nehrozí. Na rozdíl od těch komunistických, které vždy a ve všech dobách mučí a popravují své lidi za projevení protistátního názoru. V Severní Koreji dokonce protitankovým dělem. Dokonce i dodnes žijí komunisté, kteří v našich věznicích mučili naše politické vězně. Teprve přechod ke kapitalismu tomu udělal přítrž.

               Samozřejmě můžete namítnout, že v kapitalistické zemi, jakou je Rusko, vám poprava tajnými službami za projevení protistátního názoru hrozí. To budete mít sice pravdu, ale je třeba si uvědomit, že Rusko je sice země s kapitalistickou ekonomikou, ale řízenou agenty KGB, kteří své zvyky neopustili.

            3. „…v žádné kapitalistické zemi vám na rozdíl od komunistických států nehrozí hladomor nebo to, že budete za projevení svého názoru mučen či popraven…

               Hladomor: Jižní Súdán, Jemen a Etiopie jsou komunistické státy?
               Mučení, popravy: Tohle je obzvlášť výživný příklad pokrytectví; odkud a kam že to CIA po roce 2001 vyvezla své tajné mučírny, aby na ně doma nebylo vidět? Polsko a Rumunsko jsou komunistické státy?

            4. Tam, kde je obří korupce, jako v Afrických státech, nelze hovořit kapitalismu. Ten je totiž založen na rovnosti šancí. A korupce je toho pravým opakem.

               CIA nemá žádné tajné mučírny. Nevěřte všemu, co říká severokorejská propaganda. :) Věznice, které Američané provozují za svými hranicemi, rozhodně nejsou místem pro „lidi, kteří projevili protistátní názor“, ale kteří byli zapojeni v teroristických skupinách a kteří tak mají informace, jejichž odhalení může zachránit nevinným lidem život. Měli by snad Američané tyhle lidi pustit na svobodu?

               https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/430042-vezen-z-guantanama-dostal-milionove-odskodneni-odpalil-se-v-mosulu.html

            5. To je fakt diagnóza… Jak pravil Miloš Kopecký (dej mu pámbu věčnou slávu) v nezapomenutelné roli MUDr. Štrosmajera: Kdyby blbost nadnášela…

            6. To máte nějakou slabou výdrž, když dokážete argumentovat bez osobních urážek pouze 2 dny…

            7. Ty trolly musejí někde vyrábět průmyslové, jinak není možné, že jsou si všichni tak podobní. Názory i metodami.

            8. Až přineseš místo keců z příručky mladého propagandisty a agitátora nějaká fakta, o kterých bude možno argumentovat, budu argumentovat. Krmit trolly nemá smysl.

            9. Kdybyste byl býval mlčel, mohl jste být filosofem…

   2. Dobrý pokus, ale poněkud provařený. Kolika procentům lidí se v kapitalismu daří bohatnout, zatímco ostatní chudnou? Kolik odpůrců kapitalismu dostane šanci se toho „politického boje“ alespoň zúčastnit?

      Zkuste něco přesvědčivějšího.

      1. V kapitalismu bohatnou všichni. Dokonce i neproduktivním občanům se zvyšují jejich důchody a sociální dávky nad úroveň inflace s tím, jak bohatne celá společnost. Důkazem úspěchu kapitalismu je to, že z kapitalismu nikdo neutíká do socialismu. Naopak jsou lidé ochotni riskovat své životy, aby utekli z komunistických států.

         Ve svobodných kapitalistických státech nikdo šanci nedostává. Každý člověk má totiž možnost – právo – zúčastnit se politického boje tím, že se stane členem nějaké politické strany. A pokud mu žádná strana nevyhovuje, tak si může každý občan starší 18 let založit vlastní politickou stranu. Šanci má tedy každý a každý má šanci stejnou. Zvítězí ten, kdo dokáže o své pravdě přesvědčit nejvíce lidí. A protože je tolik lidí s kapitalismem spokojeno, mají odpůrci kapitalismu těžkou práci. Zvláště, když si člověk pamatuje, jak to tu u nás fungovalo za totality, a když vidí, jak žijí lidé v zemích jako je Severní Korea.

         1. Kolik je v kapitalisty vlastněném státě šancí na založení politické strany, která by měla za cíl změnu politického zřízení a která by nebyla státní mocí neprodleně „rozpuštěna“? Nestyďte se, rozepište se.

            1. Tak nevím: Buďto je info dobře naprogramovaný automat (a jeho tvůrce se tu královsky baví, jak mu na to všichni skáčeme) nebo si tu někdo zkouší nějakou školní práci. Každopádně zkompilováním těch odstavečků by se už teď dala získat slušná propagandistická příručka :-D

            2. Na mě to dělá dojem, že je to obsah vypůjčený z hodně vzdálené éry, pouze obrácený naruby.
               Už právě tím zaměňováním politického uspořádání a ekonomických pojmů, jak si povšiml poznámkovník.

            3. Protistátních stran kandiduje ve volbách hned několik. Pokud však máte pod pojmem „změna politického zřízení“ na mysli změnu ústavy a přechod k totalitě, tak není divu, že takovým pokusům se současná společnost brání. V takovém případě vám nezbývá nic jiného, než se odstěhovat do Severní Koreje nebo jiného komunistického státu. Za to můžete poděkovat dnešní svobodné kapitalistické společnosti – nikdo vám v odchodu nebude bránit, nikdo po vás nebude střílet na hranicích.

         2. Zvláště, když si člověk pamatuje, jak to tu u nás fungovalo za totality, a když vidí, jak žijí lidé v zemích jako je Severní Korea.

            Nevím jak to u Vás fungovalo za totality. Asi jsem tam u Vás v totalitě asi nebyl. Stejně tak jsem nebyl u Vás ve škole a v hospodě. Ale možná mi to vypadlo. Můžete mě/nám popsat co to je ta „totalita“ co se tam třeba dělá, nebo jaké ma charakteristické znaky? Třeba jsem byl u Vás v totalitě někdy na návštěvě.

            Pozn. do Severní Koreje nedohlédnu, tak nevidím jak tam lidé žijí. Ale nosím brejle, tím by se to mohlo vysvětlovat. Ale když vylezu hodně vysoko a je jasno tak vidím Říp. Říká se, že ze Sněžky jsou za jasného počasí vidět Alpy – tak takhle daleko já dohlédnu.

            1. Určitě jsou Alpy vidět ze spousty míst na Šumavě. Z nejjižnějších hranic na pravém břehu Lipna –
               např. od sv. Tomáše a z Vítkova kamene – jsou vidět při každé inverzi a skoro po každém přechodu studené fronty, ani nemusí být úplně jasno.

               Čímž chci říci, že spousta hodnotících postojů záleží nejen na vzdálenosti (fyzické, intelektuální i mentální) hodnotitele od hodnoceného objektu, ale i na úhlu pohledu a atmosféře, které do menší či větší míry zkreslují přesnost pohledu. Dnes nikdo není schopen vnímat realitu komplexního světa v celém jejím rozsahu, a tak je každému zkreslována filtrací přes předsudky vypěstované indoktrinací všeho druhu – výchovou doma, vzdělávacími institucemi, médii.

            2. A já tím chci naznačit, že by jsme měli pečlivěji vážit slova a vždy se zamyslet co znamenají;-)

               PS:
               Vážně jsme vyváželi nějaké papírenské stroje ?

            3. Papírenské stroje jsme nejen vyváželi, ale vyvážíme pořád, čím dál tím víc, i velké investiční celky (=celé fabriky). Klíčová slova: PAPCEL Litovel.

            4. Děkuji, to jsem nevěděl, alespoň někde se daří – už jsem to viděl s papírem dost černě.. a zajímavé víceméně pořád ty tradiční trhy..

            5. No, tak Střední Východ ani Indie nejsou pro PAPCEL zrovna moc tradiční… Tam se začal dostávat až po r. 1992, kdy mu šlo o existenci. Nicméně pravda je, že ve zdejších podmínkách je spíš výjimkou vlastní vývoj a konstrukce, čistě exportní charakter (97% tržeb v řádu kolem miliardy Kč z exportu) a minimální podíl trhů EU na jeho současném kšeftu. Největší zakázky jsou t.č. v Rusku, Bělorusku a v Saúdské Arábii. Firma navíc vcucla některé své zkrachovalé konkurenty ve Francii a Itálii, takže momentálně jde o 5. největšího světového výrobce papírenských strojů. Dosud čistě česká rodinná firma letos 50% akcií prodala investorům, kteří vlastní mj. i Škodu Transportation, tak doufejme, že se to nepokazí dosud pozitivní vývoj.

            6. A ještě: S papírem je to opravdu dost špatné, pokud jde o výrobu papíru v ČR. Jak vidno, tak úspěšnost výroby papíru a výroby papírenských strojů spolu nutně nemusejí mít nic společného.

            7. Ale obecně jsou to trhy, kam vždy směřovaly „naše“ investiční celky a strojirenské výrobky.

               Co v tom kapitalismu nechápu je výroba papíru v Saudské arábii. No voda dobrá – z moře, i když odsolování a další předpokládám i tak bude třeba provést. Ale kde tam berou základní suroviny? Chápu, že buničinu už je dnes možné dovézt a nemusím vozit dřevo.
               Ale kam se pak poděla celá teorie komparativních výhod kterou kdysi popisoval D. Ricardo…

            8. Hádejte, co se tam asi děje se sběrovým papírem…

               Skoro všechna světová výroba vlnitých lepenek (= asi polovina celosvětové výroby papíru vůbec) a drtivá většina výroby hygienických papírů (= další zhruba čtvrtina celosvětové výroby papíru) vychází ze sběrového papíru. A PAPCEL se na tyto recyklační technologie specializuje.

               V Saúdské Arábii se ve velkém recykluje i voda, což je – jak známo – základní vstupní médium pro výrobu papíru. (Na 1 kg papíru se spotřebují řádově stovky litrů vody, i když je fakt, že dnešní technologie umožňují recyklaci blížící se 100%. Nicméně množství vody cirkulující v papírnách jsou ohromující, i když v nových fabrikách jsou její ztráty v podstatě jenom v jednotkách % – jen odparem a přirozenou vlhkostí papíru.) V Džiddě (anglicky se to píše Jeddah, je to ono známé vstupní místo do země pro poutníky do Mekky…) je velká papírna (3 moderní papírenské stroje, kapacita výroby cca 3/4 miliónu tun papíru ročně) hned vedle městské čistírny odpadních vod (ČOV) pro 2,5 miliónu obyvatel. Papírna nemá jiný zdroj technologické vody než vyčištěnou vodu z té ČOV. Pikantní přitom je, že asi 1/3 Džiddy není připojena na kanalizaci, takže splašky a (dámy prominou) sračky z města se do té ČOV vozí kolonami stovek cisternových návěsů velkokapacitních (dámy opět prominou) hovnocuců. Ty se pak na silnici řadí do fronty k otevřenému korytu přivaděče odpadních vod dlouhého asi 5 km, kam ty splašky a (dámy do třetice prominou) sračky vypouštějí. Papírna si vstupní kvalitu vody pochopitelně hlídá a pokud jde o její mikrobiologické znečištění, není o nic větší než u evropských přírodních povrchových vod v městských a průmyslových oblastech. A vyčištěné odpadní vody z papírny, které se nevyužijí přímo ve výrobě, se znova protočí přes tu ČOV. Jak taky jinak, když tam nikde nejsou žádné řeky, kam by se to dalo vypouštět jako u nás…

            9. Jak žijí (a umírají) lidé v Severní Koreji se dozvíte třeba z tohoto dokumentu:

            10. To natočili v holejch vodách – jak tomu říkali WV ?

            11. Myslím, že budeme moci považovat za úspěch, když se vám subjekt nezačne posmívat, že si myslíte, že Volkswagen točí filmy.

            12. Opravdu? Tohle je to nejchytřejší, čím jste chtěl přispět do diskuse?

            13. Pro vás je to nové až až. Opzimalizace nákladů se tomu myslím říká po vašem.

            14. Severní Korea je po pádu sovětského bloku na strašení málo, takže raději rovnou přejděte na ty gulagy. Pořád mi vrtá hlavou, kde se vzala ta masa zklamaných Američanů, která teď naposledy volila Trumpa. Ale nejspíš to budou jenom nějací škarohlídi, kteří nedokážou ocenit, že ve srovnání s bývalým stalinistickým režimem se jim pořád ještě žije lépe a radostněji: http://casopisargument.cz/2017/10/07/tretina-americkych-domacnosti-si-nemuze-dovolit-jidlo-pristresek-nebo-zdravotni-peci/

            15. Faktem je, že Ameriku na rozdíl od Severní Koreje nesužují hladomory a že tisíce Severokorejců riskují svůj život, aby mohli utéct do kapitalismu za šancí na lepší život. Faktem také je, že to jsou právě komunistické státy, které pošlapávají základní lidská práva a mučí a popravují politické vězně. Severní Korea je zářivým příkladem, kam dovedou zemi komunisté, když odmítnou kapitalismus a za svůj jediný program si zvolí zničení USA, které přitom každým rokem posílají do Severní Koreje tisíce tun potravin. Pokud chcete další fakta, přečtěte si příspěvky od Oty na začátku diskuse.

            16. Faktem je, že lidi vašeho ražení musí být hodně zoufalí, když teď už musí argumentovat i Severní Koreou. Co si pamatuji ze svého okolí, tak před rokem 1989 nikdo žít v KLDR nechtěl. Ani Ota není tak hloupý, aby tvrdil že v USA se dál obyčejným lidem plní jejich americký sen a dokazoval to pořadem, kterým skoro před dvaceti lety natočil John Stossel. Skoro polovina dnešních Američanů má problém platit svoje účty, není schopna si našetřit nějako základní finanční rezervu, zhruba třetina domácností pociťuje nedostatek jídla, hodně lidí nemá na důstojné bydlení nebo si nemůže dovolit zaplatit potřebnou lékařskou péči. Vy furt píšete něco o tom, že v kapitalismu přece bohatnou všichni, ale takhle materiálně blbě se u nás nežilo takovému množství lidí ani za toho pověstného Husákova normalizačního socialismu. Možná byste měl proto místo toho neustálého opakování jednoduchých pouček raději koukat na to, kam se ten úžasný kapitalistický svět za posledních 30-40 let vlastně posunul. Antikomunistickým svazákům se to vysvětluje hodně blbě, ale čím víc dneska budete navzdory realitě recitovat ty svoje principy ču-čche, tím víc bohužel roste šance, že kvůli deziluzi miliónů a miliónů nakonec příjdeme i o tu formální demokratickou svobodu. Aktuálním českým problémem přece není Jakeš ale Babiš, a zatímco klasické myšlenky evropské levice se postupně někam vytrácejí, tak renesanci naopak zažívají různé proudy, které se docela podobají italskému fašismu. Řekl bych, že lidem vašeho ražení je to vesele jedno: Hlavně, když tu přece nebude vládnout nějaký fiktivní komunismus.

            17. To co píšete, třeba mě přijde tak očividné, že nedokážu pochopit, jak to někdo může nevidět, stejně jako nedokážu pochopit, že to někomu může nevadit, ba že to přímo vítá. A vidíte, přesto jsme vy i já v menšině.

            18. Nevím, proč do diskuse o kapitalismu neustále cpete USA. Spojené státy jsou dost specifickou zemí, která rozhodně není ukázkou čistého kapitalismu. Bavme se tedy o kvalitě života lidí v Německu, Rakousku, Švýcarsku, to jsou klasické kapitalistické státy. A pokud mermomocí trváte na USA, tak prosím srovnejte kvalitu života Američanů s kvalitou života Severokorejců. A pokud se vám nezdá příklad Severní Koreje – čemuž moc nerozumím, protože je to ukázkový příklad socialistického státu vedeného komunisty bez špetky kapitalismu – tak jmenujte jiný socialistický stát a srovnejte kvalitu života jeho občanů ve srovnání s kvalitou života Američanů. Tak s čím přijdete? Kuba? Vietnam? Venezuela? Jsem opravdu zvědavý…

            19. Jistě můžete namítnout, že třeba v kapitalistickém Rusku se mají lidé ještě výrazně hůře než v USA kvůli horší zdravotní péči, horšímu životnímu prostředí, horšímu dodržování lidských práv apod. To je sice pravda, ale pořád si v těchto ohledech Rusové výrazně polepšili ve srovnání se socialistickým Sovětským svazem.

            20. Proč bych měl něco namítat kvůli kapitalistickému Rusku, anebo snad dokonce srovnávat život v USA nebo Severní Koreji? Pokud zkoušíte takhle primitivní agitky, tak vám evidentně unikají změny, které přinesl globální kapitalismus. Dnešní ukázkou čistého kapitalismu samozřejmě není Německo nebo Rakousko, ale naopak Rusko se svou oligarchickou verzí kapitalismu. Čína se svým komunistickým režimem dneska představuje nejrozvinutější světovou ekonomiku a pokud vás zajímá HDP na hlavu, tak nezapomeňte na arabské emiráty. Tohle všechno vám dneska relativizuje ten kdysi proklamovaný přímý vztah mezi demokracií a kapitalistickou prosperitou. Vy jste nejspíš ustrnul někdy na konci studené války, zatímco třeba i takový Pehe už před pár lety psal něco o tom, že globální ekonomika začíná být tím největším ohrožením tradičních liberálních hodnot.

            21. Ruští oligarchové nevznikli ze svobodného, tržního hospodářství, ale z korupčního napojení na stát. Oligarchové tak nejsou produktem kapitalismu, ale právě korupčního klientelismu, který v Rusku přežil od dob socialismu.

                Přechod na kapitalismus přinesl Číně největší ekonomický růst v jejích dějinách, to máte pravdu. Ale největší HDP rozhodně nedělá z nějaké země „nejrozvinutější světovou ekonomiku“.

                Globální kapitalismus má kladné i záporné stránky. Mezi ty kladné patří například to, že vyspělé firmy dávají práci lidem v chudších zemích, díky čemuž si my můžeme koupit levnější výrobky. Globální socialismus oproti tomu přinesl smrt stovkám milionů lidí, kteří byli popraveni, protože se nehodili do nové „lepší“ společnosti.

            22. Souhlasím s vámi, že srovnávat USA a Severní Koreu není fér. Férové je srovnávat, jak se změnila životní úroveň Korejců po rozdělení poloostrova na socialistický sever a kapitalistický jih. Všem je nám asi zřejmé, jak takové srovnání dopadne.

                Nicméně pro adekvátní srovnání nemusíme chodit tak daleko. Po válce jsme byli jedna z nejrozvinutějších zemí. 40 let socialismu nás srazilo na úroveň afrických států. Pokud například srovnáme výkonnost československé ekonomiky s naším sousedem – Rakouskem, který se nám v mnohem podobá, ale na rozdíl od nás se vydal cestou kapitalismu, tak výsledek je sám o sobě dostatečně vypovídající:

                

            23. Kvalita života ale není dána jen národním bohatstvím. Srovnejme například vývoj střední délky dožití u nás a v Rakousku:

                

            24. Ale jděte. Oligarchové vznikli v průběhu přechodu na tržní hospodářství, čili jsou produktem ekonomické transformace, V podstatě šlo o analogii onoho známého procesu prvotní akumuluce kapitálu, což de facto u nás potvrdil Václav Klaus onou rozsáhlou amnestií na konci svého prezidentského období. To, že HDP je klíčovým ukazatelem výkonnosti ekonomiky, se snad pořád ještě učí na škole. Zkrátka Čína teď v posledních několika letech soutěží o 1. místo v podílu na světovém HDP, čili stala se zemí, která dokáže hodně dobře zhodnocovat své hospodářské zdroje. Dozajista i díky tomu, že kdysi dávno se dokázala vymanit z koloniálního područí, takže přestala být odkázána na to vaše dobrodiní zahraničních firem. No a protože pak provedla úspěšný přechod na tržní hospodářství, tak se z ní stala dnešní stěžejní součást globální kapitalistické ekonomiky. Zvládla to tak úspěšně mj. i proto, že se nemusela zdržovat nějakými lidskými právy, přehnanou ochranou životního prostředí, přebujelým veřejným sektorem a dalšími maličkostmi, ktré ve svém důsledku jenom snižují efektivitu kapitalistického podnikání. Čína je tak dneska především živoucím důkazem toho, že kapitalismus ve skutečnosti žádnou demokracii nepotřebuje. No ale rozumím tomu, že se ten dnešní svět asi hůř chápe, což je nejspíš i důvod, proč se tolik lidí včetně vás raději obrací k té jednoduché, černobílé minulosti.

            25. Kvalita života je samozřejmě hodně komplexní činitel. Pokud se mu chcete věvat, tak asi budete muset začít používat Happy Planet Index nebo index GNH. Dokazovat vyspělost života v dnešního kapitalistickém světě nějakým srovnáváním toho, jak se žilo v letech 1948 – 1989 je logický klam, protože nebere do úvahy to, jak se sám kapitalismus potom dál vyvíjel. Je to prakticky stejné, jako když někdo srovnává kapitalismus poloviny 19. století s bukolickým věkem, který v agrání Evropě dozajista vládl po zrušení nevolnictví. Základní proměnu začal kapitalismus prodělávat po nástupu Tchatcherové, potom Regana, což pak na počátku 90. let vyvrcholilo tzv. neoliberální doktrínou. Pochopil byste to, kdybyste se místo studování životních podmínek v severokorejském skanzenu raději věnoval tomu, proč střední třída v USA na rozdíl od 60. let si už vlastně nedokáže ani udržet svoji životní úroveň, natožpak ještě vykazovat sociální mobilitu. Evropa je v tomhle ohledu pořád ještě atypická, protože se přes všechny různé tlaky ještě přidržuje konceptu sociálního státu.
                Ergo kladívko: Pokud v roce 1989 tržní hospodářství vytvářelo modernizační potenciál (což mimochodem připouštěl i Adamec a spol. při té své hře na perestrojku), tak ten byl bezpečně promrhán Klausovou hospodářskou katastrojkou. Samozřejmě, že se tak stalo s oficiálním zdůvodněním, že je třeba co nejrychleji dohnad zmeškaný vývoj. Takže dneska je třeba se ptát nikoli na to, co bylo před rokem 1989, ale jakých bylo za posledních téměř třicet let vlastně dosaženo výsledků. Tedy, pokud se chcete ptát k věci a s ohledem na budoucnost, a nikoli jenom furt do nekončna rozpitvávat nějakou už dávno skončenou minulost.

            26. Kolem těch ukazatelů už jenom slovíčkaříte.
                Pořadí států podle HDP na hlavu: 1. Katar, 2. Lucembursko. 3.Singapur. 4. Macao. 5. Kuvait.
                Pořadí států podle podílu na světovém HDP: 1. Čína. 2. USA. 3. Indie. 4. Japonskio. 5. Německo.
                Anebo neslovíčkaříte, ale nejste schopen pochopit ten rozdíl. Při měření výkonu ekonomiky jde pořád především o množství výrobků a služeb, které vyprodukujete. Mimochodem, kdyby EU skutečně dokázala vybudovat jednotný ekonomický prostor, tak se rázem stanem druhou nejrozvinutější ekonomikou na světě
                No a pokud jde o ten zbytek, tak jsem vám jasně napsal, že srovnávání někdejšího reálsocialismu s dnešním kapitalismem je zkrátka kravina. Ale pokud vás to baví, tak si v tom klidně pokračujte.

8. Abych to shrnul, vypůjčím si odtud
   https_colon_double_slash_www_dot_kulturni-noviny_dot_cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2017/40-2017/obzivlosti-volebni-bezmoc
   slova Ivana Hoffmana, kterého nikdo snad nebude podezírat ze sympatií k minulému režimu: „Už dávno jsem opět nevolič. Nikdy ale neříkám, že nikdy nebudu volit. Když se někdy objeví slušná strana, která bude mít v programu zrušení kapitalismu, rád ji svým hlasem podpořím.“

9. Kapitalismus od slova KAPITÁL. Starý fousáč Marx vytvořil teorii, která platí dodnes. „Trh bez přívlastků“ a podobné hemzy, těmi nás oblažovala parta ztroskotanců z prognosťáku, Václav Klaus, který chodil denně do práce, do prognosťáku a pan Ježek, který byl líný chodit denně do prognosťáku upoceně překládal jakéhosi Hajeka, tato skvadra zde ovládla politický život devadesátých let, neboť dle starého českého přísloví „lepší drzé čelo, než poplužní dvůr“.

10. Tribunovi blahopřeji k novému Trollovi – je obzvláště kvalitní, že dokázal vybičovat i takový otrlce jako (nejen) Hank – ať nám vydrží, bude z něho dobrej fackovací panák na schlazení žáhy až mne zase ten úúúžasnej kapík vytočí doběla.

    Mohl by nám nadělit pohádku kterak kapík nemůže za drahý máslo – apropo jaký je rozdíl mezi tím když se (na máslo nikdy) na něco stojí fronta nebo si to prostě nemůžu koupit neb na to nemám.
    A všimli jste si – byla někdy ve frontě na banány rvačka? Dneska by jeden riskoval ránu deštníkem přímo do kulí. Ve rvačce o máslo. Co je větší průkak režimu – fronta na banány nebo na máslo?

    1. Za drahé máslo můžou komunisti. A jestli ne komunisti, tak Rusové. To ví přece každé malé dítě. A jestli ne, tak je to fatální selhání školky a konečně by měl někdo ty staré učitelské strukrůry vyházet a nechat učit takové, co se nebudou bát říkat dětem pravdu. (Poznámka pro obzvláště uvědomělé: to byla ironie.)

       1. A chleba bude! A máslo bude… I smetana bude! I Fibich a Dvořák!!!
          Chce to jenom správně volit.

          https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/22228196_10210851075495450_1465850242465272534_n.jpg?oh=57a37fe888a4a7f24e25ef923145e4e5&oe=5A7FDAE2

    2. Tak já si jezdím pro máslo do kravína (a taky pro mléko, smetanu, sýry, jogurty, tvaroh a zmrzlinu…), takže takové mňamky, jako že se na máslo stojí fronty, mi zůstávají utajeny… Sedlák má těch kraviček (kterým on a jeho 14 lidí neřeknou jinak než HOLKY) několik set (taky 190 ha a vlastní mlékárnu a obchod s mléčným barem a posezením pro průchozí) a zatím prosperuje, tak kéž nám ho pámbu při zdraví a síle i nadále držeti ráčí…

       1. To jsem rád slyším, že tu ještě někde zústali sedláci, já už se bál, že vymřeli a byli nahrazeni importní odrůdou farmers (farmářů), tak jako se to tuším stalo u krav..

11. 5.10.2017 – 06:10
    Nerevar
    Kolik je v kapitalisty vlastněném státě šancí na založení politické strany, která by měla za cíl změnu politického zřízení a která by nebyla státní mocí neprodleně „rozpuštěna“? Nestyďte se, rozepište se.
    xxxxxxxx
    Nerevare, zajímalo by mě /zcela nezávisle na vašem pingpongu s nickem „iinfo“/, které „státní mocí neprodleně rozpuštěné strany“ máte na mysli a kterým z nich jste fandil.

12. Seale: K tomu, co jste odkazoval o té chudé třetině domácností, je asi dobré říct, že srovnání je vždycky obtížné, ale že průměrná životní úroveň u nás pravděpodobně za totáče nebyla vyšší a těžko by byla vyšší i dnes, kdyby nepřišel převrat.
    Lidi u nás byli zvyklí těžce si utrhovat od huby, aby si pořídili materiální statky jako bydlení, vybavení domácnosti, auto a podobně.
    Zdravotní péče je v USA problém, to je neoddiskutovatelné. Oproti naší situaci tehdy i dnes, kdy je kvalita nivelizovaná, jsou velké rozdíly v tom, na co tam kdo dosáhne.
    Špička lékařské péče byla v USA vždycky výš než u nás, včetně té pro VIP.
    Ale dá se říct, že pro obyčejné lidi naši doktoři dělali s tím, co měli k dispozici, co mohli.

    1. Na špičce nezáleží, podstatné je gró.

       1. S tím souhlasím, pokud je řeč o sociálním hledisku.
          Ale jinak se to tvrdit nedá.
          Hlavní význam špičkových medicinských pracovišť je v tom, že jejich zásluhou stoupá úroveň odborných znalostí a dovedností v oboru, a to v globálním měřítku.

    2. Pokud šlo o nějaké srovnání, tak především mezi tou oficiální Amerikou, kterou se ohání Info, no a pak mezi tou neviditelnou Amerikou, která je neviditelná právě proto, že se s ní žádný podobný propagandista ohánět nebude. Řeč je totiž o ideologickém mýtu, který je obecně znám jako American Dream. Mýtus je to proto, že samotná ochota tvrdě pracovat už dávno není zárukou sociálního vzestupu. Podle údajů z posledního sčítání lidu (2015) žije pod hranicí příjmové chudoby 43,1 milionů lidí, tj. 13,5 % všech Američanů. To je fakt příliš hodně na to, než aby to šlo označit jenom za problém třeba těch nových imigrantů, jak to učinil pan Info.
       Jinak pro pořádek dodávám, že pokud bych chtěl srovnávat naše poměry, tak zkrátka zůstanu v Evropě a mám o zábavu postaráno. Jenže to dnešní progresivní svazáci samozřejmě udělat nemohou, protože debata by se pak rázem stočila k otázkám fungování sociálního státu.

       1. Tvrdě pracovat, zbohatnou, ale nikdy se neptat, jak jsem vydělal svůj první milion. Ona totiž tvrdá práce není nezbytně totéž, co poctivá.

          1. První milion??? Sedm z deseti Američanů nemá podle nějakého šetření naspořeno víc jak 1000 USD. Asi půjde o hodně seriózní výzkum, když ten údaj uvádí i Ján Simkanič: https://www.noviny.cz/zijeme-si-skoro-jako-v-americe-od-vyplaty-k-vyplate/

             1. Na loserech beta nezáleží… jejda, jsem se nějak zdemokratizoval.

Komentáře nejsou povoleny.