Proč nezakončit rok 2017 s trochou optimismu? Ano, máme se dobře. Máme se velice dobře, lépe, než naprostá většina lidí na této naší společné a jediné planetě, v tomto jediném domově, který máme jako lidstvo k dispozici. Máme se dobře, tak co by na tom mohlo být špatně? Špatně je to, že nám to stačí, že se nechceme mít lépe, že jsme si nechali vsugerovat, že naše současná situace je vrcholem možného, že lépe být nemůže, že za ni máme být vděční a na nic si nestěžovat; že se máme spokojit s tím, že spousty jiných jsou na tom hůř a neusilovat o změnu. Ale kdo jiný by se o tu změnu měl pokusit, když ne my, co máme dostatek zdrojů na to, abychom si to mohli dovolit? Chtít to po těch, kteří žijí ze dne na den, z ruky do úst, je pokrytectví, alibismus a cynismus. Oni tu možnost nemají, my ano. Usilovat o lepší svět je zodpovědnost nás, co k tomu máme prostředky, jak materiální, tak intelektuální. Rezignovat na toto úsilí jenom proto, že se máme dobře, je zločin proti lidskosti. Už jenom proto, že po rezignaci bude následovat stagnace a po stagnaci regres. Pokud si myslíme, že zachráníme alespoň sebe, když se podvolíme současnému řádu světa, je to fatální omyl – sebe nezachráníme, jen protáhneme vlastní agónii, ve které nám jedinou útěchou bude sledovat, jak trpí ti, které jsme hodili přes palubu. Pokud nás tedy nestáhnou s sebou v zoufalé snaze přežít. Že to moc optimisticky nezní? Ale zní, jen je třeba to vidět ze správného úhlu: ještě máme dost sil, ještě máme dost prostředků, pořád ještě ze sebe můžeme tu apatii setřást a začít něco dělat. Můžeme skoncovat s vděčností za drobky s panských stolů. Stačí chtít. A nebát se. Nebát se myslet. Nebát se myslet jiný svět, svět bez nerovnosti, svět bez smluv na ochranu investic, svět bez rezervních měn krytých jadernými zbraněmi, svět bez úroků z fiat měn, svět bez kapitalistů a bez kapitalismu. Protože to, že se máme dobře, není zásluha kapitalismu. Ten může vše, co máme, zničit, ale nikdy nám to nemůže zaručit. To, co máme, nám nedarovali kapitalisté, ale všechno jsme to sami vybudovali vlastní prací, včetně práce duševní a práce minulé. Kapitalismus nemá ani za mák podílu na tom, že žijeme vy výhodných klimatických podmínkách v úrodné krajině, ani na rozmanitých historických okolnostech, jejichž plody sklízíme. Nenechme si namluvit, že jedině v kapitalismu je naděje, že jakákoliv změna bude k horšímu, že k němu máme nějaké závazky a povinnosti, protože nás vyrval ze spárů totality. Nevyrval, jen rudou nahradil hnědou a železo sametem. Vezměme kapitalisty za jejich vlastní slova o svobodě a mysleme skutečně svobodně, mimo triumfující paradigma. Nenechme se paralyzovat legendami o svobodě, demokracii, prosperitě a prokapávání bohatství. Udělejme to, dokud je čas. Odmítněme ideál konce dějin. Úroky, víza, deriváty, patenty a autorská práva nejsou žádné přírodní zákony. Sami jsme si je vymysleli, sami je můžeme změnit. Máme se dobře, ale můžeme se mít ještě lépe. Lepší svět pro nás nemusí být automaticky horší svět pro ostatní, ba právě na opak, stačí změnit paradigma. Není v tom snad dost optimismu pro všechny?
64 komentářů: „Máme se dobře, jen špatným způsobem“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
co se me tyka, tak zruseni nebo relativizace autorskych, patentovych, potazmo pak vlastnickych prav me skutecne zadnym optimismem nenaplnuje … takze kdyz uz, tak pro vsechny mimo jeste asocialnejsi grupy. pokud se skutecne domnivate, ze nekdo radostne a s usmevem na rtech bude ochoten obetovat x let vyzkumu a vedecke prace k tomu, aby pak vysledky sve prace „venoval spolecnosti“ a dostal za to misto licencnich poplatku tak maximalne rad zlate varecky, zrejme vas zklamu … ne, nebude. naprosta vetsina populace pracuje pro docela obycejne prachy, a pokud prachy nebudou, nebude ani snaha a vysledky,a tech par exotu, ochotnych pracovat pro nejake to „blaholidu“, vas opravdu nevytrhne.
Jinými slovy odmítáte neregulovaný trh. A jako nemožné označujete něco, co je ve vědeckých či vývojářských komunitách zcela běžné a čemu všichni vděčíme za pokrok. Protože pokud někdo něco vymyslí jen pro peníze, pak si to pro více peněz nechá pro sebe, i kdyby to měla být studená fúze, nebo lék proti rakovině.
Úroky, víza, deriváty, patenty a autorská práva nejsou žádné přírodní zákony. Sami jsme si je vymysleli, sami je můžeme změnit.
Sami jsme si je vymysleli?
Uroky a lichvu a derivaty, vymysl ktery dela z bohatych jeste bohatsi a z chudych jeste chudsi
to rozhodne neni vymysl „nas VSECH“ !!!
Ze potreba zmenit o tom zadna pochybnost, jen kdo ze ten dobry skutek konecne k dobru vsech(s vyjimkou lichvaru) vykona ?
Diky Cha za radu:-)
Ne ode mne, budou jini kteri Vam bezurocne pujci :-)
Allahova vira ma lichvu za zlocin a pujcuji bezurocne.
Pokud nevite maji v umyslu svuj system zavest celosvetove.
Likvidace derivatu a derivatoru je soucasti jineho pohledu na svet.
„Sami“, „všichni“ = společnost. Její pasivní většina se na tom podílí tím, že proti jejich používání skoro nic nedělá. (Potichu předpokládám, že nebudeš popírat existenci něčeho takového jako je společnost.)
„Kdo ten dobrý skutek vykoná“?
Každý, kdo se bude snažit co nejvíc fungovat mimo dosah systému nebo aspoň popularizovat možné i skutečné způsoby takového fungování.
P.F. 2018: Socialismus, nebo smrt!
Socialismus sockám!
PF 2018. :-)
Vy se posmíváte a ani nevíte, jak hlubokou pravdu jste nakousl. Tak já ji dořeknu za vás: Aby už nemusely být socky.
Jistě že ne, protože všichni budou (stejné) socky. Veselejší to nebude.
Heslo není posměšek socialismu, ale heslovitému vyjadřování. Něco jako Čechy Čechům, listí listonošům, a tak.
Je to prosté: buďto se podaří nějaká životaschopná forma socialismu, nebo pochcípáme. Jiná možnost neexistuje.
v tom pripade je treba zacit shanet parte, nebot zadna zivotaschopna forma socialismu neexistuje a jiz ze samotneho principu socialismu ani existovat nemuze.
Píšete nemůže, ale myslíte nesmí. A tak je to se vším.
Myslim skutecne nemuze, nebot socialismus odporuje geneticke vybave homo sapiens sapiens. U vcelek nebo mravencu se socialismem uspet klidne muzete, ale clovek ma biologicky danou touhu zajistit predevsim sam sebe a sve blizke. V uzkem rodinnem kruhu vam urcita verze socialismu, tedy kazdemu podle jeho potreb, kazdy dle svych moznosti fungovat take muze, ale jakmile opustite prostredi, kde se mezi sebou vsichni znaji a citi k sobe i jine, nez striktne ekonomicke vazby, dostavate se nevyhnutelne do situace, kde velka cast lidi bude hledat cesty a zpusoby, kterak onen socialismus oyebat a ziskat z toho nejake vyhody pro sebe. Flinkove a lemplove budou travit celou pracovni dobu v nadraznich putykach, protoze socialismus je nenecha chcipnout hlady, „obycejny clovek“ rezignuje na jakoukoliv snahu v ramci plneni pracovnich ukolu, protoze i kdyby si tlapky utlapkal, dostane za to misto penez akorat tak rad zlate varecky, nu a ti schopnejsi budou hledat zpusob, kterak sve schopnosti prodat nekde, kde je za ne trh ochoten zaplatit. Skutecne se domnivate, ze vyse uvedeny prostup vede k nejakemu celospolecenskemu rozkvetu ?
Socialismus vyzaduje, aby se socialisticky choval kazdy … Nebo alespon temer kazdy, tedy vyznamne vetsinova cast spolecnosti. Pokud v tom socialismu bude lidi, ochotnych pracovat pro nejake to „blaholidu“, nanejvys par procent, takovy system dlouhodobe fungovat proste a jednoduse nemuze.
ještě je možná varianta s kapitalismem zpátky na větev – ona evoluce zná a aplikuje i reverzní proces. ..)
To je nejpesimističtější prognóza, co jsem letos zaznamenala.
Raději smrt, než socialismus?
Nepřeju si, aby lidstvo pochcípalo. Nerevar podle mne ví, že „životaschopná forma socialismu“ není k mání, takže jeho věštba má jednoznačně temný obsah.
Zas to tabuizované slovo… Proč pořád tolik lidí dráždí až k nepříčetnosti? Kdyby se příští splečenskoekonomická formace jmenovala jinak, tak byste nějaký pokus její instalaci strávila? Nebo taky patříte do té majoritní skupiny zdejšího obyvatelstva s klapkami na očích, která si jiné možnosti uspořádání společnosti než ty dvě na vlastní kůži zažité neumí a ani si nechce umět představit? Nebo dokonce máte pocit, že žijeme v nejlepším ze všech představitelných systémů?
Za životaschopné společenské systémy považuju ty s dlouhodobým spontánním vývojem.
Na názvu nelpím, ani si o sobě nemyslím, že by mi chyběla představivost.
Je ale pravda, že Nerevarovo pojetí může být jiné, takže třeba doufá v životaschopnost systému naordinovaného náhle a s pomocí mocenského zásahu.
Pokud máte ráda spontánní vývoj, tak si už brzo asi přijdete na svý. Ukázalo se totiž, že Evropa, pokud jde o růst příjmové nerovnosti, považlivě zaostává za ostatními regiony. Už jí dokonce trumfla Čína a už vůbec se nemůže meřit s Brazílií, Indií nebo Blízkým východem. Jako první vyrazil po divoké stezce Macron s daňovou reformou, ve které by korporátní daň měla být postupně snížena korporátní daň z 33 % na 25 % a patřičně by se mělo snížit i zdanění dividend a finančních výnosů. Samozřejmě s zednářskou vírou, že když se bohatým snížím daně a současně upraví zákoník práce, tak přibude pracovních míst. Asi je netřeba se dohadovat, co to tak asi může udělat s Francií, kde se zatím radikalizovali hlavně ti příslušníci tzv. staré střední třídy. Tenhle svět se asi fakt definitivně zbláznil, když už i nobelista Krugman musí vydávat východní Evropu za příklad reginou, kde podobné reformy, eufemisticky řečeno, nesplnily očekávání. Neoliberalismus nefunguje? Tak to bude nejspíš tím, že ho zatím ještě bylo málo, takže se nemohly dostatečně uplatnit všechny ty úžasné samoregulační procesy.
Nejde o to, že bych měla spontánní vývoj ráda.
Nejsem Marx, nicméně si myslím, že se nedá říct, že měl rád způsob střídání společenských formací, které popisoval.
Pokud se pamatuju, tak registroval prvky nového ekonomického řádu uvnitř toho starého několik set let předtím, než se prosadily naplno.
klidně si poslušte, ale mě život v kapitalismu přináší velmi vitální rozvoj a zemřít rozhodně nehodlám…ale vám bránit rozhodně nebudu, nerevare.
LOL
Velmi vitální rozvoj čeho? Číslic na soukromém bankovním účtu? Napodobování statusových znaků vládnoucí třídy na dluh? Nenávisti vůči sockám?
Může prosím tu trollí entitu s nečitelným nickem někdo vypnout?
Můžu to zkusit, ale je to boj s větrnými mlýny. Berme ji jako názornou ukázku toho, kam vede svoboda v rukou přesvědčeného pravičáka – vždy je škodě druhých.
Zrušení úroků je úžasná idea. Zvlášť v kombinaci se zrušením autorských práv.
Jinými slovy, pokud bych dostal nějaký dobrý nápad, nemůžu si na jeho rozvoj půjčit (proč by někdo půjčoval bezúročně), nemůžu upsat akcie (neboť zákon na ochranu investic právě potenciálním podvodům v téhle oblasti předchází), dokonce ani nemám zajištěno, že z nápadu budu nějakou dobu těžit (ale do týdne mě okopíruje číňan).
Málokterá jiná kombinace idejí by byla přímou sabotáží rozvoje. :-)
Jakkoliv s omezením autorských práv se dá souhlasit, právní byznys s nimi spojený už požírá skoro víc než kolik majetku autorům chrání, ostatně proto takový rozmach freewaru tam, kde je materiál levný a práce drahá.
Zrušení úroků (resp. zákaz půjčovat úročně) samozřejmě nemá s volným trhem co dělat.
michal: Nastuduj si, jak fungují banky v muslimských zemích, včetně tamních poboček některých velkých nadnárodních bank – těch, které na tu hru přistoupily, aby si udržely místní zákazníky.
Mohu z vlastní praxe dosvědčit, že největší boom průmyslové a infrastrukturní výstavby na Středním Východě (podotýkám předem, že v jiných branžích než je těžba ropy, která naopak stagnuje) t.č. prožívá Saúdská Arábie (a do jisté míry i některé další země Perského zálivu); pro někoho kupodivu se na něm podílí i místní bankovní sektor. Snad není nutno dodávat, že zadarmo to jistě nedělá… Brzy zřejmě bude následovat Sýrie s obnovou válkou zničené ekonomiky a Írán, až se definitivně dostane zpod sankčních omezení. Tam všude se na výstavbě budou podílet muslimské banky.
Ať se to komu líbí nebo ne, úrok je právě to hlavní, co posiluje pozitivní zpětnou vazbu hospodářského růstu. Principiálně se tak hospodářský růst neliší od jiných procesů poháněných pozitivní zpětnou vazbou, včetně těch přírodních; za všechny je možno jmenovat třeba štěpnou jadernou reakci nebo rakovinné bujení. Pokud jde o přírodní procesy tohoto druhu, je každému jasné, že nemohou probíhat donekonečna v konečných systémech; jestliže nejsou včas zvenčí zastaveny, zastaví se samy zničením systému, který je hostí. Proto mi není jasné, proč je tak obtížné, aby lidi pochopili, že totéž platí pro ekonomiku, nota bene když úrok není důsledek působení přírodního zákona, ale lidský konstrukt. Ale právě o to jednodušší by pro lidstvo mělo být dohodnout se na tom, aby byl úrok nahrazen něčím jiným, pokud možno pro budoucnost lidstva méně nebezpečným.
Suma sumárum, situace je zcela jasná a přehledná: Jestliže zrušením pozitivní zpětné vazby nezastavíme růst ekonomiky, jehož hlavním cílem, příčinou i hnací silou je úrok, zničíme si planetu a tím i sami sebe. Naštěstí už dnes existují lidi, kteří se pokoušejí redefinovat podstatu peněz a jejich úlohu v ekonomice tak, aby ten nekonečný růst nepoháněly. Kdy (nebo jestli vůbec někdy) lidstvo dá na jejich návrhy a varování, to bude záležet na tom, kdy (nebo jestli vůbec někdy ) začne i v ekonomické teorii a praktické hospodářské politice fungovat Katzův zákon (ze sbírky Murphyho zákonů): Lidé se začínají chovat rozumně teprve až po vyčerpání všech ostatních možností. Bohužel v tomto případě vyčerpání všech ostatních možností znamená rozebrat si zeměkouli pod nohama, což by civilizace v současné podobě nepřežila. Nicméně zatím stále ještě je šance něco s tím udělat.
Banky, které fungují v duchu šaríje, si samozřejmě účtují přirážky, podíly na zisku, poskytují leasingy, jen tomu z náboženských důvodů neříkají úroky. Ale RPSN by se spočítat dala. Větší stabilita měn (a jednotek), v nichž se tam obchoduje, také budí dojem nižší „úrokové míry“.
Ale mluvit o islámu v Evropě v dnešní době je srovnatelné s hovory o provaze v domě oběšencově.
Konečně problém civilizace a ničení planety není problém 0,001% elity, ale prostého počtu populace. Elita má spotřebu třeba tísícovky chudých rolníků (zatímco střední třída deseti chudých rolníků), ale v konečném součtu přirodu zatěžují počty. Zredukujme (lépe humánně) lidstvo na 0,5 – 1 miliardu lidí a bude vyhráno. Západ tímhle směrem míří, snad to stihneme.
„Konečně problém civilizace a ničení planety není problém 0,001% elity, ale prostého počtu populace. Elita má spotřebu třeba tísícovky chudých rolníků (zatímco střední třída deseti chudých rolníků), ale v konečném součtu přirodu zatěžují počty. Zredukujme (lépe humánně) lidstvo na 0,5 – 1 miliardu lidí a bude vyhráno. Západ tímhle směrem míří, snad to stihneme.“
Co jsem čekal… Ani tak jednoduchá počty ti nejdou. Jestliže tři lidi na zeměkouli vlastní tolik majetku jako 3,5 miliardy, tak ten poměr zřejmě nebude 1:1000… Ti chudí rolníci nekonečný růst k ničemu nepotřebují. Ta tzv. elita je potřebuje podle okolností jako zákazníky nakupující nesmysly, jejichž potřebu nejdřív v jejich hlavách musela vytvořit, nebo jako kanónenfutr do válek vedených v zájmu té tzv. elity. Kdyby se svou životní úrovní a rozumnou spotřebou mohli spravedlivě podílet na ziscích, jimiž ta tzv. elita disponuje, tak by jistě neměli tak početné rodiny, což je víceméně obecně platná antropologická konstanta, jejíž fungování se dá prakticky ověřit na tolika příkladech, že se mi to vůbec nechce hledat. Ale ono by úplně stačilo, kdyby je ta tzv. elita nechala žít po jejich. Co mají třeba Nigerijci ze zisků Shellu, který u nich už desítky let korumpuje každou vládu a nádavkem jim ještě ničí životní prostředí?
Ale vyhýbáš se podstatě problému. Jak chceš zajistit nekonečný růst v konečném systému bez destrukce toho systému?
A pokud jde o redefinici peněz jako takových, sežeň si knihu Alberta Marténa Metafyzická teorie peněz. Nebo něco od zdejších autorek, které se tématem zabývají, Miluše Kotišové a dalších. (M.K. toho Marténa přeložila do češtiny.) Více viz tady: http://news.e-republika.cz/tiki-index.php?page=news-2016-4&pagenum=1
Vlastnění samo přírodu neničí, přírodu ničí zabírání prostoru a spotřeba zdrojů. A nechtěj mi namluvit, že ta se liší víc než o tři řády.
Kdyby bylo méně zákazníků, bylo by i méně aut, vykácených stromů, et cetera.
Dík za nahrávku na smeč.
Pseudopotřeba individuálního automobilismu byla v lidech vytvořena uměle v zájmu kšeftu a zisku prvního masového výrobce osobních automobilů. Kdyby si Henry Ford sobě vlastními predátorskými způsoby marketingu a reklamy nevyrobil milióny zákazníků nadšeně nakupujících Plechovou Lízu, individuální automobilismus by se nikdy nestal masovou záležitostí.
Více viz třeba John Howard Kunstler a jeho ironický způsob používání pojmu „happy motoring“ (viz http://www.kunstler.com) nebo příslušné kapitoly z knihy švýcarského filosofa Denise de Rougemonta Budoucnost je naše věc (vyšla i česky).
„…nechtěj mi namluvit, že se liší víc než o tři řády…“
Dá se spočítat, že liší. Nechce se mi to teď hledat.
Však také nikdo netvrdí, že islámské banky provozují charitu, jen nepůjčují na úrok, ale za podíl na zisku – a s tím implicitně i s podílem na riziku a ztrátách.
Nejen tak, často vstupují do firem svých dlužníků majetkově a personálně a podílejí se na jejich řízení.
A ještě něco. Tento způsob bankovnictví nepotřebuje spekulovat na tzv. finančních trzích ani emitovat fiat money a pak to ve všelijakých prezentacích s patřičným humbukem vydávat za ekonomický růst. Tento způsob bankovnictví podporuje něco, co mnozí v naší části světa z vlastní praxe už neznají a už vůbec to nepovažují za žádoucí způsob, jak si zajistit obživu – materiální výrobu. (Znáte ze svého okolí někoho, jehož životní ambicí by bylo nastoupit někam do fabriky?) Jenže těch jedniček a nul v počítačích se nikdo nenají…
Fiat money emituje především vláda prostřednictvím inflace. Méně pak komerční banky prinicpem multiplikace peněz a letadla. Celé to vychází z vaší :-) pošahané keynesiánské teorie, podle níž nesmí být žádná hodnota stabilní (jako byl např. zlatý standard) a peníze se musí točit. Nikdo je nesmí mít uložené v polštáři.
V tomhle jsou libertariáni a konzervativci zcela nevinně (max. využívají existujícho nastavení).
Nevzpomínám si, že bych tu se svými sklony k anarchismu někde explicitně hájil Keynese… Jestli to z některého z mých postů vyplynulo, což je možné, docela by mě samotného zajímalo, ze kterého.
Nicméně klíčová otázka stále zůstává nezodpovězená: Jak chceš zajistit nekonečný růst v konečném systému bez destrukce toho systému?
„Fiat money emituje především vláda…“
FED není vláda. Co je to formálně, to snad pořádně nevědí ani sami Američani, ale de facto je to konsorcium soukromých bank, které nekontroluje nikdo, především ne US vláda ani Kongres (tuto skutečnost nedávno výslovně potvrdil svým oficiálním zjištěním sám GAO, což je US nejvyšší kontrolní úřad). Z toho vyplývá, v čím zájmu především funguje. Je to sice americká instituce, ale že je dosah jejího diletantského finančního bastlířství zvlášť po roce 2008 globální, o tom snad nikdo nepochybuje.
Ani ČNB není vláda. Stačí si přečíst Ústavu. A mimochodem, je to vydáváno za jednu z největších ekonomických vymožeností.
Máte pravdu, ovšem jen a pouze v rámci paradigmatu kapitalismu. A to není jediné možné, byť se lidé jako vy snaží seč jim síly stačí, aby ostatní žádné jiné myslet nechtěli a neuměli. Základem pokroku je ovšem vždy myšlení „out of the box“.
Ale nikoliv kapitalismu, ale přirozené lidské touhy užívat si vzácné statky, předstihnout odstatní a být obdivován. Kapitalismus nebo přesněji tržní systém vznikl právě proto, že taková je lidská přirozenost.
Jiná paradigmata potřebují nadělat ze všech vojáky (fašismus), socky (mírnější formy socialismuz) nebo vězně (KLDR, SSSR).
Přirozenost = to, co jsme zdědili po opicích. (Jak by asi dopadla zeměkoule, kdyby paviáni dostali do rukou jaderné zbraně?) Dokud tu „přirozenost“ nedokážeme eliminovat rozumem a společnost řídit s jeho maximálním nasazením, nemáme právo označovat sami sebe jako Homo sapiens. Paradigmata použitelná pro tento účel jsou jistě i jiná než tebou uvedená. BTW, to současné jedině přijatelné dělá z lidí co? Spotřební materiál pro provoz kapitálu a výrobu zisku. (To nemám ze sebe, ale od Stanislava Komárka, který na různých místech svých knih používá podobenství lidi = palivo nutné pro pohon společenského pokroku…)
Budu se opakovat, ale toho není nikdy dost. Katzův zákon: Lidé se začínají chovat rozumně teprve až po vyčerpání všech ostatních možností.
„Mickey Mouse Protection Act“ na věčné časy a nikdy jinak. 2023, to už je za chvíli, je nejvyšší čas začít lobbovat o další prodloužení ochrany „autorských“ práv, tentokrát nejméně na 120 let od zveřejnění nebo úmrtí autora. Ono nejde o to, že právnické manévry kolem „autorských práv“ prožírají víc majetku, než tzv autorům chrání. Tyhle náklady vždy zaplatí zákazník a k zakoupenému dílu dostane „bonus“ v podobě „ochrany“, která mu při každé konzumaci toho poctivě zaplaceného díla bude připomínat, že nemá krást, nebo o něm někam hlásit, co si strká za média do mechaniky a kontrolovat, zda tak činit smí, a po několika letech mu může řádně zaplacené dílo nadobro a definitivně znepřístupnit, protože někdo už tento typ ochrany přestal podporovat a nová zařízení a sw už takto chráněný obsah neotevřou. Jde především o to, že „autorská práva“ a patenty se dají krásně použít k likvidaci nepohodlné konkurence, zejména kdyby ta konkurence měla být začínající a nedisponovala fondy na dlouholeté právní bitvy. Účelovost takzvané ochrany autorských práv z Hollywoodu, Microsoftu a dalších četných autorskoprávníků čouhá jak sláma z bot.
„Krad starý Mates jako straka,
u bohatce, i u žebráka.
Pak, nerozmýšleje se dvakrát,
dal do pokladny vše, co nakrad.
A nápis zhotovil si na to:
Soukromé vlastnictví je svato!“
(c) Jiří Haussmann – 1923
Kromě dalšího jde i o účinný prostředek proti svobodnému šíření informací. zakázali psát a zakázali zpívat – není to roztomilé?
Pan prezident Zeman jistě dobře ví to, co říkal už blahé paměti Kalousek. Jen se u toho nestrašilo migranty ani EU. Shodnou se i ekonomicky na tom, že se nejen my lidé aktivně vydělávající máme vzhledem k výšce mezd nejlépe v historii, ale ze i duchodcie „nezabije“ poplatek za den v nemocnici á 100kč. Ekonomicky realismus pana prezidenta směrem k největšímu daňovému ráji Evropy – a to Rusku (12% rovná daň) je zarukou, že to co plánoval pan Kalousek a Schwarzenberg dokoná on s Babisem. Tedy on coby „levičák“ spolu s oligarchou, co okrádá daňové poplatníky stejně úspěšné jako hlupáky ze západu co za konvergenci k vyspělým zemím západu z rozvojové země sovětského bloku platí miliardy eur, abychom si mohli dovolit postavit dalnice a vlakove trate, kde.vlaky jezdi rychleji než lokálka že Smíchova na Karlštejn a jakou jezdili proletáři na západě ještě v dobách, kdy přes špínu na oknech vagónů ČSD nebylo za bileho dne vidět ven.
Holt úroveň naší buržoasní demokratické tolerance i k jinak vyhřezlé třídní či rasově nenávisti je pořád ve srovnání se Západem neuvěřitelná. Přitom věšet a popravovat liberalne a konzervativně smýšlející občany začali komunisté, co.prohrali „svůj (třídní) boj“ už pár dnů po svém převratu v roce 1948. Ale Havel chtel samet. Naivní dobrák.
Viz tento titulek o tom co plati ode dneška v Nemecku – „Až miliardová pokuta pro sociální sítě. Německo chce zatrhnout nenávistné komentáře“.
Myslím, že Schulz a Merkelova se už postarají aby se tyhle vymoženosti rozšířily i na divoky Východ.
Já to říkám pořád, vy byste měl mít vlastní blog
Take Vam Tribune preji hodne zdravi a uspesny rok.
Kritizovat kapitalismus šlo dříve mnohem lépe než dnes. Za minulého režimu jsme totiž mohli spolu s vládnoucími komunisty tvrdit, jak jsou na západě dělníci nespravedlivě vykořisťováni imperialisty, kteří si nechávají nadhodnotu, jež dělníci vyrobí. Mohli jsme tvrdit, jak máme moderní zdravotnictví, efektivní výrobu, svobodnou společnost, jak nám na západě závidí, a proto naše pole decimují americkým broukem – mandelinkou bramborovou. Mohli jsme si říkat, že kapitalismus stejně brzo padne, protože komunistická revoluce zvítězí na celém světě.
Jenomže to nebyl kapitalismus, ale socialismus, který padl. S ním padly i hranice a my jsme na vlastní oči viděli, že všechno je jinak, než jak nám tvrdili.
Viděli jsme, že dělníci jsou na západě vykořisťováni tak, že berou několikanásobně větší plat než naši dělníci. Viděli jsme svobodné lidi, které nikdo nezavírá za jejich názory nebo za poslech zakázané rádiové stanice. Vzpomínáte si na ten šok, když jste poprvé na západ od nás viděli ty upravené a čisté vesnice a obchody plné nejrůznějšího zboží, kde ani nemusíte čekat ve frontě na košík a kde se na vás paní za pokladnou vždy mile usměje? Pro mě to byl šok.
Stejně tak jsem netušila, o kolik let napřed je západní medicína před tou naší. Třeba že je dialýza dostupná všem lidem a ne jen pohlavárům z ÚV. Vzpomínáte si, jak nám tvrdili, že máme nejnižší kojeneckou úmrtnost na světě? Opak byl pravdou. V 90. letech patřila ČR se svými 19 ‰ kojenecké úmrtnosti k nejhorším státům v Evropě. Dnes patříme s 2,9 ‰ k nejvyspělejším státům v Evropě. Po válce jsme byli jednou z nejvyspělejších zemí s nejdelší střední délkou života. V roce 1989 jsme byli hospodářsky na úrovni Albánie a ve střední délce života nás kapitalistické státy předběhly o celé 4 roky. Komunisté tak každého člověka připravili v průměru o 4 roky života – pokud ho rovnou nepopravili nebo neumučili ve vězení. Ihned po převratu začala naše střední délka života růst, a dožíváme se tak dnes místo 70 let v průměru 78 let.
Protože komunisté nedokázali řídit hospodářství, tak byl stále něčeho nedostatek. Od barevných televizorů, přes auta, stavební materiál až po slavný toaletní papír. Dnes se vám již nestane, že byste přišli do obchodu a tam byste se dozvěděli, že třeba toaletní papír není, protože si ho pan prodavač schoval pod pultem pro své známé. Ani na maso se už nemusí stát hodinové fronty s nejistým výsledkem. Co se týče efektivity práce, ta byla za komunistů žalostná. Uran nám sebral náš věčný přítel Sovětský svaz, v zemědělství muselo pracovat 5x tolik lidí než dnes. Spousta fabrik musela zkrachovat, když byla odkázána na boj s konkurencí západních firem. Teprve za kapitalismu jsme zjistili, že kyselým dešťům můžeme zabránit odsířením uhelných elektráren a že do řek se mohou vrátit ryby a raci, které jsme považovali v naší společnosti za neživotaschopné. Komunisté na kvalitu životního prostředí a zdraví lidí jednoduše kašlali.
Pokud dnes na naše území přijede cizí armáda, tak pouze s naším souhlasem za účelem společného cvičení. A ne proto, aby nás tu okupovala a střílela do našich lidí. I to je příjemná změna.
Ovšem největší změnou po přechodu od komunistické totality na kapitalismus byla svoboda. Lidem už nikdo neříká, co mají číst, co smějí říkat ani koho mají volit. To jsme si za totality nedokázali představit, že jednou bude možné. Děti mohou studovat, kde chtějí, třeba i v cizině, a nikdo se neptá na původ jejich rodičů, nebo jestli chtějí vstoupit do strany. Lidé mohou cestovat kamkoliv na světě a kdekoliv se usídlit.
Komunismus už dnes netáhne je to s ním čím dál horší. V posledních volbách docílili komunisté nejhoršího výsledku ve svých dějinách – pouze necelých 8 %. Dnes už není tajemstvím, že komunisté pronásledovali, věznili a mučili své odpůrce všude na světě, kde měli tu možnost, jako u nás, a páchají tyto zločiny i dnes, tam, kde se ještě drží u moci. Proto nezbývá než doufat, že i komunisté a jejich zločinné praktiky skončí na smetišti dějin co nejdříve.
Samozřejmě že nic není černobílé a kapitalismus s sebou přinesl i nové problémy, na které jsme dříve nebyli zvyklí. Ale lidé se dnes objektivně mají lépe i přes všechny ty úroky, deriváty, patenty a autorská práva. A komu se stýská po komunistech, může se svobodně rozhodnout, že se přestěhuje do země, kde dodnes komunisté vládnou a kde neznají ani úroky, patenty nebo autorská práva. Díky nové svobodné společnosti ho tu již nikdo nebude držet za plotem pod elektrickým proudem. A nebo může alespoň nadávat na současné zřízení na internetu. To by za komunistů nemohl.
tohle je opravdu těžký bullshit – ale zase je vidět, že svým článkem, Tribune, jste kryptofašistům opravdu hnul žlučí, ostatním jste dal podnět k zamyšlení, protože co po nich v podstatě požadujete, je poměrně zásadní oběť a změna na osobní úrovni, kterou je schopno nemnoho lidí … říká se, že na skutečný socialismus lidé nebyli dostatečně duševně vyspělí, že kapitalismus masy oslovuje svými nízkými pudy a rezignací na zodpovědnost, kterou většina odmítá, proto taky dnešní korporátní agresívní propaganda s nulovou myšlenkovou hodnotou má takový vliv na masové libido, které ve své podstatě vládne zakrnělou vlastní vůlí a atrofovaným rozumem průměrného ovčana – Tribune , přeji Vám vše nejlepší do nového roku. ..)
Ano, vlastně máte pravdu – chci oběť. Ale oběť práce, duševní práce, neboli myšlení, nikoliv oběti materiální či lidské. Ale jak se ukazuje, už tohle pochopit je nad možnosti většiny lidí. Kupodivu ani ne tak intelektuální, jako morální.
souhlasím – intelektuálně to není tak složitý, ale realizace a v podstatě každodenní snaha o lepší svět a člověka, dá tak zabrat ( bolí, likviduje, dokáže i zabít) , že to drtivou většinu odradí, chce to silné a nebojácné charaktery, kteří ukážou směr a svým příkladem spolupráce a smysluplným tvořením, které bude mít výsledky a důstojnou perspektivu na sebe přirozeně navážou ostatní ( jasná pravidla pro všechny, kde zkratka jenom k rychlému osobnímu blahobytu a svévolné moci nebude žádoucí a nebude mít žádný společenský význam ). ..)
Západ svoje dělníky prostě korumpoval. A pořídil to velmi levně, když se člověk podívá na grafy příjmové nerovnosti třeba v USA. Ale i kdyby to tak nebylo, i na tom Západě platilo a stále platí, že ačkoliv se tam mají lidé dobře – a rozhodně ne zdaleka všichni, Západ není jenom Německo a není jenom to, co chceme a máme vidět – pořád se neměli tak dobře, jak by se mít mohli a Západ svoji prosperitu nevyužíval k povznesení lidstva, ale naopak, jeho prosperita pramenila a pramení z útisku a vykořisťování. Je prostě fakt daný podstatou kapitalismu. Pro někoho je to výhodné, pro mnohé je to přijatelné, spousta to ani neodkáže pochopit, možná je to pořád lepší, než války, ale tak to je. A tak jako na své „geny“ dojel reálný socialismus, dojede na ně i reálný kapitalismus. Jediný rozdíl je v tom, že kapitalismus před tím ojede a dojede celou planetu, a to nikoliv jako důsledek selhání či nedokonalosti, ale jako důsledek svojí predátorské podstaty.
brilantní analýza nabitá čísly, Janko, kterou lze jen „zpochybnit argumenty“ typu „bullshit“ ostatně poněkud více poodhalující intelektuální úroveň oponenta.
Dají se najít i další, úrovní se cenou (za kolik našich platů jsme koupili my v lido-demo Travanta, Š 120L a za kolik západní Němci své Opely, Fordy a další). Nicméně je velmi dobré se podívat na věc pro život zcela běžnou, kterou každý zná – úroveň služeb, pohostinství, úroveň veřejné dopravy a dopravy vůbec,čistoty ve vlaků, úrovně obslužného personálu (služby coby eknomický pojem – jsou lingvisticky odvozeny od slova SLOUŽIT) a vše to co měl socialismus za „buržoasní přežitek“ a co nakonec zlomilo komunistům VŠEHOMÍRA vaz.
Ano, ta prostá lidská POTŘEBA SPOTŘEBY. Neb každou ekonomiku táhn e spotřeba a ne nějaký smradlavý průmysl, ten dnes dominuje jen v rozvojových zemích. Nejvyspělejší země jej nepotřebují téměř vůbec (podobně jako zemědělství). Bohatství generované globálním obchodem a technologickými inovace jako zdroj je jasné mezi TOP 5 nejbohatšími zeměmi. (Lucembursko, Norsko, Nizozemsko, Austrálie, Dánsko).
Ale podívejme se na pár dat ohledně obchodu, to co každý z nás zná a má obchody na každém rohu.
VNITŘNÍ OBCHOD A SLUŽBY
Na jeden obchod připadá
v Československu 235 obyvatel
NDR 142
v západní Evropě 93
USA 88
Na jeden m2 prodejní plochy připadá
v Československu 5,1 obyvatele
NDR 3,5
v západní Evropě 2,7
USA 1,5
Na jednu prodejnu připadá
v Československu 2,5 pracovníka
NDR 3,1
v západní Evropě 3,3
USA 6,5
„Ve spotřebním zboží byl nedostatek dlouhou dobu absolutní, aby se pak tu a tam proměnil v nedostatek relativní nebo neviditelný. Relativním nedostatkem rozumíme zde např. tak omezený výběr, že zákazník se pouze může rozhodnout, zda ano či ne, a dále, že různé druhy zboží čas od času zmizí z obchodu, aby se v nich zase objevily po měsících (bývají to banální, ale nicméně důležité druhy zboží, jako např. toiletní papír).
Meloucháři nepracují jen odpoledne či večer; pracují někdy ve své pracovní době, jsou-li zaměstnanci podniku služeb na svůj účet a konkurují tak svému vlastnímu socialistickému zaměstnavateli. A poněvadž není žádný organisovaný trh a poptávka převyšuje nabídku, je třeba podplácet, což se děje v měřítku hodném Orientu.
Nejvýrazněji se to projevuje snad ve všem, co se týká automobilů, kde údržbářské dílny nestačily zdaleka ostatně dosti pomalému růstu počtu automobilů. Nicméně se jezdí, neboť jedni si dělají údržbu sami, jiní mají svého vlastního meloucháře. Nešťastní jsou ti, kteří závisejí na oficiálních podnicích. Tříměsíční lhůta na opravu není nic zvláštního; když chce někdo jezdit v trochu přijatelném termínu, musí zahájit obtížné jednání stokorunovou bankovkou a to jenom, aby byl vyslechnut. Tento ohromný systém práce „na čemo“ se všemi ztrátami materiálu, času a daní je v podstatě státem tolerován. Jednak je nemožné to dělat jinak a jednak je to méně nebezpečné než dovolit pracovat soukromým i když malým podnikům, efektivním, poněvadž bez
zbytečné administrativy vedle národních či komunálních podniků, které by nedokázaly hrát ani roli outsidera.
Z knihy Jaroslava Teplého REKONSTRUKCE ČS.SOCIALISTICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Přeloženo z francouzského originálu „ECONOMIE NATIONALE DE LA TCHECOSLOVAQUIE CONTEMPORAINE“, který vyšel v Paříži v roce 1976.
Chápu, že všechny tyto „nedostatky“ byly bohatě kompenzovány zvýšeným vývozem ingotů teroristům do Sýrie, pardon bojovníkům za svobodu proti zlým Žídům, BAASistům a do Socialistické Džamaharija s. Kaddáfího Semtex ze Synthesie, který tam osobně vezl agent StB jménem Bureš jeho civilní jméno je všem známo jako Babiš (ale je možné, že i toto je pseudonym:-)
otík je takový snaživý pranker zdejších stránek :) , takže čím více konzumu, tím více demokracie ( to je něco jako u Vietnamců s pověstnými pruhy jedné nejmenované nadnárodní firmy, kterou taky prezentuje dětská práce ) – tak trochu nám chlapec zapomněl na jednu službu, nejstarší povolání světa, jaký je asi průměr obyvatelů na jednu prostitutku dnes a jaky byl za socialismu, počítám, že tady nastal ten největší progres ( původně jsem se chtěl zeptat na lékaře a jejich pacienty, ale to by mohl otík vzít jako provokaci, dnes přeci zdravotnictví není služba a poslání, ale byznys a kšeft , který nemá žádné mantinely … ani finanční). ..)
zdravotnictví dnes a socialismu nejlépe srovnáme DNES a TENKRÁT v průměrném věku dožití, stejně jako to srovnání provést čistě jen TENKRÁT U ČSSR, a nějaké země ZÁPADNÍ EVROPY. Ale daly by se najít i jiné signifkantnější věci, třeba vývoj počtu sebevražd – od roku 1948 dodnes. Dnes je nejmenší od doby kdy se začala statisticky měřit, tedy od roku 1876. A kdy jich bylo nejvíc mimo roku 1926, je pak památný rok 1971. Rok prověrek a počátku Husákovy normalizace. Prý šťastné to doby začít plodit děti. Jak zpívá Chinaski, „Jsem silnej ročník 70“. Že si rok nato začali lidé brát životy nejspíše souvisí s jedním z těchto tří důvodů
1) převodem psychiatrických ambulancí pod OÚNZ
2) omyly a přehmaty maturitních komisí při hodnocení písemných prací z ČJ na téma „Poučení z krizového vývoje“
3) ideologickou subverzí americké CIA známou jako „false flag“, aby zakryla americká zvěrstva na civilních obyvatelích Vietnamu
hmm, otík nám bere drogy :) tak tady je jedna písnička, která se s tím nemazlí a žádnou srandu nezkazí – https://www.youtube.com/watch?v=yem-Nak4aG8
Jako obvykle: Jestli ten text není opsaný z nějaké prorežimní učebnice, tak je důkazem úplné absence představivosti a strachu o to málo, co nám ředitelé zeměkoule ještě milostivě dovolují mít. Jako kdyby jediné dvě možné formy uspořádání společnosti byly reálný socialismus ve formě z doby před r. 1989 a současný globalizovaný kapitalismus.
Klapky z očí dolů. Dnes je nutno zabývat se hrozícími globálními průsery způsobenými stávajícím systémem a ne pořád kopat do mrtvoly zřízení zesnulého před 30 lety.
(To poslední ode mě je reakce na vstup nicku Janka.)
„Však byť měl Čech již všechno ve svém klínu,
čeho si v nejbujnějších snech svých ždál –
to lidské moře nezná odpočinu,
Ty též ho neznej, stále měj se k činu,
dál, Národe náš drahý, věčně dál!“
K novému roku všem zúčastněným a zejména Tribunovi s Janem Nerudou a s přáním mnoha úspěchů vinšuje
XY ;-)
Volič:
„Jste národa, říše,
parlamentu chlouba!
Jsem už z toho všeho
na mou duši – trouba…“
Tenhle epigram vydal roku 1909 v jedné knížečce Brňák jak Brno Vavřín Brunovský. Jeho malý nakladatelský krámek se nacházel na rohu Zámečnické ulice a dnešního náměstí Svobody, a podle důvěryhodných internetových zdrojů se mělo jednat o oblíbené místo schůzek česky píšících brněnských literátů a kulturních pracovníků. Berte proto prosím tento můj novoroční vinš jako důkaz, že Brno přece jenom není tak daleko, ač poukazy na takzvaný pragocentrismus patří už historicky dlouho mezi oblíbené politické argumenty. Čímž se tedy rovněž připojuji k přání, abychom i ten nový rok tady všichni svorně přežili :-)
No, to jste mě s Brumovským dostal. Tenhle Brňák volbou (rodem z Lanžhota) mi už úplně vypadl z paměti, zato jiný takový, dosud zde intenzivně žijící Kanaďan Don Sparling (English or Czenglish? Svého času také vedoucí Slováckého krúžku v Praze (sic!)) k naznačenému tématu centrum a periférie vždy zlomyslně podotýká, že my Brňáci na rozdíl od Pražáků víme, že žijeme v provinčním městě… :-)
Určitě tu přežijeme, nějaký Ota a jeho deriváty nás nerozhází…