Jen jedna ze řady silných tezí Apoleny Rychlíkové z textu Rodičovství v pozdním kapitalismu:
Ani víc než sto let od zavedení osmihodinové pracovní doby nemáme odvahu realizovat takový systém, který by lidem práci ubíral, ne přidával a zároveň by mohli ze svých výplat normálně žít. Tlak, který dnes zažívá většina mužů, strach ze ztráty zaměstnání, obavy, že nedostojí svému „úkolu“ a selžou, jsou obrovské. Dá se to srovnat s vyčerpáním a frustrací, které s sebou často nese práce matky na plný úvazek. Představa, že to mužům vyhovuje, je mylná. Nést na svých bedrech většinu finanční odpovědnosti a téměř nevídat vlastní děti není nic příjemného, stejně jako automatická výhradní péče matky.
Možná je můj předpoklad, že průměrný selsky rozumný Čech nejenom tento citát, ale celý text zařadí do škatulky feminismus a šmahem smete se stolu, mylný. Spíš se ale bojím, že ne. Přitom je-li toto feminismus, pak je nám feminismu třeba jako praseti drbání. Jenže já na tomhle nic feministického nevidím, pro jsou takovéto myšlenky jen výrazem elementární příčetnosti a orientace v našem světě.
Tribun 
V textu není ani zmínka o patriarchátu, mačismu, sexismu, … tak nevím. Dostal někdo konečně rozum, nebo jen nevýznamná odchylka od většinového trendu?
Nevím proč tolik canců – jedna přes prdelku by to spravila.
Feminismus, protože v názvu se nemluví o mateřství, ale o rodičovství? Ten výňatek je ale hlavně o sebedisciplinaci. Osmihodinová pracovní doba je dneska hlavně na papíře, protože pro každého běžného managera je jednodušší naplánovat lidem přesčasy než přijmout potřebný počet zaměstnanců. Ženy zažívají v práci úplně stejné tlaky jako muži a tzv. tradiční rozdělení rolí se myslím už nepromítá do vědomí, kdo by měl správně nosit domů větší výplatu, jako tomu ještě bylo v 90. letech. V tomhle ohledu dnešní „společnost výkonu“ už nejspíš stačila nastolit tu ideální rovnost. Jak píše Byung-Chul Han: Svůj pracovní tábor si nosíme v sobě. Zůstaly tak akorát různé idealistické představy, jak bysme v tom systému, který si udělal boha z pracovního výkonu, měli vlastně žít, trávit volný čas a starat se k tomu třeba ještě o rodinu.
Byste se divil jak je archetypální konzervatismus speciálně ČECHŮM vlezlý pod kůží. No a kdo se chde ještě zesměšňovat ideologickými žvásty o „vykořisťovýní“ : – „megainflaci“ – “ stovky lidí na jedno pracovní místo“ – ať si přečte denní zprávy.
Za všechny tato
https://www.novinky.cz/ekonomika/445703-cesko-je-blizko-plne-zamestnanosti-firmy-shaneji-lidi-stale-hur.html
Nicméně „megainflaci“ nastartuje dozajista „LICHVÁŘSKÁ“ reposazba zvýšená z NULY na 0.25%. Co tam máme ještě? Chudobu, vykořisťování? Tak proč se už měsíc nedá projet A9 Autobahn Richtung Graz/Maribor? To jako ti vykořisťovaní tak usilovně makoají že jezdí každý sám zrovna tímto směrem neustále DO a Z PRÁCE?
Kdepak, realita je pravý opak, teď v této situaci úplně zcela pravý opak, je to jako tvrdit, že na poušti je zima a mokřady…
Nicméně pozor, s autorkou, jinak skutečnou feministkou, ovšem ve věcech kterou opět průměrný Čech zaměřený na konzervatvně nacionálně socialistické resentimenty rozhodně nepochopí, je právě to co teď hýbe amerikou. Speciálně skandále „Damore against Google“. Nativity against iInclusion.
Ano, je to adopce politicky korektního, inkluzivního přístupu k těm, kteří jsou nějak znevýhodněni. Nejvíce znevýjhodněny je „menšina“ která ovšem početně tvoří většinu. Ženy. Konzervativci by chtěli, aby ne svým manželům a jim samotným – ale TFUFTAJXL – SPOLEČNOSTI, či NÁRODU, těmto mytolickým, nikdy fakticky neexiastujícím hydrám, které nemají hlavu, ani srdce, ale mají tisíc a jednu frustraci a zírá z nich závist, nenávist, frustrace, ukřivděnost, touha po pomstě všem domělým nepřátelům toho, že ve finále žádný národ, žádná společnost jako celek, ale každá pavlačová domácnost a každý jeden její obyvatel – uvažuje jako zhrzený, frustrovaný človíček, který ví, že on sám nikdy nic nebude znamenat, jeho jméno, jeho identita je každému lhostrejná, tak se snaží přitulit k nějaké větší a silnější AUTORITĚ, stačí aby měl pak v pase název státu a „pak už může být na něco hrdý“.
Lhostejno, že cestuje do cizí zeme s paštikami a konzervami jako žebrák.
Takže co je feminismus? Především uvědomění si mužů, že se rodina bude mít dobře tehdy, když má žena maximální prostor pro seberealizaci, což znamená od porodu dělit se o všechny povinnosti DVĚMA, o péči o díte i o domácnost. Hlídání nemocných dětí napůl, začíná to už střídáním na mateřské, jak je běžné ve vyspělých nejen civilizačně, ale především EKONOMICKY. Pak se bude muset každý buržoust při příjímacím pohovoru bude muset na to jak to mají s dětma, ptát i chlapů. Resp. už se ptát nebudou, prostě vezmou, že zátěž péče o rodinu bude prostě přesně vybalancována a že tedy když muž a žena budou chybět v práci nějak rovnoměrněji, že to i milému buržoustovi způsobí méně problémů, než když muž bude moci být „vytěžitelný“ vždy neustále (a podle toho pak s ním bude i zacházeno:-) a žena skoro pořád na nemocenské anebo rodičovské a zudíž po jistou dobu téměř nezaměstnatelná. Proč je nejvyšší životní úroveň ve Skandinávii? Protože tam platí politická korektnost, inkluze, ekologicky tvrdé limity pro výrobu a spotřebu energie se zaměřením na obnovitelné zdroje, a společenská afirmace pro ty skupiny, které jsou sociálně znevýhodněné. Což znamená i genderově a etnicky.
Takže co je feminismus? Na tom, že kvoty pro velké společnosti na zastoupení v managementu se u nás shodne levý i pravý extrém (fašisté a komunisté – tedy KSČM na straně jedné a Vandas na straně druhé) a na dále pak náš politický mainstream
– neoliberálové z ODS a i socialisté z ČSSD. Kdo je tedy profeminista? Z hlediska partají, tedy to málo co zbývá z liberálních stran většinou mimoparlamentních. jsou to Zelení, Piráti, Bursíkoův LES a našlo by se pár osvícených lidí z TOP 09 a ANO. Takže rozhodně bych do otázek feminismu netahal vousaté dědky jejichž prognozy se každým dnem stávájí nejen směšnějšími, ale tak nesmyslnými jako snad žádná ideologie NIKDY NEBYLA (průmysl 4.0. člověka a tedy proletáře, údajně nositele všech hodnot a hlavně NADHODNOTY – tak ve finále nikdy nebylo třeba, jen to bylo výhodné, nic více, člověk a jeho práce bude zbytnější než prach na poušti, to samé platí o zlých bankách, dneska vám půjčí lidé anebo prostě peníze dostanete jako grant zdarma od zlých bohatců, údajně „zlodějští“ lichváři z bank půjčují za úroky 1,89% p.a. na 20 let – tomu já naopak říkám charita, atakdále, atakdále).
Co zůstává je tupost a stereotypní myšlení. Plodící zášť a nenávist.
oprava—Nicméně pozor, s autorkou, jinak skutečnou feministkou, NAPROSTO SOUHLASÍM. Feministkou ovšem ve věcech které opět průměrný Čech zaměřený na konzervatvně nacionálně socialistické resentimenty, rozhodně nepochopí, a je to právě teď to, co teď hýbe Amerikou. Speciálně skandál „Damore against Google“. Nativity against inclusion.“…
Čekám na Vaše vyjádření právě ke zmíněnému skandálu.
oprava 2 ….“Konzervativci by chtěli, aby ne svým manželům a jim samotným – ale TFUFTAJXL – SPOLEČNOSTI, či NÁRODU, ženy rodily děti – státu/společnost a národu – těmto mytologickým hydrám….
Bude oprava 3 a další????
Článek není feministický, ale jednoduše pitomý.
Pisatelka nedokáže vychovat dítě (jistě na tom mají podíl i oblíbené levicové představy o nepřijatelnosti hierarchie, hranic a trestů za jejich překročení). Pochopitelně, nezkorigovaný vztekloun je extrémně náročný a byť babička pisatelky vychovala dětí třeba šest, ještě při tom pracovala v domácnosti a na poli a venkoncem si na nic nestěžovala, pro její vnučku je moderní domácnost se všemi práci usnadňujícími vymoženostmi a jedno dítě zu viel. Protože je doba taková, neposkytuje patřičný servis ani partnerovi (dříve se říkalo choti, manželovi) a stupňuje jeho vysílení z práce.
Partner je pochopitelně vysílený a frustrovaný, protože se dostal skrze benevolentní vzdělávání do pozice, kterou inteligenčně a mentálně nezvládá a která ho vyčerpává. Jenže on a ještě spíše jeho rodiče snili o práci v kanclu a v kravatě. Jeho dědeček podobně intelektuálně vyvinutý pracoval jako truhlář (soudný pradědeček o gymnáziu ani neuvažoval) a práce ho bavila, postupem času se v ní stal mistrem a zažil pocit naplnění, který zůstane jeho vnukovi navždy skryt.
Jo, můžeme to ještě zhoršit.
Ale mohli bychom to taky zlepšit. Děti začit pořádně vychovávat, zvyknout si na to, že se každý musí postarat sám o sebe a připustit si limity vlastních schopností.
Prozraďte mi: Existují podle vás muži, kteří se skrze benevolentní vzdělávání dostali do pozice, kterou mentálně a inteligenčně zvládají? Bez ohledu na to, jestli jejich dědečkové, podobně intelektuálně vyvinutí, pracovali jako truhláři anebo ministerští radové?
Předpokládám, že takoví muži a ženy existují. Poznají se tak, že se neutápí ve frustraci a stížnostech na svůj úděl, ale nevyhovující poměry změní a najdou/vybudují něco lepšího.
A určitý ohled na genetiku bych bral, je zodpovědná za cca 80% inteligence a u ostatních nadání to nebude nejspíš jiné.
„…zodpovědná za cca 80% inteligence…“
To je ale menšinový názor, většinou se uvádí, že podíl genetiky a výchovy je 50:50. Široce diskutovat se ovšem dá o definicích inteligence a způsobech jejího měření, takže je těžko se dobrat jednoznačného závěru.