Národní hrdost k pronajmutí

Když se tak dívám, jak na slavnostním zahájení zimních olympijských her defilují zástupci zemí, ve kterých se zimní sporty provozovat nedají, nemohu si pomoci, ale přijde mi, že je něco špatně. Na jednu stranu je hezké, jak tak všichni jdou pospolu, dokáži spolu komunikovat i jinak než bombami a sankcemi a dokonce si navzájem vypomáhají, aby tam vůbec mohli být, na druhou stranu potom ale nechápu, proč to bazírování na národních výpravách, když země a národnost vlastně nehraje už žádnou roli. Zemi XY reprezentuje človíček YZ, který v ní nežije, netrénuje a má s ní společného jedině to, že se v ní narodil jeho pradědeček. Jenže pak jsou tu i případy, kdy pradědeček YZ o zemi XY nikdy ani neslyšel, neslyšel o ní nikdy ani nikdo z jeho rodiny a dotyčný je bělejší, než ten sníh, na kterém závodí, ačkoliv v zemi, již reprezentuje, nikdy žádní běloši nežili a nežije v ní ani on, protože žije a trénuje jinde. Jenže doma není tak dobrý, aby se na olympiádu kvalifikoval, tak vyhandluje občanství země za své schopnosti a tradá, jede se na olympiádu. A mě to prostě přijde divné. Zase další komoditizace, další území dobyté komercionalizací. Nebylo by lepší už tu hru na národy vzdát, nebo je přejmenovat na Gladiátorské hry, když myšlenka olympismu přežívá už jen na kapačkách sentimentu? Nebo alespoň zavést jiná kvalifikační kritéria, než je obrázek na sešitku zvaném pas?

Reklamy

189 comments

  1. tresen

    Mně by se olympiáda možná taky líbila víc, kdyby tam místo národů hrály hlavní roli výkony sportovců, kteří prošli objektivním kritériem jednotné kvalifikace.
    Určitě by to pomohlo i boji proti dopingu, protože národy mívají tendenci švindlovat /občas i doping samy řídit/.
    Je jen jeden argument proti:
    Hry by byly ochuzeny o účast naprostých outsiderů, což je svým způsobem zajímavé koření. Takový Orel Eddie Edwards by neměl šanci. :-)

    • hank

      „Určitě by to pomohlo i boji proti dopingu, protože národy mívají tendenci švindlovat /občas i doping samy řídit/.“

      Berou všichni, a to dvojím způsobem: Buď to organizují za své peníze soukromí majitelé a sponzoři týmů, stájí a jiných organizačních jednotek, v jejichž dresech se závodí, což se týká těch tzv. lepších zemí, k nimž Čechistán vzhlíží jako k ideálu, nebo to organizují za veřejné peníze vlády a jimi pověřené organizační jednotky států, to převážně v těch zemích, kde vlády zasahují lidem do života i jinými více či méně hnusnými způsoby.

      Kdo nebere, nemá ani tu nejmenší šanci na dobrý výsledek.

      Jediné jisté je, že „národy“ doping neřídí.

      • tresen

        Vždyť víte, jak jsem to myslela. Národní sportovní svazy, národní antidopingové laboratoře, to vše v gesci národních ministerstev.
        Soukromým sponzorům jde o velké kšefty, které realizují tím, že jsou pořád o krůček před antidopingovými centry, ale kontrolní laboratorní testy pod palcem nemají.

        • hank

          „…ale kontrolní laboratorní testy pod palcem nemají…“
          Ale mají… Správně umístěné peníze a politicky pokryté intervence zmůžou všechno.

            • tresen

              Zaujatost MOV spočívala ve snaze zajistit, aby všichni sportovci byli testováni za stejných podmínek. Povinností národních svazů bylo sledovat sportovce průběžně a výsledky jejich odběrů zpracovat v akreditované antidopingové laboratoři. Povinnost samotných sportovců spočívala v tom, aby zástupcům WADA umožnili kdykoli v době tréningu na vrcholové soutěže odebrat kontrolní vzorky.
              V Rusku haprovalo oboje. Ruská laboratoř přišla po skandálu s falšováním vzorků o akreditaci a ruské sportovní svazy nezajistily náhradu /u nás např. akreditovaná laboratoř taky není, vzorky se odesílají do Německa/. A nefungovalo ani namátkové odebírání vzorků sportovcům v tréningovém procesu. Zpráva WADA mluví o tom, že se ruští sportovci, trénující v domácím prostředí, mezinárodním kontrolám vyhýbali.
              Takže MOV usoudil, že za takových okolností by byli ruští sportovci proti ostatním zvýhodněni. Výjimku mohli dostat ti, co trénovali mimo Rusko a podrobovali se kontrolám podle pravidel, jaká platí pro všechny.

              • Bavor V.

                Doporučil bych přečíst si jednak i včerejší pokračování, jednak budou ještě dva díly. Jeden (3) v pondělí, druhý snad ve čtvrtek (4)

  2. Petr Pavel (@UPPDKV)

    Dnešní olympijské hry mi přijdou jako když národně a občansky bezprizorní kurtizána se rozhodne hrát si na dámu a pannu, přitom za sebou táhne mraky svých kunčaftů a to rovnou do svatostánku – no a sportovní preláti místo toho, aby tento špinavý dav zastavili a poslali zpátky do saloonu, tak raději přesvědčují své nadřené ovečky o nevinnosti nově příchozích a pak taky dogmaticky chtějí, aby se ostatní coubertinští farníci k nim radostně přidali, vše z důvodů plné olympijské kasičky ( ducha čisté soutěže vem ďas) – prostě pecunia non olet ani ve sportu – https://www.youtube.com/watch?v=DWc1YqaZFKo . ..)

  3. Ota

    Pan „rudý demokrat“ by chtěl ustanovit „Komisi pro rozhodování o způsobilosti sjet sjezdovku“??? Ajajaj, to by nikdy nesmělo být OH v Soči a Rusové by byli museli být doživotně vyloučeni ze sjedu, Super-G a dalších točivých disciplín…:-). Ale je hezké, že trpíte, a věřte tomu, že to bude už jen horší….:-) Každý se v dnešním světě může jezdit třeba v písečných dunách na surfu a přenosová práva této událost prodat Eurosportu a vy do toho nikdy nebude mít žáadnou moc do toho kecat a hlavně, i kdybyste kecal, nikdo vás nebude poslouchat a každému bude tento váš, eh, názor, naprosto ukradený….

  4. embecko

    Sport je forma valecne politiky, tribune a tedy forma ideologickeho boje bez zbrani (anebo se zbranemi symbolickymi). Vzdycky to tak bylo, ne? Od puvodnich olympijskych her, kvuli kterym se zbrane odkladaly (sic!). Copak nekoho muze zajimat, jak nekdo daleko doskoci a nebo jak daleko neco hodi, jak rychle beha, ci jak vysoko vyskoci? To jsou same blbosti, zajimave je jen pozadi sportu, drogy, necestnost, lide-monstra, korupce, to je na sportu jedine vzrusujici a zajimave. Ve sportu jde o to, jak je kdo sikovny a dokaze ojebat druheho, sportovni vysledky muzou nadchnout jedine kluky v puberte, pro ne je samozrejme zajimave, co se da dokazat.
    Ted je to na OH samy astmatik…je to tak, ze z poslednich 90 norskych medaili jich 60 udelali astmatici? Anebo Lance Armstrong, ten cyklista, co mel povoleno brat substitucne testosteron, aby se vyrovnal s nasledky nemoci. Chudak, samozrejme, nemoc hnusna, substituce zcela v poradku…ale jak to, ze 10 let nikomu nevadilo, ze si picha to, na co se druzi nemohou ani podivat?
    Vot politika…valka je mir, svoboda je otroctvi, nevedomost je sila. Asi zalezi na tom, kdo sedi u mikrofonu.
    „Proc mikrofon? Protoze do toho my-krofeme.“ (c) Ludek Sobota

    JInak jsem hluboce zasazen tweetem Radima Hejduka vpravo nahore:
    „Mladá generace v současném systému nevyhrává. Stáváme se tzv. sendviči – staráme (či budeme se starat) o své děti a zároveň o své rodiče. Bez investic do nových typů sociálních služeb to nepůjde…“
    To je tedy vrcholovy sport! Chudaci v nastupujici generaci, muset se starat o deti a jeste navic o rodice! Tomu se rika prohra na cele care! Levice to v 21. stoleti opravdu nebude mit lehke.
    Stacilo 30 let od Listopadu a vse je jinak…pokud je Hejduk levicovym reprezentantem, pak… zda- se mi to, anebo ne…ale nemeni se nahodou levici program? Nema nahodou za ukol namisto tridnich a socialnich rozporu naplnit hedonisticke sny nastupujici generace? Hejduk je celenm Ustredniho vykonneho vyboru CSSD.

    • Tribun

      K tomu Hejdukovi: já to chápu tak, že zatímco doposavad část existenčních starostí přebíral stát, čímž se rozšiřovala lidská svoboda, teď se zase zužuje, protože pečovat o své blízké stojí čas i peníze. Zase se tak zvýší rozdíly mezi těmi, kteří mají málo a budou teď mít ještě méně a nebudou mít možnost si přilepšit, a těmi, kteří mají nadbytek a budou mít spoustu možností vydělat si ještě více. Tedy třídní a sociální rozpor jako prase.

      • tresen

        O existenčních starostech, které přebíral stát, a lidské svobodě, kterou tím rozšiřoval, koloval vtip, že domov důchodců je pomsta potomků za jesle.

      • embecko

        Tak jsem to asi pochopil spatne ja, dle meho Hejduk pozaduje posileni socialnich sluzeb v pripade pece o deti a rodice. Tedy, na prikladu, skolky od 2 let a asistencni sluzby pro seniory.
        Pisete „část existenčních starostí přebíral stát, čímž se rozšiřovala lidská svoboda“.
        Osobne bych starosti o deti a rodice jako existencni nenazval a delegaci techto starosti na stat jako rozsireni svobod take ne.
        To je to, o cem pisi na konci prispevku: za poslednich 30 let je vse jinak a ja to nechapu. Ted se samozrejme nebavime o hranicnich pripadech (napr. dlouhodobe nemoci), ktere ale Hejduk na mysli nemel. Valka je mir, mensi starost o deti je rozsireni svobod. Ale ne ze bych tomu nerozumel, vysvetleni pro vznik takovychto „svobod“ mam. Rozumim, ale nemam pochopeni.

      • embecko

        Jestli se spise nedere na svetlo dvoji farizejska podstata pseudolevicoveho diskurzu.
        Levice tvrdi, ze mame na to, se podelit o nas blahobyt s uprchliky, ovsem jakmile se mame zacit starat o deti a rodice, uz vola levice na pomoc socialni stat.
        K tematu ma peknou stat Pavel Sirucek v poslednim Marathonu:
        „Za druhé, má chybět reflexe toho, že globalizace obrovsky zvýšila životní úroveň stamilionů v Číně, Indii či Jižní Africe (i když připravila o práci např. četné americké dělníky). Levicový establishment údajně neumí přijmout globalizaci „jako proces, který je pozitivní právě proto, že se vymkl euroamerickému imperiálnímu narativu v jehož rámci jsme vnímali svět“.
        http://valencik.cz/marathon/18/Mar1801.htm#_Toc502143752
        Zvysovani zivotniho standardu ve svete ano, ale ne na nas ukor. Ekonomicka globalizace ne, ale kulturni uz ano? Kdo se v tom ma vyznat?
        A s referendem je to to same, veskera moc vychazi z lidu, ale ne z toho soucasneho, nejdrive se musi vychovat. Ne ze by byl lid hloupy, ale je roztristen a pod vlivem oligarchie. Veskera moc patri pracujicimu lidu, ale bez ideove predvoje to nejde.

  5. XY

    No, k tématu samotnému:
    Victor Kleperer v deníkovém zápisu ze srpna 1936 (v čase berlínské olympiády):
    „Čest nějakého národa závisí na tom, zda soukmenovec vyskočí o deset centimetrů výš než ostatní.“

  6. Seal

    Ona už je zase nějaká olympiáda? Tak to se nám ty správné neziskovky určitě hezky napakovaly, takže se zase bude moct křičet, kolik peněz se rve z našich daní na podivné sociální projekty :-)
    Ad vlajky zemí, ve kterých se zimní sporty provozovat nedají: Mnohem víc mi vadí, že dneska mohou provozovat námořní loďstvo třeba i země, které přitom žádné moře nemají. Nejde přitom jenom o nějaké úspory na správních poplatcích, ale když si vyberete správnou vlajku, tak současně šetříte na ekolických limitech pro vaše „necky“, mzdách pro posádku a řadě dalších věcí, které byste si ve vyspělých zemích zkrátka nemohli dovolit. Zatímco v případě olympiády jde hlavně o masovou zábavu štědře zadotovanou značkovými sponzory, tak v případě kupčení s námořními vlajkami je v sázce zdraví téhle planety. Bez námořní dopravy se totiž na rozdíl od olympiády nedá v rámci celosvětového obchodu obejít.

    • Seal

      Společný princip je v tom, že si lze svobodně zvolit libovolné občanství. Ale rozdíl už bude určitě v tom, jestli to udělá „globální sportovec“ kvůli své slávě, OSVČ kvůli placení daní (třeba taky sportovec nebo umělec), majitelé firmy kvůli daňovému ráji, no anebo nějaký rejdař rovnou kvůli tomu, aby mohl obcházet ekologické předpisy, sociální zákonodárství, kolektivní smlouvy aj. V tom prvním případě se bavíme o globální zábavě, kam dnešní olympijské hry bezesporu patří. To vám určuje i případný společenký dopad podobného počínání. Mě to první přijde jako celkem nevinná věc, která je navíc určitě i ošetřena nějakými kvalifikačními limity, ve srovnání třeba s tím, že nejvíc banánů (jestli se teď z hlavy nepletu), se do Evropy pořád dodává z ostrova Jersey. Asi za to mohou ideální klimatické podmínky v lamanšském průlivu, které jsou zkrátka celoroční, zatímco olympiáda a s ní spojená sláva pořád ještě jeden den začíná a nějaký další den končí. Což bude v jejím případě trvat tak dlouho, dokud se svým štědrým sponzorům, mezi které patří i zúčastněné státy, bude vyplácet.

      • hank

        Ty země prodávající rejdařům „laciné vlajky“ (Panama, Libérie) jsou úplná analogie daňových rájů. ČSSR k nim zajisté nepatřila.

        • Seal

          Z čeho usuzuješ, že jsem myslel bývalé Československo? Evidentně nikdo z vás asi ještě neslyšel o výhodách mongolského lodního registru: „Online services accessible 24 hours a day, 7 days a week, and 365 days a year.“ Nejde přitom jenom o ekologii a obcházení pracovních podmínek. Vloni se se pod monogolskou vlajkou plavila nejenom severokorejská plavidla, ale dokonce i loď C-Star, na které chtěla „Generace identity“ bránit ve Středomoří evropskou hranici před náporem uprchlických člunů ze severní Afriky. Tenhle byznys už jede cca 15 let, takže Mongolové teď taky patří mezi slavné námořní národy.

  7. XY

    „Mnohem víc mi vadí, že dneska mohou provozovat námořní loďstvo třeba i země, které přitom žádné moře nemají.“
    Tak to máme kliku, že to čs. rejdařství za nás vyřešil pan Kožený… Šífy rozprodal a je vymalováno. :-)

    • Tribun

      Co jsem četl, tak my jsme námořní loďstvo provozovali (outsourcovali) de facto pro Číňany, aby se ti dostali obchodně tam, kam jako Číňané nesměli.

      • XY

        Taky jsem to, Tribune, četl a je to docela možné. Jen si nemohu vzpomenout, kolik procent objemu té námořní dopravy bylo čínských… Já si jenom vzpomínám, že někdy koncem 60. let nějaká japonská firma rozdávala na zdejším veletrhu barevné pohlednice s malůvkou ukrutánské lodi na přepravu sypkých nákladů, kterou si Čechofracht (?) u nich objednal. Snad se jmenovala Košice. A jakási mořskoříční lodička (snad Lednice?) uvízla na dlouhá léta v suezském kanálu po druhé egyptsko-izraelské válce.

    • Seal

      Kterému to ovšem hezky nastavil otec českého ekonomického, potažmo ekologického zázraku Václav Klaus :-)

      • XY

        Přesně tak. Je ovšem otázka, kdo by dnes čs. námořní plavbu provozoval – a pod jakou vlajkou…

  8. michal

    Olympijské hry. Jakékoliv hry. Lidi se baví. Dokonce se to i zaplatí (většinou).

    Nechápu motivaci do toho vrtat, kritizovat, shazovat motivace.

    Sport je hra.

    • hank

      Už hodně dlouho se nezaplatily. Poslední zisková byla snad Barcelona. A to jen proto, že město ty investice a jejich následné využití včetně rozumné ekonomické rozvahy plánovalo tak jako tak, takže objekty ani infrastruktura nebyly předem odsouzeny k pomalému chátrání…

  9. embecko

    Nejdulezitejsi clanek na A2larmu posledni doby:
    Referendum jako opium demokracie
    „Problém není to, že by lidé byli hloupí a nesvéprávní – něco takového nemůže tvrdit vážně nikdo, kdo se hlásí k levici. Jenže s referendem se pojí i řada velkých iluzí. Tou první je to, že jaksi předem počítáme s nějakým jednotným „lidem“ nebo „národem“, který se nějak vyjadřuje. Dnešní společnost přece není homogenní – je dost roztříštěná, individualizovaná a existují v ní skupiny s různými a často zcela protichůdnými zájmy a hodnotami. Nemůžeme zavírat oči před tím, že lidé podléhají skupinovým zájmům a v éře oligarchizace politiky i bohatým a charismatickým vůdcům. A právě těm může referendum otevřít cestu k přihřívání vlastní polívčičky.“
    Podobne clanky byly k precteni v Tribune v 80. letech. Tehdy bylo jasne, ze redaktori Tribuny jsou inteligentni, ale i zaludni a nebylo jasno, zda- li to nemysli doopravdy. Stali na strane lidu, anebo nestali? Slo o skrytou manipulaci, anebo skryte sdeleni?
    Ted bych ocekaval vystoupeni nazorovych vudcu, apelujicich na rozum. Preci nemuzeme roztristene spolecnosti dat do rukou tak nebezpecny nastroj, jakym je referendum! Nejdrive je treba drobnou kadrovou praci spolecnost konzolidovat a teprve pak, s jiz poucenymi obcany, pristoupit k volbe. Nepodlehejme emocim, neposlouchejme hlasy protilidovych stvacu!

    • Tribun

      Ten článek se teprve číst chystám, ale k vaší citaci: nějak nechápu, proč by tato situace a referendum měla znamenat problematickou kombinaci, a už vůbec ne novou? Lidé přece měli vždy antagonistické zájmy. Jestli se tyto zájmy střetávají ve volbách, v referendu nebo v občanské válce je otázka spíše estetická, než politická. Lidé jsou nebezpeční jaksi od přírody, nemá smysl si nalhávat, že je nějaké elity dokážou ochránit před jimi samými.

      • tresen

        Četl jste taky v osmdesátých letech Tribunu?
        Já jsem /kromě teď Saxe/ zatím nepoznala nikoho, kdo by měl takovou zálibu. Až teď mě napadla možná souvislost s vaším nickem.

    • hank

      Referendum je srovnatelně (ne)bezpečný nástroj jako kterýkoli jiný. Bez předchozího tréninku bych ho neškolené osobě nesvěřil, podobně jako třeba motorovou pilu (na kterou btw před převratem musela být státní zkouška, zatímco dnes si ji v Mountfieldu může koupit každý, kdo má díru do zadku a 5000 na účtu a podle toho vypadá úrazovost při jejím používání). Na to školení jsme měli už skoro 29 let, které jsme proxxrali. Ale nikdy není pozdě začít. Ten trénink by měl začít zdola – zapojováním občanů do řízení obcí, městských čtvrtí apod. nejen prostřednictvím referend. Užitečné jsou v tomto ohledu třeba participativní rozpočty, nejlépe v kombinaci s předcházející deliberací v občanských ad hoc komisích. A referenda místní, obecní, krajská, k dílčím otázkám místního významu a dosahu. Možná bych pro zvýšení účasti v nich použil i nějakého mírného nátlaku: Nehlasovals v minulém obecním referendu? A to bys chtěl od obce odkoupit pozemek? No tak to ale máš smůlu, holenku, přednost mají ti, kdo hlasovali (ať už jakkoli) a kdo byli v komisi pro participativní rozpočet (ať už tam prosazovali cokoli). Dáš – dostaneš. Ale nemusí jít jen o účast na životě obcí; členství a (spolu)rozhodování ve spolcích, družstvech nebo ad hoc iniciativách může posloužit stejně dobře. A tady už jsme i u možného významu neziskových organizací. Někomu se samozřejmě velice hodí dělat z nich ďábelský nástroj nějakých spiklenců financovaný nadnárodními miliardáři a/nebo některými ambasádami a tajnými službami; zřejmě to ve skutečnosti budou titíž lidé, kteří horem dolem prosazují obecné referendum shora, čímž zakrývají především své vlastní mocenské ambice a/nebo zištné zájmy. Nicméně kdo do neziskového sektoru aspoň trochu vidí, ví, že řada těch organizací by mohla sloužit jako místo takového tréninku, po kterém tady volám.

      Mimochodem, původní význam řeckého slova „idiótés“ byl v antice (ale ještě i u Mikuláše Kusánského) „soukromník“, tj. „člověk, který se nestará o veřejné záležitosti“. V tomto ohledu není urážkou říci, že jsme národ idiotů.

      Je to něco podobného jako řidičský výcvik. Neškolený řidič taky hned nedostane do ruky formuli 1. A když jo, tak to dopadne podle toho. Ideální to bylo v 70. – 80. letech. Už předškolní děti absolvovaly dopravní hřiště, kdejaký puberťák bral doma tátovi kozího decha nebo pařeza a řádil s ním v nějaké opuštěné pískovně, když mu bylo 15, s velkou slávou si na něj udělal první legální řidičák, v 17 už měl řidičák na třiapůlu jawu nebo ČZ, aby bylo na co balit holky, a při jízdách v autoškole s osobákem už základní návyky měl. A dost borců pokračovalo ještě před nástupem na vojnu v branecké přípravě, takže spousta chlapů dnes ve věku 50+ si stihla udělat ještě před vojnou i to céčko. Třeba ho už pak nevyužili, ale ty znalosti a návyky získali. A když už jsme u té analogie, tak na vojně se držitelé řidičských průkazů kategorie C ještě třídili podle výsledků psychotestů do 4 skupin, aby bylo možno posoudit, zda mohou vozit lidi, zatímco v civilu bez psychotestů (někde se uznávaly i ty vojenské) nepustili nikoho nejen za volant autobusu, ale ani k TIRákům.

      Je snad politika z hlediska možných důsledků nekvalifikovaných rozhodnutí méně náročná a méně zodpovědná činnost než řízení autobusu nebo kácení stromů motorovou pilou?

      • embecko

        Uz zacinam take nabyvat presvedceni, ze Cesi si tu svoji motorovou pilu narodniho statu nezaslouzili a ze si meli nejdrive overit na nejakem dopravnim hristi habsburgske federace, zda- li si jsou sami schopni vladnout, jak se (zrejme opravnene) ptal Wilson.

        „Mimochodem, původní význam řeckého slova „idiótés“ byl v antice (ale ještě i u Mikuláše Kusánského) „soukromník“, tj. „člověk, který se nestará o veřejné záležitosti“. V tomto ohledu není urážkou říci, že jsme národ idiotů.“
        To neni mozne takto rici, narod slozeny z idiotu je protimluv. Bud zde ziji jedinci o verejne zalezitosti se starajici a tudiz jsou narodem, anebo se o verejne veci nestaraji a tudiz narodem nejsou.
        Jinak byste mel zvazit myslenku, zda- li netrpite na Stockholmsky syndrom, hanku. Takova sance, konecne moci zasahnout primo do politiky a vy ji odmitate, navic s takovou chabou vymluvou.

        • hank

          Předpokládám, že ten poslední odstavec má být ironie.

          Za života Milana Valacha jsem byl jedním z asi 5 aktivních členů Hnutí za přímou demokracii, to bylo v době, kdy vládli exponenti oposmlouvy a veřejné mínění pod vlivem mainstreamových médií a oposmluvních politiků považovalo sám pojem „přímá demokracie“ za sprostá slova.

          • embecko

            Proc bych mel byt ironicky, kdyz ctu, co ctu?
            Jak jste mohl byt aktivnim clenem hnuti za primou demokracii? Nerozumim…

            • hank

              Jedním z kardinálních omylů HzPD v těch dobách bylo přesvědčení, že většina občanstva má zájem vládnout si sama nebo se aspoň na správě veřejných záležitostí nějak aktivně podílet.

            • hank

              Tohle napsal Lubomír Martínek v internetové mutaci Přítomnosti 27. 1. t.r.:

              Věci příliš složité, které nelze ulovit do osidel definice, se většinou stávají srozumitelnými popisem toho, čím nejsou. Demokracie není vládou lidu… Etymologie v tomto případě nefunguje, démos je pouze abstraktní pojem, nezbytný koncept pro zákonodárce a vykladače zákona, kteří jménem lidu sepisují ústavy, vydávají zákony a vynášejí rozsudky. V 21. století je v našem kulturním okruhu demokracie politickým uspořádáním, jehož hlavní přednost spočívá v tom, že poskytuje právní ochranu jedinci, který se dostane do konfliktu s okolím. Možnost bránit se nejen před spoluobčany, ale dokonce i proti státu, je v historii cosi nevídaného – a proto si zasluhuje obranu. Pokud tomu tak není, jedná se o nějaké jiné než demokratické zřízení i tehdy, když demokracii propašuje přímo do svého názvu… V systému, kde o správcích věcí veřejných rozhoduje největší a nejaktivnější menšina, je třeba definovat podmínky fungování s koňskou dávkou obezřetnosti. …
              Bohužel nelze s jistotou vyloučit, že i demokracie je pouze jedna z mnoha utopií. Ale i v tom případě je v tuto chvíli lepší zůstat jejím zastáncem, byť se zaťatými zuby… Uznat, že snižování laťky a nivelizace zdola jsou bohužel neodmyslitelnou součástí současné podoby demokracie, je pro mnoho obránců demokratického uspořádání myšlenka tak kacířská, že ji raději zavrhnou. Každý názor, včetně prokazatelně škodlivých, si nalezne fanatické vyznavače a výmluvné obhájce. Což teprve věci prospěšné a užitečné. Lidí, pro něž se demokracie stala posvátným a tudíž nedotknutelným pojmem, nebude o mnoho méně než jejich nepřátel. Bohužel polis, jejíž členové trvají na dogmatech neboli tvrzeních, o nichž je pod hrozbou trestu zakázáno pochybovat, je z mého pohledu horší než polis, která se jich pod tlakem okolností vzdala. Jakákoli idea se stává špatnou v okamžiku, kdy je na její obranu nutné tutlat fakta a falšovat historii. Uložením bobříka mlčení nepohodlné otázky nezmizí. Jestliže skutečně platí, že demokracie je dialog, pak je to především dialog sama se sebou o tom, jak bránit škůdcům páchat neplechu.
              Zkoumat, jaké podmínky musí být splněny, aby se alespoň ve vzdálené budoucnosti potomci dožili fungující demokracie, je první předpoklad k její realizaci. Bohužel se ukazuje, že podobné úvahy jsou pro fundamentalistické demokraty nepřípustná hereze, kterou nutno bez milosti vymýtit. Přesto platí, že zastupitelská demokracie ve své současné podobě nemůže dělat nic jiného než rozšiřovat a nabízet možnosti, ale na rozhodování jednajících postav už vliv nemá. Tíha odpovědnosti, kterou tak na občany klade, je pro mnohé nesnesitelná. Dokonce ani prokazatelně horší společenská uspořádání nemají prostředky, jak občany přinutit ke zlepšování kvality alespoň vlastního života. Proto dnešní podoba demokracie zůstává kolbištěm, které spoustě občanů zkrátka nevyhovuje, protože po nich vyžaduje volbu, kterou nejsou ochotni udělat.
              Bylo by ztrátou času zabývat se nehoráznostmi novopečených a rychlokvašených demokratů, v postkomunistickém, ale také třeba asijském, latino-americkém, severoamerickém nebo africkém kontextu. Lépe jest si připomenout, že tito hluční obhájci voleb, právního státu, lidských práv a ostatních vymožeností, se převážně rekrutují z řad oddaných služebníků předchozích diktatur. Chytat je za slovo, vyžadovat dodržování slibů a zjišťovat, jaký cíl momentálně sledují je pouze jeden z mnoha způsobů, jak hájit duševní zdraví. V mnoha případech vyjde rychle najevo, že hlavním hybatelem není veřejný zájem, ale ukájení nepříliš hluboko utajených destruktivních sklonů. Přestože lhát je tak snadné a na předstírání byly vytvořeny celé štáby školených specialistů, je v silách průměrného občana odlišit autentického demokrata od diktátora, tyrana, oligarchy nebo plutokrata, který se za něj pouze vydává.

              Netvrdím, že souhlasím s každým slovem, ale k hlubšímu zamyšlení to určitě je.

        • hank

          Ještě jednou Lubomír Martínek, měsíčník pro světovou literaturu Plav 12/2012:

          Teprve myslící člověk je mírou, pokud však si dá práci se myslícím člověkem opravdu stát. K tomuto objevu se lidstvo dobabralo po nějakých padesáti tisících letech vývoje před zhruba dvěma a půl tisíci lety. Od té doby už na nic lepšího nepřišlo. Proto je tak důležité vědět, co je v lidských silách a co od člověka lze žádat a očekávat. Existuje jakési lidské minimum, které lze požadovat od každého. Kdo není ochoten nebo schopen poskytnout ani to, klesá pod úroveň zvířete, které možnost zaujmout odstup od přírody nemá. Ale i to patří k jeho potencionálním možnostem… Emoce máme všichni, odlišujeme se od sebe především tím, jak s nimi nakládáme a co jim dovolíme.

    • Seal

      Nejdůležitější článek??? Přijde mi od Fialy tentokrát docela hodně odfláklej včetně toho závěru s losováním. Celý dnešní problém referenda se přece točí kolem praktické politiky: Pokud chtějí tzv. neextremistické strany zabránit zákonu o referendu z dílny SPD, tak nejjednodušší cesta je v tom, že mu umožní ustavení menšinové vlády. Samozřejmě výměnou za to, že nedojde k žádným experimentům s ústavou, jako se to už hodně nedomyšleně stalo při zavedení přímé volby prezidenta. Takhle to přece hraje Babiš, takže tvrzení, že sám chce aktivně využívat referendum jako nástroj k znásobení moci, je zatím mimo realitu. Pokud to jednání pojede v dosavadních kolejích (ANO-SPD-KSČM versus hrdá retardace druhé části sněmovny), tak se nakrásně může stát, že to nakonec bude zrovna KSČM, která vystaví stopku příliš radikálnímu zákonu o referendu. Oni totiž v rámci praktické politiky nejsou zas tak velcí šílenci, jak je s oblibou líčí většina médií.
      Ergo kladívko: Celý problém referenda, který se snaží Fiala stručně teoreticky nastínit, je dneska zkrátka v tom, že se dostalo do zajetí praktické politiky. Osvěta je sice fajn, ale jak už se ukázalo v případě prezidentské volby, politikaření bývá rychlejší. Dneska bohužel už nefungují ani politické strany, které mají být pilířem zastupitelské demokracie, takže ani od referenda není možné očekávat samospasení. Základní důvod v obou případech spočívá v politickém marketinku, který je dneska masově postaven na manipulaci s voliči, takže je v přímém rozporu s principem svobodné volby. Řekl bych proto, že jak parlamntní volby, tak referendum dneska představují potencionální cestu do průšvihu jenom s tím rozdílem, že v případě obecného referenda vz. Okamura by ta cesta byla rychlejší. Asi do teď bude znít docela příkře, ale to, že se teoreticky řeší akorát referendum, a nikoli také stav tzv. tradičních politických stran, mi přijde v dnešní situaci jako docela velké, „demokratické“ pokrytectví.

      • embecko

        Jsem zvedav, jak se budou nazyvat pravi nackove, kdyz SPD je dneska za extremistickou. Superextremiste? Extraextremiste? Megaextremiste?
        A co se prime volby tyce, pak tu povazuji za skvelou vec, jednu z mala, co si nepohlidali a ona jim takhle utekla, cimz se na svet dostalo konecne opravdove politikum.
        Jinak si myslim, ze problem ceske politiky neni odborny, ale zcela laicky. Neni tedy treba to nejak rozebirat, uplne si vystacime se staroceskym dobre-blbe, a to ciste podle pocitu. Nejen ja jsem ze vsech tech politologu velmi unaven, myslim ze uz dost bolo vykladacu.

        • Seal

          Náckům už pár let říkám ultras a Okamurovcům populistická pravice, ale nikomu tohle označení nevnucuju. Zkrátka používám vlastní škálu, protože maloburžoazní válka slov už tak nějak patří k českému posametovému kolorytu. Přímá volba prezidenta jim vůbec neunikla, protože ji naprosto cíleně předhodili bodrému lidu. Pokud si myslíte, že tenhle nový volební karneval představuje „opravdové politikum“, tak vás začnu považovat za beznadějného optimistu. Je to dneska ještě větší hra kapitálových skupin než běžné parlamentní volby, při kterých se zatím jakeš-takeš udržuje jakési politické dekorum.

        • hank

          „…uplne si vystacime se staroceskym dobre-blbe, a to ciste podle pocitu…“
          Nesouhlasím. Dojmologie není nejlepší základ pro orientaci v politice.

          Ale to je přece přesně to, na co někteří spoléhají: Vytvořit obvyklými metodami v hlavách významné části voličstva žádoucí pocity a pak na ně hrát… Které to ty metody jsou, to tady snad není potřeba přeříkávat, většina z nich je stará jako samo lidstvo. Jenže ty výsledné pocity jsou vztek, strach a nenávist, což určitě pro občany = voliče jako objekty politiky není nejlepší základ pro rozhodování v souladu s jejich zájmy. Naopak pro subjekty politiky ohýbající veřejné mínění podle svých mocenských zájmů jde o ty nejlepší pocity vedoucí k jejich cílům.

          • embecko

            Pisi v komentari, co ceka na schvaleni: 100 let vychovavame volice a on o to nestoji, 100 let ho chranime pred sebou samym tim zpusobem, ze za nej nechavame rozhodnout jeho zastupce a vysledkem je politicke vitezstvi kapitalovych skupin.
            Jak dlouho jeste minite delat osvetu; jak dlouho jeste chcete nechat za volice rozhodovat jeho zastupce? To jsou vam ty 3-4 generace malo, jste teprve na zacatku vychovneho procesu? (a neberte to osobne to jsou otazky do plena :o)
            Aby se to nahodou velmi rychle neobratilo a volice tohle tahani za nos neprestalo bavit ze dne na den a on, zcela prekvapive, nezvolil s 40% a vice nejake extremisty- populisty…

            • Tribun

              Já už se v tím začínám ztrácet. Tak jste proti přímé demokracii, proti zastupitelské demokracii nebo proti demokracii vůbec?

              • XY

                No, myslím, že podstatu problému nejpřesněji vystihl Seal:
                „Základní důvod v obou případech spočívá v politickém marketinku, který je dneska masově postaven na manipulaci s voliči, takže je v přímém rozporu s principem svobodné volby.“
                Do kamene tesat!

              • embecko

                Ja se tu zas ztracim v tech komentarich, cekajicich na schvaleni…asi jsou uz definitivne pryc…samozrejme jsem pro primou volbu (demokracii) a neuznavam namitky oponentu, ze volic je bud malo vychovany (neorientovany), anebo obeti cizi manipulace.
                Protoze kdybych je uznal, pak muzeme demokracii zrusit komplet, neb tenhle boj o demokracii a „cistotu“ hlasu volice uz trva 100 let (beru to od vzniku republiky) a za tu dobu nedoslo k posunu k lepsimu, naopak situace se stale zhorsuje.
                Proto se nahore ptam, jak dlouho jeste hodlaji oponenti delat volicskou osvetu, ci jak dlouho jeste povazuji za plodne upozornovat na to, ze volic je manipulovan. Podle meho cas uz vyprsel a je cas s tim udelat neco jineho.
                Podle meho neni resenim rozumbradarstvi o nepripravenosti obcana, ale jeho vhozeni do plynouci reky = umozneni primeho hlasovani o zakonech/ politickych rozhodnutich. At se to nauci za pochodu, horsi to uz byt stejne nemuze.
                Osobne mne fascinuje situace, kdy poprve vznika moznost, ze se obcan muze podilet primo na sprave statu, se kterou neni v jeji zastupitelske podobe spokojen, ale -ouha- obcan neni pripraven, protoze se citi manipulovan. Tomu nerozumim a situace mi prijde az surrealisticka.
                Najednou se tu objevuji obavy o nase mentalne zaostavajici spoluobcany, neschopne se nezaujate rozhodnout? V zajmu demokracie odmitneme primou ucast na sprave veci verejnych? No pak je asi potreba se opravdu ptat, kdo jsme a co si zaslouzime! :o)

            • hank

              On si volič za dané situace ty populisty stejně zvolí, i když (nebo právě proto, že) se mu vrata k přímé demokracii otevřou tak zeširoka, až se z ní stane přímá cochcárna. A další krok bude jako v Rusku: Diskreditace demokracie jako takové a volání po pevné ruce samoděržaví. Proto navrhuji začínat zezdola. Dole na úrovni obcí a jiných malých kolektivů totiž účastníci procesů přímé demokracie jednak uvidí výsledky svého snažení/řádění okamžitě, za druhé se budou přímo dotýkat jejich každodenního života a za třetí, protože si navzájem vidí do talířů, tak budou přesně vědět, kdo za co může, kdo se o něco snaží a kdo do lokální politiky jen hází vidle; těm posledně jmenovaným to pak dají řádně po sousedsku sežrat. Kdežto když se začne odshora, voliči nebudou za svá rozhodnutí cítit žádnou odpovědnost, příčinné souvislosti mezi politickým chováním voličů a stavem společnosti nebudou tak zřejmé – pořád to bude „my versus oni“ – a na ty vidle stejně nakonec taky dojde. (Vlastně už došlo.)

      • Tribun

        Podle mě vy se neměla podceňovat ani symbolická hodnota referenda, tedy to explicitní připuštění či vyloučení veřejnosti z rozhodování.

        • embecko

          Ale jiste, vzdyt si vemte jen volbu prezidenta. Seal na ni sice nadava, ale me prijde uplne v poradku a citim, ze Cesi jsou na ni hrdi a ze jim zdvihla sebevedomi (at vypada jakkoliv).

      • Petr Pavel (@UPPDKV)

        Jsem myslel, že zrovna přímá volba prezidenta je jakási forma referenda ( i když volba je silně omezena kandidáty) a že byla připuštěna i v české kotlině je asi dáno otřesnou předchozí prezidentskou volbou pomocí zástupné demokracie, kdy se na kamery veřejně kupčilo s hlasy poslanců – asi takovou poslední tečkou pro tuto formy volby bylo vyhrožováni Langra jistým poslancům, kteří jaksi neprojevovali dostatečnou hlasovací loajalitu k VK. ..)

          • Petr Pavel (@UPPDKV)

            to XY

            Ano, přímá volba přinesla jiné problémy a jinou situaci pro samotné politiky ( tady tak trochu kuloární dohody primárně ztratily na významu ) – ale osobně jsem pro přímou volbu, a pak ještě pro jednu věc, a to za přiměřenou a přijatelnou odpovědnost politiků ( dnes mají feudální pardon) – a nejsem žádný fanoušek Tomia Okamury :)

        • embecko

          Ano, otresna a nechutna volba…ale uznejte, mela jedno nekonecne plus a sice, ze volic nebyl pri tehle volbe manipulovan. Poslanci se tak stali nasimi vykupiteli…a piste si, ze ti, kteri jsou proti prime volbe, jsou timhle momentem vykoupeni opravdu motivovani :o)

        • Seal

          Žádná ostuda přece není tak veliká, aby se nedala přejít hrdým mlčením. Když tak mě opravte, ale nepamatuji se na žádné demonstrace nebo nějaké zásadní petice, které by požadovaly, aby po tom volebním skandálu si teď mohli občané volit prezidenta sami. Tuhle novou volební možnost vám zkrátka nadělili sami politici v představě, že vás tak lépe vtáhnou do té hry na demokracii. Minimálně v případě embéčka se jim to podařilo, protože celým tím svým dnešním psaním dává najevo, že když si teď jako občan může i volit prezidenta, tak se mu hned žije lépe a radostněji :-)

          • embecko

            Ze by tu volbu udelali kvuli mne? :o)
            Zajimave by ovsem bylo, kdyby primou volbu chteli zrusit, jak by se k tomu obcanstvo postavilo. Pokud by zustalo pasivni, pak je jasne, ze je uplne jedno, jakym zpusobem je zatazeno do hry a vubec, jestli do nejake hry zatazeno byt musi. Zda- li je jeste legitimizace moci nejak nutna, ci zda- li moc povysila na „tu-kterou je“ (jsem-ktery-jsem).
            Jinak mam zato, ze o puvodu a smyslu demokracie tu jiz rec byla a to mnohokrat. Otazka je tu vzdy jedna: proc se bavite tak vasnive o podvodu, ktery je na vas pachan a vy to vite? Proc jste treba vy proti prime volbe a to i s tim vedomim, ze i neprima volba je blbost? Muzete to nejak obcansky a lidsky obhajit? :o) (tim myslim ne- vedecky).
            Podle meho tu urcity moment „smyslu v nesmyslu“ existuje a nuti nas vybirat mezi mensim a vetsim zlem. A netvrdte tu, ze vy mezi vetsim a mensim zlem nevolite, to byste pak nebyl proti prime volbe :o) Ze odhalite nejaky mechanimus jeste neznamena, ze vas to vydeluje ze skupiny, ktera podleha urcitym zakonitostem chovani (instinktum) a ze stojite jako neutral nad cizi manipulaci. Chapu, je to potupne, vedet ze jsem podvaden a presto proti tomu nemoci nic zasadniho delat, ale to uz je takovy osud; vase reakce jsou nastaveny nejakou vyssi silou a vy s tim nedokazete nic delat. Proto si myslim, ze prima volba nejaky posun znamena.

            • Seal

              „Otazka je tu vzdy jedna: proc se bavite tak vasnive o podvodu, ktery je na vas pachan a vy to vite? Proc jste treba vy proti prime volbe a to i s tim vedomim, ze i neprima volba je blbost? Muzete to nejak obcansky a lidsky obhajit?“
              Dáváte mým komentářům svůj vlastní význam, takže vaši reakci teď klidně můžu otočit a začít psychologicky spekulovat třeba o tom, proč vám texty, které nadšeně nepodporují přímou volbu nebo referendum připadají jako vášnivé :-) Už jsem to tu psal několikrát, ale nejsem zkrátka tím ideálním občanem, protože od voleb v roce 1992 se tohoto svátku demokracie účastním jenom v hodně výjimečných případech. Naposledy to bylo v roce 2013 a 2017, kdy jsem nevolil „menší zlo“, ale konkrétní agendu, která při vítězství jistých stran hrozila/hrozí zmizet. V tom prvním případě šlo o sociální problematiku, no a v tom druhém o ekologii. To je asi jediný způsob, kdy jsem schopen tu vaši skupinu aspoň trochu sdílet.
              Mě nevadí přímá volba jako taková, ale vadí mi, že z ní někteří lidé dělají samospasitelný recept. Za mnohem správnější bych totiž považoval, kdyby běžela diskuse o kvalitě tuzemské demokracie jako takové, tj. včetně těch různých mechanizmů, ke kterým na lokální úrovni patří i hankem občas připomínaný participativní rozpočet. No ale když se podíváte na to, jak to s tímhle instrumentem konkrétně po letech vypadá (kolik obcí, v jakém objemu peněz), tak zjistíte, že je něco špatně. To samé zjistíte u přímé volby prezidenta (nedostatečná implementace do ústavy), no a obdobně se to už vrbí i s tím referendem. A samozřejmě na samém začátku stojí reálné fungování českých politických stran, které mají medvědí podíl na dnešní krizi zastupitelské demokracie; což jenom posiluje tu dnešní „experimentální“ úroveň. .
              Volby jsou dneska zkrátka jenom taková hra, které se můžete účastnit, ale taky nemusíte. Profesiolnální politici mají nějakou demokracii, která by byla ku prospěchu všech, na háku a voličský lid je s tím v podstatě srozuměn. Z toho druhého přece ta vaše sdílená teorie volby menšího zla, protože v normálně fungujícím světě by se zlo nemělo volit vůbec. Anebo ten před pár lety oblíbený pravicový bonmot na adresu tzv. lidové demokracie z roku 1945: „lidová vláda lidu“. Pamatujete? Jako by nebylo důležité, co se tím tehdy v roce 1945 chtělo říct: „Opravdová demokracie“. Podle mě by zkrátka mělo smysl diskutovat především o obsahu, nikoli jenom o formě. Na rozdíl od vás si totiž myslím, že pouhé prosazování jednoho konkrétního instrumentu,. byť by se vám jevil bůhvíjak zázračně, k žádnému pozitivnímu posunu určitě nepovede.

            • hank

              „…nuti nas vybirat mezi mensim a vetsim zlem…“

              Ne. Morální kýč do politiky nepatří. Politika je střet zájmů. Nevybírám mezi menším a větším zlem, ale podle toho, nakolik je někdo/něco v (ne)souladu s mými zájmy. To přece s morálními kategoriemi typu dobro/zlo nemá nic společného. Jediné morální měřítko použitelné v politice je, zda dokáže zajistit výměny mocenských garnitur bez oprátek a kalašnikovů.

              Jenže právě v uvědomění si a formulaci těch zájmů je jádro pudla. Jsem si jistý, že u řady „levicových intelektuálů – amatérů“ není zklamání a znechucení chováním a postoji Pepů Koblihů dáno tím, že jimi opovrhují jaksi z podstaty věci nebo ze své bohorovně namyšlené pozice, ale tím, že spousta lidí si prostě neumí (nebo se jim nechce) své politikou ovlivňované zájmy vůbec aspoň pro sebe pojmenovat, natož je veřejně vyřknout, něco pro ně udělat nebo se pro jejich realizaci dokonce zorganizovat. A nejenže neumějí, jim se ani nechce o tom vůbec přemýšlet. A ať mi nikdo neříká, že na to nemají vzdělání ani čas. Naši dělničtí předci neměli žádné formální vzdělání a pracovali 12 – 14 nebo i víc hodin denně. Přesto se před 140 lety dokázali zorganizovat natolik, že v jedné břevnovské hospodě založili partaj, která po 29 letech vyhrála volby… Co jsme dokázali za 29 let my?

              Když už teda někdo potřebuje hledat menší/větší zlo, tak ať ho hledá tady: Lenost ducha už dávno měla být povýšena na nejhorší ze smrtelných hříchů.

              • embecko

                No tak mi povezte, hanku, v souladu s jakymi vasimi zajmy by bylo, ze prezident by byl volen neprimo, kuplirskym zpusobem, vymenou za politicke ustupky treba Okamurovi :o)

                • embecko

                  Tedy predpokladam, ze nejstem parlamentarem a tedy potencialnim kuplirem :o) a ze tedy mottem vaseho zajmu by bylo se zbavit prime ucasti na volbe.

                • hank

                  Já přece a priori neodmítám přímou volbu presidenta jako takovou. (Nebo jsem to někde takhle napsal?) Odmítám ji a) za daného stavu veřejného prostoru, především mediálního, jehož někteří aktéři zcela nezodpovědnými cílenými kampaněmi prohlubují resentimenty značné části veřejnosti způsobené dosavadním vývojem kapitalismu po r. 1989, b) za daného stavu rozkladu právního státu, v němž si lze objednat morální a existenční (někdy i fyzickou) likvidaci někomu nepohodlných osob prostřednictvím silových struktur státu a v němž na druhé straně některé evidentně trestné činy nikdo nestíhá, c) bez předchozích změn ústavy, které by měly narovnat nepoměr mezi mandátem daným přímou volbou a téměř absolutní ústavní i právní nezodpovědností a de facto nedotknutelností presidenta.

              • XY

                No, když bych to měl zjednodušit, vypadá to, že (omlouvám se za kulinářské příměry) zkyslý guláš společnosti nenapraví ani jeho požívání lžicí, ani příborem. Výsledek jeho pojídání bude stále týž. A bohužel, společnost je opravdu napůl zkyslá.

                • hank

                  Názor Čecha žijícího 50 let ve Švýcarsku:
                  „Referendum ve Švýcarsku funguje vcelku dobře… Je tomu tak ale proto, že je zde dlouhá a pozitivní zkušenost bezproblémového soužití jak několika národností, tak různých politických a náboženských vyznání stejně jako zaběhnutý systém kompromisního řešení názorových rozdílů. V tom všem se zde za dlouhou dobu vypěstoval návyk respektovat druhého, vyřešit rozdílné hodnocení problémů tak, aby ten, kdo nezvítězí, neměl také pocit, že byl prostě převálcován většinou, která bojovala emocemi, polopravdami anebo podpásovými údery (jak tomu často bývá u nás). Nýbrž že byl poražen racionálními, věcně zdůvodněnými argumenty demokratické většiny. Tato atmosféra smíru je ve Švýcarsku nápadná. Když se schyluje k referendu nebo i k parlamentním či obecním volbám, nelítají vzduchem blesky a není slyšet hřmot hromů, vše probíhá nebouřlivě, v slušně vedených diskusích a bez osočování.
                  Použití referend jako hlasu občanů odevzdaného k řešení konkrétních problémů přímo (bez prostřednictví reprezentantů nebo politických orgánů), vyžaduje právě takovou atmosféru a občanskou připravenost i vyvinutou odpovědnost. V té pořádání referend docela dobře funguje a má smysl. – Ale není to mechanicky přenosné do atmosféry politicky a mediálně tak přiotrávené, kde polopravdy, skandalizování soupeřů či vybičovávání emocí je tak odlišné od švýcarských poměrů. A kde mnoha občany lomcují v předvolební době bouřlivé emoce, agresivní pokoušení nebo drastické strašení.“

                  Zdroj: Článek Karla Hrubého „Kdy je referendum užitečné“, Přítomnost 17. 02. 2018

                • hank

                  Tady

                  je vynikající post Piráta Mikuláše Ferjenčíka k referendům. Doporučuji prokousat se i tou diskusí pod tím.

                • Anonymní

                  Ne že bych se těmi komentáři nechtěla prokousat. Jen nevím, jak na to.

                • tresen

                  Ať dělám co dělám, Ferjenčíkův text mi fb ukáže, ale jinak chce po mně přihlášení.
                  Takže nic.

                • XY

                  Hanku,.k těm švýcarským zkušenostem – „…není to mechanicky přenosné do atmosféry politicky a mediálně tak přiotrávené, kde polopravdy, skandalizování soupeřů či vybičovávání emocí je tak odlišné od švýcarských poměrů. A kde mnoha občany lomcují v předvolební době bouřlivé emoce, agresivní pokoušení nebo drastické strašení.“
                  To je přesně ono. Nadto vývoj švýcarského spříženectva má historicky poněkud jiné základy než vývoj tunajší, ostatně dodnes existující papežská Švýcarská garda dává dost zřetelně najevo, z jakých tradic dnešní Švýcarsko vyrůstalo (ve zkratce – tak dlouho se mezi sebou bezvýsledně mlátili, až jim došlo, že holt budou muset najít jinou cestu. Nakonec území rozdělené hlubokými údolími mezi vysokými horami, odkud přelézt k nepřátelským sousedům dá zatraceně moc práce, naučí lid toleranci: Ať si to támhle za horami vedou jak chtějí, v našem „tálu“ to máme takhle.

                • hank

                  tresen: Když nemám na FB účet, tak se mě to zeptá, jestli ho chci. Já odpovím, že ne, a pustí mě to dál. Akorát dole zůstává trčet to otravné okno s nabídkou registrace, ale dá se ignorovat. Jediná podmínka je, že to, kam lezu, nesmí být uzavřená skupina. Ale k tomu Ferjenčíkovi jsem se dostal bez problémů a bez účtu na FB.

              • michal

                Jádro pudla je v tom, že povýšený intelektuál (jako třeba ty) neví/nechápe/nevěří, že silným zájmem značné části lidí je žít ve společnosti lidí sobě podobných, kteří nevyvolávají pocity odporu. Čím víc žije člověk ve stísněnějších podmínkách, tím víc je pro něj tenhle zájem důležitý. A tenhle zájem přebil vše ostatní.
                Proto lidé ze sídlišť a častí uživatelé MHD, lidé z fabrik, dojíždějící na šestou a lidé z levnějších čtvrtí a městeček volí tak zvané populisty, neboť jim nikdo jiný, ani pravice, ani levice nenabízí ochranu před vetřelicí převracejícími životní hodnoty (to je všechno to eko, gender, homo…) ani před vetřelci jiné barvy pleti a jiných životních způsobů.
                Budu-li mít vilku na předměstí / byt v kondominiu a volnou pracovní dobu, budu-li ve volném čase i v práci obklopen lidmi s určitou intelektuální úrovní, bude pro mě problém mnohem méně palčivý; ostatně i proto, že se nejspíš už budu s lidmi jiné barvy, kultury a vychování dávno stýkat a budu vědět, že mezi těmi s kinderstube a námi venkoncem žádný rozdíl není.

                • hank

                  …zatímco ti populisté jim tu ochranu zcela jistě poskytnou? Jediné, co jim nabízejí, jsou sliby, které v žádném případě nehodlají – protože ani nemohou – realizovat.

                  I pocity odporu – nebo aspoň jejich projevy škodící okolí a vposledku i svým nositelům – se dají zvládat. (Tím myslím vnitřně na individuální úrovni.) Ale taky vypěstovat. Politici a média, kteří je v současnosti přičinlivě pěstují, se z té odpovědnosti nevykecají. Stejně tak jako na druhé straně všichni, kdo se účastní na výchově a vzdělávání, tj. rodiny a instituce k tomu určené, které nedělají pro trénink jejich zvládání vůbec nic.

                  „,,,že mezi těmi s kinderstube a námi venkoncem žádný rozdíl není…“ vědí pochopitelně i štamgasti v naší hospodě.

                • michal

                  Chodíš do špatných hospod. Tady ti řekne majitel středně úspěšné firmičky o 5 lidech, ODSák do morku kosti, že by byl radši zase šéfem instalatérů OPBH, jen kdyby zůstalo kolem bílo a rodinné vztahy v někdejších mezích.

                • hank

                  Jo, protože u OPBH si mohl beztrestně přikrádat a hodinový nebo měsíční plat mu šel pořád stejně, bez ohledu na to, kolik toho v pracovní době udělal pro podnik a kolik na melouchách… Já jsem v těch dobách prožil půl aktivního života.

                  Ti naši štamgasti by ti to vysvětlili stručně: Máš jedny ruce a nohy, jednu čuňu a jednu díru do prdele úplně stejně jako my, tak si moc nevyskakuj.

          • Petr Pavel (@UPPDKV)

            iluze demokracie jako vrchol občanského štěstí – asi jo, to je podobné jako při sledování dnešní olympiády, kdyby diváci měli šanci rozhodovat o různých sportovních sestavách, nebo trenérech, tak by se jim vzala zase možnost pouhé čisté kritiky za neúspěch manšaftu, takhle by byli částečně taky vinni – přitom jde taky o hru ( chléb se už nehezky daní ) ve smyslu odpoutání pozornosti od závažnějších společenských věcí a událostí, původní smysl se po cestě vytratil a jako kvalitní nástavbu základních věcí to taky nelze brát, protože společnost nefunguje dobře. ..)

            • embecko

              Ono se staci podivat, kdo to byl, kdo si s volbami, politickymi zastupci a parlamentem zacal. A take je zajimavy casovy odstup ideologicke legitimizace. Vse zacalo s Nizozemskou vychodoindickou spolecnosti, ktera zacala prodavat akcie uplne kazdemu, vcetne bezzemku, cimz vysachovali slechtu. Tedy prevzeti moci cirka 1600- legitimizace cirka 1650 (vychazi Hobbesuv Leviathan, v nemz je podrizeni zastupci bozimu nahrazeno spolecenskou smlouvou).
              Demokracie jiste nebyla a neni urcena lidu, to bychom to chapali spatne :o)

              • Petr Pavel (@UPPDKV)

                já jsem demokracii nedefinoval a demagogicky neaplikuji, či z moci úřední nevykládám, pouze ji pozoruji v její existenci – mohu jenom takový prostý postřeh o dnešní době a společnosti, nahoře je praktikován zapouzdřený elitářský komunismus ( bez povinné rovnosti), kterému by asi záviděl samotný Lenin s Marxem a dole zase ( doslova) běží feudální příběh se silnými otrokářskými prvky, který by na plátno nedostal ani samotný Hitchcock s Tarantinem dohromady, takže taky nejde o jasně vyprofilovanou ideovou společnost dle známých pouček, encyklopedii a sociologických studií a závěrů. ..)

    • michal

      Celý motiv toho odporu k referendu je v tom, že leví extremisté zjistili, že byť by možná všheolid utáhli na myšlenku dělení se a solidarity, připrchlíci, mee-too-mužatky, squateři a babochlapi fakt netáhnou.
      V dobách poctivého selského rozumu se pravice bála, že referendum naruší majetková práva, kupodivu lidé začali být rozumnější než průměrní politici. :-)

    • michal

      Že jo, lepčí je, aby žádní nadlidi neexistovali, všichni uměli všechno zhruba stejně a svět vypadal jako ty roztleskávačky z té druhé Koreje.
      Hlavně žádná hierarchie. Rovnost, vy kluci pitomí, muší bejt!

      • embecko

        Z toho, ze nekomu prijde hloupe se na neco divat v televizi, jste vyvodil, ze dotycny odmita hierarchii.
        To jeste neznam, to je pro mne retoricka novinka. Ale pokracovani, tj. ze z touhy po rovnosti vede prima cesta do gulagu, to uz mi zname je, tam uz se orientuji.

        • michal

          Ono to tak ale je. Existuje vůbec nějaké společenské uspořádání, které vynucovalo rovnost a nekončilo ubližováním těm nerovným. Od Prokrusta až po komunismus.

          • embecko

            Co tak je? Ze kdo se nechce na neco divat v televizi je rovnostar a zakonite zacne nekomu ublizovat? A jinak vsechno v poradku?

            • michal

              Samozřejmě. Laissez faire kapitalismus.
              O tom, že ubližování na straně jedné a nenabídnutí pomocné ruky na straně druhé jsou zcela odlišné věci, se tu bavíme už od dob, kdy byla ještě jedna levice.
              Dneska už jsou dvě levice, jedna by pořád dělila (především cizí majetek) se všemi, zatímco druhá si pod tlakem všeholidu uvědomila, že globalizace všeho přinese zchudnutí nejen odporněbohatým, ale i nám a dělit se už chce jen s všeholidem za vlastním plotem.
              Panta rhei, chtělo by se říct.

              • hank

                To druhé není levice, nehledě na to, jak se to samo označuje nebo jakou nálepku tomu dávají ve zlém úmyslu druzí.

                • michal

                  Z ekonomického pohledu ta část původní levice levicí zůstala. Zlé (od)nálepkování nic neřeší..

                • michal

                  Ekonomický pohled – v zásadě míra zdanění + ekonomická svoboda (smluvní volnost, pracovní právo, regulace podnikání) . Hlavní rozdíl mezi pravicí a levicí.

  10. tresen

    Já nevím jak vás, ale mě zlato Ester Ledecké potěšilo.
    Není to superžena vyhoněná bobulemi, ale holka, která vyrostla na krkonošských svazích. Přirozený talent jí umožňuje zvládat dva sporty na špičkové úrovni.
    Vyhrála nečekaně, na lyžích po jiné sjezdařce. Když jela, NBC už mezitím ukončila přenos, dole už všichni gratulovali dosavadní vedoucí závodnici. Ester v cíli trvalo asi minutu, než jí došlo, co se stalo.
    Není to fajn?

    • michal

      Je. Hlavně byla fajn ta jízda; rychlá, účelová, až na hranici smyků, kolikrát jsem si říkal, že musí trefit bránu. Veliký obdiv.
      Ono zrovna třeba lyžování mě baví sledovat ani ne proto, že jde o soutěž, ale prostě koukat na někoho, kdo opravdu umí (něco, co člověk amatérsky zkouší taky, na nepoměrně nižší úrovni). Ale ti, co umí, jsou motivování ke krásným výkonům taky proto, že jde o soutěž a tím se kruh uzavírá. :-)
      Mimochodem, sympatická dáma, inteligentní, schopná ve svých oborech, přestože (či snad právě proto, že) se vyhnula našemu státnímu rigidnímu školnímu systému. :-)

    • XY

      Ano, je to příjemné, člověk to té holce přeje. Málokdo má ovšem příležitost vyrůstat s krkonošskými svahy za barákem, málokdo má tak mohovité rodiče, aby růst toho talentu utáhli (to při vzpomínce na jistého Ivana Lendla, takto syna chudičkého advokáta a ještě chudší zubařky). Ale Ledecká byla zejména v první části naprosto skvělá a dosáhla úžasného výsledku, byť si myslím, že ji její Bankové dodatečně nad záznamem jízdy zdrbou jako financ kozu za příšernosti, jichž se na trati – zejména v druhé půlce – dopouštěla. Byla to jízda na krev a na hraně a naštěstí to vyšlo o jednu setinu (v polovině trati vedla o 18 setin!) – jsou u ní ještě ohromné rezervy, vydrží-li jí zdraví (a plotýnka).
      Ty lyže byly naprosto nové, jen pocházely ze série, kterou firma Atomic vyrobila loni pro jakousi Američanku zřejmě podobných výškových i hmotnostních parametrů – a pan výrobce si své nové olympijské hvězdy bude teď sakra považovat! Vidět „své“ lyže nad hlavou olympijského vítěze patří ke snům každého továrníka.
      Ledecká zajisté potěšila – a můžeme si klást otázku, proč vlastně? :-)

  11. tresen

    Sociální empatie v praxi:

    Z online zpravodajství ze sjezdu ČSSD, 16:20
    Před budovou Kulturního domu Střelnice v Hradci Králové, kde se sjezd koná, došlo k incidentu. Podle informací Hospodářských novin jeden z novinářů, Štěpán Kotrba, který má mít akreditaci Českého rozhlasu, nastříkal do očí bezdomovcům pepřový sprej poté, co požádali o cigarety. Novinář Kotrba řekl, že sprej do očí bezdomovci nastříkal, protože na něj muž útočil. „Bral mě za ruku a chtěl po mně peníze,“ vysvětlil.

  12. hank

    Ještě jednou Piráti a referendum:
    https://a2larm.cz/2018/02/okamura-pouziva-referendum-jako-trik-na-volice/
    To nejdůležitější z článku:
    „Zároveň bychom se ale neměli tvářit, že referendum je něco samospasitelného. Je to jen jeden z nástrojů. Piráti podporují participativní demokracii, což není to samé jako někam jít a přímo odevzdat svůj hlas. To je manipulace a zkreslení, se kterým přišla Okamurova SPD. Participace znamená mnohem víc než samotná přímá demokracie, protože přináší aktivní účast lidí na rozhodování.“

      • XY

        Tohle je docela zásadní postřeh otce Ledeckého:

        „…Mně je líto, že v současné době se v našich podmínkách v podstatě nelze v lyžování dostat na takovou úroveň bez mohutné podpory rodičů. Je to dané tím, že nejsme alpská země. Talent je opravdu tak deset procent. Ester by vám to sama řekla, tvrdí o sobě, že je na sporty v podstatě nešikovná. Protože to její závodění sleduju už nějakých 17 let, viděl jsem pár dětí, které byly opravdu talentované. Ale kde je jim dneska konec.“

        Tož tak.

        • Petr Pavel (@UPPDKV)

          Zaujala mě docela i tahle Ledeckého pasáž – Nemá pocit, že by tady té republice byla něco dlužná nebo že by s ní měla společného něco víc než to, že se tady narodila a mluví česky. A platí tady daně. … A to, že sem vozím peníze, které si vydělám v zahraničí, a pak je tady investuji, to je jen shoda okolností, protože tady bydlím. Já mám vztah k Česku vlastně jen přes jazyk, protože češtinou se živím. – to jenom k té národní hrdosti ( nevím, jestli je aktivní právník, ale jako umělec úplně nejde s dnešní národně-kulturní frontou ) . ..)

          • XY

            Baže. Vedle názorného obrázku o rovnosti šancí, další názorný obrázek na téma národní hrdosti… Což souvisí s tou otázkou, proč se vlastně radujeme z medailové Ledecké.
            Jakási odpověď je možná tady: Jistý Thomas Wolfe (slavný román K domovu pohleď, anděli) se účastnil co host nakladatelství Rohwolt berlínské olympiády 1936 a sledoval na olympijském stadionu jedno ze čtyř vítězství černého běžce Jesse Owense. Když Owens vyhrál závod na 200 metrů v novém olympijském rekordu, milý Wolfe řval nadšením tak, že si ho s nelibostí všiml samotný Hitler. Později o tom Wolfe napíše: „Owens byl černý jako bota, ale patřil ksakru k naší výpravě a byl vynikající. Byl jsem na něho pyšný, tak jsem ho oslavoval.“
            Jenže pýcha Američanů má své dobové limity. Owensovi po návratu do New Yorku uspořádají slavnostní přehlídku, ale pak musí v hotelu Astoria použít nákladní výtah, aby se dostal na slavnostní banket uspořádaný na jeho počest. Je černoch – a tedy nesmí jet ve výtahu pro bílé.
            Owens: „Hitler se ke mně nechoval urážlivě, urazil mě až náš prezident. Neposlal ani blahopřejný telegram.“

            Pokud se pana Ledeckého týče, zjevně se úspěšně živí svými muzikály, ta právničina je mu ale dobrá při sjednávání sponzorských smluv pro dceru a jistě i při poskytování licenčních práv na své opusy.

            Koho to zajímá víc, může nahlédnout do knihy Olivera Hilmese: Berlín 1936. Šestnáct srpnových dnů

            • Petr Pavel (@UPPDKV)

              Přesně, vlastenectví a národní hrdostí se nejvíce ohánějí politici, kterým to je v podstatě i ukradené. Borok Owens, viděl jsem film Barva vítězství, který pojednává o německé olympiádě v 36 a o Owensovi. Sice to bylo pojato dost tendenčně a s nádechem lepších zítřků pro barevné sportovce, kteří tehdy zachraňovali hry před sílou fašistických sportovců, ale i to dost málo, co bylo ve filmu ztvárněno o poníženi olympijského vítěze v domovské zemi, stačilo na to, aby si divák uvědomil hloubku rasismu, který v této zemi stále je – a taky to, že rasová otázka je dnes zase zneužívána pro politicko- kapitálové účely ( jenom trochu naruby).

              Pan Ledecký staví na tom, co mu socrealismus dal ( těžko ho za to vinit, ale taky bych tuhle stránku jeho postavení rozhodně nepomíjel ), možná že dnes krom muzikálů, které slaví největší úspěchy v asijských končinách, je taky úspěšný jako poradce pro offshore záležitosti v plném servisu … kdo ví, že. Ale jeho rodina slaví úspěchy, tedy mají v dnešním systému jistý žádaný progres.

              Ten titul si půjčím ( díky za tip ), bude to dozajista zajímavé čtení i o jednom lidském vynálezu, který se stal velmi efektivní zbraní,kterou kdy na sebe člověk vymyslel – tedy propagandě.. ..)

                • hank

                  Základní finanční a sociální kapitál, který pak mohl zúročit v kapitalismu. Kdyby začínal za současného režimu, nejspíš by po něm neštěkl pes.

                • Petr Pavel (@UPPDKV)

                  Třebas vzdělání ( v obou směrech ) a pak i možnosti ( dnes by kluci z ulice se Žentourem jen tak neprorazili ) , no a založení rodiny ( kdysi to bylo rozhodně méně náročnější na finance ) se snad taky počítá. ..)

                • tresen

                  Já jsem čekala, že se nejdřív dozvím, co je to socrealismus. Socialistický realismus, neboli v časech Ledeckého začátků dávno mrtvý požadavek na jistý ideový i formální fundament umělecké tvorby? Nebo něco jiného? Prozraďte, prosím.

                • tresen

                  Pardon, mezitím mi došlo, že jde o prostou přesmyčku vzniklou ze slova reálsocialismus.
                  Jestli je to opravdu tak, pak je namístě otázka, co by člověk vybavený vlohami jako Janek Ledecký mohl dosáhnout v normálních poměrech.

                • Petr Pavel (@UPPDKV)

                  to tresen

                  Tady se zase zeptám já, v jakých normálních podmínkách by měl pan Ledecký, dle vás, ještě větší šanci vyniknout – dnešní společnost je ještě méně ideálnější pro čistě uměleckou dráhu než ta předchozí ( ale možná to vidím jinak, možná máte lepší přehled ). ..)

        • hank

          Profisport a showbyznys jsou v podstatě totéž. Každý se živí, jak umí, ale nevím, proč bych měl být hrdý na „národní“ úspěchy těch, kdo nejvíc vydělávají v obou branžích, případně obdivovat jejich celebrity nebo jich dokonce litovat.

          „Národu“, ať už je to cokoli, by zřejmě mnohem víc než nejlépe placené celebrity profisportu a showbyznysu reálně pomohli úspěšní vědci, vynálezci, technici, lékaři a učitelé. Nebo taky politici a novináři se skutečným zájmem o veřejné záležitosti. Ale to je volání osamělého na poušti.

          • XY

            „Profisport a showbyznys jsou v podstatě totéž.“
            Ano, hanku, jenže ač to všichni víme, přece nás těší úspěch „našich“. Je to zjevně psychologická záležitost, pravděpodobně spojená s davovým chováním a kolektivním prožíváním. Církve na to mají své rituály – společnými prožitky bohoslužeb se upevňují společenství věřících, tady to bude podobný mechanismus.

            • hank

              XY: …přece nás těší úspěch „našich“…

              Mě teda ani náhodou. Asi jsem exot, ale mně je to fakt … u pat, abych zas nemusel čekat na schvalování. Přiznávám, že to tak nebylo vždycky.

              Kdybychom měli zůstat u toho vrcholového sportu, tak mnohem víc je potřeba cenit si např. trenérské práce takové Jarmily Kratochvílové se žákyněmi a dorostenkami nebo toho boxera, jehož jméno si teď nemohu vzpomenout, který v Ostravě trénuje malé cikány. Co udělal pro mládež takový Jágr třeba? Zato je celkem dost dobře známo, co udělal pro své kšefty (a svého táty, ať měříme spravedlivě…).

                • hank

                  Tomu úplně přesně nerozumím… Já jsem jen v určitém okamžiku zjistil, že starat se o vrcholové sportovní výsledky je ztráta času a byla to ta chvíle, kdy jsem začal trochu vidět do některých procesů a událostí v pozadí. Svou potřebu hraní si saturuji jinak… :-) A úplný pecivál taky nejsem, nicméně pohyb lze provozovat i bez té soutěživé složky. Když už se mě tu teda snažíte vychmátnout, tak já Vám trochu napovím: Jádro pudla u mě bude zřejmě právě v absenci té soutěživé složky.

                • XY

                  Ale ne, hanku, nesnažím se o nic, nejmíň vás „vychmátnout“. Chtěl jsem jen naznačit, že je to také otázka věku, promiňte. Řada věcí se prostě člověka přestane časem dotýkat a přestanou ho tudíž i zajímat. Nic víc v tom nehledejte.

        • hank

          Mně u Ledeckého konkrétně zaujalo tohle: „Děti jsme moc do školy neposílali, učili jsme se s nimi sami. Tu školní látku zvládly za hodinu a půl denně, a tak jim zbyl čas na ty opravdu důležité věci.“ Škoda, že neupřesnil, které to jsou.

          • XY

            „opravdu důležité věci“, hanku, budou zřejmě ty, jimž se malí Ledečtí věnovali s vnitřním zaujetím – tedy dva z nich sportu. Takové využití levnějších období alpské sezóny se dost obtížně slaďuje s pravidelnou školní docházkou. Ve sjezdařském sportu (zejména v počátcích) má výhodu ten, kdo má víc naježděno… To je v tomto případě také otázka peněz.

            • hank

              Za „opravdu důležité věci“ považuji ty, které z nich udělají lidi a ne mašiny na vydělávání peněz.

              • XY

                S tím nemám potíže, hanku, ale otázka zněla jinak… Ale třeba to vidíte příliš černě – jedna olympijská medaile ještě z člověka mašinu na vydělávání peněz neudělá. A třeba se i něčemu naučí – např. tomu, že v individuálním sportu je každý úspěch nebo neúspěch závislý jen a pouze na závodníkovi. To je pro život docela důležité – naučí to nevymlouvat se za neúspěchy na ostatní. Z domácí zkušenosti s jedním z potomků to mohu potvrdit – ale nebyl to, pravda, nikdy olympijský vítěz… :-)

                • hank

                  Ale vždyť to sami přiznali, že už ta mašina na peníze jede a že by to bez ní nešlo…

                • XY

                  Aha. No, chcete-li dnes provozovat sjezdování na světové úrovni, prostě ty prachy musíte mít – jinak nenatrénujete, nebudete mít konkurenceschopné vybavení, nebudete mít na příslušný „realizační tým“, bez něhož se neobejdete, atd., atd. V tom smyslu tou mašinou na peníze musíte být. Ale to nutně neznamená, že vás to co individuum lidsky zploští na bezcharakterní a přiblblou finanční mašinu. Může vás to – po tom krátkém období špičkových sportovních výkonů, řekněme 5 -7 let – vybavit do dalších životních peripetií řadou krajně potřebných charakterových vlastností, z nichž jsem se některé pokusil pojmenovat. Je jedno, zda je na začátku vůle nemrcasit se na chvostu startovního pole, nebo třeba nedostat od soupeře namláceno. A pozor, nic z toho, co tady uvádím ve prospěch charakterů „vítězných mašin na peníze“, není bezpodmínečně nutným výsledkem, ale pouhou možností, která snad bude přenesena do dalšího života. Ale podotkl bych, že bez té elementární poctivosti v přípravě nikdy v individuálním sportu tou špičkou nebudete. Toť vše.

                • embecko

                  „A třeba se i něčemu naučí“
                  Treba se nauci i tomu, ze tohle vitezstvi je ostuda pro soucasny system, neb vse, co umoznilo vitezstvi te mlade zeny, slo proti zasadam konkurencniho prostredi kapitalisticke trzni spolecnosti. Tatinek, byvaly normalizacni kuturträger, musel prostrednictvim soukromeho kapitalu ochranit slecnu pred vsemi dopady moderni statni politiky. Z toho vyplyva, ze socialni vertikalni mobilita je na hunte a je k dispozici pouze par financne pripravenym. Odhlednuto od moralni stranky veci lze dovodit, ze tato politika je zdrojem socialniho napeti. Oslava uspechu slecny Ledecke je jiste na miste, na druhe strane bych to videl jako trauermarsch za politiku poslednich triceti let. Ale system se opet nestydi a opet vyzvihuje individualni uspech a dela z nej „narodni“ zasluhu. Natruc!, soudruzi, Natruc!
                  http://literarky.cz/blogy/frantisek-dostal/15047-fotoblog-fr-dostala-apkova-vila-a-nco-malo-vzpominek

                • Tribun

                  Pak ale toto vítězství není ostudou systému, ale jeho plodem. Ostudný je ten systém, a to ještě jen pro někoho, kdo si myslí, že by mělo existovat něco jako rovnost šancí.

                • XY

                  „…tohle vitezstvi je ostuda pro soucasny systém“
                  Ten systém, embé (a pane Dostále! :-)), není ovšem ostudou domácí, leč celosvětovou a zejména olympijskou. Je obrázkem globálního nastavení norem sportovních výkonů a soutěží. Jistě by bylo asi národně úspěšnější, kdyby příslušný lyžařský svaz bez řečí každý rok vyplázl takových 30 milionů na pět a pět talentovaných závodníků (dělených dle pohlaví) a ti by si ve státních službách, podobni kytkám ve skleníku, lámali ve státním zájmu nohy, trhali kolenní vazy a vyhazovali ramena a vůbec se všestranně ničili co zaměstnanci a reprezentanti státu. Proč ne, už to tak jednou bylo a jedna taková sjezdařka to dotáhla až na exmanželku amerického prezidenta, což v těch dobách, kdy se to stalo, v zájmu státní reprezentace už bohužel nebylo . :-)
                  Je samozřejmě pravda, že v tomto (a nejen v tomto) oboru je sociální vertikální mobilita na huntě; prosadí se toliko finančně zajištěný talent, tak to dnes chodí nejenom ve sjezdování – případ pana Růžičky zase objasnil, jak to chodí s talenty v hokeji. O rovnosti šancí si můžeme akorát vyprávět. Zásady konkurenčního prostředí kapitalistické společnosti nicméně dobře znají pojem „konkurenční výhoda“ – slečna Ledecká je krásný a instruktivní příklad.
                  Jinak se přiznám, že pana tatínka jsem začal vnímat až někdy v polovině 90. let – a to ještě vlivem potomstva. Míníte-li s panem Dostálem, že byl normalizačním kulturträgerem, připadá mi to přehnané, mně přišel spíše jako takový neškodný popíkář a souputník hlavního proudu. Těmi skutečnými kulturträgery byly přece jiné šajby – jeden nezničitelný idiot hudby značky Goldene Stimme aus Prag, dalším byl až do své emigrace jistý sympatický vousáč a mohli bychom oba jistě dlouho pokračovat i mezi ženskými hlasy.
                  Abych to shrnul – mezi liberální teorií a vlastní praxí se zkrátka rozevírá čím dál větší propast.

                • Tribun

                  Jak ale těch 5+5 vyberete? Když je bude platit stát, bude existovat etické dilema komu ano, komu ne a proč. Když ti necháte na trhu, toto dilema elegantně „vyřešíte“, protože trh nějakou etiku vůbec neřeší. Po státu můžete chtít, aby dal šanci i cikáňatům z ghett, po trhu ne. Dvě mouchy jednou ranou.

                • embecko

                  „Těmi skutečnými kulturträgery byly přece jiné šajby“
                  Ale ne ke konci normalizace. Zentour je ideologicky projekt pro mladou popovou generaci, jez nemela zalem cestovat po portach a ruznych polooficialnich akcich a zaroven se ji pricily Neposedne tenisky, Holky z nasi skolky, ci Rikal si Hurikan.
                  Papinka znam, dost jsme spolu vyvadeli…byl to slusny az poslusny kluk, jez byl „vybran“…a tedy za nic nemuze, kdo by v jeho tehdejsi pozici odmitl…navic hudbu docela umi a blbej take neni, takze co. Tehdy potrebovali svest vyznamnou a pomalu jiz neklidnou cast mlade populace do „ticheho“ proudu…coz se jim podarilo i diky Zentouru. Papinek neni a nebyl zadny bourlivak ani avantgardista, spise delnik kulturniho more. Ovsem pochopil a s detmi to chytl za zajimavy a ocividne i produktivni konec, takze svym zpusobem provolejme slavu, byt na ni pada trochu oportunniho stinu z minulosti.
                  Uznavam ale, ze slovo kulturträger je zde moc silne, takze kulturgehilfe? :o)
                  Jinak se vasim shrnutim samozrejme souhlasim- propast se rozvira a soudruzi ji lepi jak mohou, nekdy az opravdu absurdnim zpusobem, na hranici mytu „kral je nahy“.

                • XY

                  Tribune, omlouvám se, ten návrh na státní pěstírnu talentů byl míněn ironicky, asi jsem to nedal dostatečně najevo. Samozřejmě, že by to nefungovalo – a zejména by to nefungovalo ve společnosti tak sociálně nerovné, jako je ta dnešní, protože talentů je vždy více než máte míst. Pravděpodobně by se musel změnit celý systém olympijských i neolympijských soutěží na tvrdě amatérskou základnu, ale jak toho dosáhnout, aby se to nedalo obejít, to opravdu nevím.
                  Sjezdové disciplíny a jejich dnešní módní varianty představují ve sportu cosi jako závody F1 – je to nesmírně drahá, občas vražedná (pády a zranění, někdy i smrt) podívaná: jaký smysl má vlastně sjet šusem ledově tvrdý Hahnenkamm nebo kde si to jeden z těch Banků přerazil nohu, která prostě nevydržela zatížení při doskoku? (Takové fyzikální síly jsou dnes u sjezdařů ve hře…).
                  Rezignovaně tedy podotýkám – nechme ty, kdo chtějí vynikat v tomto sportovním odvětví, jejich osudu a možnostem, jaké jsou jim dány jejich zázemím. Klidně se potěším, že v nějakém takovém oboru dosáhne na vítězství někdo, kdo shodou okolností pochází odtud, ale ten výsledek je opravdu jeho a těch, kdo do něho investovali. S nějakou kolektivní etikou to nemá moc společného, jen s tím, že takového vítěze lze vypěstovat i z domácích zdrojů – mají-li ti kolem ovšem na to, aby rostl na drahých alpských svazích a ledovcích. Ale bez skutečně pevné individuální morálky a charakteru nikdo na špičku nedosáhne, talent netalent.

                • XY

                  Embé, já věděl, že se nakonec domluvíme. Kulturgehilfe je pěkný termín a nesporně vystihuje roli otce L.: dělník popkulturního moře, či spíše zdatný řemeslník. A jak tak pátrám v děravé paměti, nic jiného než hit Sliby se maj plnit o vánocích se mi s ním nespojuje. Blbej rozhodně není, vřele souhlasím.

                • embecko

                  „nic jiného než hit Sliby se maj plnit o vánocích se mi s ním nespojuje“
                  Jiste, Zentour je „damska“ kapela a kluci ho museli poslouchat jen proto, ze ho poslouchaly jejich pritelkyne. A samozrejme to delal Ledecky, my tady jeho nevinnost a potrebu opecovavani asi nedokazeme docenit; zakladnim plusem je, ze neni a nepusobi agresivne a nijak podivne, je uplne normalni, to je zaklad pro sirsi obdiv u dam- Zentoura tehdy mohly vsechny rocniky, od 20 po 60 let veku. A starsi otcove to povolili, protoze pochopili, ze nejde o nebezpecnou hudbu. Zentour nastupoval v case, kdy tenhle segment trhu byl uplne volny…sice hned na zacatku chteli hrat neco odvaznejsiho, ale brzy pochopili. Nova vlna (se starym obsahem) uz byla pryc, pomalu se blizil konec sociku a dobe chybel styl; vyvanul jak revolucni, tak normalizacni mobilizacni duch a posluchacstvo se stalo pasivnim…ale co vam budu vypravet, ze ano…

                • Anonymní

                  No, MB, pokud jste tehdy „papínka“ fakt znal, tak si jistě pamatujete, že jednu takovou „neposednou tenisku“ měl doma coby dekoraci přitlučenou na stropě :-) Janek nebyl „vybrán, ale připuštěn, protože zkrátka netoužil státi se po těch studiích právníkem. Nejde o žádný ideologický projekt, ale skoro klasický vývoj tehdejší tzv. nové vlny, která začne zajímavě, ale pak se raději kvůli popularitě spokojí s popíkem. z tehdejších kapel mě vedle Žentouru napadá třeba ještě OK Band nebo Dr. Max, no z těch posametových zase třeba typicky Jaksi Taksi. Hledat za vším (tehdy a nyní) sofistikovanost režimu a jeho ideologické projekty začíná být poněkud únavné, Režim tehdy už evidentně začal mlít z posledního, takže vzal na milost třeba i tu zmíněnou Portu, pokud nebude vyloženě zpochybňovat tehdejší režim.
                  Nevím tedy, proč zrovna Ledeckému předhazovat oportunismus, když – pokud mě paměť neklame – si ani po sametu nehrál na nějakého hlasatele morálky. To udělal vlastně až teď v souvislosti s olympijským vítězstvím své dcery, když připomněl, kolik taková úspěšná reprezentace vlastně stojí, resp. kdo si to dnešní sportování vlastně může dovolit. A nekoukejme jenom na olympiádu. Jako kluci jsme si třeba vzali merunu a šli si sami kopat na nějaký plácek nebo na školní hřiště. Možná, že to tak ještě funguje někde na vesnici, ale ve městech musíte dítě nejdřív přihásit do nějakého místního sportovního oddílu, zaplatit členské příspěvky, koupit dres atd., a teprve potom si zahraje fotbal. V tomhle „rekreačním“ případě samozřejmě nejde o milionové částky, ale tím spíš: Kolik rodin si může dneska dovolit platit svým dětem různé sportovní, kulturní nebo umělecké aktivity?
                  Jo a ještě jako připomínka tehdy připuštěné „nové vlny“ Dr, Max a jeho televizní hitparádová pecka Co ty jsi zač?: https://www.youtube.com/watch?v=6VHicL6XfNU

                • Seal

                  Njn, zase jsem nevyplnil formulář, tak se dodatečně hlásím k té předchozí reakci na MB.

                • embecko

                  „Hledat za vším (tehdy a nyní) sofistikovanost režimu a jeho ideologické projekty začíná být poněkud únavné“
                  Tehdy kapel bylo dost, projekt ve smyslu „vyroby“ to nebyl, ale na druhou stranu jim bylo dovoleno vice nezli ostatnim.
                  Prijde mi, jako bych vysvetloval tehdejsi situaci stryckovi z Australie. Vy jste tu nezil, Seale, nemate tuseni, co stalo za natocenim LP a myslite si, ze „klasicky vyvoj“ nove vlny znamenal, ze jine kapely mohly, jako Zentour, vyjet za normalizace „normalne“ hrat na rockove koncerty do zapadni Evropy?
                  Takze pozor, tady jste na velmi tenkem lede a argumentovat slabosti rezimu ci neopravnenym predhazovanim oportunismu pred pametniky neobstoji.

                • Seal

                  MB, právě proto, že jsem tu žil, tak vím, jak to bylo. Nejenom Žentour patří do doby, kdy ta normalizace už hodně povolila, takže nasazovat psí hlavu každému, kdo po roce 1985 vydal desku nebo nedejbože byl puštěn na západ, je nesmysl. Ty kapely zkrátka žily z toho, že se nesnažily nijak zvlášť prudit režim. Pamatuji toho ze 70. a 80. let celkem hodně, takže se na ten váš tenký led klidně pustím. Z těhle pozdějších kapel měl problém snad už jenom bratislavský Ventil RG. Pokračovali pak jako Vidiek, ale už to zkrátka nebylo ono. Samozřejmě, nebavíme se o žádném undergroundu, ale o tehdy vznikajícím novém středním proudu, Mě tyhle věci tehdy sice moc nebavily, ale přesto jsem kvůli opačnému pohlaví zažil, jak Laura a její tygři vyprodali Pakul, Mišík pouštěl v Lucerně video na ohromné trencle, hrál tam před narvaným hledištěm Žlutej pes atd. Ta doba zkrátka byla už úplně jiná, než když vyšel ten známý ideologický článek v Tribuně. Hodně už poznamená Gorbačovovou perestrojkou, resp. českou hrou na glasnosť, takže kultura obecně tehdy zažila na sklonku minulého režimu docela slušný nádech. Teda třeba jsem fakt Australan, ale vůbec by mě nenapadlo přirovnávat závěrečné 3-4 roky minulého režimu k normalizaci. To povolení šroubu (jakkoli nedobrovolné) bylo zkrátka vidět a některé kapely, co mířily za velkým publikem, toho využily. Nevím, proč bych se měl kvůli tomu dívat křivě na Žentour, když na druhou stranu nehrál ani žádné agitační častušky.

                • embecko

                  No tak pokud pro vas posledni 4 roky nebyly normalizacni a vyjet na zapad nebylo nic neobvykleho (resp. to neni duvod k podiveni), tak jsme asi skoncili s debatou.
                  Dnes to mate tezke, kdyz reknete, ze jste na Zapad tehdy vyjel, je z vas kolaborant, kdyz ne, udelaji v vas neschopneho zavistivce :o)
                  Ale ja jim psi hlavu nenasazuji, to se mylite, vzdyt uz nahore pisi, ze soudit nebudu, kdo vi, jak bych se v takove pozici zachoval ja sam. Ale zas se mi nechce pominout, ze to byla normalizacni kapela, pracujici pro rezim (trebas na „vedlejsi uvazek“). Mam na to zapomenout, ci delat, ze to tak nebylo? Proc? Vzdyt to je jejich dilema k vyreseni, ne moje, ja s jejich postoji nemam co do cineni.
                  Jo a jeste bych rozlisoval mezi Zentourem/ Hemenxem a Ledeckym, ktereho „udelala“ a do kapely soupla Koubkova (jeji osobu lze ztotoznit v prislusnych seznamech).
                  A jeste jednou pro jistotu: Nikdo z nich mi nevadi a nikdo z nich mi neublizil. Kritizovat je hudebne nebudu, neni to muj styl a nezajima mne co hraji /hrali. Moralne si zadali s rezimem a povazuji to za ciste jejich vec, na druhou stranu jejich „normalizovanost“ jim uplne prominout nemuzu, protoze spolupracovali s rezimem, ktery mi zkazil zivot :o)
                  Tedy v pripade Zentouru nejsem tak daleko, abych jim neco vycital, ci jim nasazoval psi hlavu, ale na druhu stranu zas nedokazu rici, ze to byla prima kapela, jakych bylo hafo, a ktera si udrzela odstup od oficialni politiky, to tedy ne.

                • embecko

                  Tady se dostavame na pole Klausovy sede zony, bojujici proti komunismu drobnym prikradanim.
                  Zentour/ Ledecky zrejme nejake ideove (jako underground) ani ryze umelecke cile nemeli a chteli jen delat svoji muziku, kterou by poslouchalo co nejvice lidi.
                  Ted jsme u moralniho dilematu, ktery lze vyresit jen subjektivne: Je podvoleni se rezimu proto, abych mohl delat, co chci, selhanim, anebo ne? Co by na to rekl Michelangelo, anebo jakykoliv umelec z Borghiovske Florencie? Janda z Olympicu to vyresil po svem a ted je z nej hlavni predstavitel osy nostry. Ja tu nechci davat zadny univerzalni navod kudy na to, zalezi na dobe, ktera nas muze dohnat do reseni, kterych bychom se v idealnim pripade nikdy nedopustili. Osud v tomhle neni spravedlivy a kazdy z nas je vystaven podobnemu dilematu (proto se, mimo jine, chyta kapitalismus, ten tohle nezna a dava odpustky uz predem, ani pomyslet na ne nemusite).
                  Tohle si take kazdy musi vyresit sam za sebe…ja to v pripade Zentouru napsal vyse: chapu, ale nechtejte ode mne pardon v plne vysi.

                • hank

                  „Je podvoleni se rezimu proto, abych mohl delat, co chci, selhanim, anebo ne?“
                  Zřejmě záleží na tom, co chce člověk dělat, především na výsledcích té činnosti, někdy i na její motivaci. Stojí psáno: „Dávejte tedy, co je císařovo císaři, a co je Boží Bohu“ (Mk 12,17) To lze přeložit i pro neznabohy – třeba à la Kurt Vonnegut: „Smyslem života je pomáhat to tady ostatním lidem přežít, ať už to ‚to‘ je cokoli.“ Zřejmě existují činnosti, které se nacházejí v průniku obou množin (tj. toho dělání a toho zadání si s režimem), zatímco jiné nikoli.
                  Pak ovšem taky záleží na tom, kdo a podle jaké morálky to selhání hodnotí… Uznání příslušnosti a pravomoci toho soudce a platnosti pravidel, jimiž se řídí, může být mnohem větší problém než vlastní souzená činnost a/nebo její aktér.

                • embecko

                  Zrejme to z resime z hlediska hodnost pro mladsi generaci jiz mimobeznych:
                  *
                  „Avšak nebudu jen tak stát s rukama v kapsách a nečinně přihlížet jakémukoli bezpráví….Za to, že to nedáváte v televizi, by vás měli ukřižovat, vy č**áci!“ napsal krátce po vítězství Ledecké na oficiálním profilu České televize v komentářích Jonáš Ledecký.
                  *
                  Bezpravi spocivalo v tom, ze CT dala prednost (zrejme smluvne) prenosu hokeje pred jizdou Ledecke (o ktere se nedalo predpokladat, ze vyhraje). Ale i kdyby tam nebyly ty zavorky a prednost by prostym zpusobem dostali hokejiste, pak je zajimave, ze v ocich pana bratra jde o bezpravi, dokonce oznacene zalovatelnym vyrokem.
                  Byla kdysi knizka, ktera se jmenovala Hodnoceni, hodnoty a jejich poruchy; ted nejde o poruchu, nybrz o generacni vymenu…byla v minulosti kazda takova vymena vnimana odchazejici generaci jako porucha? Jako dnes?

                • hank

                  embecko: „…byla v minulosti kazda takova vymena vnimana odchazejici generaci jako porucha?“
                  Já si myslím, že za 5000 let psané historie lidstva se k tomu dochovalo víc než dost důkazů.

                • embecko

                  Tak pak tu mame zrejme legitimni otazku, zda- li nahodou opravdu nejde o poruchu, pokud tak uvazovala kazda odchazejici generace. Jedine ze bychom jim nepriznali plnou orientaci…citite se napr. dementni, hanku? Ja tedy zatim ne a tak premyslim, proc se mi hodnotovy posun u mlade genrace jevi jak chorobny. Nejde o to, ze to drive byvalo jine, ale ze jsem treba presvedcen, ze bezpravi se projevuje na zcela jine urovni, nezli v podobe nezobrazeni v zabavnem mediu. A ze odpovidajici ohodnoceni (miry) bezpravi je jeden z nejpodstatnejsich ukonu, nutnych pro prijatelny spolecensky vyvoj.

              • hank

                Já bych z toho zas takovou vědu nedělal. Až odejdeme, bude to jejich svět a jak si ho zařídí, bude záležet jen na nich.

  13. Petr Pavel (@UPPDKV)

    Když už se bavíme o možnostech, schopnostech a příležitostech v dnešních časech, tak tady vypíchnu jednoho zavedeného adepta ( tedy adeptku) – nebýt její rodiny a obzvláště táty ( jeho dávné mládežnické kontakty na správné lidi v kraji, i mimo něj, ho dovedly k postačujícímu obslužnému multi levelu) , tak nevím nevím, jestli by ji jenom hlas stačil na to, aby se mohla v šoubyznysem živit a měla i svojí fans rodinu ( tahle nevděčná grupa potřebuje taky jisté podněty, které stojí v podstatě veliké peníze ) – https://www.youtube.com/watch?v=XdMzD9kk6FY

  14. tresen

    Pamatuju doby, kdy matinky budily holčičky ve čtyři ráno, aby s nimi byly v pět na ledě anebo na kurtu, a jejich hlavní motivací byla reprezentace, neboli kýžená možnost jezdit po světě, hlavně po tom západním.
    Podobně snících maminek a tatínků byly mraky, takže trenéři měli z čeho vybírat. To je nenávratně pryč. Tuto masovou motivaci není čím nahradit.

    • Tribun

      Že ne? Dneska už nejsou tatínkové, kteří se shlídli v tom, že jejich synek bude druhý Jágr? Tak se všichni ti hokejisti berou? A kde je berou Američané, Kanaďané?

  15. tresen

    Hank k morálnímu selhání a přisluhování minulému režimu:
    „…. ovšem taky záleží na tom, kdo a podle jaké morálky to selhání hodnotí… Uznání příslušnosti a pravomoci toho soudce a platnosti pravidel, jimiž se řídí, může být mnohem větší problém než vlastní souzená činnost a/nebo její aktér.“
    Líp bych to nenapsala.

        • hank

          :-D
          „Na vlastenectví není ani tak odporná nenávist k jiným národům, jako láska k vlastnímu.“ (Karl Kraus)

      • XY

        Mno, vcelku nemám s dumkou pana Martínka zásadnějších potíží (pominu-li ty lacinosti o Klementu Zemanovi a Gustávu Babišovi); ale občas zjevně není příliš v látce orientován. Píše:
        „…Ještě před nějakými třemi sty lety by velmože, natož poddaného, ani nenapadlo se hlásit k nějakému národu. Jednou z mála předností českého kráteru je to, že je zde prakticky vyloučeno popřít, že národ je pouhý konstrukt, dílo zapálených a pracovitých intelektuálů.“
        To by nesměla existovat docela slavná česká Kronika takřečeného Dalimila z počátků 14. stol., kdež středověký autor, patrně vzdělaný šlechtic, ale ještě spíše kněz, napíše slavný verš promluvy knížete Oldřicha: „…vřeť každému srdce po jazyku svému,/ a proto Němkyně bude méně přieti lidu mému. (…) až po vrchol argumentace, že s „němečskú královnú“ „…bude jazyka rozdělenie / a ihned země jisté zkaženie.“
        Jazykové a tedy národností a s ním i politické vymezování společenství na my a oni má daleko hlubší kořeny, než by se Martínkovi hodilo. Je nakonec patrné v celém duchu domácího literárního vývoje 14. a 15. století v zjevném látkovém paralelismu českých a německých literárních památek a svědčí o tom, že jazyková společenství využívala kulturní odlišnosti i v politickém smyslu slova už od středověku. Moderní nacionalismus koření tedy přinejmenším už v universalistickém pozdním středověku a vliv cizojazyčných kultur na „domácím“ území byl ve vzdělaneckých vrstvách „českého kráteru“ považován zjevně za politické nebezpečí přinejmenším už od toho 14. století. Páně Martínkova věta o tom, že „…Jednou z mála předností českého kráteru je to, že je zde prakticky vyloučeno popřít, že národ je pouhý konstrukt, dílo zapálených a pracovitých intelektuálů,“ má IMHO blíže ke zbožnému přání než k realitě.
        Tož tak.

        • embecko

          Dneska se u Moravce pridal i Belohradsky:
          „„Nějaký evropský stát musí vzniknout. Jestli za padesát let nebo kdy, to je jedno, ale musí vzniknout…Dvě slova je potřeba škrtnout, a to je svrchovanost a identita, protože nikdy nebudeme vědět, co to je,“ zdůraznil Bělohradský.“
          Narod jako konstrukt je jakoby „pravda“, ale samozrejme jde o to, jak to pojmete. Dnes je v takovem vyroku vzdy skryt ideologicky osten, ktery ale nejde utajit; tudiz myslenku naroda coby konstruktu pochopitelne prijimate, ale okamzite odvrhujete, nebot zjistujete, ze jste manipulovan.
          Skvele pripominate Dalimila, ja se zmuzu jen na Sacrum Romanum Imperium Nationis Germanicae (neoficialne od roku 962, oficialne od 1512).
          Jeste bych rad pripomenul, ze ona skvela idea politickeho naroda, neodvisleho od kulturni uniformity, co je nam predhazovana v pripade USA, jeste pred pouhymi 50-60 lety nedovolovala afroamericanovi si na verejnosti sednout vedle belocha.
          Historie problemu je vlastne jednoducha: V dobach, kdy o fyzickou existenci bylo treba bojovat a usilovat, bylo treba svoji obetinu nejak legitimizovat, coz se delo kulturnim zapojenim do kolektivniho usilovani. Smysl osobni utrapy byl nalezen v jeji spolecenske slozce a z utrpeni se stalo obetovani se pro spolecenstvi.
          A tady je treba podotknout, ze tehdy to jinak neslo, bez absolutni loajality ke kolektivu nebylo zivota.
          Dneska (reknemez s industrializaci) je diky delbe prace a rozvoji techniky situace uplne jina: Kulturni vymezeni se jiz neni spojeno s politickym postojem a kulturni pocin neznamena vyjadreni sounalezitosti se spolecenstvim.
          Dneska tedy jiz narod, kmen, rod, rodinu, komunitu (obecne spolecenstvi) ke sve reprodukci nepotrebujeme….coz je kamenem urazu, nebot pokud spolecenstvi nepotrebujeme dnes, neni tim receno, ze ho nebudeme potrebovat zitra.
          Na coz navazuje otazka, zda- li se v pripade nejake katastrofy (treba pad velkeho asteroidu neni vubec vylouceny) dokazi zanikle spolecenske (kulturni) tradice obnovit samovolne v horizontu mesicu az roku, ci zda- li za jejich vznikem spise nestala mnohageneracni snaha a tedy na jejich ev. obnovu jiz nebudeme mit cas.
          Ted nevim, je upadkove si myslet, ze muze prijit tak velky problem, ze je vhodne si preventivne zachovat homogenni kulturni politiku, anebo je naopak dekadentni myslenka, ze svet jde stale kupredu a neni treba se prilis obavat budoucnosti, nebot jsme si s ni, coby lidstvo, zatim vzdy poradili?

          „Nějaký evropský stát musí vzniknout. Jestli za padesát let nebo kdy, to je jedno, ale musí vzniknout.“
          Je to sice pravdepodobne, ale nemusi. Z Belohradskeho se vyklubal tak trochu prorok, tuhle videl jako nedokladne, ze se CSSD musi promenit v mestskou liberalne-pravicovou stranu, ted se to zas podle nej neobejde bez evropskeho superstatu.
          A co kdyz si treba EU rozeberou rovnym dilem USA, Cina a Rusko? Me se tedy zatim bruselska politika jako imperialni rozhodne nezda, maximlane jako ta v Rime v roce 475. Staty EU pomahaly rozvratit Irak, byly aktivni v tuniskem jaru, primo znicily Libyi, podilely se aktivne na syrske valce, primo podporily prevrat na Ukrajine, bombardovaly Srbsko atd…. jestli tohle je nejaky garant rozumu a stability…?

          • hank

            embecko: Výborně, jeden hřebíček vedle druhého, ovšem ne všechny trefeny na hlavičku… Nicméně správně položená otázka je polovinou správné odpovědi.

            Za chvíli musím odjet, tak teď jen bleskově ve stručnosti tři poznámky.

            „Ted nevim, je upadkove si myslet, ze muze prijit tak velky problem, ze je vhodne si preventivne zachovat homogenni kulturni politiku, anebo je naopak dekadentni myslenka, ze svet jde stale kupredu a neni treba se prilis obavat budoucnosti, nebot jsme si s ni, coby lidstvo, zatim vzdy poradili?“
            Typicky chybně postavená dialektika. Možnosti přece nejsou jen dvě. Odpovědi se budou lišit podle okolností, podle typu a velikosti zkoumaného společenství apod. a budou se pohybovat někde na kontinuu možností mezi oběma extrémy. Důležité budou i vedlejší podmínky, které se při úvahách tohoto typu obvykle bohorovně zamlčují – po vzoru zamlčování externalit makroekonomy, kteří se pak nestačí divit, že a proč jim jejich modely v praxi nefungují.

            Bělohradský má pravdu za předpokladu, že ten evropský stát budeme řádně definovat a že bude řádně veřejně prodiskutován. Což je za dnešního stavu společenského myšlení zřejmě iluze, ke škodě věci. Za sebe se hlásím k myšlence brněnského architekta Jiřího Löwa, který před 15 lety sepsal svou vizi Evropy regionů. Viz tady: http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/clanky/2003/03/28993_1_0_0.html

            A jednu technickou: Podle všeho nelze nějakou katastrofu globálního rozsahu a/nebo dosahu vyloučit, ale asteroid to zřejmě nebude… Profesionální Kassandry vyčíslily matematicko-statisticko-pravděpodobnostními metodami největší pravděpodobnost pro globální pandemii nějakého zmutovaného viru (španělská chřipka už 100 let nebyla…) a pro jadernou světovou válku – ano, v tomto pořadí. Co to bude znamenat pro lidstvo a co pro jednotlivá dílčí společenství, to je předmětem dalších více i méně seriózních úvah.

          • XY

            Embé, díky za podněty, tenhle týden mám jakýsi fofr, tak jen glosu k tomu Bělohradskému, jenž vždy mává praporem na té „správné“ straně, nijak se nestaraje o to, na jakou stranu co správnou ukazoval včera a na jakou bude ukazovat zítra. Bude-li totiž potřeba, bude VB první, kdo bude hlásat potřebu obnovení identity a svrchovanosti se stejnou přesvědčivostí, s jakou je dnes škrtá. Pro začátek by mi stačilo, kdyby své teze vysvětlil třeba na Ukrajině – ono by pak bylo všechno o dost jednodušší… A to nemluvím o takové drobnosti jako je Izrael, případně o malých evropských zánětech jménem Katalánsko, následnické státy Jugoslávie, atd., atd. K té asteroidně katastrofální vizi, jež může být zcela lidského původu, jak nám např. naznačují nejrůznější šílení majitelé kufříků s červenými tlačítky: V tom případě mohou být následky takového druhu, že (pokud někdo vůbec přežije) se bude začínat vskutku od nuly – a veškeré úvahy na téma současných kmenových my i oni jsou zbytečné.

              • XY

                Nevím – a jakákoli „realizace“ už pomalu přesahuje mé životní obzory. Nemusí být krásné, ale funkční, schopné rozvoje, a přizpůsobené růstu a potřebám města. V současné podobě, vycházející z řešení z LP 1839, dalšího rozvoje schopné není, urbanisticky nevyhovuje bezmála 100 let. Čili to nové by mělo vydržet taky aspoň 200 let…

                • hank

                  Jako obyčejně zvítězí velkými penězi podezděná politicko-podnikatelská mafie řízená z Morávky… Zájem lidí je to poslední, čím se řídí. V tomto ohledu máte v Brně vládu jedné strany, lhostejno, kdo zrovna sedí na magistrátě. Malou útěchou vám budiž, že v jiných městech jsou na tom némlich stejně.

                  Ale mohu se samozřejmě mýlit.

                • XY

                  Hanku, myslím, že začne-li se kdekoli stavět, bude tím opravdu vždy vítězem „velkými penězi podezděná politicko-podnikatelská mafie“. To už je dnes v tom podnikání nezrušitelným zvykem. Ale když už, tak ať udělají něco pořádného, co opravdu vydrží těch 200 let – a ne, že za nějakých třicet let se začne stavět nějaký další nádražní podnik, protože se novou stavbou nebude dát už nic dalšího udělat. A hlavně – měl by zmizet ten zoufale neprostupný náspový val, který dělí město od Svitavy na severovýchodě až po Svratku na jihozápadě. V případě nějaké brněnské občanské války severu proti jihu by to jistě byla výborná frontová linie, ale město jako celek to štěpí na dvě izolované části i pásmem brownfieldů. Ale řekl bych, že nás dvou se výsledek těch tahanic už nijak týkat nebude.

                • hank

                  :-D
                  Mezitím jsem si přečetl, jak se na magistrátě hlasovalo. ANO, Piráti a Hollanovci se zachovali v duchu nejlepších tradic chytré horákyně… Takže tuto horkó erteplu dostane do pačmák vláda v Práglu. Ať si je řádně spálí, hlavně, že brněnská koalice zatím zůstane u koryt. Každý den dobrý. Já si zatím vychutnám, jak šéf Babiš naloží se svým podřízeným Vokřálem. :-)

                  Jinak samozřejmě máte velký kus pravdy – tohle už nebude zajímat nás, ale naše děti a vnoučata. Mám snad jen tu výhradu, že kdyby nebyla po Dornychu a Kolišti vedena část dálkové dopravy, tak by ten násep možná až tak nevadil. (Možná řešení jsou taky známá a jsou jen o málo méně kontroverzní a spory kolem nich o něco méně zasmrádlé a mnohem méně medializované než odsun roly.) A otázka brownfieldů typu Vlněna s tím snad zase až tak moc nesouvisí, nebo…? Kdyby skutečně rozhodovaly urbanistické ohledy, tak by se místo Vlněny a dalších starých fabrik v centru, které měly a ještě i teď mají potenciál stát se něčím rozumným a přitom netradičně zajímavým, měl zbourat Prior. (Když se mohl zbourat v Liberci, proč ne v Brně?) Tím by se získalo místo, které dnes chybí pro narovnání toho problematického kolejového esíčka a případné přidání dvou perónů jihovýchodním směrem. Začátkem 90. let kolovala v Brně městská legenda o tom, jak komunisti schválně nechali postavit Prior tam, kde je, aby tak zlomyslně zabránili právě možnému rozšíření nádraží tím směrem.

                • XY

                  No, hanku, to je na nekonečnou debatu; obávám se, že ani zbouraný Prior by nenarovnal osy tratí na sever a na jih; čili to esíčko by zůstalo, jak je, možná širší o další dvě esíčkovité koleje. A prosím, projeďte se někdy vlakem z roly do Židenic a dívejte se, co v okolí uvidíte, než dojedete ke Svitavě; zajímavější to bude vpravo po směru jízdy. Vlevo je aspoň částečně revitalizovaná stará plynárna, jinak ovšem taky hrůza a děs. Pak si můžete dát zpáteční jízdu přes hlavní do Modřic či do Rajhradu; je to taky pěkné po obou stranách; stačí jen k té Svratce: volné pláně bývalých zahradnictví na inundačních plochách dnes vyplňují jakési autobazary a jinde lebeda (to vlevo), vpravo po směru jízdy trosky železničních budov a technických staveb a jako tečka ten věžák nalepený na trať u řeky. Bydlet bych tam nechtěl ani zadarmo.
                  Vnitřní městský okruh (via vytrvale rozrývané Koliště a Dornych, křížený s Opuštěnou) je dnes tupá bolest; dokud páni inženýři a stavitelé nedokončí či neodvedou na vnějším okruhu dopravu z Gajdošovy někam jinam (prý tunel(!) pod Vinohrady?) asi se moc nezmění. Ucpané je všechno.
                  Zakopat nádraží pod zem pod Petrovem je pěkné, akorát, že se s těmi valy v tom případě vůbec nic nenadělá. Však ony si s tím hlavy pomazané a zástupci všeholidu nějak poradí.
                  Tož se tu mějte, chvíli nebudu.

  16. embecko

    Pamatujete jeste na aferu Rudinska? („Režisérka dokumentu o disidentovi a mučedníkovi Pavlu Wonkovi čelí podle svých slov sérii trestních oznámení. Libuši Rudinskou, která se ve filmu snažila ukázat „… druhou tvář Pavla Wonky…“, se před soud snaží dostat disidentův bratr Jiří.“)
    https://www.lidovky.cz/pavel-wonka-oceneni-odbojar-udal-znameho-ktery-chtel-emigrovat-pvp-/zpravy-domov.aspx?c=A180226_152418_ln_domov_ele
    Stare zidovske prislovi pravi, ze vsechno je jinak….
    Belohradsky je dle meho angazovany clovek, pokrokar, homo politicus a treba by byla chyba po nem zadat objektivni postoj (i kdyz je tim profesorem). Dle meho neni oportunista a nejde mu o vyhody, svym zpusobem je ztelesnenim polistopadove intelektualni tragedie (druhym protagonistou na opacne strane spektra je Vovka Zelezny z Novy). A take nemyslim, ze by byl zlym clovekem, ale zaroven ani zmatenym profesorem, Belohradsky se tezko zarazuje…jeho knizky mam rad a proti nemu osobne ani politicky nic nemam. On ma svoji ideovou pravdu,. ktera je neoddiskutovatelna a obvykle byva zcela jasne vyrcena, cimz se krasne odhali rozpor mezi ni (Belohradskeho ideovou pravdou) a realitou.
    Transformace socdem v mestskou liberalni stranu byla sice jedina mozna, ale nerealizovatelna rada. Na druhou stranu kdyz sledujete nemecky vyvoj, tak je jasne, ze u Belohradskeho jde o cisty idealismus…ano, socdem by se mela vice zamerit na mestskeho urednickeho proletare, ale nejde to :o) Na Nemecko narazim v tom smyslu, ze rozum uz nehraje v politice zadnou roli- Schulze zvoli 100% a za par mesicu se ho rychle zbavuji, ackoliv neudelal nic jineho, nezli to, co avizoval predem. Ted zas CDU zcela podlehla maximalne oslabene Merkelove a zvolila si take temer 100% za generalni sekretarku jeji kandidatku Krampovou, coz je sileny klon Merkelove.
    Takze nevim, cokoliv reknete, dokazi dejiny obratit proti vam :o)

  17. XY

    To jsou o Wonkovi relativně známé věci, Zídkův přínos v tomto směru je v tom, že chodí do archivů a sděluje, co tam zajímavého našel. Zpochybňovat oceněné bojovníky 4. odboje je jeho koníčkem a snad i cílevědomým projektem. Co se VB týče, jistě je všechno to, co říkáte, já ho vnímám skrze jistou mediální clonu – jak bojuje za elity a VH co jejich představitele, pak zase proti idejím, dnes naopak za ideu eurofederace. Skoro bych řekl, že vždy se bere za to, čeho je zrovna nedostatek. Čili prognózuji, že jakmile se eurostát začne stávat realitou, uvědomí si VB, že euroobčan ztratil vlastní identitu a proměnil se v bláto – a zase bude mít pravdu. Geniální dialektik přítomného a vážně děsně chytrý … Jeho úvahy se vyplatí brát na vědomí, ale rozhodně je nelze brát za jakékoli kritérion.
    „rozum uz nehraje v politice zadnou roli“ – tak to bude, jak píšete. Ostatně, jak by také mohl? V časech, kdy se světovou záležitostí stává kampaň Me Too? :-)

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s