Izrael není v právu

Několik vět z textu Zdeňka Jehličky Hamás v českých hlavách, který si v mainstreamu nikdy nepřečtete, protože masakry Palestinců izraelskou armádou ani neomlouvá, ani neoslavuje, ale nazývá pravým jménem:

Hranice Gazy sice Palestinci pociťují každodenně přímo fyzicky, oficiálně však sotva existují. Izrael usilující o co největší zábor Palestiny totiž svoje hranice nevyhlásil, a tak je ani nemá. Nemá je na Západním břehu Jordánu, kde se segregační zeď zakusuje hluboko za pomyslnou hraniční zelenou linii, nemá je ani v Jeruzalémě, jehož východní část protiprávně anektoval, a pevnou hranici nemá ani s pásmem Gazy. Systém vojenských kontrolních stanovišť (checkpointů) rozesetých po Západním břehu Jordánu nelze za hranice považovat už jen proto, že jsou účelově zřizovány ke kontrole palestinských obcí a k ochraně zdejších nelegálních izraelských osad.

V izraelském odvolání se na válečný stav se však skrývá problém. Za těchto okolností by musel i sám Izrael uznat palestinský odpor za legitimní, neboť je nelogické ohánět se válkou, a označovat přitom nepřítele stojícího proti útočícím vojákům za teroristu. Nehledě na to, že Palestincům umožňuje právo na odpor proti okupaci samotné mezinárodní právo, konkrétně rezoluce VS OSN č. 3013 z roku 1973. Vyhlášení válečného stavu by však pro Izrael znamenalo i souzení podle válečného práva.

Tvrdí-li totiž Izrael, že Gaza je nezávislá a bez jeho přímé kontroly, musí zároveň Palestincům v Gaze přiznat právo na obranu svého území před nepřátelskou střelbou, a to včetně práva bránit svoji pomyslnou hranicí. A pokud už Izrael přizná, že přes vojenské stažení Gazu i nadále kontroluje (a podle Haagské konvence „účinná kontrola“ představuje formu okupace), musí dle mezinárodního práva přiznat okupovaným Palestincům právo na odpor. Obyvatelé Gazy tak mají v obou případech legitimní právo napadnout vojenské síly nepřítel.

Reklamy

38 comments

  1. Ota

    Jak by mohl mít Izrael nějaké hranice,když podle těch chudáčků ani neexistuje. Nemá na existenci právo. Teroristé a marxlenisté tvrdi spolu BAASu…:-)

    Radikální palestinské hnutí Hamas se nevzdá „ozbrojeného odporu“ vůči Izraeli, prohlásil dnes politický vůdce hnutí Ismáíl Haníja. Bývalý palestinský premiér promluvil k desetitisícům stoupenců, kteří se sešli na výročním shromáždění v Gaze

    „Prohlašujeme, že ozbrojený odpor je naší strategií a jedinou cestou k osvobození naší země, od (Středozemního) moře po řeku (Jordán),“ citovala Haníjovo prohlášení agentura AP. „Hamas povede lidi k povstání, dokud neosvobodíme celou Palestinu,“ ujistil Haníja stoupence a členy hnutí, jichž se podle organizátorů sešlo kolem 350 tisíc.

    Lidé s vlajkami Hamasu se tísnili zejména před ohromnou tribunou v podobě lodi, symbolizující návrat Palestinců. Pozadí tvořila veliká replika jeruzalémské mešity Al-Aksá na Chrámové hoře. „Ó Jeruzaléme, my přicházíme,“ stálo na jednom transparentu.

    Hamas ve vydaném prohlášení uvedl, že bude pokračovat „ve všech formách odporu proti okupaci, až do osvobození, nezávislosti a návratu palestinských uprchlíků“. „Neuznáváme Izrael!“ volal dav.

    „Palestina je naše od řeky (Jordán) až k moři a od jihu k severu. Nikdy se nevzdáme ani pídě země,“ řekl. Chálid Mišal. Ten je exilovým vůdcem hnutí. Veřejně se přihlásil k odpovědnosti za množství palestinských sebevražedných teroristických útoků během druhé intifády.

    • Tribun

      A co jako? Palestinci snad nejsou lidé? Nemají práva na svobodu? Na vlastní stát? Koncentráky jsou v pořádku, když v nich nejsou Židé? Zkrátka a stručně, jak jsem již napsal, lidská a občanská práva Palestinců končí tam, kde začíná Izrael. Izrael v tomto sporu drží jediné, zato zásadní trumfy: propagandu a armádu uvědomělých dobrovolníků. Ale víte, co je zajímavé? Že sami Izraelci to tak jednoznačně jako vy nevidí. Asi by jim tam měli nějací čeští „lidskoprávníci“ jet udělat osvětu.

      • Ota

        no, už 22 let tam vládne tvrdá národní linie reprezentovaná Likudem, žádná Strana práce ( i když ta by mi byla milejší než svého času ortodoxní náboženští extremisté ze strany Šás ve vládě). A volí ji samotní Arabové s volebním právem žijící v Izraeli. Z hlediska fakticity dosti jasné a přehledné, nepřejí si návrat Palestinců do teritoria Izarele tak jak byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v r. 1947 . Ostatně nikde je nechtěli, ani jejich vlastní arabští soudruzi v okolních státech, ať se jednalo o Libanon, Egypt nebo Jordánsko. Takže vaše tvrzení že ti co jsou proti postupu Izraele mají v samotné zemi nějaký výraznější hlas, kolabuje na samotném faktu že zemi vládne izraelský Trump v bledě modrém…

        Žádný Obama, lidumil, kterému došla trpělivost s Izraelem a svým prvním zdržením se veta v zásadní rezoluci RB ohledně Izraele jasně naznačil, kde stojí. Ne tak Trump. údajně od rudé i hnědé alternativy fér chlap, kámoš Putina a fanda světového míru. Bombarduje jak vzteklej diktátory a hájí tvrdý postup proti palestinským teroristům.

        A propos, vaše „Palestinci snad nejsou lidé?“ bych si dovolil vám vrátit mírně poupravené – „Teroristé snad nejsou lidé?“

        Ostatně na moje citace ohledně explicitně .vyjádřené (opětné) touhy na likvidaci tohoto národa- pohrdlivým no a co? je tou nejlepší odpovědí, co jste mi mohl dát, abych se přesvědčil že rudí extremisté i v 21. století uvažují stejně jako „stalinští derviši“ v 50 letech…

        • Tribun

          Národ, který likviduje jiné národy, si dost těžko může nárokovat imunitu vůči likvidaci své. A ano, i teroristé jsou lidé – a právě proto se pod tíhou okolností stávají teroristy, neboť možnosti člověka snášet tlak jsou značně omezené. A pokud nadřazovat lidská práva a svobody na mocenský zájmy znamená být rudý extremista, pak budu hrdě rudý extremista, Nehledě k tomu, že od někoho, jako jste, jsou jakékoliv nálepky zcela irelevantní.

          • Ota

            Hezky řečeno – „Národ, který likviduje jiné národy, si dost těžko může nárokovat imunitu vůči likvidaci své.“

            Řekl byste to samé třeba o náletech na Srbsko, které se pokusilo o likvidaci svých sousedních národů, příčemž ty nálety nebyly zcela jistě natolik „likvidační“ jako koncentráky pro Bosňáky včetně odkrytých masových hrobů ( v chronologickém pořadí takto)

            v Chorvatsku, 2. Bosně a Hercegovině, 3. Kosovu ???

            Stačí jen ano/ne – nebo že v tomto případě připouštíte výjímku, přípodná „neeodpověď“ se též počítá:-)

        • Anonymní

          Oto, lžete. ve vaší citaci výroků představitelů Hamásu není ani slůvko o „likvidaci“ nějakého národa. Mluví výhradně o osvobození své vlastní země, okupované nepřítelem. Stejně jako osvobozovali svou zemi za 2. sv. války třeba Belgičané. A stejně osvobození Belgie a vyhnání německých okupantů nezmanalo likvidaci žádného národa, tak ani po osvobození Palestiny a vyhnání židovských okupantů ze Země žádný národ nezmizí.

          Drhá lež – Srbsko žádné národy nelikvidovalo, ani sousední ani nesousední. A s těmi masovými hroby to bylo složitější, jak jistě víte, leželi v nich převážně Srbové…

    • Tribun

      Já si stejně myslím, že ta podpora Izraele v Čechách je dána především tím, že Češi by se hrozně rádi chovali stejně k Cikánům, jako se Izrael chová k Palestincům, a tak si přes Izrael léči svoje mindráky, protože Izrael může to, co jim by u mezinárodního společenství neprošlo.

  2. Seal

    Taky zajímavý textík; tentokrát o tom, jak se u nás diskutuje: „Téměř každý hlas, který se zvedne s kritikou Izraele, je smeten ze stolu jako „neomarxistický blábol“. Největší pozornost dostávají zprávy o levicovém antisemitismu a mezi kritikou Izraele a nenávistí k Židům se nedělá rozdíl. Když nejste Žid, jste levičáčký antisemita, když jste Žid, jste „self-hating Jew“. Nesouhlasné vyjádření s chováním izraelské vlády se automaticky zkarikuje do podpory Hamásu a oponentům je ještě vyčítáno, že tolik bojují za multikulturní společnost, práva žen a sexuálních menšin, a přitom podporují Hamás, který vyhrožuje vyhlazením Židů, utlačuje ženy a homosexuály rovnou popravuje.“ Viz:http://denikreferendum.cz/clanek/27653-znamena-kritika-izraelske-vlady-ze-jste-spatny-zid

    • Tribun

      Aneb jak praví známý bonmot: Jediný povolený způsob, jak kritizovat Izrael, je chválit ho. Pěkně se na tom ilustruji, jak ti nejhlasitější obhájci svobody nemají problém s diskursivní totalitou, pokud chrání jejich mínění a vylučuje odlišné. Až by jeden řekl, že jim nikdy nešlo ani tak o svobodu, jako o to, aby mohli mluvit oni a pouze oni.

        • oh

          Až by se jednomu chtělo říct, že jim šlo hlavně o to, komu budou říkat „pane“ klíče od Federálního / Českého úřadu pro tisk a informace. :-(

          • hank

            Tak vývoj u některých sousedů ukazuje například na nezřízenou touhu tohoto typu lidí ovládnout orgány činné v trestním řízení. :-(

  3. hank

    Ono by stačilo, kdyby si někteří našinci přečetli třeba i něco v mainstreamu, ale v jiném jazyce než rodném…

    Gaza je v podstatě největší koncentrák na světě s 1,8 miliónu vězňů nacpaných na 360 km2 (5000 obyvatel/km2) a zablokovaných na pozemní hranici i od moře. 95% pitné vody je závadné (s patřičnými dopady na zdravotní stav hlavně dětí), elektřina tam jde 4 hodiny denně, Izrael pravidelně bombarduje základní infrastrukturní zařízení jako elektrárny, vodárny a čistírny odpadních vod. Organizace OSN odhadují, že jestli se něco do 2 let nestane, tak se pásmo Gazy stane neobyvatelným. Nikdo se nemúže divit popularitě Hamásu, který tam jako jediný dokáže zajistit aspoň jakési školství a zdravotnictví a aspoň omezeně udržovat v chodu infrastrukturu. Gaza přitom nikdy součástí Izraele nebyla, po r. 1948 tam vznikl jeden z prvních palestinských uprchlických táborů, do r. 1967 patřila Egyptu, pak ji v 6denní válce obsadil Izrael, stala se součástí palestinské autonomie, ale když tam v r. 2006 vyhrál volby Hamás, Izrael ji zablokoval a tento stav trvá dodnes.

    V našich médiích jsme si nepřečetli ani spoustu jiných věcí. Např. že v rámci tzv. dvoustátního řešení se už nejméně 4 roky zvažuje, že by Egypt poskytl Palestincům část (asi 1600 km2) svého území na Sinaji, které by se stalo základem nového palestinského státu. Jde v podstatě o liduprázdnou poušť, kde by se muselo začít budovat od nuly vše potřebné pro život, a financoval by to zřejmě především Katar. Mapa viz třeba tady: https://www.israelandstuff.com/announcing-new-alternative-the-new-state-solution . Už dnes je toto území v podstatě považováno za jakýsi nárazník mezi Gazou a Egyptem, který Egypt nemá zrovna moc pod kontrolou a často z něj operují bojůvky ISILu a dalších arabských paramilitárních složek. Zdá se, že situace se stává neudržitelnou „osvědčenými“ prostředky a že už přerůstá přes hlavu i Izraeli, který by údajně s tímto řešením souhlasil. Palestinské vedení se prozatím stavělo proti, ale tak, jak v pásmu Gazy ubývá základních podmínek pro život, roste tam neoblíbenost vedení palestinské autonomie sídlícího na Západním břehu, pod které Gaza dosud formálně spadá, takže snad se konečně najde někdo, kdo bude schopen myslet a jednat mimo vyjeté koleje.

  4. XY

    Ponechme stranou právní a politické kličky – uspořádat si střelnici na neozbrojené lidi (šmarjá, mají kamení a praky, málem bych zapomněl) s tak úžasnými výsledky, jakých Izrael dosáhl, je samo o sobě dostatek otřásající a obávám se i naprosto neomluvitelné. Je tu ovšem patrný pokrok, na rozdíl od posledního velikého střetnutí v Gaze se to tentokrát obešlo bez použití dělostřelectva, letectva a tanků, včetně fosforové munice. Národ se zkušeností holokaustu by měl být s to se vzdát metod, které byly vůči němu použity, jinak dává najevo, že se ze své zkušenosti vůbec nepoučil.

    • Anonymní

      Ale on se poučil. Jenže poučení není „nesmí se opakovat vraždění“, ale „až se bude opakovat vraždění, my musíme být ti vrazi“. A tohle poučení vzorně dodržují.

  5. hank

    Kořeny a průběh palestinského sporu jsou podobně letité, propletené a iracionální jako kořeny sporu severoirského. Dokonce by se dalo říct, že nějakým způsobem se na vzniku obou sporů – aspoň v jejich historicky doložených podobách – podílel britský imperialismus. (Starozákonní zprávy o vztahu vyvoleného národa a Filištínů neberu v potaz. Vyvolený národ se nepřátelsky choval k většině svých sousedů – dokonce i silnějších – po většinu své starozákonní historie.) Proto by se taky zkušenosti z řešení severoirského sporu daly přiměřeně použít i v Palestině. Má to jen jednu podmínku: Musely by ho obě strany doopravdy chtít řešit…

    Vzájemné obviňování obou stran z terorismu je úplně zbytečné, tuny krve na rukách mají obě strany, a to přinejmenším už od 30. let. (Požadovanou kvalifikací pro výkon vysoké státní funkce v Izraeli byla po většinu druhé poloviny 20. století praxe uchazeče v některé paramilitární organizaci ve 40. letech.) Těžko dnes ukazovat na toho, kdo „si začal“ a kdo má větší právo na násilí (lhostejno zda institucionalizované a legalizované nebo „nezákonný teror“); z hlediska žádoucího výsledku je to i zcela kontraproduktivní, tedy za předpokladu, že žádoucím výsledkem je mír. Na namalování tlusté čáry by se museli najít odvážní předáci na obou stranách nebo ještě lépe oběma stranami akceptovaný prostředník. Nicméně ti, kdo si v 90. letech zavraždili svého vlastního vyjednavače mírových podmínek, nebyli Palestinci… Což spolu s opakovanými výsledky izraelských voleb svědčí o tom, kdo ve skutečnosti mír nechce.

  6. taras2

    Jednoduchá úvaha říká, že pokud nelze dohody mezi Izraelem a Palestinci dosáhnout mírovými prostředky (což po krachu dohod z Osla a nástupu Hamasu a Netanjahua zřejmě nejde), je možné ukončit ozbrojený boj silou. A když to nejde ani silou, pak tedy to půjde ještě větší silou.

    A v této fázi se zřejmě konflikt nachází, přičemž při porovnání sil je jasné, kdo v násilné konfrontaci vyhraje. Jestliže si toto Palestinci nejsou schopni uvědomit a sázejí na další boj a tedy na své zničení, je nutné se ptát, odkud tato sebevražedná taktika pochází, kde má své kořeny. Odpověď je jasná: islám.

    A pro nás z toho plyne poučení: s islámem se dohodnout nelze, oni raději zemřou, než aby nebyli vítězi, aby se stali se druhořadým (a nepřijímají ani rovnocenné postavení!) národem. Přičemž na to být prvořadým nemají, díky středověké ideologii a intelektuálním a civilizačním předpokladům, tedy konflikt nemá jiné řešení, než násilné, směřující k jejich potlačení všemi prostředky. Dohodnout s nimi se nedá, buďto budou zničeni, nebo zničí nás.

    Vypadá to ošklivě, tahle moje úvaha, ale pokud máte lepší řešení, sem s ním.

    • hank

      Jednoduchá úvaha říká, že na každou složitou otázku existuje stručná, snadno pochopitelná, oblíbená a nesprávná odpověď.

      „…odkud tato sebevražedná taktika pochází, kde má své kořeny. Odpověď je jasná: islám.“ To říká kdo a na základě čeho? Ty fakt tak dobře vidíš do mentality 2 miliónů lidí zavřených v největším koncentráku na světě? Nechovali by se za těchto podmínek stejně, i kdyby byli jiného vyznání? (Mimochodem, Židé už historickou zkušenost kolektivní sebevraždy mají, a to dost dlouho… už od římských dob.)
      „…s islámem se dohodnout nelze…“ Zase: To říká kdo? Ten „islám, se kterým se dohodnout nejde“, to je kdo nebo co? Máš nějakou osobní zkušenost s jednáním s muslimy? (Já ano.) Mimochodem, Menachem Begin se s Egyptem („s islámem“) před 40 lety taky dokázal dohodnout, a dnes se Izrael a Egypt chovají jako de facto spojenci…
      „…pokud máte lepší řešení, sem s ním.“ Kdybych ho měl, dostal bych tu Nobelovku já a ne Rabin a Peres s Arafatem. Oni už byli dohodnutí. Svého vyjednavače si zastřelili židi, nikoli Palestinci. Hamás a Netanjahu se dostal k moci až potom. Ale nikdo není nesmrtelný.

      Britský novinář Olivier Roy napsal v Guardianu toto: „Terorismus nevzniká radikalizací islámu, ale islamizací radikalismu.“ Pretendenti moci využijí jakýchkoli nástrojů pro její získání a udržení. Dnes se k tomu souhrou historických okolností některým hodí některé větve islámu nebo spíš za islám falešně vydávaná ideologie. Jindy a jinde to bylo, je a bude něco jiného. Nicméně usuzovat z toho na imanentní („vestavěnou“) krvelačnost islámu je přesně ten typ jednoduché úvahy vedoucí k nesprávným odpovědím na komplikované otázky.

      • hank

        Omlouvám se za věcnou chybu: Olivier Roy je Francouz a není profesí novinář, ale politolog, vysokoškolský učitel a publicista.

        • tresen

          Roy podle mne nemluví o vzniku terorismu, ale o jeho nynějších zdrojích, zejména o okruhu evropských kriminálníků, kteří se v base dostali k simplifikovanému salafismu.

      • taras2

        Hanku, ty tvoje úkroky stranou a úhybné manévry, jakož i zpochybňování oponenta („máš nějakou osobní zkušenost s muslimy“) jsou k hovnu. Ty také nemáš osobní zkušenost s vynálezem antibiotik, přesto je užíváš. Ten tvůj příklad možné dohody s muslimy (Egypt) je slabomyslný, mezitím se tam nainstaloval islamistický režim a byl zlikvidován (dočasně) jenom vojenským pučem, kdykoliv se to může zase obrátit, a ono se to obrátí, jako se v nicotu obrátily i ostatní sjednané dohody.

        Jakýkoliv náznaku na mírové řešení dohodou je Palestinci po čase zlikvidován, jakýkoliv ústupek se židům nevyplatil (viz vyklizení Gazy a koneckonců i Sinaje), protože byl využit Hamásem k eskalaci konfliktu. Odpalování raket z Gazy na Izrael přestalo jenom díky brutální reakci Izraele. Pokud budeme na situaci pohlížet realisticky, tak Izrael nikdy nevydá území, která obsadil po Šestidenní válce, a pokud se s tím Palestinci nechtějí smířit, tak s nimi dohoda není možná, jak jsem logicky dovodil už v předcházejícím příspěvku skrze nesnášenlivou a zločinnou povahu islámské ideologie. Tedy nemožnost dohody je teoreticky doložena a prakticky už více než půl století potvrzována.

        Situace Palestinců v Gaze i v Jeruzalémě či na Západním břehu je tristní, ale mohou si za ni sami, díky své zabedněnosti a nesnášenlivosti a díky tomu, že ostatní arabské státy udržují tenhle vřed neustále otevřený.

        • hank

          taras2: Až za sebou budeš mít 5 let obchodování na Středním Východě, můžeme pokračovat. S radostí budu i nadále zpochybňovat oponenty, kteří se dopouštějí kategorických tvrzení, aniž by věděli, o čem mluví, zvlášť když proti tomu budu schopen argumentovat vlastní zkušeností.

    • hank

      Ještě dodatek: Několik fungujících muslimských států zničily ozbrojené síly států založených podle vlastní tradice na křesťanství. Dá se z toho vyvodit, že křesťanství je agresivní a krvelačné?

    • Seal

      Přihříváte si multikulturní polívčičku? Právě proto, že izraelsko-palestinský konflikt trvá už desítky let (tj. vznikl dlouho předtím, než USA rozvrátily Afganistán, Irák a Libyi, čímž tak vytvořily islámský stát), měla by se česká politika vyvarovat jednostranných postupů. Hezká ukázka pokrytectví v podání MZV: „Česká republika vyjadřuje znepokojení z eskalace násilí v Gaze, jež si vyžádala desítky obětí. Vyzýváme všechny strany ke zdrženlivosti a k přijetí efektivních opatření k zamezení dalších ztrát na životech.“ Při sepisování tohoto prohlášeníse nějak zapomnělo na to, jak česká politika jednostranně podporuje Izrael, a to dneska už i navzdory nejenom OSN nebo UNESCO, ale i Evropské unii. Njn, komunisti vždycky podporovali Palestince, no a protože nejsme jako oni, tak zkrátka teď podporujeme Izrael. Navíc, když je to i ekonomicky výhodné: Export do Izraele je na pátém místě, vydělávat se dá samozřejmě i na dovozu (viz třeba teď ty necertifikované vojenské radary), anebo na vědecké spolupráci nebo kulturní výměně, když část světové veřejnosti právě kvůli těm Palestincům bojkotuje Izrael.

  7. hank

    Dovolte mi ještě jednu poznámku k úloze politického islámu – a taky k jeho možnostem reálně ovlivnit (nejen) mezinárodní politiku. V dnešním článku v Argumentu (odkaz: http://casopisargument.cz/2018/05/22/rusko-by-melo-prestat-mluvit-o-rusofobii-a-zacit-nabizet-vyhodny-obchod/), který se týká jiného tématu, napsal polský politolog působící v Rusku něco, co považuji za velice důležité:

    „…v politice (tj. v procesu boje o moc) je ideologie vždycky sekundární ve vztahu k zájmům.“

    Dá se to chápat i tak, že ideologie je jedním z nástrojů boje o moc, ale ničím navíc. Kdyby nebylo politického islámu, jistě by se našly jiné vhodné ideologické nástroje k zastírání skutečných zájmů některých držitelů či pretendentů moci. Běžnou metodou ideologů je matení pojmů a demagogické nálepkování. Politický islám má velmi málo společného s vírou a většinovou morálkou muslimů uplatňovanými v jejich každodenním životě. (Mohu z vlastní zkušenosti například dosvědčit, jak negativní je názor příslušníků střední třídy v Emirátech nebo Jordánsku, jinak jistě zbožných muslimů, na morálku a chování podobně situovaných a nepochybně podobně zbožných středostavovských občanů Saúdské Arábie, kteří jsou vlivu politického islámu vystaveni mnohem více než prvně jmenovaní. Ale i v saúdské monarchii se časy pomalu začínají měnit.) Kromě toho kdekdo na muslimy a islám útočí tím zuřivěji, čím méně toho z koránu nebo z médií vydávaných v muslimských zemích přečetli/slyšeli/viděli a čím méně toho o muslimech a životě v muslimských zemích vědí.

    (Podobně používání pojmu „neomarxismus“ nemá skoro nic společného s marxismem; jde o nálepku používanou kdekým k dehonestaci kdekoho, zejména ovšem současných kriticky myslících marxistů hlavně lidmi, kteří si z Marxe nepřečetli ani stránku. Akorát nechápu, jak mohou své názory vydávat za levicové… A už vůbec nelze za znak levicovosti považovat agresivní způsob argumentace a vedení veřejné diskuse.)

    Pokud jde o „selské“ názory na islám, projevované většinou „dolního lidu“, vidím za nimi hlavně někým (odpověď na otázku kým je dost zásadní…) záměrně vyvolávaný strach v hlavách těch, kdo si stále ještě myslí, že mají o co přijít. Ale i kdyby někdy došlo k tomu, čím někteří straší, většinově oportunistická populace Čechistánu by se jistě ráda-nerada (někteří možná dokonce nadšeně…) přizpůsobila, jak to ve své ironické až poněkud cynické prognóze načrtl Stanislav Komárek v knize Evropa na rozcestí.

  8. hank

    Rozhovor se židovským izraelským spisovatelem:
    https://www.novinky.cz/kultura/salon/472328-nejsem-zid-jsem-izraelec-rika-avraham-b-jehosua-host-prazskeho-sveta-knihy.html
    Cituji: „V roce 1848 celá židovská komunita na území dnešního Izraele čítala pouhých patnáct tisíc lidí.“

    Mimochodem, v období těsně před a těsně po vzniku státu Izrael v r. 1948 bylo ze svých domovů vyhnáno zhruba 3/4 miliónu Palestinců, z toho ještě před 11. květnem 1948 asi 200 000 lidí. Nemají Palestinci pro své resentimenty přece jen nějaké dost pádné důvody?

    Rozhovor s jiným židovským izraelským spisovatelem:
    https://www.novinky.cz/kultura/salon/185906-zvu-sve-drahe-mrtve-na-kolac-rika-izraelsky-spisovatel-amos-oz.html
    Cituji: „…Izrael je uprchlický tábor. Palestina je taky uprchlický tábor. Tenhle konflikt je tragická srážka dvou uprchlických táborů. Oba jsme bývalé oběti Evropy. Arabové evropskou kolonizací, vykořisťováním, ponižováním, Židé diskriminací, perzekucemi, pogromy a nakonec masovým vyvražďováním. Člověk by čekal, že se z obětí jednoho despoty stanou bratři a spolu poputují k barikádám. Jenomže v realitě propukají nejhorší konflikty právě mezi dvěma oběťmi jednoho despoty. Dvě děti jednoho brutálního rodiče se nebudou mít rády, ale budou se mlátit a nadávat si: Ty vypadáš úplně stejně jako otec. A tohle přesně vidí Izraelci a Palestinci, když se podívají jeden na druhého: obraz bývalého despoty. Na Evropě je, aby na sebe vzala odpovědnost a pomohla oběma stranám. Prakticky a se stejnou mírou sympatií. Místo toho akorát hrozí prstem jak viktoriánská vychovatelka.
    Jaké je to praktické řešení?
    Palestinských uprchlíků je asi 700 tisíc. A nebudeme-li otvírat otázku, čí vina to je, že tito lidé jsou uprchlíci, dokud hnijí v dehumanizujících podmínkách táborů, jsou podhoubím pro Hamas a další extremisty. Je bezodkladně nutné odtamtud ty lidi vyvést, dát jim domov, práci, pas… Ne v Izraeli, ale v budoucím státě Palestina na Západním břehu. A můžou to udělat Evropa, Amerika, bohaté arabské státy a Izrael. Tohle není spása afrického kontinentu. Mluvíme o 150 tisících domů a nějakých 200 tisících pracovních míst.“
    (Tento citát věnuji speciálně Tarasovi jako jednu z možných odpovědí na jeho otázky.)

    • tresen

      Automatický předpoklad praví, že Palestinec, žijící v palestinských autonomních enklávách, v arabských státech i jinde ve světě /s výjimkou izraelského území/ je uprchlík. Počet všech těchto palestinských uprchlíků se momentálně odhaduje na cca 6,5 milionu.

        • tresen

          Automatickým předpokladem se v tomto případě rozumí mínění lidí, kteří se prohlašují za Palestince.

          • hank

            Aha… Takže chcete říct, že všichni Palestinci do jednoho v zemích hraničících s Izraelem i v diaspoře mimo Střední Východ sami sebe považují za uprchlíky? Vy těch 6,5 miliónu lidí (nebo kolik jich vlastně je, přesně to neví nikdo) znáte tak dobře, že můžete prohlásit, že jsou všichni stejného mínění a že si lajsnete mluvit za ně?

            • tresen

              To máte samozřejmě pravdu. Neznám osobně ani jednoho Palestince. Mohu pouze konstatovat, že lidé, které eviduje UNRWA a mnohým z nich poskytuje cosi, co nazývá pomocí, se proti tomuto zařazení neohradili.

                • tresen

                  Když myslíte…možná máte pravdu, že za palestinské uprchlíky se považuje 700 000 lidí.
                  Nemám chuť hádat se na téma, jak lidé, které eviduje UNRWA, vnímají sami sebe.
                  Mimochodem, celkový počet Palestinců je dnes odhadován na 11 milionů, což je vzhledem k počtu arabských muslimů žijících na sporném území, udávanému před
                  rokem 1948, docela dost.

      • hank

        Mám za to, že rozumnější by bylo držet se zdrojů UNHCR nebo některých izraelských disidentů raději než údajů UNRWA. Definice uprchlíka podle UNRWA je poněkud benevolentní, aspoň dle mého mírně informovaného názoru. Samy zdroje OSN uvádějí, že většina palestinských „uprchlíků“ se nachází v táborech vzdálených do 100 km od jejich původních bydlišť. (Ono se to nezdá, ale Izrael v hranicích z doby před rokem 1967 je velký zhruba jako Morava.) A taky by bylo rozumné pomoci nejen budoucímu palestinskému státu, ale mnohem více než dosud i zemím jako Jordánsko nebo Libanon, koneckonců Jordánsko většině „svých“ Palestinců dokázalo i tak udělit občanství. U lidí, kteří jsou už 3. generací potomků původních uprchlíků z r. 1948, to považuji za nejrozumnější řešení. Jinak řečeno, návrhy Amose Oze na mezinárodní pomoc (do níž by měl být zapojen i Stát Izrael), by se měly kromě budoucího palestinského státu rozšířit aspoň i na obě jmenované sousední země.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s