Křížové tažení proti tzv. fake-news a dezinformacím je v plném proudu. Či spíše bylo. Alespoň tedy doufám, že bylo. Proč? Protože se mému smyslu pro spravedlnost příčí, aby činy – zejména jedná-li se o činy mediálně a politicky exponovaných a protežovaných osob – zůstávaly bez následků. A intenzivní exploatace dezinformační fake-news o vraždě ruského novináře Babčenka na Ukrajině právě takový čin je. Čin, na kterém participovaly všechny mediální elity České republiky, všichni ti prominentní rusobijci Mitrofanové, Romancovové a Jandové, čeští televizáci, liberálové etc. etc., kteří se zároveň angažují v boji proti fake-news.
Neměl bych jim za zlé, že na habaďůru ukrajinské tajné služby naletěli, ale to, že na nic nečekali, nic si neověřovali a hned začali tuto dezinformaci šířit dál a nabalovat na ni další vrstvy, jako přímou odpovědnost České republiky či prezidenta Zemana. Ale ještě víc jim vyčítám to, že teď dělají, jako by se nic nestalo, jako by se jich to netýkalo. Přitom pokud Rusko opravdu vede onu jakousi hybridní válku s pomocí fake-news a dezinformací, tak jsou to právě tito svatí bojovníci proti fake-news, dezinformacím a ruskému vlivu, kteří pro vítězství Ruska v této údajné válce udělali víc, než všichni Rusové dohromady.
Boj proti fake-news a dezinformací jej totiž po této spektakulární blamáži křižáků z pražských úřadů a kaváren definitivně zdiskreditován takovým způsobem, že víc už to snad ani nejde. Samozřejmě, že potrefení exponenti budou svoji „práci“ bez sebemenší stopy reflexe dělat dál, jenom se teď ve velkém stylu odkopali a každý se mohl v přímém přenosu přesvědčit, že jim nikdy nešlo o boj proti dezinformacím, ale o vytlačení cizí propagandy tou svojí. Tedy alespoň doufám, že to každý vidí, i když nepochybuji o tom, že hodně lidí bude radši dělat slepého, než aby čelili realitě, ve které je císař jak ten palec nahý. Škody, které protiruské hysterky, ukrajinské i české, nadělali na pověsti nezávislé a objektivní žurnalistiky jsou ohromné. Jestli tohle chtěli, nebo jestli jim nedošlo, že to jinak než takhle skončit nemůže, pak musí být buď do jednoho blbí jako štoudve, nebo Putinova pátá kolona.
Tribun 
Dopouštíte se prohřešků podobného druhu jako ti, které kritizujete.
Věci nejsou černobílé, mohou ve spojitém kontinuu nabývat nekonečného množství odstínů barev, jejichž množství a kombinace závisí na zvoleném referenčním systému. V žurnalistice (ani v politice a koneckonců ani nikde jinde v dějích probíhajících ve společnosti) nelze vycházet toho, že by společnost, osobnosti, události a děje bylo možno reálně popisovat s pomocí binární logiky, která by znala jen nuly a jedničky a žádné hodnoty mezi nimi, nemluvě o tom, že těch „os“ ukončených dialekticky protikladnými póly (nebo mizících na obou koncích v nekonečnu…) v sobě osoby, události a děje obsahují velké množství a nikoli jen jednu. (Lidstvo se shodou okolností vyvinulo ve trojrozměrném prostoru, proto se pro různé i abstraktní popisy často používá systémů se třemi proměnnými, zvlášť když si chceme pomoci grafickým vyjádřením, ale obecně jich může být libovolné množství; třeba Daniel Prokop ve své typologii politických postojů lidí používá systému s osmi proměnnými a každou proměnnou kvantifikuje kontinuálně na škále 0 – 100%, přičemž většina lidí vykazuje nějaké nenulové procento každé z těch osmi veličin.) Každý, kdo se chce tímto způsobem „nezávisle a objektivně“ vyjadřovat, by proto nejdřív měl definovat svůj referenční systém. Pro začátek by taky bylo dobře definovat „nezávislou a objektivní žurnalistiku“ – například hodnocení komentátorů a publicistů na této ose je zcela irelevantní, protože subjektivní (sic!) zaujímání postojů jejich profese předpokládá, bez něho by to nebyla publicistika… V tomto ohledu Mitrofanovovi evidentně křivdíte. Když už, tak byste měl z tohoto hlediska hodnotit médium, pro které pracuje, a to ve své publicistické části dává prostor jistě mnohem širšímu spektru názorů než některá jiná tzv. nezávislá (nezávislá na kom a na čem? i to by mělo být dopředu řečeno…) média. (Vposledku vždy zjistíte, že tzv. nezávislá média typu Parlamentních listů závisí na nějakých penězích; skutečně může být Valentou vlastněné médium objektivní a nezávislé na jeho zájmech?)
Taky by bylo dobře, pokud chcete kohokoli (to se ani zdaleka netýká jen Mitrofanova) takhle paušálně odsoudit, kdybyste mu dokázal nesprávnou práci s daty na jiných příkladech, než je tento jeden, nota bene v němž se obětí evidentní zpravodajské hry tajných služeb stalo právě mediální zpravodajství – jistě nikoli poprvé ani naposled, a přesto jistě existují zpravodajská média, které lze hodnotit jako důvěryhodnější než jiná, i když na takové hry občas naletí… Jestli chcete hodnotit zpravodajství o předmětné události, tak schválně: Zkuste mi najít, kde o té věci zpravodajsky (nikoli publicisticky!) hned od začátku referovali jinak než jako o vraždě…
„…pokud Rusko opravdu vede onu jakousi hybridní válku s pomocí fake-news a dezinformací…“ Myslím, že toto bylo doloženo více než jednou. Nicméně vedou ji všichni, kdo na ni mají prostředky, nejen Rusko.
Poslední odstavec Vašeho textu obsahuje hned několik argumentačních faulů. Nepovažuju se ani za „blbého jak štoudev“ ani za „Putinovu pátou kolonu“; přesto si nemyslím, „že to každý vidí“ nebo že „hodně lidí bude radši dělat slepého, než aby čelili realitě“. Jak jsem se pokusil vysvětlit výše, pro popis té reality je potřeba mnohem složitější referenční rámec než ten, na který se ji pokoušíte napasovat.
Ať se nám to líbí nebo ne, svět už nikdy nebude tak jednoduchý jako ten, do něhož jsme se narodili. Jak píše Ilona Švihlíková, „do bříška“ se nelze vrátit…
A než jsem svůj post dopsal, tak se k věci objevilo tohle:
http://casopisargument.cz/2018/05/31/zmrtvychvstani-novinare-dalsi-kapitola-informacni-valky/ Cituji:
„Nějak moc často se pochybování a kritické myšlení rovná „službě nepříteli“ a lidé, kteří odmítají pracovat s kategoriemi „my“ a „oni“, jsou za to trestáni vyloučením na okraj.“
Mimochodem, množství skutečně zavražděných novinářů v Rusku a postsovětských zemích je dostatečným důvodem k tomu, aby byly jejich režimy podrobovány tvrdé kritice. Skoro všichni referovali o věcech nepohodlných vládnoucím vrstvám a skoro žádná z těch vražd nebyla uspokojivě vyšetřena…
A to má být omluva proto, že jakmile se někde zazdá koincidence jevů „novinář“ a „smrt“, tak se ostatním novinářům zatmí před očima a stanou se z nich hysterky? Ano, vysvětlení to je, ale pak po mě nemůžete chtít, abych bral jakékoliv novináře vážně.
A ještě: Našel jsem toho Prokopa, omlouvám se, těch postojových typů je jen sedm. Každému doporučuji test si projít.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/data-median-prokop-segmentace-volby-autoritari-liberalove_1805210740_cib#content
Na to, že z těch možných typů mohu být jen městský liberál, jsem nepotřebovala žádný test.
:-D
Já mám od třech typů mezi 20-25%.
Přiznám se, Hanku, že tentokrát vůbec nechápu, co mi vlastně vytýkáte. Jaké prohřešky máte na mysli a kde jsem se jich měl dopustit? Ono je to celkem jedno, jen že jste napsal otonské kvantum textu, ale mému chápání to spíše uškodilo.
Černobílé vidění. Předpojatost vůči osobě Mitrofanova. Učebnicové argumentační fauly. Myslím, že příkladů jsem uvedl dost. Jestli máte pocit, že jsou nesprávné nebo že jsem Vás nesprávně pochopil, pojďme to rozebrat. Momentálně už k tomu nemám víc co dodat.
Já vím, že svět není černobílý a tak nějak automaticky implicitně (a možná naivně) předpokládám, že to vědí i ostatní, takže nepovažuji za nutné to stále opakovat. Svět sice není černobílý, ale to ještě neznamená, že se v něm černá a bílá nevyskytuje. A když píši o černé, nevidím důvod, proč řešit i existenci bílé a růžové. Konkrétněji vám odpovědět neumím, protože ani vaše výhrady nejsou dostatečně konkrétní.
Já myslim, že stačí říct „argument“, který jako trumfové eso přebije vše ostatní….
„Rusko mě nezajímá, to neřešim, s tím nemáme nic společného, proto řeším USA, ti jsou naši spojenci. Tak jakápak objektivita? Ať si Rusko třeba denodenně střílí opoziční poslance před Kremlem, to není náš problém….Ale že gauneři z Antify nechtěli pustit v Charlotesville supremacy holohlavce s vlajkou s hakenkrajcem na promenádu do parku, to je fakt hrozná americká korporátně-fašistická totalita….“
A když ani tento argument nevyjde, je tu „objektivní“ DELETE..:-)
skutečnost, že svět není černobílý, je naprosto nepochopitelná především pro naše mejnstrýmáky a duchovní giganty (sami sebe nazývají „elitami“ :-)))))) ) , kteří nás po mitrofanovsku denně školí v duchu slavného šiklovského teorému „raději se budu mýlit s USA, než abych měla pravdu s Ruskem“
Odkaz na Anne Applebaumovou:
https://blisty.cz/art/91253-jakou-cenu-zaplati-ukrajina-za-svuj-podvod.html
Cituji:
„…tato operace má daleko více společného s ruskými operacemi, než by ukrajinská vláda byla ochotna připustit…Toto je klasický případ, kdy účel světí prostředky. Cíl byl v pořádku: Chytit atentátníka. Ale prostředky: fingovaná smrt, lživé informace pro novináře – to sníží už tak mikroskopicky minimální důvěru, kterou mají Ukrajinci ve svou vládu a ve svá média. Nikdo neuvažoval o kolaterálních škodách: nikdo se nezeptal, jestli příště bude někdo věřit bezpečnostním službám, až oznámí, že je novinář mrtvý. V zemi, kde jsou novináři skutečně vražděni, není jasné, jestli někdo bude věřit i novinářům a určitě už ne Babčenkovi. …nesmírně znepokojující na tomto případě je právě to, že se Babčenko identifikoval s vládní akcí a rezignoval na svou nezávislost.“
AMohu se zeptat, hanku, proč citujete evidentní fake news, evidentní lži – to jest záměrné a vědomé nepravdy – paní Applebaumové?
Když agent ukrajinské tajné služby SBU od ní dostane peníze, aby si „najal“ „vraha“, „najme“ agenta SBU a pověří ho „vraždou“ jiného agenta SBU, kterého SBU před „vrahem“ „skrývá“, tak o co SBU šlo? V žádném případě nešlo o „chycení atentátníka“, vždyť SBU od počátku věděla co se děje a dělo se pouze to, co SBU naplánovala. První lež Appelbaumové. A samozřejmě tyto hrátky mezi důstojníky a agenty SBU nemají nic společného s žádnými „ruskými operacemi“. Rusové nic takového ani vzdáleně nedělají (Američané možná ano, rozhodně o tom točí filmy). Druhá lež.
Její slova „v zemi, kde jsou novináři skutečně vražděni“ opomíjejí kým jsou vražděni – stoupenci režimu s vědomím a spoluprací SBU a vnitra – a následuje třetí lež – „není jasné jestli někdo bude věřit…“ naopak je to jasné ji i nám – ti kdo věřili dosud, budou věřt dál, protože věří, že je lepší věřit v lež s Porošenkem a Applebaumovou (a Šiklovou), než mít pravdu s Rusy. Ti kdo nevěřili se jen utvrdili; ale nikdo víru nezměnil.
„Mimochodem, množství skutečně zavražděných novinářů v Rusku a postsovětských zemích je dostatečným důvodem k tomu, aby byly jejich režimy podrobovány tvrdé kritice.“
Tak, tak, hanku – jen mi vysvětlete, proč je jich tolik právě v té nově europeizované Ukrajině a další záhada – proč ta skvělá SBU nedokáže žádnou nikdy vyřešit a dovést před soud? Nelyšel jsem slovo kritiky o neschopnosti vyšetřit vraždu jistého Buzyny, šetření vraždy jistého Pavla Šeremeta tone v tmách, nedočkavě čekám, za co a v jaké výši budou odsouzeni jistá hrdinka a poslankyně Ukrajiny Savčenková a jistý Ruban; o takových drobnostech jako je Majdan a Oděsa ani nemluvě. A že bych slyšel či četl v tomto směru z českých mainstreamových médií slovo kritky, to ani náhodou. To o pana Němcova je daleko svižnější zájem. Oba přitom určitě víme, proč. A když je řeč o těch fakenews obecně – co chcete dělat, když je cílevědomě šíří po světě vlády a parlamenty?
Mějte se tu zatím, musím pryč.
„…proč je jich tolik právě v té nově europeizované Ukrajině…“
Ono se leccos děje i jinde, jenže třeba taková střední Asie je pod rozlišovací schopností zdejších médií.
A dovolil bych si nesouhlasit s označením Ukrajiny za europeizovanou…
„A když je řeč o těch fakenews obecně – co chcete dělat, když je cílevědomě šíří po světě vlády a parlamenty?“
Podporovat novináře a média „worldwide“, kteří a která se tomu dokážou postavit. Zatím pořád ještě existují.
Snad je zřejmé, že se nestavím na ničí stranu. Rusko je za osmnáct a Ukrajina bez dvou za dvacet. Hledat v putinovském Rusku záchranu před tuzemským bordelem, notabene způsobeným koneckonců pasivitou a občanským idiotismem týchž skupin lidí, kteří ji tam hledají, je přinejmenším pošetilá iluze. Málokdo z jeho českého fanklubu si umí představit, jak by se mu asi v současném Rusku konkrétně žilo. Smutné je, že tohle je ve zdejší kotlině a úvalech nutno neustále připomínat po historických zkušenostech Čechů počínaje Karlem Havlíčkem Borovským a konče generací, která zažila srpen 1968. Mladší generace ve střední a východní Evropě (včetně té ruské!) v tom mají jasno, nad putinofily ve věku 50+ zlomily hůl a hlasují nohama: Go west. Jestli se nestane zázrak, čeká nás osud pobaltských zemí.
Myslím, hanku, že v podstatě věci se shodneme. K té ukrajinské europeizaci, snad jsem měl použít jiné vyjádření, aby bylo zřetelnější, že v tomto případě jsem měl na mysli vid nedokonavý – ten proces je ve stádiu počátku a jeho konec se ztrácí v temnotách. Osobně se domnívám, že tam také skončí – podobně jako liberálové v Rusku. Jsou to země jedné, převážně pravoslavné kultury a obě bezbřeze tíhnou k tradičnímu césaropapismu, přičemž Porošenko je jen slabým odvarem vládce veškeré Rusi.
Další poznámka se už týká té paní Applebaumové. Kdyby to zrovna nebyly Spojené státy, které si svými fake news (Colin Powell) vydupaly ten šílený průser v Iráku, člověk by jí i docela věřil, když píše:
„Až do teď se západní vlády oficiálně vyhýbaly veřejnému trollování a otevřeným lžím, jaké Rusko používá pravidelně“. Jenže to je všechno jiné, než pravda. Souvisí to i s vaší poznámkou o tom, že snad existují lidé, kteří v putinovském Rusku hledají „záchranu před tuzemským bordelem“. Možná takoví jsou, osobně nikoho takového neznám, a co se té mladé generace týče, to go west se otevřeností pohybu stává obousměrným procesem, který často končí návratem z vandru domů, když vandrovníci zjistí, že všude je chleba o dvou kůrkách.
Tak jsem se vzpamatoval z blábolení pana Vodrážky a mohu si jít dát další poznávací rundu v jiném oboru.
Hezký večer!
Momentálně pracuje nebo dlouhodobě žije v cizině možná až půl miliónu českých občanů. (Loňský odhad; v r. 2011 uvádí Factbook Světové banky 370 000.) Bohužel to statistika oficiálně nepodchycuje, takže není známo, kolik z nich jsou ještě emigranti z doby před rokem 1989.
Ta Appelbaumová (btw manželka Sikorského, tudíž s protekčním přístupem k diplomatickým zdrojům…) má prolezlé všechny možné ruské a východoevropské archívy a řekl bych, že v USA je to jedna z nejlepších znalců ruských poměrů. Nevím, nakolik to dokážu objektivně posoudit, přece jen jsem jen mírně poučený laik, ale její kniha o Gulagu byla dle mého soudu dobře zdokumentovaná, včetně jejích vlastních upozornění na pochybnou věrohodnost některých zdrojů. Proto ji považuji za autorku důvěryhodnou i v jiných případech. Těžko jí vyčítat Colina Powela; to byste se dopustil argumentačního faulu typu „red herring“, do kteréžto kategorie patří to slavné „a vy zase bijete černochy“, případně nesprávného zobecnění – Colin Powell je Američan a byl přistižen při veřejném lhaní, tudíž všichni veřejně se vyjadřující Američané pořád lžou…
Nejak mi zmizel komentar, tak kratce (a pokud se to objevi 2x, omlouvam se):
Kontextualni zobecneni je povolena retoricka figura, hanku. V pripade vyroku Cesi ziskali na MS zlato take predpokladate, ze slo o sportovni tym a nikoliv o vsech 10 milionu Cechu.
Konkretne nam Americane lhali v pripade brdskeho radaru o kterem tvrdili, ze je to obranny prvek, urceny k detekci iranskych raket. Oni tak nejak uz lzou porad, uz si na to zvykli a je jim vcelku jedno, co si o tom kdo mysli. A to muze klamat a clovek si pak muze myslet, ze snad nekdy rekli i pravdu.
K pripadu Babcenko se nejlepe vyjadril mistoreditel partnerske organizace Ceske televize Jakub Janda:
„Další ruský demokratický novinář byl zavražděn. Jeho hlavním nepřítelem byla Putinova mafie. Mám hluboký respekt k těm, kteří nasazují život v boji s krutou a hnusnou Putinovou diktaturou v první linii. Bez svobodných novinářů demokracii mít nebudeme, proto je musíme tolik bránit a chránit. Útok na novináře je útokem na svobodu každého z nás,“ varoval výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty a politický komentátor Jakub Janda.“
(Viz clanek EuroZprav „Češi mají na rukou krev zavražděného novináře? Na sociálních sítích to vře, vnitro vydalo důrazné prohlášení“, na kterem se lze docist i mnoho dalsich skvelych srdecnich vyznani.
Ukrajina se tak pomalu vraci do Evropy, coz musi potesit kazdeho ochrance evropskych hodnot: mesty pochoduji fasisticke organizace, hospodarstvi je plosne privatizovano do rukou oligarchu a ted maji dokonce i sveho Skripala…co chtit vice…
Abychom si rozuměli, hanku, Applebaumové nevyčítám Powella (ale jak daleko je od Powella dnešní paní Nikky Haleyová, když mává v Radě bezpečnosti OSN očividně podvrženými fotografiem udušených dítek z Východní Ghúty, aby tak zajistila své vládě jakés takés „morální“ oprávnění k bezostyšné vojenské agresi proti Sýrii?), ale opravdu velmi „kontroverzní“ tvrzení, že až dosud „…se západní vlády oficiálně vyhýbaly veřejnému trollování a otevřeným lžím, jaké Rusko používá pravidelně“. To prostě není pravda a dnes už se to oboustranně jen stupňuje, jak jsme toho právě svědky i u nás v kauze „novičok“. Manipulace a lež jsou dnes standardní výbavou vlád snad celého světa, asi jako blembáky u vojska.
Embé: Jak tak koukám na tu srandu s Babčenkem, SBU se dopustila opravdu zásadní chyby – když už ho nechala „zabít“, neměla ho už znovu křísit a v rámci boje za evropské hodnoty rovnou diskrétně ubezdušit (mají v tom ostatně dlouholetou praxi). Takhle blamovala všechny, kdo berou zvěsti ukrajinských médií za slovo boží.
Vzhledem k tomu, že množství zavražděných novinářů v Rusku se nijak významně neliší od množství novinářů zavražděných v západních zemích (včetně jimi okupovaných územích), není slušné a etické podrobovat Rusko větší kritice než Západ. Zejména pokud Západ jsme my.
Mezi novináři vražděnými v Rusku a na Západě je však jeden zásadní rozdíl – Rusko je místem těch vražd, nikoliv však pachatelem. Naopak západní státy jsou nezřídka přímo pachateli vražd novinářů. Vina západních států je proto mnohem vyšší než vina ruského státu a míra kritiky by měla být úměrná míře viny. U hanka je tomu ovšem naopak, ten kritizuje nezávisle na míře viny. Protože zřejmě nekriticky opisuje od šiřitelů fakenews typu Appelbaumové.
„…množství zavražděných novinářů v Rusku se nijak významně neliší od množství novinářů zavražděných v západních zemích…“
Nějaká čísla?
“ Rusko je místem těch vražd, nikoliv však pachatelem.“
A kdo teda?
„Naopak západní státy jsou nezřídka přímo pachateli vražd novinářů.“
Nějaké příklady?
Čísla: například zde http://www.protiproud.cz/politika/2602-seznam-smrti-hillary-clintonove-pribehy-81-mrtvol-lemujicich-jeji-cestu-vzhuru-utajena-poprava-u-bileho-domu-jako-spicka-ledovce-ukradla-obet-tajne-dokumenty-pro-wikileaks-ma-hillary-smlouvu-s-dablem.htm je dloouhý seznam vražd spojovaných s jednou západní političkou, včezně řady novinářů. Celé Rusko, od Putina až po posledního mafiána, tak dlouhý seznam nemá, jako jedna americká senátorka. A extrapolujeme-li na 100 amerických senátorů a stovky konrsmenů a tisíce lokálních politiků…
Pachatel: kdokoliv komu novinář šlápl na kuří oko. Obvykle lidi zabíjejí lidé z jejich okolí, rodiny, a novináři nejsou výjimkou. Neexistuje jiný důvod, než nenávistná rusofobie, proč by zrovna v Rusku měly být všechny úmrtí novinářů bez důkazů a bez argumentůpřipisována státu, a žádné manželským neshodám, naštvané mafii, naštvaným rádobypodnikatelům… jako jinde ve světě.
Státy: česká televize by to nepřiznala, kdyby nešlo o všeobecně rozšířený jev https://zpravy.idnes.cz/kubal-valka-nas-poprve-primo-zasahla-dv1-/zpr_archiv.aspx?c=A030408_212953_zpravy_irak_pol
Když pominu skutečnost, že Protiproud ani náhodou nelze považovat za důvěryhodný zpravodajský pramen, tak v tom seznamu (nota bene nijak ozdrojovaném!) zdaleka nejsou jen novináři… resp. novináři jsou tam (jestli počítám dobře) celkem 4 za 41 let. To je řada novinářů? Většina těch obětí se vztahuje k 80. letům a ke kšeftu s drogami. Takže jediné, co z toho vyplývá, je skutečnost, že si vysocí politici údajně zadali s drogovými mafiemi. Nic nového pod sluncem… Navrhovaná „extrapolace“ je vůbec nesmyslná – na základě čeho se dá zobecnit, že politické vraždy jsou obvyklým pracovním nástrojem všech US politiků na všech úrovních? A jako jediný zdroj jsou tam uvedeny blíže neuvedené „alternativní portály“, tj. produkce šmejdů, kteří a) rejžujou prachy za každou cenu, b) pracují s informacemi manipulativními způsoby, c) plní anonymní zadání a podporují nezveřejněné zájmy.
„Celé Rusko, od Putina až po posledního mafiána, tak dlouhý seznam nemá…“ A to říká kdo?
„Neexistuje jiný důvod, než nenávistná rusofobie…“ Nějaké důkazy pro takové zobecnění?
„…česká televize by to nepřiznala, kdyby nešlo o všeobecně rozšířený jev …“ Příklad je z roku 2003. Nějaké další příklady, kterými by se dalo potvrdit uvedený výrok? Nebo jeden zveřejněný případ starý 15
let lze vydávat za všeobecně rozšířený jev?
Suma sumárum, z celého postu čtu vyjádření zaujatých dojmů a pocitů. Jako platné důkazy nebo argumenty pro uvedený způsob zobecňování – „všeobecně rozšířený jev“, „neexistuje jiný důvod“, „celé Rusko“, „řada novinářů“- jsou uvedené příklady zcela nepoužitelné.
Od roku 2000 bylo v cca 150milionovém Rusku zabito 28 žurnalistů, v období let 2010-2018 6 ruských novinářů, vesměs v souvislosti s lokálními kauzami, a ani jeden zahraniční (přičemž část těch historek vypadá jako vycucaná z prstu), na 45milionové Ukrajině 5 ruských a 2 ukrajinští. Zdroj: Comittee to Protect Journalists https://cpj.org/data/?status=Killed&start_year=1992&end_year=2018&group_by=year&motiveConfirmed%5B%5D=Confirmed&type%5B%5D=Journalist
I jeden by byl moc…
Jenže s tím ruský stát stěží může něco dělat. Lidi rejpou, občas někoho naštvou a ten někdo je zabije. To je běžný provoz lidské společnosti už miliony let. Je neférové a neetické za univerzální lidské chování, které se děje ve všech lidských společnostech a státech, kritizovat pouze a jenom ruský stát a tvářit se přitom, že je to něco nenormálního a pro ruský stát specifického.
Stejně tak se v každé zemi občas nějací manželé pohádají, vytáhnou na sebe kuchyňské náčiní a skončí s větším či menším zraněním v nemocnici nebo i s nějakou tou smrtí probodnutím kuchyňským nožem. V Rusku jistě taky. Proč neslyšíme kritiku ruského státu za tohle vraždění? Proč neslyšíme kritiku Putina v této otázce? Jsou snad novináři něco víc než manželé? A když nám hank a Applebaumová a další posouvají že Putin osobně odpovídá za každou vraždu novináře na ruském území, tak podle stejné logiky by měl odpovídat i za každou manželskou hádku na ruském území, že.
Vcera jsem prodelal dva soky:
Nejdrive jsem zjistil, ze v kulturni fronte se muze vyskytnout i clovek, schopny napsat skvely smysluplny text a hned pote mne udivilo, ze o tomto textu je schopen referovat i mainstream. Uplne mi zazvonilo v usich a hned jsem si vzpomnel na normalizaci, ve ktere jsem take prodelaval podobna prekvapeni, kdyz soudruhum obcas neco ujelo. Tim mi doslo, jak hluboko jsem klesl, ze uz automaticky predpokladam, ze nase demokraticka zurnalistika nestoji na strane lidu a lze nam, co to jde.
Viz clanek „Estetik Osolsobě odstoupil z umělecké rady JAMU, prý mlčela k hře hanobící křesťanství“ na Novinkach.
( Neni nahodou oznaceni estetik zde mineno jako pohana?)
I kdyz…zrnko pochyb zustalo, nebot ani Novinky nemely silu na to, text o kterem referuji, predlozit. Toho se musel zmocnit az bulvar, majici neodbytne nutkani takove a podobne nechutnosti kanalizovat do sveta. Jak se kdysi sprymovalo o dejich, pripominajicich zachazeni s Chartou 77: „Nikdo to necetl, ale vsichni to jiz odsoudili“:
Click to access 136183-Odstoupen%C3%AD-Petra-Osolsob%C4%9B-z-Um%C4%9Bleck%C3%A9-rady-DIFA-JAMU.pdf
Co se PO týče, je to úctyhodné stanovisko osobní rozvahy, které přece jen relativizuje řadu jiných činů, kde mu upřímná víra nikterak nebránila v úsilí poněkud méně čistém, ale dokazuje svou rezignací aspoň dnes vzácnou osobní integritu. Ne nadarmo patřil k nejoblíbenějším kantorům jednoho z potomků… :-)
„které přece jen relativizuje řadu jiných činů“
Zas tak ho neznam, byl jsem s nim jen jednou ve sklepku :o)
Zajimavi lide nejsou sedi, ale cernobile pruhovani….dale je zajimave, ze vzdelanec od urcite urovne premysli a mluvi tak, ze mu rozumi i laik. A je stestim, kdyz zak na vsech stupnich skol pozna alespon jednoho takoveho pedagoga, obvykle to byva urcujici zazitek. Ja mel takove dva a oba byli tehdejsi dobou klasifikovani jako blazni, nicmene studenti se okolo nich jen tocili, coz, bohuzel, jeste vice prizivovalo ostrakizaci od kolegu a vedeni.
No, to byste musel znát vnitřní poměry jedné zdejší ctihodné instituce a poměrně ostré lokty pokorného křesťanstva, což je rubem toho jistě upřímného věření.
Nejsa křesťanem katolického denominace k argumentaci té písemné rezignace cítím výhrady, leč pozice nesouhlasím, a protože nemohu změnit chování celku, musím rezignovat, je mi docela srozumitelná a opravdu sympatická.
Otec PO, IO, byl svým způsobem genius, který dovedl spojit běžnou dramaturgickou praxi se špičkovou prací teoretického semiotika i s tvorbou popularizačních publikací z oboru hudebního divadla. Neuvěřitelný chlap.
Katolické denominace, krucinál!
Zajímalo by mě, jak znělo ono „mírně hodnotové, avšak nehodnotící hledisko“, které pan Osolsobě radě navrhoval 18. května a které bylo přílohou jeho rezignačního dopisu. Škoda, že ho PL nepřipojily.
Jinak, ač bezvěrec, děkuju Pánubohu, že Slušní lidé použili pouze svaly a nikoli automaty, takže jsme byli ušetřeni hesla Je suis Frljič.
Jsme zase u otázky, kterou už kdysi položil Forman filmem Lid vesus Larry Flint, totiž jestli máme strpět i to, co je nám odporné, aby zůstala možnost říkat, co je důležité.
Tak ted uz chapu, proc na to predstaveni prislo tolik lidi. Vse byli aktiviste, dobrovolne se obetujici na oltari moznosti, ze nekdo nekdy bude moci rici neco duleziteho.
Ale co kdyz je to presne naopak: Uz jsme zavaleni tolika odpornostmi, ze dulezite pomalu ztratilo vyznam.
Strpět odporné v tomhle případě znamenalo přečíst syžet hry a zdržet se fyzického útoku na autory a pořadatele.
Takze kdybych si precetl syzet hry, zustala by tim padem nekomu moznost rici cosi duleziteho?
Ja bych to spise videl na Paracelsovu poucku, ze jed zalezi jen od mnozstvi. V tomhle pripade je to zalezitost urovne a pokud odpornost prosakne do statni kulturni politiky, stava se normou a dostava se tak na uroven duleziteho. A to v dobe, kdy hodnotovy zebricek je relativizovan a de fakto neexistuji zadna hodnotova meritka. Kdyz si nejaka pani strci do frndy statni vlajku, pak souvislost tohoto cinu se svobodou projevu a schopnosti extrakce podstatneho (duleziteho) je tu velmi vzdalena az temer nulova. A teze o nastolovani palcivych otazek (v tehle souvislosti) je, dle meho, zcela zmatecna. Respektive jde o vyklad ex-post coby vymluva. A podpobne to pochopil i PO, ktery pise: „K cemu jsou ti, kteri za obecni penize ziji ve falesne predstave, ze jsou druhym uzitecni tim, ze „kladou znepokojive otazky“?“
Pak je tu trestni aspekt, ktery ovsem ponekud zanikl v mravnim sumu:
*
§ 198 Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení
(1) Kdo veřejně hanobí
a) některý národ, jeho jazyk, některou etnickou skupinu nebo rasu, nebo
b) skupinu obyvatelů republiky pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami.
*
Z Formanova vyroku lze logicky odvodit, ze cim vice odpornosti strpime, tim vice moznosti slyset dulezite se otvira. Proti Formanove myslence, coby urcitem intelektualnim nadhozu cloveka cinneho v komercni sfere nic samozrejme nemam, problem nastava v jeho mozne aplikaci do statni politiky, tam uz je treba opatrnosti a prislusny vyrok je treba obratit ze strany na stranu, zda- li nahodou neni platny jen v urcite skupine, urcite dobe a jen v omezenem dosahu. A zda- li jeho aplikace v sirsim meritku nahodou nevyvola spartakiadni efekt.
Podle meho hanobeni vyznani a pornografie (a mozna dalsi, ale i tak to staci) do statni kulturni politiky nepatri.
Jak stoji na jednom excentrickem baraku v Podebradech: „Komu se nelibi za moje na mym, at sobe vystavi za svoje na svym“
Ja bych to videl, ze pan reditel by mel jit sedet az na tri leta. Ale stacilo by exemparne na den, jsem humanista.
Takze kdybych si precetl syzet hry, zustala by tim padem nekomu moznost rici cosi duleziteho?
Ne.
Jde o to, že bys nedal po hubě autorovi a pořadatelům, anebo jim jiným způsobem zabránil na jevišti předvést, co mají v úmyslu.
Tím by ses zdržel způsobu, který by se úspěšně mohl ujmout – přidělit si funkci porotce, co smí na jeviště a co ne – a v podstatě kdykoli znemožnit provedení čehokoli jiného. Třeba i něčeho ušlechtilého a lidstvu prospěšného, co by se tobě osobně z nějakého důvodu nelíbilo.
Nemluvě o tom, že podobná zásada má smysl i mimo jeviště.
Z tvého příspěvku mimochodem není jasné, kterou skupinu osob ten kus podle tebe hanobil.
Možná podle některých hanobil Ježíše, protože ten podle křesťanů nihoho neznásilňoval. To se dá teoreticky vztáhnout na celou Sv. Trojici.
Je to ono?
Že se jedná o útok na Boha Otce, Ducha Svatého a Ježíše Krista potvrdila zpráva, že lístky pro Pernicovo komando koupil ultrakonzervativní katolík, brněnský právník Patrik Matyáško, který mj. prohlásil toto:
Neexistují právní prostředky na obranu proti útoku na náboženskou svobodu, takže každý, kdo se cítí ohrožený na svých právech, může využít svépomoci. Protože tady byl zesměšněn největší a nejvýznamnější symbol křesťanů, nikoliv nějaký člověk, je tu zostuzený přímo Bůh.
Opravuju: ten pán se jmenuje Matyášek.
Taky jsem se dočetla, že jeho spolek chtěl, aby to představení zakázal soud, ale neuspěl.
https://brno.idnes.cz/jezis-znasilneni-muslimka-hra-soudy-dvf-/brno-zpravy.aspx?c=A180521_163359_brno-zpravy_zuf
Neuspel z procesnich duvodu, jak ctu: „První návrh na předběžné opatření byl podle mluvčí zamítnut, neboť žádal, aby se hra nehrála nikdy. Soud navrhovatele poučil, že institut předběžného opatření slouží pro dočasnost, dokud soud nerozhodne o žalobě.“
Pokud tuhle mluvu chapu dobre, pak zalobce se chybne domahal skrze docasne (predbezne) opatreni dosahnout jeho trvale pusobnosti, coz z pravniho hlediska neni mozne (logicky).
Jak si muze vypadat hanobeni skupiny lidi pro jejich viru?
Vymysleme to nejhorsi: Vezme se nejaky zasadni predmet jejich presvedceni/ viry a ten se zacne zesmesnovat, urazet, ponizovat atd..
Zde je to sam prorok, nositel viry, do nehoz sestoupil buh a tedy byl sam bohem, zakladnim tvurcem, garantem a predstavitelem viry.
A vy tento zakladni atribut viry zobrazite na verejnosti a nechate delat to, co sam zakazuje (smilnit) a i to, co zakazuje svetsky zakon (znasilnovat). Tedy ho uvedete zamerne do situace, kdy se sam vzdava toho, co hlasa a to moralne odsouzenihodnym zpusobem.
Ja tedy nevim, ale kdyz tohle neni hanobeni viry druhych, pak uz co?
A to se v pripade toho predstaveni stale potacime na faktograficke (pravni) strance veci a politickou, ktera dela 90% problemu, nechavame radsi spat :o)
Sam jsem zvedav, jak se s timhle ceska a potazmo evropska spolecnost popasuje, zda- li s svuj konec (v soucasne tradicni forme) zaslouzi, anebo jestli se nejak zmuze. To co se momentalne v Evrope deje neni zadna tragedie, zivot lidskeho rodu pujde dal, jde jen o to, zda se to na nasem kontinentu povede zvladnout dustojnym zpusobem.
Jak si muze vypadat hanobeni skupiny lidi pro jejich viru?
Vymysleme to nejhorsi: Vezme se nejaky zasadni predmet jejich presvedceni/ viry a ten se zacne zesmesnovat, urazet, ponizovat atd..
Zde je to sam prorok, nositel viry, do nehoz sestoupil buh a tedy byl sam bohem, zakladnim tvurcem, garantem a predstavitelem viry.
A vy tento zakladni atribut viry zobrazite na verejnosti a nechate delat to, co sam zakazuje (smilnit) a i to, co zakazuje svetsky zakon (znasilnovat). Tedy ho uvedete zamerne do situace, kdy se sam vzdava toho, co hlasa a to moralne odsouzenihodnym zpusobem.
Ja tedy nevim, ale kdyz tohle neni hanobeni viry druhych, pak uz co?
Za prvé: Ten paragraf mluví o hanobení věřících. Není jasné, jestli se to dá vztáhnout i na zesměšňování předmětu jakékoli víry. Podle mne ne.
Za druhé: tvůj výklad se velmi podobá tomu, co hlásají uražení vyznavači islámu, když vyhlašují fatvu anebo se vydávají na ozbrojenou výpravu proti autorům posměšků. Evropa to odmítla celkem zřetelně v mnoha případech, Salmanem Rushdiem počínaje a časopisem Charlie Hebdo konče.
Znepokojivé otázky tohoto druhu kladli už starozákonní proroci, po nich (jak historicky doloženo) Sokrates a mnoho dalších. Víme, jak většinou dopadli. Nicméně měl jsem za to, že od dob Descartesových a Spinozových nebo nejpozději Kantových má v tomto Evropa, lépe řečeno racionálně myslící část její populace, jasno.
Nebo že by šlo hlavně o formu? A co když se kladení znepokojivých otázek způsoby a formami přijatelnými tzv. slušným lidem x-krát prokáže jako házení hrachu na stěnu? Co když nezbývá než přitvrdit a začít provokovat, aby vůbec někdo něco začal vnímat?
Ti divadelníci udělali velkou chybu. Měli nejdřív konzultovat u ekoaktivistů a anarchistů (nebo aspoň u svého kolegy Milana Kohouta), kdy považovat přímou akci za opodstatněnou, protože umělecké performance tohoto druhu a přímé akce aktivistů mají v tomto ohledu mnoho společného.
„Mírně hodnotové, avšak nehodnotící hledisko“ znamenalo žádost, aby řečená rada vydala stanovisko, že se Frljičův opus nemá veřejně provozovat. Toho však mladý Osol nedosáhl, chudák Duka zůstal osamocen, lidovci uraženi, svalnatí Slušní lidé uspořádali cirkus, divadelní festival získal zasloužený publicistický ohlas, církev zpopularizovala Ježíše na veřejnosti, politikové mají důvod si cintat pentli, divadelní vědci konečně zase mohli předstoupit před mikrofony, atd., atd. – čili všichni mohou být spokojeni. Co je festival bez skandálu? Obyčejná nuda.
Akorát ten Osoláč nedosáhl, oč usiloval – takže jeho rezignace je zákonitá a správná.
Zapomenul jste tam jeste na jednu postavicku, pana Overtona, tem je take myslim spokojen:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Overtonovo_okno
Tyhlety ventilační škvíry pana Overtona myslím nezajímaj. Ten má např. dokořán otevřené Charlie hebdo. A trápí to snad někoho? Tak proč tolik povyku kvůli téhle pidiventilaci?
Prave ze nelze momentalne zjistit, jestli jde o pidiventilaci, anebo ne, to ukaze az cas…o tom preci Overton psal; nezda se, ze byste to cetl.
Kdo by kdy predpoladal, ze sebevrazda lokalniho zelinare Muhammada z provincniho tuniskeho mestecka v polopousti povede k sodomizaci Kaddafiho francouzskymi agenty a nasledne k pokusu o svrzeni Assada a malem ke 3. svetove valce?
Ale zpet k nasi udalosti:
Pokud nekdo na verejnosti ukaze, ze muslimy lze znasilnovat, bit a ponizovat a to zcela beztrestne, navic s podporou statu a velke casti spolecnosti, pak si myslim, ze takova udalost rozhodne ma kapacitu na to, otevrit se do druheho okenka.
Jinak s vasim hodnocenim Hebdo nesouhasim, tam je dle meho proces jiz delsi dobu plne ukonceny. Symbolicky lze jeho prinos vyjadrit ve vete „pri autonehodach umira vice lidi, nezli pri teoristickych utocich“. Funkcne pak v kanalizaci emoci pod heslem „Vsichni jsme Charlie a nikdo z nas se neboji“.
Vidím to takhle: Kdyby se do toho představení nanavezla ta různorodá směska aktivistů, tak by ta událost prakticky zapadla, protože to představení mohlo reálně vidět cca 200-250 lidí. V kulturních rubrikách by vyšlo akorát několik kritických recenzí, které by dílem to představení odhalovaly jako prvoplánový kýč a dílem by se strefovaly do režiséra kvůli jeho deklarované levicovosti (viz: http://www.divadelni-noviny.cz/oliver-frljic-skutecny-umelec-musi-byt-levicovy). Troufám si tvrdit, že svoji sžíravou kritiku by v tomto případě uplatnil jak Břéťa Rychlík nebo Vladimír Just, tak i Jan Janďourek, kteří dneska to představení naopak brání. Tedy nic proti vašemu osvětovému zápalu, ale když pročítám všechny ty reakce, tak mám pocit, že jste to svoje Overtonovo okno otevřeli hodně nešikovně. Tedy pokud je skutečně vaše a nepatří těm, kteří se pod různými záminkami snaží i u nás zavést pravicově konzervativní režim.
Seale, jen malá poznámka – skoro bych od sebe oddělil představení samo a pak to, co kdysi vyjádřil Voltaire v tom svém nesmrtelném „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu hájit vaše právo říkat to“. Zvenčí pozorováno je Frljičova hra především prvoplánově provokativní agitka, která mně osobně nestála za shlédnutí. Žádný kritik hodný toho jména nenalezl v představení mnoho dobrého, včetně těch vámi jmenovaných. Ale v okamžiku, kdy se Frljičovo stanovisko, vyjádřené v oné inscenaci, stane důvodem k pokusu o ZÁKÁZ celého představení, objevuje se malér, z něhož pak všichni „účastníci zájezdu“ vehementně těží. A tu vzniká ona potřeba hájit i zjevnou blbost, protože jejím odpůrcům nevadí nízká kvalita předvedeného opusu, ale naopak jeho explicitně (a proto blbě) vyjádřená idea. Ale možná, že říkám jen to, co jste měl na mysli vy.
Ano, XY, vidíme to stejně. Jenom s tím drobným rozdílem, že Voltaire tu inkriminovanou větu, která se mu připisuje, nikde nenapsal :-) . Asi netřeba dodávat, že řeč se navíc točí pouze o fragmentu jedné scény, tj. cenzurní kritika jde mimo kontext.
Dejte si do gooogle heslo „Unsere Gewalt und eure Gewalt“, Seale, a zjistite, ze jde o letity kus, jez se postaral o skandal uz ve Vidni prede 2 lety na Videnskych slavnostnich tydnech, Wiener Festwochen (a nejen tam). A vsude kde se hra uvadela ji kritiky smetly ze stolu (to bych podtrhnul).
Tezko pak ocekavat, ze po dvou letech problemu na Evropske scene to v Brne v ramci statem/ mestem dotovaneho festivalu shledne 200 lidi a bude klid. Muzu vam garantovat, ze jakmile vyslo na svetlo, ze Frljicova hra bude uvadena i v ramci ceskeho festivalu, kulturni fronta ze zemi, kde maji se hrou jiz zkusenosti, netrpelive a v ocekavani zadostiucineni vyhlizela, co to zpusobi v Cesku.
A ze bych ja oteviral nejaka okna, tak to se nepamatuji, s tim se obratte na pana reditele, ktery presne vedel o co jde, jake ma hra kritiky, co zpusobila a presto ji dal do programu.
Anebo to vubec netusil a je pak zcela a naprosto nekompetentni.
Jestli si myslite, ze pstrosi politika v tomhle pripade k necemu vede, prosim, klidne si zastavejte pozici moudreho vzdelance co vi svoje a nad behem sveta jen krouti hlavou. Takhle hra je predevsim celoevropske politikum a to velmi silne, ovsem ja se tu drzel jen mozne pravni stranky veci a, laicky a obcansky vzato, na hre shledavam dosti protipravniho. Jinak zadnou revoluci nedelam, proti nikomu nezasahuji ani nikomu v nicem nebranim, na barikady nevolam, nespokojence nesvolavam a neorganizuji, jen si tise povidam na jednom blogu. Prijde vam to jako ze bychom my (vubec netusim, koho tim myslite) timto zpusobem delali nejakou osvetu? No pak si naordinujte vlastni meducinu a ignorujte mne, sam to doporucujete…co je to nejakych 250 divaku v hledisti prestizni sceny oproti zmatenemu embecku kdesi v hlubinach internetu? Tady staci hodina a komentare se posunou tak, ze ten muj uz nikdo nedohleda…pokud byste se do mne nenavezl, mohl bych uz davno byt v internetove zumpe :o)
Vy, kteří z toho kýčovitého spektáklu děláte událost zásadního významu. Je to tak srozumitelnější, MB? Byl jste to přece vy, kdo nastolil tohle téma na Tribunově blogu. Wiener Festwochen, Zürcher Theater Spektakel, Kunstfest Weimar aj. jsou uvedeni jako koproducenti toho brněnského představení. Ty vago, třeba právě to by mohl být důkaz, že šlo ve skutečnosti o to proslavené Overtonovo okno! Ředitele festivalu se na nic ptát nebudu, protože vcelku chápu, že chtěl přivézt hru, která dneska zkrátka čeří hladinu. Pštrosí politika by spíš byla, kdyby ji nakonec nenabídl normálním divákům.
Necham se rad presvedcit, Seale, ze je to tak v poradku. A ze jsem demokrat a ze jed zalezi jen od mnozstvi, ochotne podlehnu demokraticke volbe.
Co mi samozrejme vadi, je dvoji demokraticky metr: divku, co pomočí koran jste obratem schopni zavrit do vysetrovaci vazby pro podezreni z hanobeni viry, ovsem pokud se ten samy (trestny) cin stane na jevisti, jde o jinou situaci. A jen podotykam, ze trestni zakon nemluvi o tom, ze cin bude posuzovan podle zpusobu provedeni- pokud hanobite, tak hanobite a vymlouvani se na nastolovani palcivych otazek, ci ze slo o kycovity spektakl, nehraje zadnou roli.
MB, můj názor je ten, že blbost by neměla být trestná. Tak mi nepodsouvejte vyšetřovací vazbu nějaké dívky, která se chtěla zviditelnit tím, že pomočila korán. Stejný metr mám i na toho Frliče. Podle toho, co jsem si o něm přečetl, tak si myslím, že se až moc shlédl v Pasolinim. Takže hlavně doufám, že nedopadne jako on, když natočil Saló anebo 120 dnů Sodomy.
No, co se toho hanobení víry týče, tč. má Evropa (resp. její „křesťanské hodnoty) jakýsi mediální náskok: Zlomyslně útočí na elementární základy islámu – viz ty karikatury Mohameda, jenž má v turbanu či v čem zavinutu pumu, jak kdosi namaloval v Dánsku, Charlie Hebdo je celkem známá kauza, a jistě by se dalo poklidně pokračovat – včetně neochotných ústupků při zřizování muslimských modliteben (ale zásadně bez minaretů!) podobně jako evangelíci směli po tolerančním patentu stavět své kostely pouze bez věží, o synagogách ani nemluvě – svolávat se k modlitbě směli (a víceméně smějí) toliko křesťané leckdy vydatně otravným zvoněním, skučení muezzina je prozatím v Evropě (s výjimkou snad Balkánu) z pochopitelných důvodů nemyslitelné. Frljič tohle jen předvádí na scéně v převrácené poloze – a hned je oheň na střeše.
Znovu si dovoluji připomenout jednu dávnou židovskou anekdotu, jejíž příběh se mi už dost vypařil z paměti, ale konstrukce byla asi následující: Žid a muslim sedí vedle sebe v letadle, Žid si vyzuje boty a muslim ho požádá, zda by mu nemohl donést ještě jednu sklenici kokakoly, protože on sedí u okna a museli by vstávat dva…
Žid vyhoví, přinese sousedovi žádané – a ten mu mezitím naplive do bot. Přistání, žid vleze do bot a pocítí příslušné vlhko a zhnuseně volá: „Kdy už konečně skončí to věčné popichování, plivání do bot a močení do kokakoly!“
Tož tak.
pro všechny pohoršené tím „pornem“ a odsouzením, že to není umění, ale škvár, doporučim shlédnout film Antikrist Larse Von Triera. Je opravdu uměleckým režisérem pro náročného diváka. Nicméně platí, že divadlo i film je přístupný placeným divákům a má jasně daná pravidla pro chování diváků. Není to veřejné shromáždění, kde každý veřejné bude vykřikovat svůj názor. Tam se poslouchá a neruší, když se daný kus nelíbí, odejde se. Trestni, na i ústavní pravo v liberální demokracii hovoří zcela jasně. Kritizovat, ba protestovat se smí kdekoli jinde, mimo produkci daného umění. Co je anebo není umění je jistě na názoru každého, nicméně i jista filosofie o hodnotě umění je vědní disciplína a má své kvalifikované a v tomto i vzdělané kritiky a historiky.
Podsouvani se vam nelibi, Seale? :o)
Ovsem Pasolini byl soucasti vyznamneho politickeho a kulturniho domaciho proudu. Nevim jak Frjic, ten mozna take (mysleno u nej doma), ovsem to, co provedl, byl import.
Vrazdu Pasoliniho, myslim, nikdy neobjasnili a homosexulani linku- motiv take nevyloucili.
Od jmenovce (ovsem pribuzneho Viscontiho) vrele doporucuji zhlednout film Zatisi, to je velky narez:
https://www.csfd.cz/film/350397-zatisi/prehled/
Proboha, MB, už se konečně smiřte s tím, že ta partička aktivistů + jejich internetová podpora si dobrovolně zahráli ve Frljičově představení. Povedlo se mu to až na 3-4 pokus, protože ta jeho předchozí představení, která se u nás dávala, fakticky nikoho nezaujala. Jenže tentokrát se chtěla zviditelnit brněnská buňka KDU-ČSL, potom Duka a ve finále i to společenství slušných lidí, které, když jde do divadla, tak si bere píšťalku, modré tričko a adidasky. Import to samozřejmě je, protože to v Brně odehrál slovinský divadelní soubor vedený chorvatským režisérem. No a protože podávání trestních oznámení už tak nějak patří k českému folklóru, tak se nakonec dočkáme i toho, že soud bude rozhodovat o tom, co je to vlastně umění. Řekl bych, že to může být pro vás docela uspokojivý výsledek, když jste se tu hned na začátku jal citovat nějaké právní normy.
Tak ja se s tim tedy smirim, hanku.
Na okraj brněnského dění:
https://plus.rozhlas.cz/apolena-rychlikova-slusny-clovek-dominik-duka-7228562
„Zásah do průběhu inscenace proto nebyl projevem hluboké katolické víry, která se radikálním evropským divadlem cítí být zasažená a ohrožená. Nepramenil z obav o „hodnoty“, z pocitu zmatení na základě proměny světa, uhánějícího cestami, které někdy neznáme, jindy odmítáme a občas se jich bojíme. Byl jenom snahou ukázat celé společnosti, kdo má z hlediska svalů navrch a co to vlastně všechno může znamenat.“
Pokud tohle všechno (a další v článku zmiňované věci o skutečné motivaci jiných lidí) Apolena Rychlíková naprosto jistě ví, pak by se klidně mohla ucházet o angažmá u EZO.TV Čtenářku myšlenek tam asi ještě nemají.
Kampak se Apolena Rychlíková hrabe s tím svým renesančně esoterickým stylem na sílu Dukova božího vnuknutí: „To co si k víře a náboženství dovoluje dnešní neomarxistická sebranka, to si nedovolila ani totalitní nacistická či komunistická ideologie.“
Apolena Rychlíková má jiný názor než vy ohu. To je ale drzost!
Proč by to měla být drzost? Apolena Rychlíková si myslí a píše co chce a moje svolení ani souhlas k tomu nepotřebuje.
Já se pouze podivuji, jak přesně A.R. ví, co si myslí někdo jiný. A dovolím si svůj podiv vyjádřit veřejně. To je ale drzost, co?
Vyjadřování vašich podivů bych rozhodně nenazýval drzostí ohu.
Skvěle se ta babčenkiáda rozjíždí. Ne, tohle fakt nenapsal Hašek: http://tapolitika.cz/ze-sveta/ruska-mozaika/rusove-utraci-hodne-penez-a-sil-na-to-aby-mohli-ukrajinu-zabrat-prohlasil-muz-podezrely-z-organizace-atentatu-na-babcenka/
Za Haška ještě byla hlavním cílem tajných služeb stará dobrá poctivá špionáž a nikoli pořádání zpravodajských her s cílem zatemnit skutečnost tak, aby se v ní pak nevyznali ani jejich pořadatelé…
Bůhvíproč jsem si přitom vzpomněl na Horáčkův text v podání Hany Hegerové:
„Znavení zvláštní přidělenci hloubají, kdo je přidělí.
Vědí, že účel světí prostředky, kdo však světí účely?
Dokonce ani velvyslanec neví, kdo ho velvyslal.
Zná jen pokyn, aby svého pokra dobře hrál.“
(Hapka/Horáček/Hegerová, Potměšilý host, https://www.youtube.com/watch?v=Z-KKPkwZB4M)
Co třeba proces s Omladinou, anebo aféra Aloise Muny? Myslel jsem ale hlavně použitý novinářský formát: Zpravodajství ze soudní síně, ve kterém byl Hašek údajně mistrem nad mistry. XY mě kdyžtak opraví :-)
Tak na rozdíl od skutečných soudničkářů mezi Haškovými současníky (abych jmenoval jen přispěvatele do Národních listů: Jakub Arbes, Ignát Herrmann, František Šimeček – kdo posledně jmenovaného dneska ještě zná…?) si Hašek své kauzy často vymýšlel… :-D Rozhodně byl mezi uvedenými největším mystifikátorem, což se o řadě bývalých špiónů publikujících dnes v důchodu své paměti i „paměti“ dá bez nadsázky říci taky. Nicméně laťku žánru ještě dále zvedla meziválečná generace Lidových novin – např. Jaroslav Těsnohlídek, Karel Poláček, možná bych sem zařadil i mladého Jana Drdu. A pokud nebudeme trvat na autorech publikujících jen v češtině, tak se mi do seznamu ještě samozřejmě velice dobře hodí „zuřivý reportér“ E. E. Kisch – klidně bych ho zařadil hned vedle Haška, a to nejen proto, že oba dobře znali figurky pražského podsvětí; rozhodně by se oba na předmětné kauze dobře vyřádili.
Teda Hanku, klobouk dolů – až na toho Jaroslava Těsnohlídka, myslel-li jste určitě Rudolfa T. A mimo Lidovky třeba ještě František Němec. Jinak nemám, co bych ke jménům dodal. Kisch, schreib das auf!
Jinak samozřejmě soudnička je žánr na pomezí žurnalistiky a literatury; z hlediska věcnosti se literární fikce v soudničce často prosazovala (zejména mimo soudní sezónu) víc, než je zpravodajství zdrávo – pozná se to mj. i podle toho, že ty fiktivní soudničky jsou častokrát daleko zábavnější… :-) Inu, infotaiment provází žurnalistiku od počátků… Co jiného jsou třeba kramářské písně o těch velikých mordech?
XY: Omlouvám se za trapnou chybu… :-( Už bylo dost hodin a – jak s oblibou říkává žena – „padaly mi víka“.
Omladina nebyla zpravodajská hra, ale standardní policejní provokace.
Když už jste připomněl Munu:
http://www.karelpacner.cz/?str=hom&id=616&n=1920-bolsevicke-tajne-sluzby-zacaly-podkopavat-republiku
Někdy je těžko rozhodnout, kdy je a kdy v historii byla činnost sovětských/ruských zvláštních služeb oprávněným námětem pro srandu a literární mystifikace a kdy spíš vážným ohrožením česk(oslovensk)ého státu a/nebo jednotlivců. Pro jednotlivce, kteří se k nim záměrně či náhodou přiblížili, jistě mohla být ohrožením vždy – občas podezírám Haška, že to byl i jeho případ a že jeho literární zpracování jeho činnosti v sovětském Rusku mohlo být nejen způsobem, jak se z toho „vypsat“, aby se nezbláznil, ale třeba i součástí sebeobrany. Mystifikace je koneckonců běžným nástrojem práce těcho služeb a kdo má – jako třeba zrovna Hašek – k mystifikaci sklon celým způsobem svého života, nejen veřejným psaním, mohl o některé jejich lidi nebo aktivity zakopnout i náhodou. (Viz též některé dohady o Ludvíku Součkovi. Sice znějí jako paranoidní teorie par excellence, ale zrovna v tomto případě bych je s ohledem na jeho činnost v Koreji v 50. letech nepodceňoval. A tím teď zrovna nemyslím bláboly pronesené na Součkovu adresu semínkovým generálem Šejnou po jeho útěku do USA.)
Seale, už vás dostatečně opravil Hank, jinak úroveň té babčenkiády má skutečně švejkovské rozměry, vřele souhlasím. Ale je to skvělá clona, jak zakrýt aféru Kyrilla Vyšinského (šéfredaktor ukrajinské kanceláře Interfax, kterého SBU zhaftla zjevně proto, aby měla za co vyhandlovat Sencova, jenž bručí v Rusku). Je to rozkošný důkaz jednotného „duchovního“ prostředí tajných služeb na Ukrajině a v Rusku; po této stránce bude Ukrajina s takovými tradicemi skutečně nesmírným obohacením evropských hodnot.
No… Musím sebekriticky přiznat, že po rozpadu SSSR jsem byl zastáncem snah o přiblížení Ruska k EU. Kdyby to fakt takhle dopadlo, tak Ukrajina i Bělorusko by se byly „svezly“ s Ruskem…Tehdy jsem ještě naivně věřil, že po zániku tábora míru a socialismu konečně v mezinárodních vztazích zavládne rozum. Jenže dnešní politici jsou víc než kdykoli dříve (aspoň za mého života ve 2. polovině 20. století) živými důkazy původu člověka z opice.
Což ovšem neznamená, že bychom se o nastolení rozumu do správy společnosti neměli aspoň pokoušet…
XY, vy jste tomu dal. O Munovi jsem se v tom Pacnerově článku praticky nic nedočetl, ale zato se tam píše o Ivanu Olbrachtovi. Dokonce měl spolu se sovětským rezidentem Gillersonem spolupodepsat jednu depeši, která měla jasný špionážní obsah: „„Francie dělá na jaro velké vojenské a politické přípravy. Má v úmyslu utvořit koridor mezi sebou a Ruskem sestávající se z Bavorska, Rakouska, Maďarska a Rumunska. Tyto státy musí se státi spojenci Francie a Polska proti Rusku… Připravují zde mnoho munice v Plzni, ve Škodových závodech, nacházejících se v rukou francouzských bank. Železničáři vyhlásili bojkot Polska a zadržují mnoho vagonů munice pro Polsko posílaných pod různými názvy… Na ministra zahraničních věcí Beneše činí Dohoda silný nátlak v protiruské politice. Beneš – služebník Dohody – je v podezření, že on je k ní osobně připoután. Existují-li dokumenty po této stránce nevím, vynasnažím se však dostati originály nebo fotografické snímky.“ Jestli se to teď rozkřikne, tak u všech Olbrachtovýcho pamětních desek a pomníků bude muset být umístěna vysvětlující tabulka, že šlo nejenom o českého spisovatele, ale i sovětského agenta.
Jinak to prostředí zpravodajských služeb je myslím hodně univerzální, takže bych to neviděl jenom jako nějaký specifický ruský a ukrajinský případ. Zkrátka když existuje politická objednávka, no tak potom se hodí třeba i taková podivná postava, jako byl kdysi dávno například Rudolf Mrva. Na hraně byl už ta kausa Skripal, ale v případě Babčenka se dá mluvit rovnou o ukrajinských vidlích, na které si ta slavná nezávislá média rovnou naběhla. Do zpravodajských her nevidím, tak mě spíš zajímá, jak se tuzemská novinářská elita s tímhle zjevným ukrajinským karambolem popasovala. Co jsem si všiml, tak lehce vybočily via cizí texty pouze Britské listy, Respekt a Tapolitika. Jinak se hlavně rozpoutalo hrdé mlčení, a to včetně známého experta Mitrofanova. Ten sice ve svém posledním čtvrtečním komentáři zmiňuje v první větě onu operaci ukrajinské SBU, ale jenom proto, aby se pak nijak objevně mohl strefovat do hradního kašpara. Český mediální svět zkrátka raději sází na svoje provinční jistoty, do kterých skvěle zapadá třeba i to slavné brněnské divadelní představení o muslimce a Ježíšovi. Tahle divadelní kauza má totiž na rozdíl od Babčenka potenciál té pověstné sněhové koule, na kterou jde snadno nabalovat stále větší a větší nesmysly.
Aha, to je poměrně těžké nedorozumění, Seale, já jsem nereagoval na Munu, leč na tvrzení o Haškových soudničkách – ne, že by je nepsal, ale osobně mi nepřipadají jako nějaký průlom v žánru, ledaže je mezi nimi hojnost zcela fiktivních případů.
O Munovi (nevím, odkud pochází kramářská píseň na melodii Hašlerovu(?) Já jsem si ten kvíteček za čepici dal. Bylo to nějak takhle: Mezi buržoazii padla puma,/ na Kladně je ňákej krejčí Muna, / Muna přišel z Ruska přes hranici,/ poslali nám ho sem bolševici… – Celý morytát končil veleoptimisticky: Už to generál Pellé do své ruky vzal / a hned do Budapestu nótu diktoval: / Slovensko hned celé vyklidíte,/ zpátky za hranice ustoupíte, /jinak budem s vámi válčit dále, / Munu máme pěkně v kriminále… Z čehož jsem pochopil, že song pochází přesně z těch časů, na něž prvorepublikový časopis pro školní mládež Úsvit vzpomínal později jako na chvíle, kdy „bolševický pařát sáhl chtivě po Slovensku“, což bylo pro mladého čtenáře někdy v 60. letech opravdu nečekaně osvěživé a nezapomenutelné vyjádření), tedy o Munovi toho vím opravdu pramálo.
Poté, co jsem se jaksi profesionálně musel zabývat Pacnerovou kompilací Velmistři špionáže, stylisticky i věcně místy zcela pomatenou (člověk se tam dočítá senzační věci, třeba o tom, jak poté, co Angličané prolomili nějaký německý námořní kód či snad enigmu, Paulus v severní Africe zcela „oslepl“ (sic!). Já blbec myslel, že se tou dobou Paulus snažil dostat do Stalingradu – a von, mizera, zatím fušoval do zpravodajství Rommelovi!) tedy od těch dob toho pána nepovažuji za hodnověrný zdroj jakékoli informace. Zdá se mi, že Pacnerovy kompilační opusy potřebují zjevně zástupy odborných i jazykových redaktorů, aby se vůbec daly číst. Hergot, to jsem se zase dopálil! :-)
Jinak díky za munovskou explikaci a s vaší zásadní tezí o politické objednávce a jejím naplnění za každou cenu z té duše souhlasím. Teď jsem odvoláván, takže poznámku k provinčním jistotám české žurnalistiky jen shrnu do otázky: Vy byste se chtěl dostávat do nepříjemností s nadřízenými? Pak je Zeman neotřesitelnou jistotou. :-)
Aha, tak to se omlouvám. Mimochodem, ani Hašek to neměl po návratu do vlasti lehké, protože to byl přece taky bolševik :-) Docela mě pobavilo, jak se to před 10-15 lety začalo znovu připomínat, ba se dokonce vynořil názor, že postava dobrého vjáka Švejka podvrací samotnou myšlenku brannosti. Jinak si myslím, žře nejde ani tak o vztah k nadřízeným, jako spíš o „kocourkovsko-hulvátovské politikaření“, jak to ráčil varovně pojmenovat na prahu nové české republiky Pavel Tigrid. Ať byl jaký chtěl, tak tahle jeho předpověď z r. 1192 se naplnila se vším všudy.
Když už se tedy debata stočila k té provinční brněnské Události, tak také přidám pár slov: Neviděl jsem a nebýt toho povyku, asi bych ani nezaregistroval. Podle všeho, co jsem se zatím dozvěděl, to na mě působí jako prvoplánová provokace bez hlubšího obsahu. Divadlo samozřejmě může provokovat, ale provokace by neměla být samoúčelná a jediná. Provokovat jenom proto, že jinak nemám co říct, je špatně. Na druhou stranu, nevidím důvod, proč to zakazovat nebo kvůli tomu někomu brát dotace. Jestli, tak až po volbách, kde bude explicitním bodem programu. Nejlepší forma protestu je v takovém případě ignorovat a Slušní by byli udělali nejlépe, kdyby celé představení vykoupili a pak umělce nechali hrát před prázdným hledištěm. Něco mi říká, že to by pro takové „attention whore“ byla nejcitelnější ťafka. Ale narušovat představení? I to je možné, ale ne jako první bod programu, k tomu se musí aktivisté když už, tak propracovat, a ne tím začínat.
Výcuc variací na téma „Slušní lidé“, jak ho pořídili na serveru Mediahub
https://mediahub.cz/komentare/1756053-tyden-v-mediich
a na Okounovi
https://www.okoun.cz/boards/olol_fotomontaze_%3A%29%29
Pozot data od UNESCO – asi nebudou připuštěna jako důkaz, že je to všechna západní propaganda, protože v Rusku jen mají prostě novináři víc autonehod a vraždí je prostě jen mafie, který dluží prachy, no…
UNESCO Condemns Killing of Journalists Assassinated Journalists in Russian Federation 2008-2017
Ten dokument obsahuje jen za toto období kolem 45 novinářů. A to je pořád necelé období Putinovy vlády, tedy budeme.li brát čistě průměr, dostaneme se někam k 55. Ověřeným a verifkovaným úmrtím, kdy šlo o najaté vraždy čistě z jediného důvodu – psal odhalení o tom, co Putin a jeho vláda dělá. I když pan Kadyrev bude říkat, že by za Putina sám zabíjel (a já mu to rád věřím) nemyslím, že by všechny vraždy spáchal on a jeho věrní gosudáru Putinovi – byly tam bezesporu vraždy, které jak hodnotí tato správa, protože mnoho z nich spadá do válečných dob obou čečenských válek – a já neberu novináře padlé za ruského bombardování jako za úmyslně zabité, jako ty, kteří jsou zabiti při procházce po Arbatu anebo na náměstí před Kremlem v době míru.
More than 300 journalists killed in Russia since 1993, says joint report
The murder of Russian journalist Anna Politkovskaya in October 2006 shocked the world. „Yet for every Anna, there have been many less widely known journalists killed for their work across Russia,“ says the International Federation of Journalists (IFJ) in a groundbreaking report on the 313 Russian journalists killed since 1993.
launched ‘Partial Justice‘ report, a review into the deaths of more than 300 Russian journalists since 1993, at a conference in Moscow hosted by the Russian Union of Journalists.
Takže nejen západní zlá média, ale samotná federace ruských novinářů. Asi agenti CIA všechno.
Můj google tvrdí že na internetu tenhle dokument není, takže si vaše tvrzení ověřit nemohu.
Nicméně zmínka o Politikovské – o které je bezpečně dokázáno, že nebyla zavražděna, protože psala „odhalení o tom, co Putin a jeho vláda dělá“, ale která byla zavražděna vašimi čečenskými souvěrci – mě přesvědčila, že buď dokument nebo vaše intepretace dokumentu je snůška nesmyslů. Asi jako výše citované bláboly paní Appelbaumové.
„…o které je bezpečně dokázáno, že nebyla zavražděna, protože psala „odhalení o tom, co Putin a jeho vláda dělá“, ale která byla zavražděna vašimi čečenskými souvěrci..“
Logický nesmysl. Tyto dva výroky (nehodnotím jejich pravdivost) bůhvíproč postavené do protikladu se navzájem nevyvracejí. Je známo, že od té doby, kdy mladý Kadyrov přilezl ke křížku, jsou čečenské mafie a paramilitární struktury používány ruskou věrchuškou v čele s Putinem na špinavou práci v jeho zájmu.
„…o které je bezpečně dokázáno, že nebyla zavražděna, protože…“ Bezpečně dokázáno v tomto konkrétním případě není vůbec nic. Kromě toho by mě docela zajímalo, jak lze „bezpečně dokázat“, že něco NEBYLO motivem nějakého zločinu.
Sice nejsem dotyčný anonym, ale IMHO by něco takového šlo dokázat pouze nepřímo; tím, že bude nade vší pochybnost prokázán jiný motiv. Což se, pokud vím, v případě Politkovské nestalo.
Úplně obecně platí, že nelze dokázat, že se něco nestalo… To dobře vědí nejen právníci a kriminalisté, ale i průměrně sečtělý konzument detektivek. :-D
A hlavně teologové.
Řekl bych, že tady nejde o dokazování, že se něco nestalo – Politkovská je skutečně mrtvá – ale důvodu, proč se to stalo.
A jakožto průměrně sečtelý konzument detektivek vím, že vražda má vždycky nějaký motiv a jeho odhalení bývá důležitou podmínkou k nalezení toho správného vraha – kterým samozřejmě není žádný z klientů Perryho Masona. :-)
oh: S tím se dá souhlasit. Nicméně prokázaný (nebo deklarovaný, např. vytlučený vyšetřovateli z podezřelého násilím…) motiv nemusí být jediný, dokonce ani pravdivý. A skrytý skutečný motiv se s tím prokázaným/deklarovaným vůbec nemusí vylučovat.
Souhlasím, nemusí se vylučovat. Zrovna tak nemusí existovat jediný „sprostý podezřelý“ s pravděpodobným motivem. Nebo deklarovaný motiv i pravý může být, ale státní moc, která se o plánu dozvěděla předem, „jen“ neudělala nic pro to, aby ho překazila. Na tomto seznamu podezřelých bohužel je i vyšetřovatel. :-(
Aspoň v detektivkách takovou možnost naštěstí vylučuje jedno z přikázání Desatera pátera Knoxe, zapovídající, aby vrahem byl sám detektiv.
asi jste na Darknetu, proto jste anonymní, Nakonec pro vás a jakoukoli debatu s vámi, je absolutně nepodstatné co vám „váš“ Google ukazuje nebo ne. Stejně jako to, jestli vůbec existujete.
To byste, Otíku, měl okamžitě nahlásit CPJ, že jim ve statistikách nějakých 250 mrtvých žurnalistů s potvrzeným motivem zabití chybí a že jejich údaje o letech 2008 – 2017 jsou naprosto špatně, protože se za období 2008-2017 dopočítali pouze jedenácti.
https://cpj.org/europe/russia/
Položím vám, Otíku, jednu kontrolní otázku: Kdo byl v Rusku prezidentem v letech 1993-1999?
Pokud vaše odpověď je Vladimír Putin, pak se musím ptát, ze kterého alternativního vesmíru jste k nám ráčil zavítat na návštěvu.
Z liberálního, nejspíš červí dírou v některé pražské kavárně.