Malý mobilizační experiment

Na dnešek připadá 80. výročí vyhlášení všeobecné mobilizace, což byla odpověď ČSR na územní nároky Třetí říše. Nechme teď stranou otázku, jestli jsme měli či neměli bojovat, a zaměřme se pouze na mobilizaci samotnou. Podle všech dostupných informací byla zmobilizovaná armáda materiálně i morálně extrémně bojeschopná. Zdůrazňuji morálně, protože vojáci byli motivovaní a odhodlaní, připraveni bránit svoji republiku před agresorem.

To bylo záři 1938.

Střih.

Je září 2018 a vy si zkuste představit mobilizaci v září 2018. Asi se shodneme, že materiálně i organizačně by to byla katastrofa, protože nikdo s branné povinnosti podléhajících občanů nemá ani ponětí, kde by se měl hlásit, a armáda pro ně nemá ani výzbroj ani výstroj, ani ubytovací kapacity, nic. A teď ten mentální experiment: Jaká by asi byla morálka v září 2018 zmobilizovaných? Byli by odhodlaní? Byli by motivovaní? Obětovali by se pro druhé, nebo by se snažili ze služby tak či onak zběhnout? Považovali by vůbec republiku, která je povolala do zbraně, za svoji, nebo k ní měli podobný vztah, jako o dvacet let dříve jejich předchůdci k Rakousko-Uherskému císařství? Našel by se dnes vůbec někdo, kdo by chtěl za republiku bojovat z idealismu? A bylo by dnes vůbec spravedlivé někomu vyčítat, že za zprivatizovanou kolonii nadnárodního kapitálu bojovat nechce? Přemýšlejte….

Reklamy

35 comments

  1. astraustralia

    Tribune netreba zadat premysleni kdyz odpoved je jednoznacna.
    Vase otazka porodila otazku ktera se vybavi kazdemu kdo zapremysli dale.
    Pokud dojde k ohrozeni toho co jste presne formuloval jako
    “ zprivatizovanou kolonii nadnárodního kapitálu“ kdo za to pujde bojovat, kdyz se nikomu nebude chtit ?
    Pokud plati pohled na vec ktery tu presentuje Hank ze zadni iluminati zemekoule neexistuji ale se si to dela TRH sam a reditele v podobe nadnarodnich gigantu a nejbohatsich rodovych klanu musi byt poslusni zakonu TRHu a nikoli ze pravidla vytvari ci ohybaji k obrazu svych predstav, pak opravdu vznika otazka jak cim a kym branit, kdyz nadseni lidu nikde !
    Mistrem sveta bude napriste vzdy ten kdo bude mit nejvic dronu a nejvetsi profi armadu ?

    • hank

      Zásadní pojmový a metodický omyl: „Nedělá si to“ trh, „dělá si to“ kapitál. Trh se bez kapitálu v pohodě obešel tisíce let. Kapitál by sice bez trhu nevznikl, ale dnes ho ohýbá a deformuje tak, že už těžko lze o nějakém trhu mluvit. Nicméně jestli/až jednou kapitalismus padne, trh bude fungovat a pokračovat dál i bez kapitalismu…

      • astraustralia

        Hanku znalce TRHu :-)
        zajdete si za nejakou skolu economie, vysvetli Vam ze bez penez(kapitalu) zadny TRH ( v soucasne ani minule podobe) nebyl a neni.
        Ze kdysi davno vymenny TRH zcela bez penez a kapitalu = vec za vec, luk za ostep) to by snad nemuselo byt predmetem Vase jineho videni penez jako kapitalu :-).:-)
        Ale mozna mate dalsi pouceni o pojmovem a methodickem omylu a vite nejlepe ze penize na TRHu drive nebyly kapital :-) Poucte.
        Jak to bude v budoucnu napiste.

        • tresen

          Peníze jako prostředek směny nejsou samy o sobě kapitálem. Za ten váš luk vám někdo mohl dát minci, vy jste ji dal do kapsy a o kus dál jste za ni pořídil oštěp.
          Na druhou stranu může být kapitál klidně představován zásobou luků na půdě, kde čekají, až stoupnou v ceně a za získané peníze pak těch luků nakoupíte ještě víc. :-)
          Neboli, jak praví klasik, kapitál je zdroj, který používáte k podnikání. Výrobnímu, obchodnímu, finančnickému.

          • astraustralia

            kapitál je zdroj, který používáte k podnikání. Výrobnímu, obchodnímu, finančnickému.
            Tak moudrou reakci jsem od Vas tresni necekal.
            Jste tim urcite udelala mnoha lidem radost. Predevsim „delnasum“ vseho druhu kdyz kapital je zdroj.
            Nebo jejich ruce nejsou zdrojem prace a tedy kapitalem? To vas nezkousim z „marxismu“ :-)
            Ted uz Vam jen zbyva dovysvetlit ze prace neni podnikani. To obohatte vykoristovanim, pridanou hodnotou a pak jeste dovysvetlete jak jina je Vase predstava o TRHu bez privlastku nez jak to prednasi pan proffessor Klaus :-)
            Spravny pohled na TRH je to zasadni v dnesnim svete.
            Uz hank na to upozornil! CO NEDELA TRH A CO DELA KAPITAL !
            Zásadní pojmový a metodický omyl: „Nedělá si to“ trh, „dělá si to“ kapitál.
            To by se mohlo dostat az do ucebnic jako poucka nesmrtelnosti a soucasne i docasnosti.
            Cokoli bude homosapiens „delat“ a „vymyslet“ muze byt z pohledu ekonomu oznaceno za podnikani.
            A to spravne zdaneno :-)
            Protoze neni podnikani bez zdroje a kapital je zdroj, je kapitalismus vecny a nesmrtelny.
            Odejde az odejde homosapiens, takze z lidskeho hlediska je tu navzdy :-(
            Spokojeni tresni , hanku?

          • astraustralia

            Kapital coby vztah a vztah jako kapital se nenarodil az s Marxem a marxistou !
            Hlavne ze potreba spravne a predevsim „korektne“ pojmenovat patri k posledni dobe.
            Pojmenovat kdejakou nepravost a svinarnu spravnym korektnim pojmenovanim a pak vse je OK :-(

            • hank

              Já tím jenom uvádím na pravou míru tvoje nesprávné definice kapitálu a na tvoje couvání z nich, když reaguješ na moje repliky.

  2. tresen

    Vaše otázky mi připadají naprosto nesmyslné, Tribune. Situace, ve které byla republika v září 1938, se nevyvrbila přes noc. Na nebezpečí, které přišlo z Německa, bylo přece Československo připravováno celá léta, budovalo se opevnění, armáda byla vyzbrojována, aby měla zbraně a vybavení i pro záložáky a ti nebyli mobilizační výzvou zaskočeni, protože jasně vyplynula ze situace. Ochota bránit republiku byla snad sporná pouze u záložáků německé národnosti, ale s těmi se myslím pro první přímý střet nepočítalo.
    Klidně si tu situaci otočte a ptejte se, jak by to vypadalo, kdyby tenkrát zemi zaskočil nepřítel /otázka samozřejmě zní, kde by se vzal, aby to bylo úplně nečekané/, po dlouhé době míru bez pravidelné armády a s většinou lidí bez vojenského výcviku, zato dlouhodobě spolehlivě jištěnou členstvím v mohutném obranném společenství.

    • Tribun

      I dnes se obraz nepřítele a ohrožení, ať už jím je Rusko nebo islám, buduje již poměrně dlouho. Myslíte, že to k motivaci stačí? Kdyby tenkrát nepřítel zemi zaskočil, tak by vojáci šli bosí, nešli by to pevností, ale do pole, a klidně by šli s kosami místo pušek, ale šli by. Chybějící výcvik, výzbroj a výstroj je jen materiální stránka věci, já tu mluvím o stránce morální a tady vidím opravdu velký rozdíl.

  3. hank

    Článek je sice podnětný, ale zapomíná na jednu podstatnou věc: Už v roce 1938 zde byly dvě početné skupiny obyvatel, které ČSR za svůj stát nepovažovaly, a to Němci (23% obyvatel. tj. i mobilizovaných) a Maďaři (6% obyvatel). Do armády nastoupilo jen asi 40% povolaných Němců a jejich morálka byl tak katastrofální, že byli pro jistotu odveleni co nejdál na východ republiky, většinou k pracovním útvarům, kde ani nenafasovali zbraně… Ostatní za mobilizace v září 1938 buď rovnou utekli přes hranice do Německa nebo v oblastech vzdálenějších od hranic nenarukovali a odešli do lesů. V některých útvarech došlo dokonce i ke vzpourám německých povolanců. Už jen pro dokreslení jednu z dnešního pohledu spíš humornou poznámku: Protože za I. republiky některé vládnoucí politické partaje (především agrárníci…) aktivně bránily motorizaci čs. armády, důležitou součástí mobilizace byly i odvody koní do armády. I ty byly v německojazyčných oblastech republiky sabotovány a podíl odvedených koní tam byl podobný jako záložníků německé národnosti…

    • Tribun

      Že byly dezerce Němců tak masivní jsem upřímně nevěděl. Nicméně tím spíš jsme tam, kde jsem myslel, že jsme: voják musí považovat stát, za který má bojovat, za svůj. Druhá varianta je už jenom ta, že se musí důstojníků bát víc, než nepřítele, ale tenhle princip fungoval naposledy snad za války o dědictví Habsburské.

      • hank

        I v létě roku 1914 většina českých branců rukovala s upřímným nadšením. A ani dezerce nebyly tak početné a organizované, jak to potom za I. republiky předkládala legionářsko-sokolská propaganda.

        Spíš byste se měl ptát na to, jak to vypadalo mezi vojáky ZVS v ČSLA. Nevím, jestli a kde jste byl za minulého režimu na vojně… Podle mé zkušenosti by velení Varšavské smlouvy mělo s morálkou čs. vojáků určité potíže. A už vůbec velkým otazníkem je situace v armádě v roce 1968. Ani nevím, jestli se tím vůbec někdo seriózně zabýval. Myslím tím morálním stavem bojových útvarů a vojáků základní služby v nich v r. 1968, případně jejich připraveností postavit se Varšavské smlouvě. Jinak, pokud je mi známo, tak ten strach (ve spojení s národnostními resentimenty) hrál největší roli právě v sovětské armádě, a to i mezi nižšími důstojníky.

        • Tribun

          Zajímavé, protože co jsem četl, tak NATO se z celé Varšavské smlouvy bálo s výjimkou Rudé armády jedině ČSLA. Možná ta morálka nebyla tak hrozná, stejně jako v té C&K armádě.

          • hank

            Obraz armád VS byl v očích příslušníků štábů NATO do značné míry produktem kombinace lobbingu US vojenskoprůmyslového komplexu a úspěšné sovětské zpravodajské činnosti. Když se po r. 1991 vysocí američtí důstojníci dostali k přísně tajným dokumentům VS, tloukli se do hlav, jak moc svého soupeře tehdy přecenili…

            A ještě technickou: Rudá armáda už v epoše Varšavské smlouvy dávno neexistovala.

          • hank

            Skutečná historka z přelomu srpna a září 1968. Odehrála se v jedné vesnické hospodě na střední Moravě. Skupinka asi deseti sovětských vojáků v polních uniformách, špinavých a zaprášených, vedená mladým poručíkem (očití svědci později tvrdili, že měl brejličky lennonky a že vypadal jako kantor nebo něco takového) vstoupila do venkovské hospody a poručík slušně požádal o vodu pro všechny. Hospodský lámanou česko-ruštinou: U nás vody nět. Poručík zavelel k odchodu a odcházel jako poslední. Když byl mezi dveřmi, jeden z fotrů se osmělil a zavolal: Da zdrávstvujet svabódnaja Čechaslavákija! Poručík se mezi těmi dveřmi otočil a tiše směrem ke štamgastům pronesl: Da zdrávstvujet svabódnaja Estónija.

            Věci nikdy nejsou tak jednoduché, jak na první pohled vypadají, a už vůbec nemá smysl posuzovat činy přímých aktérů historických událostí z takových pozic, jako kdyby ti aktéři mohli znát pozdější historický vývoj nebo skutečnosti a souvislosti, které vyšly najevo až dodatečně.

        • XY

          Inu, hanku, vzhledem k tomu, že v jedné linii pocházím z rodiny rakouskouherského dezertéra někdy z října 1914 (od Přemyšlu) a že si člověk taky ledaco o tom přečetl, o nějakém zvířecím nadšení českých branců ve 14. roce nemůže být ani řeč. A ta čísla o (ne)loyalitě čs. Němců a Maďarů k ČSR z roku 1938 jsou taky poněkud zavádějící; jinak by se čs. německé aktivistické strany neúčastnily dokonce vlády, jak oba víme. Nicméně oni měli ti čs. Němci v potenciální válce se sousedem velice složitou situaci: jejich domovy byly první na forhontě, co se pozemních válečných akcí týče, většina, posléze drtivá většina z nich našla zalíbení v „německém světovém názoru“, jenž zněl ze všech sdělovadel Třetí říše, a bylo jim jasné, že ti, kdo projevovali loyalitu k ČSR, budou záhy považováni za zrádce německé věci a jako s takovými bude s nimi naloženo, jak se záhy prokázalo po Mnichovu i bez boje. Nakonec pan Jaksch měl v Británii k dispozici dost uprchlých sudetských socdemáků, aby to zajímalo jak velení zahraniční armády, tak britské armádní složky. Ale zajisté se shodneme v tom, že vojenské jednotky se sudetskými Němci byly v roce 1938 oprávněně obecně považovány za nespolehlivé.

          • hank

            XY: Tady v severomoravské části Sudet byly obce, kde nenarukoval ani jeden povolanec… Například v Mohelnici se mobilizace zvrhla ve veřejnou protičeskoslovenskou demonstraci povolanců i civilů. V okresech Jeseník a Šumperk byly lesy plné „zelených kádrů“, které jen čekaly, jak to dopadne, a vítězoslavně se vrátily domů až po obsazení pohraničí wehrmachtem.

            • XY

              O to tak nejde, ale spíše o to, jak se ona sudetoněmecká neloyalita v průběhu 1918-38 vyvíjela. V tom 38. už dramatická většina opravdu chtěla Heim ins Reich, k čemuž se po pádu Hitlera už zase nějak nehlásili… V každém případě by měla Wehmacht náramně usnadněnou cestu k útoku a čs. armáda zase pěkně nepříjemné bezprostřední zázemí s takovou pátou kolonou v zádech.

    • embecko

      „byly dvě početné skupiny obyvatel, které ČSR za svůj stát nepovažovaly, a to Němci (23% obyvatel. tj. i mobilizovaných) a Maďaři (6% obyvatel)“
      Takze za svou povazovali republiku jenom obcane ceske a slovenske narodnosti? Neni to politicky nekorektni uvaha?
      Navic i tehdy byla totiz republika zprivatizovanou kolonii globalniho kapitalu: Bata, Skoda, Poldi, CKD, Praga…tohle vsechno byly firmy s prsty po celem svete s aktivitami az monopoly v desitkach ruznych odvetvi.
      „….Baťa na daních dluží několik milionů a stát by je měl získat dřív, než podnik padne.[27] Dominik Čipera (zastupitel Zlína odpovědný za městské finance a Baťův příbuzný) díky kontaktům v Praze potvrdil, že se do Zlína chystá daňový exekutor, a tak se Tomáš Baťa odhodlal k jednání s ministrem financí Aloisem Rašínem.[27] Po dlouhé diskuzi a propočtech souhlasil Rašín se smazáním všech daňových položek do roku 1922.“- viz wiki
      Jaky je rozdil mezi danovymi prazdninami Cecha Bati a Nemce Herr Adidase?
      Kdo a proc je ochoten branit republiku je dle meho namet na mutikulti nekorektni uvahu. A vztah k republice skrze prizma kapitalu? Je mozne, ze zamestnanec na pasu Skodovky v roce 1938 a zamestnanec na pasu VW v teze fabrice po 80 letech maji rozdilne motivace branit republiku? Z jakeho duvodu? Na ktere urovni vznika vztah ke spolecnemu statu?
      Pojem vseobecna mobilizace je spojen s erou vzniku narodniho statu a zruseni poddanstvi. Pred tim nebylo mozno plosne mobilizovat z duvodu robotni povinnosti vuci prislusne vrchnosti.

      • tresen

        Je mozne, ze zamestnanec na pasu Skodovky v roce 1938 a zamestnanec na pasu VW v teze fabrice po 80 letech maji rozdilne motivace branit republiku? Z jakeho duvodu? Na ktere urovni vznika vztah ke spolecnemu statu?
        Vztah ke společnému státu je těžko měřitelný vyjma situací, jakou představovala akutní hrozba německé anexe ve druhé polovině 30. let. Projevoval se nejen u dělníků u fabrických pásů, ale i u pošťáků, učitelů či lékárníků. U těch dělníků ve Zlíně zaručeně nehrálo roli, kde všude ve světě Baťa investoval.

      • hank

        „Takze za svou povazovali republiku jenom obcane ceske a slovenske narodnosti? Neni to politicky nekorektni uvaha?“

        Nevím, jestli je politicky nekorektní, ale určitě není nepravdivá. (A používat pojem „politicky nekorektní“ v souvislosti s I. čs. republikou je přesně taková anachronická hovadina jako vyčítat historickým aktérům nepředvídatelnost pozdějšího společenského vývoje nebo důsledků jejich kroků.) Navíc za I. republiky oficiálně existoval národ „československý“, jehož umělou konstrukcí Masaryk a spol. při jednání s mocnostmi za I. světové války zakrývali, že Čechů bude v novém státě méně než polovina. Takže bych do množiny jednoznačných příznivců republiky nepočítal všechny Slováky a ani všechny příslušníky slovanských národností obývajících Podkarpatskou Rus. Vždyť dávno slíbenou autonomii dostaly obě východní části republiky až v listopadu 1938, tj.až za II. republiky..

      • hank

        „Na ktere urovni vznika vztah ke spolecnemu statu?“

        V tomto kontextu nesprávně položená otázka. Správně by měla být položena takto: Za jakých historických a společenských podmínek vzniká u ovládaných společenských tříd kladný vztah ke státu? Pak bychom možná našli i správné odpovědi na otázky aktuálně pokládané dnes.

        A možná by bylo dobře zopakovat si, co to ve 2. polovině 30. let znamenalo, když se řeklo „jednotná fronta“ a „lidová fronta“.

  4. tresen

    Takže, aby bylo úplně jasno, dodávám, že pro podobné odhodlání bránit zemi, jaké se projevilo v září 1938, je jasnou podmínkou agresor, který zemi ohrožuje.

  5. tresen

    Samozřejmě.
    Vezměte si to, co psal Hank. Jaké nadšení panovalo v útvarech čsl. armády.
    Rozkaz k přesunu na západní hranici a k obsazování západoněmeckého území by byl splněn, ale Německo v té době nebylo plnohodnotným bubákem, aby to vojáky naplnilo přáním bojovat a padnout v takové akci.

  6. Seal

    Organizačně by to katastrofa nebyla. Vzal byste si vojenskou knížku a šel na místo, které byste měl uvedené v povolávacím rozkazu. Nejspíš do nějaké školy, kde by vás prohlédl doktor. No a pak by vás vystrojili a potom třeba i vyzbrojili… V praxi jako cvičení jsem to viděl v ČSLA. Všechno to běželo normálně až do doby, než je vysadili na Doupově. Bylo to v zimě a oni sice nějaké zimní doplňky měli, ale na nohy dostali jenom kanady. Tři z nich, kterým nohy omrzly, jsme tehdy vezli štábákem do vojenské nemocnice v Karlových Varech. No a ti ostatní strávili zbytek cvičení s povoláváním záložáků už jenom v barákovém táboře Hlavákov. Nikdo si totiž nechtěl vzít na triko, že by se jim něco podobného ještě jednou přihodilo. Dneska by o žádnou všeobecnou mobilizaci ani nešlo. A nemohlo by ani jít, protože branná povinnost sice zůstala, ale nemáme základní vojenskou službu. Jako první by nastupovaly aktivní zálohy, jejichž příslušníci jsou už teď vysoce namotivovaní. No a potom by se povolávali bývalí vojáci z povolání a chybějící specialisté. Ani tady bych nečekal nějaké větší problémy, a to dokonce ani u těch, kteří se teď po skončení závazku angažují v různých domobraneckých spolcích. Oni totiž ty otázky mají v sobě už tak nějak zodpovězené, takže by je nemuseli z gruntu znova řešit.

    • embecko

      „Vzal byste si vojenskou knížku a šel na místo, které byste měl uvedené v povolávacím rozkazu.“
      Docela by mne zajimalo, jak je to s bubeniky moralniho apelu. Ma zkusenost mi totiz rika, ze cim vice odhodlani, tim mene vojenske knizky a ze ti nejvetsi vlastenci, ochotni branit vlast do posledniho vojaka, maji obvykle modrou knizku :o)
      A kdyz na to prijde, tak se vykrouti s tim, ze vlast je prozrana neradem a slendrianem a ze v takovemhle stavu by ji bylo branit dokonce amoralni.
      Kdo ma odvahu, muze se primo zeptat autora clanku. Ja na to tedy nemam, ale intuice mi napovida, ze by se u nej v supliku mohlo modrit :o)

      • Seal

        jj, v 90. letech jsem udiveně zíral, kolik hrdých nositelů modrých knížek se dalo najít v tehdy se rodících klubech vojenské historie. No a když na to přišla řeč,tak pak obvykle vysvětlovali, že socialistickou vlast fakt neměli důvod bránit, ale teďka je to prý jiné. Ale dnešní generální štáb není tak hloupý, aby povolával někoho, kterého by nejenom nejdřív musel od základů vycvičit, ale pak se o něj i dál starat. Teď nám na 28. října slibují největší vojenskou přehlídku v novodobé historii. Tohle je video z loňského nácviku řecké vojenské přehlídky, která se konala 28. října 2017: https://www.youtube.com/watch?v=0Loho7HAweg
        Oni slaví státní svátek taky ve stejný den, ale je to výroční datum, kdy tím známým „ochi“ vstoupili do 2. světové války. My si z tohoto období připomínáme Den vítězství; jenom halt panují trochu rozpory, jestli to bylo už 8. května, anebo fakticky až o den později. Řekl bych, že i dnešní Bundeswehr může Řekům závidět tu masu obrněné a jiné techniky. Netroufnu si odhadnout, jestli by tomu bylo jinak, kdyby Řecko nemělo toho tradičního tureckého nepřítele, ale ve všech viditelných parametrech zkrátka existuje podstatný rozdíl mezi řeckým a českým vojančením, byť jde přitom o dva srovnatelné státy.

      • hank

        :-DDD

        Spousta těch borců se pokusila přihlásit do aktivních záloh AČR a na prvním cvičení odpadli pro naprostou fyzickou neschopnost… Oni zřejmě představu, že si jedou zastřílet na živé terče a průser, ono se po nich chtělo ujít při pěším přesunu 30 km, uběhnout kilometr bez výstroje aspoň za 4 minuty apod.

  7. Ota

    Stejně ahistoricky nesmysl, co byste delal v roce 1919, když Masaryk se rozhodl vést válku s Polskem o Těšínsko. Šel byste za něj bojovat coby Pražák? Já ne, a vůbec by mi nevadilo, kdyby připadlo Polsku. To nakonec upravila až arbitráž ve Spa, v r.1920. A nas zábor pak korigovala.

    • Tribun

      Ahistorický jste akorát tak vy, protože se projikujete do roku 1919. Myslím, že bych se mohl bez obav vsadit, že v roce 1919 byste smýšlel jinak a s plk. Šnejdárkem byste hnal Pšonky do Varšavy.

  8. Pingback: Malý mobilizační experiment – almanach.cz
  9. Pingback: Malý mobilizační experiment – archiv2k
  10. Pingback: Malý mobilizační experiment » Oral.sk - Porno Politika

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s