Hraní počítačových her se kdysi říkalo kultura kriplů, a i když se v herním průmyslu točila spousta peněz, byl z pohledu mainstreamu něco jako obchod z drogami, kde se také točí spousta peněz, ale lidé, kteří se v něm pohybují jsou divní a závadoví. A i když se pořád vedou spory o to, jestli „střílečky“ iniciují a rozvíjejí agresivitu, kultura kriplů si pomalu ale jistě cestu do mainstreamu nachází a už se v něm etablovala natolik, že má i vlastní žánr – eSports (či e-sports či jak chcete), což není nic jiného, než hraní počítačových her výkonově, dnes již namnoze i profesionálně, a před publikem. Proč o tom píši? Včera jsem se v televizi díval na přímý přesnost závodů F1. Pokud vám to přijde divné, protože víte, že velké ceny se jezdí zásadně v neděli, tak vězte, že to byl právě e-sportový závod. Ovšem se všemi náležitostmi závodu normální, včetně předzávodního studia, rozhovorů s jezdci etc. A komentáři ho komentovali úplně stejně, jako by komentovali závod reálný, vlastně ne úplně stejně, ale s mnohem větším vzrušením, než normální závod, protože tenhle počítačový byl mnohem vyrovnanější a měl větší spád. A z mého pohledu diváka se špatným zrakem nabídl podívanou rovnocennou ke skutečným závodům. Že jde o obraz renderovaný v reálném čase počítačem bylo patrné jen z toho, že celý závod byl jakoby v mlze, z podivně se chovajících částic prachu (tady má počítačová grafika ještě rezervy) a z podivného a hektické přeblikávání záběrů v některých okamžicích. Jak vidno, e-sporty se vyvinuly v plnohodnotnou mainstreamovou zábavu se vším všudy. A s velkým potenciálem, řekl bych, protože budoucí borci již nebudou omezeni planetou Zemí či fyzikálními zákony.
15 komentářů: „Evoluce kultury kriplů“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
z hlediska trhu samozřejmě skvělé a inovativní. Budu-li brát Gaussovo rozdělení společnosti podle intelektuálních a kognitivních schopnost, je více než zřejmé, že která část obyvatel z hlediska „třídního“ rozdělení společnosti, navštěvuje Operu či poslední výstavu moderního umění v galerii DOX a kdo hraje ty vaše e-sporty a kam se i velmi pravděpodobně jedni i druzí řadí coby voliči v politickém spektru.
Myslím, že i kolem esportů se bude motat spousta snobů.
obvykle jsem okolim povazovan za primo odporne pravicoveho, ale klidne priznam, ze casteji a i radeji nez na operu si sednu k pocitaci a zahraju nejaka ty auticka … a s tim modernim umenim na tom budu dosti podobne.
Jaký je rozdíl mezi špatným a dobrým rakem?
V ceně? A proč do toho vůbec taháte nějaké vodní živočichy?
No ono vám Tribune vypadlo písmenko „z“ v textu (zde: „…. A z mého pohledu diváka se špatným rakem nabídl …..“). No hned se toho někdo chytil :-)
Tak na to bych sám nepřišel. Díky.
„Že jde o obraz renderovaný v reálném čase počítačem bylo patrné jen z toho, že celý závod byl jakoby v mlze, z podivně se chovajících částic prachu“
To je namet na uvahu, proc se tedy divat na hru, kdyz se lze divat na real v Monte Carlu.
Pamatuji, jak koncem a zacatkem 90. let se v CSSR objevily beckove filmy a jak mne na nich zaujala prave beckovost (plastikovost). Uplne jsem byl uhranuty prave onou zjevnou falesnosti a nedokonalosti kopie reality. A nebyl jsem v tom sam, dle meho jejich oblibenost vyplyva prave z jejich zdanlive nedokonalosti (nekdy jde o nahodou, casem ovsem tvurci pochopili- viz treba kasovni uspech film Sharknado).
(Jen mimobezna poznamka: dnes jsem presvedcen, ze tehdejsi objeveni se beckovych VHS kazet na socialistickem cernem trhu byla organizova kulturni diverze ze Zapadu.)
Pokud jiz tedy existuje eSport, pak je otazkou, zda- li sam sebe neanihiluje svoji dokonalosti, resp. jsem zvedav na evolucni vyvoj, kde a jak najde eSport svuj vyhonek, ktery zamerne podtrhne jeho beckovost (falesnost kopie reality). V technickem zpracovani to asi nebude (jako u filmu), takze se muzeme tesit na posun reality v nejakem jejim jinem planu.
dnes jsem presvedcen, ze tehdejsi objeveni se beckovych VHS kazet na socialistickem cernem trhu byla organizova kulturni diverze ze Zapadu
Pak je možné /vzhledem k tehdejšímu obrovskému nadšení dobrovolných kopírovačů a šiřitelů/ vidět obdobu v dnešním šíření ruských hoaxů a sériových mailů. Třeba se Rusové poučili právě na tomto českém fenoménu.
Do stejného ranku zapadá i horlivá činnost sledovačů evropských černých kronik.
Černé kroniky jsou tak staré jako média a kšeft vůbec. Každý, kdo má co do činění s médii, ví, že zprávy o zločinech a strašidelných případech vždycky nejlíp prodávají, zvlášť když jsou jejich aktéři nějak odlišní od většiny. Bývaly časy, že tuto roli plnily kramářské písně.
Nicméně jsem přesvědčen, že kdyby například všechny znásilněné ženy ten čin ohlásily a kdyby tomu média věnovala stejnou pozornost, nehledíce na to, kdo jsou pachatelé, tak by se k překvapení řady lidí zmasírovaných dnešní kolektivní hysterií zjistilo, že a) podíl výskytu znásilnění na kriminalitě majority a minorit všeho druhu je ± stejný, bez ohledu na původ, barvu pleti a vyznání pachatelů i obětí, b) že drtivou většinu znásilnění páchají rodinní příslušníci obětí.
Měla jsem na mysli černou kroniku podrobenou mocné selekci.
Když náhodou není uvedeno, že čin spáchal připrchlík, tak nám to Brusel beztak tají.