Píše v LN r. Schuster o brožurce, již byla v poslední době distribuována do německých školek a která má učitelům pomoci identifikovat děti z neonacistických rodin. A protože není ani Silvestr, ani Apríl, tak je třeba brát to vážně, takže cituji:
Dalším signálem, že s dítětem není něco v pořádku, údajně může být, pokud například holčička nosí jen sukně, má upletené copánky a rodiče ji vedou k tomu, aby pomáhala v domácnosti a věnovala se ručním pracím.
Sice to není oficiální státní příručka, ale jen brožurka vydaná v malém nákladu jakousi neziskovkou, ale stejně, vypadá to, že Němcům už slušně hrabe. Vyhledávat závadové rodiny… a co pak? Někam hlásit? Nebo ty děti rovnou odebírat a dávat někam na převýchovu? A jaká se dá asi na něco podobného čekat jiná reakce, než analogická magořina od někoho z AfD kruhů? Bude pro změnu vydána příručka pro identifikaci malých komunisťátek? To je prý největší slabina té příručky k určování neonacistických rodin, že v ní chybí kapitola o vyhledávání závadových rodin z opačné strany politického spektra. No nevím, ale řekl bych, že přesně takhle vypadá ono příslovečné přilévání oleje do ohně. Neonacismus přeci nelze eliminovat převýchovou, ale pouze a jedině takovým nastavením společnosti, aby ztratil veškerou atraktivitu. S tím se jistě může začít už ve školce, ale rozhodně ne tak, že budou vyhledávány podezřelé děti a rodiny, protože přesně takový přístup obzvláště čpí právě (neo)nacismem.
Tribun 
Ta brožurka má podle Schusterova článku i hodně slibný název: „„Ten, ten nebo ten – vyhoďme ho ven“. Tak jsem si ji našel, letmo prolistoval a výsledkem je silné zklamání: http://www.gender-und-rechtsextremismus.de/w/files/pdfs/fachstelle/kita_internet_2018.pdf
Varovat mě měl už podtitul: Nerovnost a předškolní pedagogika, takže nějaké metodické pokyny k tomu, jak práskat podezřelé rodiče Stasi, teda úřadu na ochranu ústavy, jsem v ní samozřejmě nenašel. Ani v obsahu kupodivu není žádná kapitolka, která by pojednávala o tom, jak poznáme dítě, které pochází z neonacitické rodiny. Musel jsem proto použít vyhledávač, abych si našel tu holčičku co „nosí jen sukně, má upletené copánky a rodiče ji vedou k tomu, aby pomáhala v domácnosti a věnovala se ručním pracím“. On je to vlastně příběh o chlapečkovi a holčičce, kteří jsou sice trochu uťápnutí, protože evidentně pocházejí z prostředí s tradičním rozdělením genderových rolí, ale na druhou stranu s nimi nejsou žádné disciplinární problémy. A tahle holčička pozve své spolužáky, aby s ní u ní doma oslavili narozeniny. No a někteří rodiče pozvaných dětí vědí, že rodiče té dívenky se hlásí k pravicovému extrémismu. Takže zvažují, jestli svoje ratolesti na oslavu pustit nebo nepustit, a proto žádají vychovatele ze školky o radu. No a školka na rodičovské schůzce může navrhnout nějaké schůdné řešení: Třeba, že rodiče, kteří mají obavu z toho rodinného prostředí, svá děcka na tu oslavu doprovodí. Anebo že se ta narozeninová oslava může konat rovnou v oné mateřské školce. Je to zkrátka popis jedné ze situací, se kterými se teď Německu setkávají vychovatelé v předškolních zařízeních. Jiný případ se týkal toho, že do školky měli přijít děti uprchlíků a na to konto tam mezi rodiči vznikla petice proti multi-kulti. V tomhle ohledu mi ta celá záležitost spíš připomíná českou debatu o inkluzi. Další příklad z praxe je pak o tom, co dělat, když děcko ve školce začne kreslit hákoše a runy. To bude v Německu asi častější situace, než aby malovalo srpy a kladiva, takže případná přednáška o zločinech komunismu, aby tak došlo k žádoucí rovnováze, to asi nespraví. Na obranu Schustera je třeba říci, že tu brožuru, o které píše, evidentně neměl v ruce, takže vycházel akorát z toho, co psaly německé noviny.
Vůbec mě nepřekvapuje, že realita je mnohem prozaičtější, než mediální dramatizace. A po pravdě, vůbec mě to nemrzí. Teď by asi bylo na místě, abych se omluvil, otázka ale je, jestli by nějaká omluvu vůbec někoho zajímalo, protože na rozdíl o úvodního textu je uvedení románového příběhu na pravou míru něco, co si chce přečíst jen zlomek těch, kteří mají takové a podobné příběhy rádi.
Na obranu Schustera je třeba říci, že tu brožuru, o které píše, evidentně neměl v ruce, takže vycházel akorát z toho, co psaly německé noviny.
A kdo ochrání Schusterovy čtenáře?
Se čtenáři těch německých novin si starosti nedělám, ti mají na rozdíl od zdejších dost možností, jak si to ověřit.
Parlamentní listy neváhaly a s odkazem na článek v LN přišly s titulkem:
„Německé školky dostaly manuál doporučený ministryní: Nosí holčička copánky? Mají chlapci hodně svalů? To jsou projevy „radikálního prostředí“, zakročte.“
V tom spočívá jedna z nejhnusnějších manipulativních metod používaných redakcí PL: Většina lidí si kromě titulku přečte ještě tak nanejvýš perex a pak o tom „zasvěceně“ diskutují. I když je titulek často v rozporu s obsahem článku (o skutečnosti ani nemluvě) nebo nanejvýš vypíchne a obludně zveličí to nejméně podstatné. Jenže to už nikoho nezajímá.
Takhle se vytváří mezi nositeli zdravého selského rozumu zaručeně pravdivá informovanost a veřejné mínění, které ve společnosti zaručuje rozumné politické rozhodování.
„Neškodná dezinformace neexistuje.“ Jestlipak tu někdo ví, kdo to napsal?
A kdopak napsal tohle?
/Je to ještě lehčí, ani nepotřebujete Google./
Kdo pak to napsal, který velikán?
Já to nevím ,ale vím, že neškodná desinformace neexistuje i bez citace velikána.
Problém ale ve skutečnosti není v tom, že desinformace škodí v jakékéliv podobně, ale v tom, co a kdo za desinformaci označí.
Hank zde odvádí pozornost od jádra problému, at už vědomě, či nevědomě.
A právo- i výkonné- na označení informací za desinformace si připisují právě a především všemožní Hankové.
Aspoň na Boží hod vánoční byste nemusela být tak zlomyslná. Nota bene když jsem citoval náměstka Kristova na této zemi…
Zlomyslnost?
Ani ne.
Leda v tom, že s nickem tresen, když se ví, že jsem ženská, se nedá zacházet jako s nickem hank.
🙂
Ale nejspíš jsem se stejně ocitla v množině hankové.
:-D
Před 40 lety bychom zřejmě i přes všechny názorové rozdíly skončili v množině ztroskotanců a samozvanců, před 60 lety mezi buržoazními živly a pomahači imperialismu, před 75 lety mezi židobolševiky, před 80 lety mezi zrádci a nepřáteli národa, před 100 lety by nás nejspíš nařkli z rakušanství atd. Jediná útěcha je, že nás za to (zatím?) nikdo nechce zavírat ani věšet… A největší sranda je, že ti žalobníčci, pseudosoudci a rádobykati schovávající se už přinejmenším ve třetí generaci za zdravý selský rozum nikdy neměli a nemají ani dnes vůbec žádnou fantazii; repertoár morálních provinění i údajných trestných činů, z něhož své oponenty obžalovávají, je už sto let pořád stejný a neustálým omíláním už zoufale nudný. Asi by si pro inspiraci při vymýšlení údernějších odsudků a šťavnatějších nadávek měli číst třeba v Kladivu na čarodějnice (teď tím nemyslím ten Kaplického román, ale tu inkviziční kuchařku pánů Kramera aka Institorise a Sprengera z roku 1487; originál jim asi moc nepomůže, ale teď koukám, že to po roce 2000 několikrát vyšlo dokonce i česky…) nebo aspoň v Protokolech sionských mudrců.
Bůhvíproč jsem si při psaní tohoto postu vzpomněl na geniální první český překlad Zákonů profesora Parkinsona z roku 1967. Zdenka Hermannová se v něm doslova vyřádila obzvlášť na fiktivních jménech osob a názvech firem z Parkinsonových „případových studií“; mj. se tam vyskytuje advokátní kancelář Štěkal & Kousbyrád.
:-D
No nic, i přesto přeju krásné vánoce.
Taky přeju klidné prožití zbytku roku a optimismus do toho příštího. 🔔
No tak nějak se živit musí a kdyby si měl ověřovat všechno, co napsal Bild, tak spláče nad výdělkem. Na druhou stranu to není žádný novinářský začátečník, takže kdyby si tu brožuru vzal do ruky, tak by asi viděl, že celá ta slavná německá debata se točí kolem jediného případu z cca patnácti. No a ani tenhle „fall“ není odrecitován celý, ale jsou z jeho popisu účelově vypreparovány 2 – 3 věty. To je při posuzování téměř šedesátistránkové brožury hodně přesvědčivý výsledek :-)
„…nějak se živit musí…“
Dozorci v Osvětimi se taky nějak museli živit. Čí práce byla/je škodlivější, těch dozorců nebo těch výrobců a šiřitelů dezinformací?
Jenže Schuster není žádný dozorce v Osvětimi, ale obyčejný rutinér: Jak zběžně tu kauzu načetl v německých médiích, tak zběžně ji potom i popsal. Nic vlastního k tomu nepřidal; ani proti té brožuře, ani v její prospěch. No a Lidovky to publikovaly s odstupem 2-3 neděl od doby, kdy to díky té ministerské předmluvě trochu rozčeřilo politickou hladinu v Německu. Jinak, pokud jde o dnešní fungování velkých novin, za přečetení stojí Šíchův komentář v DR: http://denikreferendum.cz/clanek/28856-seriozni-media-na-prahu-infarktu
No ale tím hůř, že to nedělá schválně; důležitý není úmysl (v tomto případě spíš neúmysl), ale výsledek. A ještě horší je, že se takové postupy vůbec mohly stát součástí novinářské rutiny, což ještě před nějakými 20 lety zdaleka nebylo běžné.
Samozřejmě, ten případ ve Spiegelu je takříkajíc „onačejší“, ale na druhé straně přesně tudy – tj. mezi existencí a absencí mechanismů, které to přímo v redakcích dokážou odhalit a rozumně se k tomu postavit – vede hranice mezi novinařinou na jedné straně a bulvárem, propagandou, případně trollováním nebo rovnou vymýváním mozků na straně druhé.
Proč by to mělo být hůř? Rutinérství přece najdeš ve všech oborech a pokud jde o noviny, tak příčiny hodně dobře popisuje Šícha: Mizerně placená práce pod tlakem. Doufám, že odsuzuješ i prodavače v Hornbachu, protože sice vědí jak oslovit zákazníka, ale pokud jde o schopnost kvalifikovně poradit, jsou na tom hůř než vyučený prodavač v socialistickém železářství. Jestli něco poškodilo novinářskou profesi, tak to nebylo rutinérství, ale vědomá snaha jednostranným výkladem ovlivňovat politické dění. Lidovky neřeším, protože jde o soukromé periodikum, takže mi je jedno, jak to tam bačují. Ale veřejnoprávní média tady fakt nejsou od toho, aby se aktivně motala do politiky. To platí jak o ČT, která si teď nedávno v souvislosti s Babišem a Krymem znova posunula svoje dno, tak o ČRo, který pro změnu „normalizuje“ Zavoral. To jsou naprosto zjevné negativní úmysly, takže fakt nechápu, jak můžeš napsat, že nejsou důležité, protože se počítají až výsledky.
„Doufám, že odsuzuješ i prodavače v Hornbachu, protože sice vědí jak oslovit zákazníka, ale pokud jde o schopnost kvalifikovaně poradit, jsou na tom hůř než vyučený prodavač v socialistickém železářství.“
Ano. Ne snad že bych je přímo odsuzoval, protože oni dělají to, co se po nich chce, a koho bere Hornbach do práce a jaké má na kvalifikaci a úroveň pracovníků nároky, o tom samozřejmě nerozhodují oni. Ale vadí mi to.
“ Lidovky neřeším, protože jde o soukromé periodikum, takže mi je jedno, jak to tam bačují.“
I novináři v soukromých médiích se přece podílejí na vytváření veřejného mínění, tudíž ani oni se z té zodpovědnosti nevykecají. Pořád ještě žije dost lidí, kteří si dělají obraz o světě výhradně podle toho, co se píše v novinách nebo říká v TV, a když se to tam píše nebo říká, tak to přece musí být pravda… Tento typ lidí mezi veřejnoprávními a soukromými médii vůbec nerozlišuje. Nota bene když ústavní činitelé dávají při komunikaci s občany přednost těm soukromým.
„Rutinérství přece najdeš ve všech oborech…“
Nejen v médiích by součástí kvalifikace pracovníků mělo být školení k tomu, aby rutinérství nepodléhali. O vnitřních normách a postupech na pracovištích nemluvě.
„Ale veřejnoprávní média tady fakt nejsou od toho, aby se aktivně motala do politiky.“
Takže komentátorům a dalším tvůrcům mimozpravodajských žánrů ve veřejnoprávních médiích není dovoleno prezentovat svoje postoje? Eseje, fejetony, satira apod. do veřejnoprávních médií nepatří? Nemluvě o tom, že orgány, které mají veřejnoprávní média hlídat, vznikají na politické scéně podle politického klíče, takže apolitické ani nemohou být. Je ovšem chybou nás všech, kdo si je platíme, že toho hlídače – tj. mediální rady – nehlídáme.
„To jsou naprosto zjevné negativní úmysly…“
Čí úmysly? A proč negativní? Jak se to pozná zvenku? Jak si může Pepa Kobliha ze Suché Vody ověřit, že ta nebo jiná konkrétní zpráva byla vytvořena a publikována s negativními úmysly?
Každá profese má společenský význam: Novináři informují, pošťáci doručují, popeláři odvážejí, lékaři uzdravují… Nějak mi nejde na rozum, proč měl brát jinak práci prodavače v Hornbachu a novináře, anebo profesionálního politika a uklízečky. Práci jde dělat buď dobře, anebo špatně, každopádně, pokud chceš dělat práci dobře, musíš proto mít i určité podmínky. Aktivním motáním do politiky v případě veřejnoprávních médií myslím cílené vytváření kampaní, jak jsme toho byly svědky, když se třeba v Událostech, komentářích probíral „únos“ Babiše ml. na Krym. Podle mě to tehdy nebyla žádná zrežírovaná satira, ale i moderátorsky naprostá fraška. No a když zmiňuješ eseje a fejetony, tak to asi nemyslíš geniální pořad Máte slovo, který ČT nejspíš asi odkoukala od BBC. Jinak Pepa Kobliha ze Suché Vody není žádný hlupák, který by nevěděl, že média manipulují. Proto přece mají novináři a média v různých výzkumech veřejného mínění tak malou prestiž. Jinak, pokud si snad myslíš, že skončení Fischerova angažmá na Vltavě bylo výsledkem pozitivního myšlení, tak se zkrátka mýlíš.
Milí přátelé,
přeji všem pokud možno pohodové, klidné a nerušené svátky a úspěšný, zdravý a příjemný rok 2019.
Identifikace komunistů i nacistů má totožné atributy. Liší se jen v detailech jejich zásadní emoce na níž je jejich ideologie založena. Nenávisti. I když je pravda, že rasová a třídní nenávist má společný subjekt. Židy. Ty jsou společným třídním i rasovým nepřítelem. Ale i bez toho je identifikace snadná
1) nenávist k západní liberální demokracii a mulltikulturalismu
2) silná afinita k vrchilnym formám kolektivismu – nacionalismu a rovnostářství (socialismu a komunismu)
3) mají společný odpor k individualismu a k individuálnímu výkonu lidských práv, především práva na vlastnictví
4) stát vnímají obe ideologie jako nastroj útlaku proti individuálnímu projevu svobody ( a take odporu jednotlivcu proti jakémukoliv zkolektivizovani).
5) odpor k politickemu prulalismu je u těchto ideologii doprovázen nenávistí k lidem jenž zdůrazňují individuální volbu kulturní, rodové, genderove a sexuální identity zaručující stejný výkon právspojenych s touto volbou nadřazenou jakýmkoli kolektivním právům
5) stát je zásadní hybatel všech ekonomických činností, státní forma vlastnictví je buď jediná možná anebo dominantni
6)) silne založený vztah těchto ideologii k vlasti/státu (nepřátelská ideologie liberalismu touto institucí naopak opovrhuje jako ahistorickou převodovou pákou kolektivistické tyranie k svobodám individua) na rodovych rolich – muži ochránci a vojaci, ženy coby rodičky a pečovatelky o další státem ovládanou generaci lidského kakonenfutru.
Bylo by toho ještě dost, ale toto stačí na identifikaci velmi dobře. Tedy jestli s tímto souhlasíte, Tribuně, nemusíte dceri zaplétat copy, navlékat jí do dirndlu a přivazovat ke kuchyňské lince. Stačí, ze se přihlásíte na nejbližší pobočce Reichswehru anebo v Agitačním středisku národní fronty pro legitimaci:-).
Vy jste tak kouzelně uvědoměle mimo. Třebas bude někomu stát za to z vás toho blbce veřejně udělat.
Já na to kašlu, když mám schvalovačku, za účelem slovní a názorové hygieny na tomto kultivovaném prostoru.
Ale už bod 1 je neskutečně výživný, to je skutečná perla.
Jen „homonymne adhominimnim‘ zpusobem, prosím:-)
Ale ovšem, řeklo sluchátko… a odmlčelo se, protože se zapomnělo zeptat, co má ta blbost znamenat?
Dnešek k tomu vybízí, tak proč ne…? Jsem opravdu vděčný za to, že v nekonečnu internetového prostoru existuje tato oáza myšlenek s nimiž mohu souznít a že ten, kdo ji založil a rediguje, má stále dost elánu k tomu, aby tu káru táhnul dál.
Tož pane domácí i všichni spoludiskutéři dobré vůle – přeji vše nej k vánočním svátkům a nechť Vám /vám v tom nadcházejícím roce smůla, nemoc a hloupí lidé políbí zádel.
S pozdravem a úsměvem :)
Morybundus
Klíč k určování neonacisťátek?
Našla jsem si část toho Schusterova článku „Je možné podle chování rozeznat děti neonacistů nebo xenofobů? Mohou mít culíky a svaly“
https://www.lidovky.cz/svet/je-mozne-podle-chovani-rozeznat-deti-neonacistu-nebo-xenofobu-mohou-mit-culiky-a-svaly.A181221_215823_ln_zahranici_ceh?fbclid=IwAR3kNcs8MlZh0nzvoi1nRgXPTdo5J_E635plSRCAmwOkcgxobix6GNfXt5U
zkusila jsem v té brožurce najít, jestli se tam ty Schusterem uvedené příklady vyskytují. A ano, je to tam.
Fall I.3: »Kinder aus völkischen Elternhäusern«, děti z národních-etnických domovů) str.12 plus str. 13,
příklad dvou sourozenců, málo vyprávějících o domově či o víkendu, v ranním kroužku začátkem týdne se chovají spíše zdrženlivě a jsou pasivní, zároveň nemají žádné disciplinární problémy, zdá se, že je obzvláště dobře vycítí. Kromě toho je ve výchově zřetelné tradiční rozdělení ženské a mužské role- holčička nosí copy a šaty a doma je vedena k domácím a ručním pracím, chlapec je tělesně přetěžován a drilován a oba často přicházejí ráno do školky (Einrichtung) poté, co absolvovali 1,5 km pěšky.
Na str. 13 je pak opravdu uvedeno, že v tomhle ukázkovém případu jsou důkazy pro to, že děti vyrůstají v extrémně pravicovém ´völkischem Elternhaus´.- „Im Fallbeispiel gibt es Hinweise darauf, dass die Kinder in einem rechtsextremen völkischen Elternhaus aufwachsen. Völkische Erziehungsstile sind in der Gegenwart – wie bereits im Nationalsozialismus – stark darauf ausgerichtet, Kinder zu Gehorsam und Unterordnung in eine völkische Gemeinschaft zu erziehen. Die Erziehung in den Familien ist dabei sehr auf die Ausbildung klassischer Geschlechterrollen bedacht. Es geht darum, ein »richtiger Junge« und ein »richtiges Mädchen« zu sein und um die Perspektive, dass aus Mädchen »deutsche Mütter« werden und aus Jungen »politische Kämpfer«. ….“ plus dále.
Stejně jako už v národním socialismu, i v současnosti jde o výchovný styl silně směrovaný na výchovu k poslušnosti a podřízenosti komunitě – společenství (=völkische Gemeinschaft- jak to vlastně přeložit?) , přitom že se velmi dbá na výchovu klasických genderových rolí, jde o to, být „správným klukem“, „správným děvčetem“ a o perspektivu, že se z dívek stanou „německé matky“ a z chlapců „političtí bojovníci“.
Jinak některá vyjádření jsou tam bud těžce na hraně, či dvojsečná,
třeba str.14. modrý rámeček »Völkische Familien«.
No a ten další případ (genderové hlouposti) tam taky je, Fall II.3: »Besorgte Mutter« , znepokojená matka, str.19, kde chlapec přijde ze školky s nalakovanými nehty, děti se mohou ve školce různě šminkovat a oblékat do kostýmů, školka vyznává genderovou rozmanitost a toleranci, matka tvrdí, že školka má na její dítě špatný vliv a že děti by neměly být v dnešní době ještě více znejišťovány, kluk je kluk, holka je holka, a ona chce, aby z jejího syna byl později správný muž, padnou slova jako „Frühsexualisierung“ , a že děti jsou zde indoktrinovány „Genderquatschem“ , ona si své děti vychovává sama,
„In der konkreten Bearbeitung des Falles würden wir empfehlen, die Mutter zu einem Einzelge-
spräch in die Kita einzuladen. “
dále „..sexistische Aussagen, stereotype Geschlechtervorstellungen (binäre und traditionelle Vorstellungen vom Junge- und Mädchen-Sein, Männlichkeit und Weiblichkeit) in vielen Milieus. Sie sind insofern anschlussfähig bzw. haben sie eine Brückenfunktion an rechtsextreme Ideologie. “
či
„Die Wortwahl der Mutter (»Gender-Quatsch«, »Frühsexualisierung«, »richtiger Mann«) gibt Grund zu der Annahme, dass diese sich im Kontext (neu-)rechter oder fundamentalistischer Ideologien verortet oder bewegt.“
K tomu uvedené vyjádření třeba té místopředsedkyně klubu CDU Nadine Schönové
„Pokud se mají stát z vychovatelů hlídači, kteří korigují postoje rodičů, překračuje to hranice,“ je taky zajímavé. Berlínský senát zas totiž financoval jinou, jakousi podkladovu příručku, se kterou by se mělo pracovat:
»Murat spielt Prinzessin, Alex hat Zwei Mütter und Sophie heißt jetzt Ben« ,
je určena pro pracovníky v předškolní výchově, „Sie bietet Ideen und Hilfestellungen, wie die Einrichtungen sich mit den Vielfaltsdimensionen Geschlecht, Geschlechtsidentität und sexuelle Orientierung beschäftigen können. “ Berlínská CDU chce rozšíření téhle příručky stopnout, „protože otázky sexuální a genderové rozmanitosti do školek nepatří“. Berlínská CDU tak ovšem jen opsala více slovy to, co ukázková besorgte Mutter z příkladu II.3 vyjádřila slovem jedním: »Frühsexualisierung« . Kteréžto ji ovšem řadí mezi pravicové extremisty.
Bohužel vám ale vypadla podstatná část z popisu onoho nejznámějšího případu I.3: „Nun lädt das Mädchen mehrere andere Kinder aus der Kita zum Kindergeburtstag ein. Einige Eltern, deren Kinder eingeladen sind, wissen um die Zugehörigkeit der Eltern in einer
rechtsextremen Kameradschaft und machen sich Sorgen, was auf dem Kindergeburtstag passieren könnte. Gleichzeitig möchten sie ihren Kindern nicht so einfach die Teilnahme und damit auch die Möglichkeit zur Freundschaft mit dem Mädchen verbieten. Sie bitten die
Erzieher*innen um Rat.“
Jde o kontext, který vysvětluje z čí iniciativy se vlastně školka věnovala tomuto případu. Navíc to vysvětluje i to, proč v onom konkrétním případě byl k termínu etnické (völkisch) rodinné prostředí připojen přídomek pravicového extrémismu a nikoli třeba pravicového populismu. V brožuře máte mj. uveden i tento případ: „In einer Kindertagesstätte fällt ein Kind dadurch auf, dass es Hakenkreuze und Runen zeichnet und dies auf Nachfrage rechtfertigt (»Das gibt es bei uns zu Hause. Meine Eltern finden das gut.« »Meine Mama sagt, das Kreuz ist etwas Gutes!«).“ No a přestože jde o trestný čin (86 StGB), tak autoři nepíšou nic o tom, že se to má hlásit policii, anebo že děti je třeba rodičům odebrat a umístit do polepšovny. Celá ta brožura se totiž točí kolem toho, jak uchránit dětské kolektivy od rozbrojů, které teď v Německu vládnou světu dospělých. No a toho jde asi těžko dosáhnout, aniž by školka aktivně nespolupracovala s rodiči. Nadine Schön (CDU) říká o brožuře tohle, no a Franziska Giffey (SPD) zase něco jiného. Samozřejmě, že se to odvíjí od jejich politického přesvědčení, ale na tom snad není nic překvapivého. V Německu předškolní výchova představuje právo (je na ni nárok), nikoli však povinnost. Většina školek je soukromých, ale v posledních letech jsou silně dotovány z veřejných rozpočtů. Nikoli proto, aby rodiče měli kam odkládat své děti, ale protože pobyt ve školce zlepšuje tzv. startovací pozici jak dětí ze sociálně slabších rodin, tak dětí migrantů. Není asi překvapivým zjištěním, že podstatná část brožury se týká právě situací, které jsou spojeny se zvládáním uprchlické krize v Německu.
Jinak k té druhé brožuře, která kupodivu při všech těch pochodech za život nerozčeřila hladinu českého internetu, máte něco tady: https://uebermedien.de/25645/die-luege-von-der-sex-broschuere-fuer-kita-kinder/
Ale nic mi nevypadlo. Pokud si ovšem nemyslíte, že když uvedu stránky, na kterých se o případech píše a kde to může každý najít, tak že tím chci něco zatajit. Onu část o tom, kde má copaté děvče v šatech nakonec oslavit své narozeniny, tu jste z toho příkladu vypíchl přece jako podstatnou vy, hned nahoře, na začátku.
Přičemž dlouhý rozbor výchovného stylu její rodiny (plus všech takových »Kinder aus völkischen Elternhäusern«, dětí z etnických rodin), který dle brožury vykazuje znaky pravicového extrémismu, ten jste vynechal jako nepodstatný. Přitom o tomhle právě článek tady u Tribuna je, o klíči k určování neonacisťátek, protože Schuster v Lidovkách, vždyť to výše píšu.
No a ty rozbory, jak poznat pravicového extrémistu, jsou v té brožuře dost na hraně. Navíc, pokud by bylo podstatou-důležitým sdělením té brožury to, že rodiče druhých dětí mají obavy, aby se jejich děti na návštěvě v rodině děvčete o narozeninách nějak neinfikovaly či nechytly bacila extrémismu pravicového (neboť o příchylnosti jejích rodičů k témuž už! vědí a školka to má pomoci řešit), k čemu pak onen následný dlouhý rozbor-výklad výchovného stylu daného děvčete a jejího bratra (spolu s výletem do minulosti) a jeho označení za pravicově extrémistický…
A totéž se týká toho druhého případu, té znepokojené matky, případ, který Schuster také uvádí, a která má pouze obavy z předčasné sexualizace dětí ve školkách, z jejich znejišťování ohledně jejich sexuální orientace a řekne to ve školce nahlas.
O policii jsem nepsala, ba ani ten článek, určitě ne v té části, kterou jsem četla. A co je smyslem té brožury… No hned v úvodu se třeba píše, že jak zacházet s pravicovým extremismem je zas předloženo v publikaci „Demokracie nejsou dětské narozeniny“
( „Wie ein demokratischer Umgang mit Rechtsextremismus in diesem Arbeitsfeld aussehen kann, haben wir in der Publikation »Demokratie ist kein Kindergeburtstag« dargelegt. Diese Phänomene besitzen nach wie vor Relevanz.“ str.4)
No a že na brožuru říká Franciska Giffey z SPD něco jiného? To nevím, její předmluvu jsem si nečetla. V brožurce samé se uvádí, že s rozšířením pravicového populismu a rasistických debat o azylu a se stále se rozšiřujícím nepřátelstvím vůči uprchlíkům mají školky před sebou samé nové pracovní výzvy;
a nová důležitá témata v práci ve školce jsou je pak třeba výchova ke genderové a sexuální rozmanitosti, nebo sexuální výchova, což ovšem naráží na odmítání rodičů, kteří mají strach z indoktrinace, z předčasné sexualizace dětí, z islamizace, rovněž str4. Tu Nadine Schöne plus vyjádření a i postoj berlínské CDU k zas té jiné příručce jsem neuvedla kvůli propagaci nějakých či něčích politických názorů. Ale vy číst jistě umíte.
Aha, takže jste měla potřebu doložit, že ty citáty, které uvádí Schuster, v té brožuře skutečně existují. To jste samozřejmě nemusela, protože jsem to přece nepopíral. Pro úplnost jsem zmiňoval i obsah toho prvního odstavce, takže lehce tápu v tom, co jsem vlastně měl vynechat. Pokud tu publikaci považujete za klíč k určování neonacisťátek, tak je samozřejmě na místě otázka, jak má školka v takových případech postupovat dál. Nic pobuřujícího ve smyslu Tribunových obav jsem nenašel a jak se ukazuje, ani vy jste nebyla úspěšná. Na té s. 4 se především píše, že myšlenka o tom, že lidé si nejsou rovni, je zdrojem ponižování a tvoří základ extrémně pravicových postojů. No a že ty už zasahují i do oblasti dětské péče a mohou mít různou podobu. Přičemž autoři výslovně píší: „Dabei sind natürlich nicht alle geäußerten Sorgen per se unbegründet und alle unüberlegten Äußerungen immer rassistisch motiviert.“ No a že se objevují i nová témata, jako je strach rodičů z indoktrinace dětí, jejich rané sexualizace, tj. odmítání sexuální výchovy včetně znalostí o sexuální rozmanitosti, obavy z islamizace Západu, která zasahují do práce školek. No a taky se tam píše o tom, že je třeba zabránit diskriminaci dětí, mj. i proto, že v Německu jsou od roku 2010 dětská práva závazná a vztahují se na všechny děti, tj. i na děti uprchlíků, děti muslimských rodičů, transgenderové děti, anebo ty, které mají dva tatínky. No a ta další zmíněná publikace (ve skutečnosti se jmenuje „Demokratie ist (k)ein Kindergeburtstag“) pochází už z roku 2011. Datum zmiňuji proto, aby bylo patrné, že vznikla ještě před uprchlickou krizí. Tehdy ještě pravicový populismus neexistoval, takže neměla tak široký ideologický záběr, jaký je u té letošní příručky. Jde o projekt „Lola für Lulu“ (Ludwigslust), který vychází z představy, že inklinaci žen k pravicovému extrémistickému hnutí lze zabránit rozvíjejím jejich emancipace. Dávat link na tuto starou příručku je asi zbytečné, ale pokud byste přeci jenom měla zájem, stačí říct.
Jinak dneska nejde o žádné příručky, které se snaží udržet status quo třeba v německých školkách, ale o reálné ubývání občanských práv. První velký zářez představoval boj proti teorismu a s ním spojený PATRIOT Act, pokračuje to všeobjímající koncepcí hybridní války a další počin teď představují ti němečtí Reichsbürgeři. Jenže v českých médiích o tom posledním případu z nějakého neznámého důvodu prakticky nic nebylo, takže k pozdvižení publika jsou tu akorát 2 – 3 vytržené citáty z oné šedesátistránkové příručky. Všechno ostatní, včetně třeba české podnikatelské přirážky na armádních zakázkách, která se teď upekla díky Trumpovu rozpočtovému vydírání, je tak prakticky ve stínu běžné mediální pěny. To poslední zmínka byla jen tak na okraj k tomu Tribunově příspěvku o Agresorovi – altruistovi, protože se furt nemůžu zbavit dojmu, že Trump tím výrokem jako správný reprezentant amerického vojensko-průmyslového komplexu ve skutečnosti mířil na své tradiční spojenece a partnery v NATO. No tak aspoň ž Trump už není považován za zachránce západní civilizace, jak se to na českém internetu běžně tvrdilo v dobách, kdy teprve začal zahřívat americkou prezidentskou sesli.
Klidně tápejte dál, Seale, kdybych to napsala stokrát jinak, zas budete tápat :))
V prvním příspěvku nahoře jste vše odmávl jako brnkačku. A jestli nevíte, co jste vynechal, tak si to znovu přečtěte. V tom vám už nepomůžu, včera i předevčírem jsem to napsala dostatečně srozumitelně, zvlášť pro vás, který rozumíte německy i bez překladače. Vlastně neřeším, jestli číst opravdu neumíte, nebo vůbec nečtete, anebo je pro vás nejdůežitější prosadit jakousi svou „pravdu“ za každou cenu. Mě takovýto diskusní styl nikdy nebavil, debaty jsem vždycky brala jako možnost k něčemu se společně dobrat, což mi s vámi zjevně bohužel nejde (tohle ovšem vím už z dřívějška:))
Tady k tomuhle, píšete:
„Na té s. 4 se především píše, že myšlenka o tom, že lidé si nejsou rovni, je zdrojem ponižování a tvoří základ extrémně pravicových postojů.“
Ano, tu větu jsem tam četla, a napadla mě při tom dětská říkanka- kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje. Za normálních okolností, či skutečně v demokracii, či v tzv.svobodném světě by celé části v té brožurce byly nejspíš i žalovatelné.
„Demokratie ist (k)ein Kindergeburtstag“) pochází už z roku 2011. Datum zmiňuji proto, aby bylo patrné, že vznikla ještě před uprchlickou krizí. Tehdy ještě pravicový populismus neexistoval, takže neměla tak široký ideologický záběr, jaký je u té letošní příručky.“
ano, příručka „Demokratie ist (k)ein Kindergeburtstag“ s podtitulem „Handreichung für Kindertagesstätten
im Umgang mit Rechtsextremismus“ vyšla v roce 2011 jako příručka pro školky.
V námi probírané nynější brožuře ji uvedli pod názvem „Demokratie ist kein Kindergeburtstag“, tak jsem ji sem takhle dala. Co se ideologického záběru týče, v nynějšní brožuře píšou, že „Seit 2015 muss eine starke Zunahme rassistischer und flüchtlingsfeindlicher Stimmungen auch jenseits des rechtsextremen Spektrums beobachtet werden.“, vidno tedy, že neziskovka má práce jak na kostele, leč takto zas došla svého uplatnění a brožury příručky manuály a rukověti ohledně již existujích ba i možných nepřátel asi budou vycházet jak na běžicím pásu.
A ne, nepropaguju tím tady nějaké zblblé nácky, je mi jedno, kolik má kdo tatínků, či zda nosí šaty nebo kalhoty, co si kde lakuje, jsem výsledek vcelku liberální výchovy právěže, leč brožura je něco jako ideologická nalívárna a současně to připomíná jakousi sektu přečistých, kteří se logicky musí ve svém svatém boji proti nepravostem pořádně ušpinit. Navzdory dobrým úmyslům, kterými se zašťiťují. Či teda cílům. Opravdový přesvědčený, nadřazený nácek, völkische Familien, evidentně sociálně slabé, „nemoderní“ matky, nějaká špatná volba slov, všechno jedno. On vlastně podezřelý může být nakonec každý a nepřítel může číhat za každým rohem, může jím být ten i ta, zatím ještě nic nepřeměřují naštěstí. Když jsem si alespoň některé ty části četla, myslela jsem, že se mi to zdá. A nejhorší je, že takovými přeangažovanými brožurami, místy zcela určitě, se bohužel podkopává samotná oprávněnost antinacistikých postojů a snah. To je jak když je kozel zahradníkem. Zkrátka dá se tím nadělat víc škod než užitku, a když ne víc, tak opravdu hodně. Tedy kdyby to vzal někdo svazácky za své. Jinak jistě, pravicový extremismus je náplní jejich práce, a tak ho musí vidět všude. A zatím to vypadá tedy tak, že buď jsou ti Němci teda „rození nácci“, anebo je v Německu něco špatně.
„Pokud tu publikaci považujete za klíč k určování neonacisťátek, tak je samozřejmě na místě otázka, jak má školka v takových případech postupovat dál. “
V jakých případech, v případech malých neonacisťátek?
Dítě nemůže být neonacistou, ani pravicovým extrémistou, je malé a nevinné. A dokonce to píšou i v té brožuře. Dítě může jen pomoci usvědčit pravého viníka, tedy matku otce atd, však se to tam píše. No a když to neudělá, kdo ví, jak školka postupuje, přec hrozí, že v takovém rodinném prostředí z něj vyroste nácek jak poleno. Znepokojení brožurkářů pak lze chápat jako zcela namístě. A nemají to lehké, nejhorší prý je, když nějaké dítě začne třeba svou kresbu obhajovat, to v případech, kdy nakreslí ten hakenkreuz ev.nějaký kreuz či snad i runy. Je ale dobré, že dají rodičům šanci, zeptají se jich, jestli vědí, co jejich dítě maluje.
No a nevím, zda máte děti, či zda jste s nimi někdy pracoval? Já jo, a tak vím, že takto malé děti si samy od sebe malují kde co, někdy to nebývá ani moc rozpoznatelné, je to neumělé, někdy to jsou jen čmáranice. Můžou ovšem dostat nějaký pokyn, to se běžně dělá. Že by malé dítě v předškolním věku namalovalo na výkres samo od sebe zrovna hákový kříž, nějaké kříže či křížky, to se dá pochopit, třeba na dětské hvězdné obloze se najde kdeco, ale jinak to přijde podivné, leda by tomu kreslení předcházelo nějaké povídání o něčem, a tohle by byla nějaká reakce. Pak je možné, že někdo tak třeba nakreslí půlměsíc, jiný zas křížek. Či nějaké tvary patvary, co se něčemu podobají. V dnešním Německu věc běžná, to přece víte.
Jinak mrkněte na str.25 té brožury, tam se najde křížů, na tom obrázku, i nějak ten hákový by se tam dal rozpoznat, chtělo-li by se.
A tak radit školkám, jak na ty rodiče? Není třeba, mají brožuru. A ta pokrývá i extrémně pravicové školkové kolegy a kolegyně, mají to opravdu vychytané.
No, každý to vnímáme nějak jinak, nebo vidíme z jiného úhlu, těžko říct, v tomhle se nejspíš neshodneme, a tak to nechme.
Samozřejmě, že se nemůžeme shodnout. Vy třeba víte, že autoři brožury píší o tom, že malé dítě nemůže být neonacistou, ale přesto vám konvenoval názor, že ta brožura je klíčem k určování neonacisťátek. Stejně tak víte, že příklad z té brožury nebyl o nějakém ledabylém čmárání hvězdné oblohy, ale rovnou si na toto vaše pozměněné téma napíšete celý odstavec. Nemějte proto obavy, že bych vás pozorně nečetl :-) Ale k tomu, abych si udělal na věc vlastní názor, nepotřebuji ani pana redaktora Schustera, ani paní poslankyni za CDU Nadine Schönovou.
Ale čtenářka napsala velice dobrý „odstavec“, a vy jste jí alespoň vyčetl, že to má dlouhé, když už nemůžete zpochybnit kvalitu.
Což je u lidí jako vy normální, máte „pravdu“ za každou cenu, a budete jí mít tak dlouho, dokud nepřijde i váš „30. červen“, pak se budete děsně divit, byl jste přeci tak loajální a humánní.
Aby jste si na věc udělal vlastní názor, na to nepotřebujete nikoho, jen si musíte to brožuru přečíst, a zařadit do německého prostředí a v něm tam, kam je určená.
Což jste evidetně neudělal, ale jak vidno, nijak vás to nedráždí.
Jiní to udělali za vás, ale ty vy nepotřebujete, mají to dlouhé a moc to žerou….
Mýlíte se, žádnou délku příspěvku jsem čtenářce nevyčítal. Pouze jsem konstatoval, že píše o něčem, co je v té brožuře zkrátka popsáno jinak. A s tou znalosti německého prostředí jste mě fakt pobavil. Tam přece nejde o to, co prohlašuje Nadine Schön (CDU) o nějaké brožurce pro školky, ale o to, co dělá Thomas Haldenwang (CDU) jak nový šéf úřadu na ochranu ústavy. No a ten to teď řekl v jednom rozhovoru jasně: Je třeba zintenzivnit boj proti pravicovému extrémismu, takže chce zvýšit počet agentů, kteří monitorují tuhle scénu o 50%. No a taky slíbil, že v lednu se BfV vyjádří k AfD, která si vaří svoji politickou polívčičku na uprchlické krizi. Ale je to gentleman, takže už dopředu připustil, že jenom diskuse o možnosti sledovat zpravodajsky aktivity AfD vedla k tomu, že tahle partaj přerušila kontakty s extrémistickými skupinami. Zkuste si to napasovat na české podmínky, kdy jsme tu letos měli jakési průtahy s vydáním poslední výroční zprávy MV o extremismu. Tada sorry jako, ale BfV nebo BIS a české ministerstvo vnitra fakt nejsou žádné sluníčkářské neziskovky.
„Pouze jsem konstatoval, že píše o něčem, co je v té brožuře zkrátka popsáno jinak.“
No a tak proč jste to tedy jinak nepopsal vy? To něco jste tady zmínil dvakrát, pokaždé ovšem stejně, nikoli jinak.
A já jsem logicky vyšla z toho vašeho 2x stejně, psala jsem si přece s vámi, ne s brožurou.
„vy jste jí alespoň vyčetl, že to má dlouhé“
Jasně, vittto, mám to dlouhé, a taky jsem pozměnila sealem určené téma!
A ještě jsem si dovolila o něčem úplně jiném napsat rovnou celý odstavec.
A protože jsem si taky dovolila zjišťovat, zda článek na Lidovkách teda kecá nebo ne, znamená to, že mi konvenoval názor, že ta brožura je klíčem k určování neonacisťátek.
To nevymyslíš!
Kdybych zjišťovala pravdivost článku o vlivu měsíčního svitu na růst hub, co by mi asi tak přilípl, by mi teda mělo konvenovat…..náměsíčnost, anebo sjíždění se lysohlávkama?
Tipuju oboje.
Ještě pro vitttu,
že by měl seal brožuru zařadit do německého prostředí… no měl, ale nějak mu to nejde. Ale to kam-komu je brožura určená, to je podle mě úplně jedno. Brožur je víc – společné téma je pravicový extremismus. Společné jsou i ty některé modelové případy-příklady, které se ovšem pružně mění dle toho, komu je příručka určena.
Třeba v předchozím vydání této brožury -vyšla pod názvem Rechtsextreme Frauen: Analysen und Handlungsempfehlungen für Soziale Arbeit und Pädagogik, chodí děti (ta dívka s copem a její bratr) každé ráno do školky pěšky 5km. V nynějším manuálu školkovém chodí už jen 1,5km.
Možná těm vědkyním, co to napsaly, někdo soudný konečně řekl, že školkové dítě 5km chůze 2xdenně i třeba 5xdo týdne moc nezvládne… tím neříkám, že autorky neviděly malé dítě ani z rychlíku, maximálně na obrázku. Ovšem vypadá to tak. Zase ale řeší důelžitější věci, navíc taky ještě gender vedle toho pravicového extremismu, pracují na universitě, vystupují v televizi, na konferencích, vydávají příručky atd.
No ale jak výše píšu, ty modelové případy řeší pružně. To zkrácení pěší trasy obou dětí bylo sice nutné, ale to se zase vykompenzovalo tím „tělesným přetěžováním“ chlapce v té nynější boržuře.
V tom předchozím vydání se pravicoví extremisté navíc zas ještě poznají dle toho, že třeba odmítají anglicismy, tričku místo T-Shirt říkají T-Hemd, prostě si to poněmčili. A internet je pro ně Weltnetz. Francouzi tohle dělají také, a jsou na to hrdí, u Němců je to další znak náckovství.
Být to u nás, českými nácky by byli dle předchozího vydání brožury třeba lidi, co pro SMS zprávu užívají výraz textovka, nikoli esemeska.
Ale ty počátky jakéhosi zavalení němčiny mnoha anglicismy si pamatuju. Kamarád v Německu mi kdysi říkal, že němčina určitě časem zanikne, protože ji převálcuje angličtina. Tenkrát jsme se tomu vlastně smáli, některé časopisy pro mládež, co prý měly před lety třeba pár anglických slov v německém textu, tak ty byly najednou plné akorát tak německých spojek v moři anglických vět. Takže je klidně možné, že některým lidem to začalo už třeba tenkrát vadit.
A bojovníkům s pravic.extremismem zas možná začalo vadit, že se někteří lidi takto tedy nepřidali. Jaksi se jazykově nechtěli internacionalizovat, ale lpí si na své němčině. Odmítají údajně i slovo Pizza, ta je pro ně Gemüsetorte. Teď už jim to (všem) může být zas jedno, pokud nějaký jazyk kdy němčinu začne válcovat….. bude to asi zase angličtina, ta bude muset zůstat, jako mezinárodní dorozumívací jazyk.
ALe vážně, dalším znakem „dospělého náckovství“ bylo oblečení. Neřešily se ovšem dětské dívčí šaty ale to, že se nenosí „americká loga“, značky, nápisy, takové ty „in“ věci. Tedy zase jakýsi odklon od hlavního proudu. Ale to bylo tehdy, u prvního vydání brožury.
V tom druhém je hlavní změna v tom, že to dnešní nebezpečí, ty nácky, už prý tedy nesymbolizují holohlaví, nabušení týpci s bejsbolkou, ale běžné rodiny. Především ty s blonďatými dětmi či i matkami. I proto kolem toho vznikl taky takový rozruch. A ono to nebylo jen kvůli té brožuře, ta má určitě menší dosah působnosti na běžné lidi. Ono to s těmi nebezpečnými rodinami vyšlo v nějakých lékarenských rozhledech, či věstníku, co bývá v lékarnách.
Já vám rozumím velice dobře, čtenářko, ale jako politický oponent zde mám schvalování, takže nemohu tématicky diskutovat.
Třeba můj krátký text jsem napsal už na Silvestra odpoledne, a je jen náhoda, že se v tomto tématu ještě diskutuje, takže jste si ho všimla, jinak by úplně zanikl.
A samozřejmě, došlo přesně k tomu, co popisujete, tedy když se přestalo dostávat „klasických“ nácků s bejsbolkami a holou palicí, museli , MUSELI se najít jiní náckové, čím by se pak zdůvodňovaly všemožné kriminalizační tlaky na politické oponenty?
Toto je velice závažné, je to posun k totalitě jaksi…německého typu, tedy důsledné a absolutní.
Ale jak vidno, nikoho z „humánních“ kruhů to nijak neznepokojuje, přitom v německém prostředí je právě tento posun zásadní, a silně varující!
V té druhé brožuře se hlavně píše o tom, že rodiče té dívenky, která pozvala své spolužáky na oběd, jsou členy NPD. No tak dobře, ukecali jste mě: NPD přece není žádná pravicově extrémistická strana, stejně tak jako není extrémistická Vandasova DSSS, se kterou se NPD u nás už tradičně druží. Pro vás je to zkrátka nepodstatný detail, stejně tak jako považujete za nepodstatné, když někdo vytrhá pár vět z kontextu a dá tak tomu, co se píše, úplně jiný smysl. Ne, ten případ s hákovým křížem z té brožury fakt nebyl o nějakém dětském čmárání oblohy. Věřte – nevěřte, ale v Německu vás těžko bude kriminalizovat jenom za to, když bude své dcerce vázat copy, anebo si v pizzerii objednáte „zeleninový koláč“ quattro fomaggi. K tomu, abyste tam měla skutečné oplétačky, musíte totož udělat mnohem víc. A řešit to pak nebudou školky, kterým jde hlavně o to, aby děti mezi sebou vycházely, ale už ten zmíněný úřad na ochranu ústavy.
NPD je v Německu zakázána?
Myslím, že ne.
Takže vaše bombastické upozornění je úplně mimo nějaké demokratické struktury, stejně jako uvedení Vandasovy DSSS.
Takže pokud je ta strana nebezečná pro demokracii, měli by jí zakázat, pokud ne, je to strana legální, v legálním politickém spektru.
Pokud pak nějakou NPD nebo třeba DSSS nezakáží proto, aby jimi mohli strašit lidi, je to věc pro obyčejného, zákonadbalého občana nezajímavá, toho zajímá jen legální= bezpečná, nelegální= nebezpečná.
To tedy narážím na DSSS, kterou tady nechali excelovat právě proto, ale DSSS zklamala své mecenáše.
Místo aby plešatci co chvíli pochodovali ulicemi a rozbíjeli výlohy, tak nejsou k vidění už ani na fotbale, a rozbíjení výloh a agresivní demonstrace obstarávají najatí profesionálové, ulralevičáčtí lepšolidé, a vyspělejších zemích jak ta naše i migranti, především nebílé barvy pleti, kteří ještě čas od času někoho podříznou.
A nacistické metody převzaly neziskovky, a vydávají brožury, za které by se nestyděl ani Baldur von Schirach.
To je prostě zatracená smůla.
A mezi námi, NPD je mi krajně nesympatická, ale bát se jich budu až v případě, že budou nebezpeční, zatím jsou nebezpeční úplně jiní dobrodinci.
Tohle Kladivko na rodice mladych carodejnic (mladych skudcu lepe) je obhajovano take temer inkvizicne, emocne, s akcentem na rozsirujici se „zlo“, koncici za zdmi s ostnatym dratem, kam ani nelze dohlednout.
I dalsi paralely jsou na miste: jezuiti a bosi karmelitani byli zalozeni jako reakce na setkani se se „zivym svetem“ a objevem novych lidskych ras (zamorske objevy).
Tato snaha o rad (poradek) vedla k obhajobe narodovectvi a dusledkem byla desakralizace panovnika, jez v pripade, ze porusi rad a vernost narodu, si zaslouzi dokonce smrt (viz temer identicke utoky na Zemana!). Pravo naroda na tyranocidii vznesl jako prvy jezuita Juan de Mariana ve spisu De rege et de regis institutione (-> odkaz na ceske protihabsburgske rebelie).
Takze nic noveho pod sluncem a to zrejme vcetne momentu prekvapeni, vyverajiciho z toho, ze dnesnimi nejhorlivejsimi inkvizitory jsou vcerejsi vasnivi liberasti.
Jak by to bylo latinsky? Malleulum parentibus sagae puerilles? :o)…moji latinu neberte vubec vazne, mozna se to ale tak nejak podobne v budoucich ucebnicich dejepisu opravdu ocitne… :o)
chlape bídna, karmelitáne bosá, zkuste si napsat jinde než v našem konzervativně fašistickém Česku, že „Stalin provedl industrializaci v 30.letech citlivě a s minimem obětí na životech“ anebo zkuste to samé v konzervativně fašistickém Maďarsku napsat totéž jen prohoďte události a letopočet, „že potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v r. 1956 provedl osvoboditel maršál Žukov citlivě s minimálním počtem obětí a s ohledem na socialistický internacionalismus“ a Orbánovská justice vás tam odsoudí pověsit na nejbližší jedli před památníkem Imre Nagye s odůvodněním, že schvalujete holocaust, čeče nešťastná….a plátek který by vám toto otiskl bude zabanován na věky věkův a vás až vyjdete před dům hned zabásnou, že jdete na nepovolenou demonstraci, aniž byste stačil vstoupit i jen na chodník, jak se to stává v Rusku příteli Navalnému, važte si „liberalismu rasové a třídní povýšenosti“ Anglosasů hledících velkoryse k dnes bezmocným černokošiláčům z Východu s mesiášským patriarchálním patosem propuštěných politruků Pjakinovského post-klimakterického ochabnutí jejich (nejen pohlavní) ale především ideologicky úderné erekce, a že je jich dneska klienty úřadu práce a socialek ze všech někdejších Agitačních středisek národní fronty..
To máš na mysli spory o exhumaci diktátora Franka?
To snad není možné…tak hlavně nevytrhávat z kontextu a neměnit smysl řečeného, že? Přitom seal to zvládá líp, než kdokoli jiný.
Jen ještě k tomuhle jeho: „V té druhé brožuře se hlavně píše o tom, že rodiče té dívenky, která pozvala své spolužáky na oběd, jsou členy NPD.“
Tím chcete říct, že se to píše v té první brožuře, v předchozím vydání, viďte. Ano, rodiče dívenky, co měla jméno Anna a nosila copy, tam byli uvedeni jako členové NPD. Anna pozve své kamarádky ze školky na oslavu narozenin, přičemž někteří rodiče o členství Anniných rodičů v NPD vědí. Prosí proto vychovatele o radu, jak se k onomu pozvání postavit.
V nynější brožuře pak dívka s copy jméno nemá a pozve několik dalších dětí ze školky na oslavu narozenin. Někteří z rodičů však vědí, že rodiče oné bezejmenné dívky patří k pravicovým extremistům a dělají si starosti, co by se na oslavě mohlo stát. Současně ale nechtějí svým dětem to pozvání, a tím také možnost přátelit se s onou dívkou, zakázat. Tedy prosí vychovatele o radu.
Docela posun, od předchozí verze. A určitě bylo rozumné, vypustit v druhém vydání to členství v NPD. V dnešní situaci a atmosféře v Německu by to působilo nanejvýš nevěrohodně. Ono je to málo věrohodné i tak.
No ale kdo ví, co by se na té oslavě tak mohlo stát. Pravicově extremističtí rodiče dívky by rozdělili její malé kamarády na holčičí a klučičí část? Nebo by děti rovnou vyhnali, či naopak do nich začali hustit nějakou tu pravicově extrémistickou věrouku? Dívka je pasivní, o domově nerada mluví, je poslušná, žije ručními a domácími pracemi, taky už ví, že svět je-má být binárně rozdělen na muže a ženy, a najednou pozve své školkové kamarády, domů, a na oslavu svých narozenin? Takové samostatné rozhodnutí najednou, či snad rovnou rozmar. A co ta náhlá potřeba sdílet oslavu s dětmi, do jejichž kolektivu spolu s bratrem dle dané brožurky jaksi zrovna moc nezapadá. Nezapadají do toho všeho pak ani jejich rodiče, s nimiž pozvání těch dalších dětí určitě musela konzultovat, je přece vedena k poslušnosti. Že by ono pozvání nakonec zbuntovali oni? Proč by to dělali. Aby i jiným dětem mohli vymýt mozky, jako to dělají těm svým?
Ale to určitě dělají i ti jiní rodičové.
„K vychovatelům se chovej vždy nevychovaně a nemluv v celých větách, jinak si budou myslet, že jsme napravo.“
Ale to jsou jen takové nepodstatné detaily.
„nikoho z „humánních“ kruhů to nijak neznepokojuje,“
Obecně řečeno, vittto, tzv. humánní kruhy nemají problém s tím, že krom „klasických“ holohlavých nácků existuje i obrovské množství dalších nácků „viditelně neviditelných“. Kteří sice vypadají jinak, jsou ovšem stejní, jako ti „klasičtí“. Co by mělo koho na tom nějak znepokojovat?
To ví i u nás každý druhý „humanista“, že to tak nějak určitě je.
Lze si tak jistě ulehčeně oddychnout, že žádná nová totalita v Německu nehrozí.
Jen zas ta stará, co byla minule.
A proti této je dovoleno bojovat všemi prostředky. Víme přece, kam až to dospělo.
„dnesnimi nejhorlivejsimi inkvizitory jsou vcerejsi vasnivi liberasti“
Ignatiu Silonemu, politicky a protifašisticky angažovanému spisovateli se připisuje výrok svým způsobem podobný, a přitom opačný. Zkráceně by zněl „dnešními fašisty jsou včerejší antifašisté.“
V časech, kdy Silone žil, nikdo takový či podobný výrok nezapsal, ani v jeho dílech nikde není. Jen jakýsi François Bondy, takto uznávaný švýcarský esejista, novinář, literární kritik, romanopisec, překladatel, přeložil do němčiny třeba Ionesca, tak ten právě byl tím, kdo tenhle výrok Silonemu připsal. Díky němu se totiž taky samotné Siloneho dílo ke čtenářům dostalo. A i jiní spisovatelé.
François Bondy: Pfade der Neugier: Portraits. (Benziger, Einsiedeln 1988)
„Ich traf Silone in Genf am Tag, an dem er aus dem Exil nach Italien zurückkehrte, und plötzlich sagte er: «Wenn der Faschismus wiederkehrt, wird er nicht sagen: ‹Ich bin der Faschismus›. Nein, er wird sagen: ‹Ich bin der Antifaschismus›.»
[…]
Viele Jahre später, als «Antifaschismus» in der Tat instrumentalisiert wurde und zu einem Slogan herunterkam, verstand ich, daß dieses kaustische Aperçu prophetisch war.“
Musím říct, že ještě mnohem víc mě zaujal postřeh toho Bondyho, je opravdu takový prorocký. Zemřel v roce 2003.
„Všichni, co mi říkají, že mám blízko k fašismu, jsou fašisti, jenom já, který to vidím správně, žádný fašista nejsem.“
Asi tak?
Schválně, jestli se v tom někdo pozná.
Nač zkoumat, o čem to skutečně je, když jde o produkt nějaké lidskoprávní /přelož vítačské či dobroserské/ neziskovky? To přece o nekalostech vypovídá samo. Předem.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu… Kálení dobra a pohrdání názorovou pluralitou a lidskými předsudky už bylo tolik, že i nejčistěji míněné a naprosto pravdivé texty neziskovek budou dlouho brány jako špinavé a nekalé.
Dobře vám tak.
To bylo určeno pro debatérku, která kdysi nepostrádala schopnost hledat a nacházet smysl textu, ať už ho napsal kdokoli.
Takovouhle diskusní „argumentaci“ si strčte za klobouk.
To bylo pouze vysvětlení, proč se nemůžeme shodnout. Diskusní argumentaci máte v předchozích komentářích.
No ale to já vím i bez vás, že ji v těch předchozích komentářích mám. A i pěkně srozumitelně jsem to v nich podala, což?
a ještě k Tribunovu článku
„Sice to není oficiální státní příručka, ale jen brožurka vydaná v malém nákladu jakousi neziskovkou, ale stejně, vypadá to, že Němcům už slušně hrabe. Vyhledávat závadové rodiny… a co pak? Někam hlásit? Nebo ty děti rovnou odebírat a dávat někam na převýchovu? “
Že by do školky? Tedy zatím zavedli v Německu možnost pro rozvádějící se či rozvedené ženy a muže, nahlašovat své partnery. Jako že ti dotyční třeba holdují tomu pravicovému extremismu, nebo chodí na demonstrace, a tak. Usnadní se tím třeba rozvod nebo zákaz styku s dítětem, odkazy jsou někde na terase.
No a některým Němcům opravdu nejspíš hrabe, kéž by to zůstalo jen u toho, že jde o praštěné magory.
„Sice to není oficiální státní příručka…“ – spíš je zarážející, že jakási neziskovka ovlivńuje výchovu a možná i osudy dětí i rodičů. A stát budˇ nestíhá, anebo mu to tak vyhovuje. Ono taky vydat takovouhle brožuru oficiálně…
„Neonacismus přeci nelze eliminovat převýchovou, ale pouze a jedině takovým nastavením společnosti, aby ztratil veškerou atraktivitu. S tím se jistě může začít už ve školce, ale rozhodně ne tak, že budou vyhledávány podezřelé děti a rodiny, protože přesně takový přístup obzvláště čpí právě (neo)nacismem.“
Tohle jste pěkně vyjádřil, škoda, že jste to pak vzal zpět.
Nezískala jsem dojem, že cílem je vyhledávání takových nebo onakých rodičů. Spíš snad jde o rady, jak reagovat, když se různí rodiče ozývají s různými problémy nebo „problémy“, třeba jak psal Seal, že nechtějí pustit dítě na návštěvu do rodiny, o které se ví, že je silně vyhraněná.
A co myslíte, že se stane, když podobným způsobem napráskáte svého bývalého na OSPOD? Jde akorát o to, jak bude soud definovat zájem na řádné výchově dítěte. Spíš by mě zajímalo, jestli je možné v Německu odebrat dítě jenom kvůli chudobě. U nás to totiž byla donedávna vcelku běžná praxe, kdežto dneska k tomu musíte připojit aspoň ještě jedendůvod.
Jinak v Německu s pravicovým extrémismem samizřejmě nebojují školky (o ně se akorát začal svádět kulturkampf), ale Spolkový úřad na ochranu ústavy. A je tam teď jeden případ, který je podle mě vskutku na saméhé hranici, ale u nás jako obvykle proplul takřka bez povšimnutí. A sice tzv. Reichsbürgeři. Zjednodfušeně řečeno, lidé, kteří z různých důvodů neuznávají svrchovanost spolkové republiky. U nás by se dali volně připodobnit k monarchistům, kteří jsou taky hodně konzervativní. No a ti teď nedávno dostali punc státní nespolehlivosti, takže jim teď ruší zbrojní průkazy a odebírají zbraně. K jejich identifikaci slouží taky jedna příručka, která se však hodně podstatně liší od té brožurky, kterou si ta zlá levičácká neziskovka troufla vydat pro učitele z mateřské školky: https://www.verfassungsschutz.de/de/oeffentlichkeitsarbeit/publikationen/pb-reichsbuerger-und-selbstverwalter
Zkuste si namalovat na ruku hákový kříž… a budete vyhozen třeba i z pozice prodavače v obchodě, o další perzekuci nemluvě. Svoboda buď je nebo není, a není li, její hranice se zužují samospádem, strachem cenzorů.
Recepční s ostentativně vystavovaným háknkrajcem na ruce byste coby šéf firmy za jejím pultem toleroval anebo byste ji radši uklidil do skladu, aby vám nekazila kšefty?
To je jen sonda, jak jste zásadový v obhajobě svobody propagovat nacismus.
Kdepak, nechal by ji rozvrátit firmu jako Putin EU financni podporou Lepenove. Přeci byste ho nepodezirali ze sympatií k antisemitským vyrokum některých celnych představitelů Národní fronty.
USA prý rozvrátil za 4000 USD. Ono to rozvracení chátrajících staveb není příliš náročné. Jestli něco rozvrací EU, tak je neustálé hledání a vytváření vnějšího nepřítele namísto řešení vlastních vnitřních problémů. EU musí být schopná fungovat i bez Ruska, jinak je k ničemu
To je zajímavá otázka; kolik stojí morálka. :-)
V dnešním světě, kdy se stal z lidí tupý dav, který je možné vytwitterovat k nepříčetnosti a poštvat proti komukoliv, bych možná volil přežití před sebeúctou a dotyčné recepční bych poradil, aby nosila dlouhé rukávy a tetování tak skryla. Nic lichotivého to nevypovídá ani o dnešní společnosti, ani o míře mého cynismu.
Zrovna Vás by ale mělo zarážet, že o něco vic rozeštvávání davu vidím ze strany rádoby liberální „kavárny“ než Putina, Lepenice, Číňanů a spojenců. A to mi hodnoty liberální kavárny konvenují podstatně více než rusofilních levičáků.
Kde a jak jsem to vzal zpět?