Dostal jsem lístky (které jsem si nakonec musel stejně zaplatit) na představení divadla ABC Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, a tak jsem prostě šel. To podotýkám proto, že sám od sebe bych na něco se s takovým názvem nikdy nešel, neb bych očekával pokus o komedii založenou na genderových stereotypech, případně něco rádoby vtipně vztahově osvětového „ze života“. S tou osvětou bych se mýlil, o to větší pravdu bych měl ale s těmi stereotypy. Mít pravdu ovšem ne vždy znamená správně se rozhodnout, protože nejít na tuto komedii by byla chyba.
Je sice fakt, že v podstatě je to takový Kameňák, jenže kromě obsahu je zde ještě forma a ta je v tomto případě excelentní, a libreto, které je místy slabší, zcela zastiňuje. Ať již jde o nápaditou scénu, v níž důležitou roli hrají vchody do záchodků s neonovým nápisem „MUŽI“ a „ŽENY“, z nich nichž vycházejí – chvilka napětí – muži a ženy, aby demonstrovali právě probíraný stereotyp (takto napsáno se to nezdá, ale věřte mi, že to funguje velmi dobře), kostýmy a projev avatarů – hormonů (tlemícího se Testosterona asi z hlavy dlouho nedostanu), či obsazení rolí, které je velmi trefné, nápadité a musím konstatovat, že již dlouho jsem neviděl takovou rozmanitost tělesných typů a projevů.
Protože Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách je komedie, odchází divák z divadla sice osvěžen (v tomto případě velmi), ale nikoliv povznesen. Vlastně všechno, co uslyšíte, jste už nejspíš někde slyšeli nebo četli. Ale to vůbec není na škodu, dokonce bych řekl, že je to výhoda, protože nemusíte dumat nad obsahem a můžete si o to víc užít formu. Formu, která má jedinou, bohužel poměrně nepříjemnou chybu: část před přestávkou je mnohem lepší, než část po přestávce. Ale to se dá přežít.
Jen mějte na paměti, že Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách sice vůbec neřeší feminismus, jen vyžívá známe stereotypy, aby se bez dlouhého vysvětlování mohla pustit do vršení gagů, ale právě proto to může být pro vyhraněné feministky a feministy problematický kousek, protože ani jeden využitý stereotyp není zpochybněn.
P.S. Sebekriticky přiznávám, že ve scéně s lednicí jsem se vyloženě našel. Něco na těch stereotypech možná bude.
Tribun 
A proč ženy neumí číst v mapách?
Prozradili vám to v tom představení?
Musím se přiznat, že by mě ten název odradil. Usoudila bych, že můj čas je drahý, a byla bych na tom stejně, jako XY se seriálem Most!.
Jenom se nad sebou budu muset zamyslet, jestli se mám pokusit dohnat jeho diskusní přínos a věnovat se analýze této kulturní události. Netuším, jak to uchopit.
Prozradili, ale já to zapomněl. Snad to nějak souviselo s evolucí a orientací při lovu resp, managementu jeskyně.
To je jenom ilustrace základního stavu, jeho následek, ten management jeskyně. Příčinou je celkové průměrné nižší IQ a tím pádem i neschopnost abstraktního myšlení ženského mozku, to spojené s naprostou absencí logiky. Výsledkem je pak jednoduchý tvor, model s minimem složitých součástek, které se mohou (jako často u muže) porouchat a dělat neplechu. Tímto konstrukčním minimalismem pak není ohrožen základní úkol žen, plození potomstva. Kdyby se svým mozkem měli plodit muži, pak by lidstvo nevyhnutelně vymřelo, protože rodina o max. jednom dítěti nezaručuje pokračování druhu. Muž by se do porodů nehrnul, jednak by si o tom něco přečet, podíval se na videa a rovnou by se té šlamastice vyhnul, jednak by už po jednom porodu tu chybu neopakoval podruhé. Jenom žena se svým nedostatkem rozumu, tedy i neschopností vyvodit závěry z prožitého utrpení a bez dostatečné představivosti (neschopnost číst v mapách) se může s nadšením podruhé, potřetí a počtvrté hrnout do takového průseru, o strašných zážitcích s manipulací s podělanými plínkami a trápením v pubertě nemluvě. Ženy bezchybně plní své jednoduché programy, do kterých patří vedle plození potomstva obliba v botách s jehlovým podpatkem a přifukování pysků a koz. Muž pak musí plnit své složité programy, které mu evoluce ukládá, a je zmítán kradením dámského prádla ze šňůry a olizováním prstů u nohou své paní.
Jasně si vybavuji, že z jeviště zaznělo i něco o tom, že jiný neznamená horší. Ne že bych potřeboval, aby mi to říkal nějaký herec na jevišti. Jsem jako muž dostatečně disponován k tomu, abych na to přišel sám. A potom, jednodušší může znamenat i robustnější. Ženská kolikrát vydrží víc, než chlap, mentálně i fyzicky. Jen jak není tolik soutěživá, tak se tím na každém rohu nechlubí. Také mám z historie takový pocit, že války, ty „matky pokroku“, jsou vynálezem a doménou mužů, a když budou chlapi stokrát tvrdit, že se perou o ženskou, stejně je za tím nakonec vždycky ješitnost. Vzato kolem a kolem, možná by nám jako společnosti prospělo více jednoduchosti žen a méně složitosti mužů.
„Tímto konstrukčním minimalismem pak není ohrožen základní úkol žen, plození potomstva.“
Brano takto, osobo, je zakladni ulohou muzu zapichat si a umrit.
Ti, kterym se nepodarilo jedno, anebo druhe, ted opruzuji na netu.
S pratelskym pozdravem evoluci zdar!
Hnáty křivé, pod plachetkou embéčko, vždyť to příroda takhle u řady druhů řeší, po kopulaci samečci umírají, nebo je hned sežere samička, aby mělo díďo od začátku dostatečnou výživu. Nejotřesnější příklad jsem četl u kudlanky, která ještě během soulože ukousne samečkovi hlavu, tomu to však nevadí a patrně to jeho kopulační aktivirtu ještě zvýší! Ti, kterým se podařilo ze spárů samičky uniknout, teď opruzují ve Švajcu.
Ted by mohla prijit na pretres iluze, ze se mame nejlepe, jak jsme se kdy v historii meli. Nechal bych stranou definici, co to znamena „nejlepe“ a venoval se vedlejsim priznakum.
Treba poctu deti. Investice do jednoho ditete tak, aby melo zajisteno dobry zivot, je uz tak velka, ze 1 dite dobre, 2 deti jde to, ale dre to a 3 deti jsou uz skoro zarukou, ze jedno z nich to odnese.
Drive lide vedeli, odkud prichazi, kdo jsou a kam jdou (zda-li to byla pravda ponechme stranou, dulezity je ucinek a pocit), dnes nevi, ci jsou a mirou smyslu jsou nahromadene veci.
V ramci krysich zavodu si nemohou dovolit zit „normalne“, protoze to je jiz poukazka na umrznuti nekde pod mostem v krabici. Takze kola petiletky se musi tocit a vysledek je ten, ze evolucni smysl mnozeni se se smrsknul na zurivou snahu nenechat sve dite umrit. A neni nic mezi tim- bud se bude mit za cenu psychicke i fyzicke demence „nejlepe, jak se meli lide v dejinach“, anebo se necha buzerovat socialkou a exekutory na hranici konce sve existence.
Proti siláckým prohlášením falických prasat trochu nobelovské něhy, dobytkové! Autor byl také chlap!
Jaroslav Seifert: Kytička fialek
Podruhé nesmíš utrácet,
prozraď mi, kolikpak stála?
A těch pár maminčiných vět
znal jsem už téměř nazpaměť.
Šetřila vždycky z mála.
— K holiči radši měl bys jít
To znám již, teď možná dodá:
Zítra budeš chtít na sešit,
a kde mám na to všechno vzít,
krejcaru je dnes škoda!
Jen násilím jí vtiskl jsem
ten modrý chomáček jara.
Když splácela mi polibkem,
zaševelilo jejím rtem:
— Synáčku, už jsem stará.
Rok co rok se tak zlobila,
později míň už sice.
Když vázičku si rozbila,
dávala kvítka spanilá
do sklenky od hořčice.
Hodiny bijí za stěnou,
děsí mě němota zdiva.
Maminka, tvář již zastřenou,
na lůžku leží; z kolenou
nehybně sukně splývá.
Zvedám jí ruku. Je v ní chlad,
prsty jsou přitisklé k dlani.
Kytičku chci jí do nich dát,
už naposledy tentokrát.
A ještě se mi brání.
Tak to by slo, XY :o)
Kontruji Gellnerem…i muzi maji sve dny…
Všichni mi lhali (Radosti života)
Všichni mi lhali, všichni mi lhali,
blázna si ze mne dělali.
Přede mnou citem se rozplývali,
za zády se mi vysmáli.
Žurnály, básníci, učenci lhali
po léta za nos mě vodíce,
muži mi lhali, a ženy mi lhaly.
Ženy, ty lhaly mi nejvíce.
Srdce mé stále po lásce prahne,
nikomu však již nevěřím.
Když někdo ke mně ruce své vztáhne,
ustoupím bojácně ke dveřím.
Řek bych, že všechno je ztraceno v žití,
žití je však tak záhadné!
Klidný jsem, mohu-li pivo své píti.
Hořící tabák nezchladne.
Touha má bloudí těkavě světem,
a já popíjím v úzkých zdech.
Co je mi po tom, budu-li dětem
cestou k domovu na posměch!
Propil jsem peníze, na dluh pít budu.
Šťasten, kdo propije boty své!
Zřím oknem krčmy ven v rozmoklou půdu.
Podzim se stromů listí rve.
Ještě hůř dopad tenhle od R. A. Dvorského:
Jen jednou jsem to zkusil
ještě dnes mám ostudu
už nikdy víc milovat nebudu
už nikdy víc milovat nebudu…
Jistě, XY, maminka je světice, ale mám dojem, že maminky nejsou ženy!?
No, já nechci jaksi zabíhat moc do detailů, ale aby se staly maminkami, musely být i maminky aspoň na dobu nezbytně nutnou být čísi ženy. Aspoň v Seifertových časech rozhodně. Ledaže jsou všechny maminky světice a nás přinesl čáp… A moc tě zdravím, a tiše obdivuji tvůj nasrknutý elán! :-)
Byl jsem na tom asi před 5 lety. Nudná stereotipizace obsoletntní asi tak jako že ženy jsou empatické a milující a muži grobiáni a kruťáci. Zkrátka tradicionalistická fake dogmata, která nemají jakoukoli empirickou relevanci. Jen napomáhají vzkřísit staré časy, kdy muž kutal v lomu a myslel si, že to proto, že je silný. Ne, tuhle práci už dělat nikdy nebude, ani kdyby bral anabolika na odborářských sjezdech. Buď proletáři si začnou místo svalů (které nikterak nepotřebují krom své módně-propagační vizáže) masírovat mozek, jinak kompletně vymřou, jak dinosauři a Tribun tu zůstane (nejen na blogu) s nabidkou třídního boje úplně sám, nikoho tato nabídka nebude zajímat. Ženy opustí muže, ne snad proto, že by změnily svoji sex,.orientaci, ale že se pro ně muži stanou (nejen ekonomickou) neefektivní přítěží a jejich „služeb“ budou užívat toliko fakultativně:-).
P.S. V mapách čtou dnes jen archiváři a badatelé.
P.S1. lednice budou lidé čím dál tím méně používat jako zastaralou formu pro následnou konzumaci potravin – k tomu budou nadále sloužit restaurace = kde si jídlo dáte tzv. ON-:LINE:-)
Měřeno současnými standardy jste extrémní levičák. Ovšem víc fantasta, než vizionář. Zapomněl jste jen na to, že i divadla zaniknout, protože zábava se bude rovněž distribuovat on-line a individuálně (aby nedocházelo k zbytečnému sdružování lidí za účelem společného zážitku) a bude ji generovat umělá inteligence podle preferencí konkrétního individuálního spotřebitele, přičemž kvantita i kvalita bude parametrizováno systémovou kompatibilitou konzumenta a jeho příspěvkem ke korporátnímu profitu. Jinými slovy, vy budeme mít nárok na prvotřídní porno 3x týdně, zatímco já jen jednu básničku od Žáčka jednou za čtrnáct dní a takový Taras bude rád, že už bude mrtvý, protože by doma musel koukat do zdi.
(aby nedocházelo k zbytečnému sdružování lidí za účelem společného zážitku) a bude ji generovat umělá inteligence podle preferencí konkrétního individuálního spotřebitele
vidíte že nejste uplně hloupý, víte co to NETFLIX? Levičácký A2larm o tomto producentském projektu píše jako o modelu sdílené ekonomiky, který jednou porazí tupé vlastnictví – ONCE-TIME vzniklé věci, které si někdo vyrobí na jedno použití, protože mnozí si ten film už víckrát nepustí. Navíc, mnoho filmů má scénáristicky plytký příběh s nulovou zápletkou a diváci sami by uchopili ten příběh jinak a lépe.
Možná jste ale jen ve své hlouposti objevil něco, jehož existenci se vysmíváte, protože vám přijde neuvěřitelná – přitom skutečnost je právě taková, což dokazuje že vaše abstraktní myšlení vězí pořád v té jeskynní ledničce:-))
xxxxxx
Netflix několik dní před Silvestrem, se sám stal aktérem převratné technologické události. Bandersnatch je totiž historicky prvním televizním počinem, kde si může každý divák zvolit, jak se bude příběh vyvíjet. Navazuje tak samozřejmě na celou řadu daleko starších předchůdců – v našem prostředí například na legendární Kinoautomat v českém pavilonu na Expo 1967 v Montrealu nebo seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka z osmdesátých let. Od nich se ale Bandersnatch kvalitativně odlišuje množstvím rozhodnutí o dalším vývoji děje (u dřívějších experimentů šlo často jen o volbu rozuzlení) i tím, že je dělá každý divák pouze pro sebe (zatímco dříve se většinou hlasovalo a vítěznou verzi pak vidělo celé publikum), a to v reálném čase sledování (dříve byl děj často přerušen právě hlasováním).
což znamená, že
Každý dostane automaticky optimalizované vydání podle toho, co ho zajímá a jaký typ textů preferuje. Těžko si představit, jakým způsobem se budeme jako společnost v takovém světě na čemkoli domlouvat.když vlastně nebudeme vůbec muset. Každý si „naoptimalizuje“ svůj individuální příběh podle sebe a to BEZ OHLEDU NA PŘÁNÍ ČI PŘEDSTAVY DRUHÝCH.
i
Maximálně tak do zdi pilíře pod mostem bych čuměl. Nepochybně. Ale Ota alias Fagan prodělal za patnáct let, co ho znám, pozoruhodný vývoj. Od superkovaného pravičáka neoconského typu se přemístil na politické škále z krajní pravice přes střed k současnému neomarxistickému (s Marxem to samozřejmě nemá nic společného) levičákovi LGBT a sluníčkového typu. Což je dost pozoruhodný pochod politickým spektrem. Zajímavé je, že všechny své názory uměl v té které době podepřít citáty neotřesitelných autorit.
Ale fuj, embé! Tenhle stylizovaný nihilismus anarchistického buřiče! Hle jiný návod téhož básníka:
Drobky pod stůl hází nám osud,
ostatní vše je nicota.
Alkohol ještě je! Holky jsou posud!
jsou ještě radosti života!
:-)
Ale to už jsem zase u toho rozkaceného misogyna Tarase… :-o
Jo to byli bardi…tehdy…
Odklanim se od osobni emocni tematiky k vecem politickym…zde je Solzenicynuv citat z roku 1978:
„Vztahy k někdejšímu koloniálnímu světu se nyní zvrátily ve svůj opak, a západní svět leckdy žene svou servilnost do krajnosti. Přesto, že je zatím nesnadné odhadnout celkovou výši účtu, který dřívější kolonie Západu předloží, i zda bude Západ schopen jej uhradit, jestliže se vzdá nejen svých posledních kolonií, ale i všeho, co mu patří.“
„…Přesto, že je zatím nesnadné odhadnout celkovou výši účtu, který dřívější kolonie Západu předloží, i zda bude Západ schopen jej uhradit, jestliže se vzdá nejen svých posledních kolonií, ale i všeho, co mu patří.“
No, mám podezření, že ta otázka je čistě řečnická, jak tak pozoruji život poslední dobou.
Vrátila bych to k mapám /jako proč se to traduje/, ale Taras si furt koleduje o politování.
Tak jo. Je to chudinka.
Děkuju za soucit, skutečně něco jako chudinkovství na sobě pozoruju, jako každý, kdo tu zaclání tři čtvrtiny století. Abych účastníkům zdejšího podujatia vysvětlil kořeny třešního (pro pravicově infikované stvoření neobvyklého) soucitu s starcem, tresen má u mě na blogu banána, kterého jsem jí daroval poté, co spolu Faganem projevili v debatě poměrně zásadní neznalost ústavního práva. A jak je u pravičáků zvykem, místo aby řekli sorry, spletli jsme se, lhali oba tak, že by se i divoká prasata africkým morem postižená červenala. Za odměnu jsem jim nadělil banány, nesnáším lhaní, a teď: tresen již pozbyla primitivní návyky, reflexy, ale ještě nenabyla ty civilizační, kauflandové, takže si ten banán neumí oloupat. Se slupkou se jí to papat nechce, tak je trochu vzteklá.
Ale kdeže vztek, staříku. Já se vašimi vejšplechty bavím a přitom vás fakt trošičku lituju, jak to s vámi jde z kopce.
Vy dokolečka opakujete, že jsem u vás říkala nesmysly o ústavě a proto jste mi dal banána.
Ale kdyby si někdo dal ptáci a našel příslušnou debatu, lehce by zjistit, že za prvé vaše argumenty byly úplně zcestné a za druhé jste nesnesl, že vám někdo odporuje.
To je přesně to, na co poukazuju desetiletí. Pravičák, přichycen při chybě či omylu, snaží se z toho vylhat až do bezvědomí, nikdy nepřizná, že se mýlil. Ta debata na kterou se postklimakteriální havloidka odvolává, byla o zcela jednoduché otázce: ona s Faganem tvrdili, že v ústavě jsou zakotvena pouze individuální práva, já jsem tvrdil, že i skupinová, když jsem jim odkazem na text ústavy dokázal, že mám pravdu, začali oba lhát jako o závod, tak, jako i lže teď, protože své charakterové deviace se pravičák nemůže vzdát, má to zakotveno jako základ své prolhané a zlovolné existence.
Stejně tak si Klaus dodnes vychvaluje perfektní transformaci hospodářství, která byla ve skutečnosti ekonomickým megaprůserem, krádeží století, a zdeformovala charakter tohoto národa na padesát let dopředu.
Dejte sem odkaz, ať si každý může udělat úsudek. Mně se nechce probírat těmi tunami hlušiny na vašem blogu.
Dejte sem odkaz, ať si každý udělá úsudek sám.
Dejte sem odkaz, Tarasi, ať si každý udělá úsudek sám.
Omlouvám se, Tribune. WordPress si s námi hraje. Nejdřív koment blokuje a pak je to tu třikrát. Smažte to, prosím.
Jen tady ty třešní manévry nech, ať je vidět, že kromě lhaní taky chlastá.