Hermelín jako esence kapitalismu

Snědl jsem hermelín. To vám samozřejmě nesděluji proto, abyste věděli, že jsem měl hlad a už ho nemám, ani proto, abych se chlubil, že konzumují mléčné výrobky. Sděluji vám to proto, abych si postěžoval, že vlastně nevím, co jsem jedl. Na hrabičce sice bylo napsáno Sedlčanský, jenže továrna v Sedlčanech je zavřená. Kdo a kde ten hermelín tedy vyrobil? Nelze říct. Na krabičce je uveden pouze prodávající, nějak forma s hogo-fogo zapáďáckým jménem z Prahy 4, kde také žádná mlékárna není. Mě ale nezajímá překupník, mě zajímá, kdo to vyrobil, protože výrobce určuje kvalitu, nikoliv obchodník. Do toho ale podle prodávajícího zákazníkovi zjevně nic není. Zákazník se má spokojit se značkou a kupovat Sedlčanský hermelín klidně z Polska. Já ale nejsem poslušný zákazník, mě značka nezajímá, mě zajímá výrobce. Podle výrobce mohu poznat, jak daleko ten hermelín do obchodu vezli, podle výrobce mohu soudit, v jakých podmínkách asi pracují jeho dělníci a jaké asi tak mohly být další externality. A nejspíš právě proto na krabičce není výrobce, ale prodávající, aby se nic z toho poznat nedalo. A tak jsem snědl anonymní hermelín bez příběhu, bez kontextu a bez zodpovědnosti. Ten jediný, který mi kapitalismus dokáže nabídnout, stejný, jako kapitalismus sám – značkový a povrchní.

15 komentářů: „Hermelín jako esence kapitalismu

    1. Já si rád dám Hesovský hermelín, jen bych ocenil, kdybych se to o něm dozvěděl na obalu.

      1. Bohužiaľ, dnes platí „značka predáva“ a preto si vydupali výnimku na používanie pôvodného označenia, vediac, že jeho odobratie zníži predaje. Väčšina spotrebiteľov nerieši skutočný pôvod, verí značke.

    1. „Víte, že jsou lidi, kteří si zakládají na tom, že nekupují nic, co je z Agrofertu?“

      K této množině se hrdě hlásím i já. Naštěstí (zatím…?) non-Agrofert výrobky a) mám kde nakupovat, b) mám za co nakupovat, c) mám z čeho vybírat. Připouštím, že bohužel existují celé velké skupiny lidí, které tyto možnosti nemají…

      1. To mi přijde dost stupidní, v podstatě trestáte zaměstnance Agrofertu, kteří to nemají jak ovlivnit, za to, že nesouhlasíte politicky s majitelem.

      2. Medak: Jak, politicky? Já nesouhlasím s tím, že do potravin cpe sračky, které z nich dělají nepoživatelné blivajzy. Nesouhlasím s tím, že díky jeho činnosti jsou v Čechistánu otrávené 2/3 vodních zdrojů. Tihle lidi rozumí jedinému argumentu, a to jsou peníze, resp. snížení zisku. Spotřebitelský bojkot může být jednou z cest, jak toho dosáhnout. A zaměstnanci Agrofertu ať si nejdřív nastudují, jak to dělali jejich dělničtí pradědci před 150 lety, když bojovali za svá práva. To je zase jejich boj a myslím si, že kdyby nebyli zbytečně posraní strachy až za ušima, tak by jim už dávno došlo, že jsou v něm v mnohem lepší pozici než byli ti pradědci. Nikdo jiný než oni sami ho ale za ně nevybojuje.

    2. Proč bych měl výrobce odhalovat jako nějakého zločince? A proč bych to měl dělat já? Ať se sám přizná, a jestli se za to, co vyrábí, stydí, tak ať to nevyrábí. Chci toho jako zákazník tolik, když chci informace, abych se mohl rozhodovat kvalifikovaně, a ne emocionálně?

      1. Sice nevím, co za kvalifikaci by bylo zjištění, že Sedlčanský hermelín se dělá nadále v Sedlčanech, nebo spíš proč vás vytočilo, že to tak není, ale budiž.
        Za odmítáním výrobků Agrofertu je asi něco jiného: tuším, že je to v situaci, kdy se dá dělat jen málo, snaha dělat aspoň to málo.

  1. Kdysi vlastnila Sedlčanske mlékárny francouzská firma Bongrain. Nyní ji vlastní společnost Savencia Fromage & Dairy Czech Republic a přesunula výrobu do továrny pobliz Havlíčkova Brodu. Kdo se zajímá, ten se dozví.

    1. Proč bych měl složitě hledat něco, co by si měl mít možnost jednoduše zjistit na obalu stejně, jako nutriční hodnoty? Nehledě k tomu, že je mi úplně jedno, kdo tu fabriku vlastní, protože vlastník hodnoty netvoří. Pokud mě zajímají parametry a kontext továrny, je nějaké vlastnictví zcela irelevantní.

      1. To je jedna z největších hovadin, jaké jste kdy napsal, Tribune. A zase proto, že jste posedlý tou svojí politruckou obsesí. Tohle „úplně jedno, kdo tu fabriku vlastní, protože vlastník hodnoty netvoří“, což vychází z Vašeho dělení světa na vykořisťovatele a vykořisťované (kteří jedině tvoří hodnoty), se Vám totiž povedlo dokonale prohodit.
        Ti dělníci sice hodnoty vytváří, ale v takovýchto provozech mají minimální vliv na to, o co Vám jde. Je to vlastník, kdo rozhoduje, že se do párků dají sračky z kafilérky místo masa, že se do přístrojů strkají kurvítka, že se jahody budou hnojit lidskými hovny ze žumpy … ti tvůrci hodnot pouze provedou, to co mají za úkol. Kupříkladu, laboratoře IVF koupené Babišem zůstaly tam kde jsou, se stejným vybavením a stejným personálem (samozřejmě, k menším změnám asi došlo, zejména na vedoucích pozicích, ale nic podstatného), nicméně pro neplodné páry se toho změnilo hodně.
        Protože se změnil vlastník, ne protože by se změnila budova, město nebo co.

        Tudíž parametry a kontext určuje právě vlastník.

      2. jestliže vás nezajímá vlastník, továrna je pak už úplně zcela irelevantní. Ta funguje podle technologických, organizačních a normativních (má nebo nemá ISO) pravidel výrobce, resp. majitele a provozovatele. Jestli je fabrika na Mercedesy v Rusku poblíž Moskvy (i když věřím, že ta ve Stuttgartu je kvalitnější ) je pro mě tedy zcela podružná než sám fakt, že se jedná o vlastnictví Daimler-Benz a značku Mercedes než že je to fabrika v Nižnim Novgorodu nebo v to Moskvě, ale že to není to továrna na Dacie od Renaultu a to úplně kdekoliv:-)

Komentáře nejsou povoleny.