Při domácí výuce mateřského jazyka jsme ve Slabikáři došli až na stranu 84:
Ještě před pár lety bych ji přešel bez povšimnutí, ale teď jsem se nad tou mírou politické nekorektnosti zarazil. To, co by mi dřív přišlo normální, mi najednou normální nepřijde. Táta muž a máma žena? Nošení květin? Genderové stereotypy a sexismus jak vyšité a děti se je učí už v první třídě! Tedy pokud nejsem už trochu zblblý progresivisty na straně jedné, když mě to zarazí, a konzervativci na straně druhé, když v tom vidím něco odvážného a odbojného? Nebo je to dobře, že vidím potenciální problém a kontroverzi i v tom, co mě osobně nijak neuráží a nepohoršuje, a kde bych ji ještě nedávno neviděl? Pokud ji tedy zblble nehledám někde, kde není. Každopádně pokud se chceme bavit o tzv. politické korektnosti, tak tohle je ideální příležitost.
Tribun 