Za Jiřím Menzelem

Fučíkův odznak

Když včera přišla zpráva, že zemřel režisér Jiří Menzel, napsal jsem, že zemřel jediný Čech, který uměl točit filmy, které má smysl vidět opakovaně. Ale tento muž si zaslouží víc než jednu větu, protože to jeden z mála českých režisérů (a filmařů vůbec), které znám jménem a umím je správně přiřadit k jejich dílům. Dál už si vzpomenu jen na Formana a Vláčila a teprve když se hodně zamyslím, vybaví se mi Svoboda, Klein, Troška. Ze mladších pak snad jedině Strach (nebo Stach?), a to ještě jedině proto, že jsem o něm nedávno někde četl, ale co natočil už vám neřeknu.

Zato Menzelových filmů dovedu vyjmenovat hned několik: Slavnosti sněženek, Skřivánci na niti, Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále, Vesničko má středisková i ty Ostře sledované vlaky, za které dostal Oskara a které mě osobně nijak zvlášť neoslovily. Všechno jsou to filmy úsměvné, milé a laskavé – pokud vám to stačí. Pokud ne, najdete v nich pod povrchem běsy. A to je přesně to, čeho si na Menzelovi asi vážím nejvíce: že nemoralizuje a nenutí nikoho, aby se nořil pod povrch, hledal a hloubal. I takovému má co nabídnout, ale i k tomu, komu stačí klouzat po povrchu, má Menzel úctu a nabízí mu kvalitní podívanou. Jak sám řekl: „Točím lehce o vážných věcech.“

A to je další důvod, proč jsem si ho jako tvůrce vážil: nebyl to žádný rozjitřený umělec plný emocí a krásných lidiček, žádné obcování s múzami a tajemné inspirace. Menzel vždy velmi dobře věděl, co točí, jak to točí a proč to točí. Jeho filmy jsem dílem rozumu. Rozumu, nikoliv chladného kupeckého kalkulu. A jako jediný dokázal zfilmovat Hrabala.

Režisér Jiří Menzel odešel, ale jeho filmy tu zůstávají a troufám si tvrdit, že tu zůstanou navždy a z obecné kultury už nikdy nezmizí, alespoň dokud se nějak zásadně nezmění lidé. A to asi nehrozí, protože lidé jsou už tisíce let v zásadě pořád stejní.

Publikováno

17 komentářů: „Za Jiřím Menzelem“

  1. Znám dost filmů, které mohu vidět opakovaně. Některé z těch Menzelových k nim patří, ale nejsou jediné.
    Trošku mě zarazila ta jediná jména, která se vám vybavila po Formanovi a Vláčilovi. Svoboda ani Klein /natož Troška/ nepatří k těm, které bych bezprostředně po oné hvězdné trojici vyjmenovala já.
    Mne okamžitě napadlo jiné trio: Herz, Kachyňa, Chytilová.
    Ale to ve chvíli, kdy vděčně vzpomínáme na Jiřího Menzela, není podstatné.

    1. Já je také k Menzelovi neřadím co do kvality tvorby, jen konstatuji, že právě na ně jsem si vzpomněl.

  2. Snad jen ti Donšajni se moc nepovedli, ale i mistr tesař se někdy utne.
    A Menzel byl pan Mistr!
    R.I.P.

  3. Ještě mi napadá…. škoda, že neudělal tu Příliš hlučnou samotu.
    S Noiretem Hanťou samozřejmě, ten byl skvělý.
    Ale jinak to tak nějak nebylo to právé ořechové i když propadák to taky nebyl.
    To pravé by to právě bylo asi až od Menzela.

  4. Ivan Passer?
    Každopádně, Jiří Menzel byl top. A jeho interpretace Obsluhoval jsem anglického krále je dokonalá, ač podceňovaná a pan Walden je moje krevní skupina. :-)

  5. Zapoměli jste na řadu dalších, co třeba Čarodějův učeň, o Cestě do pavěku nemluvě.

      1. Vojtěch Jasný, Vávra, Lipský, Krejčík, Frič…

  6. škoda těch posledních let, kdy na tom byl jak byl… neuškodil by ještě nějaký další výtvor. většinu jeho filmů mám moc ráda, a ráda je zkouknu i opakovaně. odešel Pan režisér.

      1. jojo, úchyláctví a americká zdrogovaná stupidita vítězně táhne světem….

  7. Zajímavé, jak někteří bardi alternativní scény pohotově názorově přilnou k mainstreamu.:-)
    Každopádně, Kamile, o razítkování dámských zadečků ve vašem odkaze nic není, takže Menzel to stihnul a Oskara si zasloužil. :-)
    Navzdory blití na něj , k čemuž mnozí, Menzelovým úmrtím inspirovaní flustenci, našli tu svoji ideální příležitost.
    Jak jistě odjinud víte:-)

  9. No tak s Noiretem právě ne, Saule.
    S Mrkvičkou, který Hanťu tou dobou už pár let hrál v divadle.

    1. No, toho Mrkvičku jsem bohužel neviděl, tak nemohu soudit.
      Ale Noiret se mi v té roli líbil moc.

Komentáře nejsou povoleny.