Prezident a vláda

Res politica

Když už je „na stole“ takové výživné téma, jako je vztah prezidenta a premiéra, respektive vlády, pojďme do něj ještě trochu zarýt. Nechme teď stranou, zda prezident musí vyhovět návrhu na odvolání ministra či jej může odmítnout, stejně jako otázku toho, jestli může premiér podat demisi, aniž by to zároveň byla demise celé vlády, a zamysleme se nad tím, proč je vůbec v celém procesu angažován prezident, když vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně (čl. 68)? Nedávalo by za této situace větší smysl, kdyby premiéra jmenoval a jeho demisi přijímal předseda Sněmovny a ministry jmenoval a odvolával premiér ve vlastní gesci?

Jistě, znamenalo by to dost zásadní změnu ústavního pořádku, ale nebylo by to systémově čistší řešení? Jistě, znamenalo by to oslabení vlivu a významu prezidenta, ale potřebujeme silného (myšleno postavením a kompetencemi) prezidenta? A pokud ano, neměl by naopak dostat ještě větší kompetence na úkor premiéra, čímž by se ústavní uspořádání posunulo směrem k prezidentskému systému? I to by přece bylo čistší řešení, než současný hybrid, kdy prezident má evidentně zastávat ceremoniální roli, ale ústava je napsána takovým způsobem, že mu dává prostor k vlastní iniciativě, s níž však není spojena žádná odpovědnost?

Nebylo by lepší místo hádek o to, jak to autoři ústavy mysleli, ústavu přepsat, zpřesnit a nebát se přitom sáhnout i do jejích fundamentů? S jiným prezidentem a jiným premiérem by možná takto vypjatá situace nikdy nenastala, ale zákony se nepíší pro lidi, kteří se umějí a chtějí domluvit, ale pro, kteří se dostali do konfliktu. Spoléhání se slušnost a dobrou vůli politiků se zjevně ukázalo jako krátkozraké.

Takže nějaké další návrhy…?

Publikováno

39 komentářů: „Prezident a vláda“

  1. Ústava ale na druhou stranu nemůže být žádnou kuchařkou, která by pro každé „jídlo“ přinášela sumu osvědčených receptů. To je třeba důvod, proč v ní není explicitně řečeno, do kolika dní se musí prezident v tom či onom případě rozhodnout. Obecně jsem proto zastáncem toho, aby se zákony neměnily pod tlakem konkrétní situace, protože to je obvykle situace, jak se sice něco konkrétního ošetří, ale současně si tak můžete zavařit na jiný malér v nejbližším budoucnu.

        1. Uvidíme, jak dopadne jistý Marek Přibil. Nedivil bych se, kdyby byl tč. poměrně nervózní…

  2. Nechci dělat moc chytrýho, ale už víckrát jsem tady napsal, že funkci presidenta republiky považuji za zcela zbytečnou a nejlepší by bylo zrušit ji…

    Jinak se přikláním k radikálnímu řešení, které ve formě občanské ústavy navrhl pro Hnutí za přímou demokracii dnes už bohužel zesnulý Milan Valach. První návrh je zde: http://www.hzpd.cz/navrh-obcanske-ustavy
    ale mezitím na něm pracovali další, takže se o něm diskutuje třeba tady:
    http://www.cesky-dialog.net/clanek/6647-obcanska-ustava/

    A jinak jako obyčejně: Všechno už někdo napsal nebo řekl, akorát se o tom v tom všeobecném kraválu neví… A navíc to vymýšlejí ti odporní aktivisti těch hnusných neziskovek, které beztak platí ten zmetek Soros nebo někdo takovej… Jenomže kdyby třeba zrovna to HzPD platil Soros, tak to si pište, že by ho slyšet a vidět bylo. Jako bývalý člen HzPD mohu dosvědčit, že ani chudý český VŠ učitel doc. Milan Valach ani nepříliš bohatý česko-švédský akademik-důchodce dr. Jiří Polák jako hlavní hybatelé hnutí nebyli placeni ze žádných „západních“ peněz. Tady aspoň vidíte, k čemu ty (některé nezávislé) neziskovky jsou dobré. Kdyby si někdo dal tu práci a prohrábl se některými jejich úvahami, určitě by se dala najít spousta návrhů řešení i k jiným aktuálním problémům.

  3. „………ale potřebujeme silného (myšleno postavením a kompetencemi) prezidenta? “ ale, ale Tribune, aby Vám nezaskočilo :-)

    Podle mně ano, když je volen přímou volbou. To zaprvé. Za druhé, když nastupujete do zaměstnání, také Vás nepřijímá ředitel, ale personální oddělení. Ředitel to podepíše (jmenuje). Stejně je to s Vašim propuštěním. Takže si myslím, že triumvirát sněmovna, vláda a prezident je zcela v pořádku.

    1. Pokud má mít prezident silnější postavení, pak musí být adekvátně změněna ústava. Ta současná z něj ředitele nedělá, spíš poslíčka.

      1. Poslíček jmenuje nebo odvolává ministry, nebo dokonce předsedu vlády? Ale to jsou mi věci …….. 🙂

  4. Tribune, povšechně a obecně. Ústava je psána na základě tichého předpokladu, že její naplňování je v rukou rozumných a aspoň minimálně kooperujících lidí, nikoli těch, kdo si chtějí dělat navzájem naschvály. Takže pokud chcete zpřísnit a zjednodušit tenhle jízdní řád demokracie, nic proti tomu (byť po klausovské a zemanovské éře se mi např. nezdá např. navrhovné posílení prezidentské role), ale to, co chci říct je následující dojem: Pokud se sebejednoznačnější předpis stane regulativem mezi stranami, které se nechtějí dohodnout, můžeme si být jisti, že ani velejednoznačný předpis ničemu nepomůže. Jak známo, ze dvou právníků vypadnou nejméně tři zdánlivě neprůstřelné právní názory, ostatně i ústava jsou jenom slova a pojmy a tam se skrývá vždy pole neorané pro nekonečné množství hrátek, jichž jsme tč. svědky.

    1. PS Tribune – ono to má, jak dnes upozornil premiér, jednu důležitou konsekvenci: Prezident se touto cestou snaží zvýšit své postavení v ústavním systému – a to se vší pravděpodobností v rozporu s ústavou. Tož tak a pěkný víkend všem.

  5. zamysleme se nad tím, proč je vůbec v celém procesu angažován prezident

    Protože historie a tradice. Prezident je na místě panovníka a vláda vznikla jako panovníkův poradní sbor.

    Nedávalo by za této situace větší smysl, kdyby premiéra jmenoval a jeho demisi přijímal předseda Sněmovny a ministry jmenoval a odvolával premiér

    Ne, nedávalo. Konflikty budou pokračovat, akorát místo prezidenta budete mít předsedu sněmovny.

    Smysl by mělo, kdyby premiéra jmenovala sněmovna. Něco takového jsme už měli. V České socialistické republice premiéra a ministry jmenovalo předsednictvo sněmovny (které se říkalo Česká národní rada). Pak ovšem prezidenta nepotřebujete, jako ho nepotřeboval Sovětský svaz.

    Nejjednodušší by však bylo zrušit premiéra a jeho kompetence dát prezidentovi. Zmizela by spousta třecích ploch.

    současný hybrid, kdy prezident má evidentně zastávat ceremoniální roli,

    Co je pro vás evidentní, nemusí být evidentní pro zbytek světa. Evidentně přehlížíte očividný fakt, že ústava prezidentovi svěžuje o hodně víc pravomocí než by bylo třeba pro cemoniální roli a že žádný československý ani český prezident se na ceremoniální roli neomezoval.

    A kdybyjste si vzpomenul, kdy se úřad a pravomoci prezidenta v Praze objevily (úřad v roce 1918, pravomoci v ústavě 1920) a kdo byl tehdá prezidentem, tak by jste tezi o „ceremoniální roli“ nemohl vypustit z úst protože je zjevně nesmyslná.

    níž však není spojena žádná odpovědnost
    S velkou většinou prezidentových činů je odpovědnost spojená. Odpovídá vláda a ministři.

    1. Protože historie a tradice. Prezident je na místě panovníka a vláda vznikla jako panovníkův poradní sbor.
      To je také ten jediný důvod, stejně silný, jako hloupý. Jsme totiž republika, nikoliv monarchie. Tedy důvod pravomoci prezidenta spíše omezit, či přímo zrušit celý úřad. Jak jsem ale pochopil z diskusí posledních dní, mnoho lidí chce mít v prezidentovi onen panovnický patriarchální princip a to, že si prezident dělá co chce, je neznepokojuje, ale naopak jim to imponuje, protože dobrotivý gosudar s aurou nadpřirozena přeci nemůže být omezen nějakými přízemními lidskými zákony.

      S velkou většinou prezidentových činů je odpovědnost spojená. Odpovídá vláda a ministři.
      No právě, není to odpovědnost prezidenta, ale vlády. Chce-li prezident rozhodovat, musí mít odpovědnost, on ji ale nemá. To se mu pak snadno dělají vlny.

    2. „Nejjednodušší by však bylo zrušit premiéra a jeho kompetence dát prezidentovi.“

      I toto ustanovení je zapracováno do návrhu občanské ústavy Hnutí za přímou demokracii sepsaného Milanem Valachem. Samozřejmě zároveň s dalšími, bez nichž by to nemělo žádný smysl – např. s odvolatelností poslanců zdola, s čímž zase souvisí návrh na většinový volební systém s jednomandátovými obvody, aby každý volič měl svého konkrétního poslance a měl tak koho kontrolovat a volat ke zodpovědnosti.

      Však si to přečtěte sami:
      http://www.hzpd.cz/navrh-obcanske-ustavy/

  6. Casto jsem tu citoval z Pullmannovy knihy Konec experimentu, jejiz mottem je myslenka, ze socialismus skoncil z duvodu vypovezeni konsenzu. Spolecenskou dohodu (tedy onen konsenzus) vypovedel lid strane a vlade a spolecnost se zacala spet ke svemu konci.
    Dnes prozivame to same, ale naopak, dohodu vypovedely elity a lid muze jen koukat.
    Zeman se tak ocitl v kriticke situaci: musi spolupracovat s politickymi silami, ktere nehledi na pravidla a hraji si hru jen k vlastnimu prospechu…proto, dle meho, mu nezbyva nic jineho, nez opustit pravidla take.
    Predstavte si ze hrajete fotbal a rozhodci prestane piskat, ovsem goly stale pocita. Pak ta strana, jez se drzi pravidel zacne prohravat a zakonite i ona musi prestat dodrzovat pravidla. A ve stejne situaci je Zeman, tezko komunikovat s nekym, kdo nedodrzuje pravidla (sliby, zavazky a mozna i zakony, ale to bych nechal na pravnicich) a pritom se sam pravidel drzet.
    Tudiz radnym predmetem reci by mela byt tato situace (elity nedodrzuji spolecenskou smlouvu) a nikoliv dilci kroky (jedna Zeman, Sobotka ci Babis dle zakona?), protoze pri pozorovani pouhych dilcich kroku nelze pochopit o co jde a rozbor situace se stane zmatecnym (vysledek aplikace konsenzualniho pohledu na nekonsenzualni proces nedava smysl).
    Podle meho je to cele spatne (a nejen v CR) a venovani se proceduralnim podrobnostem je jen skokem na spek tem, kteri chteji zakryt pravou podstatu problemu.

    1. A Zeman snad nepatří k elitám? Pokud se mu jejich hra nelíbí, tak ji má přestat hrát, a ne začít také faulovat. Zeman není oběť poměrů, ale jejich strůjce, přinejmenším spolčenec.

      1. To je naprosto jasné. Dokonce bych řekl, že má větší váhu, protože byl zvolen přímo, nikoliv v zastoupení. Proto si myslím, že jeho odpovědnost je větší.

    2. No, embé, vy se pěkně radikalizujete. 🙂 K té fotbalové metafoře: Je-li utkání „prodané“ a rozhodčí nepíská, jak by měl, není řešením začít rovněž faulovat, ale odvolat se k příslušné vyšší instanci, že bez pravidel není hra možná a žádat, aby viníci byli přivedeni k pořádku a utkání opakováno za regulérních podmínek. V daném případě se ta vyšší instance jmenuje Ústavní soud, jenž zatím nepodléhá takovým zametacím manýrám jako ligové instituce (o nichž nic nevím, jen občas vyskočí na mne nějaké titulky).
      Jinak pěkný víkend i vám – snad ta revoluce ještě nebude… 😉

      1. Revoluce urcite nebude, XY a zadna vyssi instance neni, elity to jednoduse vzaly do svych rukou. Hadka o to, jestli Zeman, anebo Sobotka, je ztrata casu. A nijak se neradikalizuji, jen pozoruji beznou manipulaci davem. To co vidim, vidim nejen ja, ale my vsichni, ze si to vetsina nepripusti a realizuje se na nepodstatnych predhozenych „kostech“, nebylo nikdy videt vice, nezli dnes. No, take s panembohem :o)

    3. Zakrývat pravou podstatu problému se dá i tak, že se věc vezme, obrátí se naruby jako kabát, podšívka se vydává za líc a tvrdí se o ní, že je bílá, i když všichni vidí myší šeď.
      Jenže ne vždycky to má úspěch, Saxi, věřte mi.
      Stejné to je i s vaším pokusem obrátit naruby ten problém s pravidly.
      Jsem daleka toho vidět Sobotku jako rytíře bez bázně a hany, do vlády s Babišem šel s plným vědomím rizika a hodně dlouho si zřejmě myslel, že to nějak překlepe. Jeho motivace do toho přece jen říznout taky není bůhvíjak ušlechtilá, ale copak je to všechno platné, když
      důvod Babiše odvolat je jako houska na krámě. A od toho okamžiku je třeba uznat, že ústava je na Sobotkově straně.
      Můžete to okecávat jak chcete, můžete vést řeči o elitách, které nedodržují smlouvu a mlžit pomocí náznaků, že Zeman je na jiné straně než tyto zrádné elity, ale máte smůlu. Tenhle příběh je o starci, co nerad prohrává osobní souboje, které si sám mermomocí způsobuje.

      1. Tak to je nejvyssi cas zmenit zpusob volby prezidenta.

          1. Nebo hlas chudého stejnou váhu, jako hlas bohatého. Zatím máme alespoň to, že hlas venkovana neváží tolik, jako hlas Pražáka.

        2. A jeste jedna obecna poznamka: Z ruznych hovoru jsem zjistil, ze pro mnoho a mnoho Cechu znamena revolucni rok 1968 pouze ruske tanky v Ceskoslovensku. Zcela bez vedomi, ze paralelni a urcujici udalosti 68. roku se odehravaly na Zapade.
          Ale vim, muzu to okecavat jak chci, Zemana tim neomluvim, mam proste smulu.

          2. To je svatá pravda. Například Cohn Bendit je pro většinu Čechů zelený europoslanec a málokoho zajímá jeho dávná radikalita a provokace. To vytahují jenom kritici nové /a nejen nové/ levice, když hledají, čím ji diskreditovat.
            On se mimochodem ten rok 68 ve francouzských ulicích na a univerzitách s děním v Československu myšlenkově dokonale míjel.

          3. A ještě dodám, že pro vývoj v Evropě byl možná daleko víc určující šok, který západní levici uštědřila sovětská invaze, kteroužto se Moskva v očích svých dosavadních naivních zastánců dokonale odkopala.

          4. Ano, presne tak jsem to myslel: Vsechny pokrokove oportunni levicove zapadni sily vzhlizely k soudruhu Dubcekovi a drzely mu palce, aby se mu demontaz socialismu podarila.

      2. „…… důvod Babiše odvolat je jako houska na krámě ….“ to platí nejen pro Babiše, ale pro vícero členů vlády. Někteří si to dokonce sami uvědomili a odchází (Valachová), byť to skrývají za Babiše. A Sobotky se týká rovněž, to že by měl být odvolán. Takže soustředěná palba na Babiše má za úkol odvést pozornost od jiných. Nic jiného.

  7. V tom státě, ve kterém žijeme, je od sebe moc výkonná, zákonodárná a soudní oddělena. Prý demokracie.
    Tyto oddělené moci se navzájem musí nějak hlídat a kontrolovat, musí mít vytvořené nějaké brzdy a pojistky, jinak to oddělování ztrácí smysl.
    (Takže si nejsou nadřízenými apodřízenými, Tribune – jenom se navzájem hlídají:-) )
    Z čehož mi logicky vyplývá, že v tom případě není podpis prezidenta jen ceremoniální zbytečnost, ale poslední KONTROLNÍ instancí v řadě věcí.
    Prezident je Kontrolní Mechanismus pro premiéra.
    Pro jeho činnost personální dokonce jedinou. Prezident je JEDINOU osobou, která může upozornit premiéra, že jako personalista vlády předložil paskvil, když ke jménu odvolávaného člena vlády nepřipojil jméno náhradníka. Tato drobnost je důležitá, protože zaručuje kontinuitu funkce, předávací protokoly, atd.
    Takže prezident naplnil svou kontrolní otázkou smysl ústavou oddělených mocí.
    Pokud tuto kontrolní úlohu prezidenta zrušíme… (a znevážíme podpůrnou sílu koaliční smlouvy)… pak nemáme nic, žádný mechanismus, nic, co by v personální oblasti kontrolovalo a omezovalo premiéra při odvolávání, a nemáme nástroj kterým bychom kontrolovali koho jmenuje do vlády.
    (Tady tiše žasnu: přece když teď posílíte pozici premiéra, protože chudák Sobotka, tak příště budete brečet nad silnou pozicí premiéra, když Někdo Jiný. Není to sranda? :-)
    Zvláštní je, že svou práci, tedy proceduru odvolávání a současného jmenování, ještě do listopadu 2016 odváděl premiér naprosto bravurně.
    Zatímco nyní ?
    ji odmítl provést, a ve spolupráci s českými „experty“, „odborníky“ a novináři a Bárou, zamlčel nutnost jmenování nástupce, a navíc vytvořil atmosféru, jakoby KONTROLNÍ MECHANISMUS prezidentského podpisu byl zbytečný, špatný, a jakoby ho bylo třeba ho změnit, zrušit. Nejlépe přepsáním ústavy.
    Ovšem napadat KONTROLNÍ MECHANISMY, brzdy a pojistky demokratické ústavy, to už skoro zavání útokem na ústavní zřízení, nezdá se vám? To už je skoro skutková podstata trestného činu Vlastizrady…Skoro, už chybí jenom spolupráce s cizími státy. Ještěže se lucemburský premiér od celé záležitosti hlasitě distancoval.

    1. Jsem v pokušení vám za tento komentář poděkovat, protože nejlépe ze všeho, co jsem zatím četl, ukazuje dezorientaci některých lidí v současné situaci a koncepci české ústavy. Český prezident totiž žádnou kontrolní funkci nemá a v ústavním systému „brzd a rovnováh“ je součástí moci výkonné, tedy na stejné úrovni jako premiér. Tím, do má premiéra kontrolovat, je parlament, nikoliv premiér. Stejně tak ústava nezná žádnou kontinuitu na ministerstvu, to je čistě věcí premiéra, jestli budu to které ministerstvo řídit sám (už to tady bylo), nebo prostřednictvím ministra. Jediná kontinuita, o které se diskutovalo, ale v ústavě není, je kontinuita vlády, tedy že vyslovení nedůvěry se děje vyslovením důvěry vládě nové. A co se koaliční smlouvy týče, žádná smlouva není nad zákon a už vůbec ne nad ústavu. Její nedodržení lze sankcionovat politicky, ale nikoliv právně.

      1. Ústava nemůže vědět všechno, to vážně chcete mít její lisabonskou variantu?? 🙂
        Průběžně si Parlament může členy vlády pozvat ke slyšení. Ale kde máte uvedeno, že je nějak spojen s jejich jmenováním? Podle mě ústava tvrdí, že za tohle je premiér zodpovědný před prezidentem.
        Jo, a nikde jsem netvrdila že je koaliční smlouva nad zákon. Je to jen pomůcka pro udržení výsledků jedněch voleb do dalších. je platformou na které je možné řešit konfilkty, které by jinak mohly vést ke špatným koncům. Funguje dobře, když se o ní skoro neví. Narušovat ji pár týdnů před volbami…. nelogické.

        1. Vláda je odpovědná poslanecké sněmovně. Přesně takhle je to v ústavě napsané. Sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru. Odpovědnost prezidentovi veškerá žádná.

          1. Nechte vládu být,.
            Premiér a procedura jmenování členů vlády – tady je jenom spojení premiér-prezident , to prostě z ústavy nevymažete. Asi to tedy svůj význam má, i když vy ho nevidíte a videt nechcete.
            Jenom ještě jedno srovnání podle ústavy:.
            Prezident podepisuje návrh – Termín do kdy ústava neuvádí.
            Premiér jmenuje a odvolává Termín do kdy pstava neuvádí.
            Proč je obviňován prezident, že nekoná hned?
            Proč za tutéž nečinnost není obviňován premiér?

    2. On už vám to napsal Tribun, takže ho jen doplním: brzdou a kontrolou premiérovy svévole v personálním obsazení vlády je skutečnost, že pro své kroky musí mít podporu parlamentní většiny. Kdyby postupoval svévolně, většina se mu rozsype a dojde k vyvolání hlasování o nedůvěře. To se odehrává mimo dosah prezidentovy ústavní kompetence. Prezident přijde na řadu, když je nutné jmenovat nového premiéra. Má na to jak známo dva pokusy. Třetí musí přenechat předsedovi poslanecké sněmovny. To je zase pro změnu opatření proti prezidentově svévoli.

      1. …podporu parlamentnívětšiny…koaliční dohoda?
        A tvrdila jsem snad, že do toho prezident zasahuje? Celou dobu tvrdím, že prezident udělal jedinou věc – odmítl podepsat s tím, že tu parlamentní podporu nevidí, a že si počká až ji pan premiér dojedná.vlády a státu.
        Měl by se proti tomuto požadavku postavit parlament?
        Tohle právo prezidentovi nikdo vzít nemůže, ani kdyby se na hlavu stavěl protože ten požadavek je správný. V zájmu fungování vlády a státu.
        Nebo máte pocit, že svolání koaliční rady je trestný čin, protože k tomu došlo na nátlak prezidenta?

        1. Trestný čin? A proč?
          Spíš Zemanův naprosto zbytečný pokus předstírat, že má na běh věcí vliv.
          Stejně jako všechny jeho kroky v souvislosti s odvoláním Babiše.
          Může nanejvýš zdržovat a vykoledovat si ústavní kompetenční žalobu.

Komentáře nejsou povoleny.