Štěstí v neštěstí

Noticky

Když vám tornádo sebere střechu nad hlavou, tak to žádné štěstí není, ale i v tomhle neštěstí můžete mít štěstí alespoň v tom, že jste první. Dokud je taková katastrofa výjimečná, nezvyklá a emoce vzbuzující, máte šanci, že vám spousta lidí přijde na pomoc, přiloží ruku k dílu nebo vám alespoň pošlou peníze. Až budou takové katastrofy tříkrát do roka a postiženy nebudou jednotky, ale desítky obcí, tak se žádné pomoci nejspíš nedočkáte. Nejenom proto, že lidé už budou otupělí, ale především proto, že už nebude kde brát. Nebudou se k vám moci sjet hasiči z celé republiky, protože budou potřeba jinde. Cizí lidé vám nepřijdou na pomoc, protože budou mít dost starostí sami se sebou a peníze vám nepošlou, protože už žádné mít nebudou.

Můžeme si všichni lhát do kapsy, že to tornádo na Moravě byl jen exces, který se nebude opakovat, jenže když k tomu přidáte třeba vlnu veder v Kanadě ve stejný čas, tak to až příliš koresponduje s předpověďmi vědců o tom, jak se projeví globální oteplování a jaké bude mít na nás dopady. A je teď úplně jedno, jestli je antropogenního původu, nebo zcela přirozené, prostě nás zasáhne. Stále častěji a stále intenzivněji a další postižení již tolik štěstí v neštěstí, jako ti první, mít nebudou.

Budou mít naopak velkou smůlu, protože systém podpory založený na dobrovolnosti, soucitu a charitě jim v podmínkách vyčerpaných zdrojů nebude schopen nijak pomoci. Ani peníze od státu nic nevyřeší, pokud za ně nebude co koupit. Aby další postižení klimatickými haváriemi nemuseli spoléhat na štěstí v neštěstí, měli bychom jako společnost urychleně začít s přípravami. Například si vybudovat schopnost rychle obnovit domy, třebas prefabrikované nebo s pomocí speciálních 3D tiskáren. Předělat systém sociální podpory tak, aby ubylo administrativy a nutnosti žádat, dokladovat a prokazovat, což je bez dokladů, zničených živlem, a nefunkčních telekomunikací problém. Vytvořit si schopnost rychle obnovit dodávky elektřiny a zajištění internetového připojení, atd. atp. Cokoliv, hlavně něco. Připravit se, přizpůsobit se. Jsme lidé a schopnost využvat techniku je naše největší evoluční výhoda. Zatím jsme ji využívali především k sebedestrukci, ted je nejvyšší čas začít ji využívat k přežití.

Publikováno

28 komentářů: „Štěstí v neštěstí“

  1. Ještě jste zapomněl na současné záplavy v Porýní, které se podobají těm našim z let 1997 a 2002. Už je tam přes 20 mrtvých a další desítky nezvěstných.

    Tribune, jestli mají pravdu lidi jako J. H. Kunstler nebo Ugo Bardi, možná se ještě dožijete – a Vaše děti určitě – stavu, kdy se na vládu ani další struktury státu a krajů včetně nouzových služeb nebudete moci spoléhat vůbec, jednoduše proto, že se z důvodu nedostatku až absence hmotných a finančních zdrojů rozpadnou a zaniknou. Kdybych měl jednou větou navrhnout, co s tím, bylo by to jednoduché: Organizujte se. Organizujte se pro svépomoc a vzájemnou pomoc ve svém okolí, obci, komunitě. A učte to své děti a vnoučata. Učte sebe i své okolí low-tech metody a postupy i zkušenosti krizových manažerů, záchranářů, armády a lidí, kteří umějí žít a přežít mimo civilizaci. A přitom přemýšlejte o tom, jak na lokální úrovni zvyšovat odolnost obce a komunity v krizových stavech. Přijde čas, kdy nic jiného v rukách nebudete mít.

    1. To mi přijde jako full-time job, který kromě času vyžaduje i kompetence, kterými vládnu jen ve velmi omezené míře. A obávám se, že nejsem zdaleka sám.

    2. Podívejte se, Hanku, co se děje v tom Německu, kde se do pomoci zapojují všichni, včetně armády.
      A předpokládám, že s německou vytrvalostí a důsledností.
      Jak byste chtěl třeba tohle zvládnout nějakou „svépomocí“?
      Kterou samozřejmě nepodceňuji a nekritizuj, ale v některých zásadních věcech je stát nenahraditelný a proto taky vzniknul.

      1. Samozřejmě, souhlasím. Odpovím na to parafrází slov J. H. Kunstlera z jeho knihy Long Emergency: To, že něco předpovídám, ještě neznamená, že to chci. To platí i o dalších katastrofických vizích, jak je třeba deindustrializace a radikální úbytek obyvatelstva po vyčerpání globálních zdrojů. Po většinu své existence lidstvo následky takových katastrof jinak než svépomocí neřešilo. Není důvod domnívat se, že po deindustrializaci a depopulaci tomu bude jinak.

        Nezbývá mi než znovu odkázat na tu citovanou Cílkovu a Šmikmátorovu knihu.

        Mimochodem, obviňovat Kassandry a Jeremiáše z toho, že svými proroctvími katastrofy přivolávají nebo že chtějí, aby k nim došlo, odjakživa byla a je i dnes oblíbená kratochvíle těch, kdo až do poslední chvíle nevěří, že k nim dojde. (Bývají podporováni těmi, kdo to vědí a doufají, že díky svým majetkům a mocenským pozicím budou před jejich důsledky uchráněni lépe než plebs. Není nad účinné odvádění pozornosti od skutečných příčin průserů.) A ještě oblíbenější je kamenování nebo jiné druhy lynčování takových proroků.

        1. A ještě k tomu dodám, že v rozvrácených státech (Somálsko, Čad, Středoafrická republika, Jemen, Afghánistán, Libye, Sýrie, Haiti…) lze pravděpodobnou budoucnost většiny lidstva sledovat v přímém přenosu už dnes.

    3. Člověk by nevěřil, že se na bázi „preppers“ hnutí zase názorově sejdeme. Ano, místo státu budovat společnost, či přesněji společenství, kde každý přiloží ruku k dílu. Umět přiložit ruku k dílu. Umět si poradit i bez počítače a internetu. Umět přespat v přírodě, najít pitnou vodu, uživit se. A umět střílet. Bezesporu užitečné dovednosti, které je i zábavné trénovat od dětství.

      Na margo Cassander; od jejich dob se lidstvo rozrostlo exponenciálně a propojilo se sociálními sítěmi, které katastrofy neuvěřitelně amplifikují; je to neuvěřitelné, ale kovidová skřipka je jen slabý odraz té španělské nebo dokonce opravdových epidemií (moru – 1/3 populace!, neštovic) a tornádem zničené Hrušky by v minulosti také prošly nepovšimnuty.
      Žijeme si jako prasata v žitě. I s covidem a tornádem.

      1. O to horší bude, až se to posere doopravdy i v našich končinách…

        1. Možná. A možná si z těch katastrofických představ uženeš žaludeční vředy a zemřeš v době, kdy my ostatní budeme ještě v žitě chrochtat. S vědoucím úsměvem na rtech, ale neprožijeme chrochtajíce život spokojeněji?
          A to se vůbec nezabývám sebenaplňujícím se proroctvím.
          (nadsázku jistě chápeš, smrt nepřeji nikomu)

          1. Já už jsem si na světě svoje užil, tak se toho nebojím. Spíš jsem zvědavý. A jako každého ješitného dědka mě uspokojí, jestli budu moci říci, že jsem to přece vždycky říkal…

            Ale nikomu nic zlého nepřeju.

          2. Já si v hloubi duše myslím totéž co ty, akorát k tomu docházím opačnou cestou; podle mě společnost moc zmravencovatí a zlikviduje pokrok a veleduchy, z lidí se stanou bojácní snowflakes neschopní cokoliv překonat a skončí jako líné tlusté karikatury z Wall-E šmrncnuté duševně submisivními měkkýši z Demolition Mana. Stagnace, rovnost, bezpečí (= konec). Doufám, že se to nesplní, ale nevěřím tomu.

            Naštěstí Elon Musk, Virgin Galactic (spíš než Richard Branson) nebo Jeff Bezos mě naplňují radostí a nadějí.

          3. Elon Musk by udělal líp, kdyby místo zakládání civilizace na Marsu přemýšlel o polidštění Sahary, Antarktidy nebo mořského dna… Za míň peněz by tak dostal víc muziky.

            Jenže on ten Mars nechce pro lidstvo, ale pro sebe.

          4. Pro lidstvo nikdo nic nedělá. Všichni velcí duchové pracovali pro sebe. Pro svůj pocit uspokojení z poznání a tvorby.
            (ostatně to je jeden ze dvou důvodů, proč kolektivismus nefunguje, druhý je absence finanční motivace, která zase funguje u další části lidí)

  2. „Pro lidstvo nikdo nic nedělá. Všichni velcí duchové pracovali pro sebe. Pro svůj pocit uspokojení z poznání a tvorby.“

    To se přece s prací pro lidstvo nevylučuje. Namátkou mě napadá postoj Alberta Sabina, který si svou vakcínu proti obrně odmítl nechat patentovat.

  3. na této planetě se žije r. 2021 nejlépe od doby co homo erectus praštil svoji první ženu kyjem po hlavě a založil první rodovou tlupu. Naštěstí dneska nic takového na přežití dělat nemusíme a můžeme i bez tlupy žít „izolovaně“ a nedělat ve svém životním stylu a cílech žádné kompromisy. Ani s manželkou, ani s dětmi. Je spoustu takových, kteří právě spatřovali své poslání na poli dobývání světa skrze vědu, techniku anebo tvorbu kulturních hodnot ažili veskrze asketický život.

    Ještě štěstí že naším zásadním výdobytkem je poslat mravokárce našich životů do patřičných mezí (spolu se státem) kde se, já nevím proč, tyto odložené osoby, co prožili neplodné životy – silně koncentrují.

    Planeta je dnes nejbezpečnějším a nejlepším místem k životu od donby svého vzniku. Jestli snad mají nějací ti mimozemštané u sebe doma problémy, ať jako galaktičtí uprchlící přiletí k nám, své „Welcome“ jim rád řeknu, nemám problém s obohacením, místa i práce je tu pořád dost a dost. Dneska je spíš problém ten, že spoustě lidí se nechce dělat. A nutit jje k tomu nelze. Jsme svobodná země, kde si každý může žít, jak chce, jak už jsem říkal, výše. To je cennější než cokoli jiného.

  5. Časem budeme na pandemii nebo tornádo vzpomínat jako na bezvýznamné patálie.

    Z diskuse pod dnešním článkem v BL:
    Pojďme k podstatnému: Inflace a zničující ceny energií zlikvidují úspory střední třídy, zpauperizují významné části společnosti a podlomí udržitelnost českého státního rozpočtu. Do toho očekávejme energetickou krizi, protože jsme opravdu s Ruskou federací ve válečném konfliktu jako Česká republika. Ve válce jsme se všemi následky, co to obnáší, ale připustit si to nechceme. Důsledkem je, že se v Rusku rozhodli, že speciálně nás zničí. Co to znamená? Po 2023 nemáme palivové tyče z TVELU do atomovek. Protože tyče Westinghouse se kroutily, víte co to znamená. Nebude proud. Ano, pár jedinců bude ze zastavené atomovky unešeno, ale náhrada zatím není. Dále nedostaneme z Ruska plyn. Norský jsme si nevyjednali a nezajistili jako Polsko. To znamená, že budeme plyn kupovat z Německa, bez dlouhodobého kontraktu za spotovou cenu, a ne na dlouhodobý kontrakt. Upozorňuji, že spotová cena je nad 800 USD a dlouhodobé kontrakty jsou okolo 300 teď. To znamená další inflační vlnu a zničení úspor. Navíc jsme si stačili zničit vztahy se SRN, takže osud Škody Auto je ve hvězdách. Takže si shrňme, že pak Česko bude v podstatě ve válečném stavu s Čínou a Ruskem, v nedobrém stavu s Německem a Francií a do toho z Evropy odchází UK a USA. Skvělá perspektiva pro the crash course.
    (Zdroj – diskuse pod tímto článkem: https://www.blisty.cz/art/105185-bylo-pro-cr-predvidave-naplno-nevytroubit-4-koronavirovou-vlnu-zrovna-7-zari-2021.html)

    Autora tohoto varování, který je v příbuzenském vztahu s generálním ředitelem ČEZ, lze považovat za obvykle dobře informovaného insidera.

    1. Válku lze přece i skončit, nejen začít. Stačí chtít. A to je ten problém, že se nechce.

      1. jj, váleční vrazi a nelidé to jsou, tihle ukrajinští lidé….Prodlužují válku tím, že nesloží zbraně a nepodepíší bezpodmínečnou kapitulaci panu Putinovi…Sobci jedni. Přitom to málo co po nich pan Putin chce je „jen to“ nastoupit do deportaci do ruských Gulagů, ekonomiku předat do rukou národních správců a děti předat do povinné ústavní výchovy Nacionálně bolševické katedry výuky dějin v historickém ústavu Alexandra Geljeviče Dugina…

        Takhle prodlužovat válku….

      2. no jo, ale když ten zmrd, co válku spustil nechce skončit, dokud mu svrchovaný stát, který žádný jiný stát nenapadl, dobrovolně neodevzdá své území a vlastně i lidi. tady neplatí chytřejší ustoupí, tady se jedni brání zvěrstvu a zabíjení nevinných lidí, ti nemají co skončit, pokud chtějí žít ve své zemi a svobodně a ten, kdo válku začal ji neukončí.

  6. Tribune, k Vašemu poslednímu tweetu: Jestli hledáte neziskovku, kterou chcete podpořit, doporučují Vám Lékaře bez hranic. Když jsem ještě pracoval, sám jsem jim delší dobu pravidelně přispíval. Myslím, že Vaše kritéria splňují, aspoň určitě nejlépe ze všech NGO, o kterých mám nějaké informace.

    1. Ale všimli. To víte, že jsme si všimli. Dokonce i hlas jsme pozvedli, ale byl to hlas volajícího na poušti. Nikdo neposlouchal, nikdo nechtěl poslouchat.

  8. Na endlich!
    http://casopisargument.cz/?p=42379

    Celá ta záležitost s biopalivy je totiž nejkřiklavějším případem, jak velký kapitál a politici na jeho špagátkách dokážou (přítomné dámy prominou) totálně zkurvit i ty nejcennější nápady, které mohou sloužit ve prospěch životního prostředí. Původní představa aktivistů byla totiž taková, že se biopaliva budou vyrábět v malém převážně zpracováním odpadů především přímo u zdroje, tj. u sedláků a v malých zemědělských podnicích výhradně pro jejich vlastní potřebu. Odpadu pro výrobu biolihu je v zemědělství pořád dost a pálit líh umí nebo se naučí s prominutím kdejakej jouda; a také řepkový metylester se dá celkem snadno uvařit i v primitivní aparatuře někde na dvoře nebo ve stodole a zvlášť se může hodit, když malý zemědělec používá ještě nějaké předpotopní dieselové motory (u nás např. na úrovni výrobků Slavia Napajedla nebo nejstarších Zetorů, kterých je dnes už málo, ale na přelomu 80. a 90. let, kdy ta myšlenka byla nová, podobných muzeálních kousků ještě leckde v Evropě běhaly tisíce). Z těchto důvodů byl především řepkový metylester v našich evropských podmínkách také předmětem úvah nejrůznějších low-tech nadšenců a/nebo prepperů. Bohužel to s ním skončilo společným úsilím kapitálu, politiků a všelijakých kriminálních šíbrů podobně jako se sluneční energií: Totální diskreditací „zelených“ snah.

    1. A to jsem ještě zapomněl napsat, že ty staré low-tech diesely nevyžadující elektroniku se na venkově masově používaly nejen pro pohon dopravních prostředků a zemědělských strojů, ale i jako stacionární zdroje pro přímý pohon všelijakých dílenských strojů, čerpadel nebo elektrocentrál a taky (last but not least) že je uměl opravit každý šikovnější vesnický zámečník nebo kovář se základním nářadím („Venco, podej mi to kladivo!“). Domnívám se, že se jejich čas ještě vrátí a že tím dojde i k rehabilitaci všelijakých paliv schopných nahradit ta ropná v rozsahu, jaký jsem popsal v minulém postu.

Komentáře nejsou povoleny.