Už se vymkla

Doba vymknuta z kloubů šílí, jak na vlastní kůži zažil v Brně Matěj Hollan:

Tak jsem tam došel s mírným zpožděním a vidím, že kolegové mizí pryč. S velmi zvláštním důvodem – na Matěje, předsedu parlamentní strany, tam začali verbálně, avšak důrazně a s výhružkama násilí útočit nějací borci, že on rozhodně do této hospody nesmí. Bylo to velmi nepříjemné, ne jen hospodské tlachání. (…) Volám tedy a najedou ke mně přistoupili velice důrazně dva štamgasti, se kterými se znám od vidění mnoho let, kdy se U Poutníka potkáváme. „Vypadni, nebo ti rozbijeme hubu… Dopiješ to pivo a vypadneš pryč, do týhle hospody už nepáchneš, tady pro tebe není místo… Stropnickýho sem tahat nebudeš… Refugees NOT welcome!!!“ (…) Ta hlavní nabušená korba nebyl nějaký anonymní týpek odvedle. Byl to profesionální advokát trestního práva. Byl to obhájce Dahlgrena, Richard Špíšek, se kterým jsem se nedávno bavil o tom, jak je hrozné, že lidé i blízké okolí na něj nadávají, že Dahlgrena hájí a uplatňují tu zvrácenou logiku, že advokát obžalovaného je taky vlastně tak trochu vrah.

Tak nějak chci věřit, že to je kec, hoax, nějaká umělecká performance, ale bohužel rozklad společnosti, který nevyhnutelně vede k podobným koncům, je nepřehlédnutelný. Strach, nenávist, agrese… Jedněm vadí uprchlíci, druhým údajní ruští agenti a třetí si vzpomněli na staré dobré Cikány, ale všichni dohromady posouvají společnost někam, odkud už nemusí být návratu. Asi bych se i já měl začít bát. Ne Rusů, ne Syřanů, ale Čechů.

Přiživit se na společném

Důchodci v exekuci: od ledna poslal stát jejich věřitelům téměř miliardu korun. Co víc si můžete jako podnikatel přát, než že máte jistotu, že vám stát váš zisky vždycky zaplatí ze společného? Státní podpora (sociální dávky) by měly sloužit k zajištění důstojného živobytí občané, ne k sanaci podnikatelského rizika. Jenže to by musely být chráněny před exekutory a to nejsou. Šmejdi a predátoři se tak mohou bez zábran vrhat na ty nejslabší a nejzranitelnější, u nichž je největší pravděpodobnost fiskální delikvence, protože mohou spoléhat na to, že se přinejhorším zahojí na státním rozpočtu; popravdě je dost pravděpodobné, že u mnohých je to jejich primární byznys plán – půjčit někomu, o němž vědí, že nebude moci splácet (a tudíž nedosáhne ani na oddlužení) a pak jen čekat, až začnou chodit jisté peníze ze státního. Nebo jsem snad sám, kdo si myslí, že je něco špatně?

Je to vlak

Jak jsem tu nedávno vyjadřoval obavy, aby spekulace o krachu TTIP nebyly spíš než světlo na konci tunelu světla korporátního rychlíku, tak tisková zpráva Pirátské strany TTIP se neprojedná, ale nahradí ji CETA varuje, že to skutečně vlak je, a pěkně pod parou:

I když k podpisu smlouvy TTIP nedojde, mohou být „dohody“ prosazeny jinak. Nedávno Evropským parlamentem hladce prošla smlouva CETA, která mimo jiné obsahuje téměř vše, co bylo v zamítnuté smlouvě ACTA. (…) Smlouva CETA podobně jako TTIP obsahuje „dohadovací doložku“, pomocí které lze do smlouvy bez dalších ratifikací přidávat další pasáže, dost možná i všechna ujednání, která se chystala v rámci TTIP.

Jen aby to nebyl vlak

Internetem se pomalu šíří zpráva, že jednání o TTIP končí fiaskem. Bylo by to dobrá zpráva nebýt toho, že se zakládá na jediném vyjádření jediného německého činitele, které je navíc poněkud vágní: „Ačkoliv to nikdo nepřizná, podle mého názoru vyjednávání se Spojenými státy de facto selhala.“ Jenže když to nikdo nepřizná, nikdy nebudeme mít jistotu, tím spíše, že dosavadní jednání byla tajná (až konspirativní). Možná se tedy jedná nadále, jen v ještě větší tajnosti. Pokud ale jednání skutečně zkrachovala, jaká je pravděpodobnost, že to bylo proto, že vyjednavači EU nechtěli zaprodat a zradit své občany? Podle mě velmi malá, to se spíš dva loupežníci nedohodli na dělení plánované kořisti. Kapitál se kořisti, kterou mu TTIP nabízel, určitě jen tak nevzdá. To světlo na konci tunelu TTIPu, které teď vidíme, mohou být docela dobře světla rychlíku na trase privatizace zisků – socializace ztrát.

Státem organizovaný doping

Takže ti lidé, kteří údajný doping ruských sportovců nejprve organizovali a poté odhalili, jsou nyní v azylu v USA. To si pak jeden klade otázku, který stát ten údajný doping, který byl tak šťastně odhalen zrovna před olympiádou, vlastně organizoval.

Evropská armáda kontra NATO

Když před časem premiér Sobotka nesměle nadhodil, že by mělo být zřízena celoevropská armáda, dostalo se mu místo uznání, že s tím konečně někdo přišel, razantního odmítnutí hned ze dvou stran. Na té jedné to byli ti, kteří jakékoliv posilování EU vidí neradi, místo integrace by raději dezintegraci a takový atribut státnosti, jakým je armáda, je pro ně noční můrou. Ale snad ještě hlasitěji se ozývali ti, pro které společná evropská armáda představuje nežádoucí konkurenci NATO, přesněji řečeno by ho z pohledu Evropy učinila nadbytečným, až zbytečným. A to je zase noční můra pro ty, kteří NATO vnímají jako skvělou záminku a efektivní kanál k vojenské přítomnosti USA v Evropě, a pro které je roztříštěnost evropských sil rovněž vynikajícím prostředkem zajišťování americké dominance. (Z toho mimochodem jasně plyne i skutečný účel NATO, který s jakoukoliv obranou Evropy má jen velmi málo společného.) Zatímco ti první chtějí alespoň pořád Evropu, byť jinou, ti druzí chtějí jen americký satelit. Přitom emancipace od NATO a společná evropská jsou nejlogičtějším a nejefektivnějším krokem k zajištění evropské bezpečnosti a samostatnosti.

O dvou kulišácích, co se hledali se, až se našli

Je sice dobře, že prezident Zeman nenaskočil na populistický rychlík protiruské hysterie, bere se za zrušení sankcí a není takovou uřvanou myší, jako Schwarzenberg (rovněž mu patří velký dík za to, že před ním uhájil Hrad), ale to ještě neznamená, že všechno, co dělá, dobře dělá. Například jeho až za hrob jdoucí pomsta ČSSD, kvůli které podrývá autoritu premiéra Sobotky a která ho žene do náruče podnikatele Babiše (politik je pan ministr financí až v druhé řadě, pokud vůbec) je nejen trapná, ale i nebezpečná. Republika by měla mít jen jednu vládu a jednoho premiéra, a ne aby se ministr financí (sic!) scházel z německou kancléřkou u prezidenta, když prve odmítl schůzku u premiéra. Ať ti klidně zkusí, ale prezident by mu to měl zarazit. Že to neudělal o něčem svědčí, v tomto případě o tom, že se potkali dva pleticháři, co si padli noty. A že by mi tenhle tandem přišel jako nějaké zvláštní terno pro republiku, to nemohu říct.

Svoboda projevu v reálném kapitalismu

V kapitalismu není potřeba cenzura, protože místo ní jsou k dispozici žaloby na ochranu pověsti, před kterými si sedne na prdel i leckterý ředitel festivalu dokumentárních filmů, jak mohl na vlastní kůži poznat student, který natočil film o praktikách „šmejdské“firmy OVB (poznal jsem na vlastní kůži, byli čitelní a nechutní a byla to pro mě spíš trapná, než drahá lekce). A dlužno dodat, že firmě její taktika zakázat nebo zastrašit zatím na 90% vychází (těch 10% tvoří internetoví „piráti“, kteří šíři hotový film i bez souhlasu a vědomí autora). Když se chce firma soudit, ať se soudí, v tom problém není, v čem vidím problém je skutečnost, že chudák kluk na to zůstal sám, včetně placení právníků, bez kterých se neobejde (a kterých si firma může koupit víc a lepších). Nestálo by za to se na kluka složit třeba na Startovači nebo na HitHitu, dát dohromady peníze na právníky a pokusit se donutit soud, aby rozhodl, že firma se špatnou pověstní nemůže přijít o dobré jméno a že dobré jméno nelze poškodit kritikou, pochybností a kladením otázek?

Aktualizováno:

Tak to je on, šíří se po Síti jako lavina. Kdyby to toho OVB nešťouralo, tak by asi prošel bez většího povšimnutí, protože začátek je nemastný neslaný. Pak to ale graduje a mohu říct jediné: dívejte se až do konce (i když polovina z vás neuvidí nic, co by si neuměla představit a druhá – tajně a asi i marně doufám, že ta menší – stejně nikdy nepochopí, co je na tom špatně a budu jásat, jací jsou v OVB kabrňáci.

P.S. Kdyby to snad strýček Google kolegiálně smazal, mám to stažené.

Šabada Nohavica

Slezský bard Nohavica spáchal banální popěvek o Arabovi, co mu šahá na babu, a hned je z toho aféra jak stehno, Konvičkovy okurky hadr. Samozřejmě jsem si ten popěvek pustil hned, jak jsem se o něm dozvěděl a šlo mi to jedním uchem tam a druhým ven, prostě dočasná banalita bez umělecké hodnoty, taková výplň z nouze a nedostatku inspirace. Ani nenávistný xenofobní projev, ani odvážné sdělení pravdy. Vlastně nic, co by stálo za zmínku, nebýt toho, že se o tom začalo psát tu i onde. Proboha, lidi , přestaňte panikařit! Víte, kolik takových krávovin napsal třeba Hašek, aby měl na pivo? A je snad proto Švejk méně zásadní dílo? To chce klid a nohy v teple, obzvláště excitovaní si pak mohou omývat přirození vlažnou vodou.

K obraně vlasti (ne)připraven

Sleduji na Streamu cyklus Přísně utajovaní místa a když vidím všechny ty úkryty civilní obrany, podzemní nemocnice, záložní velitelství, zodolněná stanoviště, palposty protivzdušné obrany, kryty a bunkry, které jsou dnes opuštěné a vyrabované, tak si říkám, jestli byly kdysi tak předimenzované, dnes jsou proti moderním zbraním bezcenné, nebo jen stát rezignoval na svoji povinnost zajišťovat bezpečnost obyvatelstva? Jenže i kdyby už nic z toho dnes nebylo k užitku, ten pocit, že v případě krize je někdo někdo připraven, ví, co má dělat a má k tomu příslušnou materiální základnu, je pro vzájemnou důvěru státu a občanů a občanů mezi sebou navzájem podle mě zcela klíčový. Rozdíl mezi zprávami: „Jsme v tom spolu“ a „Jste v tom každý sám za sebe“ je zásadní.