Když před časem premiér Sobotka nesměle nadhodil, že by mělo být zřízena celoevropská armáda, dostalo se mu místo uznání, že s tím konečně někdo přišel, razantního odmítnutí hned ze dvou stran. Na té jedné to byli ti, kteří jakékoliv posilování EU vidí neradi, místo integrace by raději dezintegraci a takový atribut státnosti, jakým je armáda, je pro ně noční můrou. Ale snad ještě hlasitěji se ozývali ti, pro které společná evropská armáda představuje nežádoucí konkurenci NATO, přesněji řečeno by ho z pohledu Evropy učinila nadbytečným, až zbytečným. A to je zase noční můra pro ty, kteří NATO vnímají jako skvělou záminku a efektivní kanál k vojenské přítomnosti USA v Evropě, a pro které je roztříštěnost evropských sil rovněž vynikajícím prostředkem zajišťování americké dominance. (Z toho mimochodem jasně plyne i skutečný účel NATO, který s jakoukoliv obranou Evropy má jen velmi málo společného.) Zatímco ti první chtějí alespoň pořád Evropu, byť jinou, ti druzí chtějí jen americký satelit. Přitom emancipace od NATO a společná evropská jsou nejlogičtějším a nejefektivnějším krokem k zajištění evropské bezpečnosti a samostatnosti.
13 komentářů: „Evropská armáda kontra NATO“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
Nevím, jak moc Spojené státy vnímají svou vojenskou přítomnost v Evropě jako nástroj dominance, jisté nicméně je, že Evropané si ji přejí. Proč? Protože vědí, že na své vlastní síly se spolehnout nemůžou. Každý stát si dělá svou vlastní zahraniční a vojenskou politiku (to jsou spojené věci) a žádný z nich jednotlivě nemá dost síly, aby případný vojenský konflikt zvládl sám. Logika by sice velela spojit síly, jenže to v současné Evropě prostě nejde.
Evropská unie je stále neochvějně postavena na mezistátním principu, tedy na společném pravidelném rokování nezávislých států. A do tohoto prostě není možné přijít s evropskou armádou, ta jednoduše nemůže být založena na mezistátním principu. Jak by to asi fungovalo? Armáda potřebuje jednotné velení, a to i v době míru, tím spíš potom v době naléhavé potřeby. Kdyby došlo k dejme tomu vojenskému napadení jednoho státu, měl by se snad svolat summit předsedů vlád, aby se tam rozhodlo, co bude následovat? A nedopadlo by to jako vždy, že třetina států by se rozhodla dát ruce pryč a polovina z toho zbytku by si vyjednala nějaké výjimky? To by byl leda chaos k smíchu, ne akceschopná armáda. Evropská armáda nikdy nemůže vznikout bez politického sjednocení Evropy, jinak by nedávala smysl. Opak by byl totéž jako vytvořit na mezistátním základě společnou měnu. A protože je zřejmé, že (zvlášť v dnešní atmosféře) politické sjednocení Evropy vlastně nikdo nechce, zůstane i evropská armáda jen fantazií. Námitky proti Sobotkovu nápadu jsou oprávněné, třebaže důvody, které doopravdy byly vysloveny, jsou (jako vždy v českém případě) „mimo mísu“.
Nemyslím si, že by koncepce evropské armády musela nutně kolidovat s NATO.
Naopak. Jejím prostřednictvím by se do spolupráce s NATO mohly zapojit i ty státy, které dosud stojí mimo.
Slovanské země by měly v prvé řadě odmítnout okupaci z USA a vystoupit z NATO a začít více spolupracovat s našimi slovanskými bratry z východu.
Jenže slovanské země, to jsou i zamindrákovaní Poláci či Češi, kteří mají staletý komplex z toho, že nejsou Němci. A ostatně i ti Rusové, kteří jsou jen takoví nemytí Američané.
Tribune, než jste začal vynášet soudy o tom, komu slouží NATO jako kanál čert ví k čemu, měl jste nejspíš věnovat nějaké úsilí vyhledání informací o ozbrojených silách, z nichž by se ta „armáda EU“ skládala. Řečí strohých čísel máme v Evropě 3 armády, které lze brát vážně (francouzskou, německou a polskou; a britskou, ta je sice menší než všechny jmenované, ale kvalitou pravděpodobně strčí do kapsy všechny tři, dost možná i najednou. Ku škodě EU ji však již počítat spíš nelze). Jenže reálná hodnota nadnárodního vojenského svazku není v číslech na papíře. A když jedna z těch tří armád používá jako bojovou zástavu nejčastěji bílý prapor a zbylé dvě – eufemisticky řečeno – mají košatou historii vzájemných konfliktů… Vážně na něčem takovém chcete stavět obranu kontinentu?
Druhá věc je, že budování společné armády v době, kdy se Unie netěší zvlášť velké důvěře vlastních obyvatel, je krok citlivostí srovnatelný se sběrem borůvek pomocí buldozeru. Nemůžete prostě po lidech chtít, aby tomu nápadu tleskali, když vidí, že v den, kdy vešly ve známost výsledky britského referenda o vystoupení z Unie, tato instituce držela prst na tepu doby kupříkladu diskuzí o tom, zda by firmy neměly platit sociální pojištění za roboty… A proč si má člověk myslet, že by unijní vojsko bylo vedené lépe, než celá Unie?
Oba aspekty spolu navíc poměrně úzce souvisí – ve chvíli kdy EU vybuduje něco jako společné vojsko, z NATO to skutečně udělá formálně nadbytečný spolek. Vtip je v tom, že vzhledem k výše řečenému skutečně právě jen formálně…
Když se nechce, tak to nepůjde, to je mi jasné. Já chtěl jen poukázat na to, že by se chtít mělo a že jsou pro to dobré důvody. Jenže dokud se budeme prát ve spolek, budou se za oceánem vesele smát. Přitom záleží jen na Evropě, jestli budou mít důvod. Bohužel, dost Evropanů je přesvědčeno, že žádná cena není dost vysoká za to, aby za oceánem měli veselo.
Ale ono nejde o nějaké „nechce“, Tribune. Armádu, která by mohla v Evropě nahradit NATO, tu prostě není z čeho složit. Už jen přepravní kapacity armád v Evropě vypovídají o případné akceschopnosti takového spolku docela dost…
Nehledě na to – jak byste si představoval organizační strukturu? Kdo by velel? Kdo by rozhodoval o nasazení?
…a ovšem představa, že Američany to opakovaný tahání evropskejch horkejch brambor z ohně nějak zvlášť baví, je vcelku úsměvná…
Pro vás NATO = TINA. Já tvrdím, že doku se Evropa nenaučí myslet bez NATO, tak nebude nikdy skutečně svéprávný aktér. Podle mě NATO není řešení problému, ale problém sám. A pokud Američany „tahání horkejch evropskejch brambor“ z ohně nebaví, tak ať si ty svoje atomové „kleště na brambory“ seberou a celý ten cirkus si odvezou. Ne, USA žádné evropské horké brambory z ohně netahají, USA si tu dělají svojí geopoliku.
Co je TINA…?
A během WW I a WW II si tu Američané taky dělali „svojí geopolitiku“?
Inu – asi ano. Ale zároveň s tím řešili problémy, které si „svéprávná Evropa“ zcela sama navařila, ale ani zdaleka nebyla schopná je sama také vyřešit… Tvrzení, že Američané netahají bramory z ohně za Evropany je proto vcelku neurvale pokrytecké. Udělali to už dvakrát. Ale prosím – spekulujte si o tom, zda jejich přítomnost v Evropě opravdu znamená, že by to udělali i potřetí :-D
„Myslet bez NATO“ tribune je pěkná fráze. Úplně jí vidim na nějakym předvolebnim billboardu. Právě jen tam ale má smysl. Pokud se mocí mermo chcete Američanů jako spojence zbavit, musíte jejich sílu nahradit. To bude drahý, ale v Evropě nikdo není připraven solit, protože nákup 200 nových tanků prostě ty voliče nepřitáhne…
Ryze evropské společné vojsko je v tuhle chvíli nereálná záležitost…
TINA = There Is No Alternative.
Vy pořád přemýšlíte pouze v rámci toho, že organizace jako NATO jsou nezbytné, jenže ono je to právě toho myšlení, které jejich potřebu vytváří.
Možná vás překvapím, ale Američanů se jako spojenců zbavovat nechci, chci se jich zbavit jako hegemona. Fakt je ovšem ten, že oni naši spojenci nejsou, protože velmoci nemají přátele, jen zájmy.
„Vy pořád přemýšlíte pouze v rámci toho, že organizace jako NATO jsou nezbytné, jenže ono je to právě toho myšlení, které jejich potřebu vytváří.“
Tribune, o tom, jestli je NATO nezbytné nebo ne, tu řeč není. Respektive hovoříme-li o vytváření evropského unijního vojska, tu potřebu mezinárodního obranného svazku tím stavíme na pozici jakéhosi výchozího bodu diskuze. Ta se pak dosud vedla v rovině srovnání NATO a případné unijní armády. A z toho srovnání mi z důvodů zmíněných výše NATO vychází jako spolehlivější varianta.
„Možná vás překvapím, ale Američanů se jako spojenců zbavovat nechci, chci se jich zbavit jako hegemona.“
Což ovšem na věci nic nemění. Evropské armády ani všechny dohromady nemají sílu té americké. Vyrovnání toho nedostatku na naší straně Atlantiku by ale žádalo dvě věci – peníze a koncepci. A peníze se shání blbě, když jediná koncepce ve vedení ozbrojených sil, na níž se shodnem v celé Evropě, je snižování nákladů. Pokud by tomu bylo jinak, Američané by z pozice hegemona spadli i bez trucovitýho vytváření nějaký konkurenční mezinárodní aliance…
„Fakt je ovšem ten, že oni naši spojenci nejsou, protože velmoci nemají přátele, jen zájmy.“
Zaměňovat slova „spojenec“ a „přítel“ podle mne úplně nelze…
Tribun vidí jen tu linii, že co je od USA od ďábla jest. Vytvoření EU armády by záleželo na hodnotách, které by měly EU státy chránit. Ty by se mohly po nástupu fašistů v čele jednotlivých států radikálně změnit. Možná tak někdo doufá, že by třeba EU armáda mohla jednou s Putinem napadnout tu americkou, když by to vládla Le Penová, Farage, Strache, Orbán, Zeman a Petryová. Jako by ještě před pár měsíci Putinovcům připadal Erdogan jako islamistický pes, kterého je třeba zničit, dnes i kdyby sestřelitl celou squadronu Suchojů, byl by to přítel v boji proti americkým imperialistům.
Jinak armáda je především věc ekonomiky. Ekonomika je nejlepší zbraní hromadného ničení, zvlášť se to dnes projevuje na Krymu po analýze toho, jak se tam lidé po Putinově „investici“ do zelených mužíčků skutečně mají. Není třeba sjednocovat radiové frekvence, sílu pancířů, ani stealth technologie Eurofighnterů, Tornad a Miragí. Stačí sjednotit sankce. Kecy o tom, jak to Evropu poškodí jsou jen lacinou propagandou. Jak může poškodit ztráta obchodního partnera s podílem obchodu 8,4%? Asi stejně jako by mě mělo ze sta nejlepších přátel opustilo 8 z nich.
Click to access EPRS_BRI(2015)569020_EN.pdf
Když by sankce navíc byly zaměřeny na věci běžné denní spotřeby (nejen na technologie), bude to mít daleko větší efekt než na nějaké těžební zařízení nebo elektromotory.
Lidé jsou totiž úžasně nastaveni, reagují citlivě na dvě věci, na ponížení od někoho, kdo se tak snaží demonstrovat svoji nadřazenost (morální, kulturní, intelektuální a především ekonomickou ) a pak na nemožnost činit TOTÉŽ prostřednictvím vlastnictví vůči druhým v prosté společenské soutěži založené na demonstraci svého úspěchu. Může to dojít až tak daleko, že lidé budou pociťovat materiální deprivaci bez věci nutných pro denní běžné žití.
V pamětech jedné z kubánských disidentek (Dam v bílém) byly barvitě popsány problémy s nedostatkem zboží běžné spotřeby za Castra na Kubě. Ženy si stěžovaly že se cítí být poníženy, když se nemohou na rande navonět a použít v horkých kubánských dnech ani deodorant. Demoralizace skrze běžné lidské potřeby a neustálá propaganda, která adoruje národ, socialismus, třídní boj a další ideologické abstrakce přestává být účinnou, když lidé vidí, že docela běžné obyčejnosti lidského života jsou degradovány na oběť národní hrdosti. Lidé přestanou národní hrdost cítit, když budou přestávat cítit svoji vlastní (ona doslova napsala, když naopak začnou cítit sami sebe, že smrdí). Začnou pochybovat, proč oni nemohou mít to, co mají lidé běžně ve světě. Nemohou cestovat, dívat se na filmy, co by chtěli vidět (ochrana národních hodnot proti západní kulturní subverzi), chodit na koncerty světových hvězd, a hlavně cestovat a uživat si trochu toho dovolenkového luxusu, na které je Rusko tak skoupé (viz můj poslední odkaz na současnou situaci na Krymu, nikdo tam nechce jezdit ani samotní Rusové co na to mají).
Když se k tomu přidá protest zemědělců a autodopravců, kterým Putin znemožňuje podnikat likvidačními cly a daněmi, tolerovanou korupcí mistních s ním spřízněných bossů – může to zapůsobit zbožové embargo více „vojensky“ než AIM-9 Sidewinder naváděný laserem.
https://www.novinky.cz/zahranicni/412944-traktorova-vzpoura-skoncila-farmari-k-putinovi-nedojeli.html
Jaký každý správný liberál jste tak trochu sadista, že? Sankce jsou jednak uplatněním principu kolektivní viny, jednak braním rukojmí a rovněž svým způsobem terorismu, zejména cílí-li jak navrhujete na civilní obyvatelstvo.