Pokud vyhlásí srbská provincie Kosovo nezávislost, a pokud tuto nezávislost uznají Spojené státy a Evropská unie, bude to historický průlom – jasný důkaz, že politických cílů je možno dosáhnout terorem a násilím, a že mezinárodní právo nic neznamená tam, kde jsou ve hře mocenské zájmy.
Rubrika: Res politica
A je vymalováno
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Neštěstí, které bude dalších pět let valchovat české hřbety, má občanské jméno Václav Klaus, ale říká se mu též Profesorissimus, Slunéčko naše sedmitečné a Čestnej (to pro jeho zcela bezvýznamný vztah k naší nejsilnější politické straně). Toto neštěstí bylo právě za ohromného povyku, tajemných nevolností, silných gest a ještě silnějších slov pozdviženo na pražský prezidentský stolec. Je to nemilé, je to zahanbující, ale svět se kvůli tomu nezboří, Slunce svítit nepřestane, hostinští nezačnou dávat poctivou míru a chleba levnější nebude (to spíš dražší).
Tak co s tím? Nic. Ať se pantáta tatíček tou funkcí třeba zalkne. Vlastně to má i své světlé stránky – páni poslanci se nám pěkně vybarvili, a tak se my voliči příště nedáme zmást volebními lístky, natožpak volebním programem či předvolební agitací, a do urny to nasázíme, jak jsme zvyklí – žádné zbytečné přemýšlení, pouze samé známé tváře, o kterých už bezpečně víme, jak si s námi vytřou… hlavně žádné nebezpečné experimenty.
Nakonec bude na celém tom neštěstí nejhorší nepříčetný výsměch, kterým modří zahrnou své neúspěšné oponenty, a tuny mrkvičky, kterou budou Klausovi uctívači strouhat každému, kdo se opovážil mít svůj vlastní názor…
Inu, dobře nám tak. Co jsme si zvolili, to máme. Nashledanou v lepších časech.
Show Must Go On
Bylo by škoda alespoň jednou nereprizovat velkolepou frašku, kterou pod názvem Volba prezidenta" uvádějí na Pražském hradě. Co chybí produkci ve výpravě, to dohání obsazením: dva soci (a do počtu rudá vzadu) soupeří o srdce dvou set osmdesáti a jednoho komparsisty.
Volba prezidenta post mortem
První kolo volby prezidenta připomínalo ze všeho nejvíce variace na chytrou horákyni: volilo se – nevolilo se, zdržovalo se – nezdržovalo se, volba byla veřejná – neveřejná, Klaus byl nezvolen – zvolen, Švejnar prohrál – neprohrál. Jediný, kdo si může být jist tím, na čem je, jsou občané: opět se ukázalo, že o ně a o republiku jde až v poslední řadě. Po tom, co jsem viděl (a slyšel a četl), si kladu otázku, zda může někdo soudný a se zachovanou sebeúctou, mít po tom divadle ještě vůbec zájem na tom být českým prezidentem. Jestli to není funkce vhodná již jen pro někoho, koho jeho hypertrofovaná ješitnost a pýcha rostoucí nade všechny meze zbavila příčetnosti, jako je například Václav Klaus.
Na základě zkušeností s volbou prezidenta si myslím (vím, jsou to plané naděje), že by nový prezident měl okamžitě udělat jednu věc: rozpustit parlament a vyhlásit nové volby. S tou podmínkou, že v nich nebude smět kandidovat žádná ze současných parlamentních stran. Jako vrchní velitel servisní organizace Strýčka Sama by si to jistě mohl dovolit.
Svobodně, nebo svévolně?
Dnes má proběhnout volba nového prezidenta ČR, ale zákonodárci, tj. volitelé, se zatím nedokázali shodnout na tom, jak se bude volit. Zatímco všechny ostatní strany prosazují volbu veřejnou, ODS trvá na volbě tajné. Z úst jejích představitelů padají silná a ještě silnější slova o tom, že veřejná volba je návrat před rok 1989, že je to volba nesvobodná. Není však svobody bez odpovědnosti! Tajná volba z volitelů snímá odpovědnost za jejich rozhodnutí, protože je tajné, a tudíž neověřitelné. Naproti tomu volba veřejná znamená, že volitel bude muset přijmou osobní odpovědnost za své rozhodnutí. Jedině veřejná volba je skutečně svobodná. Tajná volba je svévolná, protože umožňuje volitelům volit libovolně, bez ohledu na všechny sliby a závazky.
Volba prezidenta kdo zvolí koho?
Volba nového prezidenta České republiky se blíží. Kandidáty jsou Václav Klaus a Jan Švejnar. Kdo četl můj starší text Václav Klaus je symbolem veškerého polistopadového vývoje, nemůže pochybovat o tom, koho preferuji. O to však nyní nejde. Vedle toho, který z těch dvou bude zvolen, je totiž neméně důležité i to, jak bude zvolen, čí hlasy to budou, které jej vynesou na hrad. Zvláště v případě, že by to měly být hlasy z protivného tábora, které rozhodnou, tedy že Klaus by byl zvolen hlasy ČSSD, či Švejnar hlasy někoho z ODS.
[LINK] Zapudit Rusko se může nevyplatit
Doporučuji k přečtení krátký rozhovor s Oskarem Krejčím, zveřejněný pod názvem Jestli se Rusko otočí východním směrem, bude to naše prohra, ne prohra Moskvy na serveru Publica.cz. Otázek ve Slovenčtině se nelekejte, odpovědi jsou česky.
Pohádka o hloupém Honzovi
Aneb kterak se to vždycky semele, že princ hloupému Honzovi princeznu odloudí, a Honza mu za to ještě pěkně poděkuje.
[LINK] Historické souvislosti atentátu na Benazír Bhuttovou
Shodou okolností jsem narazil na článek Smrt Benazír Bhuttové a patokratické impérium – varování pro každého z nás (překlad z anglického originálu), který se v širším kontextu zabývá historií oblasti Pákistánu a Afghánistátu a angažmá velmocí v této oblasti, a dává je do souvislosti s úspěšným atentátem na Benazír Bhuttovou. Jde o velmi zajímavé čtení, byť se nejedná o žádné zásadní objevy, ale spíše jen o další informace, dokreslující obraz světa, ve kterém žijeme, a který je podle všeho úplně jiný, než se nám předkládá k věření.
Kauza Čunek fraška pokračuje
Státní zástupce Salichov opět zastavil Čunkovo trestní stíhání a hned se začalo uvažovat o tom, že by se Čunek vrátil do vlády. V pomyslné soutěži nemravnosti současná Topolánkova vláda s přehledem vede. Jak dlouho ještě potrvá, než jury – tedy občané – tuto podivnou soutěž přeruší a vykáže zdivočelé soutěžící do šaten?
Tribun 