Tagged: HRKAPR

Jak se dělá inkognito


Jednou z věcí, která mě na počinu Saši Uhlové Hrdinové kapitalistické práce zaujala, je že na místech, kde pro své reportáže čerpala, pracovala utajeně. Ale jak utajeně? To ještě nikde nevysvětlila, nebo mě to alespoň minulo. Jak je možné nechat se někde zaměstnat utajeně, když se řádné zaměstnání neobejde bez takových náležitostí, jako je zápočtový list, placení zdravotního a sociálního pojištění, či podpis růžového formuláře pro berňák? Přitom státem dodanou falešnou identitu, jakou mávají policejní agenti či chránění svědci, k dispozici zcela jistě neměla. V zásadě mě tak napadají jen dvě možnosti: za prvé práce načerno, což je vzhledem k povaze dotyčných provozů docela dobře možné, ale bylo by to samo o sobě natolik nosné téma, že by bylo s podivem, že na něj zatím vůbec nepřišla řeč. Za druhé Uhlová netajila svoji identitu, ale jenom důvod, proč se nechává zaměstnat. Vzhledem k tomu, že mimo anarchistické kroužky a hloučky levicových intelektuálů její jméno ani tvář málokomu něco řeknou, mohlo by to docela dobře fungovat. Nejlépe kdyby to Uhlová sama vysvětlila, do té doby sázím na druhou možnost.

Reklamy

Saša nakládá


Minulý týden – a pokračuje to stále! – rozčeřila český rybník Saša Uhlová se svým projektem Hrdinové kapitalistické práce (aluze na pozapomenutého Hrdinu socialistické práce je tu zjevná). A je jasné, že takové téma já nemohu přejít mlčky, byť asi nic nového nedodám, protože už se vyjádřili skoro všichni. Mnozí (Fiala, Simkanič) velmi dobře, jiní (Kroupa), jak už to tak bývá, na facku.

Celý příspěvek