Na I. signální do II. pilíře


Jak jsem si posloucháním hovorů u vedlejších stolů a rozhovory se svými kolegy a známými (formálně to lidmi inteligentními a vzdělanými) ověřil, útok na nejnižší lidské pudy, jako jsou lakota, sobectví a závist, vládě při lákání lidí do II. důchodového pilíře vychází. Lidi o II. pilíři kolikrát nevědí ani to, že v něm není nic garantováno a že v něm mohou přijít i o nominální hodnotu svých „úspor“ (protože ve skutečnosti investic), natož pak to, že aby měli na rentu nárok, musí kromě důchodového věku splnit i podmínku 35 let trvání pojištění, ale ono je to kolikrát ani nezajímá, protože důležitější jsou pro ně ta „jejich“ 3% ze „státního“. Jejich postoj je asi takovýto: „Já vím, že 35 let je dlouhá doba, že se během ní může stát cokoliv a že o ty peníze nakonec můžu i přijít, ale to mě zase až tak nevadí, pro mě důležitější, aby ty peníze teď neměl stát.“

Šmejdi z druhého pilíře


Jak vládě a penzijním společnostem začíná téct do bot, reklamní kampaň na vstup do II. pilíře přitvrzuje. Nově se začal vedle sugestivní zkratky „3+2“ objevovat i ultimátní argument „Řekněte si státu o své peníze“ útočící na nejnižší pudy jako je hamižnost. Jenže jaké svoje peníze? Ty peníze a) nepatří státu a b) nepatří daňovému poplatníkovi, protože patří do I. pilíře dnešním důchodcům. Říct si státu o své peníze znamená říct si ně důchodcům. Jen si o ta 3% z sociálního parafiskálu, která nikdy nebyla vaše, podobně jako nejsou vaše např. splátky dluhu, řekněte, ať důchodci vědí, zač je toho loket, jen zatněte tipec těm příživníkům, kteří vybudovali všechno to, z čeho vy teď prosperujete. Tak co, máte je? Cítíte se zodpovědně a státotvorně? Máte radost, jak jste na to vyzráli? A není vám to blbé, obírat důchodce jak nějaký mlamoj na předváděcí akci? Hrnce nebo 3% nejsou zase až takový rozdíl, když mají společné zneužívání slabé vyjednávací pozice někoho, kdo má omezené možnosti, jak se bránit. Spořte si, investujte – ale za svoje, ne za peníze, které budou chybět těm, kteří už si vydělat nemohou.

 

Melounové štěstí od ČSOB


Banky jsou z neschopnosti zlákat dostatek hejlů do II. pilíře buď zcela zoufalé, nebo už rezignovaly, ale způsob, kterým to zkouší ČSOB, naznačuje, že v úspěch snad ani nedoufají a zkoušejí to jen z povinnosti. Totiž přišel ženě luxusní dopis s nabídkou „melounové penze“ (odkaz na lidové označení pro milión, který není třeba blíže vysvětlovat, protože každý ví, že ve II. pilíři se stane milionářem a kdo to neví, tomu to Viki Cabadaj vysvětlí) a celé řady bezkonkurenčních výhod, které s sebou nesou. To máte slevu 1000,- Kč na pojištění auta. Na rok. Zvýhodnění sazba 1,8% na spořicím účtu. Také na rok. Bonus 1000,- Kč po třech měsících. Jednorázově. Nebo sleva 1000,- ze vstupních poplatků za investice. Rovněž jednorázově. Koho tímhle chtějí dojmout? Vstup do II. pilíře je smlouva v zásadě na celý život, uzavírá se na patnáct dvacet třicet let a na částky v desítkách, či spíše stovkách tisíc korun. Nabízené „výhody“ jsou ve srovnání s tím zcela marginální a bezvýznamné. Stačí pohyb ceny fondu a pár procent a získaná tisícikoruna je pryč dvakrát i třikrát. Když nic jiného, tak tahle bezradnost, tahle neschopnost nabídnout něco opravdu atraktivního a racionálního, ukazuje, jaká hloupost II. pilíř je (o vládních lžích a manipulativní zaměňování spoření a investice ani nemluvě). Jestli se na tohle nechá někdo nachytat, tak si ten II. pilíř zaslouží. Za trest a výchovně.