Trapný konec ambiciózního politika

Řeč je o Jiřím Paroubkovi. Když před rokem nastupoval do úřadu předsedy vlády, imponoval mi svojí rázností, když nebál zakročit proti uřvané lůze vydávající orgie zpupnosti za kulturu (ano, myslím ChechTech). Dnes je jen trucovitým klučíkem, který se nechce vzdát své oblíbené hračky, a šíří kolem sebe odér trapnosti.

Ať se to komu líbí nebo ne, ČSSD získala v letošních volbách méně mandátů než konkurenční ODS a nahlíženo touto optikou tedy volby prohrála. I když mluvit v situaci, která nastala v parlamentu (100:100) o vítězství ODS je spíše výrazem přání než skutečnosti. Je to stejné, jako když dva maratónci doběhnout deset minut po sobě, ovšem oba po limitu, když už všichni dávno odešli. To však nic nemění na tom, že podle zažitých pravidel by měl předseda ODS Topolánek dostat šanci sestavit vládu a ČSSD by se měla stáhnout do opozice v souladu se heslem v nejlepším přestat."

Neděje se tak. ČSSD hlásá, že nemůže zradit své voliče a předhodit zemi v plen pravičácké sebrance. To je sice hezké a chvályhodné, ovšem zároveň nemožné. Ani spojení s KSČM (které by Paroubkovi zřejmě spousta lidí neodpustila) neznamená dostatečnou sílu k prolomení zablokované Poslanecké sněmovny.

A tak jsme ze strany předsedy Paroubka (myslím, že zbytek ČSSD je v tomto případě zcela v jeho vleku) svědky toho, jak se železnou pravidelností vyzývá Topolánka k předložení přijatelného návrhu. Topolánek poslušně nosí návrhy jeden za druhým, tu rozumné, tu hloupé, jak už to tak bývá. A Paroubek si pořád vede svou, že stále čeká na návrh komplexního řešení. Jaké řešení to má být neřekne; drží se vylučovací metody – odmítne vše, co Topolánek navrhne a dodá, že projekt Trojkoalice (ODS + KDU-ČSL + SZ) je pro ČSSD nepřijatelný. Jaká je tedy další možnost, na co čeká? Podle všeho sní o velké koalici, nebo o obdobě zlopověstné opoziční smlouvy. Tomu by nasvědčovala i jeho snaha angažovat do věci prezidenta – zřejmě očekává, že se Václav Klaus svojí autoritou prosadí v řadách ODS stejné uspořádání, které sám nastolil před osmi lety spolu s tehdejším předsedou ČSSD Milošem Zemanem.

Především se však Paroubek dle mého názoru snaží vyšachovat ze hry obě menší strany, KDU-ČSL a SZ. Lidovce proto, že se jim nedá věřit s výjimkou toho, že jako věrný psík přiběhnou, až zavětří vládní křeslo. Strana zelených je pak Paroubokovi trnem v oku jednak proto, že mu ubírá část voličů, jednak proto, že se díky své absenci ve vysoké politice nestihla kompromitovat. Obě hlavní strany, ODS a ČSSD, jsou pošpiněny skandály a zločiny, jež jim umožňují navzájem se vydírat a zároveň tvoří základ spojenectví, ve kterém je o to méně sympatií, oč více je v něm nutnosti. Mají totiž společného nepřítele, a tím je nezávislé vyšetřování, potažmo celá česká veřejnost. Lze předpokládat, že policejní aparát, který měly obě strany po dlouhou dobu k dispozici, je vybavil dostatečným informačním kapitálem na to, aby se mohly vzájemně držet v šachu.

Bohužel, jak čas plyne, mám stále intenzivnější pocit, že mne pan Paroubek vodí za nos a dělá ze mne hlupáka, a to nemám rád. Pravidla hry jsou jasná a Paroubek by je měl respektovat. Jestliže by vláda pravice byla České republice na škodu, neúcta k ústavě, pohrdání ústavními principy a lpění na moci, ze kterého čpí čistě sobecká motivace, škodí naší republice mnohem více.

Jiří Paroubku, bylo by slušné a vhodné odstoupit a dát prostor ODS, ať ukáže, co umí. Víte velice dobře, že vás ve sněmovně beztoho nebudou moci přehlížet a váš vliv se nijak dramaticky nezmenší. Zde není Kongo ani Turkmenistán, zde je Česká republika, jejíž občané jsou v chápání demokracie mnohem dál. Svým jednáním v posledních dnech působíte směšně a je-li směšný premiér, je směšná celá republika. Lid vám odpustí sporná rozhodnutí, ale nikdy vám neodpustí neúctu, kterou mu svým chováním dáváte najevo.

Reklamy

2 komentáře: „Trapný konec ambiciózního politika

  1. Tribune,nesouhlasím. Paroubek skutečně dělá to co by dělat měl. Na rozdíl od Topolánka. Podle mě má dva cíle. Jeden reálný a jeden z říše snů. Ten z říše snů je vláda ČSSD, třeba v nějaké koalici bez ODS. Byl by to pro Paroubka neuvěřitelný úspěch, ale zase tak nereálné to není.Reálný je menšinová vláda ODS za podpory či tolerance ČSSD. To umožní ČSSD silně ovlivňovat vládu, aniž v ní sedí. Trojkoliční vláda nese nebezpečí, že v případě „nepřijatelných“ zákonů (pro ČSSD) dojde k dohodě mezi trojkoalicí a jedním dvěma poslanci, nejspíše z KSČM. ČSSD dostalo obrovský mandát, byť stačí jen na opozici a Paroubek se jej snaží co nejlépe zůročit. Ono České republice nefunkčnost parlamentu zatím moc neškodí, vládu máme, takže se zase tak nic moc neděje a vše je v povolebním normálu. Oproti tomu pan Topolánek je schopen přijít jen s návrhem trojkoalice na sto a jeden způsob, což je, jak jsem uvedl výše, pro ČSSD ta nejhorší varianta. Popravdě, pokud se panu Topolánkovi nepodaří sestavit vládu a dovede to k předčasným volbám, ukáže se jeko ten nejneschopnější přeseda strany, který tu kdy o vládě jednal. Má k dispozici nejlepší volební výsledek v rámci novodobé demokratické historie. A pokud ho nedokáže zůročit …

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s