[FILM] Bathory

bathoryJméno uherské šlechtičny Elizabeth Báthory  (1560 – 1614) stále žije v legendě o krkavé Čachtické paní, šílené hraběnce, která se dle pověsti koupala v krvi panen, aby omladila své tělo i svého ducha. Tato její posedlost se údajně stala osudnou několika stům žen a dívek jí poddaných.

Na filmové plátno se její příběh pokusil v dlouho očekávaném a lopotně vznikajícím velkofilmu převést známý režisér Juraj Jakubisko. Nevydal se ovšem cestou šestákového krváku, ale pokusil se Bátoryčku (jak jí někdy nazývají Slováci) částečně rehabilitovat a vykreslit ji jako oběť spiknutí, které zosnoval její soused a rodinný přítel Thurzó, který se ji tak pokusil odstranit z veřejného života, zbavit ji práv a získat pro sebe její zboží, které údajně čítalo až 1/3 celých Uher. Protože však byla Báthory (z estetických důvodů v jejím případě upouštím od přechylování) vysoce urozenou šlechtičnou a mohla jednat s velkou autonomií, existovalo jen velmi málo zločinů, z nichž by mohla být obžalována, natožpak odsouzena.

Thurzó využil toho, že se Báthory s oblibou koupala v lázni, jíž byliny dodávaly krvavě rudou barvu, stejně jako několika podivných úmrtí poddaných, ke kterým v Čachticích a okolí došlo, a na základě těchto faktů vykonstruoval obvinění, na jehož základně byla Báthory skutečně zatčena a odsouzena, ovšem bez zákonem požadovaného svědectví šesti stejně urozených osob, pouze s pomocí svědectví několika sluhů, které však bylo vynuceno mučením. Přes veškeré své úsilí a přesto, že Báthory dožila v internaci na Čachtickém hradě, Thurzó neuspěl a majetku rodiny Báthory se nedostal.

Aby však nedošlo k mýlce, Báthory není žádná bezmocná oběť. Báthory je krutá a nemilosrdná vládkyně, tvrdá a sebevědomá, na svoji dobu velmi emancipovaná žena, která po dobu manželovy nepřítomnosti (což bývalo často, protože její manžel Ferenc Nádasdy trávil valnou část svého času v bojích s Turky) spravovala veškerý rodový majetek a po jeho smrti se odmítla podvolit Thurzóvu nátlaku, aby mu předala pozemky, které mu Nádasdy údajně slíbil, a pustila se s ním do křížku ve snaze uchránit rodový majetek nedotčený. Ovšem ve světě, ve kterém pravidla stranila mužům, nakonec podlehla, i když majetek uchránila, avšak pouze proto, že zemřela dříve, než se lidem kolem Thurzó podařilo přesvědčit, či spíše přinutit, jejího syna, aby se jí zřekl (čímž by se zároveň zřekl majetku).

Jakubisko tak celý příběh posunul z roviny mýtů do roviny realistické historické fikce, čímž mu sice dodal na věrohodnosti a uvěřitelnosti, zároveň jej však učinil méně přitažlivým pro senzacechtivé publikum, které se těšilo na příběh bestiálního šílenství, a místo toho je mu předložen obraz drsného života v drsné době. A v tomto směru je film velmi silný a velmi přesvědčivý, zejména ve vykreslování zdánlivě bezstarostného a zahálčivého života šlechty, který je však poznamenám neustálým bojem o moc a o majetek a nikdy nekončícími intrikami.

Velmi šťastnou ruku měli tvůrci při výběru představitelky hlavní role, britské herečky Anny Friel. Neokoukaná tvář, zvláštním způsobem krásná, ideálně korespondující s charakterem filmové Báthory, jejíž výkon patří bezesporu k vrcholům filmu.

Obecně lze říci, že zatímco herci odvedli svoji práci vesměs na výbornou, stejně jako kameraman či autor hudby, režisérovi jako kdyby se film vymkl z rukou. Možná si Jakubisko příliš velké sousto, možná se na výsledku podepsala relativně dlouhá doba realizace, během které jakoby autoři ztráceli pozornost a koncentraci. Výsledkem je film, který působí jako dva v jednom. Jeden je velmi silný, bravurně natočený a strhující, druhý pitvorný, trapný a víc než co jiného vyvolává dojem vaty, kterou někdo film vyfutroval", aby se dosáhlo kýžené stopáže.

Tím prvním podařeným je zejména příběh samotné Báthory, například scéna potratu, který jí způsobí její vlastní manžel, když je brutálně znásilní poté, co se namol opilý vrátí z jedné z řady bitev, či hraběnčin hříšný poměr k italskému malíři.

K tomu druhému filmu, který vyznění celého díla citelně sráží, patří zejména dvojice katolických mnichů (tehdejší Uhry jsou protestantské), kteří jsou agenty arcibiskupa a mají zjistit, co se v Čachticích vlastně děje, aby to mohl arcibiskup podle potřeby použít ve svůj prospěch. Bohužel, dvojice Polívka-Mádl, která je hraje, zjevně nebyla na výši svého úkolu. Polívka, který nedokázal překonat zažitou komediální dikci, a Mádl, který pomalu častěji vřeští než mluví, působí jako nevydařená parodie na Williama z Baskervillu a Adsa ze slavného Ecova Jména růže. Stejně jako William, převyšuje i Polívkův mnich Petr ve své vědecké a technické erudici všechny, se kterými se setkává. Konstruuje a požívá rozličná mechanická zařízení, jako jsou kolečkové brusle (v zimě vybavené pérem a lopatkami na způsob kolesa, s jejichž pomocí jezdí mniši po sněhu), jakási forma camery obsury, padák, či elektřina. Skutečnost, že jsou zmíněné mechanismy podle všeho inspirovány črtami Leoparda da Vinci nic nemění na tom, že pitvorná dvojice mnichů působí v rámci filmu zcela neorganicky a zbytečně devalvuje jinak celkem kvalitní dílo.

Nijak zvlášť přesvědčivé nejsou ani velké bitevní scény, ve který kompars působí až bezradně, a tak alespoň přechází po place a mává rukama.

V rámci filmu zcela organicky a přirozeně, v kontextu historické reality však zcela nemístně a překombinovaně působí přítomnost italského malíře Caravaggia. Právě on je tím italským malířem, do nějž se Báthory zamiluje. (A dojde to až tak daleko, že ve vídeňském chrámu sv. Štěpána souloží ve zpovědnici tak usilovně, že být to doopravdy, ani fortelná středověká práce by to nemohla přežít ve zdraví).

Rovněž by mne zajímalo, jak slovenské publikum ponese úvodní titulky, ve kterých je Slovensko označeno za Horní Uhry. Historicky je to sice správně, ale co na to politika? A to nemluvím o úvodní sekvenci, nastiňující realitu válek s Turky, která působí jako prvoplánová protimuslimská agitka.

Shrnutí? Báthory je velmi ambiciózní počin, který se realizačnímu týmu nepodařilo dotáhnout do ideální podoby. V žádném případě to však není laciný a líbivý (v každém toho slova smyslu) kýč, který by snažil divákům podbízet a co nejrychleji vydělat svým tvůrcům co nejvíce peněz. Kritiky a hodnocení, s nimiž jsem se zatím setkal, vyznívají pro Báthory spíše nepříznivě. Jsou však velmi nevyvážené – stejně jako je velmi nevyvážený film samotný. Půjde tedy nejspíše o to, s jakým očekáváním ten který recenzent na film jde (já sám jsem neměl žádné) a kterou z jeho početných tváří si zvolí za dominantní a bude podle ní pak hodnotit celý film. Já jsem si vybral tvář historického dramatu ženy, která se vymkla své době, a s ní jsem celkem spojený.

Závěrem musím ocenit i kuráž, se kterou se tvůrci do tak rozsáhlého projektu pustili. Možná jsem k nim proto shovívavější, nicméně měli by si mé pochvaly vážit, protože pro soudobé české filmy mám většinou jen slova pohrdání.

Přes veškeré slabiny a nedostatky bych každému Báthory doporučil. Z toho, co se dnes nabízí v kinech i v televizi patří jednoznačně k tomu lepšímu. Kdybych rozdával
h
vězdičky, jako že to nedělám, dal bych 8 z 10.

Reklamy

67 komentářů: „[FILM] Bathory

  1. Uznávám, že to byla moje chyba, když jsem z pohodlnosti použil „objektivně“,přestože jsem cítil, že to znamená něco jiného, než chci říct, a navzdory tomu, že jsem od počátku tušil, Geone, že kvůli tomu jednomu slovu vyletíte jak čertík ze škatulky a odvedete řeč poněkud jinam, než kde jsem jí chtěl mít já.Zkusím to tedy říct znova: tím, že rozdělíte prostor lidské existence na veřejný a soukromý, a něco z celosti bytí uzavřete do prostoru soukromého, dosáhnete toho, že se nikdo třetí, ač se pohybuje v prostoru veřejném, nemůže setkat s tím, co se odehrává v prostoru soukromém mezi mužem a ženou. Co to znamená? Že to, co bylo uzavřeno do prostoru soukromého, nemůže být zváženo, zhodnoceno a posouzeno, nemůže se to stát předmětem morálky (o které jste sám tvrdil a v tom s vámi souhlasím že se může konstituovat pouze ve veřejném prostoru při setkání se lidí, protože nic jako soukromá morálka neexistuje).Pak už je velmi snadné prohlásit, že případy mužských agresí proti jejich ženám a dětem jsou zapříčiněny právě a jen chováním jejich žen[30], protože jste právě vytvořil situaci, ve které není možno vykázat opak. A nejenom opak, ale vlastně jakýkoliv rozpor.Geone, sám jste o sobě nedávno prohlásil, že jste svým vzděláním konstruktor etik. Je mi líto, Geone, ale mám velmi intenzivní pocit, že v tomto případě jste zkonstruoval etiku sobě na míru tak, aby vám umožňovala omlouvat a obhajovat zjevnou agresivitu mužů tím, že se jedná o reakci na skrytou agresivitu žen tedy udělal jste přesně to, co dělá každý agresor, když si zajišťuje legitimitu pro svoji agresi (jak jsme toho aktuálně svědky v politice): umně jste prohodil jste role a z agresora jste učinil oběť.Nepopírám, že leckterá ženská je pěkné kvítko a že by si nezasloužila občas přetáhnout potěhem. Ale pokud se muž uchýlí k hrubému násilí (které se mi bytostně protiví a považuji jej za nejzoufalejší projev slabosti), je to vždy on, kdo se tak rozhodl, a když už se neumí ovládat, měl by být schopen za své jednání nést odpovědnost, a ne se trapně vymlouvat na to, že k tomu byl donucen, a že se jen bránil. Navíc útoku, o jehož existenci ví jen on sám a nikdo další nemůže přiměřenost jeho obrany posoudit. Nic z toho co jsem napsal však neznamená, že bych byl feminista (či dokonce feministka, to už vůbec ne). Feministické hnutí ovšem považuji za prospěšné v tom, že poukazuje na vleklé a hluboce zadřené problémy a konflikty, jejichž existenci jsme cíleně vytěsňovali, v žádném případě však feministický diskurs nesdílím a feministické cíle nesleduji. Na druhou stranu, nemám zapotřebí s feministkami bojovat, protože je považuji spíše za kuriozitu (alespoň v jejich extrémní poloze), než za ohrožení.Já totiž vůbec nepovažuji ženy za ohrožení, a proto také nepotřebuji složitě zdůvodňovat, proč není nic špatného na tom, když biji svoji ženu.

  2. Do háje:„… není bytostí, které by Vás a vás milovali více …“… před tím jsem to opravil … ech :) … pardon.

  3. Až tak učiníte, Jessie[48], dejte sem prosím odkaz. Třeba by to někoho zajímalo, třeba by chtěl někdo pokračovat v započatém hovoru/hádce.

  4. Tak tedy do toho, Tribune …[51]1/ … pseudo-„pojem“: „objektivita“ resp. „objektivní“, je ta největší obludnost, kterou kulturní novověk/moderna vymyslela – tato zrůdnost byla již nesčíslněkrát podrobena naprosté kritice a to ve všech myslitelných ohledech přes rozměr ontologický, gnoseologicko-epistemiologický k rozměrům sociálním, morálním a existenciálním … a z této kritiky byly rovněž již x-krát učiněna příslušná varování a doporučení …… A STÁLE NIC(!) … stále tuto obludnost jakoby-„náhodou“ užíváme a reprodukujeme. Proč? No jednoduše proto, že je to SKVĚLÝ(!) řečově-sociální manipulant, a tedy skvělý mocenský nástroj … a tedy i téměř dokonalý nástroj agresí a jejich legitimizací, spíše pseudo-„legitimizací“ – a to na dřen toho fenoménu, kterému nejenom Václav Bělohradský říká: „banální zlo“ v kontextu čeho funguje to, čemu se říká: „nevinná moc“.Jistě, Tribune = naprosto JISTĚ(!) … vyletím jako čertík ze škatulky(!!!), když mi přes toto všechno a i přesto, co sám neustále opakuji … a to i Vám … začne v řeči se mnou používat stejně, jako když na mě začne užívat korelativní manipulativní nesmysl tak, jak takto učinil výše Ahura [41] :“… když vaše argumenty jsou vaše subjektivní názory …“… líbí se Vám tahle řečová klec? … tahle implicitní a vlastně apriorní absurdizace řeči i předmětu? … a to vše jenom proto, abyste mohli „obhajovat“ další nesmysly jako je třeba „pronásledování žen“? Dobře – ale beze mě. :/2/“Zkusím to tedy říct znova: tím, že rozdělíte prostor lidské existence na veřejný a soukromý, a něco z celosti bytí „uzavřete“ do prostoru soukromého, dosáhnete toho, že se nikdo třetí, ač se pohybuje v prostoru veřejném, nemůže setkat s tím, co se odehrává v prostoru soukromém mezi mužem a ženou. Co to znamená? Že to, co bylo uzavřeno do prostoru soukromého, nemůže být zváženo, zhodnoceno a posouzeno, nemůže se to stát předmětem morálky (o které jste sám tvrdil – a v tom s vámi souhlasím – že se může konstituovat pouze ve veřejném prostoru při setkání se lidí, protože nic jako soukromá morálka neexistuje).“NIC NEROZDĚLUJI(!), Tribune – diference „vnitřní/vnější“ a „soukromé/veřejné“ jsou FENOMÉNY(!), se kterými se nejenom můžete předmětně dennodenně setkat, nýbrž „v“ těchto fenoménech doslova ŽIJETE(!) – jde totiž o základní rozhraní naší/Vaší existenciality … jde o existenciály … jež jsou zanořeny do antropogeneze, pokud odhlédněme od toho, že jsou konstitutivní součástí existence i všech ostatních bytostí, se kterými se setkáváme …… milý Tribune: … „za“ hranicí lidsky vnitřního, jež leží na rozhranní „veřejné/soukromé“ – a tedy ve Vašem soukromí „leží“ nejenom „něco z celosti“ Vašeho bytí, nýbrž doslova „CELÝ“(!) zdroj Vaší existence v její konkrétnosti – „zde“ je „Urquelle“ Vaší existence …… a máte zcela JISTOU(!) pravdu, že NIKDO „TŘETÍ“ … „zde“ … NEMÁ CO DĚLAT(!), a to nikdy … nijak … za jakýchkoliv okolností a za jakýmikoliv účely. Cokoliv z veřejného v soukromí NEMÁ PLATNOST(!) a nemá zde cokoliv k činění, pokud se sám, koho toto soukromí je, sám nerozhodne …… pro toho, koho dobrovolně vpouštíme do svého soukromí, máme dokonce zcela tradiční označení, říkáme mu: … „PŘÍTEL“(!) = přítel je tím, kdo může do našeho soukromí vstoupit a získat zde jistou „platnost“. I „přítel“ je existenciál a patří ke struktuře lidské existence právě tak, že je to on, kdo tvoří „most“, „prostorové překlenutí“ průrev mezi soukromími, jakožto „atomy“ přirozeného lidského společenství, i když ještě hlouběji má tuto existenciální „funkci“ i sourozenectví, pokud odhlédneme od samotné geneze jednotlivého soukromí, jež patří jak do temporální „extenze“ lidské existenciality, tak do její „prostorové strukturace“.Takže zcela jistě ano, jak říkáte: „Že to, co bylo uzavřeno do prostoru soukromého, nemůže být zváženo, zhodnoceno a posouzeno, nemůže se to stát předmětem morálky …“… ovšem nikoli tak že ŽÁDNÉ(!) morálky, nýbrž VEŘEJNÉ(!!!) morálky. Každé soukromí totiž má a vytváří si svou „nukleární“ morálku, protože právě a jen toto soukromí je skutečnou individualitou lidského společenství. „Individualitou“ nejsme Vy nebo já, Tribune – skutečnou individualitou je jenom a jen naše soukromí ve své vnitřní existenciální struktuře … a jedině tato a jen tato individualita je zdrojem JAKÉKOLIV morálky, a to i té veřejné … tedy té, která je platnou ve veřejném …… jakékoliv „posuzování“ čehokoliv v jakékoliv soukromí kohokoliv dle jakékoliv veřejně platné morálky je naprostá protismyslná, absurdní, proti-přirozená, protože cosi takového zcela PŘEVRACÍ konstitutivní vektor jakékoliv morálky.Existuje soukromá morálka ale jen a jen jakožto morálka soukromí a nikoliv jakožto morálka nějakého karteziánského „individua-vědomí“ – a právě a jen tato morálka, respektive v plurálu: … morálky, je zdrojem morálky veřejné, jakožto produktu právě a jen jejich SHODY(!) A samotná morálka soukromá? Ta je, Tribune, konstituentem a vyslovením elementární lidské identifikace a identity v zásadě na „sub-druhové“ úrovni, na „sub-atomární“ úrovní „syntézy“ této identity … a tedy identity ženy a muže v genezi a reprodukci soukromí. Odtud:3/“Pak už je velmi snadné prohlásit, že ‚případy mužských agresí proti jejich ženám a dětem jsou zapříčiněny právě a jen chováním jejich žen‘ [30], protože jste právě vytvořil situaci, ve které není možno vykázat opak. A nejenom opak, ale vlastně jakýkoliv rozpor.“Drahý Tribune (!) … nejsem to já, kdo se ZVĚNČÍ(!), a tedy Z VEŘEJNÉHO(!), naváží do našich soukromí(!!!) … nýbrž „feministická“ ideologie a „moralistická“ a dokonce již i „legislativní“ mašinerie. Jsou to právě „feministiky“ a jejich „instituce“, jejich „think-tanky“ a lobistické instituce, které naše soukromí atakuje a rozkládá …… „historický“ postup byl snadný: … nejdříve se toto ideologie etablovaly ve veřejném prostoru a zokupovaly téměř celé vrstvy našeho veřejného kulturního mluvení právě v oblasti mezipohlavních „vztahů“, rodiny a soukromí … a to tak, jak se NIKDY(!) nemělo stát, protože toto vše bylo takto HRUBĚ objektivováno a tedy kognitivně zvěcněno, a pak se, takto z venčí, do téhož začaly MOCENSKY(!) navážet … a činit naše soukromí skutečnou VĚCÍ(!) se kterou se ÚSPĚŠNĚ(!) pokoušejí manipulovat a doslova konstruktivně reglementovat = jde o čirou destruktivní perverzi …… pokud tomu tak je, jakože je, pak bychom se měli BRÁNIT(!), a to bohužel tak, jak nám bylo za poslední polovičku století VNUCENO(!) – a to VŠEM(!) bez ohledu na pohlaví(!!!)Oh ano, jistě: … „feminismus“ není to jediné, co se naváží z vnějšku veřejného „prostoru“ do našeho soukromí. Jak by ne: … tou hlavní silou, která tento destruktivní zvěcňující útok vede je post-industriální kapitalismus, který si právě z našeho soukromí snaží udělat další vrstvu zdrojů své reprodukce. „Feminismus“ a post-industriální kapitalismus tak „pracují“ synergicky – a to je také jeden z důvodů, proč má tato obludná ideologie takovou podporu a proč je jí tak „dopřáváno sluchu“.Milý Tribune: … hrozí nám akutní rozpad ELEMENTÁRNÍ lidské existenciality na té nejbazálnější „úrovni“. Co by mohlo být „potom“, nutně přesahuje jakékoliv naše „fantazie“.

  5. 4/ – pokračováníčko…“Geone, sám jste o sobě nedávno prohlásil, že jste ‚svým vzděláním konstruktor etik‘. Je mi líto, Geone, ale mám velmi intenzivní pocit, že v tomto případě jste zkonstruoval etiku sobě na míru tak, aby vám umožňovala omlouvat a obhajovat zjevnou agresivitu mužů tím, že se jedná o reakci na skrytou agresivitu žen – tedy udělal jste přesně to, co dělá každý agresor, když si zajišťuje legitimitu pro svoji agresi (jak jsme toho aktuálně svědky v politice): umně jste prohodil jste role a z agresora jste učinil oběť.“Hmmm … tak to je mi také lito, Tribune. Opravdu nemám rád, stejně jako každý, když má mínění někdo takto hrubě překrucuje, jak činíte právě teď Vy. A je mi docela jasné, proč takto činíte – je za to zodpovědno Vaše úporné náboženství „Sociální spravedlnosti“, „Svobody“ a všech dalších souvisejících ideologických konstrukcí …… milý Tribune: … jste tak hloupý, nebo slepý? – „feminismus“ a to ten „druhé vlny“ se na tento osvícensko-„socialistický“ náboženský komplex doslova „PŘILEPIL“ a to docela ANORGANICKY a nesmyslně … a již přes padesát let parazituje na jeho krizi, a tedy jak na krizi osvícenství tak na krizi „socialismu“ … a jak jsem výše již napsal: … zcela aktivně rozjládá naše seokromí a dává ho v plen především civilizačním mechanismům, a to právě a předdevším v rámci toho, čemu se stále absurdněji říká „emancipace“ či „rovnoprávnost žen“. Cely tento děj se dnes dostal již tak daleko, že nejenom postavil a staví proti sobě ženy a muže, a to právě uvnitř jejich soukromí, nýbrž takto staví proti sobě i rodiče a děti = již i děti jsou ZCELA „externalizovány“ a činěny předmětem, a tedy věcí, „veřejného“, a to tak, že je jim podsouvána „subjektivita“.Ano Tribune: … muži se stále častěji a často zoufale BRÁNÍ(!) a to „feministické“ agresi, která jim doslova krade ženy, štve je proti nim, štve proti nim jejich děti. A věřte tomu, že se bránit budou … a čím drastičtější agresi budou podrobováni, tím drastičtější bude jejich obrana. Jistě: … nakonec z nich téměř vždy uděláme „násilníky“, kteří skončí v kriminále … v lepším případě oškubané bezdomovce s trvalým psychickým a existenciálním poškozením.Je mi líto, Tribune – „zde“ asi potřebujete dávku „životních zkušeností“, abyste na tyhle „řeči“ přestal polykat i navijákem. Víte o zničených životech mužů se žádné „statistiky“ nevedou … takže to není „objektivní“, a tedy dle Vám „zjevné“ … ale pokud nepohrdnente „osobním svědectvím“, tak Vám mohu, pokud budete chtít, mohu „podat zprávu“. Jenom za svůj středně dlouhý život jsem jenom ve svém nejbližším okolí setkal nejméně s deseti takovými agresivními destrukcemi soukromí a rodin, ve kterých se právě a jen muži ocitli doslova „na pokraji života“, a to včetně mé vlastni maličkosti. A to „nepočítám“ ty mučené muže, kteří se nebrání a jenom trpí – to jsou dnes milý Tribune … TÉMĚŘ VŠICHNI(!!!) Věřte tomu, že potkat dnes normální ženskou, a tedy takovou, která se nezmítá na pokraji sociopatie, a tudíž byste se mohl odvážit přijmout ji jako svou životní partnerku, je docela dřina5/“Nepopírám, že leckterá ženská je ‚pěkné kvítko‘ a že by si nezasloužila občas přetáhnout potěhem. Ale pokud se muž uchýlí k hrubému násilí (které se mi bytostně protiví a považuji jej za nejzoufalejší projev slabosti), je to vždy on, kdo se tak rozhodl, a když už se neumí ovládat, měl by být schopen za své jednání nést odpovědnost, a ne se trapně vymlouvat na to, že k tomu byl donucen, a že se jen bránil. Navíc útoku, o jehož existenci ví jen on sám a nikdo další nemůže přiměřenost jeho obrany posoudit.“Jistě, typická indoktrinace, milý Tribune. V životě jsem se žádné ženy jakkoliv byť jen náznakem agresivně nedotkl … a přesto mi bylo vyhrožováno vězením za znásilnění a zneužívání. A když za mnou již poměrně dávno přišel dobrý známý s tím, že se mu doma „děje“ to samé, tak jsem pro něj měl jedinou radu:“Seber kartáček na zuby – a vypadni!“… a tak sebral kartáček na zuby a vypadl – a nechal tam VŠE(!) ze svého předešlého patnáctiletého života … včetně všeho svého majetku a elementárního životního zázemí, stejně jako já dříve před tím. Víte Tribune, když je „proti“ Vám ochotna „svědčit“ žena, dcera i tchýně najednou, tak těžko můžete něco dělat = nemůžete dělat NAPROSTO NIC(!) … maximálně je všechny tři zabít, a pak se oběsit na šňůře od žehličky. Proč to dělají, Tribune? Snadné: … stačí, když odmítnete dělat, co Vám diktují. :(6/“Nic z toho co jsem napsal však neznamená, že bych byl feminista (či dokonce feministka, to už vůbec ne). Feministické hnutí ovšem považuji za prospěšné v tom, že poukazuje na vleklé a hluboce zadřené problémy a konflikty, jejichž existenci jsme cíleně vytěsňovali, v žádném případě však feministický diskurs nesdílím a feministické cíle nesleduji. Na druhou stranu, nemám zapotřebí s feministkami bojovat, protože je považuji spíše za kuriozitu (alespoň v jejich extrémní poloze), než za ohrožení.“Hmmmmm … no jo, až se Vám ta „kuriozita“ zakousne do zadku, tak asi budete „koukat“. „Feministické hnutí“ je z dřeně kosti nebezpečné a destruktivní … a není to jenom nějaké „teoretické kecání“ … toto „hnutí“ má již velmi „bohatou praxi“ a „praktické výsledky“ – a to v zásadě „v řezu“ naším životem. Hmmmm … je „zvláštní“, že se z rovna v této záležitosti řídíte oním slavným: „Nehas, co Tě … zatím … nepálí!“ Gut … trochu inkonzistentní, ale proč ne.7/“Já totiž vůbec nepovažuji ženy za ohrožení, a proto také nepotřebuji složitě zdůvodňovat, proč není nic špatného na tom, když biji svoji ženu.“A kdo tady považuje ženy za ohrožení? Já snad? Co mi to podsunujete, Tribune? Já zde, pokud jste si všiml, mluvím o „feminismu“, který již drahný čas indoktrinuje naše ženy, a tak manipuluje nejenom s nimi, nýbrž i s námi, a to velmi hrubým způsobem. A rovněž netuším, proč zde mluvíte o tom, že by zde někdo zdůvodňoval jakékoliv „bití své ženy“, a v kterémžto „tónu“, a to podsouvavém a prolhaném, se „nese“ celý tento Váš poslední příspěvek – zdá se, bohužel, že asi i Vy máte „poruchy čtení. :(***… takže „díky“, Tribune … „pěstujte“ si dál tu svou podivně posmrtnou „levicovost“, do které „feminismus“ velkým dílem jakoby-„patří“, když se do ní předešle nesmyslně vnutil – „bojujte“ dál za „sociální spravedlnost“, a tedy i „rovnoprávnost žen“, protože to je dnes a stále „levicový highlight“ … ale fakt beze mě, já se budu jenom „koukat“, a možná ani to ne, protože ani masochista ani nějaký misantrop. Je mi líto. :(

  6. Přidám malou otázečku pro Tribuna..Jak si vysvěttujete fakt, že DRTIVÁ většina bezdomovců jsou muži? …

  7. 57. Protoze je to jejich volba?V dneni dobe jsou podleme muzi uplne samostatni. Dokazi uplne vse. Vydelat penize, navarit si, uklidit si, zasoulozit si jak chteji a s kym chteji, pobavit se, realizovat se. Nepotrebuji mit doma nastehovanou zenu aby prezili.Kdysi bez zeny muz zhynul. Byl nemozny. A zena? Bez muze nemela jmeno, kdekdo si do ni kopl. Museli se drzet jeden druheho.Mozna tezce chapu slozite filosoficke rozpravy, ale fakt se snazim. Vycitila jsem, ze Geon naznacuje za upaleni carodejnic si muzou zeny samy. Ze kdyby mely ochrance a drzely se v soukromi, tak by se jim to nestalo. Ale mozna jsem to pochopila spatne.Dnes zeny nepotrebuji ochrance a proto muzou existovat samostatne. A zit s muzem ktery jim vyhovuje. Kdyz jim nevyhovuje tak se ho zbavi. Neni to od nich hezke a vubec to neschvaluji :o) Jenze tak to je. Mam tri syny a nijak jim nezavidim. Povazuji se za antifeministku. Nesouhlasim s tim, ze se v nekterych pripadech jsou zeny zakonem zvyhodnovane vuci muzum. Zeny maji vyhod dost. JIz tim co jsou a co umi.Je treba si ale uvedomit ze vyhody zen (divek) s vekem postupne mizi. Vytraci se. Ze kdyz se dohodnou a podpori (neokradaji se a neobelhavaji navzajem), tak z toho profituji ve vyssim veku oba. Starnouci manzele jsou schopni vytvorit velice stastny a harmonicky svazek.

  8. Jeste bych dala priklad o labutich. Labute jsou pry velice verne. Labut sveho partnera neopousti. Alepokud o nej prijde tak si hleda noveho.A tak v jedne televizni reportazi zila labut a labutakem verne asi 12 let. Labutak verne chranil hnizdo a labut sedela na vajickach. Obcas se vystridali a to se labutacka najedla a pritom branila labutaka.Najednou se objevila cizi labutacka a dorazela na labutaka. Jakoze ohrozuje jeho hnizdo a tak. A byla drzejsi a drzejsi az ji labutak pronasledoval na jeji rybnicek. A tam ona na nej vyvalila ta kukadla a vsechno ostatni a on se s ni paril.A tak mel najednou dve rodiny. Prvni hlavni a druhou vedlejsi. A lital jak o dusu z jedneho rybniku na druhy a zase zpet. A zase tam a zase zpet. Az ve stavu absolutniho vycerpani zustal lezet na dalnici odkud ho odnesla policie a ozivili zachranari. Labutak se pak vratil ke sve prvni labuti a k druhe se jiz nevratil. A druha zustala opustena. A zatimco labutak prvni hnizdo peclive hlidal, o druhe se starala samice sama. Musela se taky najist, musela pronasledovat vetrelce. A dravci vycitii sanci. Najednou zacali krouzit kolem hnizda. Vedeli ze je sama. Ze nema sanci. A tak prisla o vsechny mlade. Neprezilo ani jedno.A u hlavniho vztahu prezily vsechny. Stejne jako predchazejicich 12 let. Labut z prvniho rybniku zustala i dale se svym labutakem. A on s ni. A pouceni? Snad: Kdyz je zene s muzem dobre tak s nim zustane. I kdyz oba zastanou role vnejsi i vnitrni. Muz umi hospodarit a zena chranit. A pak si to zase prohodi. Ale pomahaji si vzajemne. Podporuji se vzajemne. Je jim spolu lepe nez samotnym. A tak zustanou spolu naporad.

  9. GeoNe,jak do Vaší logiky ženské agrese a mužů-obětí zapadají kastrace žen u některých afrických národů?A ještě: Jak můžete ze své životní zkušenosti a příběhů několika (nejméně deseti, jak uvádíte) svých známých takhle zobecňovat? Máte za to, že to je dostatečně reprezentativní vzorek? Máte k dispozici výsledky nějakých dobře podložených studií, které by potvrzovaly Vaše závěry?Tresen [33] chápu jako ironii, ale třeba nám to vysvětlí sama.

  10. Tak vy si myslíte, Geone,že já neumím číst. Dost možná. Ale stejně dobře je možné, že vy neumíte psát. Takhle se můžeme dohadovat až do alelujá, a co z toho? Nic, nikam to nevede. Komunikujeme spolu prostřednictvím slov, vtělených to textu. Je zcela přirozené, že v takovém případě ten, který naslouchá, často rozumí něco zcela jiného, než ten, který hovoří. Tak to pokud vím funguje a nemá smysl pátrat po tom, která strana je na vině. Tedy s výjimkou úmyslu, ale ten v případě našeho sporu nepředpokládám.Také nevím, proč mluvíte o nějaké mé posmrtné levicovosti a boji za sociální spravedlnost za tu jsem již dlouho nebojoval, a zcela jistě ne v této diskusi. Takže fakt nevím, proč mi to podsouváte. Zrovna vy. Přesto si troufám tvrdit, že jsem pochopil, co mi (tedy nám, nejsem zde sám) sdělujete. Pochopil, ale nesouhlasím. Vy jste ten poslední, Geone, od koho bych se nadál toho, že bude ztotožňovat pochopení s přitakáním. Konečně, pokud si dobře vzpomínám, byl jste vy, kdo si stěžoval na absenci konfliktu tak tady ho máte.Geone, nijak mne nepřekvapuje ani nepohoršuje, že jsou vaše postoje determinovány vaší osobní zkušeností vždyť cokoliv jiného by bylo nepřirozené. Ale prosím vás, respektujte i vy moji osobní zkušenost. Má zkušenost je zkrátka jiná než vaše a já nemám důvod sdílet vaše ostře vyhraněné postoje, jakkoliv respektuji, že k tomu máte asi důvod. Nebudu se stylizovat do někoho, kdo nejsem, jenom proto, abych se vyhnul konfliktu, o kterém jsem beztak věděl, že jednou přijít musí.Přesto přese všechno víceméně souhlasím s tím, co jste napsal v [43]. Je to dobré vysvětlení, které dává smysl. Jenom nějak nevidím, jak to vede k tomu ostatnímu, co zde tvrdíte. I pokud připustím, že čarodějnice nebyly nevinné a bezmocné oběti (to už spíše kolaterální škody), stále ještě mi z toho nevyplývá nevyhnutelnost a potřebnost konfliktu mezi muži a žena a striktní vykazování žen do soukromého prostoru, zatímco ten veřejný patří je vyhrazen výhradně mužům.

  11. Blue,na tu vaši otázku [57] mám jedinou odpověď: nevím. Nevím, protože jsem se o to nikdy nezajímal. I když teď, když to tom mluvíte, tak si uvědomuji, že máte asi pravdu, že muži skutečně převažují. Možné vysvětlení může být i to, že muži prostě častěji sbalí kartáček na zuby a prásknou za sebou dveřmi. Může to být i v tom, že z důvodu své vnějškové agresivity prostě hůře mohou existovat v rámci nějakého společenství, a tak odcházejí do emigrace bezdomovectví. A ovšem může to být i v tom, co naznačujete vy. Ale to přeci ještě neznamená, že muži jsou štvanci na útěku před ženami, bezmocní a vykořisťovaní.Dost možná má Geon pravdu ve své kritice feminismus, jenže to co zde prezentuje mi přijde jako feminismus naruby.

  12. Radko,asi jste měla na mysli něco trochu jiného, ale to, co jste napsala [58], mi připomnělo, že je velkým výdobytkem žen možnost odejít od muže, aniž by tím ztratily svá práva, své sociální postavení, či dokonce své lidství.

  13. [54] Děkuji, Tribune, dala jsem to k sobě na „Nástěnku“, ale není vlastně důvod, proč to nenapsat i sem, jedná se o věcné poznámky k [43] a [44]:1. kom.č.43: podmanit si ŽENSKOU(!) iracionální náboženskou víru ve střetu s relikty pohanství bylo obzvláště obtížné no jasně, to je ono! Šlo o ženy, o ženskost, ženské pojetí světa, to vadilo současné moci vládnoucích mužů a muselo být zničeno. (děkuji, GeoNe, za ten argument) 2. kom.č. 43: kupříkladu porodnická pomoc babky kořenářky a porodní báby dokázaly pomoci účinněji, než celá ta banda středověkých šarlatánů (lékařů), jejichž léčba byla často takovými útoky na lidský organizmus, že ji i tehdejší otrlá populace stěží přežila. Tak co s nimi, babami, zpochybňujícími tu takzvanou vědu a ohrožujícími výnosnou živnost? Upálit. (děkuji, GeoNe, za druhý argument)3. kom.č.44: sáhodlouze a barvitě popisujete ženy, které jsou zdegenerované požadavky mužského světa. Skutečné ženy, žijící v souladu se svou přirozeností, takové nejsou. Tak vidíte, jen jsem si tipla, že o skutečné síle žen nic nevíte, a náhodou jsem se strefila. To, co jste popsal, není přece žádná ženská síla, to jste úplně vedle, GeoNe.

Na komentář není právní nárok

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s