Reakce USA na konflikt mezi Gruzií a Ruskem v celé nahotě ukázala, že všechna ta silná slova o svobodě", demokracii a právu na sebeurčení" jsou ve skutečnosti jen plané řeči, které se používají zcela účelově k zastření pravého stavu věcí, aniž by měly jakýkoliv skutečný a pevný význam.
Způsob, kterým se gruzínský prezident Saakašvili vypořádal nedávno s opozicí, si v ničem nezadá s tím, který použili Číňané na náměstí Tien An Men. Přesto Spojené státy důsledně označují Gruzii za demokratickou zemi, čímž dávají najevo, že bychom měli bez zbytečných otázek stát na její straně (což také naše vláda s výjimkou prezidenta Klause poslušně udělala), zatímco Číně je legitimizační značka demokratická" důsledně upírána.
Ryzím příkladem pokrytectví je volání po respektování územní integrity Gruzie" z úst řady vysoce postavených amerických politiků jen několik měsíců poté, kdy USA rozhodně odmítly respektovat územní integritu Srbska. Jaký je rozdíl mezi Jižní Osetií a Kosovem, tedy kromě toho, že Kosovo se chtělo odtrhnout od spojence Ruska a přidat se na stranu USA, zatímco Jižní Osetie se chce odtrhnout od spojence USA a přidat se na stranu Ruska?
Svoboda? Demokracie? Právo na sebeurčení? Slova, které již dávno nic neznamenají. USA a jejich nohsledi je vyprázdnili tak dokonale, že jsou k ničemu. Jenže pokud slova nemají pevný význam, není možné se domluvit. Je to učiněné babylónské zmatení jazyků. Dnes se ovšem nejedná o mýtický boží trest za lidskou pýchu, ale o zcela účelové nástroj technologie moci – kde není možná domluva, tam není možný čin! Jak se může vytvořit opozice, když je její schopnost domluvit se již v zárodku podvázána zotročením slov a když slova, která by nejlépe vyjádřila její cíle, okupuje ten, proti komu se chce vymezit? Jaký program by mohla opozice lidem nabídnout? Demokracii? Těžko, vždyť právě praxe demokracie" je tím, s čím by opozice chtěla skoncovat a co by chtěla nahradit demokracií bez uvozovek. Ale jak je od sebe rozeznat, jak poznat, která je která? Jak rozlišit pravdu a lež, když se obě nazývají stejně?
Řeči se mluví a voda teče. A i když se říká, že pero je mocnější meče, pravda je taková, že slova, která slýcháme nejčastěji a která nejvíce slouží k formování našeho společenského povědomí, již dávno nic neznamenají. Je na čase rozpomenout se na novozákonní po ovoci poznáte je" a dělat své úsudky na základně činů a jejich důsledků, nikoliv podle toho, co o sobě prohlašují ti, kteří ty činy konají, protože stejně jako každá liška chválí svůj ocas, tak i každý zločinec označuje sám sebe za ochránce míru a spravedlnosti. Když nám slova nemohou pomoci v orientaci, není jiná možnost, než nechat je být, ať plynou jako ta voda.
Je třeba nejprve vyčistit ten Augiášův chlév newspeaku a vrátit slovům jejich význam. To je prvořadý úkol evropské inteligence. Bez toho, že postavíme své hovory na pevné základy jasných významů bez zmatků a dvojakostí, nebudeme schopni se nikdy na ničem domluvit. Jenže pokud se nedomluvíme, nebudeme schopni cokoliv změnit, nebudeme schopni čelit těm, kteří se domluvit umějí, a kteří nám ukradli naše slova, aby je vyprázdnili a naplnili jejich pravým opakem.
Není to snadné, ale je to možné, protože nikdo jiný než my sami si rozhodujeme o tom, zda přistoupíme na hru propagandy se slovy a budeme význam slov účelově měnit podle toho, v jakém vztahu je předmět hovoru k USA, či k dogmatu neoliberálního kapitalismu, nebo zda budeme trvat na jasných a ostrých významech slov.
Pokud nebudeme schopni osvobodit zotročená slova, či za ně najít náhradou jiná a ještě neposkvrněná, stále ještě můžeme mlčet. Možná je totiž lepší mlčet, než abychom tím, že použijeme znásilněná a vyprázdněná slova, přitakali tomu, s čím ve skutečnosti nesouhlasíme.
Tribun 
Tribune, rád bych si to jenom vyjasnil. Jste tedy na straně Ruska (teď nemyslím ve smyslu „pobijte Gruzínce a připojte Osetii“) proto, že to považujete za legitimní kvůli Kosovu?Je to totiž zajímavý problém. Protože i já cítím jistou… nechci říkat satisfakci… snad škodolibou radost, ne to taky ne… nevím jak to pojmenovat. Protože jsem byl proti nezávislosti Kosova, mám naprosto čisté svědomí, se kterým teď mohu být i proti odtržení Osetie a Abcházie. Přijde mi poněkud zvrácené se teď vysmívat Američanům do očí se slovy „to máte zato“ a podporovat ruské tažení jen proto, že to USA ukáže, co způsobily. Ale na druhou stranu… já se tedy Rusku jen „nedivím“, ale nepodporuji ho. Jestli jsem to řekl správně…
Tady snad nejde o barvy klubový šályale jestli a) existuje právo národa na samostatnost a b) existuje právo velmoci na mocenskej zásah, ať už jsou to nemytý rusové nebo umytý rusové. Já si myslim že a) v zásadě ano (aneb proč by měli mít kosovci a oseti menší práva, než kterým se dostalo čechům před sto lety, včetně toho že si odtrhli kus Uher) ale za b) bych byl hodně opatrnej, i když se bez toho nedá bod a) leckdy realizovat. Zajímavý to bude, až půjde o kurdy.
myslím, že není nutno„podporovat ruské tažení“ – stačí pouze měřit stejným metrem. Určitě ruská armáda není v akci lepší než její předkové v r. 1968 a když se rozjedou neví, čí jsou. Ovšem blábolení některých novinářů o celistvosti gruzínského území, kterou by odtržení Jižní Osetie ohrozilo, je směšné. Stačí se podívat na mapu ČR, jak vypadá celistvost Čech bez Kladska a bez Lužice – a taky to jde.
sunfreedom [1]Zásadní otázka: Proč je potřeba být na něčí straně – zvlášť když jde o supervelmoci? (A nepleťte se, Rusko se do pozice supervelmoci vrací.) Proč redukujete všechny možnosti jen na ty dvě? Já chci, aby Evropa dokázala být nezávislá na těch i na těch druhých. Evropa dělá vše pro to, aby totálně prodrbala potenciál, který se jí nabízel. Počínaje neschopností EU dohodnout se na společné zahraniční, obranné a energetické politice a konče úlety momentálního nájemníka Pražského hradu – to vše zadělává na parádní průser.USA jsou kolos na hliněných nohách. Největší armáda na světě, největší světový dlužník, největší světový spotřebitel a dovozce energií, všechny základní životní potřeby dováží – to nedopadne dobře. Víte, že v USA není např. ani jedna fabrika na boty? 280 miliónů Američanů obouvá Čína, největší věřitel USA. Až se Čína rozhodne, že si začne vybírat pohledávky, Američani budou chodit bosi – už se na to těším :-)))V Gruzii jde – jak jinak – o ropu a zemní plyn. (V Britských listech je za poslední týden nejmíň 30 článků, kde se to rozebírá.) Jestli nechce Evropa v zimě zmrznout, má dvě možnosti: Buď řešit svou nezávislost na fosilních (tj. ruských) palivech nebo být s Ruskem zadobře. Protože první varianta je za daných okolností spíš zbožné přání, zbývá zatím ta druhá. A z tohoto pohledu nevidím žádný důvod, proč by Rusko nemohlo aspirovat na členství v EU. Jinak svůj plyn i ropu vyveze do Indie a Číny a my tu v zimě zmrznem. (BTW, Rusko už teď svůj plyn spotřebuje skoro samo a do Evropy se prodává plyn hlavně z Turkmenistánu, který teče přes ruská potrubí. Viz http://www.theoildrum.com.) Deadline 2012: V tom roce začnou potíže s dodávkami ruského plynu. A v roce 2020 už Rusko nevyveze vůbec nic. Už se těšíte? A nemluvte mi o obraně demokracie. Tady je nějaká demokracie? Ještě jste si nevšimli, že tady už dávno vládnou korporace? Korporativismus kdysi (v Mussoliniho Itálii) býval synomymem fašismu. Máte pocit, že se vláda lidu navrátila do jeho rukou? Jakou má kdo z vás reálnou možnost ovlivňovat veřejné věci? V Rusku demokracie není, budiž. V USA a v EU je? Jak US Army se všemi svými základnami v Řecku zabránila například vojenské diktatuře řeckých černých plukovníků 1967 – 74 nebo jak vojenská základna na Guantánamu ovlivnila Castrovu revoluci na Kubě 1959?Závěr: USA i Rusku jde jen a jedině o jejich zájmy. Naše jediná šance je Evropa tak silná, aby své zájmy dokázala hájit nezávisle na obou. Díky Rusku máme zatím čím topit a co nalívat do nádrží auťáků. Co nám nabízejí USA?Všechno ostatní jsou kecy.
nojoa jake jsou ty Evropske zajmy? Kdo o nich rozhoduje?A kdo bude rozhodovat v „silne Evrope“?diky Rusku mame benzin? ale kdez… diky obchodu.
Hanku, ve Vašem příspěvku se až příliš opakuje slovo „Evropa“… a jestli něco, tak TO nemůže dopadnout dobře. Už jen proto, že USA i Rusko jsou sice federace, ale pořád jeden stát. To Evropa nikdy nebyla, není a nikdy nebude (i když si na to kluci z Bruselu budou rádi hrát). Jinak bych se nebál toho, že Rusové prodají ropu jinam. Přeci jen chtějí ještě něco jíst. USA i Rusku jde jediné o jejich zájmy… no to je zajímavé zjištění. Kdy se naposledy nějaká země na světě chovala tak, že potlačovala vlastní zájmy ve jménu jiných? Tedy, kromě bratrské výpomoci SSSR a jiných v roce 1968 (mrk).Vůbec mi ten příspěvek přišel nějak zmatený, ale… ještě k těm základnám. Napadlo Vás, že USA chtěly změnu obou režimů? Tedy jak řeckého, tak kubánského?Poslední věta Vašeho komentáře je nicméně opravdu výstižná (smile).
Hm, a co tohlehttp://blisty.cz…15/art42186.html — taky řeči vedou? Ten titulek je přesnej ;-)
Mám bohužel strach, Tribune, že se chytáte do kruhu (což mě překvapuje, protože hned na začátku je varování, abychom se do něj nechytili). Pokud totiž jsou slova jako svoboda, demokracie atd. vyprázděné (což do jisté míry skutečně jsou), jak ustanovíme konsensus ohledně „ovoce“ jednotlivých států? Já vám řeknu jak, nijak. Pokud ovšem nechcete onu skutečnou demokracii označovat třebas jako pomeranč – a to by byl teprve Babylón. Údělem inteligence by tak nemělo být očištění slov (která jsou již dutá, nebo mají své jiné významy než kdysi – což je ale přirozený vývoj), ale ustanovení slov nových, na základě prožité společenské zkušenosti. To je ale úkol na delší než dlouho dobu. Tohle je jen takový postřeh, který mě napadl, možná, že je to snad i blbost (což mi naznačte, prosím, jemně .))
Jak víte, že Evropa nikdy jeden stát nebude? Jak víte,že USA navěky budou jedním státem?Jak víte, že zájmy ČR a USA budou navěky shodné?Jaké jsou zájmy Evropy? Proboha, snad jako každého civilizovaného státu, ne? Aby byli lidi nakrmení,aby měli kde bydlet, aby si měli čím zatopit, co si obléct, aby měli zajištěnou základní bezpečnost a další veřejné služby – zdraví, vzdělání – kdybychom byli trochu rozumní, na nic z toho bychom nepotřebovali žádné lezení do prdele nějaké velmoci.Tu otázku sunfreedoma o zájmu USA o změnu režimů nechápu – prosím upřesnit.
hankumate v tom ten obvykly Evropsky zmatek.. nic noveho. Evropa NENI stat – proto to, co je Vam predkladano jako „Evropske“ zajmy jsou zajmy nekterych statu – a jejich obcanu.Me zajmy jsou jine nez Francouzske a Nemecke – ostatne Chiracuv vzkaz byl moc pekny….A jiste vite, ze stat USA vysel historicky jaksi z nuly – nova zeme plna emigrantu, zadna tisicileta historie, tradice… a presto to trvalo 200 let a jednu velice dukladnou obcanskou valku… a to jeste to sjednocovani zacalo „zdola“.V Evrope je tlaceno z vrchu a elity se tak boji svycg vlastnich obcanu, ze se referendum vyhybaji jako cert krizi… a to jedine bylo dukazem, co chteji obcane.Pokud jde o USA – je mi osobne pokud jde o ekonomiku daleko blizsi nez EUropa
Jonáši,dobrý odkaz. Ten článek je rozumný.
jasan [10]Aha…takže radši americké krize než evropskou stabilitu… to jste si ještě nevšiml, že od dob reaganomiky jde Amerika už 25 let z krize do krize? Odkud a jaké máte informace o tom, jak to tam teď vypadá? Víte, že příjem na obyvatele USA očištěný o inflaci je nižší než v roce 1970? Že dětská úmrtnost je v USA na úrovni Indonésie a průměrný věk dožití nižsí než na Kubě? Že 1/4 lidí nemá zdravotní pojištění? Že se tam úplně rozložil veřejný sektor? Že letos tam byl milión exekucí hypoték? To je fakt Váš ideál?
bání se?Jinak bych se nebál toho, že Rusové prodají ropu jinam. Přeci jen chtějí ještě něco jíst. A co „nas mnogo“? Stalin nechal ve třicátých letech odbojné rolníky vyhladovět, ale stát sovětů zůstal. Co když novému „stalinovi“ bude likvidace Evropy přiškrcením kohoutků stát za hladomor?
hankuto jsou vazne skvele argumenty… svedci prevelice a Vasi predstave o roli statu a svobode obcana…1) zdravotni pojisteni je v USA DOBROVOLNE.. takze ho ma kdo chce a nema kdo nechce…2) verejny sektor se rozlozil… no asi o nej nikdo moc nestal…3) vzit/nevzit si hypoteku je SVOBODNE rozhodnuti…obcas tam jezdim, mam tam par kamaradu a o neco vice spolupraci… nejak jsem si nevsiml, ze by desne trpeli…za evropskou „stabilitu“ = tedy zmatenou smrst socialistickych direktiv – bych menil rad…
Rozdíl mezi Kosovem a J. Osetií1. Kosovo je součást Srbska řádově stovky let pokud nehledímě na krátkou přetržku způsopbenou nacismem, kdy hajlující Albánci vyhlásili pod protektorátem Itálie a nacistického Německa Velkou Albánii. Jižní Osetie je součástí Gruzie po svévolném administrativním zásahu JV Stalina z roku 1922. Je zajímavé, že legitimita gruzínské jurisdikce na tomto území jakož i kroky USA se odvozují právě od svévolného rozhodnutí jednoho z největších komunistických diktátorů.2. v Kosovu bylo etnické rozdělení před konfliktem zhruba 1:3 ve prospěch Albánců, v Jižní Osetii žije přes 90% Osetinců mající ruské pasy, kteří jsou považováni za legitimní občany ruské federace.3. Jižní Osetinci nevytvářeli žádné teroristické skupiny, nevraždili usedlé gruzínské obyvatelstvo neznásilňovali a nevypalovali gruzínské domy, jako to Albánci dělali Srbům. Jižní Osetinci nedealují drogy, nevolí své vládce z prostředí mafiánských zločineckých struktur.4. V Jižní Osetii na samostatnosti, popřípadě na připojení k Rusku vydělají. Kosovští obyvatelé na samostatnosti hrubě prodělají, vydělá pouze Tachi a jeho věrní. Mohou ale ihned zavést Euro, pokud více jak 90% kosovského HDP bude tvořeno dotacemi z EU.5. Samostatnosti Kosova bude česká modrobolševická vláda hlasitě kývat a nořit tak hlavu do americké prdele až za Kolrauschovu řasu, zatímco samostatnost Jižní Osetie nám bude interpretována jako násilnický akt zovolného Rusdka, které si hledí svých imperialistických zájmů. Tak to by bylo asi tak všechno.
Sunfreedome, k vám[1] se ještě vrátím, vaše otázka stojí za solidnější odpověď a Merkelová mi trochu udělala čáru přes rozpočet :-) Nebo přeci jen jednu krátkou poznámku k „Jinak bych se nebál toho, že Rusové prodají ropu jinam. Přeci jen chtějí ještě něco jíst.“[6]. Nechci vám brát mladické iluze, Sunfreedome, ale peněz se ještě nikdo nikdy nenajedl, zato chleba ano. K nasycení obyvatel Rusko nepotřebuje peníze, ale ropu a půdu. Ropu má a půdu si opatří třeba na Ukrajině. Sice k pramalé radosti Ukrajinců, ale ti s tím budou moci nadělat asi tolik, jako Iráčané s bratrskou pomocí USA. Ne nadarmo se o Ukrajině někdy mluví jako o „obilnici Evropy.“ A USA a s nimi celá vlezdoprdelkovská EU, která má největší strach ze sebe sama a dělá že neví, jaké jsou její skutečné životní zájmy, dávají Rusku jeden důvod za druhým k tomu, aby se jeho pozornost a jeho divize na Ukrajinu zaměřily. Od USA to ještě jistou logiku má, totiž snahu přenést další nevyhnutelný (protože bez něj nemohou nadále existovat) konflikt, který rozpoutají, daleko od vlastního území. Ale co tím sleduje Evropa, to mi nějak uniká.Podobně to platí i o vás, Wintře[8]: až zítra.Jasane, to že „Evropa není stát“[10] a) neznamená, že se jím stát nemůže, a b) je spíše vaše zbožné přání, než realita, Emancipace EU jako suverénního subjektu mezinárodního práva je uměle bržděna jak ze strany USA, které si nepřejí dalšího vážného konkurenta na mezinárodním poli, tak ze strany některých sil uvnitř samotné EU. Zrození evropského národa je nevyhnutlené, respektive je jedinou alternativou ke zániku Evropy a jejímu rozpuštění se v řadě nestabilních servisních organizací Ruska a USA.Co se týče vzniku USA, rozhodně nesdílím váš názor, že vznikly „zdola“, tedy pokud za „spodek“ nepovažujete bílou elitu kolem Jeffersona, Madisona, Washingtona a dalších. Odstřetivé a de-federalizační tendence byly a jsou v USA především domémou nižších a středních vrstev, federace je projektem elit. Dlužno dodat, že úspěšným, alespoň z jejich pohledu. Jiný pohled na věc budou mit zřejmě ti, kteří za tento „úspěch“ zaplatili a stále platí.Jinak, abych vás parafrázoval: Pokud jde o EU – je mi osobně, pokud jde o ekonomiku daleko bližši, než USA. Co tím chci říct? Že toto vaše (navíc 100x omleté) vyznání má zcela nulovou informační hodnotu.No a ke [14], Jasane: (která by mimochodem patřila spíše do jiné diskuse, nemyslíte?)“1) zdravotni pojisteni je v USA DOBROVOLNE.. takze ho ma kdo chce a nema kdo nechce… „To myslíte vážně? To jakože když na pojištění někdo nemá, tak je to jeho dobrobolné rozhodnutí, že si jej nepořídí? Dobrovolně znamená, že dělám něco, co dělat nemusím, nikoliv že nedělám něco, co dělat nemohu. Není-li svoboda volby (a ta pro řadu Američanů v případě zdravotního pojištění opravu není), je zcela nemístné mluvit o dobrovolnosti. „2) verejny sektor se rozlozil… no asi o nej nikdo moc nestal… „Nebo představoval „nekalou“ konkurenci pro soukromé korporace. Pokud vím, v USA funguje na lokální úrovni celá řada veřejných institucí.“3) vzit/nevzit si hypoteku je SVOBODNE rozhodnuti… „Platí obdobně to, co u zdravotního pojištění – bydlení je jedna ze základních lidských potřeb, a pokud je tato potřeba dostupná pouze prostřednictvím hypotéky, potom vzít si hypotéku není tak úplně svobodné rozhodnutí. Zejména v situaci, kdy je celý systém nastaven tak, že se z člověka bez řádného obydlí stává psanec, jehož možnosti jsou radikálně systémově (jak sociálně, tak legalitně) omezeny až za hranici jeho lidství.“za evropskou „stabilitu“ = tedy zmatenou smrst socialistickych direktiv – bych menil rad… „A kdo nebo co vám brání? Když se vám tam tolik líbí, tak se tam odstěhujte. Ale netahejte ameriku do Evropy a nevnucujte nám ji. Máte svobodu volby, tak volte – a nám ponechte naši svobodu.
Naprostý souhlas, challengřeNaše sdělovadla ovšem nic z toho raději příliš nezdůrazňují. Proč asi?Zejména váš bod 1) je více než vhodným doplněním mé úvodní úvahy.Je škoda, že tady u mně to, co jste napsal, asi zapadne. :-(
17„Je škoda, že tady u mně to, co jste napsal, asi zapadne.“ Jak se to vezme, Tribune. Kdo chce, najde si to i tady, jako třeba já, díky. A kdo nechce, neuvidí to, ani kdyby to viselo na bilbordech…
Hanku… [9]1) Otázky „jak víte, že jednou…“ patří do stejné kategorie spolu s „jak víte, že za 565 let nepřiletí kometa“. Nevím. Za 500 let možná USA nebudou jeden stát, Evropa bude jeden stát a ČR a USA budou úhlavní nepřátelé. Do té doby, ale… USA jsou jeden stát, Evropa není a ČR a USA mají shodnou většinu svých zájmů a ve střednědobém až dlouhodobém hledisku to nevypadá, že by se některá z těchto věcí měnila. Stejně rychle, jako se do prdele USA leze, se z ní dá i vylézt, věřte mi, Francouzi jsou v tom mistři. Ale to je vedlejší. Beru v potaz realistické odhady. Kdyby ve Vašich intencích přemýšleli politici, možná by třeba taková WWII (já vím, hrůza, že většinu lidí za příklad napadne vždycky ONA, omlouvám se) dopadla jinak („ale nemůžete Stalinovi lézt do prdele, je to svině, nevíte co se z něj vyklube…“ „ale teď ho potřebujeme“… a tak dále).2) Zájmy Evropy myslím vcelku dobře někdo dále popsal… jsou to zájmy jednotlivých států. A nikdy to nebude jinak. I kdyby z toho nějaký idiot udělal jeden stát, nikdy nebudou zájmy „iberského evropského regionu a středoslovanského evropského regionu“ tak blízké, jako států Washington a Florida, případně Karelijské republiky a Čukotského autonomního okruhu…3) Upřesnění. Pokud už bychom tedy zasahovali do roviny toho, že základna má zabránit převratu uvnitř země… což není pravda, ale dejme tomu. Není možné, že „základny nic nezmohly s převraty“ v Řecku a na Kubě proto, že USA jak řecký vojenský, tak Castrův zprvu podporovaly?
4 Challenger: [15]…ad 1) Ano. Stejně jako jakékoliv případné nároky České a Slovenské republiky mohou být negovány jakožto pozůstatek svévolného rozhodnutí Versailleské konference… a budou jen o 3 roky starší (v případě následujících válek ČSR s Maďarskem a Polskem dokonce mladší).ad 2) Nevěřte ruské demograf(agog)ii. Ruské pasy neznamenají ruskou národnost, obzvláště pokud jsou vydávány jak na běžícím „pasu“ (úsměv). Ale prosím, pokud se potom dohodneme, že stejným způsobem (tedy násilnou demografií na zemi) vyřešíme i statut Jerusaléma… Stát Israel tuto iniciativu jistě rád podpoří.ad 4) Definujte, jak vydělají. Pokud tedy nepočítáte několikaleté „mazání medu kolem huby aneb vítejte zpět v Rusku“, po kterém se nakonec slehne zem. Dlouhodobě… jak?ad 5) Svůj postoj jsem popsal výše.Tribune… počkám i já s Vámi, na zítřejší text.
No je to možnýže s tim Řeckem i Kubou měli tehdy stejně mizerný podklady a stejně blbej odhad, jako když si mysleli, že najdou u Saddáma ve sklepě atomovku a prostý lid Iráku je bude vítat šeříky. Jsou určité konstanty, na které se dá spolehnout ..
Já to vidím takto:http://www.outsidermedia.cz….aspxtrochu cyničtěji to napsal Jiří Havel na Aktuálně.Dokud se nedohodneme na tom, že máme dělat svou vlastní neambiciózní zahraniční politiku, která bude vycházet ze zdvořilého odstupu od velmocí a opatrného sbližování se sousedy v rámci racionálního rozvíjení EU, tak to bude ode zdi ke zdi. Teď jsou na koni rusofobové, tak budeme stavět radárek a posílat vojáky umírat do Afghánistánu a Iráku, po volbách zákonitě přijdou k moci antiami a budeme radárek bourat a vojáčky stahovat…A do toho ještě ten náš popleta Topolánek, co teď v Pekingu vyjednává nějaký vypečený kšeftík s čínskými komunistickými podnikateli, i ten tibetský odznáček si zapomněl doma, za tu provizi za letiště, či co jim to tam prodává, to přece stojí, nebo ne? :)
Jasan – ideolog neviditelné trhající rukyjasane, je mi líto, ale jste naprostý tupan. Když s někým obchodujete, tak to něco máte díky němu a ne díky nějakému abstraktnímu trhu nebo obchodu. Rusové totiž snadno můžou dodávat ropu jinam a bude jim to jedno.
Pěkné shrnutíubohosti americké politiky poslední doby:http://www.czechfreepress.cz…1186
Camusimoc pekny argument… takovy slusny…rusove maji nicmene jiste mnozstvi obchodovatelne ropy – bud ji budou prodavat – pak je v podstate jedno odkud ji koupime – nebo zavrou kohoutky a budou o hladu.Vzhledem k tomu, ze vnitropoliticke dusledky toho byt „o hladu“ by byly znacne a mnozstvi ropy ktere my potrebujeme relativne nepatrne, rekl bych ze nemate pravdu.
Tribune16.. zdravotni pojisteni i hypoteky neni nic jineho nez bezne obchodovany statek.Pokud Vy to pokladate za neco jineho, co vsichni MUSI mit, musite take vyresit otazku KDO to zaplati – a PROC.
24proc ubohosti? jen potvrzeni trvale platneho faktu – staty VZDY sleduji SVE zajmy… je pozoruhodne, kolik naivu to dosud nepochopilo – a nebo se domniva, ze to zmeni…
To je zvláštní, Jasane,že když někdo jiný (třeba já) sleduje své zájmy, tak vyskakujete jak čertík ze škatulky a můžete se přetrhnout, abyste všem okolo vysvětlil, že dělám chybu a že bych je sledovat neměl, protože se neslučují s těmi vašemi. Ale vaše zájmy jsou tabu, ty stojí nade vším a jejich sledování je pro vás, jak se mi to alespoň jeví, ultimátní argument. Jde o přibližně stejný kalibr, jako druhdy populární: „protože bagr.“Takže, Jasane, snad již naposledy: já sleduji své zájmy, které rozhodně nejsou totožné s těmi vašemi, ani se zájmy USA, a hodlám u toho setrvat i nadále. Vaše zájmy jsou pro mne zajímavé pouze potud, pokud ohrožují ty moje. K čemuž bohužel dochází zcela akutně.
Tribune„vyskakujete jak čertík ze škatulky a můžete se přetrhnout, abyste všem okolo vysvětlil, že dělám chybu a že bych je sledovat neměl, protože se neslučují s těmi vašemi.“kde prosim?
Nuže, Sunfreedome,vracím se k vaší [1]. Moje odpověď dost možná nebude jasná a razantní tak, jak by se slušelo (již jenom vzhledem k textu, pod kterým diskutujeme), není to však z mé strany alibismus, ale spíše důsledek toho, že daný problém je mnohovrstevnatý.Obecně považuji za zločinné násilím nutit někoho k setrvávání ve svazku, ve kterém on sám být nechce. Platí to o národech, stejně jako o lidech. Na druhé straně nepovažuji za rozumné ani to, aby se hranice států měnily podle toho, jak se ten který pohlavár právě vyspal. Jsou to dvě protichůdné tendence. Jak z toho ven? Jedině skrze míru, neexistuje univerzální pravidlo. Vždy je třeba soudit v kontextu konkrétní situace a snažit se nalézt rovnováhu.V tomto konkrétním případě bych se spíše přikláněl k odtržení Jižní Osetie a Abcházie od Gruzie, ale k zachování Kosova v rámci Srbska, a to z důvodů, které zmiňoval Challenger [15].Přesto si myslím, že by se lidé (národy) měli být schopni dohodnout, když na ničem jiném tak na tom, že se v klidu rozejdou. Znamená to ovšem ústupky na obou stranách. Zásadní komplikace nastane, když se do sporu vloží třetí strana, disproporčně silnější, než jsou dosavadní dvě, a začne jedné ze stran sporu nadržovat a dávat jí najevo, že ona ustupovat nemusí, že může získat vše, co chce, a ještě něco navíc. K tomu myslím došlo na Kavkaze, a tou třetí stranou, která se do věci vložila, byť nepřímo, byly USA, které musely (ať již záměrně či náhodou, ale na náhodu či omyl v této věci příliš nevěřím) nějakým způsobem vyvolat v Saakašvilim dojem, že si může vzít Jižní Osetii násilím zpět, a to jakýmkoliv způsobem.Saakašvili ovšem postupoval tak hloupě, že v podstatě vmanipuloval Rusy do situace, ze které nemohli vyjít jinak, než jako hodní hoši. Zásah v Jižní Osetii a zastavení gruzínských – podle některých zpráv dokonce genocidiích – útoků, a především rychlost a razance, se kterou to Rusko dokázalo, si zasluhují uznání. To jsem si ještě myslel, že se Rusko z Gruzie stáhne stejně rychle, jako do ní vpadlo (a považoval jsem za samozřejmé, že Rusové zůstanou v Jižní Osetii, aby zabránili recidivě gruzínských zločinů) a věc se přenese na diplomatickou půdu.Jak se ukázalo, o Gruzínce ani o Osetince zřejmě vůbec nešlo, ti se jen stali pěšáky ve vysoké hře, kterou rozehrály Rusko a USA. USA Gruzínce podle všeho velice ochotně obětovaly, zatímco Rusku, jak se zdá, nešlo ani tak o ochranu Osetinců, jako o zamezení další expanze USA směrem k jeho hranicím. Vezmu-li dále v úvahu čerstvé prohlášení německé kancléřky Merkelové, že Gruzie může vstoupit do NATO bude-li si to přát, což není nic jiného než nepokrytá provokace Ruska, potom musím bohužel konstatovat, že se na Kavkaze odehrál konflikt mezi Ruskem a USA, nikoliv mezi Gruzií a Jižní Osetií. Rusko v podstatě nemělo jinou možnost, jak reagovat muselo jasně ukázat USA, že existují meze, které nemůže nikdo beztrestně překročit.Kdyby šlo jenom k lokální konflikt na Kavkaze, souhlasil bych s Ruskou akcí a souhlasil bych i s tím, že Rusko se musí neprodleně stáhnout. Pokud jde však o zástupný globální konflikt (a vše nasvědčuje tomu, že ano), potom musím konstatovat, že jediná logická reakce Ruska je okupovat Gruzii, či ji alespoň co nejvíce poškodit, aby ji eliminovalo jako spojence USA, protože rovnováha sil je důležitější, že mezinárodní právo, které stejně respektují jen ti, kteří si nemohou dovolit jej porušovat (Kdyby se jím takové USA důsledně řídily, mluvil bych jinak, bohužel korekce dominantní pozice USA je dnes prvořadým cílem, nemáme-li čelit konečné katastrofě.)Takže ani já se Rusům nedivím a myslím si, že je dobře, že někdo klepl Američany přes prsty. Bohužel to odnesla spousta Gruzínců a Osetinců, kteří měli tu smůlu, že byli při tom, když se někdo jiný rozhodl, že si bude hrát na jejich písečku.Úplně nejlepší by bylo, kdyby Rusko i USA stáhly své vojáky a poradce a přestaly se v oblasti angažovat. Jenže to je zřejmě jen zbožné přání, protože USA se při své expanzi dostaly až na samou hranici životně důležitých bezpečnostních zájmů Ruska.
Wintre,[8] základní potíž je v tom, že neznám žádná metaslova, která bych použil, když mluvím o slovech. Neumím mluvit, aniž bych používal slov, a myslím, že to neumí nikdo. Jsme odsouzeni k tomu, abychom definovali slova pomocí slov, tedy popisovali systém pomocí něho samého. (To je možná důvod, proč GeoN používá tolik uvozovek prostě se snaží nějak naznačit, na jaké významové vrstvě se pohybuje.) Proto vám možná připadá, že se točím v kruhu.Bez slov se prostě neobejdeme, a proto, chceme-li se domluvit, musíme se shodnout na tom, co slova znamenají. A protože taková shoda může nastat pouze mezi zcela konkrétními lidmi, je vlastně jedno, zda se shodneme na slovech stávajících, nebo si vytvoříme slova nová. Mezi sebou můžeme mluvit o demokracii a svobodě a bude to v pořádku. Problém nastane, když přijde někdo zvenčí, kdo používá naše slova ve svém významu. Problém nastane i tehdy, když my budeme chtít oslovit někoho zvenčí a sdělit mu svá stanoviska slova, která použijeme, mohou mít pro něj jiný význam, než pro nás. Tím, že vytvoříme nová slova, se problém nevyřeší, protože se buď budeme muset pokusit vysvětlit význam slov nových, nebo se budeme muset pokusit vysvětlit, co my rozumíme pod slovy stávajícími.Co jsem chtěl říct je, že chceme-li pochopit, musíme být ostražití k tomu, co nám jiní říkají, protože slova pro ně mohou mít jiný význam, než pro nás, ač jsou totožná, nebo se mohou pokusit nás zmást tím, že používají silná a odzbrojující slova v souvislosti s významy, které jsou zcela odlišné. Jako když se agresor označuje za oběť a diktátor je označován za demokrata jenom proto, že my sami se označujeme za demokraty a on nám slouží. Slova zejména ta, která se na nás valí z médií nevyprávějí o světě, jaký je, ale jaký by jej chtěl někdo mít. Především před tím se musíme mít na pozoru, abychom si nenechali vnutit obraz světa, který je v rozporu s realitou a s naší empirií, a který je více tím, co my sami či někdo jiných chce, aby bylo, že tím, co je.
Jasane, proč ubohost?jednoduše proto, že politika dvojího metru a pokrytectví je ubohost. Pokud sám kradete a označujete někoho jiného za zloděje, ač on třeba nekrade, jste ubožák. Ne každý, kdo sleduje své zájmy, musí být nutně lhář a ubožák. Politika Bushovy administrativy je zcela mimořádná lež a ubohost.
Jasanechcete-li kupovat ruskou ropu přes čínsko-americké dealery, chováte se neekonomicky. Lepší je to kupovat přímo, vyjde to mnohem levněji.
ale Camusija chapu ze je to pro Vas tezke – ale staty proste haji SVE zajmy – v minulosti, ted, v budoucnosti… jak tomu rikate Vy, neni dulezite…jinak jiste – kupovat tam, kde je to levnejsi.. ale zavislost byva draha…
Doufám, Jasane,že právo na „hájení svých zájmů“ přiznáváte i Rusku, a to ve stejné míře, jako USA.
Tribunekazdy stat haji sve zajmy… ma to ovsem jeden drobny hacek – u nekterych mi ti vyhovuje, u jinych vadi – neziji bohuzel ve vzduchoprazdnu a hledim si svych VLASTNICH zajmu… a souladu s nimi..
Jasane„těžké“ to začíná být tehdy, když jde prosazování zájmů přes tisíce mrtvol, dokonce i někdy úplně zbytečně, jako v Jižní Osetii. Stát, jehož zájmem je střílet lidi masově a samoúčelně, si nezaslouží, aby byl jeho „zájem“ ctěn. Jak tomu říkáte vy, není důležité. Tzv. demokratický Západ si svojí podporou fašisty Sakašviliho prostě zadělal na další pěkný průšvih.
ale kdez Camusina prusvih si zadelalo Rusko…. ochota spousty zemi vice spolupracovat s USA radne vzroste…Apropo – kde jste sehanl ty „tisice mrtvol“ a masove strileni lid?