Pokud heslem demonstrací v roce 1989 bylo Už jsme tady, heslem dnešní demonstrace proti vládě a jejím reformám by mohlo být: Ještě jsme tady. Tak by mohl znít vzkaz demonstrujících vládě: Vy jste si možná mysleli, že už to máte jisté, že už vám republika patří a že vás při vládnutí a rozkrádání už nikdo rušit nebude, ale my jsme ještě tady a chceme zpátky moc, kterou jsme vám propůjčili, protože jste neschopní, zkorumpovaní a nebezpeční. Ještě jsme tady a ještě se umíme vzít za svoji věc.
Když jsem přicházel, bylo už od Senovážného náměstní slyšet volání, pískání a bučení, kterým dávali demonstrující vládě najevo, co si o ní myslí. Z pohledu na průvod hrnoucí se na Václavské náměstí až mrazilo. Na samotném Václavském náměstí to pak v jednu chvíli vypadalo, že se dnes budou psát dějiny, kolik lidí se na něm začalo srocovat. Ženy i muži, staří i mladí (mladých, tak kolem pětadvaceti třiceti, bylo překvapivě mnoho a nebyli od pohledu profesionální demonstranti od anarchistů a podobných spolků), páry i rodiny s dětmi. Přišli i lidé, které by jinak na demonstraci nedostal ani párem volů, jako moje matka.
Atmosféra byla v mezích možností pohodová, ale co si budeme nalhávat, desítky tisíc lidí pohromadě, teplo a všudypřítomný hluk jsou stresové faktory. Nicméně vše probíhalo bez incidentů a v poklidu. Procházel jsem náměstím, podepsal několik petic (proti církevním restitucím, proti školnému a za majetková přiznání) a radoval se z toho, že se lidé probrali s letargie, překonali svoji pohodlnost a přišli dát vládě najevo, kdo je v zemi pánem (jedno z hesel na transparentech znělo zhruba takto: Je špatně, když se lid bojí vlády, správně se má bát vláda lidu. ).
Jenže to bych to nebyl já, kdybych nezačal hledat mouchy. Osobně jsem měl pocit, že účast není nijak oslnivá, a tipoval jsem to na cca padesát šedesát tisíc lidí. Není to málo, ale když mluvíte o osmdesáti tisících, a pak jich přijde padesát, je to bod pro vládu. Nicméně i provládní média píší o sto tisících (sic!), čili reálně to určitě nebylo méně. Ovšem problém není ani tak v absolutních číslech, jako v dojmu. A Václavák je velký, takže dojem byl poněkud rozpačitý, protože na úrovni Vodičkovi ulice už nebylo po demonstraci ani stopy a na Můstku už byl běžný turistický provoz. Uznávám, že jsem možná maximalista, ale dokud Václavák nebude plný až na Můstek, nebudu 100% spokojený.
Za největší slabinu považuji práci s masami a ozvučení. V prostřední části, kde jsem stál, nebylo projevům vůbec rozumět, což se odrazilo i na klesající hustotě demonstrantů. Úplně zbytečný bod pro vládu. Samotné projevy pak byly podle mě až moc dlouhé, což se opět negativně projevilo na pozornosti lidí a hustotě demonstrantů. Podle mě to nechtělo hodinu a půl něco povídat na Václaváku, ale mluvit tak půl hodinky a pak vyrazit na pochod Prahou, nejlépe ke Strakovce. Udržet pozornost tolika lidí není snadné a organizátoři by na to měli příště myslet.
Mimochodem, k té Strakovce se snad touto dobou opravdu jde, ale já – a asi nejsem sám – jsem to nevěděl, nikdo jasně neřekl: Jde se, pojďte s námi! Další námět na zlepšení organizace do příště a další zbytečný bod pro vládu nyní. A že nějaké příště bude muset být, protože je více než jasné, že vláda, která si zakládá na tom, že ji mínění vlastních občanů nezajímá, protože důležitější je pro ni názor tzv. trhů, čili investorů, spekulantů, ratingových agentur a mezinárodních finančních institucí, se kvůli jedné demonstraci nesesype.
Kapitola sama o sobě jsou média: žádná jsem neviděl. Podle matky, která byla na místě již od dvanácti hodin, údajně natáčeli ještě před příchodem demonstrantů. Dalším faktorem jsou standardní žánrové obrázky z odborářských demonstrací , tj, různí vágusové, opilci a zjevní účastníci mířící opačným směrem, než jde průvod, což se dá snadno vydávat za výlet za nákupem. Je logické, že v davu desítek tisíc lidí se najdou všelijaké existence, otázkou ale zůstává, jestli se tyto výjimky naše objektivní a vyvážená média opět pokusí zneužít k diskreditaci demonstrace a jejích účastníků.
Celkový dojem je ale nakonec pozitivní. Lidé přišli – a nebylo jich málo, ba bylo jich přímo hodně- chovali se ukázněně a dali jasně a hlasitě najevo, co si o vládě a jejich reformách myslí. Vláda se může vymlouvat, jak chce, může dělat, že ty lidí nevidí, že se nic nestalo a že nikdo nikde nebyl, ale ty desítky tisíc lidí, kteří neváhali investovat svůj vlastní čas do toho, aby přijeli a proti vládě se vymezili, ze světa sprovodit nemůže, protože oni tam byli a vědí, že tam ani zdaleka nebyli sami. Ať si vláda říká, co chce, ať si ji její fanoušci třeba do nebes vynášejí, legitimita vlády dnes dostala pořádnou ťafku.
P.S. Jeden moment byl více než symbolický: když organizátoři pustili na závěr hymnu, nikdo nezpíval.
Polární výpravo, směr sever, za mnou jednotlivě, po četách,
příčně k praporečníkům, za krajníky levotočivě, dozadu hajdy vpřed!
Vláda měla pravdu, tohle je on – odborářský řízek.
Byli jsme tam!
A nebylo nás málo.
Nemohu si pomoci, ale tohle byl asi nejvýstižnější transparent.
Tribun 
"Demonstrace oficiálně skončila v půl třetí odpoledne. "Vládo toto je náš vzkaz, odejdi do historie," prohlásil poslední řečník dne, kterým byl Josef Středula, a cinkal klíči v ruce. Demonstranti se k němu přidali a rozezněla se státní hymna."a že když organizátoři pustili na závěr hymnu, nikdo nezpíval? to potvrzuju, viděla jsem to v TV, nijak mě to nepřekvapilo, šéfové odborů si ji zato prožili s rukou položenou na srdci.
Vůbec se nedivím že u [50] chybí nick. Také bych se za takový text styděl :-)
jinak se mi tam nejvíc líbil prorektor UK (ač taky hovořil jen o vládě, mířil na podstatu), pak ten student (mluvil podobně, a zmínil mezinárodní rozměr), taky ten Lánský? z ProAlt myslím, už si nevybavím, co říkal. Švihlíkovou mám ráda, byla emoční, což není na škodu, naopak, když pojmenuje věci pravým jménem ("Ti sociopati, co sedí na ministerstvech, patří spíš do svěrací kazajky.") Akorát, no když člověk slyší, jak při pohledu na zúčastněné masy lidi volá, že je dobře, že se občanská společnost vzbudila, a už neupadneme do žádného spánku, a už se nikdy nebudeme dívat na stejné politické divadlo.. no co k tomu říct, když má člověk to politické divadlo zrovna v přímém přenosu před očima? Ale prý se to povede,"když se to v osmdesátém devátém povedlo, proč ne teď?" http://www.ceskatelevize.cz…0421/
[53]"Ale prý se to povede,"když se to v osmdesátém devátém povedlo, proč ne teď?"Nojo, Míšo. Jenomže to co se v osmdesátém devátém povedlo, se povedlo úplně jinde než na ulici a úplně jiným lidem, než těm na ulici :-(
[52] Hm, jedna v jádru vydařená demonstrace – a kolik lidí už ztrácí nervy, až nevědí, kdo jsou…Moc zdravím, pane Mudro.
"to co se v osmdesátém devátém povedlo, se povedlo úplně jinde než na ulici a úplně jiným lidem, než těm na ulici "no a jak to třeba říct nebo ukázat tomu pánovi, co jede dráhou, Kamile?
[55] Také zdravím XY :-)
[57] Já myslím, Míšo (z důvodu o kterém píšu v [30]), že je lepší mu to ani neříkat. On někdy bývá pro člověka dobrý pocit větším přínosem než samotný výsledek jeho konání.Ale mne ten poznatek[54] alespoň zbavuje nutkání abych se svým dětem omlouval, když občas debatujeme o tom co se tu děje :-)
[58] Pardon. Mělo být [56], samozřejmě.
Aha, ona ta [50] je přetažený diskusní příspěvek nějakého mb z OM…Pěkný večer!
[60] Přetažený? To myslíte tak že ho sem vložil někdo jiný než jeho autor?
tu [30] jsem si četla, Kamile, píšete tam mimo jiné že "Režim (i když nerad) tím dával najevo, že ke svému fungování potřebuje vaši loajalitu a že je pro něj natolik důležitá že je ochoten si ji i vynutit.. " – to platí i dnes, každý "režim" vyžaduje loajalitu, bez ní se rozpadne. Potřebuje spolupráci. A oprávněnost – právoplatnost. Píšete, že "Dnes můžete říkat a psát co chcete, anonynmě i neanonymě, hubu si hlídat nemusíte ale také je režimu šumafuk co z ní vypustíte. Hrách naházený na zeď věrchuška posbírá a nějakým způsobem (po svém) zpracuje, aniž by byl jeho dotek na zdi nějak vidět. Každá další akce bez reakce jen posiluje pocit vlastní bezvýznamnosti – čím větší akce, tím i pocit silnější. Jsme svobodně bezvýznamní." jojo, a ten pocit bezvýznamnosti byl, zdá se, do lidí nalit dostatečně, a kdybych to nesledovala, tak hned další den bych se v rádiu jen jednou větou dověděla, že se v Praze konala největší demonstrace od roku 89, poté jely zprávy o situaci v koalici, zda a jak se tedy vláda udrží.. demonstrace, která byla na pořadu dne, byla ta v Břeclavi. Zato třeba Smetana, ten zas naopak vůbec není pro systém bezvýznamný. Kdyby byl, neskončil by u soudu. A k němu musel, dotkl se totiž nervu – majetku, "vlastnictví". Převýchova nutná.Aby se příště vědělo, co se může, třeba jít na organizovanou demošku, a co se v žádném případě nesmí. No a tak někdo možná na Smetanu zapomene, nebo už i třeba zapomněl. Já ne, a vy taky ne. To už jsme dva :)
a dobrý pocit.. ten je důležitý, samozřejmě. V osmdesátémdevátém jsem ho měla dobrý. Ač jsem tehdy netušila, jakou roli v tom vlastně hraju či teda hrajeme, byly to pro mě nezapomenutelné okamžiky a důležitý přelom. Jako svobodomyslný člověk toho vůbec nelituju, ani se za nic nestydím. Nemám proč. No vzpomněla jsem si na Pullmana. Vlastně na oba, toho historika, i toho s těmi spacími vozy. Jinak.. no ten dobrý pocit může mít nejrůznější podoby http://www.ceskapozice.cz…age=0,0má to dvě strany
Vcera jsem se dival na Hercula Poirota ( s bezchybnym Davidem Suchetem) a prisla rec na to, co to vlastne ten casto citovany "Pullman (2xL, 1x M a N) vlastne je: je to pouze luxusni vagon, vyrobeny u Pullmana. Nejde o zadnou specialni konstrukci, jak jsem si myslel. Pullman se nekdy take rikavalo vagonum, co mely prodlouzene predni a zadni strisky vozu, protoze byly podobne original Pullmanovi.Nevite nekdo, jak se jmenuje ten typ vagonu, co nema ulicku, ale kazde kupe ma vlastni dvere na nastupiste?Pochybuji, ze vlada padne jinym zpusobem, nez ze ji rozlozi vnitrostranicke intriky.
Myslíč tohodle Pullmana? http://cs.wikipedia.org…i/Pullman .. jsem to měl do dneška asociováno akorát se spacíma vozama, v tom bysme mohli jít světu příkladem.
Pullmana ano, na co jsem se ptal ne :o)jde o tuhle konstrukci, jedno okno- dvere- dve okna, atd. 3-4x do vagonu:http://www.freefoto.com…e_web.jpgJinak je lze dohledat v obrazcich pod nazvem "victorian railway carriage", byly jakoby "banate":http://www.bluebell-railway.co.uk…tady je take jeden, ale uz lepsi:http://farm5.staticflickr.com…jpg
Tady jako model (pravděpodobně Deutsche Reichsbahn). Třínápravové provedení vozů bývalo v NDR docela běžné ještě v polovině 60. let:http://kzm.717.cz…ark/osobni-vozyA dle tohoto modelu jezdily ještě v roce 1950 u ČSD – že by válečná kořist od pruských drah?http://www.masinky.cz…D/index.htm
[67]Hleďme: H0 – Osobní vůz 3.třídy typu B3 – ČSDTak to asi nešlo o luxusní vagón [64]
.
[62] Tak třeba tenhle režim, Míšo, loajalitu nepotřebuje. Úplně si vystačí s prodejností. Užitečné nakoupí, neužitečnými se nezabývá, nepotřebuje od nich nic jiného než nezájem: "Není důležité co jsi ani jaký jsi. Starej se o sebe a neruš." To k fungování postačí. I k tomu aby se nerozpadl. Vysoká absence loajality ho může tak akorát posunout do podoby: "Drž hubu nebo zhebneš. Už si na nic nehrajeme."Nehledejte za Smetanou nic významného. Někdo ho prásknul a někdo měl za povinnost to řešit a někdo zrovna potřeboval o něčem napsat… Kolečka se roztočila a on je "promazal" svým furianstvím (v dobrém smyslu slova). Pro něj samotného to asi byla příležitost jak uniknout svému pocitu bezvýznamnosti, pro další to byla příležitost jak se na někom svézt a pro další příležitost k tomu aby si vytvořili nějakého hrdinu. Pro systém to není ani prásknutí do vody stéblem – natož pak prknem. Ale věřím tomu že Smetana z toho všeho dobrý pocit má, protože si prověřil svou sílu ke vzdoru. Paradoxně mu tím systém něco dal – ačkoli chtěl vzít.Smetanův pocit si představit dovedu. S pocity lidí z Vašeho odkazu už je to pro mne podstatně těžší protože vznikají v prostředí které je mi příliš cizí. Ale asi měli (a stále mají) dobrý pocit z každého oškubaného klienta když takovému počínání zasvětili své životy.[63]Já měl z listopadu nejen dobrý pocit ale přímo triumfální: "Konečně vyvrcholilo cosi čemu jsem také svou troškou přispíval!"Pak přišlo hlubké rozčarování: "Proboha na vzniku čeho jsem se to podílel!?"A pak jsem byl opět obdařen dobrým pocitem: "Má role byla tak nicotná že si nemám co vyčítat."A tak mi jedna a ta samá událost posloužila jako zdroj dobrého pocitu hned dvakrát :-)Ale za to svoje do-listopadové snažení se také nestydím. Po celou tu dobu jsem měl dobrý pocit z toho že dělám něco užitečného, nenechám na sobě dříví štípat a minimálně šestnáct let jsem v sobě utužoval tu sílu ke vzdoru.Hmm… Ale s pocity těch, kteří doopravdy zrežírovali odchod socialismu ze scény se to asi nedá srovnat, protože ti si nad svým dílem jistě mnou spokojeně ruce dodnes ať už masité či astrální :-(No – aspoň jsme byli docela dobrý kompars.
[70]je moje
No nevim, pane Mudro, podle meho jste se tu neproduktivne zacyklil, protoze srovnavate nestrovnatelne.Ty dva rezimy jsou zasadne odlisne a to v typu sve legitimizace:Zatimco socialisticky byl legitimizovan shodou (konsenzem) a take ji neustale vyzadoval na ruznych schuzich a v ruzmych prohlasenich, ten soucasny je legitimizovan participaci, spoluucasti na vladnuti…a tak neustale volime, stale dokola.Komuniste dojeli na to, ze obcanstvo konsensus vypovedelo a zacalo si delat, co chtelo.Soucasny rezim dojizdi na to, ze deklarovana participace je jen formalni a zdanliva (vlada si stejne dela co chce, at ji date mandat jakykoliv).Loajalita (podpora) s tim ma co do cineni jen velmi malo. Komunistum bylo take uplne jedno, jestli jste loajalni anebo ne, stacil jim projev podpory.Dnesnim elitam je to jedno uplne stejne, jim zas staci, kdyz jdete k volbam.Sve "pravo" si pak oba systemy vybraly uz samy, pricemz komuniste v tom museli byt opatrnejsi, protoze jejich zakonodarstvi muselo ctit mnohem jemnejsi formu sveho opravneni (bylo zavisle jen na slovni podpore).Socialisticky rezim byl tedy mene represivni a hlidal si jen sve zakladni hranice; kdo mu nesahl na jeho fundamentyy, zil v poklidu.Dnesni system je represivni na vsech urovnich a v kazdem okamziku a to proto, ze slouzi jen sam sobe a jeho legitimizace je podlozena mnohem hloubeji a pevneji (jiz snad ani ne iluzi voleb, ale primo bludnou predstavou o volbach coby zasahu do mocenskeho smerovani).Dnesni system tedy nemuze nikdy padnout pote, co mu reknete sve "ne" a to jakkoliv hlasite a ani kdyz toto sve "ne" prevedete do cinu, jakkoliv rozhodneho.Z receneho vyplyva, ze konec tohoto systemu prijde jedine s koncem zastupitelske demokracie, tedy s nastolenim nejake formy absolutisticke vlady.Tyran muze byt dosazen budto nasilne (puc je mozny na obe strany, jak cestou elit, tak lidu), anebo muze byt vygenerovan cestou preformatovani "vyrobnich vztahu", tedy vysachovanim volneho financniho kapitalu, bloudiciho po planete a hledajiciho svoji bublinu.Je tedy snad jasne, ze za nasi situaci nemuze zadny Necas ani Kalousek, ti to delaji jenom horsi, protoze se nechovaji elegantne a profesionalne.A co se vagonku tyce, dekuji za vesely odkaz XY- dobre udelany model je mnohem hezci nez original. Co je male, to je hezke :o)Hned mne napadlo, jak to s temi vagonky je: ony to puvodne byly opravdu asi kocary, kterym jen vymenili kola, proto take "railway carriage". Tradice nedovolila zcela poprit jak deleni oken, tak banatost opravdovych kocaru.Zde hezky poporade:Faze 1:http://www.flickr.com…6231515206/Faze 2:http://www.flickr.com…4196029034/Faze 3:http://www.spartacus.schoolnet.co.uk…Faze 4- viz XY prispevek[67]
Jeden příspěvěk v háji, třeba se tu objeví později.
[72] Já, saxi, moc nerozumím, tomu co myslíte tím neproduktivním zacyklením ale, dle mého mínění, můžete z hlediska toho co je pro vás přijatelné či nikoli, srovnávat nebo spíše porovnávat téměř cokoli. Nadarmo se neříká: "Někdo má rád holky, jiný zase vdolky.", přičemž ty holky mají s vdolkama společného maximálně to že je upečou.Dobrým příkladem z praxe je také připravovaný zákaz kouření v restauracích i elektronických cigaret, které mají s klasickými společný jen ten nikotin (a některé ani ten ne) :-(Jinak, s tím jak jste podrobněji rozebral to co jsem v [70] jen stručně nastínil, mohu jen souhlasit a nemám co bych k tomu dodal.Jak jsem se dočetl, tak některé železnice zpočátku používaly kolejnice úhelníkového profilu a kola bez okolků (tzv. plate railway), takže vozy mohly přecházet mezi silničním a železničním provozem a kola se jim ani měnit nemusela. I rozchod kolejí byl údajně odvozen z rozteče kol anglických dostavníků, takže evidentně Vás to napadlo správně :-)http://cs.wikipedia.org…lej%C3%AD
[73] XY, psát svůj příspěvek přímo do okénka je hazardování s časem a energií. Fakt se vyplatí napsat si to "někam vedle" a do okénka jen vložit, třeba i opakovaně tak dlouho až "se to chytne". Jak vidíte, Vaše doufání ve znovu objevení se příspěvku je marné. Upřímnou soustrast :-(
No, ono to nebylo zase nic světoborného, pane Mudro. K saxově [72] jsem si dovolil podotknout, že zřejmě vychízí ze své osobní zkušenosti s pozdní(?) normalizací; raná 50. léta a léta kolektivizace měla podstatně jiný ráz.S teorií vagonů jsem vyslovil souhlas a přičinil něco senilních glos. Poprvé jsem obrázky těch vagonů s kupé bez vnitřní uličky spatřil na ilustracích jistého Waltra Treiera ke Kästnerově Emilovi a detektivům někdy v polovině 50. let – a odporovalo to veškeré železniční zkušenosti malého školáčka. Docela mne štve, že nevím (a nezjistil jsem), jak se takový typ karoserií osobních vozů nazýval. Další dotaz byl technický – totiž jak asi třínápravové vozy řešily průjezdy oblouků – buď musela být prostřední náprava bez okolků (což nebyla, jak jsem zjistil v Německu), nebo se musela axiálně pohybovat v ložiscích, což mi přijde dost konstrukčně náročné na vůle a vytrvalost. Takže pěkný den.
Tož u parních mašin to tak bejvalo, první a poslední spřažená náprava "nafest", mezilehlý příčně posuvný, axiálně to vedly kolejnice. Bez okolků je vždycky jedna strana nápravy u lanovky na Petřín, aby se to mohlo na "abtově výhybce" míjet v polovině .. zato druhý kolo má okolky hned dva. Technika má holt dlouhou historii a skoro všechno se už někdy řešilo.
Ano, XY, mluvim o konci rezimu, ale nejen ze svych vzpominek. Socialismus bylo u nas nekolik, stejne vyrazne byly i krajove rozdily.Na konci 80. let jsem se dostal na par mesicu z vexlacko- poloprivatizovane Prahy do delnickaho Kladna a neveril jsem svym ocim: tam vladl socik temer jako z ucebnice. Relativne plne kramy, nizke ceny, obyvatelstvo zkolektivizovano, spokojene si hovelo v novych panelacich a pravidelne navstevovalo mestske, kulturni akce, po vecerech vysedavalo v jeste prvorepublikovych hostincich, zahumenky delnickych domku plne zeleniny. Jako za blahe pameti Tonika Zapotockeho.Soucasny rezim chytl paradoxne novou vlnu s krizi, tady je hezky videt, jak je nestabilita tomuto systemu blizka, uplne rejdiste kapitalistu, kteri v klidnych casech ztraceji pudu pod nohama, tak nejak je to "nebavi" :o)Pane Mudro, vase prispevky samozrejme ctu, ale nejak mi tam posledni dobou schazi ono povestne "mravni ponauceni", tedy proc jste to vlastne rikal :o) Ale jak vidim, jde jen o muj dojem, takze chyba je pravdepodobne na me strane prijimace, nenechte se tedy rusit :o)
Koukám, že jsem narazil na odborníka [77]; ta ložiska prostřední nápravy bych chtěl vidět; předpokládám, že asi nebyla kluzná, jako asi nejspíše byla u lokomotivních ojnic (? – usuzuji jen z toho věčného lítání strojvedoucího okolo ojnic s olejničkou). Ale i u těch ojnic musela být zajištěna nějaká ta axiální vůle u "středních" náprav. Ale pro malého předškoláka byla neuvěřitelná atrakce návštěva peronů (s peronkou za 60 hal) a očumování nádherně červených hnacích kol rychlíkových lokomotiv, která byla větší než on.Systém pozemních lanovek jsem si objevil nikoli na Petříně, ale na Hriebienku – vnější kola nápravy se dvěma okolky, vnitřní bez okolků – podle tvaru srdcovek na vyhýbání. Hezky na mne leze ta senilita.[78] Hergot, saxi, chcete snad říct, že si kapitalista libuje, když se mu sesouvá podnik? :o)To by mnohé vysvětlovalo.
"Kapitalista si libuje, když se mu sesouvá podnik?"Uz ve slove "vyzva" je skryta ambivalence: slibuje jak zisk, tak trapeni na ceste k nemu.A urcite bych rozlisil kapitalismus a jeho podslozky kapitalisty.Kdyz je kapik zabehly, pak ti, kteri se nedostali k lizu se z podnikatelu stavaji tvrde smluvne podchycenymi subdodavateli a zacinaji se pomalu dostavat na uroven zamestnancu.Take bych rekl, ze "podnik" neni hlavnim kapitalistovym cilem, to se jen tak rikava, protoze to je videt a da se to dobre uchopit, v hlavni mire jde predevsim o to, nemuset poslouchat prikazy druheho cloveka, dobry kapitalist to umi i bez podnikani.Vemte si nasi soucasnou situaci: po letech dospel rezim k pomerne stabilnimu usporadani: par lidi obsadilo parlament, prez nej dostava zakazky a prubezne si hlida zada.Co ale "podnikajici zbytek". Z nej ma skoro kazdy tech par mega :o) na zaplaceni si sveho poslance a prideleni zakazky, ale diky stabilnimu rozvrzeni sil tuhle prilezitost zkratka nedostane.Co mu pak zbyva? Prave ona krize jako sance.Nestabilita zajistuje obmenu podnikajicich kadru, kapik se v totalitni situaci dokaze zakopat bez problemu, tak to umi take, ovsem pouze pod tou podminkou, ze pristup ke zdrojum bude pristupny jen uzke skupince vyvolenych.To ale neni ten "pravy" kapik, jak je vyucovan v angazovanem tisku. Ne nahodou jsou Necasovymi oponenty v hojne mire take sami podnikatele ci dokonce kapitaliste. Podnikatelum vadi vysoke dane, kapitalistu pak to, ze jsou vyrazeni ze hry.V detsvi jsem kdysi utrzil 2 soky z parnich lokomotiv. V prvem pripade jsem si hral na naspu u Stechovic a okolo prejela vysokou rychlosti lokomotiva: pro me to bylo jako setkani s drakem, hrozne zvuky, nelidsky presne a dusledne pohyby hrideli a kol, projela asi metr ode me a mel dojem, ze na me sahlo monstrum.Pak kdysi na Masarycce mne zrejme podnapily topic vzal pod rameny a vysadil do kabiny a hned na to pustil sneka v tendru na automaticke prikladani uhli. Prede mnou demonstrativne otevrena vyhen, pode mnou v otevrene podlaze bezel nestvurny snek a za mnou se na me sypalo uhli. Jestlize to poprve byl drak, podruhe to bylo peklo i se spocenym certem :o)
Soucasny odpor proti vlade je tedy spise "insider job", neco jako "koncime, stridame" :o)Na tech 100 tisic lidi jsem samozrejme nezapomenul, to je take vyznamna a pochopitelna slozka odporu, nicmene se obavam, ze nejpostizenejsi skupina obyvatel jsou slusni lide, kteri jsou radi, ze dychaji a nejake demonstrovani nemaji ani pomysleni.V 89 to bylo trochu podobne, spise slo o stranicky puc, nezli o prevrat, podporeny ulici.
[78]Aha. Proč jsem to říkal (tedy psal). Nějak na mne zapůsobilo to proplouvání diskusemi na kterých se vehementně řešilo kolik že lidí na demonstraci přišlo, co to bylo za lidi, proč to vůbec dělají, má-li nějaký smysl na demonstrace chodit či nikoli atd.A tak jsem vlastně jen chtěl říct že pokud je někdo přesvědčený že je vhodné demonstrovat a není-li nic co by mu v tom bránilo tak má prostě na tu demonstraci jít především kvůli sobě. Protože pokud se tou demonstrací něčeho dosáhne tak bude mít dobrý pocit že se o to svým malým kousíčkem také zasloužil. A když se ničeho nedosáhne tak alespoň sobě samému dokáže, že není tím vládami oblíbeným oVčanem, který si nechá srát na hlavu. Že je zdravé užít si svou "porci vzdoru" i bez ohledu na to kolik dalších lidí se toho účastní a do jaké míry se to jeví společensky či "historicky" významné.
Hm, než jsem si stačil svá moudra zkopírovat do schránky, zmizela v černé virtuální díře.Takže jen pozdrav všem.
Odpovědi na "železniční" dotazy:sax [64]: Neprůchozí oddílové vozy.sax [76]: Do rozvoru 4,5 m může být rozvor vagónu pevný, u větších rozvorů se potřebné rejdovnosti dosahuje vůlemi osazení ložiskových skříní náprav v rozsochách – viz třeba tady:http://www.vagony.cz…/ramove.htmlTy vůle stačí dost malé – při běžných poloměrech oblouků na normálně rozchodné trati cca 10 – 30 mm.Nejdelší rozvory 2nápravových vozů u ČSD byly 9,4 m, 3nápravových 2×4,75 = 9,5 m.jonáš [77]: Že chodíš taky na želpage? Zdravím. Tvé tvrzení se nedá zobecnit, třeba 5spřežní lokomotivy 524.0 měly tzv. Gölsdorfovo uspořádání náprav, tj. 2. a 4 nápravu napevno a ostatní příčně posuvné. I tak dělaly potíže strojmistrům (ojíždění okolků 1. a 5. nápravy) i traťmistrům (nadměrné opotřebení kolejnic v obloucích). Ale v zásadě vždy hnací náprava (ta poháněná přímo ojnicí) byla v rámu pevná a jinak existovala různá uspoořádání. Klasicky rejdovné (na ojích, případně v kombinaci s různými vratnými systémy – pružinami apod.) byly často běhouny – nepoháněné nápravy parních lokomotiv.XY [79]: Přinejmenším do 50. let se používala u vagónů výhradně kluzná ložiska, u parních lokomotiv až na výjimky (spíš jen u jednotlivých kusů) také, a to u náprav i vnějších rozvodů.zdravíhank
Odpovědi na "železniční" dotazy:sax [64]: Neprůchozí oddílové vozy.sax [76]: Do rozvoru 4,5 m může být rozvor vagónu pevný, u větších rozvorů se potřebné rejdovnosti dosahuje vůlemi osazení ložiskových skříní náprav v rozsochách – viz třeba tady:http://www.vagony.cz…/ramove.htmlTy vůle stačí dost malé – při běžných poloměrech oblouků na normálně rozchodné trati cca 10 – 30 mm.Nejdelší rozvory 2nápravových vozů u ČSD byly 9,4 m, 3nápravových 2×4,75 = 9,5 m.jonáš [77]: Že chodíš taky na želpage? Zdravím. Tvé tvrzení se nedá zobecnit, třeba 5spřežní lokomotivy 524.0 měly tzv. Gölsdorfovo uspořádání náprav, tj. 2. a 4 nápravu napevno a ostatní příčně posuvné. I tak dělaly potíže strojmistrům (ojíždění okolků 1. a 5. nápravy) i traťmistrům (nadměrné opotřebení kolejnic v obloucích). Ale v zásadě vždy hnací náprava (ta poháněná přímo ojnicí) byla v rámu pevná a jinak existovala různá uspoořádání. Klasicky rejdovné (na ojích, případně v kombinaci s různými vratnými systémy – pružinami apod.) byly často běhouny – nepoháněné nápravy parních lokomotiv.XY [79]: Přinejmenším do 50. let se používala u vagónů výhradně kluzná ložiska, u parních lokomotiv až na výjimky (spíš jen u jednotlivých kusů) také, a to u náprav i vnějších rozvodů.zdravíhank
Omlouvám se za tu duplicitu.zdravíhank
Ještě k saxově [76]: V oboru železničních osobních vozů bylo "zchátralé" Rakousko-Uhersko mnohem pokrokovější než "moderní" Prusko. Mohli za to – jak jinak – Češi. Ringhofferova vagónka na Smíchově byla na přelomu 19. a 20. století světovou konstrukční i technologickou špičkou. Především díky ní se rakouské dráhy už kolem r. 1880 dopracovaly k názoru, že neprůchozí oddílové vozy jsou neperspektivní a nadále objednávaly státní i soukromé dráhy jen vozy buď velkoprostorové nebo typ Heusinger – průchozí oddílové s uzavřenými představky a boční chodbičkou. A přímo vzorná byla spolupráce techniků od Ringhofferů s pracovníky vozové služby soukromé Buštěhradské dráhy, která byla v mnohém ještě dál než Rakouské c. k . státní dráhy.Ty pruské/německé neprůchozí vozy (2- i 3nápravové) se pak u ČSD objevily jako válečné reparace a/nebo kořist po I. i II. svět. válce a třeba v okolí Brna dosluhovaly na dělnických vlacích ještě kolem roku 1960.Omlouvám se za OT.zdravíhank
A zase chyba: Autorem [76], kterýžto příspěvek jsem omylem připsal saxovi, je XY, omlouvám se.zdravíhank
Nepruchozi oddilove vozy…hrome!Polaci jim prilehave rikaji "Bocniky", jak jsem si prave nasel, diky za odpoved, byt jsem cekal nejaky tajemny a prilehavejsi nazev, trebas zrovna neco jako Pullman :o)http://pl.wikipedia.org…8wagon%29Proc OT, hanku? Reparacni nahrady preci jedou vsude po Evrope, takze klid… :o)[82] to je presne ono, pane Mudro, ale uz se radsi stahuji.
sax: :-)V české ajznboňácké hantýrce "kupáky", taky se říkalo kupátkové nebo kupíčkové vagóny, zřejmě z německého nebo spíš rakouského Coupéwagen, i když správněji německy snad bylo to řízně pruské Abteilwagen.zdravíhank
No jasně, Hanku — tuhle tam byl krásnej článek o sovětský nejdelší lokomotivě .. sedmispřežní. Tak jsem ačal šťourat a vyšťoural nejrůznější monstra, nejkrásnější snad jsou ty americký maletky a vůbec "vícestroje", to snad Evropa ani skoro nepoznala. Jinak logicky, je výhodnější mít napevno druhý a čtvrtý, protože ty ostatní se nemusej šoupat o tolik .. jsem to moc zjednodušil. Však taky ani nejsem opravdickej šotouš ..http://www.zelpage.cz…-lokomotivuhttp://www.youtube.com…redirect=1
Z monster jsem vcera narazil na tuhle parni karetu:http://www.steamcar.net…en-1.htmlKupak, kupickovy…no. to uz je lepsi…diky!
Hanku, vřelé díky! Za "kupáky" i za ostatní informace a odkazy. Není nad odborníky…:-))
Ty technické problémy mě mrzí. Asi začnu zkoumat možnosti "emigrace".
"Ty pruské/německé neprůchozí vozy (2- i 3nápravové) se pak u ČSD objevily jako válečné reparace a/nebo kořist po I. i II. svět. válce a třeba v okolí Brna dosluhovaly na dělnických vlacích ještě kolem roku 1960."Ale tady musím protestovat, Hanku. Takové vlaky v časech, o nichž píšete, znám z brněnského okolí velice dobře, včetně jejich pochmurné noční/ranní zimní atmosféry. Tyhle vozy tam prostě nejezdily.
XY [95]: Byly specialitou tratě Brno – Zastávka, kde často stály i 3 nebo 4 odstavené soupravy, čekající na své ranní vlaky do Brna. Až se dostanu na víkend domů ke svému archívu, upřesním léta i vlaky, paměť je mrcha. Pošlete mi prosím svou e-mailovou adresu, ať to tu neplevelíme. Já mám athene55@seznam.cz.zdravíhank
Narazil jste na profika, XY, to potesi, ale zaroven i zastrasi… :o)
[97]Potěší – souhlas. Ale proč "zastraší"? A koho? :-)
Zastrasi v tom smyslu, ze se clovek ZASE dovi, ze je to jinak, nez si myslel… :o)
Hanku, díky, ozvu se později a odjinud… :-)) Souhlasím, ža paměť je mrcha, ale znám toho chlapečka z oněch časů, a ten by si něco takového by si nenechal ujít a vyžgráňal by jízdu takým vehiklem alespoň do Horních Heršpic nebo do Lískovce… :-))Saxi, v jednom z těch ztracených canců byla reakce na vaši poznámku ohledně "hladových" podnikatelů, nespokojených s dlouhodobě ustálenými poměry, za nichž nemohou přijít k lizu. Ten postřeh je dobrý, ale v těchto šířkách se řeší známými aférami s odposlechy, atd., jak jsme toho právě svědky. Nevede pochopitelně k žádným systémovým inovacím, jen k prostřídání u zakázek, občas s jiným politickým krytím, občas jenom s obměněným. Běžné OSVČ (povětšinou řemeslníci) IMHO na tom nemohou nikdy nic moc vydělat.Pěkný večer, už asi nebudu.