Žízeň po životě Vincenta van Gogha

Životopisný film Žízeň po životě (USA, 1956) o životě slavného (to ovšem až dnes, za svého naopak opomíjeného) malíře Vincenta van Gogha je podmanivý tím, jak se svým rozvláčným tempem (přitom v něm, až na některé detaily expozice, není nic navíc) a soustředěním do dnešní uspěchané doby nehodí.

Film není o van Goghově díle, ale o van Goghovi jako člověku, jeho dílo je ve snímku ovšem všudypřítomné, protože film z něj svojí vizuální podobou vychází, některé scény jsou aranžovány přesně podle van Goghových obrazů, v některých pasážích obrazy přímo účinkují a místy je prakticky nemožné rozlišit, co je obraz a nasnímané exteriéry. Takto představit jen tak mimochodem výtvarné dílo v kontextu jeho vzniku, to klobouk dolů.

Nejsilnější je ale Žízeň po životě v zobrazení – či snad lépe evokaci – atmosféry naléhavosti, posedlosti, nutkavé potřeby malovat a hledat výtvarné zobrazení, které bude skutečnější, než skutečnost sama, protože zachytí i podstatu věci okem neviditelnou; divák cítí téměř až fyzicky, jak se van Gogh stává štvancem ve své vlastní hlavě a boj se svými běsy pomalu, ale jistě prohrává.

Advertisements

17 comments

  1. Vodník

    Ano, skvělý film! Až se nechce věřit, že něco tak výtečného mohlo vzniknout v Hollywoodu. Vynikající je i musika!

  2. sax

    Jinak samozrejme dekujeme za clanek. K filmu lze dale dodat, ze byl natacen v autentickych sceneriich, Anthony Quinn ziskal Oskara za roli Gauguina, stary Douglas hral Gogha.

  3. Saul

    Pissaro o van Goghovi prohlásil „tento člověk nás všechny předběhne,nebo zešílí“.A Vincent napnil obojí.Film byl skvělý,ale možná,že pár věcí bylo trochu jinak.Historku o tom,jak ho van Gogh napadl s nožem začal Gauguin šířit až po několika letech a Vincentově smrti,dost možná aby si nějak omluvil,že opustil přítele v těžké chvíli.Taky van Goghova sebevražda byla dost podivná a amatérsky zpackaná.Kdoví,jestli to opravdu nebylo takto http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-53243390-objev-vincent-van-gogh-nespachal-sebevrazdu-zastrelili-ho-dva-chlapci?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed

  4. XY

    No, jen bych tiše dodal (film nevida), že nebýt stejnojmenného románu Irwinga Stona by žádné kino nebylo. Ještě ho mám schovaný… :-)
    Ale upřímně: nejkrásnější na tom všem jsou Goghovy obrazy, ne skutečná čin románová dramata z jeho života.

  5. Saul

    to bych trochu oponoval.Van Gogh byl určitě výborný kreslíř.V ranném období namaloval několik řekněme krásných obrazů,ale ve svém vrcholném období byla technická úroveň jeho maleb na úrovni žáka lidové školy umění.Nemyslím,že to je krása,v čem byl van Gogh jako malíř vyjímečný.Je to právě to drama jeho života a hledání,které do svých obrazů štětcem zanesl.

    • sax

      No on to tam nakonec placal primo z tuby :o)
      Take bych se klonil k tomu, ze bez jeho zivota by nebylo te krasy v obrazech, malovanych misty doslova prasacky :o) …podle meho se muzete samozrejme na obrazy divat dvojim, rovnocennym zpusobem: jako dite, netknuty pozorovatel a jako pouceny clovek, nachazejici v obrazech zachvevy autorova zivota, o kterych vite predem.
      nebezpeci je take rovnocene: v prvem pripade „neuvidite vsechno“, v druhem vidite jen to, co videl zivotopisec :o)
      Mam tuhle zkusenost s Lautrecem: po precteni jedne monografie (nasel jsem na netu: Henry Perruchod, 1965) se mi otevrel celyn novy svet, najednou slo o uplne jineho malire, jine obrazy…

      • XY

        Tohle je zajímavé, saxi – opravdu potřebujete k ocenění Lautrecových obrazů vědět o jeho lámavosti kostí a následných mindrácích, zalévaných chlastem a utišovaných holkami, atd.? (Právě Henrimu Perruchtovi musím ovšem poděkovat, že mi objasnil, kdo byla slavná La Goulue… :-)) A nevím, zda Saul nad vámi reaguje na mne, nicméně mám pro něho stejnou otázku: Potřebujete znát van Goghovu tragédii, abyste pochopil (a přijal) jeho obrazy?
        Abychom si rozuměli: Nemám nic proti zájmu o osudy malířů (a tvůrců obecně), ale už z podstaty věci napřed musela jejich díla natolik zaujmout veřejnost, aby tomu Stoneovi či Perruchotovi stála za životopisný román nebo beletrizovaný životopis a – cynicky řečeno – také za naději, že se na jejich slávě také přiživí…
        Proto taky obecně hledí literární kritika na životopisnou beletrii s patrným podezřením – je to zkrátka odvozený žánr, těžící ze slávy zobrazovaných postav.
        Pěkný večer, už tu zase moc nebudu…

        • sax

          ja mel zato, ze Stone je drbna a obrazy ho zajimaly mnohem mene, nezli osud..
          Bez kontextu umeni neexistuje…radsi uz taky nebudu… :o)

  6. Stanislav Maselnik (@stanmaselnik)

    Americká kinematografie v 50. a 60. letech vůbec tvořila vynikající, táhlé kousky. Není to tak dávno, co jsem viděl jejich podání Doktora Živaga (1965), a podle mého názoru zachytili tento krásný kousek ruské literatury dokonale.

    • che

      Pokud se týká knižní předlohy – tak se traduje že se N. Chruščov podivoval proč nemohla v tehdejším sajuzu vyjít. Kdesi jsem na tohle narazil, už je to nějakou dobu, takže se zdrojem nemůžu sloužit, ale můj názor je stejný – jeho zákaz byl obrazem tuposti některých aparátčíků.

  7. Saul

    Re:XY
    „Potřebujete znát van Goghovu tragédii, abyste pochopil (a přijal) jeho obrazy?“
    řekl bych to tak,že se potřebuji o jeho tragedii ujistit,když už ji z jeho obrazů cítím.I umělci umí mistrně lhát a předstírat.Van Goghova přednost i prokletí bylo,že nebyl lhářem.Jak maloval,tak žil a naopak.

    • Tribun

      Jak maloval,tak žil a naopak… ano, to je přesně ten dojem, který jsem si z filmu odnesl. Ale osobně musím říct, že se znalostí toho, jaké běsy si van Gogh nosil v hlavě, vnímám jeho dílo přece jenom trochu jinak. Možná vážněji a s větším respektem.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s