Spartacus

Americký seriál Spartacus bych mohl s klidným svědomím prohlásit za nejlepší seriál, jaký jsem kdy viděl, kdyby takové prohlášení nebylo poněkud nicotné, protože to je jen jeden ze dvou seriálů, které jsem kdy viděl celé (ten druhý je Třicet případů majora Zemana), takže nemám moc s čím srovnávat. A navíc, jak jsem právě zjistil, jsem ho ani celý neviděl, protože tento měsíc by se měly začít vysílat nové díly. To, co jsem doposavad viděl, ovšem za zmínku stojí.

Za prvé je to zjištění, že seriál nemusí nutně představovat pokleslý žánr nekonečné laciné melodramatické soapopery, ale že televizní (sic!) seriál může být stejně výpravný, jako celovečerní film.

Za druhé je to zjištění, že i seriál může mít příběh, který směřuje odněkud někam, je vnitřně konzistentní, má logiku, postavy se vyvíjejí a jednají uvěřitelně (samozřejmě v kontextu dané situace, z dnešního pohledu je jejich jednání spíše neuvěřitelné, ale to může být dáno i divákovými iluzemi o mechanismu současné moci).

To ovšem může být i důsledek zvolené látky, protože příběh Spartaka je víceméně obecně známý a je zhruba jasné, kdo je kdo, proč co dělá a jak to s ním dopadne. Tím ovšem nechci říct, že by Spartacus byl dokumentární seriál. Jestli ze Spartakova příběhu zůstalo víc, než jméno a vzpoura, nedovedu posoudit (a pro hodnocení seriálu je to irelevantní). Zajímavější je otázka reálií římské republiky, které vypadají velice přesvědčivě, ale těžko říct, nakolik jsou poučené a nakolik je to anachronická autorská licence.

Výrazným rysem Spartaca,na první pohled nejvýraznějším, je přemíra násilí a explicitního sexu, kterým je seriál zaplněn, a které ve většině případů nejsou nic jiného, než vizuální vata. Je možné, že právě tyto scény představují pro většinu diváků to nejatraktivnější, co seriál nabízí (přiznávám upřímně, že tolik krásných žen a urostlých mužů pohromadě jsem již dlouho neviděl, kam se hrabou erotické filmy), ale podle mě jsou, minimálně v této míře, zbytečné. Kdyby tam vůbec nebyly, nestalo by se z pohledu příběhu nic, seriál by stále fungoval, stále by měl co nabídnout, jenom by byl o něco kratší. A možná i svižnější, protože zejména na jedno brdo pojednané, zpomaleně nasnímané a komixově podané stříkaní krve a utínání údů místy vyloženě zdržuje a nic nepřináší.

Tím nejzajímavějším, co seriál nabízí, jsou totiž interakce mezi postavami, zejména mezi Římany, které vypadají skutečně věrohodně, asi i proto, že jsou založeny na touze po moci, zradě, rafinovaných intrikách a jiných důvěrně známých nectnostech a víceméně odpovídají tomu, co člověk zná odjinud, například od R. Gravese a jeho Claudia. Osudy Římanů by se daly zjednodušeně charakterizovat příslovím o tom, že pýcha předchází pád. Je to jejich touha po moci, chamtivost, bezohlednost, sobectví, ambice a brutalita, co nakonec přivodí jejich pád, zatímco skromný a obětavý rebel (či snad přímo revolucionář?) Spartakus sice těžce a draze, ale přesto vítězí.

Jenže zatímco Spartakus doufá, že nakonec může zvítězit jednou provždy a získat svobodu pro sebe a své společníky, divák poučený historií, jak konkrétní historií Spartakova povstání, tak historií obecně, ví, že Spartakus nezvítězí a zvítězit nesmí, protože jeho vítězství by znamenalo zánik Římské říše, která by tak fatální falzifikaci svého monopolu na kulturu a civilizaci nepřežila. A to Řím nemůže dopustit. I proto to nasazení, se kterým se snaží zlikvidovat hrstku povstalců někde na periferii. Analogie s naší nedávnou minulostí i žhavou současností je nabíledni.

Ostatně našly by se i jiné analogie, například na straně jedné mezi otroky ceněnými pro své schopnosti, kteří dosahovali moci a bohatství a pro své majitele představovali natolik výnosnou investici, že si mohli dovolit být v jisté míře drzí a neposlušní, a dnešními manažery a experty, kteří mají dnes na chod podniků často větší vliv, než jejich majitelé, a mohou si do značné míry diktovat a vlastnici si je předchází, a na straně druhé mezi snadno nahraditelnými otroky a dnešními nekvalifikovanými dělníky. Z pohledu jednání vlastníků jsou rozdíly zanedbatelné. Samozřejmě s výhradou toho, že dnešní vlastník již otroky nevlastní a propuštěné zaměstnance ani neprodává, ale nezabíjí, takže ti mohou jít a hledat si nového pána. Nebo se stát sami otrokáři, jak praví neoliberální katechismus. Ale ta závislost na vlastnících respektive vlastnictví, podmínek jejich existence je tu stále.

Příběh Spartakova povstání, vzpoury otroků, kteří již otroky být nechtějí a dovolili si jimi nebýt, je téměř archetypálním příběhem touhy po svobodě, která ovšem není zadarmo. Po osobní svobodě od otroctví. Ani Spartakus, ani nikdo z jeho společníků nechtějí svobodu stát se sami otrokáři, nechtějí ekonomickou svobodu k otrokářství, ale osobní lidskou svobodu od otroctví. V tomto směru je Spartakův příběh stále aktuální a jeho poselství lze snadno naroubovat na situaci středověkých nevolníků či moderního prekaritátu. Tvůrci seriálu jako by si toho byli vědomi a snažili se jej maskovat chtíčem a krví (o kterých již byla řeč), když už se bez něj příběh o Spartakovi vyprávět nedá.

Na závěr bych rád dal slovo Spartakovi, který takto promlouvá v závěru posledního dílu první série, poté, co vzbouření otroci zmasakrují dům svého pána, lanisty Batiata, ke svým soudruhům: „Již příliš dlouho jsme žili a umírali z rozmaru našich pánů. S tím je konec. Nebudu už zabíjet přátele ze sportu. Možná jste to takto nechtěli, ale stalo se.“

P.S. Pokud chcete seriál sledovat, začněte od prequelu Bohové arény (který je mimochodem zřejmě nejlepší částí celé série).

P.P.S. Připravte se psychicky na to, že Spartaka začne po první sérii hrát někdo jiný. Chápu důvody, které k tomu vedou, ale když najednou začne hlavní postavu hrát úplně cizí a neznámý chlap, je to prostě po čertech rušivé.

Aktualizováno 4.12.2014:
Tak jsem se dodíval na poslední sérii nazvanou Válka zatracených a bohužel musím konstatovat postupný, ale patrný úpadek, zjevný důsledek snahy ještě trochu podojit úspěšný koncept, ještě trochu vydělat na zavedeném produktu, který se projevuje jasnou dominancí formy (styl K&K, čili Krev & Kozy) na obsahem, když už není moc co vyprávět, ale předvádět se musí. Naštěstí se zdá, že tvůrci měli alespoň tolik sebeúcty, že nechali Spartaka v souladu s historií padnout a povstání potlačit, takže každé další pokračování, pokud si ho manažeři vynutí, bude už vyloženě trapné.

Reklamy

26 comments

  1. Nerevar

    „… velkým revolucionářům odplácely utiskující za jejich života ustavičným pronásledováním, vítaly jejich učení nejdivočejší zlobou, nejzběsilejší nenávistí a nejbezuzdnější kampaní lží a pomluv. Po jejich smrti jsou činěny pokusy udělat z nich neškodné ikony, prohlásit je, abych tak řekl, za svaté, ponechat jistou slávu jejich jménu pro “útěchu” utlačeným třídám a jich balamucení tím, že je vyklešťován obsah revolučního učení, otupováno jeho revoluční ostří a učení samo vulgarisováno …“

    Co Vy na to, Tribune?

    • Tribun

      Já na to, že to zní jako dobrý postřeh, jenom se trochu obávám, jestli to neřekl někdo, jehož jméno se v tzv. slušné společnosti doplňuje odplivnutím.

        • Tribun

          Já tipoval Lenina nebo Hitlera nebo někoho takového. Navíc myslím, že Heydrich bude mít mezi lepšími a slušnějšími lidmi podobně dobrý zvuk, jako Pinochet.

          • Nerevar

            K tomu Pinochetovi (Frankovi, Mussolinimu, …) by to bylo na delší článek.

            A zde se přece schází jen ta nejvybranější společnost, jinak bych sem nechodil

  2. sax

    Spartakuse produkoval kanal Starz, vlastny skrze Liberty media jisteho Maloneho. A Malone je nejvetsim privatnim vlastnikem pudy v USA, coz dela cirka 10.000 km2, tedy 100x 100 km.

    Konec dejin zacal i na platne, produkce jsou uz tak schopne a scenare tak propracovane, ze si clovek pri sledovani pripada jako by se to stalo dneska. I temata jsou dnesni: vzpoury, zaniky, pady… :o)

    • Tribun

      Buď vůbec netuší, co vlastně natočili, a nebo naopak moc dobře vědí, že si z toho diváci neodnesou nic, co by mohlo investory ohrožovat. Možná proto jsou starověká témata tak populární, že v nich je všechno, co je třeba, aby to byl „dobrý a silný“ příběh, ale zároveň je to bezpečně daleko v minulosti. Jenže to, co se mění, je civilizace, nikoliv lidská mentalita.

      • Kamil Mudra

        Nu, když jsme u těch seriálů. pak doporučuji jeden, dle mého mínění, až neobvykle zdařilý: „Hra o trůny“
        http://hraotruny.eu/#c
        Mnohé, co píšete ve svém článku, by i na tento sedlo jako ulité.

          • galahad

            V Římě se mi asi líbila jen postava Tita Pula vyloženě skvěle zahraná Rayem Stevensonem. Výborný herec, bohužel mám dojem, že ne zcela doceněný…

      • sax

        Natocili zrejme dobry serial…podobne je na tom HBO, jehoz vlastni produkce je take nebyvale kvalitni.
        Pokud to nevite, davam kvizovou otazku: kolik novych fimu (v prumeru, odhadem) je do nabidky techhle kanalu rocne zarazovano (tedy kolik premier ma HBO za rok)?
        Dvacet…slovy 20…jinak to toci porad dokola. Osobne jsem tipoval tak stovku, ze by kazdy tyden mohli dat dve premiery…

  3. hans

    …Za prvé je to zjištění… Za druhé… chudáci autoři, tak se snaží, a ani po dvaceti letech někteří nezaznamenají proměny žánru :-)

    U historických seriálů se vždycky rozčilím, jak přepisují dějiny; naposledy u Říma… Proto radši sci-fi a fantasy. Zkuste, Tribune, seriály Josse Whedona: Firefly (pouhých 14 dílů, to zvládnete), Buffy+Angel. nebo třeba Battlestar Galactica.

    • galahad

      Hansi, souhlasím, že Firefly byla překvapivě dobrá. Ta kombinace s westernem byla divná, ale vtipná…

      • hans

        I Battlestar stojí za to, ční nad Star Trekem nebo Hvězdnou branou podobně jako filmy Leoneho nad průměrným westernem…

        • galahad

          Tak zrovna Star Trek mi ze sci-fi seriálů přijde být hodně dobrý. Bohužel je stíhán typickým údělem úspěšných děl – Další a další pokračování z toho dělaj řidší a řidší kafe…

          • hans

            Naopak bych řekl, že novější Star Treky jsou lepší starších.

            Ve startrekovské komunistické společnosti jsou lidé tak správní a jejich politika tak ideální, že prakticky neexistují pořádné vnitřní společenské konflikty.

            • galahad

              Když se podíváte na posádku, které velel James T. Kirk, dost možná zjistíte, že takhle národnostně vyvážené posádce žádný další kapitán nevelel. Mám totiž takový pocit, že když Gene Rodenberry se Star Trekem přišel, tak tu společnost idealizoval zcela záměrně. Byla to součást příběhu.
              Dále je otázka, jestli lze na existenci „pořádných vnitrospolenčenských konfliktů“ usuzovat podle posádky vesmírné lodi, která se řídí v podstatě vojenskými pravidly. Což je vlastně přesně to, co mi na těch nových vadí – kdejakej moula diskutuje s kapitánem o rozkazech, protože autor scénáře nutně potřeboval dát seriálu hloubku tím, že jinak bezvýznamný postavě vetkne něco…můžem tomu říkat třeba svědomí…co ve finále způsobí víc problémů než užitku a občas i někdo umře. Zhusta právě ta odmlouvající postava, což je svým způsobem rovněž poučné. Já považuji za vrchol sérii, v níž kapitánuje Picard na palubě NCC1701D… Deep Space 9 postrádal jakoukoliv dynamiku – mohl to být stejně dobře sitcom odehrávající se v hospodě a ty sci-fi reálie tam byly více-méně navíc. Voyager nebyl úplně hloupej, ale prostě Star Trek = Enterprise. No a teď jsem zahlédl pár dílů nějaký úplně nový série. Je to vlastně prequel celého Star Treku, odehrává se někdy ve 22. století a jako všechny prequely natočené 30+ let po původních snímcích hrozně ruší tím, že veškerá technika od osobní zbraně po celé vesmírné lodě vypadá moderněji, než ta původní…

  4. astream

    Spartacus asi nemohl vyhrát systémově, ale všichni z jeho lidí měli šanci přejít mimo tehdejší Řím (ta velká Galie ještě nebyla v r 73 před naším letopočtem v rukou Říma – o helvetském a germánském území ani nemluvě). Vlastní stát měl ale jeho předchůdce na Sicilii někdy kolem roku 130 př.n.l. – myslím že dokonce pár let …

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s