Evoluce inteligence

Jak ukazují výsledky, jichž lidská populace dosahuje v IQ testech, inteligence se stále zvyšuje. Tomuto jevu se říká Flynnův efekt podle Jamese Flynna, který v 80. letech 20. století analyzoval velké množství IQ testů a všiml si, že průměrné výsledky stoupají v západním světě zhruba o tři body za deset let. To je nárůst příliš velký, než aby jej šlo vysvětlit nárůstem inteligence. Sám Flynn to vysvětluje tím, že naše mozky jsou sice svojí strukturou a funkcí stejné, jako řekněme v roce 1900, ale my naše mozky trénujeme jinak, než lidé v roce 1900. Stejně jako plavci mají jiné svaly, než vzpěrači, byli lidé tehdy mnohem praktičtěji orientovaní a řešili konkrétní problémy, zatímco my dnes používáme mozky k řešení abstraktních problémů a přemýšlíme o hypotetických věcech. Naše mozky jsou dnes v podstatě lépe trénované na ten typ problémů, který se objevuje v IQ testech, proto jejich výsledky stále rostou (a testy se musí rekalibrovat). Někteří neurofyziologové se také domnívají, že ruku v ruce s tím, jak se stále méně pohybujeme a stále více sedíme u počítačů a komunikujeme po sítích, mozek přepouští určitou kapacitu určenou dosud pro motorické činnosti ve prospěch mentální manipulace a abstraktními objekty.

(Podle článku Markéty Žídkové Génius jde pro jahody v sobotních LN z 5.1.2013)

Reklamy

54 comments

  1. hank

    Sám mám IQ=152 (měřeno v Mense v r. 1992) a byl jsem nějakou dobu i členem Mensy, tak snad mám právo na toto – možná poněkud kategorické – prohlášení:

    Hodnota IQ není nic jiného než míra schopnosti „správně“ řešit IQ testy.

    • Tribun

      Což je jinými slovy totéž, co tvrdí citovaný článek. Podle mé zkušenosti jsou otázky v IQ testech většinou na jedno brdo a IQ je míra schopnost toto brdo odhalit. Což vlastně také není nic jiného, než správné řešení testu.

    • jonáš

      A Mensa je takovej tělocvičnej spolek, kde se ta správná řešení trénujou, takže to pak cvičenci snadno dotáhnou aspoň na level okresního přeboru.

      • merlin

        Já si vzpomínám, jak nám v roce 1984 sděloval pan profesor Hejtmánek na lék. fakultě v Olomouci výsledek testů, který dělali s doc. Weiglem na spoustě respondentů – nepamatuji se to přesně, ale bylo to několik tisíc lidí, průřez obyv., ne studentů UP – fakt nezvykle velký soubor a sdělil nám, že průměr je 84(proto si pamatuju ten rok, že to konvenovalo) a neustále klesá. Sama nevím. Ale neřekla bych podle výsledků testů našich psychologů, že stoupá. jinak souhlasím s Hankem. Já bych sama pokles považovala za logičtjší trend

        • Tribun

          To ale bylo za socialismus a za socialismu klesalo všechno, inteligence, nezaměstnanost, životní úroveň, dětská úmrtnost, analfabetismus, jen ty daně rostly (i když někdy záporně).

      • hank

        jonáš: :-) To byl můj úplně první test v životě, dal jsem to tehdy z jedné vody načisto bez tréninku a do toho spolku jsem vstoupil až potom…

        Údajně jedině správné testy jsou ty, které nezávisí na rodném jazyce respondenta, takže obrázky, číselné řady apod., prý aby to bylo mezinárodně srovnatelné. Ale jiní to popírají a do testů dávají i slovy vyjádřené pojmy, věty nebo jejich části apod.

        Navíc možná nevíte, že od určitého věku (myslím, že je to od 35 nahoru…) se do výpočtu zavádí celkem voluntaristický koeficient, který starší respondenty zvýhodňuje… prý to má zohledňovat ten jev, který moje sudetoněmecká tetička (72 let) označuje jako „sračkovatění mozku“ :-)

        • Tribun

          Ovšem i konstrukce těch číselných či obrázkových řad je poplatná stylu myšlení konstruktéra, respektive kulturně-civilizačního okruhu, kde vzniká, takže ani testy nezaložené na jazyce nemusí být universální. Například si nejsem jistý, že by šlo srovnávat výsledky amerických testů v čínském prostředí.

            • hank

              Ale z pohledu původního určení to není správně. IQ testy se začaly používat v USA, aby – jak správně píše Michal – od školky až po armádu a universitu filtrovaly extrémní jedince, nikoli proto – jak nesprávně píše Michal – aby jim altruisticky bylo poskytnuto odpovídající vzdělání, ale proto – jak ostatně tvrdí sami Američané – aby bylo nějaké jednoduché a snadno aplikovatelné měřítko jejich společensko-ekonomické použitelnosti/využitelnosti/zneužitelnosti. A protože v jů-es-ej se do toho příslovečného kotlíku odjakživa házeli k roztavení příslušníci všech možných kulturně-civilizačních okruhů, aby z něj vytekli pokud možno totálně zglajchšaltovaní, musely i testy být na tomto parametru nezávislé.

              • jonáš

                Což samozřejmě nikdy nebyly a nemohly bejt, ale zájem byl v té době stejně hlavně o WASP.

  2. che

    Průměr 84 je blbost – průměr je 100 a to prostě z jednoho jediného důvodu, že testy jsou standartizované, nastavené tak aby tam ta stovka byla a dělané opakovaně na velkém množství respondentů okruhem psychologů kteří by podobnou anomalii okamžitě ventilovali – znamenalo by to v podstatě jejich nepoužitelnost – právě od Merlina mne tento argument překvapuje, když každodenně s psychologem spolupracuje a má ho v týmu. Tím nevylučuju regionální odchylky – město – venkov – určité oblasti na periferii, ale 84??.
    Navíc – prof Hejtmánek je přece biolog a vynikajíví mykolog ne? ne psycholog – jo kdyby to říkal prof Kratochvíl… když už jsme v té Olomouci.
    Na druhé straně není jakýkoliv test samospásný, vždy vyžaduje interpretaci zkušeným odborníkem který k tomu má dostatečnou erudici – proto jsem MENZU vždy odmítal jako nesolidní záležitost a výsledky jejich testů jako maximálně hrubě orientační.
    IQ testy už svou podstatou jsou spojené se vzdělanostní úrovní, tedy kvalitou školství v daném regionu a také ostatními vlivy které bychom mohli charakterizovat jako socializační vlivy – předpokládal bych tedy že vzestupný trend, který je skutečností se zlomí a dojde zase k poklesu:).
    Věk to samozřejmě také ovlivňuje – klesá výkonnost pamětí – klesá rychlost řešení jednotlivých úloh.

    • Tribun

      V tom článku ještě psaly, že v ČR testy rychle zastarávají, protože nejsou peníze na jejich rekalibraci a restandardizaci. Možná, že kdyby se nabídla nějaká banka, že to udělá, tak by se našly a našlo by se jich hodně. Ale pro ty darmožrouty vědce se správně tržně liberálně nenajde ani vindra.

      • che

        Neznám současný stav – dřív to měl na starosti ústav v Bratislavě, který se staral o jejich vydávání, distribuci (laikům bepřístupno) a tvorbu, Docela tomu, že jsou zastaralé věřím, ono je zapotřebí tyto testy neustále doplňovat a opravovat – potažmo aktualizovat. Vyjádřit se ktomu by byl nejpovolanější klinický psycholog který s těmito testy běžně pracuje.
        Ty změny se u jednotlivých věkových kohort navíc projevují se zpožděním… takže růst může být ještě důsledek školské politiky minulého režimu, pokles bude teprve u nižších věkových skupin – třicátníci ještě ne.

        • che

          Ještě proč stovka – rozložení je podle Gaussovy křivky a 100 je prostě její vrchol ze kterého se vychází, když se dělala česká verze tak se to modifikovalo na zdejší podmínky a na vrchol křivky se prostě dosadila 100 – půlka populace nad a půlka pod 100. Jde vyloženě o virtuální stupnici vytvořenou pro praktické použití.

          • jonáš

            A standardní odchylka je 15, čili 2/3 populace jsou mezi IQ 85..115, nad 130 jen asi 2%. To by jeden ani neřek, s jak vzácnejma exemplářema se potká ;-)

            • hank

              jonáš: Teď jen napůl ve srandě: Patřím do percentilu 0,5%, takže ještě vzácnější, než si myslíš… :-) Já jsem „to“ (= nějakou odlišnost, kterou jsem pořádně neuměl sám definovat) cítil už v obecné škole, mj. i proto, že snahou hysterických a/nebo blbých učitelek v 60. letech bylo mít klid a nemít starosti, takže jejich pitomost a snaha zatlouci každou trčící hlavu zpět do průměru a krutost vrstevníků zesměšňující každého, kdo se odlišoval, mě naučily moc na sebe neupozorňovat. K tomu přidej výchovu doma (táta, který místo výchovy vlastních dětí běhal za každou sukní, až to uštvanou mámu přestalo bavit a rozvedli se, když mi bylo 11, přičemž z její výchovy si pamatuju nejvíc vařečku…) a dostaneš čítankový příklad člověka, který se sice učil levou zadní, ale zdaleka nevyužil genetických přepokladů k dosažení tzv. úspěchu a tím pádem ani nesplnil očekávání okolí („tak chytrej a nikam to nedotáhl…“).

              Ale musím říci, že teď, kdy už je konečná na dohled, nelituju ničeho z toho ani sám sebe. Nouzí jsem netrpěl nikdy, když jsem něco moc chtěl, většinou jsem toho dosáhl, když šlo do tuhého, lenost jsem většinou překonal, z průserů jsem se vždycky vyhrabal sám bez ztráty podstatných životních náležitostí. Jestli jsem něčeho v životě zažil dost, byla to sranda, která by se nikdy nedostavila, kdybych šel tvrdě za tzv. úspěchem měřeným tzv. standardními kritérii. Snažil jsem se nad nikým nepovyšovat a před nikým neponižovat. Měřítko úspěchu mám svoje: Snažit se žít v míru sám se sebou a nikomu vědomě moc neubližovat. No a jak jsem byl úspěšný podle tohoto měřítka, to ať posoudí mí bližní nebo – existuje-li – nějaká ta vyšší moc, která na to má gebíry.

              • michal

                Hanku, zcela vážně a upřímně – myslíš si, že kdybys vyrůstal ve škole, která je schopna diferencovat talenty (nebo alespoň oddělit pitomce – např. osmileté gymnázium), že bys byl zatloukán tolik do průměru?
                Mám zkušenosti hodně podobné, ale díky své bojovné a nesnášenlivé (vidíš i zde v diskusích, ne?) povaze jsen nebyl snad tolik „zatlučen“, ale vracel jsem se ze základní školy se spoustou poznámek a modřin a tam zjistil, že nelze s blbci koexistovat jinak, než jim dát pořádně do držky. Pak dají pokoj. Podobně učitelé dali pokoj (= v horším případě mě nechali dělat si své, v lepším se mi trochu věnovali) teprve tehdy, když viděli, že jsem schopen je zesměšňovat. Takže tě velmi chápu.
                Právě člověk jako ty by měl podporovat systém, kde nevládnou blbci, ale elita, kde jsou rozrůzněné nejen vzdělávací programy, ale i životní styly.
                Mám proti tobě tu výhodu, že nemám konečnou (nepřijde-li neočekávaně) na dohled, ba dokonce se necítím být ani v polovině aktivního života, takže mám i handicap nezkušenosti, ale proč právě tobě nevyhovuje nerovná, strmě rozdělená společnost, oceňující sílu a výkon?

                • hank

                  No vždyť už jsem to tu napsal – některé věci „se“ prostě nedělají. Třeba hry s nulovým součtem. Třeba rvačky, ať už o kopačák nebo o holku, o prestiž v hospodě nebo o post v politice. Třeba šplh ke kariéře po zádech druhých. Já vím, že většina lidí je dělá, ale to ještě neznamená, že je chci dělat já.

                  Když už jsme teda u toho, tak můj světový názor asi nejlépe vyjádřil Kurt Vonnegut ve svém eseji Absťák. Píše tam, že jednou diskutoval se svým synem lékařem o smyslu života. A syn mu řekl: Jsme tu proto, abychom to tu ostatním lidem pomáhali přežít, ať už to „to“ znamená cokoli. Já sice nejsem lékař ani profesionální záchranář, ale jeden zachráněný (a následně s mou pomocí plně – lidsky – prožitý) život někoho bližního si můžu k dobru připsat. A jak praví talmud, kdo zachrání jediný život, jako by zachránil celé lidstvo.

                  Kolik životů jsi zachránil ty?

                • jonáš

                  Vono je to asi nesdělitelný, Hanku .. mně to nikdy ani moc nezajímalo, kolikátej jsem na žebříčku, ani jsem to k ničemu nepotřeboval dokladovat, důležitý bylo, jestli mě něco baví — v tom si asi nemáme co vyčítat ani závidět. Jedince co to musej dát okolí nějak sežrat, jaký jsou hvězdy, jsem nikdy nesnášel, ať to měli v hlavě nebo v bicepsu. Ale je to jejich boj, zabíjej se sami.

                • maj

                  A Vy věříte, že škola pro talenty je 8 leté gymnasium? Dle mého soudu, prodloužená základka pro ignoranty, kteří mají pěkný sešit. Víc stejně většina učitelů nezvládá posoudit. Dobré gymnasium je tak jedno dvě v Praze a jedno v Brně a v každém z nich se to týká třídy. Rozhodující je vlastní píle a zájem studentů, učitelé na základkách a středních školách jsou jen pro průměr a podprůměr.

                • michal

                  HANK: Pokud se většina lidí rve (a na té základce to tak chodilo), musel jsem se rvát taky, jinak bych se stal outsiderem. Ač sám násilí nevyhledávám. Si fueris Romae, Romano vivito more.
                  Zachánit jakýkoli život je velmi vysoká hodnota, nicméně uznej, že neprofesionál se do takové situace dostane leda náhodou. V mém případě taková náhoda naštěstí nenastala, takže těžko říct, zda bych měl tvou odvahu.

                  Jonáši, ty žebříčky baví tolik lidí (v různých aspektech), že bych skoro řekl, že jde o normální chování. Sportem počínaje a měřením pin… IQ konče.

                  Maj: Co se popisu reality týče, máte pravdu, nicméně osmileté gymnázium je přece jen škola, kam se nedostanou ze ZŠ ti největší pitomci a grázlové a kde je o něco podnětnější prostředí. Dobrý učitel na ZŠ i SŠ by se měl starat i o nadprůměr. Jistě, i v sirotčinci může zase vyrůst někdo jako Isaac Newton, ale podpora nadaných je krutě malá. Možná by to mohlo vyřešit školné se stipendiem pokrývajícím náklady pro 10 – 20% nejlepších.

                • michal

                  Nechtěl, mínil jsem skutečně 10 – 20% nejlepších. Podobně jako to mají elitní školy v anglosaském světě a do jisté míry Kellnerova Open Gate – studuje tam elita ekonomická (nicméně s nadprůměrem IQ) a spolu s ní elita intelektuální (bez ohledu na peníze, které výjimečným platí škola). Popřípadě někdo, kdo patří mezi elitu v obou rovinách.

    • merlin

      kratochvíl byl v kroměříži – tedy za mě. Proč Hejtmánek -vyučoval biologii a i ji zkoušel a v jakém kontextu nám to sděloval, už nevím, , ale tohle pamatuju docela přesně, neboť to vyvolala v našich řadách komentáře. Průměr těch jejich výsledků ovšem klidně mohl být 84 a nikoliv sto. Ideální průměr přece neznamená, že vezmete-li tisíc lidí a tak průměr jejich IQ nemůže být 84. To, že by to mělo být sto na výsledku 84 nic nezmění. Navíc se od té doby posunulo hodnocení směrem na stupnici mentální retardace z nějakých důvodů směrem dolů. To, co za nás byla už lehká mentální retardace je teď dolní průměr. To by znamenalo, že se něco posunuje, možná nároky a hodnocení,
      Máme aktuálně dva psychology a s oběma se pořád hádám. Jinak Vás zdravím,

        • che

          Možná v tom kontextu je podstata problému :) a také v tom že na LF se nepřednášela – a tuším do dnes nepřednáší statistika, Asi by to bylo na debatu která by ostatní nezajímala. Jo změny kriterií v diagnostice a terminologii, potažmo klasifikaci nosologických jednotek, to je pak díky tomu že se do medicíny vandrujou různí politici a aktivisti (a antipsychiatrici) pěknej guláš – tedy do psychiatrie – třeba patologie je nezajímá.
          To že je zapotřebí testy neustále upravovat jsem psal, aby byly vůbec použitelné je nutné je udržovat a inovovat tak aby střed ony gaussovy křivky byl těch sto, jinak jsou na nic a ztratí vypovídací hodnotu, tisíc lidí už je tak velký vzorek že odchylka 16 procentních bodů je napováženou. Ale znova – bez kontextu je to debata bez závěru.
          A v hádání se s psychology přeji pevné nervy.

  3. michal

    Ono je to s tím IQ poněkud vošajslich – na jednu stranu postrádá významnější korelaci s úspěšností člověka, už proto, že netestuje divergentní myšlení (viz níže starý vtip o tom, jak různé profese měří výšku mrakodrapu). Další problém je kulturní závislost testů, čemuž Mensa čelí používáním progresivních matric, byť i jejich řešení je trochu ovlivněno způsobem školní výuky a koníčky testovaného subjektu. Další problém je, co testovat – jestli mít baterii subtestů pro verbální inteligenci, prostorovou inteligenci, … čož byl starší český přístup), nebo použít pouhé výše zmíněné Ravenovy matrice a tím testovat užší výsek analytické inteligence, který slušně koreluje s inteligencí měřenou jinými testy.
    Nicméně pořád je (dobře provedený) IQ test jeden z nejlepších testů, které jsou k dispozici – nedá se zmanipulovat (nedokážete dosáhnout vyššího IQ skore než vám „patří“ a tréninkem trénujete nejen dovednost v testu ale i tu část inteligence, kterou test měří).
    IQ je dobrý test pro srovnání téže populace v témže čase a prostoru, se srovnáváním generací bych byl opatrný. Jinak v ČR už k vzestupu IQ nedochází.
    Proti tomu dnes populární EQ (a podobné) testy se nechají ovlivnit snadno – mohu ho vyplnit jako hraný :-) anetický psychopat, stejně jako hraný :-) vstřícný a soucitný sluníčkový extrovert a výsledky budou diametrálně odlišné – otestováno společně s profesionálním psychologem. A ani lžiskóre nebylo nápadně vysoké. Testují něco jiného, pravda.

    Slíbený vtip:
    Technik, fyzik, matematik a ekonom dostali za úkol co nejjednodušším způsobem změřit výšku mrakodrapu za pomoci barometru. Technik vylezl na střechu, změřil atmosférický tlak, slezl dolů a z rozdílu tlaků složitým výpočtem došel k poměrně nepřesnému údaji o výšce. Fyzik také vylezl na střechu, ale barometr pustil dolů a z času, po který padal, vypočetl na základě jednoduchého vzorce pro volný pád požadovanou výšku. Matematik nikam nelezl, postavil barometr vedle mrakodrapu a ze vzájemného poměru délky stínu vrženého oběma tělesy vypočetl velmi jednoduchou trojčlenkou výšku budovy. Poslední přišel na řadu ekonom. Ze školy si nic z uvedených vzorců nepamatoval, tak zazvonil na domovníka a nabídl mu barometr výměnou za sdělení údaje o výšce budovy.

    • jonáš

      Zajímavý je, že to technik počítal „složitým výpočtem“ a došel k „poměrně nepřesnému“ výsledku, zatimco fyzikovi měřily stopky na tisícinu a matematikovi pravítko na mikrometry. Ani odpor vzduchu, ani nedefinovatelnost tvaru nebyly na závadu a radši nic nekomplikovaly. A nejvyšší IQ měl domovník, věděl to přesně a zpaměti. To asi bude historka z tý školy, kde věděj VŠE.

      • michal

        Kdepak, ten vtip mám z JČMF. :-))
        Ale nezklamal jste, těšil jsem se, že někdo zareaguje jako Vy.

        • jonáš

          Pouhá pracovní povinnost zaměstnance Kanceláře pro uvádění románových příběhů na pravou míru.
          Mmch skaut by vytáh z kapsy nůž a provázek, barometr přivázal, spustil ze střechy a délku vlákna odměřil krejčovskym metrem z KPZ. Asi by byl nejpřesnější. A stavař by zašel na stavební ouřad nahlídnout do archivovaných plánů. Domovník to neví.

          • michal

            Stavař je variace na domovníka, to se nepočítá, za skauta Vás chválím, i to je příklad divergentního myšlení, který dost možná v původním vtipu byl také – ač představa (třeba) 200 metrů dlouhého provázku ze střechy mrakodrapu až na zem je komická.
            Že on Vás popudil ten ekonom? V původním vtipu byla jiná profese, ale ta by na zdejším blogu nevzbudila ten toužebně očekávaný odpor. :-))

        • jonáš

          Jinak on to neni vtip, ale námět na brainstorming „jak změřit výšku budovy pomocí barometru“ — to je trochu přínosnější technika než trénovat jen Ravena. Ale je to všechno fuj, protože se to tady mezi mládež předpřevratovou zavádělo a provozovalo pod hlavičkou SSM, měl byste se od toho radši distancovat.

          • michal

            Nebuďte tak umanutý, např. od Svazarmu, pod jehož rouškou šlo provozovat i v době komunistického temna různé zajímavé aktivity, jsem se nedistancoval nikdy. :-)

            • jonáš

              Umanutej jste tady akorát vy. Mmch proč by se měl vlastně nechat, nadto opakovaně, testovat na IQ člověk, kterej o svý inteligenci nepochybuje? ;-)

              • michal

                Nevím, u mě osobně se jednalo zprvu o nutnost potvrdit si, že je to pravda (očekával jsem lehce superiorní intelekt s IQ kolem 130-140 a ne to hausnumero, co vyšlo) a v dalších testech o obyčejnou marnivost.

                • michal

                  IMHO často ano. Což nic nemění na objektivním faktu, že oba rozměry mohou mít v jistých situacích svou důležitost a třeba levicovým přesvědčením o prospěšnosti stejnosti je nenahradíte :-))

              • hank

                jonáš: Třeba proto, že musel. Já jsem v dekádě 1990 – 2000 x-krát měnil zaměstnání a tehdy byli zrovna v módě psychologové, takže doslova každý můj tehdejší zaměstnavatel nové zájemce o práce ve středním a vyšším managementu nechával testovat. I když jsem s sebou sbírku výsledků svých minulých vyšetření všude nosil a vždy poctivě předkládal, stejně mě testovali pořád dokolečka znovu :-) Možná že oni nechtěli věřit tomu, co v nich četli… :-)

                Jinak má kus pravdy i Tribun v tom, že u některých typů (zvlášť těch podprůměrně obdařených muskulaturou nebo jinými atraktivními náležitostmi) to značně podporuje míru jejich ješitnosti, když už se nemohou poměřovat skrz jiné parametry.

                • sax

                  Treba by bylo lepsi rikat, ze nekdo ma dlouhe IQ, namisto vysoke…

            • michal

              Ještě to napíšu jinak – to, že považuji socialismus / komunismus za špatný, to, že odmítám existenci sociálního státu a toužím po návratu do doby neregulovaného kapitalismu, kdy se stát staral prakticky jen o vnitřní a vnější bezpečnost přece neznamená, že budu apriori odmítat to dobré, co v socialismu vzniklo. I Hitler postavil spoustu dálnic, po nichž se jezdí dodnes, ale proto jeho režim nebyl snesitelnějším.

          • sax

            „Jinak on to neni vtip, ale námět na brainstorming “jak změřit výšku budovy pomocí barometru”“

            To je smutny vtip, jonasi, protoze tak to doopravdy chodi. nekdo nekdy zjistil, ze vydelal na tom, ze mu ekonom zmeril barak pomoci vymeny barometru s domovnikem a na to konto to po nem vsichni opakuji a davaji to do svych testu, protoze chteji dohnat konkurenci :o)
            A pak neni divu, ze to tu vypada jak v blazinci, cely kapitalismus drzi na nohou jen „fyzici“, kterym se ale vsichni smeji pro jejich nenapaditost.
            Ze ja se toho musel dozit, ze spolecensky diskurz bude veden skupinou chytrolinu, doporucujicich merit vysky budov cestou smeny spotrebniho zbozi s domovnikem :o)
            A myslim to uprimne :o)

        • sax

          Oni tak zareagovat musi vsichni, protoze psychometrika jasne vymezuje nastroje, ktere k reseni ukolu musite pouzit. Klasicky se uvadi Gordicky uzel, kde nikdo nepredpoklada, ze k rozvazani lze pouzit mec. To nema s divergentnim myslenim co delat, protoze reseni cestou rozetetim se nepovazuje za bystrost (inteligenci), ale za chytristiku.
          Vas priklad „zatajuje“, ze domovnik potrebuje barometr, takze davat tenhle priklad do souvislosti s inteligence zkratka nelze :o)

          Priklon k chytrosti, namisto bystrosti, jeji vyssi ocenovani, je v prime korelaci s nefunkcnosti stavajiciho systemu: soucasne ulohy sice muzete „resit“ chytre, ale vysledkem bude pouze bublina „zhodnoceni“, ktere chybi korelace k realne hodnote.

          Je tedy jasne, ze dnes budou uspesni chytri, ale ne bystri lide, odmena za vyreseni ukolu totiz neni realna, ale virtualni, stejne jako jeji predmet…a prave to je dnes meritkem „uspechu“, dnes nejde o hodnotu, ale o korelace vzajemneho ocenovani.

          Jiste, nejake hodnoty jeste zustavaji, ale nalezeni jejich „skutecne“ vyse se deje cestou vysoke fluktuace virtualnich bublin.

          Na vasem prikladu:
          budu stavitel a angazuji ekonoma na stanovovani vysek budov…pokud dotycny nenalezne domovnika, ochotneho ziskat barometr, budu muset paralelne angazovat fyzika, ktery mi to dokaze vypocitat s par pristroji, jiz desetileti ulozenymi ve skladu :o)
          No a to je v kostce cely kapitalismus, zalozeny na co nejjednodussi ceste k zisku…nakonec se zjisti, ze jako system je velmi neproduktivni a slouzi jen tem, kteri nahodou natrefi na domovnika, co potrebuje barometr…

          • michal

            Divergentní myšlení je ale právě to, které jde mimo vymezené cesty. Obecně se testuje špatně, jednou z úloh je např. úkol rozložit 6 sirek tak, aby vznikly 4 rovnostranné trojuhelníky.

            • sax

              No a to je to o cem pisi, vsichni vyzaduji divergentni mysleni a vysledkem je nestabilni vzdelanostni zakladna, nacez si vsichni stezuji, ze spolecnost je nevzdelana.
              6 sirek na 4 trojuhelniky sice rozlozit dokazete, ale mate z toho tak vymyty muzek, ze kdyz po vas chce nekdo zmerit vysku budovy, bezite pak s barometrem za domovnikem :o)

              • michal

                Jenže dnes právě jsou potřeba (poptáváni) lidé, myslící divergentně, „jinak“. I proto se řada vysoce inteligentních lidí považuje za nedoceněné, protože jim jaksi za jejich IQ nechtějí nikde nabídnout tolik, co vydělává ten divergentně myslící pablb z šéfovské kanceláře. A nemířím teď nijak na Hanka.
                Někdy je cesta skrze domovníka nejsnadnější.
                Konečně většina vědců byli lidé, myslící divergentně.

                • hank

                  Já už jsem na to vlastně částečně odpověděl výše v reakci na jonáše. Při svém celoživotním vandru po fabrikách jsem bůhvíproč nenarazil na poptávku lidí myslících „jinak“. Naopak, především v nadnárodních firmách se šéfíci místních subsidiaries nesnaží o nic jiného než do písmene plnit idiotské příkazy zahraničních headquarters, aby jim jejich prebendy vydržely co nejdéle, a z davu trčící hlavy se až na výjimky snaží uřezávat. Uštvaní nebo rezignovaní střední a nižší vedoucí, pokud to nejsou snaživí sadisté s cyklistickým syndromem („nahoru se hrbí, dolů šlapou…“), mají sklony k cynismu, který utloukají chlastem. A pěšáci, pokud se nerealizují v erotických pletkách na pracovišti nebo nesoutěží v tom, jak co nejlépe upravit výkazy plnění, aby si přišli na prémie, sedí s nohama na stole a brouzdají po internetu. A pokud je přímý nadřízený hňup, který hodnotí podřízené podle haló efektu („není důležité být, ale zdát se…“), dá se takhle docela příjemně žít v pozici pěšáka i v tom kapitálismu… :-) Čímž naznačuji, jak se dá taky nadměrečného IQ využívat, když ne pro ždímání peněz ze zákazníků v bankách a z investorů na burzách :-)

          • jonáš

            Co já si pamatuju, tak se mi tenkrát nejvíc líbila myšlenka, že nebyla uvedena požadovaná jednotka, čili lze prostym přikládáním prístroje na zeď určit výšku budovy v barometrech.

            • Tribun

              A nebo rovnou prohlásit výšku budovy rovnou 1 barometru. Je to přece jenom otázka definici a zadávací podmínky nic takového nezakazovaly. Takže skutečně bystrý ekonom (a ne chytrý účetní z Michalova příkladu) by nejenom získal výsledek nejrychleji, ale ještě by ušetřil barometr, který by mohl posléze vycídit, prodat a za rozdíl v přidané hodnotě koupit barometry dva. Oba je vycídit, prodat… a dál už to všichni známe.

  4. michal

    Jinak průměr v ČR už není 100, ale cca 96, ale to je vedlejší. Obecně se testy neadjustují na lokální populaci, jinak by nebylo možné srovnávat IQ Asiatů, Evropanů a Afričanů. Což je velmi zajímavé, pro nás poměrně nelichotivé a zatím ještě povolené srovnávání.

    Hank – znám to, jako úlitbu své marnivosti jsem se chodil nechávat testovat asi tak do 32, jinak to zmírňování hranic pro věk nemá dostatečnou oporu a obecně rozumní psychologové soudí, že po 35. roce by se IQ testovat nemělo. Ono taky k čemu – člověk je už vzdělán, kariéra nastartována a původní smysl IQ byl podchytit retardované a naopak výjimečné jedince v dětství a zajistit jim adekvátní vzdělávání. Což se dneska odmítá.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s