Válka je vůl

Řemeslně velmi dobře zpracovaný francouzsko-marocký válečný snímek na motivy skutečných událostí Mezi nepřáteli je jedním z těch, ve kterých se s odstupem času snaží okupační mocnost reflektovat svoji agresi vůči cizí zemi, pokud možno takovým způsobem, aby naznačila, že toho tak trochu lituje, ale vyhnula se širším souvislostem a příliš nepošpinila armádu. Je to podobný princip, ze kterého se po První světové válce zrodil v poraženém Německu mýtus o dýce vražené do zad armády, a na kterém jsou později vystavěny americké filmy o Vietnamu či Iráku, ruské o Afghánistánu a německé o Rusku (jen ty japonské se poněkud vymykají).

V případě Mezi nepřáteli jde o francouzskou válku v Alžíru proti alžírské nezávislosti, která, jak už to tak v případě koloniálních válek bývá, je hnusná a špinavá. Na obou stranách, což poněkud relativizuje vinu Francie (významně ve filmu, méně ve skutečnosti). Na jednu stranu zde nejsou žádní hrdinové, takže zde není prostor pro oslavu války a vlastenectví, tak typickou pro většinu hollywoodské produkce, na druhou stranu se ovšem stírá rozdíl mezi okupanty a povstalci a výsledkem je zvláštní pocit, že válka je špatná sama o sobě, ale ne ve svých příčinách.

Lidé se ve válce nedělí na dobré a špatné, ale na již mrtvé a ještě živé, přičemž zemřou nakonec bez výjimky všichni, jen někteří definitivně a někteří „pouze“ morálně, nikdo se ale z války nevrátí takový, jako do ní odešel. Ideály a zásady jsou hezká věc, ale válka je materialistická, je to realita par excelence, proti níž jen tak nějaký ideály neobstojí. Stokrát můžete jít do války s tím, že budete v mezích možností slušný, stokrát si můžete zakazovat krutost a přikazovat „ideály humanitní“, pokud rychle nepadnete, tak vás válka nakonec vždy zformuje k obrazu svému, protože přežít znamená přistoupit na její principy. Zatímco v civilním životě můžete totiž zůstat loajální k obecnému lidství, v boji jste vždy loajální jen ke konkrétnímu člověku a ostatní se pro vás stanou cíly a nepřáteli.

Jako film je Mezi nepřáteli zdařilý, ale tím spíš byste si měli dávat pozor, aby vás s válkou nesmířil.

Advertisements

10 comments

  1. leho

    Tribune, vy mluvíte z vlastní zkušenosti? Byl jste ve válce a nebo máte nějakého blízkého kamaráda, který někde byl? Mám pocit, že vy jste takový „křeslový“ generál, jinak „armchair general“, který nikde nebyl, nic neviděl, akorát pár filmů, které se transformovaly ve skutečnost. BTW, hrané filmy jsou v drtivé většině fikce s nulovým vztahem ke skutečnosti.
    Ve válce především velmi záleží na které straně člověk stojí a čí uniformu nosí, což definuje toho kterého vojáka. Průměrný rudoarmějec či voják Waffen SS nebo Vietcongu či džihádista je úplně jiný živočišný druh než průměrný voják US Army. Zcela elementární fakt, ale jak vidno, mnoho jedinců si ho neuvědomuje…

    • Tribun

      Takže válka je krásná, vznešená a ušlechtilá, když ji vedou naší odvážní hoši, naši „boží bojovníci“ proti podlidem, teroristům, banditům a domorodcům okupujícím naše zahraniční investice? Raději doufám, že jsem vás nepochopil, protože představa, že ten svůj nacistický blábol myslíte vážně, mi nahání hrůzu.

      • leho

        Tribun: „Takže válka je krásná, vznešená a ušlechtilá …“

        Kde jsem tohle napsal? V životě jsem nic takového netvrdil. Válka není nikdy krásná a ani vznešená, ale bohužel, v extrémních situacích někdy nutná. Kdyby některé velké války nebyly vyhrány, Tribuni by nemohli, no nebudu sprostý, své poněkud odlišné názory nikdy ventilovat, a o Internetu ani nemluvě, že. Připomínka: Kdože naprojektoval a první zaved Internet? Ne, Al Gore to nebyl…

  2. leho

    Takže „křeslový“ generál, který všechno ví, všechno zná a všude byl. Jakže se jedná o nacistický blábol? No, přímé odpovědi se určitě nedočkáme, stejně jako na moji předchozí otázku, že. Samozřejmě vše je relativní. Pro průměrného džihádistu je vraždění mých neozbrojených spoluobčanů a třeba i diplomatů vždy spravedlivé. A pro Tribuna?

    PS: Nějací domorodci okupují zahraniční investice? Asi by to chělo nějaké školení na téma dějiny MDH. Ale děkuji, já se školit v tomhle oboru nehodlám, zůstanu tedy tím, za koho mne máte …

  3. galahad

    Ten film jsem viděl a mohu vám tribune říci, že snaha toho mladého perspektivního kapitánka, či co to bylo za šajbu, jednat s nepřítelem tak, aby ho zbytečně moc nenaštval, mi vadila od začátku do konce a když na tom konci zemřel, neubránil jsem se pocitu, že si za to prostě mohl sám…

    • Tribun

      Vidíte? Tam kde vy řeknete „aby ho zbytečně nenaštval“, já bych řekl „jako s člověkem“. Násilí by měla být až ta poslední možno. Žel pro někoho je to ta první a jediná.

      • galahad

        Ale v tom máte pravdu. Jen je poněkud nesmysl, aby takováhle morální dramata scénárista řešil prostřednictvím jediné postavy. Navíc postavy důstojníka, který by pravděpodobně měl vědět, že ačkoliv násilí je poslední možnost, on tam je proto, že na tu poslední možnost už došlo…
        Každý velitel v poli zodpovídá v první řadě za své podřízené a až dlouho po nich za cokoliv dalšího. Za žádných okolností proto nesmí své muže vystavit zbytečnému nebezpečí. V tomhle ohledu pravidelně selhával a nebýt toho seržanta, který ve finále dezertoval, v půlce filmu by předmětná jednotka pravděpodobně už neexistovala…

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s