Dodržuj ústavu, zachráníš stát

Z hlediska legitimity parlamentu a jeho reprezentativnosti by byly předčasné volby nejlepší, ale důsledný postup podle Ústavy s jeho třemi pokusy o sestavení vlády a předčasnými volbami až poté by také nebyl špatný. Znamenalo by to totiž, že se polici budou nějaký čas nimrat sami v sobě a nemuseli by proto mít tolik času na „řízení“ státu, což by státu a nám všem mohlo jedině prospět. Těch sociálně-ekonomických experimentů z budovatelského nadšení už bylo dost a stát a národ také potřebují čas na vydechnutí a rekonvalescenci. Úřednická vláda, kterou prý prosazuje prezident Zeman, je nakonec asi nejhorší varianta, protože nebude vhod nikomu a politici se v duchu arabského přísloví nepřítel mého nepřítele je můj přítel proti ní semknou. Jestli totiž někoho nesnášejí ještě víc, než sebe navzájem, tak je to ten, kdo by ohrožoval jejich monopol na moc. To je snad opravdu lepší dát jim na hraní to sestavování vlády, ať se něčím zabaví a nechají stát na pokoji.

Reklamy

81 comments

  1. Gora

    Ale, Tribune Pan prezident přeci jedná ve prospěch lidu, jak se nechal slyšet v rozhlasovém rozhovoru „Hovory z Lán“. Jeho (převážně moravský) venkovský plebs mu rozumí a stojí za ním! Vždyt vyhrál s „drtivou“ převahou 54% prezidenské volby! Tak co proti němu máte?! Vládce náš, slunce naše jasné, není žádná onuce, aby se proti jeho Jasnosti semkla naše sociálně spravedlivá, hodná a poctivá levice s asociální pravicí! Odvolej tuto urážku levice a KSČM zvlášť!

    Má právo si zvolit premiéra typu pojišťovacího agenta ING nebo pana Klause, který jistě coby designovaný premiér nebude mít problém akceptovat velvyslankyní na Slovensku svoji ženu. Nebo co takový pan Šlouf? Myslím, že důvěra dělného lidu a sociálně cítících občanů nelze podceňovat! A co na to, jako již poněkolikáte, „zrádná levice“ proburšoasní ČSSD? Sobotka odmítl „velkorysou“ nabídku pana prezidenta jmenovat ho premiérem, tak co at si pak nikdo nestěžuje na úřednickou vládu „odborníků“ kde by mohli být vedle pana Rusnoka, Klause nebo Bátory také „osobnosti“ jako pan Palas nebo Zgarba, zdatní právě při čerpání evropských strukturálních fondů. Vláda sebevrahů vstoupí do Strakovky předním vchodem a zvýší svoji pracovitost legislativní smrští o plných 246%!

    • Brumla

      No vy se snad ještě stále domníváte že ti co s vámi nesouhlasí jsou voliči levice, protože vy sám sebe považujete za pravičáka …. ?
      Ach ty svatá prostoto …..

  2. Míša

    jo zjevně to tak je, dle výsledků, že těch cca 33% všech oprávněných voličů, co se dostavilo a Zemana v 2.kole zvolilo, je více ballíků z Moravy. V prvním kole těch balíků bylo teda jen 28%, pak ten plebs ovšem posílila intelektuálná fronta, která z pochopitelných důvodů musela zabojovat proti úplně pitomé frontě kulturní, která si zase z nějakých nepochopitelných důvodů vybrala místo Miloše Karla. A tenhle její nechutný výběr (navíc Karel s čírem – do nebe volající!) protlačovala téměř úplně všechna média (!) Jen pár z nich dokázalo zachovat chladnou hlavu. Intelektuální elity boj s médii nakonec vyhrály.

    I tedy samozřejmě s onou pokleslou kulturní frontou. A intelektuální elity se shromažďují v Praze, jak by ne, ovzduší je tam příznivé, a taky hlas z Prahy má větší sílu, což samozřejmě hrálo do karet i těm kulturníkům bohužel, a padlým disidentům všeho druhu, včetně mládeže zblblé, samozřejmě. Praha to vprostě vždycky jistí, ať tak či naopak, nevyzdvihujte jen ten venkovský, převážně moravský plebs, Goro, není to vůči matce měst fér.

    Sobotka umí počítat, to mile překvapilo ;)

    • Míša

      je to vlastně podobný scénář jako kdysi, pokud „se ustanoví“ opravdu ta překlenovací vláda, tak to posléze i v průběhu zase Zeman spočítá Sobotkovi.. a bude se mluvit o tom, že to bylo všechno Sobotkova chyba, dostal přece tu „velkorysou“ nabídku, a odmítl.. a byl to Zeman, kdo to musel zachraňovat. A vyzve pak po volbách Zeman Sobotku k vytvoření vlády? Jak znám Zemanovu rétoriku, klidně to může odmítnout slovy, že zbabělce (který se bál nést svou kůži na trh v době, kdy ho země potřebovala) vytvořením vlády nepověří.

      (země nebo Zeman, dodej každý dle míry svého ztotožnění se.. )

  3. XY

    Asi jsem naivní, ale předpokládám, že úřednická či jaká prezidentova vláda je přece tou nejkratší cestou k předčasným volbám, na něž bylo včera pozdě. Opoziční hlasy proti důvěře takové vládě jsou jisté, nutná dodávka hlasů Kalouskovců je za těchto okolností zaručena téměř jistě – podle toho, jak se pan ministr nechává slyšet.
    Nepředpokládám, že by Zeman nevěděl, že tímto krokem vychází vstříc dosavadní opozici. Ta může být myslím velice spokojena, byť to neřekne nahlas.

    • sax

      Dovolim si drobneho Otravssona, XY:

      Je spravne cesky „jsem politik“, anebo „jsem politikem“, 1. anebo 7. pad?
      Omlouvam se, ale je to ve mne jako v koze…

      • Vodník

        Odpovím za XY: možné je obojí. Použití 7. pádu trochu akcentuje to, že se jedná o charakteristiku nebo posici získanou, dočasnou, ale není to žádná nutnost – můžete užít obou pádů, ať se jedná o politika, lékaře, katholíka nebo muže, člověka, Čecha.

        • XY

          Vodník odpověděl správně, saxi: 7. pád označuje pozici přechodnou, nejčastěji zaměstnaneckou: Jsem učitelem, lékařem, politikem, novinářem.
          Měl bych dost námitky vůči vazbě „jsem mužem“, případně jsem invalidou, jsem modrookým.
          Pravděpodobně sám cítíte, jak tyhle fixní vlastnosti (pohlaví, trvalý tělesný stav, atd.) se tomu instrumentálu vzpěčují a vyžadují nominativ – zejména v dotaznících to vynikne, např.: Jste muž – žena? Stěží se budete ptát: Jste mužem – ženou?
          Tož tak.
          A omlouvám se, moc tu nebudu.

        • Míša

          on ten 7.pád vypadá takový „starý“- jsem mužem, jsem ženou, to je co? Jsa mužem, zachoval se zmužile, to sedí.
          Čeština je zvláštní jazyk- Jsouc člověkem, zachovala se lidsky.
          Přechodníky jsem si nikdy nedokázala zapamatovat, neumím je, zase jsem se musela mrknout, a koukám, že to má čeština jednoduché, ženský rod je v přechodnícíh ztotožněn se středním rodem. Možná proto ženy neví, kým jsou? Já taky napíšu, že nejsu češtinář, ač bych měla napsat, že nejsu češtinářka, nebo teda češtinářkou. Je fakt, že ten 7. pád po té správné koncovce volá sám, a tehdy teprve si člověk-žena asi uvědomí, kým čím je.

          • Vodník

            Nedovedete si představit tu frustraci Holanďana, učícího se česky, který se prokousal třemi rody a 14. pády, a náhle slyší zvolání: „Ty vole blbá!“

            • Míša

              to teda dovedu, Vodníku.. :)) ale těmi 14ti pády se cizinci prokousávat nemusí, a žili-li by tady, kousne je to samo od sebe ;)
              Nebyl on ten váš zmíněný Holanďan nějaký bludný, že se s nima kousal rovnou?

          • XY

            Nesedí,Míšo. To, že je to možná doložitelné užití, to je jiná píseň. Být vaším editorem, budu trvat verzi „Jsa muž, zachoval se zmužile.“ Z jakého důvodu by tam mělo být „mužem“?
            Ale máte pravdu, že vývoj tuhle vymyšlenost postupně zastírá a žene do zániku (případně ponechává při životě jako varietu), stejně jako ty přechodníky. Neuděláte ovšem chybu, použijete-li konzervativního tvaru. To se ještě smí. Dle špičkových bohemistů například tvar „mohu“ používá už jen blbec. Vše, co je uvědomělé a silné, užívá progresívního tvaru „můžu“. Tvar „zbyde“ (místo zbude) se postupně stává normou. Vzpomínáte, kolik řevu bylo okolo označení státu jako „Česko“? A jak jsme si hezky zvykli… :-)

            • Brumla

              Já jsem si nezvykl…. pro mne existují pouze Čechy nebo Česká republika – Česko prostě neuznávám… :)

                • XY

                  Nechci být moc kategorický, hanku, ale ta koncovka -ie spíše odkazuje k cizímu původu a není příliš v češtině produktivní. Proti tomu Česko je vytvořeno naprosto ústrojně dle vzoru, jímž nazýváme naše sousedy – Slovensko, Rakousko, Německo, Polsko, (Rusko i Maďarsko, ať připomenu staré časy).

                • Brumla

                  Protože angličtina…..nevím proč se jí máme všichni podřizovat…

                • hank

                  Ale no tak… V 19. století se pojem Čechie mezi obrozenci používal běžně, i když možná trošku v přeneseném smyslu. Pokud jde o angličtinu a němčinu, tak já jsem se jako dítě v angličtině ještě v 60. letech učil, že Čechy se překládají jako Bohemia, a oficiální název protektorátu v němčině zněl Böhmen und Mähren, takže i když je to latinského původu, tak bych za anglicismus/germanismus považoval spíš tohle než tu Čechii.

                • hank

                  … a kecám, ne latinského, ale možná až keltského původu, ale to už dneska nikdo nerozlouskne.

                • XY

                  No, hanku, musel bych to znovu seštudovat, ale cosi se mi zdá, že ty Čechie, Slavie, (Uranie a durancie;-)) byly používány vlastenskými obrozenci jako pándán k německé Germanii, případně Teutonii. Stařičký Kollár ostatně personifikuje: Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy (nikoli Slavie), neb tvé vin těchto bezpočet spáchaly kdysi ruce…. Tohle budou pozůstatky té obrozenské mytologie, která vznikala (Macura: Znamení zrodu) jako protiklad mytologie německé – oni dub, my lípu, oni Teutonii, my Slavii či Čechii, oni tu orlici, my toho holuba – ale to už si vymýšlím. Tehdy se to dobře malovalo s příslušnými atributy a a dělaly se živé obrazy, dnes jsou to převážně názvy hotelů a sportovních klubů, cosi jak Poláčkova Čechie Karlín, případně Žižka Zábrdovice či Slovan Horní Dolní… :-)
                  Pěkný večer vespolek!

                • hank

                  XY: Ano, tak nějak to zřejmě bylo, ale proč na to nenavázat? Já si nemůžu pomoct, mně to Česko zní stejně hnusně jako Tschechei – vždycky si vzpomenu na Hitlerovo „Zerschlagung/Erledigung der Rest-Tschechei“ a je mi z toho na blití. (A to byla část mých předků sudetoněmeckého původu a část té části byla v r. 1945 odsunuta…)

              • Míša

                však se Tschechei taky nepoužívá, proto pro nás vymysleli extra nový nový název, jak sám tam nahoře uvádíte, Tschechien, zní to pěkně, měkce, paradox je, že jak Tschechien, tak hitlerovské Tschechei, obojí bylo utvořeno normálně pravidleně, přesně dle gramatických regulí. Tschechei třeba jako Slowakei, Tschechien jako Italien, stejně tak Česko je úplně pravidlené viz Slovensko, Turecko, po slovensky aj Taliansko, Anglicko, Slováci mají to -ko častěji.
                Mně ani to Česko snad nevadí, resp. je mi to dávno jedno, co po názvu.. když poměry v zemi stojí za houby. Ale ano, zní to jakoby tak trošku ordinérně, jako by to ty poměry pojmenovávalo, a to je právě to, to si do toho názvu teď možná promítám zpětně. Asi je to tím, že tenhle stát nevnímám jako „svůj“, a proto je mi i ten název jedno.. Je fakt, že ten výraz vůbec nepoužívám, říkám jen doma, nebo v České republice, ev. domů, do ČR. Čechy jako název pro celou republiku říkat nemůžu, su z Moravy, proto to cítím jinak. Čechy jsou jedna část -„polovina“ naší republiky, ve které já holt nežiju. Nakonec i v té němčině i angličtině se to doteď rozlišuje, historicky samozřejmě, ale i logicky, jídla a tak, králové nemůžou být tsechechische Könige, ale K.von Böhmen, böhmisch, bohemian, of Bohemia, stejně tak funguje Moravia -Mähren, samozřejmě bez králů :)

                • Míša

                  jo a ještě k tomu Tschechei, pokud někdo z neměcky mluvících výraz Tschechei použije, tak je to vesměs z neznalosti nebo ze zvyku, když je upozorníte, určitě uslyšíte o mein Gott, to jsem nevěděl-a, to jsem si vůbec neuvědomil-a, taky nezapomeňte, že Tschechoslowakei má mnohem delší tradici i zvuk, ta koncovka -ei se přimotává na jazyk právě proto, zvlášť když Slovensko má stále to -ei.
                  A mně třeba i výraz Spolková republika Německo přišel krkolomný, když si pamatuju ještě Německou spolkovou republiku. No, Němci zůstali u téhož názvu, die BRD, my jsme ho změnili.
                  (omlouvám se, nějak se mi ty nitě tady pomotaly, obojí mělo být po hankovým příspěvkem, tak to jen dávám sem jako dodatek)

                • jonáš

                  A proč se vlastně nepoužilo Českomoravsko, že by na to měli Kolben s Daňkem ještě patent?

                • XY

                  No, pokud vím, má dnes němčina pro nás korektní název Tschechien…

                • Míša

                  jo, taky si říkám.. no tam výš píšu, že to Česko zní jakoby tak trošku ordinérně.. málem jako by ty poměry v zemi pojmenovávalo. A že si tu ordinérnost do toho názvu možná promítám zpětně. Ale ne, je to jinak, patrně ji ten název předznamenal.

            • Míša

              sedí, XY. Jednak se mi to tam líbí :) hezky to zní, a jednak to přijde i logiké, dosadím si místo zmužile slovo statečně.
              Jsa muž, zachoval se statečně.
              z této věty plyne, že statečnost je podmíněna mužstvím, tedy statečně se dotyčný zachoval proto, že je muž, nikoli kvůli své odvaze, nebo třeba zásadám, no takovým těm morálně volním vlastnostem, jak se říká, protože nemusí (ale může) jít jen odvahu tělesnou. Když vyjdu z téhle věty, znamenalo by to, že statečná nemůže být žena, neb statečnost k ní nepatří, neb se přisuzuje muži jako jeho automatická „dovednost“, natož dítě, holka vůbec, no a kluk až vyroste, zatím být statečným nemůže..

              no je to divný, ale když napíšu- Jsa mužem, zachoval se statečně – tak to na mě působí úplně jinak,
              nejenže to v sobě nenese už apriori jakýsi stereotyp, ale naopak to na mě (jako na ženu) působí velice příjemně.
              Ani jedna z těch dvou vět nevypovídá nic o tom, jakého typu ona statečnost byla, jen ta druhá mi nevím proč říká, že nešlo o muže typu „mačo“, siláka, který se nebojí dát do držky jak se říká, ale naopak o bytost, která má taky své duševní i duchovní kvality.
              Mačo to teda není ani omylem, fakt nevím proč, ale přisoudila bych mu dokonce takovou tu rytířskost či jakto říct, ve všech dobrých smyslech toho slova. Když shrnu, jak to na mě působí a trošku to přeženu, tak být mužem, to je vyznamenání, být muž, to je věc náhody.. aspoń dosud byla.. (stát se mužem – to vyžaduje vlastní přičinění :)

              • XY

                Inu, Míšo, to je přesně ono – mně se to líbí, působí to na mě jako ženu velice příjemně – tudíž je to správně. To je přesně ta argumentace, přes niž nejede vlak. Mně se líbí nepoužívat přechylování v příjmeních ženských jmen, tudíž jsem nějaká Smetana, – nějaká taková působí v jakési televizi.
                Už více než půl století, možná pomalu století celé, se prosazuje v české gramatice funkční hledisko nad hlediskem normativním. Jazykověda je zde hnána obavami, aby se nerozpojila norma a běžný úzus, jak se to např v ortografii přihodilo angličtině (známý bonmot – píše se to house, čte se to dům). Jak to tak pozoruji ze svého soukromého křoví, gramatická stránka češtiny dostává touto cestou na prdel (mně se to slovo líbí, neboť přesně vystihuje funkci onoho orgánu – slouží k prdění, jež se na veřejnosti ještě stále vnímá nepříznivě, že…) a míra neuspořádanosti docela vydatně vzrůstá. Dvě, tři desetiletí takového vývoje a četba i těch nejjednodušších sdělení se stane společenským rébusem – naštěstí máme ty piktogramy.
                Vaše diferenciace v onom býti muž a mužem je vnášení kontextu, který musíte napřed vysvětlit – nerozumí se sám sebou, proto mi připadá nefunkční. V delším textu tu kontextovou příležitost máte – v holé větě je to nesrozumitelná schválnost. Prastará protektorátní anekdota spočívala v pozdravech psaných na pohlednice či koresponďáky nějak takhle: Blaženka je ráda, že je ženou, že je z můžem. Dnes, vzhledem k vyhasínání významové diference mezi nominativem a instrumentálem, je čitelnost téhle věty komentující vývoj na frontách lehce ztížena, za pár let bude takřka nesrozumitelná.
                I funkční pojetí pravopisu má holt svůj rub. :-)

                • Míša

                  „Inu, Míšo, to je přesně ono – mně se to líbí, působí to na mě jako ženu velice příjemně – tudíž je to správně. To je přesně ta argumentace, přes niž nejede vlak. Mně se líbí nepoužívat přechylování v příjmeních ženských jmen, tudíž jsem nějaká Smetana, – nějaká taková působí v jakési televizi.“

                  a vidíte, XY, podle mě tohle není žádné „přesně ono“, to je vaše intrepretace, resp. je to jen to něco, co jste vyzobl z celé mé odpovědi. Já to vnímám jako nefér, – já zkrátka něco napíšu, vy zinterpretujete ohodnotíte, vyhodnotíte, zamítnete, dodáte příklad z úplně jiné oblasti, ovšem zcela v duchu vaší „osekané“ interpretace, následně dodáte dokonce připodobnění.. no co s tím? Mám žádat vysvětlení?

                  Vaše otázka byla: „Z jakého důvodu by tam mělo být “mužem”?“
                  Z dobré vůle a zcela upřímně, a jak si teď uvědomuji i naivně, jsem odpověděla. A tak když moji odpověď a argumentaci nevidíte jako dostatečně průkaznou, pádnou a už vůbec ne validní z důvodu, že jsem ji podala nějak žensky či teda „z pohledu ženy“ a současně uvedením do kontextu, který vám přijde nefunkční, neb se nerozumí sám sebou tak alespoň napište, z jakého důvodu by tam měl být ten nominativ. Já jsem se , jak vidím neúspěšně, pokusila vysvtělit, jak funguje-působí nominativ narozdíl od instrumentálu, a tudy cesta tedy zjevně nevede.
                  A jestliže tedy ani nesouhlasíte s tím, jak jsem rozebrala smysl té věty, kde je nominativ, který tam sedí zas právě vám- „Jsa muž, zachoval se statečně“ – napište mi, kde jsem udělala chybu, kde je to špatně. V případě, že smysl té věty vnímáte jinak než já, prozraďte mi, co ta věta říká. V případě že se mnou budete souhlasit, napište mi, kde jak a čím je tam ten nominativ v pořádku.
                  Ono je to nakonec úplně jedno, takhle dneska nikdo nemluví. Vy jste mi ovšem napsal, že být mým editorem, trval byste na verzi s nominativem, na moje: „Jsa mužem, zachoval se zmužile, to sedí.“ vaše „Nesedí,Míšo. To, že je to možná doložitelné užití, to je jiná píseň. Být vaším editorem, budu trvat verzi “Jsa muž, zachoval se zmužile.” z jakého důvodu byste na ní tedy trval?

                  zmužile (z původní „mé“ věty) jsem nahradila výrazem statečně, a to v dobré víře, že tím lépe právě vysvtělím, jak funguje-působí nominativ narozdíl od instrumentálu, obecně je to jedno, zda je věta s výrazem zmužile nebo statečně, že s tím přechodníkem tam sedí instrumentál jsem uvedla přece právě s výrazem zmužile.
                  No, nechám to být. Ale aspoň jsem se poučila, na otázku Proč? je blbost namáhat se s vysvtělením. Na otázku Proč? je totiž asi nejlepší odpověď: Protože.
                  No nic, dobrou.

                • XY

                  V téhle diskusi, Míšo, je konečným argumentem ono „dnes se tak nemluví“, což je nepochybně pravda. Také nikdo už neužívá přechodníky, protože většina českých mluvčích je prostě a jednoduše ani používat neumí. Mizí spousta gramatických jevů, takto jsme historicky přišili o aoristy, duály (ty se udržují aspoň jako bizarní výjimka v tvarech párových orgánů, dříve nebo později na ně taky dojde), atd. atd. Mizí tím spousta stylistických možností a jazykový systém chudne. To je celé.

                • Anonymní

                  Jen bych k tomu poznamenal, XY, ze jazyk se zjednodusuje, protoze se zjednodusuje mysleni. Rec je artikulovana mysl. Chca nechca se opet dostavame ke kapitalismu a musim rici, ze je deprimujici neustale narazet na cim dal tim zuzujici se hranice, kterymi jsme omezovani. Navic- a to vidim jako podstatne- se toto omezeni neprojevuje nijak jednoznacne, jde spise o plizive utahovani smycky, jejiz komponenty jdou velmi tezko popsat. To je samozrejme voda na mlyn obhajcu rezimu, kteri kdykoliv mohou rici: vidite snad nejaky tlak? Ano, tlak nevidime, jen prestavame myslet, rozpadaji se nam rodiny a trpime depresemi…jinak je vsechno naprosto OK, svych svobod si uzivam v nebyvalem mnozstvi.

                  Jinak musim konstatovat, ze je radost cist profesionala a dekuji vam za to, ze jste prstoupil prve pravidlo internetove diskuze: nikdy nemluv o tom, o cem neco vis :o)

                • XY

                  Ano, saxi, popis padne jako ulitý. Obžerný Vančura ztrácí smysl; vrcholný Šotola (proti Vančurovi už slabý odvar) je obtížný – padla kdysi v 90. letech rada světového prefesionála pera lokálnímu respektovanému lokálnímu profesionálovi téhož oboru – vykašlete se na jazykové experimenty a stylistická kouzla, to dnes nikdo neocení a v překladu se to ztratí nebo to pomotají. Pište co nejjednodušším stylem, aby se čtenář nemusel namáhat, dost na tom, že se vůbec knihou zabývá.
                  Soudobá literární čeština (v próze) je odrazem těchto nauk – co možná čistý prostě sdělovací styl, sem tam (až hojně) ozvláštněný vulgarismy. Občas narazíte na sváteční výjimku; bývá to ovšem velmi tlumená existence.
                  Contra windum čuráre nemlehet, říkají středoevropští zdělanci.
                  Tak se tu mívejte zatím dobře, znovu k žernovu.

                • Míša

                  je od vás pěkné, XY, že jste „konečný argument“ užil v tom 7.pádě, děkuju. No, prý máme prezidenta s koulema, píše se to na Blistech, tak jsem si hned vzpomněla na chlapa, co je taky měl http://blisty.cz/art/47127.html Jsou to ale náhody, co? Jo uvidíme, jak to bude tentokrát, míním jestli to koulování tentokrát přežijeme s rozzářenýma očima nebo s odřenýma ušima. Snad to nebude i s odřenýma kolenama a ztěžklýma ramenama.. doufám, že oceňujete, jak křísím – vyrábím duály :))
                  Tedy máte-li snad něco proti tomu, klidně můžete, a to je tak všechno. kór když sám víte, že jsou to vždycky ti neznámí, běžní, či teda prostí lidi, co v časech i nečasech nesou jazyk na svých bedrech, a přitom je to vůbec netíží.. mluvijou si jak chtějí a chtěj.
                  Se svou obavou ohledně chudnutí jazykového systému se proto obracejte vždy čelem k příslušnému orgánu, takto k Ústavě pro jazyk český, Akademie vět ČR. Jazykovjezdci, kteří „řeší češtinu“ v tom smyslu, že ji -její pravopis upravují a přizpůsobují, tím, že třeba doporučují psát v lajně vzdělávací kurz – kurz lodi – směnný kurz, a zalíbil se jim i režizér, – tak tihle jazylkovětci se liší od „mého“-mluvijou si jak chtěj- jen tím, že za to pobírají plat, a výplody jejich vědecké práce jsou „legální“..

                  (ale co by člověk chtěl po jazykovědcích ve státě, ve kterém i moudrost má prý svoj Ústav..a se pak se nedivme, že zrovna právě ten nejvyšší „Ústav pro moudrost“ takto FÚAV č.r.ó tu moudrost vůbec právě nemiluje, a naopak miluje miluje temnotu.. http://bigbloger.lidovky.cz/blog/10746/159726/casopis.jpg
                  no, když zrovna filosofii řeší filozofové, může to vést akorát k té filozofii prodeje, jak napsal jeden bloger na Lidovkách, taky jest filozofie trhu, investiční filozofie, nebo taky filozofie výchovy třeba, holt dneska jsme všichni už dál výš a milujeme tu vědu, no)

            • Indrax

              Tak to prr! Tahle zvrácenost není oprátka, aby se na ní dalo zvyknout – to je rovnou gilotina!
              P.S.: podmínkou odpovědi na tento komentář je zadání jednoslovného názvu pro „Pobřeží slonoviny“ ;-)
              a mimochodem: můžeme jednoduše říkat „Republika“ – to je přece jasné, že ta naše (kdopak asi říká „Státy“? – a neuznávám argument o Jovovi: podle jejich vlastních ideálů jsme tady všichni volové! (a je to ta správná část ideálů (ne _správná_, jasné?!)))

      • sax

        Dekuji mnohokrat vsem za odpovedi…kdyz jsem nad tim premyslel, tak mi me neligvisticke bunky samozrejme nedovolily si to spojit s prechodnosti…ted je to jasne.
        Pocitove jsem tam mel tendenci strkat 7. pat, prvy mi prisel takovy „uzkoprsy“ az oficialni a mel jsem u nej obavu, zda- li se nedopoustim hyperkorekce…
        To slovo (hyperkorekce) se mi hrozne libi, je super vystizne, narazl jsem na nej na nejakem cestinarskem foru a vyjadruje presne ma obcasna dilemata: nekdy zni spisovny tvar velmi nespisovne (hlavne v pismu), napr. „byste“, clovek tam ma pak snahu soupnout „by jste“, aby se zachoval narodovecky.
        Tej jsem hyperkorekci vzal za svoji a pouzivam kde jen mohu.

        Ano, prechodniky jsou palba, podobne vidy pro cizince…cestina je zkratka velmi slozity a krasny jazyk, kterym muzete vyjadrit hodne poloh a to bez domysleni, je to obsazeno uz v gramatice…presne naopak, nezli anglictina, tam zas clovek musi mit namisto trluste gramatiky tlusty vyznamovy slovnik.

        • jonáš

          Ale nechápu, co může mít proti přechodníkům a vidu uživatel jazyka, kterej má asi dvanáct časů, polovinu sloves nepravidelných a kde se všechno píše jinak než se to říká .. snad jen že je to jinak.

        • Míša

          ještě to sem dopíšu, angličtina má přece taky spoustu věcí vyjádřených v gramatice, saxi, a vím, to je takový rozšířovaný chýr, že angličtina málem žádnou gramatiku nemá, ínlišizízi se říkává, jenže taky dokáže vyjádřit hodně poloh a to bez domýšleni, a teda jen proto, že je to obsaženo uz v gramatice,

          no a třeba že7. pád označuje pozici přechodnou, nebo získanou, nejčastěji zaměstnaneckou, to jsem vůbec nevěděla, fakt, normálně to lidi řeknou dělám (teď) učitele, lékaře, politka, novináře, tj. dělám koho co, tedy 4.pád.
          Dělám teď údržbáře, řekl pan profesor, dělám teď uklízečku, řekla paní profesorka.

          Vlastně v tomhle případě, když je tam ten 4.pád, tak to skoro i málem může leckdy vyznít jako „hraje si na koho co“ , někdy třeba až „předstírá“ = dělá tam ošetřovatele-ku (ač jí-m není) Nebo třeba i jinak, „dělám poslíčka u firmy ABC“ vyjádříš tím klidně „dělám teď vola u fy ABC“ . Ale nejen u firmy, dělat vola můžeš-můžu kdekoli :)) Jo je to fakt, že čeština i tenhle nadsmysl dokáže vyjádřit gramaticky, jen si toho málokdo všimne, no třeba já. Předtím by mě to vůbec nenapadlo, takhle nad tím vůbec uvažovat, díkoš,

          no a ta angličtina totéž vyjádří taky jen a pouze gramaticky přece, přítomným časem průběhovým, když bys to řekl prostým, šlo by o stálou trvalou obvyklou činnost atd, když to ovšem řekneš průběhovým, každy pochopí, že to není tvoje trvalá činnost, záliba atd. Když dodáš, že to něco děláš třeba tento měsíc, nebo letos, to je už jen dodatečná informace, kterou ten druhý ani nepotřebuje, bude to jen upřesnění. What do you do? – I teach= jsem učitel, z toho plyne samosebou nejen, že učíš, ale že máš teda i stálé zaměstnání jako učitel, i´m teaching (this year) = momentálně- nyní učím (tento rok učím). Průběháč přítomný nevyjadřuje jen, co člověk dělá zrovna přesně v tento okamžik, ale i co dělá po nějakou omezenou dobu, právě narozdíl(!) od doby jiné, nebo i narozdíl od běžného života, a taky se tím časem tady právě vůbec neříká, že zrovna tím učitelem profesí je.

          Vlastně mi to te´d přijde, jestli jsem se taky jen nedomýšlela, s tím 4.pádem v češtině, ale ne, dělat někomu vola, to se přece říká, a i říkalo i dřív, ne? To bude zas ta charakteristika, získaná dočasná, ne?
          Jinak to další se běžně říká s přídavným jménem, míním když někdo něco předstírá= na něco si hraje, tj. dělá chytrýho, šéf bude zase dělat důležitýho, a tak.

          • Anonymní

            Diky, Miso…
            Tohle nemam promyslene, takze se budu vyjadrovat mozna slozite…
            Me prijde, ze germanska a slovanska konstrukce jazyka se lisi od ruznych aktivit, kterou tyhle kmeny vykonavaly- Slovane jsou spise sberaci, Germani lovci, Slovane „sedi a pozoruji“, Germani musi nejak vyjadrit pohyb, ti prvi uvazuji „staticky-vztahove“, maji tedy vice padu pro predmety- podstatna jmena, ti druzi vyjadruji spise zmenu, musi „uchopit“ predmety v pohybu a to rychle- maji tedy „rychlejsi“ a plastictejsi vyjadreni casu.

            Nerikam, ze anglictina je jednoduchy ci dokonce menecenny jazyk, ale ze teziste vyjadreni ma oproti slovanyskym jazykum trochu posunute.

            I play violin -> i`m playing violin…tohle cestina nezna…tedy zna, ale vyuziva jen v jednom pripade a nikoliv v denim hovoru- pokud reknes „hraji housle“, pak to znamena jen to, ze je to tve povolani nekde v orchestru, jinak vzdy hrajes na housle, at uz to delas jako hobby od 6 let, anebo coby clen kvarteta momentalne ted (nemohu jit do kina, hraji na housle).

            Prubehovy cas je tedy stejny (hraji, i play), pritomny cas resi anglictina logicky modulaci slovesa (playing), kdezto slovanstina je v tom bezmocna a moduluje predmet cestou zmeneneho padu.
            Logicky vzato je cestina neohrabanejsi, protoze zmenu stavu popisuje zmenou vztahu k predmetu, kdezto anglictina dokaze zmenit vztah uz v podmetu (v hybnosti cinitele).

            German rekne „jedu te k nadrazi“, Cech „od-vezu-te-na-nadrazi“. Ona ta slozitost cestou predpon a padu muze take v pripade popisu pohybu znacit jistou bezradnost vyjadrovani, je to pro vyjadreni prislusneho ukonu zbytecne kostrbate..chybi tam takovy ten „rozkazovaci podton“…v pet mamut u dira, vole :o)

            Hadat se ale urcite nebudu a necham se rad presvedcit, ze muj umelecky dojem je spatny… :o)

            • hank

              Podobně by se dalo uvažovat na téma vyjádření „mám pravdu“… Germán je right nebo richtig, dokonce i slovanský bratr Rus je prav, ale Čech je vlastníkem pravdy… Co to o nás vypovídá?

              • Míša

                co to o nás vypovídá..
                no jeden Germán to stejný jako my – řekne „ich habe recht“ (dokonce může mít i Recht (s Recht- právo)
                dnes je možné kupodivu obojí, podle nového pravopisu tedy, ne samozřejmě vždy, od toho jsou pravdidla, a připouští to reforma německého pravopisu celkem nedávná, Germánům prý vadila, i těm, co znám, než to reformátoři spustili, říkalo se, že reforma dělá z lidí pitomce, a to ze všech- jak z těch, co „správně psát“ dosud uměli, tak z těch, co to moc neuměli.. když se na to teď koukám, německy je pravopis Rechtschreibung, po nové reformě je naprosto v mezích, překládat si to jako právopis.. však to taky nic jiného není, než další-jiná forma „zákonodárství“ )

                a ten druhý Germán to stejný, co slovanský bratr Rus – I am right – ja prav
                (Germán dokonce s velkým, už delší dobu se to „I“ v běžném -hovorovém psaní nijak nedodržuje, začali si s tím sami, no a že nad anglickým pravopisem nikdo nebdí (už cca od 16. století?) to víte sám, má to své výhody i nevýhody, teoreticky hrozí analfabetismus, hezky česky negramotnost, že )

            • Míša

              saxi, dík, o některých věcech co píšeš jsem taky přemýšlela :) musím si to trochu promyslet, napsal jsi toho moc a zajímavýho, a je toho taky moc zamotanýho dohromady,
              když to vezmu od začátku, nevím, nakolik v tom hrají roli už staré kmeny, ale klidně to tak může být, možná bych v tom viděla i jiné vlivy, nejdřív ale.. víš ty co? mě to s tím „pohybem“ napadlo včera, jen mi to prolítlo hlavou, když jsem ale psala o tom 4.pádě v češtině (!) Fakt, možná se mi to spojilo, protože jsem zrovna psala o těch časech, ale to neznamená, že to tak není, je, právě.
              no a bojím se už slibovat, ale ještě k tomu něco zkusím něco napsat, mně se toho te\´d moc rozběhlov hlavě, te´d aspon napíšu, že si ani nemyslím, že by se daly i třeba ty germánské jazyky šoupnout do jednoho pytle, přece němčina je úplně něco jinýho než angličtina, že mají něco-leccos společnýho, to je jasně, ale.. ty znala jsem starší paní, která uměla velice dobře německy, chtěla se naučit ještě anglicky, neměla z toho žádný strach, měla právě i chuť a čas, ale nešlo to, řekla, že tu angličtinu nezvládne, že na ni nemá buňky.. a to přitom uměla říct kde co, v pohodě by se běžně domluvila, na dovolené a tak, akorát ty časy ji nějak zaskočily, idiomy jí přišly cizí, a vůbec všechno divné, „to je pro mě úplně cizí jazyk“, řekla :))

              no a jo, němčina je češtině mnohem podobnější, vlastně je velice blízká, bližší než bulharština, že je to germánský jazyk, to skoro vůbec nic neznamená..
              Taky je plná pádů a skloňování, v tomhle je stejně těžkopádná, nebo teda jak píšeš neohrabaná, jako ta čeština. Taky je to skvělý, byrokratický jazyk. Teda nejen, ať nekřivdím, je to i jazyk básníků, ostatně stejně jako angičtina, kde by mě, když jsem četla Go and catch a falling star.. napadlo, že angličtina se stane i jazykem ekonomů, byznismenů,zkratek a já nevím čeho, jazyk, ve kterém se dá tak krásně si hrát.. . všichni básníci i dramatici psavci dávní nejspíš rotují v hrobě, ostatně stejně jako museli rotovat v hrobě ti němečtí, koho by napadlo, že jazyk básníků a filosofů se dokáže změnit na jazyk, ve kterém se štěkají povely, ba co víc, který se s povely už právě pojí.. No, cizinci třeba zrovna češtinu taky vnímají různě, možná to rrr nebo řřř, co já vím, místy prý připomíná Italštinu, možná fakt tím er. A přitom se s ní dá tak krásně hrát..
              No nic nic, musím teď končit, ale mám toho plnou hlavu, seš hroznej :))

              • hank

                To mi připomnělo, jak jeden učitel angličtiny (rodilý Čech…) přirovnával jazyky k oblečení myšlenek.

                Angličtina – to jsou džíny a triko.
                Němčina – plechové brnění.
                Čeština – kůže a hedvábí.

                • Míša

                  no.. díky, že jste nezapřel, že to byl rodilý Čech :)
                  Taky jsem si zkusila, co se mi pojí s těmi jazyky, jak na mě působí, s angličtinou ani němčinou jsem kupodivu neměla problém, u češtiny jsem se zarazila, pak mi došlo, že musím odlišit češtinu od gramatiky, bez tohoto rozlišení jsou moje pocity jaksi smíšené. Nebyl ten učitel učitelem v těch 60.letech, jak jste psal, že jste se učil anglicky?

                • hank

                  Míša: :-) Kupodivu ne, bylo to na zdokonalovacím kursu v 90. letech a byl to mladej borec…

      • hank

        Toto je oficiální stanovisko Ústavu pro jazyk český k používání 7. pádu:

        Sedmého pádu se užívá:
        a) k vyjádření toho, čím se podmět zabývá, co dělá (jaké vykonává povolání, jakou má funkci apod.), čím se stal nebo přechodně je, jakou má z hlediska mluvčího aktuálně hodnotu apod., např. Otec je ředitelem pojišťovny; Svatopluk Čech byl redaktorem Květů; Bude bílou nevěstou se závojem;
        b) především v odborném a knižním stylu, např. Reálná čísla jsou pak složkami tohoto vektoru; Vzorce jsou jen formálně jiným zápisem;
        c) také tam, kde by 1. pád nebyl zřetelný (je-li jméno, které je součástí přísudku, na začátku věty, při infinitivním podmětu aj.), např. Velkou výhodou nového postupu je úspora materiálu; První podmínkou úspěchu je vytrvalost; Odpouštět je příkazem lidskosti;
        d) častěji i ve složeném sponově jmenném přísudku s fázovým (začít/začínat, přestat/přestávat) nebo modálním (mít, moci, muset, smět, chtít) slovesem a infinitivem spony být (příp. stát se), např. Přestal být dobrým pracovníkem; Chtěl by být inženýrem // Chtěl by se stát inženýrem.

  4. Gora

    O pražském plebsu si iluze nedělám, jeho antropologický původ je právě ponejvíce z Moravy a dalších zaostalejších (o)krakových částí ČR. Nicméně ona ta sociální antropologie voliče pojídačů tlačenky, pijáků kořalky a nacionalistických vášní vydávajících za velkorysost a snad i „čest“ nebýt zatstřelen u zdi ale jen hnán příhraničními hvozdy zdivočelými Rabovacími gardami, nebo jen „demokratické“ ad hominem verbální špinění a vyložené lži o údajné náckovské minulosti svého oponenenta, jeho údajné třídní zášti projevivší se v údajném vyhnání nájemnice z Orlického panství po restituci, která se nakonec ukázalo jako dobrovolný odchod za prací (kam jinam že) dotyčné do Prahy – tak tento hospodský styl zaplivané trojky je přesně tím kulturním prostředí spíše moravských lokálů než přažských salonů, kde se namísto dupáka s vyržínkem v koutu, a s rukou při tanci „dámě“ na zadku, tančí mazurka, restaurace je nekuřácká a namísto utopenců se podává hovězí carpaccio. Úroven výběru kultury stolování vhodné k následné debatě, přejímá tak i předpokládaný průběh a kulturu diskuse a hovoří právě o kultuře jednotlivých osobností mj. i podle toho, jaký ze zmíněných typů lokálů pro výměnu svých názorů zvolí.

    Neříká se nadarmo, že říci toto „u nás“ (myšleno na té Moravě, v lokále onoho zemanovsky lidového typu) tak ti „srovnají ciferník podle našeho místního času“…Inu, jiný kraj jiný mrav. A nejde jen o to, jakou pochutinu má dotyčný radši coby krajovou specialitu, ale právě podle čistoty ubrusu na jakém se podává, tedy máji-li stoly v dotyčné restauraci vůbec nějaké ubrusy. Pak je totiž vůbec problém sehnat více reprezentativní osazenstvo, které si k dotyčným „místním“ štangastům bude vůbec ochotno k takovému jednomu stolu společně sednout a ochotných o něčem spolu vůbec debatovat.

    Kulturní elitou není jen autor Cimrmana nebo režisér Ostře sledovaných vlaků, ale každý takový si vůbec uvědomí, že elitou nemusí být jen ten nejlepší ve svém oboru, ale každý kdo je schopen respektovat elementární společenské úzusy, kterým se říká něco jako společenská etiketa, slušnost a korektnost (kultura obecně) následné debaty. A s tím měli ti, co mají blíže do maštale než do Národního divadla, evidentně větší problém než naopak.

  5. Míša

    je zajímavé, že po vládě-vládách pravice u nás vždy nastupuje úřednická vláda, tedy spávně dle Ústavy „vláda překlenovací“, dosud tomu tak vždy bylo, tzv. překlenovací vláda tak supluje vládu tzv regulérní, ale už nic moc nedělá, dotahuje akorát různé ty nedodělky akorát, a věci nezbytné, k tomu aby se chod země nezastavil, dovedete si někdo představit bezvládí? Dyť by nic nefungovalo, život by se zastavil, doprava by nedopravovala, pošta nepoštovala, obchody by zely prázdnotou, nikdo by nepracoval.. země by šla do kytek, to je více než zřejmé.

      • Míša

        no a máte snad dojem, že při sestavování překlenovací vlády a taky poté by ji títíž snad „nespravovali“ ? :))

  6. Astr

    Kdyz tu mate za ucitele prislusnika co se hlasi k high society Ceske kotliny
    co vas uci jak se chova elita , bez tlacenky jelita
    Zemana co opet probral az k zaveru elit se dobral,
    at vas jeste pouci
    jak knize by se zachoval
    kdyby v Lanech spal a hosty bral
    komu on by zezlo dal.
    Jiste s vetsi noblesou jez patri jenom k modre krvi
    jiste lepe nez jak to Zeman mrvi.

    Zas historie po staru je
    zase spini hani a drou chude
    zas to skonci v krvi rude.

    • Gora

      vidíte, jak prosté, že se to i rýmuje.:-)

      Vláda, kterou nikdo nechce, nikdo ji nezvolil a nikdo (ani zrádce Sobotka s „impotentem“ Zaorálkem ne) bude vládnout bez důvěry parlamentu….Jak se to dá dělat, když nejenže jí nikdo nebude odsouhlasovat zákony v parlamentu, ale politická většina (zatím) pořád složená z ODS, TOP09 a LIDEM nebude ani zařazovat na jednání parlamentu vládní návrhy zákonů, prostě protože jí budou všichni ignorovat?!

      Nikdo se s ní nebude bavit, resortní ministři nebudou mít ke komu (kromě Miloše samotného a davů fanoušků Miloše na náměstích postávající u bufetových stánků) chodit na schůzky a snaha dostat do vlády i odboráře a zaměstnavatelé, když ani jeden Miloše a jeho „odborníky“ nebude brát vážně a bude je mít jen za politické pučisty, tak tohle bude blamáž která povede až k Ústavnímu soudu. Nakonec Miloš nasadí jen obyčejné pučisty, poté co se se akorát vrátí z Hradu, kde nikdo, absolutně nikdo kromě něj samotného, jeho návrhy nepřijal.:-)

      A jelikož byl sice přímou volbou, ale pořád jen ústavně zvolen za úředníka ve funkci kladeče věnců, jeho vládní junta si to rok odsedí s nedůvěrou, holt bude legrace jak mu po roce chaosu a zmaru, půjdou po krku úplně všichni politici, odboráři i vykořisťovatelé, nebude média krom nově vzniklého deníků „Rumového deníku“ vydávaného tiskárnou „Šlouf & syn“, který by nepsal těch 12 měsíců o prezidentu diktátorovi, pro svůj národně korporativistický příklon přezdívaný „Benito“.

      Inu těším, se těším. Poté co utichla kauza Putna, bude Zeman opět sám jak v Jiráskově románu „Proti všem“.

        • Gora

          Neodhlédnu-li od vaší vaší užité rétoriky, pak její logická souvztažnost s, v tomto případě bazální znalostí ústavněprávních determinantů vašich předpokladů, pak zcela koreluje s úrovní užitého výraziva coby individuálně vyjádřených argumentačních prostředků :-)

      • mistralius

        “ jeho vládní junta si to rok odsedí s nedůvěrou“

        další zajímavý právnický oříšek: „Pokud vláda nedostane důvěru, nemůže ji hlava státu podle Pavlíčka nechat dovládnout v demisi, ale musí bez zbytečného odkladu jednat, aby našla a jmenovala nového premiéra. Průtahy, k nimž v tomto ohledu docházelo v minulosti, nebyly podle něho v souladu s duchem ústavy.“

        • jonáš

          To je zřejmý. Otázka je, kdo si ho troufne pohánět k zodpovědnosti a jak, i když poslední úprava ústavy v souvislosti s přímou volbou k tomu mírně rozšiřuje možnosti. Bez zbytečného odkladu pak vzhledem k měsíční lhůtě na důvěru vládě znamená tak asi dva až tři měsíce na jedno kolo, v období parlamentních prázdnin možná i víc.

  7. jonáš

    Vladimir Kokolia: Média Zemanovi dopředu a zadarmo analyzují každičký jeho příští krok, takže on už nemusí ani moc myslet, jen si vybírá, kam zase hňápne.

  8. RVP

    Jste pro svrhnutí režimu krvanou revolucí a následné vyhlášení doby od roku 89 za období vlády bezpráví a organizovaného zločinu? Pokud by se podařilo režim svrhnout a zpětně ve prospěch národa socializovat vyrabované majetky, daly by se následně odmítnout i dluhy 1,8 bilionu, jako dluhy tohoto režimu, které vzhledem k jeho zločinné podstatě nemohou být vymáhány.

    • Gora

      Kupte si flintu a jděte dělat revoluci. Jestli chcete, mám nějaké haraburdí, co potřebuji odvést do sběrného dvora. Za odvoz vám to dám na barikády:-). Přijeďte si.

  9. Anonymní

    Podle Gaucka má Zeman jako první občany zvolený prezident České republiky „vzrušující a současně obtížnou úlohu definovat roli prezidenta v souladu s jeho přímým mandátem – aniž by se přitom vytvářela druhá vládní moc“.

    To je teda rozumbrada ten Gauck !!!

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s