Arbitrážní imunita

Vždy jsem žil v domnění, že podnikatelské riziko k podnikání patří jako k velbloudovi hrby. Podnikatelské riziko, neboli nejistota budoucího vývoje, riziko, že přijdou deště, když potřebujete sucha, a sucha, když potřebujete deště, riziko, že se zavře díra na trhu, riziko, že zkrachuje největší zaměstnavatel v kraji a vaši zákazníci najednou nebudou mít za co u vás nakupovat, riziko, že konkurence přijde s lepší nabídkou, riziko, že se změní regulatorní rámec, stoupnou daně, nebo klesnou dotace. Na všechna rizika se můžete pojistit, jen na riziko změny zákonů to není potřeba, protože od toho jsou tady arbitráže – když se změní zákony a váš skvělý byznys plán postavený na čerpání dotací zhavaruje, pošlete stát k arbitráži a svůj zisk si vysoudíte. Nebo to alespoň zkusíte, tak jako solární baroni. Jenže právo na zisk neznamená povinnost společnosti zisk spekulantovi zajistit a utrhovat si od huby, jenom aby měl spekulant plné korýtko! Podmínky se prostě mění a pokud podnikám v zemi, kde mají něco na způsob demokracie a existuje tam parlament, tak prostě musím počítat s tím, že zákony se mohou změnit, a pokud postavím svůj byznys plán čistě na parazitaci na dotacích, tak je to moje blbost a moje odpovědnost. Nevidím jediný důvod, proč by solární baroni měli mít arbitrážní imunitu vůči změnám legislativy, když vůči počasí ji také nemají. Chtějí zisk? Tak ať nesou své podnikatelské riziko a tenhle socialismus pro kapitalisty ať si strčí tam, kam Slunce nechodí.

Reklamy

44 comments

  1. ms

    Plný souhlas.
    Zvláště v naší zemi, kde věrozvěsti plného liberalismu buď se krmí přímo na státních firmách nebo žijí z peněz daňového poplatníka ve školství a nebo okamžitě skáčou na libovolné dotace. A souběžně mají plná ústa jakési jejich morálky a vlastní definice lidských práv.

  2. Aleš

    Souhlasím s Vámi pane Tribune. Chtěl bych jen dodat, že takto to u nás funguje ve všem. Vezměte si školství. Ratolesti zbohatlíků, jež by se vůbec kvůli neschopnosti myslet, hrubým elementárním neznalostem a neochotě pracovat vůbec nedostali na jakékoliv školy, měli by vůbec potíže dokončit základní vzdělání, tak dnes bez problémů a námahy končí s různými tituly a mají dobře placená místa, kde buď nemusí makat nebo pro tyhle pozice jsou absolutně nekompetentní, ale díky klientelismu je získávají. Tenhle ten výkvět zabírá místo na školách, stojí poplatníky peníze, přesně takovým se přizpůsobují osnovy vzdělávacího procesu od základní školy po doktorandské studium. A pravidla a podmínky studia a jejich změny v průběhu krátkých časových okamžiků jim často jdou na ruku také. Rodičové takového výkvětu a posléze i ten výkvět samotný má plnou hubu pravicujících žvástů. Ale je zajímavé, že oni sami moc často nechtějí nést a nenesou tíhu zhovadilého systému, který si vytvořili k obrazu svému a svým často až úchylným potřebám.
    Krásně to bylo vidět, když rozmazlené celou dobu parazitující na tomto systému systém doběhl, jako nedávno v případě různých umělců. Umělci se celou dobu nestarali co lid, žili na jeho úkor, ba naopak do posledního dechu podporují ty nejhorší asociální živly chodící po naší rodné hroudě od dob Bobliga z Edellstadtu. A když jim ty živly odmítly ze státního předat do té doby pěknou podporu, dolehla na ně tíha vlastní medicíny, lidi na ně nemají prachy ani čas a náladu. A tak spustili povyk, jako že kulturu musíme podporovat, abychom se nestali barbary. V okamžiku, kdy už barbary dávno jsme právě kvůli tomu systému, je to směšné.
    Nedávno jsem na spřízněném médiu napsal: Český a americký kapitalismus má 4 společné nepřátele. Jaro, léto, podzim a zimu.
    U nás neplatí, že za blbost se platí, u nás si platíme blbost.
    Společné jmenovatele s obsahem Tribunova článku mají i Kalouskovy složenky, Karlovo číro, rozpočtová zodpovědnost, povodňová opatření, dotace na hospodaření v lesích, nové (ne)psací písmo.
    Na jedné ze svých škol, které jsem studoval, jsem se naučil jednu praktickou důležitou poučku. Nikdy a ničemu se nedivit.
    Co bychom chtěli po státu, který ničiteli národní přírodní rezervace Praděd na další ničení a poškozování této rezervace dává 50 milionové dotace a člověk, který se to snažil zatrhnout, zápasí existenční boj bez finančních prostředků, ohrožován místními mafiemi, kteří se ho snaží zničit všemi prostředky a neštítí se u toho ničeho. Včetně chemických a bakteriologických zbraní. Mě už taky vyhrožovaly a několikrát mi poškodily pneumatiky vozu, kterým vozím svoji rodinu.

    • michal

      „dnes bez problémů a námahy končí s různými tituly“

      Kdo může za to, že občané poptávají tituly a ne opravdové vzdělávání? Kdo může za to, že se školy přizpůsobily poptávce a snížily laťku až tam, kam jsem se domníval, že ji snížit nelze? Soukromé i veřejné.
      Jedním z viníků je opět stát. Kdyby dotoval ze svých peněz cca desetinu míst na VŠ, než dotuje dnes, nenutil by veřejné školy se podbízet tupým studentům.
      Jiným viníkem je – nepřekvapivě – opět stát, který na řadu sinekur ve své správě požaduje titul, ale nepožaduje reálné znalosti a dovednosti.
      Podívejte se přes louži do USA – existuje tam spousta parazitních univerzit, které prodávají tituly(ale bez státních dotací!) a několik málo univerzit špičkových, jejichž tituly jsou opravdu podložené. Tohle by měl být náš cílový stav, který vyhoví všem.

      • hans

        Stát nemá ústa, aby mohl něco požadovat.

        To, co připisujete státu, zavedli lidé. Soukromníci, lidé jako vy, stoupenci pravice hlásící se k (neo)liberální ideologii „malého státu“. Dokud komunisté drželi vaše souvěrce daleko od ministerstev, titulů bez vzdělání se rozdávalo pomálu, přestože stát už existoval. Takže problém nebude ve státu, ale v lidech, kteří po roce 89 stát ovládli.

        • galahad

          Ja mel vzdycky dojem, ze kvalifikacni pozadavky na pozice statnich uredniku libovolneho levelu definuji jini statni urednici, za tim ucelem zamestnani na prislusnem personalnim oddeleni toho ci onoho uradu. Muzete mi, hansi, sdelit pomoci jakeho mechanismu to dela ten „soukromnik“?

        • michal

          Malý stát by především nepřispíval na vzdělání tak obrovskému počtu lidí, jako dnes, což by samo o sobě vedlo k dostatečnému selekčnímu tlaku.

          • Aleš

            Michale. Zmenšující se stát paradoxně přispíval k čím dál většímu nárůstu počtu studujících, úmyslně neříkám vzdělaných. Veškeré selektivní tlaky způsobené např. zpoplatněným školstvím by nevedly ani k růstu vzdělanosti ani k nějaké významné kvalitě vzdělávání. Selekční tlak by měl jen sociální dopady a stal by se překážkou k přístupu ke vzdělávání pro víc než polovinu obyvatelstva. A co pak byste dělal s nimi jako nezaměstnatelnými? Dal jim sociální dávky?
            Pokud existuje nějaký smysluplný užitečný selekční tlak, tak jsou to přijímací zkoušky, obtížnost absolvování studia, spravedlivé a důsledné vyžadování jednou daných pravidel a pravidla nepřizpůsobená předem lumpárnám jako v případě arbitráží.
            Nefunkčnost soudů není hlavní příčinou takových arbitráží, ale symptomem a jen podružnou příčinou.

            • michal

              Tak znovu a lépe. Jestliže by stát zaplatil VŠ vzdělání 10% populačního ročníku (vybrané dle přijímacích zkoušek!), toto by mohlo být skutečně vysoce kvalitní a školy by nebyly nuceny nabírat studenty, kteří nemají potenciál kvalitní vzdělání získat.
              Zbytek populace by si vzdělání buď zaplatil (na méně kvalitních školách), nebo by jej neměl. Už dnes nechce spousta Čechů dělat poctivou, obyčejnou, manuální práci.
              Zaměstnatelnost sociologa chcete porovnávat se zaměstnatelností zedníka? instalatéra?

              • Aleš

                Díky za odpověď. Dovolím si upřesnit pro ostatní. Učňovské školství, maturitní obory a různé další nástavby by musely být dostatečně podporovány v míře nezbytné a užitečné pro společnost a musela být zajištěna jejich návaznost na provoz. Zároveň tu je nezbytnost obnovení výroby a zavedení nových přístupů k hospodaření. Důležité bude i prosadit nepodmíněný základní příjem.
                Poctivou manuální práci mám v hluboké úctě. Smutná je realita. Ale to není nejpodstatnější problém. Takhle, jak to říkáte, to zneužívají pravicoví ideologové. Horší je, že placené práce (je dnes hodně činností, které prací jsou, ale lidé za ni mzdu neberou) není dostatek. Na příkladu našeho oboru lesnictví nebo příbuzných oborů ochrana přírody a zemědělství vidím, že je pro funkčnost a udržitelnost hospodaření a soudržnost naší společnosti nutné, aby práce, které se v současnosti odflinkávají a uměle se z nich generuje „zisk“ vzniklý socializací ztrát a individualizací zisků a odsunutí rizik na další generace, se začali vykonávat řádně, dostatečně odborně proškoleným personálem, se skutečně (nejen formálně) vzdělanými řídícími pracovníky, mající uměřeně velké úseky, které budou znát a budou práci na nich stíhat. Důležité je, aby tito lidé byli za to náležitě ohodnoceni. (Tomu může napomáhat i NZP).
                A protože už dnes je těžké zajistit 100% zaměstnanost, aby lidé nebyli tolik vydíratelní, tak je třeba toho NZP.
                Omlouvám se za odvedení od tématu, ale přišlo mi to hodně aktuální.

                • michal

                  Proč by musely být podporovány?
                  Placené práce je dost, ale lidé mají příliš vysoké nároky a proto se jim „zdá“ že práce není. Přitom jejich místa obsazují cizinci. Počet pracujících cizinců v ČR je zhruba stejný, jako údajná nezaměstnanost.
                  Kdyby byly zrušeny veškeré sociální dávky a minimální mzda, rychle byste viděl, jak nezaměstnanost klesla k nule. A snížila by se i kriminalita, na kterou by lidé, trávící čas v práci, neměli čas.
                  Nepodmíněný základní příjem je zajímavý jen tím, že se odstraní extrémní byrokracie s dávkami, důchody, prokazováním nároků… a je dost možné, že byl-li by na úrovni životního minima, celkově by ekonomice ulehčil. Jeho nebezpečnost tkví jinde – vytváří mylnou představu, že člověk sám o sobě má právo na to být ostatními živen, i když pro ostatní nehne prstem. A to je představa neuvěřitelně zhoubná.
                  Když už se pouštíme do utopií, mně by se líbilo jako přechodné opatření (do úplného zániku sociálního státu), aby stát byl povinen zajistit žadateli práci za minimální mzdu (a to by byl veškerý sociální systém). Pochopitelně dle jeho zdravotního stavu; handicapovaný člověk nemůže v zimě uklízet ulice, ale může třeba pracovat jako obsluha výtahu v nemocnici – když jsem tam nedávno vezl příbuzného, tuto práci dělala na první pohled zdravá dle jazyka asi ukrajinská žena.

                • Aleš

                  Je to přeci obráceně než říkáte. Ve Finsku studentům ještě dávají i příspěvek a jak to tam úžasně funguje.
                  Do tahanic s vámi o jednotlivé další odrážky se asi nemá cenu pouštět. Jste asi skálopevně přesvědčen. Ale realita je ve všem jinde. Je unavující pořád dokola vysvětlovat omyly, které vznikají mediální manipulací, prosazováním ideologií na úkor reality. A vězte, že je vyvráceno, co tvrdíte.

  3. Nostalgik

    Oni jsou bohužel zákony a zákony. Když je v zákoně zaručena dotace na určité období, stát holt nemá šanci. Jiná věc je ale ta solární daň. O té tam není ani slovo, že se nemůže být zavedena. Tedy dle mého, by baroni arbitráž měli prohrát. Její nedávné snížení z 26 na 10 % pokládám za výsledek loby těchto baronů a navýšení jejich neoprávněného zisku.

  4. michal

    Nebylo by jednodušší žádné dotace neposkytovat?
    Opět se stát pokouší řešit něco, co způsobil sám vlastním neuváženým chováním.

    Jinak k arbitráži obecně – kdyby fungovaly soudy predikovatelně, rychle a nestranně, nebylo by nutné se uchylovat k arbitrážním řízením. Justice je základní úkol státu, tak ať se stará, aby fungovala řádně, namísto dotování lehkoživků.

    • ms

      A proč by stát neměl poskytovat dotace? Dělá to už od svého vzniku a snad neexistovala v lidské historii situace, kdy by se lidé nesnažili ovlivnit ekonomické prostředí kolem sebe. Je lidskou přirozeností zasahovat a měnit události podle aktuálních potřeb. Kdyby člověk jen tak čekal, co se samo bude dít, tak by nikdy neslezl ze stromu a například nezačal „dotovat“ výstavbu chýší u členů svého kmene. Nebo by „nedotoval“ společný lov mamutů či později zemědělskou činnost.

      • galahad

        Kdyz clovek neco – tak jako v pripade stavby chyse, nebo lovu na mamuta – dotuje usilim, ktere sam vynaklada, popisuje vetsina svetovych jazyku tuto cinnost se vcelku slusnou presnosti slovesem „pracovat“. Zamenou za „dotaci“ do toho vy naopak vnasite zmatek…

        • ms

          Jak nedeformoval trh? Trh je výsledek lidské činnosti a k ní samozřejmě patří i zásah státu. Trh nedeformuje ani povodeň ani reklama ani dotace. Trh je jen prostě setkávání nabídky a poptávky a nabídka a poptávka jsou neustále ovlivňovány. I skvrnami na slunci.
          Kdo určí, co je nechtěný důsledek?

          • galahad

            A co treba prave situace, kdy do neceho lejete vic penez, nez vam to nakonec prinasi? …tedy celkem typicky pruvodni jev nemale casti dotaci…

  5. michal

    Jo, a víte, které strany ten prohnilý dotační zákon odhlasovaly? Narozdíl od informace, kdo jim za to zaplatil, se tahle dá zjistit celkem snadno.

    • jonáš

      Pes přece neni zakopanej v tom odhlasování (2005) ale v tom, které strany a vlády ten zákon v roce 2008-2009 nenovelizovaly. Kor když jiný zákony se novelizujou klidně i osmkrát do roka.

      • ms

        Máte naprostou pravdu, zákon z rocku 2005, který v Parlamentu byl podpořen napříč politickým spektrem reagoval na situaci v roce 2005 a dva roky nedělal vůbec žádné potíže. Naopak pomáhal ČR plnit závazky vůči EU. Když se situace změnila, tak nikdo nic neudělal, přitom stačilo prostě jen upravit parametry podle cen panelů a návratnosti. Matematická banalita, něco jako když se upravují neustále výše důchodů, dávek atd.

        • michal

          Napříč politickým spektrem? Spíš napříč peněženkami poslanců. Jednu stranu přesto zapomněli podplatit, víte jakou? .-)

            • michal

              Nemám důkazy, stejně jako je nemáte vy např. v případě Vondrova „ProMoPro“. Obojí setsakramensky smrdí.
              Jediný rozdíl je, že to první spáchali vaši oblíbenci.

              • ms

                Proč mi vkládáte do úst nějakého Vondru, o kterém jsem tu nic nepsal?
                A vy nevidíte rozdíl, mezi schválením zákona, který je bezproblémový tři roky a aktuálním napumpováním peněz do firmy XY? Ten zákon byl pro všechny a rentabilita byla minimální. Jen při změně podmínek Topolánek dělal mrtvého brouka a zrovna tohle nehodlal novelizovat.

      • michal

        Pes je zakopán v dotacích samotných. Zvyšují korupčnost prostředí; neboť se stávají vítaným objektem zájmu těch, kteří se k nějakému státnímu cecíku chtějí přisát.
        Schvalovat špatný zákon, ale vinit někoho za to, že ho později nechtěl změnit a tedy učinit méně špatným :-), je krásná ukázka selektivního politického vidění. Bavím se dobře. :-)

        • jonáš

          Bavte se jak chcete. Podstatný je, že s tim zákonem začaly bejt problémy v těch letech 2008 a dále, nikoli po schválení v roce 2006. Kdyby se nachaly daňový předpisy z roku 2005 platit doteď .. to nikoho nenapadne, že.

  6. Gora

    Tak přesně pár důležitých detailů…

    Zde je jejich prapůvod

    V poslanecké sněmovně byl návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 529. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo v poslanecké sněmovně dne 23.5.2005 na 41. schůzi. (To bylo na sklonku vlády Stanislava Grosse, ministři Urban a Ambrozek ve svých funkcích setrvali.) Při hlasování ve 3.čtení byl vzat za základ jednání komplexní pozměňovací návrh obsažený v usnesení hospodářského výboru č. 285 ze dne 8 února 2005 (tisk 529/2).

    V něm § 6 odst.4 zní následovně:

    Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 90 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2007.

    Pak ale přišlo na řadu projednávání pozměňovacích návrhů:

    Poslankyně Iva Šedivá (ČSSD) podala pozměňovací návrh C. 1. K § 6 odst. 4ve třech variantách, kde Varianta 3 zněla: V § 6 odst. 4 se číslo „90“ se nahrazuje číslem „95“ a číslo „2007“ se nahrazuje číslem „2006“. (Varianty 1 a 2 návrhu paní poslankyně uváděly dokonce 97 % a 98 % !!!)

    Poslanec Ladislav Urban (KSČM) podal pozměňovací návrh E.2. Varianta pozměňovacího návrhu poslankyně Šedivé: V § 6 odst. 4 se číslo „90“ nahrazuje číslem „95“.

    Pozměňovací návrh E2 byl pak schválen v hlasování č.492 hlasy poslanců ČSSD a KSČM (dále jej podpořil jen jeden poslanec z KDU-ČSL a šest z US-DEU – více nikdo).

    Přijatý pozměňovací návrh tak změnil v § 6 odst. 4jen jednu jedinou číslici „0“ na „5“, ale nato nepatrná změna má dnes dopad v řádu miliard Kč.

    http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-vykupni-cena-fotovoltaicke-elektriny-fum-/p_ekonomika.asp?c=A100305_184630_p_ekonomika_wag

    Pokračování má na vrub Fischerova vláda, jejíž existence přineslo vysovení nedůvěry Topolánkově vládě iniciované Paroubkovou ČSSD

    Když měla Fischcerova vláda přijmout novelu zákona omezující boom solárních elektráren která v tu dobu byla ve sněmovně, tak tuto novelu odkládala přijmout, z důvodu blížících se předčasných voleb, až pak ji přijala Nečasova vláda, ale to už nastartovaný tunel na státní rozpočet, který měl prapůvod v onom propašovaném pozměňovacím návrhu poslankyně Šedivé z ČSSD, nešlo zastavit.

    Jinak spor o to, jestli státní ingerence do ekonomiky nebo ne, je spor nesystémový. Stát má stanovit taková systémová pravidla, aby pak partikulárně ingerovat nemusel.

    V tomto případě se lze bavit o jednotlivých resortech a jejich podpoře „vybraným“ sektorům ekonomiky s tím, že pak lze stanovit z hlediska maokroekomických evaluátorů – finální účet jestli ona systémová podpora má z hlediska makroekonomické fiskální výsledovky, pozitivní výsledek.

    A jak takové partikulární ingerence v minulosti dopadly?

    Nemusíme chodit daleko do minulosti. Nastartoval to svými „pobídkami“ už Miloš Zeman, známé jsou případy daňových prázdnin a logistické přípravy pozemku a infrastruktury pro rozjezd Philipsu Hranice na TV obrazovky, které firma shrábla a po pár letech továrnu zavřela anebo krádeže za bílého dne, který skončil prohranou londýnskou arbitráží s japonskou Nomurou o předání IPB za 1kč její přímé globální konkurenci v případě bankovní skupiny KBC, kdy londýnská arbitráž vyčíslila zůstatkovou hodnotu banky v případě uvalení nucené správy státem, na 34,2 mld. kč.

    • ms

      Zase uvádíš polopravdy a lži, což je u tebe normální. Zákon jako celek byl podpořen napříč politickým spektrem. To za prvé. Senátoři ODS byli politiky ODS a ne nějaké jiné strany.
      A za druhé Fischerova vláda zde byla po TOPOLÁNKOVĚ VLÁDĚ, KTERÁ PRO ZMĚNU SOLÁRU NIC NEUDĚLALA. A problémy se začaly objevovat už v roce 2007, Fischer nastoupil v roce 2009.

    • ms

      Instalovaný výkon mezi lety 2007 a 2008 vzrostl 15x. Tehdy Fischer nevládl, vládla pravice, Kalousek, Topolánek a Bursík. Nepohli ani malíčkem. Obviňovat Fischera je další ze sprostých pravicových lží a překrucování reality.

    • Bavor V.

      Cena za FVE v roce 2006 a v roce 2008 byla tak markantně jiná, že onen návrh poslankyně Šedivé nemohl tento rozdíl vůbec předvídat. To nebylo v silách nikoho. Ale v okamžiku, kdy se nastartoval pokles cen FVE, měla nastoupit vláda a upravit dotace tak, aby návratnost byla stále na 15ti letech. Jenže Topol hlídal Talmanku, Kalous Casy a Julda poplatky.

      • ms

        Tady je takový logický paradox u pravicových lhářů. Zločinci jsou ČSSD a Fischer podle nich. Jenže oboje není možné. Pokud je zlý Fischer, tak zákon byl naprosto v pořádku až do jeho vlády, tudíž byl do té doby perfektně nastaven a patřil mezi jednu z mála norem, které se neustále nenovelizovaly. A pokud byl špatný od začátku, tak měl být okamžitě změněn po volební výhře pravice v roce 2006 :) Oboje dohromady možné není

      • michal

        V nepořádku je samotný princip zákona, bez ohledu na to. že ho prohlasovala pravice společně s levicí.

  7. Antimon

    Trh bez regulace je nesmysl a nefunguje nikde na světě. I sama Meka tržního hospodářství USA trh reguluje až se z něj kouří. Embarga, doložky nejvyšších výhod, intervence do banka a podniků atd., atd. Ony i takové vojenské avantýry na území jiných států ten trh pěkně „regulují“. Takže „Trh“ bez regulace není reálný. No a regulace mají někdy podobu dotací. Tu zjevných, tu méně zjevných, leč stále dotací. Samozřejmě otázkou je, do jaké míry jsou ty regulační zásahy efektivní, jak jsou vylobovány (uplaceny) atd.

    • michal

      Zkuste zdůvodnit, proč není reálný trh bez regulací a dotací?
      Pokud je něco neefektivní, pak to nebudu dělat, ne? :-)
      V USA se při zavádění nových regulací lobbisté vymlouvají na Evropu, že tam se to reguluje taky.

      • ms

        Pokud je reálný, proč nikdy nikde neexistoval? To je podobné, jako se tázat na reálnost komunismu. Jeho obhájci taky svou utopii stejného typu jako ultraliberalismus budou hájit do roztrhání těla.

      • Antimon

        Já nemusím nic zdůvodňovat. Já nehlásám hypotézu, ale konstatuji realitu, na rozdíl od Vás :)

      • Aleš

        A už jsme zase u socializace ztrát a individualizace zisků, proto se přeci dělá něco, co je pro společnost nevýhodné. Výhodné je to jen pro úzkou skupinu parazitů.
        Říkáte totiž jen část pravdy. Dá se to vystihnout slovy, že ti parazité dokáží úspěšně parazitovat i na systému regulací a dotací. Pokud si pravidla hry napíší sami pro sebe a navíc při reakci společnosti ty pravidla hry dle své potřeby kdykoliv změní či pravidla obejdou a nedostaneme se k uplatnění sankcí za porušení pravidel, pak taková pravidla jsou jen nástrojem k okrádání.
        Ale zásadní omyl by bylo pravidla zrušit a nechat vše volné ruce trhu. Pamatujeme ještě 90. léta?

  8. Aleš

    Arbitrážní imunita versus právní krytí pracovněprávních vztahů (http://blisty.cz/art/70162.html)
    A páně Michala se ještě zeptám, které že politické subjekty nám vládly, kdo byl předsedou vlády, kdo ministrem financí, spravedlnosti a dalšími ministry. Aby neměl náhodou potřebu účelově si vzpomínat jen na někoho, kdo je třeba součástí politické strany, na kterou se budeme muset spoléhat, že aspoň trochu bude napomáhat nápravě tristního stavu.

    • michal

      Myslíte v době schválení zákona o možnosti arbitráže v pracovně právních vztazích? Topolánkova vláda? (nevím)
      Každopádně s tím zcela souhlasím. Pracovní smlouva je dobrovolným ujednáním mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a jejich vzájemnou nerovnováhu v případě velkého zaměstnavatele řeší odbory. Které uznávám jako důležitou instituci.
      V téhle souvislosti je mj. velmi zajímavé, jak se chová odborový svaz ve Škodě v Mladé Boleslavi – tam odbory dělají dobře svou práci, nepletou se do celostátní politiky a i proto přestaly být členy té velké asociace, jejíž název jsem zapomněl.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s