Všechnu moc korporacím

Všechnu moc korporacím

Cílem dohody bude snížit bariéry pro vstup amerických firem na evropský trh a evropských firem na americký odstraněním či změnou právních předpisů, ale možná i právnických principů a přístupů, které tyto firmy vnímají jako nežádoucí.

Údajně socialistická EU nám hodlá tvrdě naordinovat echt neoliberální medicínu, po které nás mají čekat jen samá pozitiva a sociální jistoty, ale mnohem spíše náš čeká jen další snižování sociálních a enviromentálních standardů, omezování vlivu veřejnosti, prohlubování demokratického deficitu a oslabování vyjednávací pozice nositelů práce.

Reklamy

176 comments

  1. vandenberg

    Jak to víte, Tribune? Které neoliberální standardy budou porušeny? Myslíte, že třeba automobily co musí splňovat normu EURO5 (a dnes už třeba Daimler-Chrysler, co na tomto trhu podniká, prodala 500 aut s normou EURO 6, kterou zatím naše VLASTNÍ standardy nevyžadují?

    „Značka Mercedes-Benz zahájila vývoj ekologičtějších pohonných jednotek se značným předstihem a např. nákladní vozidla plnící požadavky normy Euro 6 prodává i v České republice už třetím rokem.

    Podobně jsou už v nabídce také lehké užitkové automobily Mercedes-Benz , které splňují požadavky normy Euro 6, stejně jako jsou v oblasti osobních automobilů už s víc než ročním předstihem nabízeny vozy Mercedes-Benz ve verzích, plnících normu Euro 6.

    V nabídce značky Mercedes-Benz nechybí ani modely s hybridním pohonem, a to nejen mezi osobními automobily, ale také v kategorii nákladních vozidel. Mercedes-Benz nezůstává pozadu ani v oblasti elektromobilů a vozidel jezdících na stlačený zemní plyn (CNG).“

    Myslím, že aniž byste paušálně neřekl svůj navýsost ideologicky motivovaný odsudek (protože konkrétní ekonomické přínosy nezmiňujete, naopak paušálně zmiňujete, že bude někdo porušovat sociální a ekologické standardy), načež stačí se podivat už na ty americké firmy co tu působí, jestli mají tendenci něco takového dělat, co kategoricky bez důkazů tvrdíte, anebo jestli naopak chtějí jít směrem POSILOVÁNÍ ekologických standardů…viz můj příklad výše…

    Ještě jeden příklad…

    Americká firma zpracovává komunální odpad na palivo

    Společnost Green Power má technologii s jejíž pomocí dokáže komunální odpad proměnit na palivo nebo elektřinu. Ze 100 tun odpadu vyrobí ve svém zařízení až 45 424 litrů nafty za cenu 3,50 Kč za litr. Jednou z hlavních výhod je tedy tedy cena, ale i lokální produkce paliva.

    http://inhabitat.com/green-power-inc-to-construct-waste-to-power-plants-globally/

    Našlo by se toho dost a dost.. Jako přiznivce environementalismu tady vidím naopak prostor, jak poslat atomdědky Grérgry, zlatokopy co se snaží o prolomení těžebních limitů na Litvínovsku, i celou lobby v čele s Mládkem kopající za ČEZ, případně prezidentskou absolutně fantasmagorickou a ropáckou snahu o hrůzodílo ala další Gabčíkovo-Nagymarosz u nás v podobě kanálu Dunaj -Odra-Labe, tak jak ty poslat někam na Východ a naopak pozvat sem odborníky ze západu, aby nám tady ukázali jak lze využivat ekologicky obnovitelných zdrojů energie. Včetně těch amerických.

      • Nevandenberg

        Zadne Goro, jen po vzoru USA to v Evrope pujde stejnou cestou!
        Jiz brzy v Evrope jako v USA kde je z 300milionu lidi 50 milionu na potravinovych listkach !

      • Tribun

        Přece ty,které budou investoři považovat za překážku svému podnikání. Které to budou konkrétně bude záležet na situaci. Vám opravdu nepřijde zvláštní, že by si měl tygr určovat parametry klece?

        • galahad

          To je zas vykrik… Mohl byste mi zkusit vysvetlit, proc firmu, ktera tu chce zamestnat lidi, berete a priori jako entitu nepratelskou? …a soude dle toho primeru s tygrem a kleci ji tak skutecne berete…
          Vazne by mne to zajimalo – vlastne uz jsem se na to chtel zeptat onehda u te disputace okolo Amazonu, ale nejak se to zamluvilo…

          • Tribun

            Ta firmu tu nechce zaměstnávat lidi, to není důvod, proč by tu chtěla podnikat. Ta firma zde chce vydělávat peníze, to je primární pohnutka, a zaměstnávání lidí je jen nutné zlo. A vydělá jich tím více, čím nižší bude mít náklady, a ty budou tím nižší, čím nižší standardy bude muset dodržovat. A co se toho tygra v kleci týče – tygr není nepřítel, tygr je šelma, stejně jako kapitál. Je vždycky lepší mít ho v kleci, i kdyby nakrásně vypadal stokrát ochočeně, protože tygrova přirozenost je přirozenost šelmy.

            • galahad

              …a není ono na tom celém náhodou důležité to, jestli lidi tu práci mají nebo ne?
              Já nevím, jak jste na tom vy, ale třeba mně je ze srdce jedno, jestli mne ředitel naší firmy vnímá jako nutné zlo. Důležitá je pro mne výplatní páska, protože to, co na ní stojí na mé živobytí má reálný dopad… Narozdíl od pocitů pana ředitele, dlužno dodat…

              • vera

                Máte pravdu, pocity vaše a vašeho ředitele jsou naprosto irelevantní vzájemně a nezajímavé pro okolí. Jste vzorný pracovník, když vám stačí vidět ze života jen cestu z práce do práce, jenže kromě téhle cesty jsou tu i jiné věci…vzpomenete třeba na katastrofu v Bhópálu? Korporace, která nebrala ohled na nějaké standardy apodobně a vybrala si stá s nízkou ochranou svého území…Těšíte se na takovou budoucnost? Mně se nezdá zrovna nejlepší.

                • galahad

                  Ne vero, nestačí mi vidět ze života jen cestu z práce a do práce… Jen mi přijde poněkud nadbytečné zabývat se motivací mého zaměstnavatele. On má svoji, já mám svou a pro tu pracovní smlouvu, kterou jsme spolu uzavřeli, je důležité pouze to, že si navzájem neodporují.
                  Bhópál je oblíbený příklad… leč dle mého skromného názoru kulhavý. Co myslíte – zrušila Indie nějaké bezpečnostní normy proto, že nutně potřebovala přitáhnout pozornost investora, nebo naopak byla zmíněná katastrofa impulsem k zavedení nových efektivnějších?

                • Mac

                  jasně, kapitalismus verze 1.polovina 19. století je ochoten zavést efektivnější normy, ovšem nejprve vždycky potřebuje hromadu mrtvol, aby dostal ten správný impuls

                • galahad

                  …jistě Macu, každá firma ví předem o všech průserech, které na její zaměstnance číhají za každým druhým rohem, a neprovedení preventivních opatření je důsledek zlé vůle…

                • Mac

                  jistě galahade, je naprosto samozřejmé, že každá firma, zvláště pak ta, která podniká v něčem tak nebezpečném, jako je chemická výroba, nemá zmáknutou analýzu rizik a postupy, jak předejít těmto eventuálním průserům. Takže prostě vaří ty svý jedy jen tak halabala a doufá, že mrtvol nebude moc. A když počet mrtvol přesáhne kritickou mez, tak se taková seriozní firma zamyslí a provede preventivní opatření,za což je pochválena všemi správnými galahády….. :-)
                  Neprovedení preventivních opatření možná není zlou vůlí, ovšem vůlí srát na lidi to je určitě
                  Vy jste kouzelnej, akorát mám pocit, že to s tím zbožtělým liberalismem někdy maloulinko přeháníte :-)))

                • galahad

                  Macu, položil jsem otázku, vy jste na ni zareagoval obecným výkřikem, který za víc, než stejně obecnou ironizující odpověď nestál. Zkuste mi na tu otázku odpovědět konkrétně a třeba se budeme mít o čem bavit…
                  Tak tedy – jak to měla v osmdesátejch ta Indie s bezpečností (nejen) práce?

                • Mac

                  člověče, galaháde, jste při smyslech? o čem to žvaníte? Union Carbid, jejíž fabrika v Bhópalu se stala středně velkou atomovou bombou, je AMERICKÁ firma. Tak co tady melete o indické bezpečnosti práce? Chcete říci, že americká CHEMICKÁ firma neměla v osmdesátých letech vypracované směrnice a postupy týkající se bezpečnosti práce?Nebo chcete číct, že když příjde amík do rozvojové země, vyprdne se na nějaké standardizované postupy, protože se mu nechce plýtvat energií a financemi vůči druhořadým domorodcům?

                  citace:
                  „Z továrny na pesticidy uniklo více než 27 tun smrtelně jedovatých plynů a město Bhópál se na čas stalo smrtící plynovou komorou. Podle svědectví místních obyvatel nebyl nikdo varován, protože poplašné zařízení bylo vypnuto.

                  Reakce vlastníka továrny, firmy Union Carbide, byla šokující. Zatajil, jaká látka z továrny unikla, a nechal tak lékaře přihlížet totálnímu obrazu zkázy. Účinek jedů na lidi žijící v okolí chemičky byl strašlivý. Mnozí zemřeli ve svých postelích. Jiní se osleplí vypotáceli ze svých domů, dusili se a zemřeli na ulici. Ještě více lidí zemřelo později v centrech první pomoci a v nemocnici. Vzhledem k rozsahu katastrofy se přesné údaje o počtu obětí havárie asi nikdy nepodaří zjistit. Během prvních tří dnů zahynulo asi 8 000 lidí. Dodnes už má chemička na svědomí více než 20 000 mrtvých. Celkem bylo postiženo asi 520 000 lidí.

                  Brzy po tragédii bylo odhaleno, že žádný z šesti bezpečnostních systémů v továrně nefungoval. Vlastní dokumentace společnosti Union Carbide ukázala, že technologie v továrně nebyla otestována a navíc se majitel snažil všemožně šetřit na provozu, a to především na úkor údržby a bezpečnosti.

                  Děsivá tragédie měla však snad ještě děsivější pokračování. Union Carbide ponechal Bhópál svému osudu. Firma odmítla odpovědnost a stáhla se z Indie, aniž by továrnu dekontaminovala. Vysoce toxické látky z továrny zamořily půdu i zdroje podzemní vody. Union Carbide navíc celá léta platila armádu právníků, aby poškozeným nemusela vyplatit žádné odškodné“

                  //www.greenpeace.org/czech/cz/news/25-let-od-bh-palske-tragedie/

                  Vy byste se, váženej, neměl radši s nikým „bavit“, vy byste měl někam zalézt a stydět se

                • vera

                  Takže galahade, porozuměl jste? Firma měla z USA už zavedený postup výroby. Ale v Indii stavěla fabriku už dopředu za méně peněz než by měla, a další peníze ušetřila na provozu a bezpečnosti. Mám předpokládat, že stavěla nádrže na chemikálie z obyčejného plechu a netušila že nevydrží?? ouvej, fakt ne, galahade, tohle nezkoušejte ani na ženskou! PROČ to firma takhle mohla udělat? Pravděpodobně proto, protože Indie si neuměla představit, s jakým sajrajtem je možno pracovat, a neměla takové zákony a předpisy, které by jí dovolily uvedenou firmu hlídat a a kontrolovat. Což firma musela vědět! Americká firma ví všechno! :-) Celá situace je přesně dokllad toho, o čem mluví Tribun – korporace, kterou stát nemá pravomoc kontrolovat, si bude dělat co uzná za vhodné, nikoliv za bezpečné. Jistě, stát taky není dokonalý. Ale stát nemůže ze svého území utéct a přestěhovat se jinam.

                • Míša

                  ten příklad s katastrofou v Bhopálu z roku 1984 ovšem taky připomíná další katastrofu, a tou jsou sebevraždy indických rolníků o léta později
                  ttp://news.e-republika.cz/article1521-Valka-o-semena-a-o-holy-ivot

                  (pozn- v tom textu úplně mrazí tahle věta: „Snaha vydělat více vede firmu Monsanto k tomu, aby ožebračovala indické rolníky, kteří se nechávají připravit o všechno kvůli snaze vydělat více tím, že zvýší výnosy svých polí.“)

                  a jinak- no, na ty sebevraždy „se zaselo“ zhruba po roce 1991, a to tzv. liberalizací ekonomiky, což ostatně známe od nás, v té Indii tedy došlo k postupné transformaci zemědělství, deregulovaly se trhy a Indie se otevřela nadnárodním korporacím, které ovládly indický trh s osivem. Důsledkem toho bylo, že se tradiční způsob hospodaření změnil- přešlo se k pěstování tržních plodin z nových odrůd osiv, které prodávaly nadnárodní firmy.
                  Jo, všude mám zájmeno SE, šlo to totiž zjevně samo od sebe, stát jen koukal, jak to fičelo.. Akorát teda odstranil své (státní) dotace na zemědělské vstupy, půjčky atd, zapojil se do globálního obchodu se zemědělskými produkty a vystavil rolníky, pardon farmáře, fluktuaci cen plodin na světovém trhu a způsobil tím nestálost jejich zemědělských zisků.
                  Tyhle chytré informace mám odtud
                  ttp://is.muni.cz/th/180282/prif_m/

                  stačí si to dole rozkliknout a přečíst, ten závěr té práce je pak zajímavý i proto, že autorka jakoby nedává primárně vinu těm nadnárodním korporacím, spíš poukazuje na to, co všechno dokáže změna politiky státu.
                  S tím státem, vero, nevrtám do vás, vrtám do toho, co jste napsala. Taky kdo-co je vlastně ten stát a tak, že.. ale to by bylo asi zas na dlouhou (jinou?) debatu. Dík za připomenutí toho Bhopálu, kdysi to se mnou strašně zamávalo, dnes to najednou vypadá tak, že snad je ta Indie něco jako synonymum pro laboratorní myši, na kterých se holt dělají pokusy ve velkém..
                  (v ostatních zemích pak jakoby v malém..)

                • Medial

                  Pokud jsem si vsiml, nikdo tu netvrdi, ze je zahodno roli statu zcela eliminovat. Statni autorita ma ve spolecnosti svoji nezastupitelnou ulohu. Musi vytvorit takove prostredi, ve kterem maji vsichni jednotlivci prilezitost k seberozvoji tj. takove pravni prostredi prostredi, ktere umoznuje konkurenci, a take ji substituuje v oblastech, kde se konkurencni prostredi prirozenym zpusobem nevytvari – tedy napriklad na poli bezpecnostnich standardu (ackoliv na mnoha mistech v rozvinutem svete jsou i bezpecnostni standard efektivne samoregulovany trhem). Tragedie v Bhopalu je selhanim povinosti statu i provozovatele dane tovarny. Takove nestastne priklady vsak nemohou byt argumentem proti kapitalismu nebo liberalismu jako takovemu – to by byla cira demagogie.

                • vera

                  Klidně vrtejte, Míšo, málo toho vím, a hodně věcí si zjednodušuju, pak s tím mám potíže. Pro mně stát je jakási dohoda, zajišťující dlouhodobou obyvatelnost určitého prostoru pro určitou množinu obyvatel, udržující ho v co největší míře samostatný a soběstačný. Z tohoto pohledu mi nevadí podnikání, kapitalismus, liberalismus, at se kluci vydovádí:-). Vadí mi, když vznikne institut mezinárodní, který této politické dohodě nadřazuje zájmy ekonomické. Viz vámi jmenovaný příklad Indie – všude jste vložila zájmeno SE – ale nic z toho, co jste jmenovala, nepřišlo samo od sebe, Indie se nezbláznila od žhavého slunce. Indie podřídila svou politiku mezinárodním, nadnárodním institucím – vstoupila do mezinárodních dohod o volném obchodu….

                • galahad

                  Já vím, že UC je americká firma… ale ten provoz, který otevřela v Indii měl jednak indický personál a navíc se jeho zajištění muselo orientovat podle místních norem. Proto ta otázka na indické bezpečnostní normy…

                • Mac

                  galaháde, chápu, že melete z posledního, ale nešlo by to méně trapně ?? :-)))))

                • galahad

                  Když už se tu, Macu, začalo mávat Bhópálem spolu s náznaky že po uzavření dohody, o níž hovoří Tribunem odkazovaný článek, nám zde hrozí obdobný průser, přijde mi srovnání výchozích pozic celkem dost na místě. Zjistíme-li totiž, že Union Carbide otvíral chemičku v Indii za úplně jiných podmínek, než bude u nás příkladně Amazon otevírat sklad, je trapná spíše ta zmínka o Bhópálu…

                • Tribun

                  Mě přijde trapné dělat, že v tom Bhópálu vlastně nic nestalo, a jestli, tak si za to Indové můžou sami a dobře jim tak, jako kdyby žádná americká korporace, která měla zájem na snižování nákladů (protože žádný jiný z podstaty věci ani mít nemohla), ani neexistovala. Jistě, že podmínky se liší, ale korporace by jistě raději ty bhópálské, tedy alespoň tam, kde vyrábějí. Tam, kde chtějí prodávat, už to tak jednoduché být nemusí.

                • Míša

                  jsem na tom stejně, vero, objevila jsem ale google, a ten mi pomáhá :)) A zjednodušuju úplně nejradši. No a stát jako jakási dohoda.. to jste teda parádně vystihla.. (vlastně všechno v našem světě je „jen“ taková dohoda.. a na jejím základě pak tedy něco akceptujeme a něco zas naopak odmítáme apod)

                  Píšete, že vám vadí, když vznikne institut mezinárodní, který tedy této politické dohodě (stát) nadřazuje zájmy ekonomické – tomu rozumím. Nerozumím tomu, proč pak totéž nevadí na té státní úrovni- přijetí tzv.liberalismu na státní úrovni není nic jinýho, než nadřazení ekonomických zájmů zájmům politickým. Právě proto jsem tam vložila to SE – udělala jsem to přesně tak, jak „se“ to dělá = jak se o těchto záležitostech píše, referuje, mluví.. Jasně, že samo od sebe nic nepříšlo a se nedělo.. indický stát po roce 1991 akorát tzv. implementoval novou liberalizační politiku – proto „musel“ přijmout strukturální změny diktované Světovou bankou a MMF, „musel“ privatizovat státní sektor atd.. no zkrátka přijal tu tržně orientovanou politiku. Proběhlo tam nemlich totéž, co u nás. Jak jsem si přečetla, v té Indii tu implementaci liberalizační politiky provedl či teda se na ní podílel jejich tehdejší premiér spolu s ministrem financí.
                  V tomto smyslu došlo k porušení či podseknutí té dohody (jak ji berete- výše popisujete vy) už ze strany státu. Nebo tedy vlastního státu, jak se říkává..

                • Míša

                  protože třeba tohle, to jsem našla na wiki:

                  „Ke konci 20. století se v Indii rozvinula distribuční síť základních potravin (PDS – Public Distribution System), která řešila nerovnoměrné zásobování, kdy některé regiony Indie byly v relativní hojnosti, zatímco jiné trpěly nedostatkem. Existoval univerzální systém potravinové distribuce indickým zemědělcům zaručoval odbytiště pro plodiny, které vypěstují; stejně tak v jeho rámci existovala obdoba přídělového systému potravin. Vedle toho funguje Food Corporation of India distribuující základní potraviny do i těch nejzapadlejších vesniček v celé Indii a za dotované ceny. Koordinuje tak největší potravinový program v Indii a co celkového množství potravin (v roce 2008 přes 60 mil. obilí a rýže) i na světě. V roce 1997 však Světová banka donutila Indii první z těchto systémů zrušit a druhý výrazně omezit, protože oba zásadně zasahovaly do volného trhu s obilím, rýží a ostatními obchodovanými potravinami.“

                  no vida, Indie není není v EU a stejně podřizuje svou politiku mezinárodním, nadnárodním institucím..

                • Míša

                  galahade, zmínka o Bhópálu není vůbec trapná, jak sám víte.. je sporné, zda ten Union Carbide otvíral chemičku v Indii „za úplně jiných podmínek“, než bude u nás příkladně Amazon otevírat sklad..
                  A v případě Amazon a jeho skladu samozřejmě nehrozí výbuch toho typu, ke kterému došlo vBhopálu. V případě Amazon hrozí jiné nebezpečí. O Amazon a jejich praktikách se zaměstnanci se můžete dočíst na wiki, o podobných praktikách jiné firmy, takto Foxxcon, která u nás už dávno funguje se můžete dočíst třeba tady http://tribun.name/2013/12/07/veskery-odpor-je-marny-vzejde-se-budete-amazonizovani/comment-page-1/#comment-34735 resp. hlavně v tom postu pod tím.
                  Jinak ano, nelze vidět „vinu“ jen v těch velkých korporacích, aby zde mohly takhle „podnikat“, na to musí mít připravené podmínky od státu.. a jsme zase zpátky u toho, kdo to je ten stát.. Medial píše, že „Statni autorita ma ve spolecnosti svoji nezastupitelnou ulohu.“ .. v těchto souvislostech to vyznívá všelijak..

                • Míša

                  „Statni autorita ma ve spolecnosti svoji nezastupitelnou ulohu. Musi vytvorit takove prostredi, ve kterem maji vsichni jednotlivci prilezitost k seberozvoji tj. takove pravni prostredi prostredi, ktere umoznuje konkurenci, a take ji substituuje v oblastech, kde se konkurencni prostredi prirozenym zpusobem nevytvari – tedy napriklad na poli bezpecnostnich standardu (ackoliv na mnoha mistech v rozvinutem svete jsou i bezpecnostni standard efektivne samoregulovany trhem). “

                  v daných souvislostech jsou to teda hodně zřetelná slova, Mediale..

                  A že příležitost k seberozvoji jednotlivce vytváří státní autorita vytvořením takoveho právního prostředí, které umožňuje konkurenci.. hrozný je, že je to přesný popis situace.
                  Jinak jsem na tu ideologii konkurence a všech těch zavádějících nesmyslů kolem už alergická.

                  „Wenn Lebewesen die gleichen begrenzten Ressourcen nutzen und sich dadurch beeinträchtigen, stehen sie zueinander in Konkurrenz.“

                  to je věta z německé wiki, tedy takhle to popisuje ekologie, Lebewesen, to je živočich, anebo teda vůbec živý tvor.. třeba mšice, slunéčko sedmitečné, mravenec.. ti si konkurují, či se i teda vzájemně využívají, byla o tom tady kdysi debata, ovšem říká se, že člověk, samozřejmě taky Lebewesen- živá bytost, tak že ten má, narozdíl od tzv. nižších živočichů, to vědomí. Nebo teda rozum. Prý proto taky stojí na tom nejvyšším stupni vývoje, jak se říká.. jsme se učili. Ta věta perfektně sedne na zvířecí říši. Aby poskytl příležitost k tomu seberozvoji jednotlivých lidských bytosti, má stát- „státní autorita“ vytvářet naopak takové právní prostředí, které umožňuje a podporuje spolupráci, jinak je takový stát na prd. No není o co stát.

                  (jesli nestačí ta vypilovaná německá věta, za kterou následuje druhá http://de.wikipedia.org/wiki/Konkurrenz_(Ökologie) stačí
                  překliknout na českou wiki, ta už hezky česky mlží, nebo to naopak více rozvíjí, jak se to vezme..

                  „Kompetice (resp. konkurence) je pojem popisující vztah dvou organismů. Jedná se zároveň o jednu z kategorií širšího pojetí symbiózy. Přesně ji definovat je poněkud složité, faktem je, že žádná všeobecně přijatelná definice neexistuje, mimo jiné i proto, že k problému kompetice lze přistupovat z mnoha různých úhlů, podle kterých může být definovaná značně široce (v tom případě se často definuje jako takový vztah mezi dvěma organismy, který vyznívá pro oba negativně), nebo úžeji (kompetice jakožto snaha dvou organismů využívat tentýž zdroj). Kompetice je stěžejním pojmem zejména v ekologii a evoluční biologii.“

                  má-li někdo dojem, s ohledem na omezené zdroje, že tzv. konkurence je pro lidi to ono, těžko u něj hovořit o nějakém vědomí..
                  No, rozepisuju se, tam kdesi dole jste mi napsal, že „Ekonomicky kalkul (porovnavani uzitku s naklady v nejobecnejsim smyslu) pouziva at uz vedome ci nevedome kazdy clovek a dokonce kazdy zivy tvor pri veskerem svem jednani… „

              • Mac

                HA…… to myslíte vážně? Vy jste závislý na výplatní pásce? Podle toho, jak pravounsky a liberálně zavile se tady prezentujete by vás člověk tipoval minimálně na druhýho Kellnera. A vy jste námezdně pracující…..
                No, co se jeden diví, že jo, ten bonmot Oscara Wildea prostě platí :-)))) a takovejch vás je

                • galahad

                  …opět jste nepromarnil příležitost si z textu vybrat to nejméně podstatné…

                • Mac

                  nejméně podstatné? hmmmm, z Vaší formulace vyplývá, že Vaše výplatní páska je alfou a omegou vašeho života :-))))
                  S ohledem na vaše demonstrované pravounství mi to přišlo jako docela zábavné zjištění, a proto jsem si to vybral. Plky o pocitech vašeho pana ředitele mi zase tak podstatné nepřipadaly.
                  Asi záleží na úhlu pohledu, že jo :-)))

                • galahad

                  Z mé formulace vyplývá, že výplatní páska je alfou a omegou mého pracovního poměru, nikoliv života…

                • embecko

                  „…opět jste nepromarnil příležitost si z textu vybrat to nejméně podstatné…“

                  Naopak je to ta nejpodstatnejsi informace, zcela odhalujici podstatu vasi manipulace.

                • galahad

                  Skutečně? Mně to spíš přijde tak, že se Mac umanutě místo obsahu sdělení věnuje osobě pisatele, který tu informaci předložil…
                  Tím se podstaty nejen nedotýká, spíš ji ani nevidí…

                • Mac

                  a tím obsahem sdělení je co? Vaše informace, že vy a váš pan ředitel navzájem prdíte na svoje pocity?? tak to uznávám, že je skutečně podstatná informace :-))))

                • Kat

                  Jak často se ptáte na pocity lidí, kterým za něco platíte nebo kteří vám za něco dávají peníze?

                • Kat

                  Motivací člověka, který prodává rohlíky, je vydělat si peníze prodejem rohlíků. Čekal snad někdo něco jiného? Nebo máte snad někdo s touto jeho motivací problém?

                  Spíše se ptejme, jaké jsou motivace politiků a úředníků. Ti mají mnohem větší moc než podnikatelé. Kdo ještě dnes věří, že motivací politiků a úředníků je to blaho obyvatel?

                • Tribun

                  Ano, ta motivace je problém, protože pokud pokud víc vydělá tím, že ty rohlíky prodávat přestane, nebo je prodá na krmení dobytka, tak to udělá. Jenže lidé potřebují jíst bez ohledu na to, jestli na tom někdo vydělá, nebo ne.

                  V kapitalismu mají vždy největší moc podnikatelé (vlastníci), proto se tomu také říká kapitalismus. A je tím větší, čím méně pravidel musí respektovat.

              • Tribun

                Výplatní páska… kterou jednoho krásného dne nemusíte dostat, protože na vás pan ředitel přestal vydělávat, a tak se i s celou fabrikou odstěhoval někam, kde může ještě trochu stačit náklady, protože tam mají ještě nižší požadavky na sociální a enviromentální standardy, a vy tady zůstanete bez práce a bez peněz ve vybrakované zemi se zdevastovaným zdravotnictvím, zkorumpovanou veřejnou správou a zničeným životním prostředím. Můžete se ale utěšovat tím, že snížením své životní úrovně pomohl zachovat, či dokonce zvýšit, životní úroveň pana ředitele a hlavně pana majitele.

                • Kat

                  …bez práce a bez peněz ve vybrakované zemi se zdevastovaným zdravotnictvím, zkorumpovanou veřejnou správou a zničeným životním prostředím.

                  Podle mých zkušeností, které jsem nabyl na svých cestách po světě, je to právě tak, že čím více je svobody a tím i soukromých firem v dané zemi, tím je v ní více bohatých a méně chudých, o to je v dané zemi kvalitnější zdravotnictví, lepší veřejná správa a lidé se více starají o své životní prostředí. Nebo snad znáte nějaký příklad, kde by to bylo jinak? Proč myslíte, že USA jsou nejčastější destinací pro uprchlíky?

                • Canadian

                  Pockat Tribune – prave to zdravotnictvi a zivotni prostredi se snad po roce 89 dramaticky zlepsily, nebo ne ?

                • Kamil Mudra

                  A také se tím navýší možnost blokovat „nehodící se“ výzkum:

                  Už teď si korporace vybírají jak se jim to hodí. Což teprve budou-li mít ještě větší páky na vlády?

            • Kat

              Na kapitalismu je kouzelné to, že peníze můžete legálně vydělat pouze tak, že někomu splníte jeho touhy. Čím více překážek budeme stavět do cesty podnikání, tím méně nám podnikatelé budou plnit naše přání, tím méně lidí bude mít práci, a naopak tím více se přiblížíme zemím, kde je soukromé podnikání zakázané (Kuba a Severní Korea např.). Ano, v těchto zemích nejsou potravinové lístky, jako dostávají chudí v USA. Ale nebude to proto, že se tam mají tak dobře. Nemyslíte?

              • Tribun

                Touhy? Nebo snad potřeby či dokonce chtíč? A jaké jsou to vlastně potřeby, či touhy? Spontánní, autentické, nebo indukované tím „laskavým“ kapitalismem, který si tak uměle vytváří poptávku, protože jeho principem není uspokojovat jakékoliv touhy kohokoliv, ale generovat zisk pro vlastníky? Svatá prostoto…

                • Kat

                  To máte tak. Když začne nějaká firma vyrábět mobily, tak tím vytvoří touhu lidí po tom, vlastnit mobil. Kdo chce, tak si mobil koupí, kdo nechce, ten si jej nekoupí. Není na mě, abych kohokoliv soudil, kdo a proč si mobil koupil a kdo a proč ho prodával. Více bych se bál potřeb, které indukuje stát svým lidem – touha vstoupit do strany, touha zabíjet „cizince“, touha mláit židy, touha okrádat bohatší, touha být závislý na dávkách od státu apod.

                • Tribun

                  Myslíte, že pro mobily se lidé neokrádají a nezabíjejí? Nenapadlo váš, že třeba právě proto, aby pro ně byl ten nový mobil, po kterém touží, dostupný, zavírají lidé na Západě oči před tím, v jakých otrockých podmínkách pracují lidé, kteří pro ně ty mobily vyrábějí? To nechce stát, to chtějí podnikatelé a konzumenti. A ty vámi uváděné defektní „potřeby“ samozřejmě neindukuje stát, ty jsou z lidí, a často z lidí frustrovaných a deptaných chudobou a nejistotou. Že k jejich realizaci někdy použijí stát je fakt, ale to kapitalisté dělají dnes a denně. On totiž ten stát sám o sobě neexistuje, protože stát jsou občané.

                • Tribun

                  Může být, ale to nikdy nebyl jejich primární účel, to je jen sekundární vedlejší efekt, pozitivní externalita. Je to důvod k radosti, nikoliv k psí vděčnosti.

              • Mac

                máte recht, ten váš kapitalismus je opravdu kouzelný.
                Například zmínění majitelé Union Carbide v Bhópálu vydělali tak, že tomu indickému obyvatelstvu splnili jeho touhu potkat se co nejdříve s Krišnou.
                Vy máte taky dost, s těmi snovými plky.
                A je hodně diskutabilní, jestli se chudí na Kubě mají nějak dramaticky hůře než dolních dejme tomu 60-80 milionů v USA. To jsou ti bez zdravotního pojištění, žijících v lepším případě ve slumech, v horším v krabicích pod mostem, bez práce, odkázáni na potravinové lístky.
                Jenom pro pořádek: kdybych měl volbu žít v USA nebo na Kubě, volím určitě USA. Jenom mne ta nekritická glorifikace globálního korporativistického kapitalismu made in USA přijde značně směšná a totálně mimo mísu

                • Coleman

                  Vaše představa, že cca 1/4 Američanů bydlí pod mostem a umírá hlady a na neošetřené nemoci, je opravdu směšná. Možná jste měl včas poučit ty desítky Kubánců z tisíců, kteří se každoročně utopí při zoufalém útěku na kocábkách na Floridu.

                • mac

                  směšná? spíše smutná, protože to je holt realita. Přečtěte si něco o systému zdravotního pojištění a řízené zdravotní péče v USA. Směšnost spatřuji spíše v nekritickém zbožňování dokonalých US ze strany jejich zpitomělých fanklubů. Mimochodem – těch 50 milionů amíků na potravinových lístcích – to je pro colemany taky směšné?
                  A proč bych měl poučovat nějaké Kubánce? chápu, že máte problémy se čtením, takže zopakuji: já bych taky radši žil v USA než na Kubě, takže žádné Kubánce poučovat nebudu, bylo by to pokrytecké. A nehodlám poučovat ani vás – bylo by to evidentně zbytečné. Snad až se naučíte porozumět psanému textu :-)))

                • Coleman

                  Já si nemusím nic číst a už vůbec mě nemusíte o USA poučovat, protože jsem v USA mnoho let žil, pracoval a i s tím zdravotnictvím jsem se seznámil.
                  Nikdo USA nekriticky nezbožňuje. Pouze když slyším podobné bludy jako z Rudého Práva od lidí kteří byli evidentně nejdál v Chorvatsku, tak mi to holt nedá se neozvat.
                  Že je někdo na potravinových lístcích neznamená, že umírá hlady, proboha. Food stamps jsou pouze forma sociální pomoci nevyplácená v hotovosti aby je příjemci obratem neprochlastali, ale v naturáliích. Zcela rozumná a pragmatická záležitost která by se měla zavést i u nás. Asi byste se hodně divil, že v obchodech platí lístky paradoxně často ti nejtlustější černoši.
                  Proč byste je měl poučovat? Protože tvrdíte, že chudí na Kubě se mají chudí +- stejně jako chudí v USA. Proto byste jim měl vysvětlit že nasazují život při zoufalém útěku zcela zbytečně.

                • mac

                  no vidíte to, v božských USA jste žil (proč jste se vracel, něco vám tam chybělo ? .-))), takže vás poučovat nebudu, protože jste evidentně sežral všechnu US moudrost světa.
                  Ale na mém apelu, abyste se naučil rozumět psanému trvám:
                  Napsal jsem:
                  1) že jsou bez zdravotního pojištění (takoví dle vás v USA nejsou, je tak?)- vy to čtete že umírají na neošetřené nemoci (i když tomu tak zcela jistě často je)
                  2)že žijí v lepším případě ve slumech (to je pro vás neznámý pojem a proto slumy v USA nejsou, je to tak?) – vy to čtete, že 1/4 bydlí pod mostem
                  3) že jsou na potravinových lístcích – vy to čtete, že umírají hlady
                  S takovými schopnostmi orientace v textu jste asi sehnal práci jenom v nějakém tom Fast Foodu, že jo….

                  Na tom, že chudí na Kubě se nemají o moc hůře než opravdu chudí v USA samozřejmě trvám.
                  A ti uprchlíci věří, že se jim podaří uchytit a proto ten útěk riskují. Stejně jako bych ho riskl já (tedy kdybych na tom byl doma opravdu zle, což naštěstí nejsem :-) ) a stejně jako jste ho asi kdysi riskl vy (tedy pokud nekecáte :-))

                • Kat

                  Kdo stanovuje a kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů v Indii? Je to nějaká soukromá firma nebo to jsou státní úředníci?

                • Kat

                  Myslím, že je vhodné dodat, že potravinové lístky pro zaměstnance v ČR provozují soukromé firmy. Protože však nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu, chtěla ja pravice zrušit, ale levice se postavila na stranu firem vydávajících lístky, a tak je díky levici máme u nás také.

                  Nehody se stávají v soukromých i státních firmách. Připomeňme nehodu, ke které došlo, když komunisté provozovali vojenský typ atomového reaktoru pro civilní účely v testovacím režimu bez vyškoleného personálu…

                  A představte si, že ti Američené jsou tak hrdí, že nestojí o sociální dávky ani formou zdravotního pojištění, protože by pro ně bylo nedůstojné přijímat od druhého milodary. To je, jak jsem poznal, životní postoj většiny obyvatel Země, který je ale pro malé čecháčky zcela mimo jejich chápání.

                • Tribun

                  Stravenky nejsou potravinové lístky. Ale měly být. To chtěla pravice.

                  Jestli myslíte Černobyl, tak to byla klasický příklad toho, co nadělá na úspěch orientovaný ambiciózní manažer,

                  Hrdí? Proč ne. Znal jsem člověka, který byl hrdý na to, že ho vyhodili z práce, protože tak na něj promluvil trh a ukázal mu jeho cenu. Hrdý a blbý se nevylučuje.

                • Coleman

                  Mac

                  Nejel jsem do USA začínat nějaký nový život, ale vydělat peníze + něco poznat a zdokonalit se v jazyku. A samozřejmě že mi tam chyběla rodina, přátelé, domov. Pokud bych vyloučil tyhle věci tak bych tam zůstal bez debat.

                  1) Toto je jediný seriozní bod k diskusi. Ano, v USA jsou lidé bez zdrav. pojištění, ale je třeba chápat reálie. Jsou to především mladí přistěhovalci do cca 35 let hispánského původu z nichž nemá pojištění skoro nikdo. Proto také většina Američanů odmítá Obamovu reformu zdravotnictví. Nechtějí na tyto lidi doplácet. Že to se zdravotním pojištěním a péčí ale není žádná katastrofa svědčí, že se lidé v USA dožívají o jeden rok déle než v ČR. Není to divné? Proč nenapíšete třeba něco o Rusku kde se dožívají lidé o 9 let!!! méně? Samozřejmě ale uznávám, že k dokonalosti má tento stav daleko.

                  2) Toto je nejsměšnější část vašich tvrzení. Prosímvás, pokud nechcete být za exota tak tuto hloupost, že „60-80 milionů Amíků žije ve slumech nebo pod mostem“, nikde na veřejnosti neříkejte. V USA je cca 600.000 bezdomovců a počet nějakých slumů je zcela zanedbatelný. Já sám jsem za dlouhá léta nic slumům podobného nikde neviděl.

                  3) Jsou na potravinových lístcích? No a co? To VY to podáváte jako by v USA žily desítky milionů podvyživených lidí. Kdybyste jen napsal že berou sociální podporu tak by to už neznělo tak úderně a sexy.

                  4) V textu se orientuju velmi dobře. Je to směs vymýšlení si a přehánění spojeného s nechápáním tamních reálií. Btw. mám to chápat tak, že zaměstnanci fast foodů nebo uklízeči apod. pro vás nejsou dost nóbl? Od socialisty dost divné.

                  5) Můžete trvat na čem chcete. Každý Kubánec má v USA nějakého příbuzného a má tak pojmy z první ruky na rozdíl od vašich dojmů. Zajímavé, že opačným směrem nikdo neprchá.

        • vandenberg

          Kdepak Tribune, obchodní dohoda o volném obchodu, stejně jako je ve smlouvě MAASTRICHTSKÉ, tak stejně jako tato TAXATIVNĚ vymezuje, jaké bariréry jsou překonávány.

          1. cla, hraniční kontroly, mezinárodní bankovní styk na základě clearingu registrovaném na úrovni národních bank atd,.

          Toto je obsaženo v tzv. Celní unii

          dále je ve smouvě o volném obchodu vymezena spoelčná obchodní politika

          Společná obchodní politika

          Na celní unii navazoval vznik společného trhu, jehož nástrojem byla společná obchodní politika (přechodné období 12-15 let). Opatření k jeho vytvoření dohromady zahrnovala:

          odstranění celních poplatků a kvantitativních omezení
          společný celní sazebník a společné obchodní politiky vůči třetím státům
          zrušení překážek pohybu osob, služeb a kapitálu
          zavedení ochrany soutěže na společném trhu
          sbližování právních řádů členských států

          Překážky společného trhu

          Překážky v budování společného trhu představovaly především ochranářské tendence států a zájmových skupin. Mezi takto uplatňovaná (tzv. netarifní) omezení patřilo např.:

          upřednostňování domácího výrobce u státních zakázek
          informační kampaně (kupujte domácí výrobky)
          daňové zvýhodnění domácí produkce (např. pivo vs. víno)
          slučování subjektů v odvětví (vznik monopolu)
          cílené státní dotace (ovšem povoleno)
          administrativní opatření proti dovozu
          stanovení národních kvót na produkci
          pomoc třetím zemím, kde se pomoc váže na protivýhodu pro poskytující stát
          odlišná měnová politika (do zavedení eura)
          technické normy a standardy

          Pak náledovala ona Schengenská smlouva, kde byly kodifikovány 3 pilíře volného obchodu

          Volný pohyb zboží

          Zboží je možno prodávat ve všech členských státech EU. Zboží z ostatních členských zemí nemůže být znevýhodňováno oproti domácímu výrobku clem nebo speciální daní.

          Volný pohyb osob

          Jedná se o právo občana EU volně cestovat, usazovat se a začít podnikat v ostatních zemích EU. Občan má právo v místě, kde pobývá, volit do Evropského parlamentu a do místních zastupitelstev. Cestování uvnitř Evropské unie upravuje Schengenská smlouva, která odstranila vnitřní hraniční kontroly mezi jednotlivými členskými státy. Občanem EU je každý, kdo má občanství některého ze členských států. Svoboda pobytu a usazování je jedním z nejdůležitějších práv, jež občanství unie, které bylo zřízeno Maastrichtskou smlouvou, přineslo.
          Volný pohyb služeb

          Umožňuje podnikům nabízet své služby i v ostatních členských státech. Volným pohybem služeb se rozumí poskytování služeb přes hranice, tzn. bez toho, že by byl podnikatel ve státě, kde službu poskytuje, usazený.

          Volný pohyb kapitálu

          Volný pohyb kapitálu je základním nástrojem jednotného trhu EU. Znamená volný pohyb finančního kapitálu i hmotného majetku po členských zemích EU. Občané Evropské unie tak mohou využívat finančních služeb v jakémkoliv jiném členském státě.

          No a nakonec byla Maastrichtská smlouva, který ustanovila společou zahraniční a bezpečnostní politika a společné unijní soudní orgány Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a Evropský soud a Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku jako soudy nadřazené národním soudům ve věci tzv. „sdílené legislativy“ – to vše viz výše

          —-

          Takže znovu se ptám, může se na základě takto koncipované smlouvy o zóně volného obchodu, někdo porušovat třeba to, že si nebude mýt svoje nákladní auto v rybníce, protože mu NĚCO TAKOVÉHO tato smlouva umožňuje? V případě EU, dočetl jste se tam něco takového?

          To samé platí o těch „sociálních“ standardech? Je tam někde povoleno někomu nedat nemocenskou, dávky v nezaměstnanosti, nebo třeba výplatu? Já jsem tam nic takového nenašel a jestli sem chcete dát asi 680 stran Lisabonské smlouvy, tak ani tam nenajdete nic jako smět používat DDT jako insekticid na polích nebo pracovní dobu 18hod. denně.

          Takže co jste tady napsal, je jen vaše ideologické onálepkování a falešné obviněné, které se nezakládá na pravdě a nemáte pro něj žádného důkazu.

          • vera

            Říkáte že jsou to pohádky…taky jsem četla jednu, jmenovala se tuším Dohoda o cukru. A potom takové drobné , jako Omezení podpory vlastní produkce, Omezení podpory vývozu, Omezení bariér dovozu…uplatňované striktně jen pro rozvojové země…a určitě by se našly další, konkrétní situace, vycházející z oné vámi citované mytologie :-).

            • vandenberg

              To máte pravdu, ale mysůlíte, že to, že jsme přišli o možnost vývážet cukr (kdybychom namiísto toho byly vně EU, mohla by ona zavést taková cla, že by si náš cukr nikdo na Západě nekoupil, protože by byl moc drahý) – takže nemáme cukr, ale máme těch 4,4 biliony(!!) korun)….

              „Export je v posledních letech hnacím motorem české ekonomiky. Obrat zahraničního obchodu ČR loni stoupl o 596,5 miliardy korun na 5,5408 bilionu korun. Vývoz vzrostl o 13,2 procenta a dovoz o 10,9 procenta. Zhruba 80 procent českého vývozu směřuje do EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto v nové exportní strategii počítá se zvýšením vývozu na mimoevropské trhy.(data za r. 2012)“

              Víte, státní protekcionaismus chránící své vlastní firmy, které neumějí vyrobit tak kvalitní a zároveň levné zboží, je ta nejstarší forma státně korupčního klientelismu. Je to okrádání spotřebite.

              Spotřebitel chce co nejlepší poměr kvalita/výkon a je mu jedno, že tím, že svým nákupem podpoří zahraničního producenta aby on maximalizoval svůj užitek, ten jeho (bližní) český producent zkrachuje a propustí jeho spoluobčany. On chce kvalitu za co nejlepší cenu. Až se český spotřebitel začne chovat altruisticky, podpoří BIO potraviny a naše farmáře na úkor levnějšího polského masa, obilovin či uzenin, pak nebude žádná zona volného obchodu pro nikoho hrozba.

              Já nevidím jediný důvod proč podpořit českého neschopného výrobce, který neinovuje, neautomatizuje a má vysoké náklady namísto efektivní a flexibilní diverzifikace výroby – na úkor tojho zahraničního, který toto umí. Proč bych měl? Protože mluví česky? Jen proto? Že bydlí někde kde je vysoká nezaměstnanost? To je mi jedno, nakonec jednat jen podle tohoto, pak budu více soucítit s Francouzi, Italy nebo Španěly….

              Náš vývozce (jak vidno 80% veškerého exportu jde do zony volného obchodu jménem EU) by za takovýchto recipročních opatření od EU být my izolovaný stát, splakal nad výdělkem a u nás by pak byla nezaměstnanost takových 30% a ještě bychom tu 23% Řekům záviděli. Možná bychom mohli udělat celní unii s Běloruskem, ale nemyslím, že by nám to přineslo jinou životní úroveň, než právě tu běloruskou….

          • Tribun

            Takže v zásadě všechny, které dávají vládám možnost mít alespoň nějaký vliv na to, co se v jejich zemích děje a tento vývoj řídit. De facto se suverénem místo lidu stává kapitál. A my jeho kolonií. Jestli tohle chcete, prosím, proti gustu žádný dišputát, ale řekněte to na rovinu bez těch brožurkových žvástů.

            • vandenberg

              Asi jste to pořád nepochopil, Tribune, přečtetěti si to znovu a od začátku. Žádné sociální standardy co tu máme dnes se snižovat nebudou, ani vypouštět splašky do řek. Prostě to je lež.

              Co se změní? Přestanou se vybírat cla, přestanou se preferovat domácí firmy jako konkurenční doložka, odbyrokratizuje se zakládání poboček na národní úrovni, ale vyjde se s právní subjektivitou firmy ze svého domovského sídla. TO JSOU JEDNOZNAČNĚ POZITIVNÍ věci, které nakonec nebýt žádné Česko, jak ostatně navrhuje komisařka Vivienne Redingová, ale jeden federální superstát EU a ČR jen její jedna spolková země, by stejně přestali existovat a Zeman by byl jen obyčejný hejtman s pravomocemi šafáře sklapnout kufry a jednat podle evrospké legislativy,, čímž by se odstranila korupce na naší zemské úrovni, žádní Rathové ani Pancové by nebyli korumpováni, protože onu zakázku by zadával úředník v Bruselu na základě standardní metodologie platné pro stavební zakázky jako třeba na sídlo Soudní dvoru Evropské unie v Lucemburku.

              Jinak obecně, zona volného obchodu nesllouží žádným tygrům, to jste asi viděl nějakou kreslenou pohádku, ale státům jak oživit vlastní obchodní a vývozní činnost – zajistit tak růst HDP, vybrat více daní, aby je pak mohli přerozdělit. Takže opět se pletete…Mám pro vás ale další nádherný příklad a ptám se, kdo je tady v té zoně tím vaším pověstným tygrem?

              „Zóna volného obchodu v Iquique

              Jde o největší bezcelní zónu v Jižní Americe. Umístění Iquique je z hlediska regionálního obchodu strategické, především z pohledu blízkosti Peru a Bolívie. S budováním zóny, která dnes vytváří 36 tisíc pracovních příležitostí, se započalo v 70. letech minulého století. Správcem je akciová společnost ZOFRI a.s. (Zona Franca de Iquique), jejíž akcie jsou obchodovatelné na burze v Santiagu de Chile. Většinový podíl ve společnosti drží ze 72 % státní instituce CORFO, spadající pod Ministerstvo hospodářství. Zbylých 28 % akcií vlastní různé soukromé firmy. Součástí volné zóny je přilehlý průmyslový park Alto Hospicio, který je teprve ve stadiu výstavby na ploše 128 ha.

              Hodnota obchodního obratu v ZOFRI v r. 2012 činila 4,4 mld. USD (v roce 2002 to bylo 1,2 mld. USD).

              Teritoriální struktura prodejů (2012) podle země určení byla následující: 54 % zboží je domestikováno v Chile, 24 % v Bolívii, 9 % v Paraguayi, 8 % v Peru a zbytek v ostatních státech.

              Nákupy podle země původu (2012): Čína 42 %, USA 19 %, Japonsko 9%, Chile 8 %, ostatní země 22 %.

              Zbožová struktura v mil. USD (2012): paliva 727 mil. USD, automobily 725, elektronika 471, oblečení 437, stroje a zařízení 252, nábytek 244, textilie 173, obuv 162, pneumatiky 137, hračky 116, počítače 101, přístroje pro domácnost 80 a další.

              Podniky působící v ZOFRI v členění podle zemí: z celkového počtu 2126 firem jich je 44 % z Chile, 18 % z Číny, po 6 procentech z Bolívie, Peru, Indie a Pákistánu. Podíl evropských firem, pronajímajících v ZOFRI prostory, je prozatím relativně malý. Předpokládá se nicméně jeho postupný nárůst. Prostor pro zahraničně obchodní operace se nabízí i firmám z ČR, zejména případným subdodavatelům pro chilské hornictví.

              Hlavním důvodem, proč zahraniční firmy ZOFRI využívají, je vedle rozvinuté infrastruktury systém celních a daňových úlev a dalších pobídek a bonifikací. V souladu s principem celní extrateritoriality nepodléhá zboží celním poplatkům, úhradě DPH ve výši 19 % ani dalším poplatkům. Výhodou je rovněž existence moderního logistického, skladovacího a expedičního centra, jež poskytuje propracované služby. Přilehlé obchodní centrum je lákadlem pro veřejnost. Obrovský shopping mall navštíví ročně 9 mil. osob.“

    • Petrbudvar

      Školy nemaje, jen bych se chtěl optat k těm „normám čistoty“ motorů euro: Proč má motor splňující nejvyšší číslo téhle pofiderní jednotky stále stejnou měrnou spotřebu, popř. jen ve zlomcích procent nižší, nežli motor o stejném výkonu z doby kdy se na tyhle „normy čistoty“ nehrálo? Jak může být něco čistější, ekologičtější, když se nic nestalo s účinností pohonné jednotky? Alespoň nic převratného, oproti třeba leteckým turbínám, tam už se dá leccos dohledat, výrobci se tím rádi chlubí. Neznamenají ta čísla zase nějaké opíjení rohlíkem, ideologii, zdání? Nebo celá šaškárna ohledně euro norem „čistoty“ znamená jen tolik, že jeden, či málo druhů změřitelných sajrajtů vypouštěných těmi úúúžasnými motory byly nějakými sofistikovanými způsoby přeměněny na xxx jiných druhů sajrajtů, o jejichž škodlivosti zatím (!!!) nic (nakoupená) věda nechce vědět? Vždyť jediný férový údaj vyjadřující čistotu pohonu = měrná spotřeba, účinnost?

  2. Medial

    Nutnost samoregulace ve veci enviromentalniho pristupu si mnoho podniku velmi dobre uvedomuje, jelikoz pro ne plni hned dva ucely. Kvalitni samoregulace je pro ne prevenci proti potencialnim rusivym zasahum regulacnich organu (na urovni sdruzeni statu jako EU nebo statu konkretnich) a zaroven jim, ve svetle roztouciho povedomi verejnosti o ekologickych problemech, muze zajistit i vyhodu pred konkurenci.

    Jednou takovou iniciativou na tomto poli je take GRI (Global Reporting Initiative), jenz je pro korporace zcela dobrovolna, presto vsak stale popularnejsi. Jde o zpravu, kde jsou presentovany skutecnosti majici dopad na spolecnost, vsetne tech s enviromentalni konotaci. A kdyz uz si podnik zvoli, ze takto reportovat bude, lze samozrejme ocekavat, ze hodla merene indicatory kazdym rokem vylepsovat.

    Jak vidno, ve sluzbach zisku tvoreneho v prostredi konkurence, lze dopomoct i zivotnimu prostredi. Zisk jsme totiz MY vsichni. A citime-li potrebu dbat na zivotni prostredi, stane se i tato nase potreba soucasti konkurencniho boje. Firmy, ktere by ji opomijely, totiz riskuji svoji reputaci ci dokonce spotrebitelske bojkoty. (Uplne univerzalne to jiste nefunguje, urcite zasahy budou zrejne vzdy nutne, regulatori ovsem museji byt hodne opartni, aby nenadelali vic skody, nez uzitku, coz se ovsem bohuzel casto stava).

    http://www.globalreporting.org

    PS: Omlouvam se ze to je bez hacku a carek.

    • Tribun

      Problém je v tom, že bez ohledu na to, jak moc cítíte nějaké potřeby brát ohledy na životní prostředí, jste jeho součástí a existujete pouze v něm a díky němu. Jeho ochrana je tedy kategorickým imperativem bez ohledu na osvětu a uvědomělost. A musíte ho chránit tím více, čím méně si jeho význam lidé uvědomují (mohou dovolit (!) uvědomovat). Pokud se enviromentální aspekty stávají součástí tržního sentimentu, je to jedině díky regulaci (sociálním standardům, sociálnímu státu), který posiluje vyjednávací pozici většiny populace a umožňuje jí ten luxus zajímat se o životní prostředí. Jinak košile (přežít dnes) dostane vždy přednost před kabátem (žít kvalitně za týden).

      • Kat

        Musíte chránit… tohle už jsme slyšeli z úst všech těch Grebeníčků, Ráthů a eurokomisařů tolikrát. A jak to dopadá? Dotace na solární elektrárny, bionafta, biolíh, ekologické odpustky pro ČEZ, zákaz žárovek, kácení stromů v 1. zóně NP Šumava apod. Všechna tato zvěrstva měla na začátku jednoho „tribuna“, který prohlásil, že „musíte chránit…“.

        • Tribun

          Zatímco korporace své zájmy nechrání, neuzavírají se zaměstnanci konkurenční doložky, nedávají si do smluv sankce, nepodávají exekuční návrhy, nelobují v parlamentu, nesponzorují politiky a strany, neplatí si právníky, nevedou arbitráže a vůbec se žádném způsobem nepokoušejí řídit situaci, v níž podnikají. Všechno to, co jmenujete (s výjimkou toho kácení, to je čistá liberální perverze, pro kterou leží ladem každý kopec, kde není sjezdovka a každá louka, kde není montovna), jsou v jádru dobré (= racionální) ideje, jejichž realizace byla totálně zazděna lidmi kteří jsou přesvědčeni o tom, že kapitálu se musí umetat cestička a nikdo nesmí regulovat jeho snahy a regulaci společnosti. Problém je v tom, že to, co může fungovat jedině bude-li to namířeno proto korporacím, stává se škodnou, když se to zrealizuje v zájmu korporací.

    • vera

      Samoregulace i envirometnalita mizí se stejnou lehkostí jako zemědělská půda pod novými plechovými boudami. Tahle slova nsjdete jen ve výročních zprávách, jsou to skvělá zaklínadla pro zvědavce.

    • Medial

      Je nutne si uvedomit, ze ochrana zivotniho prostredi nemuze mit vzdy zcela absolutni prednost. Pri vyrobe zbozi vzdy prirodniho prostredi vyuzivame, proto pujde spis o relativni ukazatel vyroba/ekologicky dopad. Vic nez stat hraji osvetovou roli globalni vedecke panely na ruzna enviromentalni temata a jejich reporty rozsirovane a popularizovane medii, mezinarodni ekologicke organizace jako napr. Green Peace, prirodovedecke porady na National Geographic a jemu podobnych, vychova deti v rodine a tak podobne. (mimochodem neprimym zdrojem informaci o stavu globalniho prirodniho prostredi jsou take ceny na komoditnich burzach ukazujici vzacnost toho ci onoho omezeneho zdroje). Cili s Vami nesouhlasim, kdyz rikate, ze se enviromentalni aspekty stavaji soucasti trhu JEDINE diky regulaci. Stejne dobre je mozne rict, ze regulace je naopak reakci statu na spolecenske nalady a stejne tak na ne svym zpusobem reaguje i trh.

      Stat ma ministerstvo prirodniho prostredi, to je fakt, stat sam vsak nebyva vzdy dobrym ekologem. Centralne planovane ekonomiky zpusobily mnoho prirodnich katastrof a regulacni organy soucasnych demokracii take casto chybuji. Prikladem mohou byt doplatky na energie z obnovitelnych zdroju, ktere jsou ve svoji podstate ponekud neekologicke, jelikoz je nutne jejich hodnotu vykoupit cerpanim zase jinych zdroju. Existuji vsak samozrejme i dobre regulace – rekneme na omezeni kaceni stromu a tak. V regulacich je nutne byt velmi opatrny, a kdyz je to jen trochu mozne, radeji je nevyuzivat.

    • Medial

      Správné České slovo je možná spíš „seberegulace“ než „samoregulace“. To už je jedno. V EN je to každopádně „self-regulation“ a je spojena zejména s profesními komorami (advokáti, architekti, účetní, lékaři atd.), které upravují pravidla fungování v dané sféře a na dobrovolné bázi (tedy bez zásahu řekněme státní autority). Není ovšem nutné seberegulaci spojovat pouze s komorami. V zásadě se může týkat (a týká se) jakékoliv činnosti na jakékoliv úrovni, čehož příklad jsem uvedl výše.

      • mistralius

        kdybych tomu měl věřit (ale to prostě nejde…víra je pro blby, že…), tak si kapitalista vypustí vlastní rybník

        takže vycházejme z toho, „že kapitalista vždy maximalizuje svůj zisk“, pak nám mnohé dojde, dokonce i v Kanadě

    • Antimon

      Kdyby jste ten článek četl poctivě, tak se tam objevuje názor, že i když je to cesta jednosměrná, tak přece bude ve styku s přáteli pomocí Internetu. Cituji: „Utěšuje ji to, že bude mít přístup na Internet a bude moci posílat přátelům na Zemi videa i hlasové zprávy“ :)

  3. Citát

    „Někdy potřebujete zabočit prudce doprava ale nechcete poplašit hlupáky. Řeknete tedy řidičovi aby dal blinkr doleva a zároveň aby zabočil prudce doprava a je to.“

    – Teng Siao Pching

  4. Míša

    ta Johanisová je dobrá, škoda, že ji Tribun tím odkazem v svém textu tak zazdil, mrkla jsem i na další její články, třeba hned ten první (Nevěřím na žebřík do nebe) – to je taky teda něco, ten poslední odstavec sem hodím, Johanisová tam píše:

    „V závěru své filipiky se Jan Macháček ptá: „Copak volný trh může něco vlastnit?“ Když tak o tom přemýšlím, může nás vlastnit všechny. Jsou to dnes trhy, které rozhodují o tom, jak se budou naše vlády chovat. Trhy mohou projevovat nedůvěru, mohou trestat… vlády jsou proto raději poslušné a dělají to, co si trhy přejí. Trhy jsou ale krátkozraké – vyčerpané přírodní zdroje zaregistrují, až když je pozdě, miliardu lidí, která disponuje jedním či dvěma dolary denně, neregistrují vůbec.
    Možná je proto načase probrat se ze sna o svobodných trzích, které nám zajistí neomezený blahobyt a o žebříku ekonomického růstu, který nás vynese až do nebe, a začít přemýšlet, bez zbytečného vzájemného urážení, jak postupně naše hodnoty, makroekonomické cíle, pravidla a politiky změnit tak, abychom se přiblížili smysluplnějším ideálům (utopiím?) environmentální udržitelnosti a sociální spravedlnosti. “

    ten článek psala v únoru roku 2012, „Jsou to dnes trhy, které rozhodují o tom, jak se budou naše vlády chovat.“ a vůbec, ta slova o poslušnosti vlád (a o tom, že vlády dělají, co si trhy přejí), tak ta jsou nejen s ohledem na mainstream nebývale explicitní, ale taky jsou nejen v kontextu s tím jejím letošním odkazovaným článkem, bohužel..

    připomínám jeden článek z prosince loňského roku
    http://www.blisty.cz/art/71730.html
    a jeden z ledna roku letošního
    http://www.blisty.cz/art/71730.html

    • Míša

      a ten rozhovor, na který je odkaz v tomhle prvním článku je taky výbornej.. „Ekonomie je opium lidstva“, má recht, ta „ekonomická disidentka“, jak ji nazývají.. se vůbec divím, že dostala prostor, na tom Ihned-u, či teda v HN.

      A tohle jak tam píšou, že „Podle Nadi Johanisové většina mocných zůstává v kleci neoliberálního myšlení.“ – tak s tím se dá souhlasit i nesouhlasit, no jak se to vezme, že.. Ale píše výborně, i ty obraty, co používá, sednou. No škoda, co vím, tak místní pánové čtou myslím spíš právě toho Macháčka, přinejmenším tak donedávna činili. Ale co už, proti gustu žádný disputát.

      Zdravím z neviditelna ;)

    • vandenberg

      Trhy mají nějakou hlavu, tělo, pindíka, či pipinku? Mají adresu, rodné číslo? No, podle vás mají, Míšo. A máte, samozřejmě pravdu…..Trh jste totiž vy anebo já. Jestli se vám tedy něco nelíbí na chování „trhů“, měla byste se sama nad sebou zamyslet, proč se na trhu chováte, tak jak se chováte. Když změníte své trží resentimenty, strukturální poptávku či budete diverzifikovat dodavatelské porfolio, a podobně se zachová na trhu jménem Česká republika kritické množství tržních subjektů na straně poptávky, pak se změní radikálně změní i ty „trhy“…

      Já jsem s „trhy“ naopak spokojen, tedy tím i vlastně se svojí tržní interaktivitou….(i když vždy není od věci u sebe sama na straně mé nabídky na trhu posilovat vlastní konkurenceschopnost a na straně příjmů méně utrácet, i když to mají trhy, tedy i vy anebo stát coby správce daně, moc a moc rády, a více spořit než to dělám doteď..:-)

      • vera

        Tak vy jste s trhy spokojen…a nevadí vám, že vám „trhy“ trhaj kapsu? Mně třeba furt vrtá hlavou, proč jsme omezili vlastní výrobu cukru, přičemž jsme za omezení vlastní produkce zaplatili vlastním výrobcům (ze svých daní), nechali zbourat cukrovary, a následně cukr dovážíme – z nejméně rozvinutých zemí ve světě – a to nikoliv za ceny nižší, ale dokoonce vyšší, k čemuž došlo hned po tom, co světová cena cukru díky našim vlastním opatřením stoupla. Mně do téhle chvíle cizí cukr nechyběl. Kdo rozhodoval o změně? Já v tom našem malém krámě? nebo „trhy“, s fasádou dohod EU a podobně?

        • vandenberg

          Co vy vite o me kapse, vero? Mate o ni asi lepsi povedomi nez ja sam.:-). Opravdu mi je cukr sumafuk, mate pravdu. Neni mi naproti tomu jedno jake investicni expozice tu maji…

          1) svetove IT/telco firmy
          2) svetove automobilky
          3) moderni stavebni technologie

          To same plati i pro nase tastoupeni a uroven trhu statu zapadni Evropy. Sektor sluzeb je naopak vysoce zavisly na velkych investorech a jejich sitove strukture vytvarejici subdodavatelske lokalni prostredi. Ja pak zajistuji pro oba typy retezcu sluzby, ktere by nikdy nebyly u nas poptany nebyt zde umistenych investic ze zahranici. Co s me kapsy tyce, tak z nasich cukrovaru jsem nemel zhola NIC. Paklize tak dobre znate moji kapsu, pak zajiste vite jak rozdilna situace nyni pote, co padly celni bariery s Nemeckem, Rakousem a Niozemskem ( abych byl konkretni v tom, ci zakaznici a jake narodnosti plni tu moji kapsu)..

      • Míša

        to bylo dobrý, bergu z bergu, ta poslední závorka tam, pěkně jste vystihl zhovadilost té ideologie cupitalismu,
        na jedné straně požadavek, aby se občan choval zodpovědně, neutrácel (natož aby si půjčoval!) a teda aby spořil na horší časy, které má jako zodpovědný jedinec s mozkem v hlavě předpokládat,
        na straně druhé požadavek, aby se tentýž občan odvázal a utrácel, a pomáhal tak roztáčet kola (a když na to utrácení nemá, vždycky si na to přece může půjčit..)

        Mně se líbilo, jak ta Johanisová v jednom z těch článků píše, že půjčující si občané by měli být vlastně považováni za geroje dnešní doby, či teda za hrdiny, kteří udržují-roztáčejí systém. Nedodala co už taky všichni víme, že systém tyhle hrdiny neoslavuje, naopak se jimi spíše pohrdá, a tihle hrdinové jsou proto samotným systémem trestáni právě za to, že ho pomáhají udržet v chodu- v případě, že se jim to hrdinství nějak vymkne z rukou, teda z plateb.
        No ale co, jak víme, dneska se ani nemusíte stát tím trest- si- zasluhujícím systémovým hrdinou sám od sebe, dobrovolně, dlužníka z vás dokáže udělat dneska každej blbec.
        Jak by ne, stát to jistí – zákonodárci pilně tvoří, autority zdůrazňují hrůznost zločinu, který se nazývá nesplacení dluhu, a privátní exekutoři s razítkem exekutorů soudních vzkvétají. Exekutor je dnes svobodné povolání, jsem se dočetla, no fakt, tedy svobodné právnické povolání. Ještě nedávno neznámý fenomén, dnes už plní stránky všech nemainstreamových médií a občas i mainstreamových. Holt v tom konkurenčním boji prokázali exekouši tu konkurenceschopnost největší.
        Hrdě dnes můžeme říct, že právě ti naši čeští privátně-státně-soudní exekutoři jsou ti úplně nejvíc konkurenceschopní exekutoři, protože úplně ze všech konkurenceschopných exekutorů v Evropě !

        S trhama víte moc dobře, jak to Johanisová myslela, vemte to v kontextu doby, ve které to takhle právě psala.. :)
        Dobrou!

        • Tribun

          Už ve dvacátých či třicátých letech 20. století jela v USA kampaň, že neutrácet a šetřit je neamerické a kdo to dělá, je komunista (tedy s tím dovětkem o komunistovi si nejsem tak úplně jistý, ale Amíci se komunistama strašili jako nikým jiným tak rádi a často, až mi přijde divné, kdyby to tam nebylo).

          • Míša

            už ve 20. a 30. letech? mám už nějak zafixovaný, že ta „neamerická činnost“ přišla, nebo tedy byla lidu emerickému zjevena až v letech padesátých. A to spojení s 50.lety se mi z paměti asi už nevymaže, pravděpodobně proto, že ta 50.léta tady u nás byla taky taková třeskutá.. Takže v případě těch 20. a 30. let si tu kampaň dávám spíš do souvislosti s krachem na burze, no s tím Černým pátkem, který byl vlastně čtvrtkem, ač de facto úterým, no prostě s tím, čemu se říká Wall Street Crash of 1929.

            Jinak se ta kampaň, že neutrácet a šetřit je neamerické, dá chápat všelijak. Třeba že to byl pěkně viditelný zásah neviditelné ruky, vydírání, hraní na národní-citlivou strunu, nahánění vody na něčí-nějaký mlýn, přihrání malé domů, strach.. co vás napadne můžete doplnit a vždycky to bude pravda.. jestli vaše nebo obecná..

            A bráno normálně, obyčejně lidsky, je to něco jako vydírání- Neutrácíš? Nejsi dobrý Američan. Ne že by teda tento typ vydírání byl něco specificky amerického, s tím se asi pere každý národ, že mu tu a tam někdo začne hlasitě kázat, jak se má (za)chovati, aby byl tím národem, nebo teda jeho příslušníkem -občanem dobrým a řádným.
            (potichu to ovšem šumí skoro pořád, jsi takový a ne makový? Říkáš tohle a tohle? Nejsi dobrý Čech. Jiný vám zas třeba řekne, že jste Čecháček, člověk si nevybere. A teda zřejmě ta cedule s názvem národnosti dělá lidi nějak lepšími, jinak by na ní netrvali. Však si to vemte, když máte na čele tj.v hlavě nápis, na kterém stojí, že jste lepší/horší národnosti než ty okolní či obecně všechny ostatní, to se pak s vámi můžou dít věci, ani byste neřek.. jo je to taková kolektivní? puberta, kterou se asi musí projít, než přijde dospělost, přičemž někdy se ta puberta může částečně vracet, = někdo ji úmyslně vyvolá, protože se hodí)
            No nic, to jsem se tak zakecala. U nás se hraje spíš na strunu zodpovědného občana řádného, který sice má odmítat stát jako nutné zlo, ale současně by se měl o něj třást, neb zadluženost jej ohrožuje, taky se má chovati zodpovědně vůči generaci starší i budoucí, a tedy zde opravdu nesmí spoléhat na stát, zároveň se ovšem dovídá, že má myslet především a především na sebe, na tu svou generaci, neb té nikdo nic nedá, a co si nenaspoří v penzijních fondech, to mít nebude (odposlechnuto z debaty Rusnok x Švihlíková, aneb muž velkých financí, tak tam byl představen, kontra levicová ekonomka)

        • vandenberg

          Vidíte, Tribune, pak třeba Friedrich August von Hayek, byl podle vás komunista, protože prosazoval vliv úspor na celkovou likviditu trhu s úvěry, jako zásadní saturující prvek…:-))

          Hayek se snažili ukázat, že může vzrůst produkce statků bez korespondujícího růstu kupní síly spotřebitelů. Za těchto podmínek nemůže být prodáno všechno vyprodukované zboží nad cenou nákladů producentů. Trhy by selhaly ve vyčišťování, nebo by výrobci tratili při každém prodeji; ekonomika by se obrátila směrem dolů do deprese. Za čež sklidil koncem 20.let v době světové hospodářské krize ostrou kritiku. Navzdory tomuto vysoce odbornému masovému útoku nepříznivé kritiky, zůstál Hayek přesvědčen o tom, že napříč světové krizi jeho teorie stále platí. Údajný konflikt mezi snahou jedince zvýšit své bohatství spořením a schopností systému jako celku zaměstnat své úspory produktivně se ukazuje jako relativní v momentě, kdy trhy potřebuji reagovat na cyklické krize dostatečnou likviditou na podporu úvěrové expanze. Ve své „Peněžní teorie a hospodářský cyklus“ napsal:

          „Dnes někteří jedinci mohou spořit na účet ostatních jedinců; jisté korporace mohou spořit na účet jiných korporací; a z pohledu těchto jedinců a korporací jsou tyto úspory skutečné. Ale společnost jako celek nemůže uspořit nic, co má smysl spořit, na účet spotřebitelů jako celku, protože objem spotřebitelů, kteří mají mít z úspory prospěch, je jediným testem této hodnoty.“

          Jinak Míšo, mám rád paní Johanissovou, i když nepatří do ranku té teoretické roviny moderní ekonomie, které jsem já stoupencem. Nicméně má pravdu v mnohém tom, co by mělo mainstremu ekonomické globalizace být alternativou pro ty, co se samou podstatou globalizace cítí být vytěsňováni se svoji schopností této efektivitě sám konkurovat, a to podstatou její jakési částečné protiváhy, kterou ona vidí v lokalizaci. Lokalizace má jedno odvětví samo o sobě v podstatě ekonomického užitku jasně na svoji straně, a to jsou služby, nejdynamičtěji rostoucí sektor a dominantní svým podílem na HDP.

          Je tomu tak ve všech ekonomicky vyspělých zemích. Tady má každý šanci nebýt ovlivňován světovou globální konkurencí, protože služby jsou efektivní jen ve své lokální působnosti. Výrobce lokalizující svoji výroby do kraje s nejnižší cenou nákladů, nicméně jiná levnější restaurace někde v Sečuanu neohrozí pražského hospodského, protože nikdo z druhého konce světa nepojede do Číny na kantonskou kachnu, protože tu každý dobrý /nejen původem z Číny/ kuchař umí udělat kdekoli na světě. Lidé, co chtějí v Brdech po procházce svlažit hrdlo nepojedou na limonádu do Lvova na Ukrajinu, protože je tam levnější, ale dají si ji v Mníšku pod Brdy v hospodě U Káji Maříka za 25kč. To samé platí o ekologickém zemědělství, bio potravinách a lokální nabídce farmářských produktů. I když mám rád italské Pecorino s lanýži, nemám problém si koupit naše ovčí a kozí sýry z farem z Vysočiny kde mám chakupu nebo když jsme na kolech v Českém Ráji zajet si na Ranch Srbsko.

          Jsou lokality, které mají vlastní schopnost saturace kvalitními potravinami, i když pro většinu lidí jsou drahé. Ale jistě sama u sebe dobře víte, že každá „drahá“ věc nákupu je jen věcí ostatních priorit. Pro koho jsou třeba kvalitní české bio potraviny důkležité a chce mít zároveň dobrý pocit, že udělal něco pro malého českého podnikatele a ne pro postkomunistický agrokombinát miliardáře Babiše anebo polské dovozce levného mláta, pak jistě najde někde něco jiného na čem se dá ušetřit, aby si mohl třeba jako já občas i z Prahy dojet na Jičínsko pro dobré potraviny a s dětmi navíc absolvovat vyjížďku na koních.

    • Medial

      @Misa:

      ad „smysluplnejsi idealy“

      Je tragickym nedorozumenim jestlize si myslite, ze “vyssi a smysluplnejsi idealy” mohou byt vytrzeny z konceptu penezniho nexusu a ze jich muzeme dosahnout nezavisle na materialnim svete. Faktem je, zivot a zdravi, krasa a ctnost, cest a zivotni pohoda mohou byt udrzeny pouze s vynalozenim zasadnich materialnich vydaju. A Materialni vydaje pak proste sve ceny mit museji, jelikoz tu mame ekonomicky problem omezenosti nasich zdroju. Syntezou potom je, ze i zivot, ctnost a krasa jednoduse maji urcitou cenu, kterou jsme nekdy pripraveni zaplatit a jindy zase ne.

      Jeden priklad za vsechny. Mohli bychom samozrejme omezit mnozstvi urazu (ve jmenu vyssi hodnoty, kterou je zivot) v silnicnim provozu tak, ze bychom zakazali pouzivani aut. Zadna spolecnost by ovsem takovouto cenu nebyla ochotna zaplatit. Take vy Miso jenom obchodujete, kdyz riskujete svuj zivot v aute, aby jste se dostala a A do B. Ekonomicky kalkul (porovnavani uzitku s naklady v nejobecnejsim smyslu) pouziva at uz vedome ci nevedome kazdy clovek a dokonce kazdy zivy tvor pri veskerem svem jednani…

      • Míša

        no tady se mi vybavil Klaus.. „to je ale nedorozuměníí“..
        Já vám dám, nedorozumění.. ale teda napsala jsem vám něco tam nahoře u Bhópálu, k tomu vašemu obchodování, resp. k tomu, že každý živý tvor používá vědomě či nevědomě ten ekonomický kalkul, jak píšete, k tomu tady snad jen obrázek

        No a ten zivot, ctnost a krasa jak píšete, tak ty mají prostě svou hodnotu, nikoli cenu. To víte, nejsem ekonom, tak neuvažuju v ekonomických pojmech. Naopak mi hned naskočila slova o dnešku, ve kterém lidi znají cenu všeho a hodnotu ničeho. Tedy ten Wilde má k tomu ještě dodatek, v jedné hře jedna postava zas říká

        “What is a cynic? A man who knows the price of everything and the value of nothing. And a sentimentalist, my dear Darlington, is a man who sees an absurd value in everything, and doesn’t know the market place of any single thing.”

        jo, a kdo ví, zda lepší být cynikem či sentimentalistou.. mně třeba se teď taky hned vybavila slova starého sarkastika Ambrose Bierceho- prý cynik vidí věci jaké jsou, ne jaké by měly být.. je to holt zlosyn s pokřiveným vnímáním.
        To vůbec není špatné, proč taky, cynik prostě vidí realitu, nevyrábí si o ní zbytečné iluze. A to pomáhá, člověk tím taky jak se říká „prohlídne“.. Ale co udělá pak, až teda prohlídne ?

        No, jak jsem hledala ten obrázek o jediném druhu, který platí, aby na zeměkouli žil, objevila jsem ještě jiný, říká, že
        „The eyes are useless, when the mind is blind. “
        – nechávám to v angličtině, v té se možná vyznáte líp než v češtině..

        Pěkně jsme si pokecali.
        A tu Johanisovou si aspoň přečtěte. Nebo když nic, existuje ten google, proč sloužit jako vykladač blbostí někoho jinýho (Klause, neo-liberálů a co já vím koho) když lze hledat-nacházet blbosti vlastní.. tj. jiné, za vlastní se dají pak akorát s klidem považovat :))

  5. SOHOZ

    Mne spíše zaujalo, co se týče těchto smluv, že jsou tam i bankovní záruky,
    čili opět socializace ztrát.
    Nehledě na užší svázaní EUR s dolarem, díky zjednodušení mezibankovních půjček přes oceán.

    Celý ten systém je už tak napjatý a stále se napíná…

  6. jan

    Zvýšíte-li konkurenční prostředí odstraněním tržních regulací, tak moc korporací snižujete, protože korporace nemůže dělat nic jiného než to, co jí dovolí trh. Tedy rušení cel a dalších protekcionistických prvků je v zájmu nás všech.

    • Tribun

      Slyšeli jste slovo boží…

      Vždyť je to pitomost. Trh neplánuje, trh nemá morálku, trh je jen tupý mechanismus. Trh „dovolí“ při šikovně nastavené ceně cokoliv. A řídit šikovně cenu třeba pomocí externalit či substitutů není zase až takový problém. Aby to mohla alespoň vzdáleně pravda, musela by existovat dokonalá konkurence – což je ideál, který nikdy nikde neexistoval a existovat nebude, protože ho korporace nedovolí, jelikož jim snižuje zisky. Trh jsou obchodníci, bez obchodníků žádný trh nemůže existovat. Jsou t obchodníci, kdo svým chováním řídí trh, nikoliv naopak.

      • jan

        Pokud byste byl někdy obchodníkem, tak byste věděl, že vaše existence na trhu je zcela závislá na vašich zákaznících. Pokud přijdete o své zákazníky, protože vám je na trhu přebral někdo jiný, tak skončíte. Trh mohou ovládat jen monopoly (a to jen v rámci vstupních nákladů pro konkurenci). Proto je třeba se zasadit o co nejvíce konkurenční prostředí odstraněním tržních regulací a o co nejmenší sílu toho největšího monopolu – státu.

        • Tribun

          Já ovšem obchodník nejsem a nechci být a proto ani nechci, aby mě někdo nutil jednat a myslet tak, jako bychom nejenom já, ale i všichni ostatní obchodníky byli a život nebyl nic jiného, než obchod. Znáte to přísloví, že když nejde o život, jde o hovno? Mě jde o ten život, vy jste posedlí tím hovnem.

          • jan

            To znamená, že toužíte po svobodě? Po tom, aby vám nikdo silnější nediktoval, co, od koho a za kolik máte kupovat?

            To jsme potom na stejné vlně.

            • Tribun

              Nejsme, protože mě zajímá i to, jestli se dostane na všechny, zatímco vás jenom to, jestli to vy budete mít levnější tady a teď.

    • Tribun

      To vaše spoléhání na trh, že všechno zařídí a vyřeší za vás, mě docela zaráží. Proč nechcete vzít svůj osud do svých rukou, proč chcete být ovládán trhem?

      • ms

        Přesné. Kdyby se náš prapředek choval jako liberálové, tak ani nevleze do jeskyně. Protože je déšť a proto pod ním musí stát a čekat až skončí. Naprostá pasivita. A nebo by odmítl vynález kola. Člověk je nemá, takže konec tečka, měnit něco je zakázané. A létat? To není komunismus, kdo myslí o létání, měl by jet do Severní Koreje. Je zde gravitace a té se bezpodmínečně musíme podřídit, nic ji nesmí obcházet, myšlenky o antigravitačních systémech je něco, co by měl v hlavě jen PolPot.
        Ve skutečnosti ovlivňování trhu je spojené s člověkem od začátku jeho existence, protože na rozdíl od liberálů většina lidí rozum má a svět kolem sebe chce nějakým způsobem ovlivňovat. Nikoliv se jen unášet skvělou vlnou.
        Jinak se stejně obávám, že je to nejedlé rename. Ale to už jen tak mimochodem.

      • Medial

        Vy chcete být Tribune ovládán monopolem? Ustavení jakéhokoliv monopolu, který centralizuje a koncentruje ekonomickou moc je přímou cestou směrem k totalitní společnosti. A je už druhotné, jsou-li tyto monopoly v rukou těch, kterým říkáte kapitalisté, nebo v rukou všemocné plánovací státní komise. Ti, kteří je ovládají získávají možnost zneužívat zbytek společnosti a garantuji vám, že tu možnost využijí.

        Způsobem jak zachovat své individuální svobody, je bránit decentralizované konkurenční prostředí všude tam, kde je to možné. Jedině takto vznikne dynamické, intelektuálně nerigidní prostředí, kde budeme mít alespoň trochu možnost „vzít osud do svých rukou“, když použiji vaše slova.

        • ms

          Bránit nějaké prostředí … regulovat. A regulovat podle mého politického názoru nikoliv podle vašeho. Pak budeme individuálně svobodní. A to co to znamená určím JÁ ne vy.

          • Medial

            @ms: Jsem si jistý, že zcela upřímně věříte, že centralizace ekonomické moci v rukou těch správných nesobeckých lidí rozdělí naše bohatství spravedlivěji, než tupý tržní mechanismus, ale tak to bohužel není. Aby jste měl pravdu, musel by jste disponovat univerzálně platným etickým kódem, univerzální znalostí veškeré lidské motivace, univerzálním konsensem všech o směřování společnosti a o tom, kam má společnost dospět. Musel by jste zodpovědět na otázku kdo bude plánovat komu, kdo bude dominovat komu a v čem, a kdo přiřadí jinému jeho místo v životě. A to se vám uspokojivě nepodaří. Ať už by jste v této situaci udělal cokoliv ve prospěch jedněch, vždy by jste druhé (jichž bude vždy víc) poškodil, proto by jste se musel stát diktátorem.

            Konkurenční prostředí je nejlepším známým demokratickým mechanismem, jak zdroje ve společnosti rozdělit, jakékoliv regulace proti němu vedou do pekel totalitního kolektivismu .

            Většina se může čas od času shodnou na tom, že by si přála delegovat řízení ekonomiky nestranným odborníkům. S výsledkem činnosti těchto odborníků ale nebude většina spokojena nikdy.

            • ms

              Myslete za sebe, vkládat mě do úst vaše myšlenky je nesmysl. A z mé strany by byla blbost polemizovat s tím, co vy ve své hlavě máte a já to neřekl.
              Takže to, co jste napsal budu ignorovat, protože to nevychází z jakéhokoliv mého tvrzení. Naopak se vás zeptám, proč bych měl já přijmout vaši definici nějakých individuálních svobod a proč by se trh měl regulovat /bránit prostředí/ podle vašich parametrů nikoliv podle mých.

              • Medial

                Asi máte pravdu. Já mám jaksi za to, že když se na těchto stránkách vyslovuje někdo proti konkurenci, je automaticky příznivcem plánovací komise, což asi není pravda.

                Ten dojem u mě vznikl zřejmě proto, že zde často čtu velmi ostrou kritiku liberalismu, ale nějak se nikde nedočítám, co přesně by se vlastně mělo dělat a kde je ta žádoucí alternativa. Tak si za ni implicitně dosazuji komunismus :-)

                • ms

                  Není to můj názor – komunismus (ať už to znamená cokoliv)
                  zajímavé, ale zdá se mi to … takové … komunistické
                  A co odpověď na mé otázky?

                • ms

                  Pro doplnění, kritika liberalismu neznamená komunismus. Liberalismus je jedním ze stovek myšlenkových směrů, kterými lidstvo za pár tisíc let psané historie prošlo. A jen fanoušek liberalismu ho nekritizuje, každý člověk s jiným názorem ho musí kritizovat … protože prostě na svět hledí jinak. A tím pádem mu i normy a zásady liberálů nejsou vlastní.

              • Medial

                @ms – K vasim otazkam:
                Konkurence pracujici s nabidkou a poptavkou umoznuje dodavalelsko-odberatelskym vztahum fungovat. Od tezby zelezne rudy az po zpracovani zeleznych komponentu do kuchynskeho mixeru, ktery si pak koupite. Jakmile do takto organicky vznikajiciho cenoveho procesu zasahnete regulaci, napriklad snizite cenu chleba, vysledkem bude, ze se chleba prestane pect, jelikoz to pro pekare nebude rentabilni. A kdyby jste cenove upravil cely dodavatelsky retezec, od cen osiva, pres nastroje na orbu a vsechny jejich vstupy (jako ceny ocele) az po ceny traktoru a veskerych jejich soucastek a ceny hnojiv, podari se vam akorat to, ze neceho bude zbytecne mnoho a neceho jineho zase nedostatek. Regulacni organ totiz nemuze znat veskerou motivaci vsech, kteri se vyrobou a prodejem kazdeho artiklu v danem retezci zabyvaji. Ani kdyby jste eliminoval veskerou autonomii vsech ekonomickych subjektu, znarodnil celou ekonomiku a obcany redukoval na uroven otroku (jak jsem ilustroval o dve odpovedi vyse), nikdy by se vam neporarilo efektivne planovat shora. Ekonomika neni jako strojirenstvi – tam kdyz se neco nedari, vezmete naradi a vec opravite. Ekonomika je organicka, tu nenaplanujete, stejne jako nenaplanujete evoluci. Ekonomika jsme my, a my nepotrebujeme mechanika.

                • vandenberg

                  Mediale,

                  Tady bych snad jen podotkl, že sice nepotřebujeme jako spotřebitelé coby organická součást trhu mechanika, ale možná by v rámci zachování udržitelného způsobu života měly být právě takto devastující poškozování životního prostředí regulovány natolik, abychom jako Země a lidé na ní žiící nepotřebovali toho skutečného mechanika, či spíše biologa a doktora. Stát by měl v tomto případě jasnou regulací, či dokonce restrikcí zajistit to, že by komoditu či technologii, mající fatální devastující vliv na naše životní prostředí, zanechávající neodstranitelnou ekologickou stopu nebo produkující takovou energetickou zátěž, tak aby na základě tržní regulace omezil. Nelze ekonomicky růst na základě trvalého poškozování podstaty „planety Země“, když nejsou zdroje ani dnes vynalezené technologie, aby to mohlo nějak lineárně či snad ještě více dynamicky růst než je tomu zcela NEUDRŽITELNĚ dnes.

                  Naše spotřeba je dnes zároveň doprovázena systematickým poškozováním klimatu, ovzduší, volné nezastavěné půdy, ať v podobě veřejné zeleně v městských aglomeracích anebo zemědělské půdy mimo města na ekonomické využití. To samé platí třeba o státem speciálním zdanění nezdravých potravinářských produktů legálně prodávaným na trhu nebo jdoucí vyloženě o alkohol, cigarety až po ta fastfoodová jídla ala hamburgery a hranolky, která pakliže máme solidárně společeně financovaný systém zdravotního pojištění, pak by měl stát trestat ty, kteří si sami přivozují ta onemocnění, která by mít nemusela, kdyby jako ti, kdo o své zdraví a životosprávu dbají, žili jiným stylem života a změnili své stravovací návyky anebo se vystříhali užívat státem legálně prodávané „lehké“ drogy jako je alkohol či cigarety. To samé platí o znečišťování ovzduší užíváním nevhodným kotlů pro spalování tuhých paliv, které způsobuje na vesnicích a maloměstech nedýchatelné, leckdy karcinogenní smogové exhalace, nadměrném automobilismu, komerčním využiváním přírodních rezervací za účelem komerčního sportovního vyžití, nadměrného turistimu do míst, kde má být vstup maximálně redukován co se počtu návštěvníků týče atd…

                  Jsou prostě věci, které nelze užívat jako spotřební komoditu každodenně, automobilismem pro cestu jedné osoby do práce nebo za nákupy počínaje, až po energeticky náročné provozy některých fabrik v těžkém anebo petrochemickém průmyslu konče. Tady je nutné zdražit vzácné přírodní zdroje a nastavit takové restrikce pro znečištovatele ovzduší státem, že prostě díky vysoké ceně si bude moci jen málokdo dovolit využívat životní prostředí poškozující technologie či komodity prošlé výrobou, která zanechala za výrobou toho daného výrobku masovou energetickou stopu trvale poškozující životní prostředí o dalším umenšování výrobně či logisticky a infrastrukturně doposud nevyužívaných přírodních ploch na úkor výrobního využití ani nemluvě.

                • ms

                  A zase jste psal o něčem jiném, než na co jsem upozornil
                  Takže jinak, vaše definice svobod není moje. Takže není pro mně závazná
                  Na trh a jeho regulaci hledíte z jiného pohledu a přitom vycházíte z jiných zásad než já, tudíž to pro mně není jakkoliv závazné.

                • ms

                  Jinak vás upozorním na jeden malý vtípek, pokud my jsme ekonomika, tak regulace jsou taky ekonomika, protože to jsme pořád my. Nikdo jiný. Paradoxně když vezmeme liberální myšlení opravdu doslovně, tak vlastně žádný zásah se nesmí kritizovat, protože se jedná o lidskou činnost.
                  I když já vím, jeden zásah do trhu (zásah do trhu je cokoliv, nejen cosi co dělá stát ale i nákup a prodej, ale i nálada podnikatele či kupujícího, reklama, silnice či její nedostatek, zima, světlo, mráz) je povolen jiný není a rozhodovat o tom co je správné nesmím já, ale nějaké osvícené politbyro liberálů.

                  Obé je samozřejmě pro Mediala, Gora neboli vandenberg si může políbit prdel a zasunout do ní hlavu. Bude to mít vyšší hodnotu než ty sračky co tu píše :)

                • Medial

                  @vandenberg:

                  Bezesporu. V této věci nejsem na straně Václava Klause, který by byl ve jménu ekonomického rozvoje a růstu HDP ochoten riskovat nevratné poškozování dalších a dalších přírodních hodnot. Cena životního prostředí se těžko kvantifikuje na globální úrovni a v této oblasti je zřejmě regulace nevyhnutelná.

                  Kdybychom ovšem připustili, že existuje také znečišťování pouze lokální, mohlo by se nám podařit zahrnout jeho způsobovaní do tržní sféry, a tak jej mít efektivně pod kontrolou. Například továrna by mohla do svých nákladů zahrnout i cenu hlukového znečištění, kterou by platila komunitě, jíž by svým hlukem poškozovala. Pokud by tato cena nebyla pro danou komunitu přijatelná, nebylo by proto možné zde tuto továrnu postavit; přišla by ovšem jiná továrna, která by jejich cenu zaplatila, a továrna původní se přesunula do míst, kde by její nabízená cena za hluk pro jinou komunitu přijatelná byla -> ergo efektivní trh s hlukovým znečištěním, který by byl lepší než regulace (globální poškození by ovšem v tomto modelu nebylo bráno v potaz, jak jsem říkal).

                  Pokud jde o státní angažmá v regulaci nezdravých věcí, jako je nějaké jídlo, alkohol, drogy atd. Osobně bych věc zcela přenechal trhu za podmínek, že budou konzumenti přesně informováni o tom, jak moc si konzumací těchto věcí své zdraví poškodí, a že si budou platit soukromé zdravotní pojištění zohledňující jejich životní styl, které by nepenalizovalo účastníky, kteří se o své zdraví zodpovědně starají – tím vlastně ale v podstatě říkám stejnou věc, jako vy, jen ji chytám za jinou stranu.

                  Jinak díky za poznámku. Myslím, že zrovna my dva bychom se ještě nějak domluvili :-)

                • vandenberg

                  Jistě je problém ekologie globální, i když nelze-li se shodnout na nějakých zásadních pravidle, viz americké opakované odmítání Kjótského protokolu, měly by lokální vlády řešit vyšší ekologické standardy na jedné straně restrikcí a na druhé bonusy, viz třeba dobře myšlené emisní povolenky, ale v globále opět nic něřešící.

                  Co se týče soukromého zdravotnío (při)pojištění tak to by u nás bylo politicky neprůchodné a vedlo by k částečnému zavedení „managed healtcare“, což by v našem pořád z hlediska nastavení peněžních toků ve zdravotnictví nepřispělo k celkovému „výkonovému“ financování na základě pacientovy potřeby a i jeho stimulace starat se o své zdraví různými bonusy, ale spíše k restrikcím pojišťoven a diferencovanému přístupu ne podle pacientova přičinění, ale spíše založené na selektivním přístupu k proplácení jednotlivých úkonů podle typu a místa výkonu zdravotnického zařízení, jak to činí pojišťovny už dnes a ne podle chování a celkového zdraví pacientů bez ohledu na místo a typ zařízení, kterému by měla být péče proplácena. Touto cestou bych tedy nešel.

                  Daleko jednodušší je cesta co navrhují mnozí specialisté a to že by u nás neměly být alkoholické nápoje tak levné na přepočet na paritu kupní síly, nejlevnější nelkoholický nápoj by měl být v restauraci dostupnější než půl litr desetistupňového piva, destiláty by měly být prodejné jen ve specializovaných obchodech a ne v každých potravinách, pumpách a večerkách, to samé platí o restrikcích kouření ve veřejném stravování a na veřejném prostranství, spotřební daně daně z takto vybraného objemu konzumace alkoholu a prodeji cigaret jasně dedikovány do rozpočtu zdravotnictví na specializované účely atd. Opět není nutné vymýšlet nic nového, stačí se podívat jak v tomto postupuje západní Evropa a jaké je dlouhodobá strategie Evropské komise v boji proti civilizačním chorobám obecně.

                • Medial

                  Vanderbergu,

                  Moje ilustrace trhu s hlukovým znečištěním je vlastně primitivním příkladem principu emisních povolenek. Zde mezi námi není sporu.

                  S vaším stanoviskem na přístup ke zdravotnictví bohužel nemohu souhlasit. Nemyslím si totiž, že by mělo být ambicí státu vychovávat člověka k péči o své zdraví prostřednictvím ekonomických pobídek. Toto úlohu bych přenechal spíš školství, ve věcech ekonomických by měl ovšem stát zůstat neutrální a zajišťovat maximální možnou míru ekonomické svobody pro každé individuum (patrně s výjimkou onoho životního prostředí, sociálních dávek a několika dalších výjimek, kde je možné arbitrárně zasáhnou ve prospěch jedné nebo druhé skupiny).

                  Tím, že upravíte ceny například alkoholu k nějakému účelu, způsobujete následující problémy:

                  1) Poškozujete výrobce alkoholu, o který by byl bez vašeho arbitrárního zásahu větší spotřebitelský zájem.

                  2) Dotujete výrobcům nealkoholických nápojů, tím že je zvýhodňujete na trhu.

                  3) A Především! Silou vnucujete svůj žebříček hodnot (ve kterých je zdraví na vysokém místě) někomu jiného, pro kterého zdraví třeba takový význam nemá. Tedy se ptám – co dalšího víte vy lépe než kdokoliv jiný a jaké další plošné opatření by následovalo?

                  Chápu, že současná podoba systému zdravotního pojištění neumožňuje hladký přechod na individualizované účty profilované dle rizikovosti jednání každého účastníka, to by ovšem nemělo být v této diskuzi argumentem. Je-li systém nastaven špatně, je třeba jej změnit, nikoliv se mu podřídit. V EU je mimochodem nastaveno špatně víc věcí, je proto z toho důvodu nutné se s tímto stavem smířit?

                  V jedné svojí reakci výše pěkně interpretujete F. A. Hayka. Nemyslíte, že, že přístup který navrhuji já je více v souladu s jeho filozofickým odkazem?

                • Medial

                  ms:
                  „Jinak vás upozorním na jeden malý vtípek, pokud my jsme ekonomika, tak regulace jsou taky ekonomika, protože to jsme pořád my. Nikdo jiný.“

                  Medial:
                  Pravý opak je pravdou. Pokud my jsme ekonomika, pak regulace jsou naším hegemonem, nikoliv naší součástí, a to i když si je dobrovolně a většinově zvolíme. Regulace provádí pouze malá elitní skupinka expertů ve prospěch jedněch proti druhým. Jak jsem psal výše, „většina se může čas od času shodnou na tom, že by si přála delegovat řízení ekonomiky nestranným odborníkům. S výsledkem činnosti těchto odborníků ale nebude většina spokojena nikdy.“ V kontextu vaší citace je možná více patrné, co jsem tímto konstatováním myslel. V odpovědi vanderbergovi jsem ve třech bodech ilustroval, jaké dopady zasévá relativně nevinná a zdánlivě ušlechtilá regulace spotřeby alkoholu, což reprezentuje konkretizovaný příklad mojí obavy z regulací.

                • vandenberg

                  Mediale, ano, jistě je to netržní krok, který jedny poškodí a druhé zvýhodní, což by bylo asi neodpustitelné, kdyby každý vyráběl komoditu, co nezanechává negativní externarlity. Výrobce alkoholu (vysoké kauce, kolky ad.) je už znevýhodňují samy o sobě natolik, že to prostě „každý“ dělat nemůže třeba oproti sodovkárnám a moštárnám, stejně jako certifikovaným palírnám tak činil stát odjakživa (u nás, bohužel dříve nedostatečně a nepostihoval překupníky závadného alkoholu).

                  Takže ohledně těchto věcí budu stát na straně regulací, nakonec podobná omezení mají třeba výrobci léčiv, výrobci zbraní a výbušnin atd.

                  Je to přesně o té vaší větě, že se na tomto většina spotřebitelů, kdy tyto náklady jsou zásahy státu výrobci přenseny do ceny, a daný produkt tak zdražují,shodně a tak s tímto i přímo souhlasí. Notoričtí alkoholici asi ne, ale i trh je o akceptaci většinového spotřebitele, který v zásadě hlasuje svými nákupy o tom, jestli kupovat alkohol více a případně jaký nebo ne. V době metanolové aféry díky státním výpadků kontroly a nedodržování pravdiel jakkosti některých výrobců, ergo evidentního falšování, naopak slušným prodejcům a výrobcům (i bez státem nařízené krátkodobé prohibice) produkce a tím zisky, rapidně klesly, takže si ty vynucené zásahy, dozajista přáli i oni:-)

                • Medial

                  @vandenberg:
                  Jen si myslím, že regulace výrobců léčiv, zbraní nebo výbušnin má trošku jinou podstatu, než regulace alkoholu, tak, jak ji prosazujete vy. Motivem regulace těchto výrobců nemá být změna chování potenciálního zákazníka, ale jeho ochrana před neočekávanými a netušenými zdravotními efekty (v případě regulace léků) a ochrana společnosti před ozbrojeným psychopatem, který si volně pořídil zbraň.

                  Vy ovšem nechcete regulací alkoholu chránit někoho před nečekanými efekty jeho konzumace (každý ví, co alkohol způsobuje) nebo chránit společnost před opilými individui. Vy toho člověka chcete vychovávat a vnutit mu svůj náhled na hodnotu zdraví. Obecně řečeno chcete tímto zásahem vylepšovat společnost podle svého vlastního hodnotového kodexu – a toho se bojím. Tyto věci byl opravdu delegoval spíše na pedagogy a rodinu. Cítíte ten rozdíl?

                  Jinak regulace výroby alkoholu, v tom smyslu, aby nebyl pro zdraví ještě závadnější, než si všichni myslí a nevyskytoval se v něm metanol nebo jiný jed, to je samozřejmě regulace, kterou plně podporuji. Tato vaše motivace je v pořádku :-)

                • vandenberg

                  Já tomu člověku chci ztížit přístup k alkoholu. Tím omezit počet konzumentů, kteří pak budou na státní, resp. na moje, útraty léčeni na choroby způsobené pitím alkoholu a kouřením. To říkám rovnou a není to žádná výchova, naopak, tady sobecky hájím svůj zájem, aby se zdravotnictví placené i z mých peněz nevyčerpávalo na léčbu lidí, jenž si svoje zdravotní problémy způsobují sami a bylo víc na léčnu závažných onemocnění, jejichž výskyt není jedinec svým stylem života schpopen ovlivnit, tedy aby bylo více peněz na léčbu do budoucna třeba mou a mých blízkých.

                  Vychovávat lidi nemíním, jen chci, aby si každý platil ty externality, které sám svým životem za sebou zanechává a nenechával to platit stát, tedy ty, kteří vydělávají a vydělávají hodně, a kteří pak jsou v hlavním hledáčku těch, co ostatním tvrdí „že zdroje jsou“ a „pak hledají ekonomické rámce, do kterých by tyto zdroje zasadily“…A já jen nechci, abych jedním z těch rámců nebyl já, když stát samotným spotřebitelům alkoholu a kuřákům ala Zeman, toto nezdaní spotření daní, ale bude to vysávat z mého pojištění a mých daní.

                  Myslím, že zde pořád ještě pořád více lidé (ne)pije a (ne)kouří že by se postoj k tomuto mohl unifikovat jako na západě, kde si v hospodě nezakouříte a kde alkohol nekoupíte v každé večerce, a kde pivo nestojí 1 euro jako u nás, ale 3 a více a paňák destilátu také 1 euro, ale 4 a více. Krabička Amerik pak vyjde okolo 8 euro. Spotřební daň v Lucembursku na cigarety je stanovena na 57% a např. ve Velké Británii 73%. Nevidím jediný důvod, proč bychom tyto západní standardy nemohly zavést i my, myslím, že stežovat si na celkovou liberální společnost Lucemburska a Velké Británie by dělal asi jen blázen, který ví, že podstatou liberální společnosti je ochrana zdraví těch, co jsou vystaveni působení většinové společnosti (kuřáci vers. nekuřáci) a neměli by platit náklady na škody způsobené touto menšinou ze své kapsy, když se ničím neprovinili.

                • Medial

                  “Já tomu člověku chci ztížit přístup k alkoholu. Tím omezit počet konzumentů, kteří pak budou na státní, resp. na moje, útraty léčeni na choroby způsobené pitím alkoholu a kouřením.”

                  Tak v tomto smyslu mame zajem stejny. Kazdy z nas by ovsem situaci resil jinym zpusobem. Pokusim se vam ted popsat proc povazuji vase reseni za pro me mene prijatelne. Tim, ze upravite ceny alkoholu tak, aby nebyl pro navstevnika restaurace tolik lakavy, zpusobujete ty tri efekty, ktere jsem minule popsal: 1) poskozujete vyrobce alkoholu 2) zvyhodnujete vyrobce limonad 3) snizujete moznost volby navstevnika restaurace.

                  To se ovsem vubec nema prihodit. Co se v mych ocich naopak prihodit ma je nasledujici: 1) vyrobci alkoholu nebudou regulaci poskozeni 2) vyrobci limonad nebudou regulaci zvyhodneni 3) moznost volby navstevnika nebude omezena regulaci; pouze bude vznesen pozadavek na prevzeti jeho zodpovednost za miru rizikovosti vlastniho jednani. A kdyz se ten clovek rozhodne pro variantu rizikovejsi (alkohol), zodpovednost za toto jednani by mela byt reflektovana ve vysi jeho zdravotniho pojisteni. (ponechejme ted stranou, jak moc slozite by bylo tento system zavest)

                  Vidite ten rozdil? Vy navrhujete reseni zhora, ja ponechavam volbu na zakaznikovy. At uz tak nebo tak, nikdo z nas nebude muset platit jeho poskozene zdravi z vlastni kapsy. Pri uziti vaseho scenare se tak nestane, protoze ten clovek pit alkohol nebude a zustane zdravy; u meho scenare tomu nebude protoze i kdyby alcohol pil, zaplatil by si zdravotni vydaje sam. Rozdil mezi nami je v tom, ze ja to nechavam na nem a vy ne. Proto take rikam, ze ho chcete “vychovavat”, i kdyz to samozrejme neni pravda doslova.

                • vandenberg

                  Ne, ten rozdíl je zásadní. Člověk ve stadiu alkoholika, vám nebude dobrovolně platit za nic víc, než za flašku. Jiné peníze ani nakonec nemá. Proto už musí být v ceně alkoholu obsažen „odpustek“ a „sanace“ – vyberte který z těch výrazů je pro socio-ekonomické pochopení závažnosti prodeje v zásadě drog způsobující závislost na rozdíl od limonád, šťáv nebo čekoholi jiného, co samo o sobě neničí člověku zdraví, třeba knih, GPS navaigací, nebo čehokoli chcete, takto závažné. Já krom analogie zbraní, výbušnin anebo léčiv nevidím. Podobně se postupuje při používání spalování benzinu a nafty, a tomu způsobu dopravy, jehož dopravní prostředek pro svůj pohon používá tento typ technologie pohonu. Bez ohledu na to, co auta způsobí ovzduší, a které víc (jsou auta co mají vyšší emise a co nižší, já používám vůz s hybrodním motorem, které je sice dražší v pořizovací ceně, ale pak ušetřím za pohonné hmoty a státem vybíranou spotřební daň z vyšší spotřeby nafty) poškozují naše životní prostředí a tím i zdraví nás všech a řeší se to právě zaplacením daně na jednotku pohonu (míry emise) a litr paliva.

                  Takže říkám, ne, vymáhat něco až ex post s tím, že nebudu schopen určit a kvantifikovat „viníka“ (ano jsou lidé, co mají to štěstí, že si alkoholem tolik neublíží), nicméně v případě třeba kouření i emisí jakýchkoli negativně přírodní prostředí ovlivňujících plynů, pak nejsem schopen určit kdo kolik a v jak intenzivním provozu životní prosředí kontaminoval (a kolika ostatním lidem způsobil újmu pasivním kouřením) stejně jako hádat se, čí uhlí více začudilo vesnici při inverzi, pak prostě zdaním podle kvality uhlí, koks, či dřevo na podpal počítáno na metrák. Samozřejmě lidé mohou spalovat vše na co přijdou, pak prostě dále i daň přesunout na výrobce kotlů na pevná paliva umožňující páit pet lhave a staré galoše. Ekologická daň by (na rozdíl od jiných) měla být nakonec silně progresivní, pakliže se společnost nerozhodne používání některých technologií jako škodlivých úplně zakázat (tady mi zákaz klasických žárovek ani nevadí, protože jejich efektivita byla pro mě prostě nižší než těch úsporných, či jiných typů svétidel, které mají nižší odběr el.energie. Kdyby byla energie dostupná bez ekologických škod a jen z obnovitelných zdrojů, pak ať si každý zaplatí za svoji spotřebu třeba milion měsíčně, to je jeho věc. Ale dnes je výroba el. energií věcí vlastního zdraví a životního prostředí které má nám být uchováno nejen pro potěchu, ale hlavně protože jeho výstupy (čistý vzduch, čistá voda, někontaminovaná půda pro pěstování potravin) potřebujeme jako životní nutnost.

                  Tzv. „povinné ručení“ platíte stejně dopředu i když nic nezpůsobíte a to jen z titulu toho, že jezdíte autem. Jsou pak zvýhodněni tramvaje, autobusy, vlaky, cyklisti a rikšy. Přijde vám to nespravedlivé? Mě rozhodně ne, právě naopak.

                • Medial

                  Takže po pořádku – konceptu ekologické daně rozumím a souhlasím s ní. Čili všechny příklady z ekologie, které uvádíte (automobilismem počínaje, kotli a elektrickou energií konče) můžeme rovnou ponechat stranou, jelikož v této oblasti mezi námi konflikt nevzniká.

                  Spotřeba alkoholu ovšem není srovnatelná se spotřebou životního prostředí. Konzumace alkoholu nemá žádné externality, které by společnost měla nést, kromě toho, že za současných podmínek musí doplácet na léčení člověka, který si pitím zničil zdraví. Vytvoříme-li ovšem individualizované zdravotní pojištění, nebude pití alkoholu naprosto žádný celospolečenský dopad (v užším slova smyslu) a můžeme proto nechat konzumaci alkoholu a jiných drog na každém jednotlivci (u kouření na veřejných místech je to trošku jinak, jelikož kuřák ničí plíce také všem ve svém okolí, v soukromí by ale ponechal volnost i jemu).

                  Váš argument, že v ceně alkoholu musí být obsažen „odpustek“ nebo „sanace“ vyjadřující cenu léčení svých konzumentů, protože by možná nemuseli mít dost prostředků na své vlastní pojištění a společnost by proto možná musela jejich léčení doplatit ze svého, moc neberu. To už je moc překombinované a používáte až příliš mnoho vágních předpokladů. S čím vším by potom měl přijít takový preventivně sanační poplatek? Mě prostě bude úplně dostačovat, když s prodejem alkoholu nebo třeba heroinu přijde varování, že „konzumace tohoto výrobku poškozuje zdraví tak a tak“ a když bude mít každý své vlastní zdravotní pojištění, ušité podle svého životního stylu (a na to už by si soukromá pojišťovna dohlédla).

                  Já chápu, jak to myslíte a respektu ji to, bohužel mě asi o své cestě nepřesvědčíte.

                • vandenberg

                  Určtě není mojí ambicí vás o čemkoli přesvědčit, jen podotýkám důvody proto, proč by bylo dobré zaplatit za spotřebu a „na místě“ a ne pak za léčbu (prokážeme-li někdo, že mám tu chorobu co mám, kvůli pití a kouření?). Země které mají do značné části ve svém zdravotním pojištění jistou část managed health care, tedy z Evropy, příklad USA navíc vybočuje z našich evropských zvyklostí (ale i tam stát vybírá spotřební daň na alkohol asi 20% ceny), tak žádná země mající ve zdravotním pojištění „individuální zodpovědnost“ a stanovují podle toho NEROVNOU míru zdravotního pojištění – tak ŽÁDNÁ země se nevzdala vybírat spotřební daň na alkohol, tady za zmínku stojí třeba příklad Švýcarska a Nizozemska, kde mají prvky systému „individuálního pojistného plánu ve zdravotnictví“ a i když toto zohledňují ve výši zdravotního pojištění, stejně regulaci konzumaci cenou praktikují i bez toho (negativní externality u každé formy závislosti jsou kriminalita, rozpad rodiny a povinnost státu sanovat životní úroveň „pozůstalých“, manželky samoživitelky, dětí, náklady na soudy, policii atd.)…

                  „Například spotřební daň u půllitru 40% alkoholu činí (dle aktuálního směnného kurzu ze dne 2. 7. 2013) v Norsku 440 Kč, Islandu 346 Kč, Švédsku 300 Kč, Austrálii 254 Kč a Finsku 226 Kč. Dalšími zeměmi s vysokou spotřební daní u tvrdého alkoholu jsou: Irsko (162 Kč), Velká Británie (155 Kč) a Turecko (137 Kč). V Česku činí spotřební daň u půllitru 40% lihoviny 57 Kč. Nejnižší spotřební daň z vybraných členských zemí OECD je v USA, kde spotřební daň u půllitru 40% lihoviny činí 39 Kč. Následuje Itálie (42 Kč), Španělsko (43 Kč), Kanada (44 Kč), Maďarsko (51 Kč) a Slovinsko (52 Kč).

                  Nejnižší spotřební daň (v procentech u cca průměrné ceny krabičky cigaret) je ve Švédsku (57 %), Lucembursku (57,1 %), Itálii (58,2 %), Belgii (59,5 %), Rakousku (59,7 %), Dánsku (60,5 %) a Česku (60,6 %). Nejvyšší spotřební daň je ve Velké Británii (72,3 %), Nizozemí (69,8 %), Řecku (68,8 %), Estonsku (67,2 %), Bulharsku a Slovensku (66,8 %).
                  Spotřeba alkoholu v Česku je vysoká

                  Nejvyšší spotřeba čistého alkoholu na dospělou osobu za rok je v Česku v rámci zemí OECD sedmá nejvyšší. Průměrná spotřeba alkoholu na dospělou osobu za rok v členských zemích OECD činí 9,1 litru.

                  Nejvyšší spotřeba čistého alkoholu na dospělou osobu je v Lucembursku (15,3 litru), Francii (12,6 litru), Rakousku (12,2 litru), Estonsku (12,0 litru), Německu (11,7 litru), Irsku (11,6 litru), Česku (11,5 litru), Portugalsku a Španělsku (11,4 litru), Belgii a Maďarsku (10,8 litru), Dánsku (10,6 litru), Polsku (10,4 litru), Švýcarsku a Velké Británii (10,0 litru).

                  Nejnižší spotřeba čistého alkoholu na dospělou osobu za rok je v Turecku (1,6 litru), Izraeli (2,4 litru), Mexiku (5,1 litru), Norsku (6,6 litru), Itálii (6,9 litru), Japonsku (7,3 litru), Islandu (7,3 litru), Švédsku (7,4 litru), Kanadě (8,0 litru), Řecku (8,2 litru), USA a Chile (8,6 litru) a Koreji (8,9 litru). “

                  Myslím, že naše bilaterální debata o (ne)potřebě regulace státu spotřeby alkoholu jeho cenou a dostupností bude ostatní otravovat, takže děkuji za solidní oponenturu a argumentační konzistenci založenou na logickým předpokladech, ale zůstaňme každý na svém přesvědčení o tomto problému nadále bez toho, že bychom v této debatě zde pokračovali.

                  Díky

                • Medial

                  @vandenberg: Já musím poděkovat vám, bylo to zajímavé a dokonce mám pocit, že jsme se někam posunuli, což bývá v internetových debatách spíš vzácností. Díky také za ta poslední data, jsou určitě k zamyšlení.

              • ms

                Medial, to je omyl. A to právě základní. I ta malá skupinka jsme my. Nebo chcete říct, že vy nejste my, to jsou nějací oni? Jací oni, jako třebas pár promile multimilionářů elity se svou specifickou poptávkou? Chcete je vymazat z trhu? Jaké máte kritérium na slova my co jsme jako ten dobrý trh a naše různé zásahy jsou fajn a tamto jsou oni, co už fajn není? A akceptujete, že například považuji malou elitou taženou reklamní kampaň za „oni co nejsou my“?
                Ve skutečnosti prostě se jedná stále o zásahy lidí a přírody, které ten nějaký trh vytvářejí. A kádrovat tuhle skupinu, že ta to smí a tamta to nesmí?
                Od dob co lidstvo slezlo ze stromů jsou zde neustálé zásahy do obchodních vztahů. Neexistuje důvod, proč by najednou skupina liberálů nadiktovala všem kolem, které jsou ty přípustné a které nejsou.

                • Medial

                  @ms:
                  Myslim, ze polemika, kterou zde vedeme, naprosto presne vystihuje liberalni a antiliberalni vychodiska. Ja tvrdim, ze i ti mezi nami, kteri jsou milionari nebo zcela nemajetni, a provadeji se vsemi ostatnimi nebo pouze sami mezi sebou volnou smenu jsou stale “nami”, jelikoz vuci sobe vystupuji z pozice svobody (a je uplne jedno, ze jeden ma vic penez nez druhy). Regulatori stoji ovsem nad nami, jelikoz nam z pozice moci diktuji, ktery clovek ma v zivote zaujmout jake misto (dle jejich vlastnich predstav o zivote) a v tomto procesu nutne uprednostnuji jednoho cloveka pred druhym. Konkretne to bude zrejme tak, ze budou skupinu milionaru nejakym zpusobem perzekuovat a skupinu delniku protezovat. Proc by mel byt ale milionar perzekuovany? Protoze je to predstava regulatora o spravedlive spolecnosti?

                  Myslim, ze toho muzeme nechat, je to zacyklovane a ja si dokazu predstavit, co mi odpovite :-)

                  Jen jeste jednu poznamku k teto vasi citaci:

                  „Od dob co lidstvo slezlo ze stromů jsou zde neustálé zásahy do obchodních vztahů. Neexistuje důvod, proč by najednou skupina liberálů nadiktovala všem kolem, které jsou ty přípustné a které nejsou.“

                  Liberalove pouze chteji zasahy do obchodnich vztahu snizit na minimalni nutnou uroven, jelikoz jsou presvedceni, ze svoboda kazdeho jednotlivce je zakladni predpokladem spravedlive spolecnosti.

                • ms

                  K žádné volné směně nedochází. Ta směna je neustále ovlivňována stovkami faktorů, stovkami „regulací.“ Nejsou nějací regulátoři, co by byli nad námi. To jsme jen my. Jeden z tisíců různých vlivů na fungování výměny zboží mezi lidmi.

                  Liberálové chtějí všem nadiktovat svůj světonázor a určit, co je minimálně nutná úroveň. Což je jen jejich výklad, jako kdyby řekli, chcete li větrat, tak jen otevřeným oknem, ale nesmíte si koupit ventilátor, protože to by bylo narušení přirozeného oběhu vzduchu (přitom už otevření okna či vůbec postavení budovy bylo tím „narušením“ oběhu vzduchu na planetě).

        • Tribun

          Právě že nechci být ovládán monopolem a proto potřebuji sílu, která mu dokáže čelit – stát. V tomhle mi trh nepomůže, a ten volný už vůbec ne. Trh je nástroj na určování cen, nikoliv na řízení.

          • Medial

            @Tribun: Stát nemusí být vždy bezpečným přístavem pro všechny. Ani ta nejsofistikovanější ekonomická komise nemůže být dostatečně kompetentní k řízení všech lidských činností (jak jsem načrtnul v odpovědi pro ms)
            Ceny jsou signály, které vedou k rozhodování a řízení prakticky všeho (co se bude a nebude vyrábět, pěstovat, vyvážet, dovážet, zkoumat). A je extrémně obtížné určit cenu čehokoliv. Ani miliony lidí (z nich každý si myslel, že je odborníkem na ceny nemovitostí) nevytvořili svými operacemi na trhu ceny takové, které by odpovídali skutečné hodnotě tohoto statku (v období před rokem 2007). Vy si myslíte, že by to dokázala určit správně hrstka státních odborníků na ekonomiku? Naopak, ti by se minuli ještě více. Nebylo by v jejich moci ovládnou veškeré požadované znalosti k tomuto úkolu.

            Fatální chyby tzv. ekonomických odborníků vyústily např. v hladomory v SSSR způsobené špatným oceňováním zemědělských výnosů.

            • brtnikvbrlohu

              A pro pobavení – co mi dal jeden známý k lepšímu – v jednom městečku je už několik roků kavárnička – snad čtyři stoly, v létě posezení venku – kterou provozovatelé nazvali Fidel a aby nebylo mýlky tak ji zdobí obraz pěkného barbudos :) – mno co ho tak pobavilo – šel kolem se svým spolupracovníkem, zkrachovalým expodnikatelem jehož večerku zlikvidoval kaufáč – i konstatoval že se té kavárničce začíná konečně trochu dařit. To si dal – jako by na býka použil rudý hadr – tak na tohoto expodnikatele zapůsobilo ono Fidel, musel dobře 20 minut poslouchat antikomunistické horlení než se mohl začít odebírat vlastní cestou.

            • vera

              Stát je o něco málo víc než nějaká komise. Stát je protipólem každé, i nejsofistikovanější, ekonomické komise, a to právě proto, že JE nejkompetentnější k řízení všech lidských činností. Protože kromě ekonomické obsahuje i mnoho dalších funkcí, které žádná komise obsáhnout nemůže. Slyšel jste někdy o funkci legislativní, kulturní, zdravotní, bezpečnostní, například? No ale co mě zajímá: Co to je podle vás, skutečná hodnota statku? Z čeho jako by měla být vypočítána? Stát se při stanovování ceny dopouští chyb, určitě, ale jen proto, že přihlíží k sociální situaci svých obyvatel. Musí, protože na druhou stranu musí vynakládat své prostředky na jejich záchranu. Takže ceny udržuje relativně nízké. Naopak podnikatel může ceny vyšroubovat jak vysoko chce, protože jiné náklady na spotřebitele ho už zajímat nemusí. Proto jsou burzovní hry s cenami docela špinavá věc. PS Hladomor ze 30.let podle dokladů nevznikl jen špatným oceňováním, ale jako následek politiky. Která měla za cíl ovládnout hospodářství dané země. Tím že ji nejdříve zbaví schopnosti produkovat vlastní potraviny. Kdo se asi nejvíc poučil z této historie.

              • Medial

                Skutečná hodnota statku je vyjádřená cenou, za kterou je ho jeho majitel ochoten prodat a dokonale informovaný zákazník koupit. Zdůrazňuji zde spojení „dokonale informovaný“. Takto je například složité ocenit hodnotu ojetého auta, jelikož se vám při vytváření jeho ceny v procesu smlouvání nedostávají dokonalé informace o tom, kolik má najeto, jak dlouho ještě vůbec pojede, jestli je v něm úplně všechno v pořádku nebo ne… I když si berete úvěr u banky, nejste dokonale informovaná, jelikož nevíte, do jaké míry bude jeho nominální hodnota změněna inflací tedy kupní silou peněz v době, kdy ho máte splatit. Čím lépe jste informovaná a čím širší a aktivnější trh je pro danou komoditu otevřený, tím víc si můžete být jistá, že vzniklá tržní cena opravdu reprezentuje její hodnotu. Jedná se proto o tržní cenu, která se blíží hodnotě daného statku, nikoliv cenu, kterou si pro něj vymyslí regulátor či stát – ten to neodhadne správně z důvodů, které jsem uvedl v předchozích komentářích (ať už se jedná o cenu práce, kapitálu, nebo jakýchkoliv hmotných a nehmotných komodit) .

                Nikdy mě nepřestane zarážet, že si někteří lidé mohou myslet, že „(stát) JE nejkompetentnější k řízení všech lidských činností.“

                Vy si chcete nechat radit (resp. poručovat) státem, co kdy, kde a jak maté dělat a podle jakých morálních hodnot a ve jménu jakých ideálů? Tedy by vám vyhovovalo žít v Orwellově románu 1984?

                • vera

                  Cena dneska nemá vůbec žádnou cenu. Jedná se o objem zisku, který mohu získat, jsem-li dobře informovaným subjektem. Prosadím-li nějakou dohodou v nějaké zemi zrušení cel, zrušení ochrany domácí výroby a omezím její vývoz, pak cena není tržní, ale moje. Samozřejmě že cenu práce, kapitálu, nebo jiných hmotných a nehmotných komodit jako správně lépe informovaná srážím na nejnižší úroveň :-). Je hezké že čtete, ale žádná kniha by vás neměla vyděsit natolik, abyste přestal srovnávat a přemýšlet:-). Orwellův Velký bratr vůbec nemusí být stát. To byla jen taková sranda, kterou Orwell naťuknul. Snažil se, ale byl jen žabař. Rozhodovat co, kdy, kde, jak, za kolik a ve jménu jakých ideálů – to je dnes věcí nadnárodních korporací. Mají nato větší prostředky a větší území než jeden obyčejný státeček.

                • Medial

                  Věra:
                  „Rozhodovat co, kdy, kde, jak, za kolik a ve jménu jakých ideálů – to je dnes věcí nadnárodních korporací.“

                  Medial:
                  Můžu se vás zeptat ve jménu jakých ideálů nějaká korporace rozhodla o tom, kde, co a jak vykonáte? Nestalo se snad to, že jste v televizi viděla reklamu na prací prášek, která vás podvědomě přiměla k tomu, aby jste si ho koupila ve jménu ideálu čistého oblečení, nebo snad ve jménu toho hnusného zisku? :-)

                  A bylo by něco takového možné srovnávat s absolutistickou mocí státní Orwellovské totality :-)

                • vera

                  Bububu, že na tebe pošlu zlý stát :-D Nebo máte v práci každý den rozcvičky ve stylu heja heja, my jsme ti nejlepší? :-D Takže vy věříte na diktaturu státu, ale na diktaturu nadnárodních seskupení nikoliv? Tam se dostanou jenom Mirkové Dušínové? Takže Mezinárodní měnový fond, summity zemí G8, to jsou dobročinné organizace. Nadnárodní farmaceutické koncerny jakbysmet. A s tou reklamou, to je taky dobré – proč vznikají takové obrovské a nadnárodní reklamní firmy jako třeba Publicis Omnicom Group? Aby se shodly na modré barvě pytlíku s práškem? To je možná vaše představa. Podle mě se spojují proto, aby si uhlídaly že nikdo nebude publikovat jiný názor než ten jejich:-). A tohle je diktatura nebo totalita – ta je totiž vždy spojena s mocí. A moc je větší tam kde je víc peněz. A víc peněz je dneska kde? :-) Jo a ten konkrétní příklad – zrušit výrobu žárovek, to je přece podle ideálu EU, nadnárodního seskupení, či nikoliv?

                • Tribun

                  A také považuje Prahu za významnější centrum, než Wall Street či londýnskou City a děsí se pražských regulací víc, než regulací těch druhých dvou.

                • Medial

                  @Vera:
                  Nejsme korporacemi ovladani jelikoz mezi nimi probiha konkurencni boj o nasi prizen, ktery je meren vyssi zisku, jenz realizuji. A jestli probiha konkurence mezi nimy na globalni urovni nebo jde pouze o dva mistni pekare je nepodstatne. Jisteze jejich sefum ve vetsine pripadu nejde o nase blaho a kdyby mohli, oskubali by nas uplne o vsechno. To ovsem nemohou, jelikoz jim v tom brani konkurencni boj, ktery je naopak nuti inovovat a vyvijet stale lepsi technologie a postupy, proste byt v nasich sluzbach. S tvrzenim, zde nas korporace ovladaji bych byl schopen souhlasit pouze v pripade, ze by slo o monopoly. Jakekoliv monopoly – at uz ve sluzbach soukromeho kapitalu nebo statu. Chapu, ze se vam muze jevit statni monopol nemereny meritkem zisku jako skvele a spravedlive reseni pro vsechny. To je ovsem omyl, ani stat totiz neridi Dusinove, ale lide, kteri lzou, kradou a podvadeji kde muzou (proste jako vsude). Date-li jim do rukou absolutni moc, zneuziji ji a vytvori totalitni stat prave v duchu Orwella. Prislusne experimenty v tomto ohledu uz probehly. Jiste je vam znama situace v Severni Koreji a urcite si pamatujete si na dobu pred rokem ’89. Jestli jsem to ale pochopil spravne, vy vlastne totalitu tak trosku chcete (nekteri z komentatoru stydlive, jini zas otevrene), neco takoveho je ovsem zrudnejsi, nez soucasna role vzajemne si konkurujicich korporaci, jenz soutezi o nasi pozornost. No, myslim, ze si neporozumime, ale kazdopadne diky za nazory ;-)

                • vera

                  Začínám asi chápat…takže oni jsou v našich službách, pořádají rytířská klání o naši přízeň, ó my se máme, my se nemusíme ničeho bát!, a když korporace nemá v názvu slovo monopol tak monopolem být nemůže. Asi už budu chytrá :-). Poslouchejte, já vám taky něco řeknu, at vám není líto že já se od vás učím a vy ode mně ne. Na světě kromě vámi vyjmenovaných několika zemí existují i státy netotalitní! A z nějakého důvodu si svůj státní monopol neměřený měřítkem zisku furt udržujou v provozu. Už desetiletí, ba až staletí! Proč si, nevíte?

                • ms

                  Medial, kdo zde otevřeně chce totalitu? Můžete uvést konkrétní příklad?
                  Obecně bez konkrétního mohu říci, že otevřeně ji chtěl diskutér Gora a nyní ji chce nový diskutér vandenberg. Stydlivě … no nejsem si jist, ale možná bych to našel u vás. Ale po uvedení konkrétních příkladů (pokud jste tedy nemyslel tyto dva případy splňující kritérium množného čísla) z vaší strany opřených o nějaké citáty to rád rozvedu.

                • Medial

                  @ms:
                  Jako víceméně jednoznačný projev přání o vznik totalitního státu jsem identifikoval tento citát od very, který jsem už před tím jednou použil a sice: “(stát) JE nejkompetentnější k řízení všech lidských činností.”

                  @vera:
                  Mohu se vás zeptat, které státy, jejichž ekonomika je postavená na státních monopolech, přičemž tyto státy nejsou totalitní, máte vlastně na mysli? Možná mě opravdu vzděláte.

                • ms

                  Takže vaše tvrzení o některých s komentátorů (množné číslo) vycházelo z citátu very o státu. Ale v tomto tvrzení není nic o touze po totalitě. Největší demokraté stavěli státy. Můžeme začít antickým Řeckem a skončit například na Spojených státech. Totalita není o tom, že něco řídí stát. Ale o tom, kým je stát řízen. Pokud o něm rozhodují občané, tak to nikdy nebyla a nebude totalita.

              • Medial

                Napsal jsem:
                „…nevíte, do jaké míry bude jeho nominální hodnota změněna inflací tedy kupní silou peněz v době, kdy ho máte splatit.“

                Myslel jsem:
                „…nevíte, do jaké míry bude jeho reálná hodnota změněna inflací tedy kupní silou peněz v době, kdy ho máte splatit.“

                Nominálně bude úvěr samozřejmě stále stejný.

          • jan

            Měl byste vědět, že stát monopoly nerozbíjí, ale vytváří. Česká pošta, Český Telekom, ČEZ, České dráhy a mnoho dalších. Pokud omezite regulace, přestanete křivit trh a přijde konkurence. Vy jako zákazník přestanete být ovládán monopolem (například České dráhy) a dostanete možnost volby. S konkurencí přichází nižší cena a lepší služby.

            • Tribun

              Každý občan má právo na elementární úroveň (veřejných) služeb bez ohledu na to, jestli je možné mu ji poskytnout se ziskem. Když to necháte na trhu, bude obsluhovat jen ty, na kterých se dá vydělat. Když budete liberalizovat, soukromník si vyzobá rozinky a zbytek stejně hodí na krk státu. Je proto v pořádku, že stát některé služby provozuje jako monopol. Když ho zrušíte, nic nevyřešíte, jen zametete problém pod koberec, protože to nejvíce postihne ty, kteří jsou nejméně slyšet. Jde o to dělat věcí správně, ne nedělat je vůbec, nebo je alibisticky přehazovat na trh.

              • jan

                Co jsou ty veřejné služby, které musí poskytovat stát, protože by je soukromá firma neposkytovala?

                Srovnejte prosím kvalitu následujících veřejných služeb v USA a v SSSR:
                Silnice
                Veřejné osvětlení
                Poštovní služby
                Vzdělání
                Doprava (vlaky, letadla)

                • Tribun

                  Kvalita je jen jeden aspekt, dalším je dostupnost. Veřejný znamená dostupný všem. Luxus pro ty, kteří si to mohou dovolit, mě nezajímá. BTW, komu patří taková route 66?

      • jan

        Nepsal jsem, že trh všechno zařídí, ani že vše vyřeší za mě, ani že chci být ovládán trhem. Právě naopak. Abychom mohli vzít svůj život do svých rukou, potřebujeme k tomu svobodu. Svobodný trh zboží, služeb a myšlenek bez toho, aniž by nás někdo direktivně omezoval a nařizoval nám, s kým máme a s kým nemáme obchodovat.

          • Medial

            @Tribun:

            Jak vidim, neni tu moznost si vzajemne porozumet, natoz se v techto vecech pochopit. Presto bych vas chtel poprosit o odpoved na dva dotazy.

            1)Cemu prisuzujete zlepseni situace v oblasti osobni zeleznicni dopravy v poslednich letech, kdyz ne konkurenci, ktera monopolu Ceskych Drah vznikla vstupem RegioJetu a Leo Expresu na koleje? Byla to podle vas nestastna udalost a Ceske regulacni urady ji nemely nikdy pripustit?

            2)Mam kamarada, ktery si chce vzit uver a koupit jedno rekreacni stredisko na Sazave, kam by chtel prilakat turisty (vodaky a cyklisty) tim, ze jim poskytne kvalitnejsi sluzby a nizsi ceny, nez konkurence, ktera v tech mistech je. Ja to povazuji za spolecensky velmi prospesny projekt, jelikoz spolecnost neriskuje zadne ztraty a muze z rozsirenych sluzeb pouze benefitovat, nic jineho. Povazoval by jste vy tohoto cloveka za predatora? Bylo by podle vas moralnejsi, kdyby se tohoto napadu zrekl a sel se nechat zamestnant nekam do podniku (nejlepe statniho) nebo na urad?

            • Tribun

              1.) Kde vidíte to zlepšení situace? Na jedné lukrativní trati z Prahy do Ostravy? Na té nezáleží, rozhodující jsou lokálky, které zajišťují dopravní obslužnost pro všechny ty babičky z vesnic, které musejí mít přístup k lékaři či úřadu. A ty zajímají mě, ale o ně žádná konkurence zájem mít nebude. Leda za dotace, ale i za ty bude chtít jezdit s marží, a tedy dráž, než stát (opravdu to jde, stačí jen chtít).

              2.) Jste si jisté, že společnost nic neriskuje a může na tom jenom vydělat? Nenapadá vás, že další turistické kapacity a další zahušťování turistické infrastruktury může mít negativní vliv na životní prostředí? A jak hodlá dosahovat těch nižších cen? Nízkými mzdami? Krácením daní? Neplacením poplatků za odpady? Ano, potom by to z mého pohledu byl predátor, resp. parazit. Ale to samozřejmě neznamená, že jsem apriori proti, říkám tím jen tolik, že z toho, že se jedná o soukromý podnik automaticky neplyne, že to je správné a společnost na tom může jedině vydělat.

              • Medial

                Mam pocit, ze zahrnovanim ruznych dalsich vedlejsich aspektu do problemu, prenasite podstatu moji otazky nekam jinam, jen proto, aby se vam ji darilo lepe atakovat. Na te elementarni urovni se vam to totiz nemuze nikdy povest. Ja samozrejme vim, ze dalsi turisticka kapacita muze mit negativni vliv na zivotni prostredi a je treba to posoudit, o to ale momentalne opravdu nejde. Takto muzete vypoustet kourovou clonu neustale. I tak ale diky za odpoved.

                • Tribun

                  Ty další aspekty jsou v té otázce vždy implicitně přítomny. To vy vytváříte umělou ideální situaci, abyste vytvořil podmínky, ve kterých vámi očekávaná odpověď dává alespoň nějaký smysl.

              • brtnikvbrlohu

                K těm lokálkám, příkladem je GB, kde privatizace železnic skončila masivní likvidací lokálek a taky šetřením s cílem maximalizovat zisk několika nehodami, z nichž jedna (příčinou bylo šetření na zabezpečovacím zařízení – dát tam ještě jedno návěstidlo a přenos signálu na stanoviště fíry byla velice tragická. Z našich luhú a hájů je příkladem trať Bratislava Komárno, kterou získal Jančura a nakonec jezdí za daleko větší dotace než nabízely a skutečně jezdily státní dráhy SR.

                Mediálovi bych doporučil prof. Šmajse, třeba tady:

                • Medial

                  Brtniku, ta prednaska je moc dlouha. Nemuzete me odkazat na nejaky konkretni cas, kde nachazite nejake zasadni myslenky toho celeho?

              • jan

                Měl byste vědět, že na té „lukrativní trati“ Praha-Ostrava prodělávají České dráhy miliony korun, na rozdíl od soukromých přepravců, kteří jsou v zisku. Soukromí přepravci opakovaně žádají vstup i na menší tratě, ale stát (konkrétně kraje) svůj monopol Českých drah odmítají rozbít.

                • Tribun

                  Jenže ČD 1. nemají rovné podmínky, protože musí dodržovat zákon o veřejných zakázkách, 2. historicky budovaly celou infrastrukturu, zatímco soukromníci přišli k hotovému. Nicméně netrvám na tom, aby zrovna na téhle trati jezdily ČD, když jsou jejich služby potřebnější jinde. A co se těch lokálek týče, soukromníci na ně sice chtěli, ale jen na ty lukrativní, ty ostatní provozovat odmítly. A samozřejmě také chtěli jezdit za dotace. Takovému Jančurákovi na dotacích vadí jediná věc: že je nepobírá on. Jen si ho někdy poslechněte.

                • jan

                  Proč by stát neměl chtít ušetřit na dotacích tím, že je bude platit soukromému přepravci, kterému stačí menší dotace než ČD?

                • Tribun

                  Protože soukromník nikdy nemůže být levnější, leda by jezdil bez marže a bez zisku, ale proč by to dělal, že? Takže otázka zni jinak: proč by měl stát nějakému soukromníkovi dotovat jeho zisky?

            • Tribun

              Ty hrnce babičkám a dědečkům prodává stát? Podvodné převody smluv na elektřinu či přehlašování zdravotních pojišťoven organizuje stát? Nebankovní úvěry s RPSN přes 1000% poskytuje stát? Atd. atp. Že stát je největší predátor může tvrdit pouze ten, kdo se snaží zastřít pravý stav věcí a chránit a heroizovat (sic!) skutečné predátory.

              • jan

                Zde měl být můj příspěvek vysvětlující, že podnikatelé mohou někoho k něčemu přesvědčovat pouze prostřednictvím reklamy a každý má svobodnou vůli se rozhodnout zboží nekoupit. Na rozdíl od toho stát uzákoní, že i ti nejchudší budou doplácet za elektřinu těm nejbohatším, kteří provozují solární elektrárny, a s tím nic udělat nemůžete. Tedy stát je tu ten největší predátor…

                • Tribun

                  Svobodná vůle? To je jen vaše alibistická chiméra, nic takového neexistuje. Každý je ve svém rozhodování determinován svojí zkušeností a informace, které má k dispozici, o subtilnějších psychologických aspektech ani nemluvě. A pokud jste si nevšiml, tak když už stát někomu něco nařizuje, tak je to kapitalistický stát, který tak vynucuje odbyt pro protekční kapitalisty.

  7. vandenberg

    Myslím, že na dané téma evropské politiky stojí za to přečíst tento článek z levicového portálu Deník Referendum. Myslím, že potěší nejen Mediala, a koho zklame pak budiž mu útěchou, že není první ani poslední. Svým zjisštěním téhož si již prošlo Německo a Velká Británie a tamní SPD a Labour Party.Takže asi už i tradičně levicová Francie pochopila, že EU strategie ve zvyšování konkurenceschopnosti nespočívá v navyšování transakčních nákladů firem, ale jde směrem, s jaký zatím slaví úspěch Německo, a to je mzdová deflace, odborová přiměřenost ve zvyšování požadavků na valorizace platů, snižování nezaměstnanosti prostřednictvím pracovních agentur mající pravomoc po odmítnutí zaměstnání neodpovídající vyšší kvalifikaci uchazeče včetně přiměřenosti mzdy jeho představám anebo s nutností dojíždět za prací, snížení výplaty podpory v nezaměstnanosti na životní minimum atd. Zde je předmětný článek

    „Kvůli jedné milostné aféře propásly miliony lidí zásadní projev Françoise Hollanda. Francouzský prezident v něm minulé úterý oznámil, že zvýší plánované daňové výhody podnikům a provede škrty zhruba ve výši českého státního rozpočtu. Řekl rovněž, že je nutno nechat podniky více dýchat a více produkovat.

    Chtěl být zodpovědný hospodář. Chtěl jistě udělat něco prospěšného. Chtěl pomoci údajně skomírající francouzské ekonomice. To se mu však podobnými opatřeními nepodaří. A nedělá tím jen ekonomickou chybu.

    ollande před novináři nejenom bez uzardění oznámil, že je třeba jednat na straně nabídky, tedy zvýhodněním podniků. Dokonce nechal projít přes rty větu „nabídka si vytvoří svou vlastní poptávku“.

    Touto citací dávno vyvráceného Sayova zákona bez ostychu zpochybnil, na čem stojí drtivá většina levicových hospodářských principů. Tedy že produkce sama o sobě nesmí diktovat a v podstatě nedokáže ex nihilo vytvořit poptávku. Jinak vytváříme hospodářský systém poplatný podnikům, ve kterém jsou domácnosti a zaměstnanci jen jakési přívěšky a bezmocná kolečka v soustrojí.

    Zvláště v krizi a při nezaměstnanosti pod potenciálem ekonomiky je naopak základním problémem poptávka. Vymažte tento empiricky dobře ověřený poznatek a můžete vymazat prakticky celého Keynese a jeho četné varianty, které se bez výjimky na tomto shodnou. Zásadním problémem je, že vymažeme-li keynesiánské principy, sociální demokracie nemá po ruce zhola nic.

    Na prospěšnosti Hollandových kroků se shodnou pouze zájmové skupiny. Ty mají jasno. Místopředseda francouzského svazu podniků Medef – líheň francouzského korporátní zájmu – byl z Hollandova projevu nadšený a označil jej za „zastřelení Keynese ze zálohy“.

    „Není alternativy k Třetí cestě“
    Hollande se tím definitivně zařadil do řady politiků takzvané Třetí cesty, jako byl Tony Blair, Gerhard Schröder či Wim Kok. Ti buď úmyslně nebo v iluzi, že existují univerzální ekonomická řešení, opustili prastaré kolektivní ekonomicko-politické principy založené na agregátní poptávce, keynesianismu a na jednotě zaměstnanců.

    Místo toho přistoupili na ekonomické recepty flexibility (tj. pracovní nejistoty, drobení kolektivního vyjednávání a odborů obecně), efektivity (privatizaci sociálních služeb) a minimální role státu (snižování přímých daní a výdajů na sociální politiku).

    Argumentujíce thatcherovsky, že „není alternativy“, učinili tak systémy svých států regresivnějšími. Ač v obhajobách svých politik tvrdili opak, zvýšili nerovnost a relativní chudobu, snížili ochranu zaměstnanců, deregulovali finanční trhy, snížili korporátní daně a poskytly arogantní právní i finanční výhody investorům, čímž přispěli k daňovému a investičnímu závodu ke dnu.

    A jsou to právě Blair a Schröder a jejich přebírání ekonomických myšlenek pravice, kteří se stali symbolem ideologické vyprázdněnosti ekonomických myšlenek levice. Evropský levý střed za Blaira a Schrödera ztratil cokoli, co by mohl na rozdíl od pravice nabídnout. Sociální demokracie se v ekonomické politice stala prakticky zbytečnou politickou sílou. A z toho pramení i její úpadek v Evropě posledních deseti let a problémy s oslovováním voličstva.

    Zbytečná levice
    Hollande ukázal, že chce dělat pravicovou hospodářskou politiku. Proč by však levicoví voliči měli volit levici, když dělá pravicové reformy? A proč by pravicoví voliči měli volit levici jen kvůli pravicovým reformám, které beztak dělá i pravice?

    Místo hledání nových řešení či návratu k agregátní poptávce se Hollande a další evropské sociálně-demokratické strany dnes dopouští stejných chyb jako Blair či Schröder. Podobné pravicové reformy prováděné levicovými stranami vedou k frustraci občanů. Ti v nich nevidí žádnou alternativu a v potřebě hledat řešení se uchylují k netradičním a extrémistickým stranám.

    Evropská sociální demokracie by měla být odvážnější a hledat opravdová alternativní řešení. Inspirovat se u svých levicovějších odnoží není v tomto kontextu radikalizace, ale návrat ke kořenům. Přispěje k ujasnění si toho, kdo dělá jakou hospodářskou politiku.

    Jinými slovy, evropská sociální demokracie musí obnovit solidární a kolektivní hodnoty minulosti, více zpochybnit liberální dogmata vytvořená v posledních čtyřiceti letech, přestat se podílet na postupné privatizaci všeho a oprášit Keynese.

    Jinak jí hrozí, že se během několika let stane zcela zbytečnou politickou silou, jež dělá reformy, které pravice svede levněji a důvěryhodněji. François Hollande svým projevem ke zbytečnosti své strany a potažmo celé evropské sociální demokracie udělal obrovský krok. Doufejme, že jeho kolegové a nástupci v těchto krocích nebudou pokračovat.“

    Vynecháme-li ideový balast komentátora, pak zjistíme, že žádná „levicové pojetí ekonomie“ dnes v Evropě a ani snad na světě (mimo snad Venezuelu, která je napříč nezměrnému ropnému bohatství před ekonomickým krachem) neexistuje. Je jasné, že přes ideologické předvolební proklamace se ti architekti těch údajných „levicových“ opatření pro „spravedlivější redistribucí zisků z ekonomiky“ po prvních prúšvizích v monetární politice (nárůst nezaměstnanosti, zadlužení a stagnace HDP za první rok Hollandovy vlády) jednoznačně uchylují k těm, které (i když nedokonale v době vleklé recese) alespoň nějak fungují. Za to samozřejmě sklidí odsudky levicových architektů ekonomie „dobra“, ovšem v praxi vedoucího k ekonomickým výsledkům vedoucím do chudoby.

    Nicméně je nasnadě se zeptat? Jaké jsou skutečné důvody „přešaltrování“ tak silného levičáka jakým bezpochyby Hollande v Evropě je…

    1.) Prozřel do ekonomické reality liberálního trhu dnes v globálním konkurenčním prostředí
    2.) Nechal se zkorumpovat vlivnými francouzskými zaměstnavatelskými svazy
    3.) Je vydírán americkou CIA z důvody „lidských“ poklesků ala děvky, nevěra, soukromý život v luxusu aškoli podporuje chudé nebo snad hazard etc?

    • Medial

      „Hollande se tím definitivně zařadil do řady politiků takzvané Třetí cesty, jako byl Tony Blair, Gerhard Schröder či Wim Kok. Ti buď úmyslně nebo v iluzi, že existují univerzální ekonomická řešení, opustili prastaré kolektivní ekonomicko-politické principy založené na agregátní poptávce, keynesianismu a na jednotě zaměstnanců.“

      Ten clanek je opravdu darkem pro me :-) Mate pravdu, je skutecne potesitelne videt, ze i levicovi politikove zacinaji chapat, ze keynesianismus nikam nevede. Ekonomove to pochopili jiz davno (snad as na jedinou vyjimku, kterou je Joseph Stiglitz, jenz ma stale jeste nejaky vliv, jelikoz se zastituje autoritou Nobelovy ceny). Tak snad to jednoho dne pochopi i nas Milos Zeman :-)

      • vandenberg

        Ten to pochopil už dávno, nakonec jeho teorie o státních pobídkách a „lákání“ nadnárodních investorů (kdy přehlíží ty naše lokální české, obvykle sebe sama řadících se do vyšší střední třídy, kterou on bytostně nenávidí) na daňové prázdniny, na za státní výdaje zasíťované a vykoupené pozemky (obykle předtím na základě účelově pozměněného územního plánu vyňatého z půdního zěmědělského fondu) SELEKTIVNĚ korumpuje nadnárodní investory (obvykle vlastněné, zahraničními fondy a bankovními portfoliovými investory, kdy dividendy jdou parciálně do kapes zahraničních bank a parciálně spořících fondů a tím pak i západní střadatelů, kteří nejenže onu z Česka vyplácenou dividendu nereinvestují v Česku, ale utratí obykle za služby u místních firem u nich doma – obecně řečeno, Zeman platí z našich daní nizozemským a německým důchodcům jejich zimní půlroční pobyty na Kanárech a zajišťuje zisk majitelům apartmánů na Mallorce a hospodským s rybími specialitami:-), namísto toho, aby plošným nastavením daní s minimem vyjímek, vymahatelným právem, jednoduchým a hlavně stabilním daňovým prostředím, odbyrokratizováním podnikatelské administrativy (zákládání firem, změny v obchodním rejstříku, jednoduchá struktura daňového přiznání, integrace agendové náplně úřadů místní správy, sociálky, financí, katastrálních a stavebních úřadů atd.), flexibilizace zákoníku práce ala flexicurity v Dánsku atd. -LIBERALIZOVAL naše právní a podnikatelské prostředí, a to nejen pro vyvolené nadnárodní „Philipsy“, ale především pro lokální a stabilně zaměstnávající české firmy naše lidi, které svým působením především ve službách nepřestěhují své autoservisy, hospody či projekční kanceláře při náznaku recese do Malajsie či Singapuru….

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s