Kolega Wu, který píše moc pěkné a pečlivé recenze poznámky z četby, v té nejnovější cituje z knihy Václava Cílka, a mě ten citát zaujal natolik, že z něj kus ocituji i já:
Navrhuji, že přirozený svět se nedá poznat z knih ani televize, ale jenom ze zkušenosti a práce. Včelaři nehrají na burze a pěstitelé jabloní se nepředhání kvalitou svých mobilů. Jeskyňáři a horolezci, ba ani rybáři nepotřebují počítačové hry. Jsou na nějaké jiné síti, která se mění jen velmi pomalu. Na této síti naproti tomu většinou nejsou ekonomové, politici a novináři. Čím výš ve své profesi dorostli, tím víc se vzdálili goethovského ‚ducha skutečnosti‘. Myslím si, že nejméně polovina potíží naší doby má svůj původ v odtržení od běžné reality života, ke které se lze přiblížit snad jenom sázením stromů, sbíráním šišek na podpal, jablek na podzim nebo lisováním vína, stavbou kamenných zídek a péčí o krávy na pastvě
Tribun 
Vzhledem k technologickému pokroku je otázka jak dlouho ještě bude na realitě záležet….
Me prijde Cilek jako genderova protizbran na Tanu Fiserovou…nevim proc, ale me je stale podezrelej.
Citát, jak říkají Němci, zitat : „Myslím si, že nejméně polovina potíží naší doby má svůj původ v odtržení od běžné reality života, ke které se lze přiblížit snad jenom sázením stromů, sbíráním šišek na podpal, jablek na podzim nebo lisováním vína, stavbou kamenných zídek a péčí o krávy na pastvě.“ Je to právě naopak, nebo přesněji, jenom půlka pravdy. To, co říkají mocní toho podivného systému o hlavním pravidlu systému minulého, totiž:“stáhněte se na své chalupy a nevšímejte si nás!“, platí i o jednom z mluvčích současného podivného systému, panu Cílkovi. To je také jejich ideálem. Nevšímejte si nás, a dělejte raději to, co říká pan geolog, klimatolog et cetera,a tak dále… A ještě bych tu jeho falešnou výzvu rozšířil o další činnost a sice upouzdření se do falešných světů fantazie. Spisovatelé, jako J.Tolkien jeho ságami odehrávajících se v umělých světech, J. Rowlingová pohádkami, které před několika lety vzbuzovali šílenství ve smyslu: „to musím mít“ a přitom hodnota pro vnímání života nula. Další a další báchorkáři jsou užitečnými idioty pro matení mysli lidí. Jednoduše a krátce: Člověk by se měl věnovat i tomu co se děje ve společnosti a vnímat to kriticky, jak kladně tak záporně. A třeba si říct s klasikem: „Neovlivním to, ale nebudu Vám to usnadňovat. Směju se Vám!“
Musím říci, že podobný názor je jedním z dnes hojně se vyskytujících konspiračních teorií vidící všude okolo zmar a nenapravitelnou nespravedlnost, vidí za vším spiknutí těch „Zlých“ (dosaďte každý dle svého ideologicko-politického naturelu kalamitních destruktivistů individuální odpovědnosti za svůj osud původ či rodokmen tohoto „Zla“- kapitalisté, židozednáři, Bilderbergiáni, Rotschildové, vrazi v kvádrech z wallstreetu etc.) proti bezmocným lidem, či spíše dnes bezpohlavně amorfnímu lidu společenskými elitami a jejich údajné „odtrženosti“ od čehokoli čeho jsme naopak my, prostí, jak se před volbami rádo říká – obyčejní lidé – naopak součástí. Ten je obvykle vzýván tehdy, kdy jedinec líný či neschopný zajistit si elementární uspokojení svých lidských potřeb, libida a ega (tedy toho, proč podle Freuda v antireligiozním materialismu máme jedinou motivaci pro sebe něco dělat, tak je naše touha po permanentním dosahování slasti především libida a díky bohatství a moci, vlastního ega) – volá a aktivizuje do zbraně lid, jenž mu má tyto „jistoty“ kdesi na globálních barikádách vybojovat. Je to klasické – kdybych tě byl přepral, dal bych ti dozajista přes držku, ale jelikož tě nepřeperu a jsem navíc sám o sobě zbabělec, ukecám své kámoše z hospody co se rádi perou, aby si zchladili žáhu na tobě, tedy na tom, kdo dozajista může za to, že oni jsou společností přehlíženi a ignorováni jako agresivní pitomečci, či snad opovrhováni jako lidští primitivové.
Nakonec se dojde k moralistnímu kolektivismu sebeoznačením a přiřazením se do skupiny „těch DOBRÝCH lidí“ a zařazením se pod všeobjímající společenskou identifikaci – jako „slušných“ lidí nebo označujících se též někdy jako“pracující“, což má sobě o sobě implikovat explicitně slušnost a lidskou dobrotu.
Že podobnům steskům většina lidí ráda popřeje sluchu, je v českém zasmrádlém rybníku stojatých (převážně konzervativních) vod vcelku charakteristické, protože kdo by nerad slyšel, že on je oběť a ne (spolu)viník své vlastní nespokojenosti, resp toho. že defacto celoživotně žije ve stavu permanentní nespokojenost i kdyby dotyčnýmu pečení holubi sami do huby lítali, tak toto není jen pokleslou deformací vlastního (sebe)vědomí a zároveň vlastního narcismu vidět sám své problémy jako ty nejkřiklavěji nespravedlivé, že touha litovat se střídající se s potřebou outsiderů a hochštaplerů se naopak permanentně chválit a ti, co se bojí společenského posměchu neustále zdůrazňovat, že oni nebojují proti ideologii neustálého společenského poměřování se „tržním výkonem“ za nějaký svůj vlastní prospěch, za své vlastní „jistoty“, protože oni sami se i v tomto nelidském systému přeci mají dost dobře, ale že tímto bojují za ten (drtivé většině) zubožený a bezbranný lid. Z čisté dobroty a altruistické empatie s druhými, chudými, vykořisťovanými, přehlíženými, nedoceňovanými či snad vyloženě zotročovanými.
Ne že by tací mezi námi v počtu nemalém zastoupeni nebyli, ale ti si obvykle na svoji vlastní bídu moc nestěžují a snaží se s ní vypořádat sami svými vlastními silami. Takové lidi by měla nějakýá státní společenská autorita cíleně vyhlůedávat a jim pak sama nabízet pomoc, protože pomoci od druhých se obvykle dostane těm, co sami mají tendenci si pomoci sami, na rozdíl od těch, co proto nic nedělají, ale o to více nahlas křičí, že tohle je nespravedlnost a že se s tím (ONO „NĚCO“) – ten trpný rod je na tom archetypální – musí něco udělat…..
přirozený svět je opak civilizace (to si ještě vybavuji z přednášek transfilozofa, jehož jméno se nesmí vyslovit)
tak co zrovna tímhle chtěl vlastně Cílek říci?
mmch, mám ho rád jak vypráví o krajině
Vzhledem k nadšené Cílkově podpoře Vladimíru Dlouhému,velvyslanci Goldmann Sachs v ČR,se jeví takové jeho úvahy buď jako provokace,nebo výraz naprosté demence.
Tento krásný citát vyzní správně až překladem do moravštiny. „Po všeckém hovno.. enem po včelách med!“ zařvali stařeček Pagáč a šli sa vyspat do včelína./ Měli jsme asi jenom jednoho panovníka, který dokázal zůstat v realitě, přiznat si ji a vystavět na ní velkou říši. Aspoň já teda vím jenom o jednom. O tom co doufal že národu dá i vzdělání :-)