Na realitě záleží

Kolega Wu, který píše moc pěkné a pečlivé recenze poznámky z četby, v té nejnovější cituje z knihy Václava Cílka, a mě ten citát zaujal natolik, že z něj kus ocituji i já:

Navrhuji, že přirozený svět se nedá poznat z knih ani televize, ale jenom ze zkušenosti a práce. Včelaři nehrají na burze a pěstitelé jabloní se nepředhání kvalitou svých mobilů. Jeskyňáři a horolezci, ba ani rybáři nepotřebují počítačové hry. Jsou na nějaké jiné síti, která se mění jen velmi pomalu. Na této síti naproti tomu většinou nejsou ekonomové, politici a novináři. Čím výš ve své profesi dorostli, tím víc se vzdálili goethovského ‚ducha skutečnosti‘. Myslím si, že nejméně polovina potíží naší doby má svůj původ v odtržení od běžné reality života, ke které se lze přiblížit snad jenom sázením stromů, sbíráním šišek na podpal, jablek na podzim nebo lisováním vína, stavbou kamenných zídek a péčí o krávy na pastvě

7 komentářů: „Na realitě záleží

  1. Citát, jak říkají Němci, zitat : „Myslím si, že nejméně polovina potíží naší doby má svůj původ v odtržení od běžné reality života, ke které se lze přiblížit snad jenom sázením stromů, sbíráním šišek na podpal, jablek na podzim nebo lisováním vína, stavbou kamenných zídek a péčí o krávy na pastvě.“ Je to právě naopak, nebo přesněji, jenom půlka pravdy. To, co říkají mocní toho podivného systému o hlavním pravidlu systému minulého, totiž:“stáhněte se na své chalupy a nevšímejte si nás!“, platí i o jednom z mluvčích současného podivného systému, panu Cílkovi. To je také jejich ideálem. Nevšímejte si nás, a dělejte raději to, co říká pan geolog, klimatolog et cetera,a tak dále… A ještě bych tu jeho falešnou výzvu rozšířil o další činnost a sice upouzdření se do falešných světů fantazie. Spisovatelé, jako J.Tolkien jeho ságami odehrávajících se v umělých světech, J. Rowlingová pohádkami, které před několika lety vzbuzovali šílenství ve smyslu: „to musím mít“ a přitom hodnota pro vnímání života nula. Další a další báchorkáři jsou užitečnými idioty pro matení mysli lidí. Jednoduše a krátce: Člověk by se měl věnovat i tomu co se děje ve společnosti a vnímat to kriticky, jak kladně tak záporně. A třeba si říct s klasikem: „Neovlivním to, ale nebudu Vám to usnadňovat. Směju se Vám!“

  2. Musím říci, že podobný názor je jedním z dnes hojně se vyskytujících konspiračních teorií vidící všude okolo zmar a nenapravitelnou nespravedlnost, vidí za vším spiknutí těch „Zlých“ (dosaďte každý dle svého ideologicko-politického naturelu kalamitních destruktivistů individuální odpovědnosti za svůj osud původ či rodokmen tohoto „Zla“- kapitalisté, židozednáři, Bilderbergiáni, Rotschildové, vrazi v kvádrech z wallstreetu etc.) proti bezmocným lidem, či spíše dnes bezpohlavně amorfnímu lidu společenskými elitami a jejich údajné „odtrženosti“ od čehokoli čeho jsme naopak my, prostí, jak se před volbami rádo říká – obyčejní lidé – naopak součástí. Ten je obvykle vzýván tehdy, kdy jedinec líný či neschopný zajistit si elementární uspokojení svých lidských potřeb, libida a ega (tedy toho, proč podle Freuda v antireligiozním materialismu máme jedinou motivaci pro sebe něco dělat, tak je naše touha po permanentním dosahování slasti především libida a díky bohatství a moci, vlastního ega) – volá a aktivizuje do zbraně lid, jenž mu má tyto „jistoty“ kdesi na globálních barikádách vybojovat. Je to klasické – kdybych tě byl přepral, dal bych ti dozajista přes držku, ale jelikož tě nepřeperu a jsem navíc sám o sobě zbabělec, ukecám své kámoše z hospody co se rádi perou, aby si zchladili žáhu na tobě, tedy na tom, kdo dozajista může za to, že oni jsou společností přehlíženi a ignorováni jako agresivní pitomečci, či snad opovrhováni jako lidští primitivové.

    Nakonec se dojde k moralistnímu kolektivismu sebeoznačením a přiřazením se do skupiny „těch DOBRÝCH lidí“ a zařazením se pod všeobjímající společenskou identifikaci – jako „slušných“ lidí nebo označujících se též někdy jako“pracující“, což má sobě o sobě implikovat explicitně slušnost a lidskou dobrotu.

    Že podobnům steskům většina lidí ráda popřeje sluchu, je v českém zasmrádlém rybníku stojatých (převážně konzervativních) vod vcelku charakteristické, protože kdo by nerad slyšel, že on je oběť a ne (spolu)viník své vlastní nespokojenosti, resp toho. že defacto celoživotně žije ve stavu permanentní nespokojenost i kdyby dotyčnýmu pečení holubi sami do huby lítali, tak toto není jen pokleslou deformací vlastního (sebe)vědomí a zároveň vlastního narcismu vidět sám své problémy jako ty nejkřiklavěji nespravedlivé, že touha litovat se střídající se s potřebou outsiderů a hochštaplerů se naopak permanentně chválit a ti, co se bojí společenského posměchu neustále zdůrazňovat, že oni nebojují proti ideologii neustálého společenského poměřování se „tržním výkonem“ za nějaký svůj vlastní prospěch, za své vlastní „jistoty“, protože oni sami se i v tomto nelidském systému přeci mají dost dobře, ale že tímto bojují za ten (drtivé většině) zubožený a bezbranný lid. Z čisté dobroty a altruistické empatie s druhými, chudými, vykořisťovanými, přehlíženými, nedoceňovanými či snad vyloženě zotročovanými.

    Ne že by tací mezi námi v počtu nemalém zastoupeni nebyli, ale ti si obvykle na svoji vlastní bídu moc nestěžují a snaží se s ní vypořádat sami svými vlastními silami. Takové lidi by měla nějakýá státní společenská autorita cíleně vyhlůedávat a jim pak sama nabízet pomoc, protože pomoci od druhých se obvykle dostane těm, co sami mají tendenci si pomoci sami, na rozdíl od těch, co proto nic nedělají, ale o to více nahlas křičí, že tohle je nespravedlnost a že se s tím (ONO „NĚCO“) – ten trpný rod je na tom archetypální – musí něco udělat…..

  3. přirozený svět je opak civilizace (to si ještě vybavuji z přednášek transfilozofa, jehož jméno se nesmí vyslovit)

    tak co zrovna tímhle chtěl vlastně Cílek říci?

    mmch, mám ho rád jak vypráví o krajině

  4. Vzhledem k nadšené Cílkově podpoře Vladimíru Dlouhému,velvyslanci Goldmann Sachs v ČR,se jeví takové jeho úvahy buď jako provokace,nebo výraz naprosté demence.

  5. Tento krásný citát vyzní správně až překladem do moravštiny. „Po všeckém hovno.. enem po včelách med!“ zařvali stařeček Pagáč a šli sa vyspat do včelína./ Měli jsme asi jenom jednoho panovníka, který dokázal zůstat v realitě, přiznat si ji a vystavět na ní velkou říši. Aspoň já teda vím jenom o jednom. O tom co doufal že národu dá i vzdělání :-)

Váš příspěvek do svévolně moderované diskuse

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s