Žijeme sice déle, ale zdravější nejsme

Studovna

Střední délka života vzrostla, ale délka života ve zdraví v podstatě stagnovala. To znamená, že sice žijeme déle, ale získané roky prožijeme s chronickou nemocí nebo zdravotním omezením. Podle mezivládní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je zlepšení zdraví lidí nejefektivnější cestou, jak snížit potřebu dlouhodobé péče.

(Petr Wija z Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče)

Publikováno

36 komentářů: „Žijeme sice déle, ale zdravější nejsme“

  1. Pokud jste zdraví, farmaceutický průmysl (také lékaři, nemocnice, výrobci potravinových doplňků…) z Vás nic nemá.

    Pokud jste mrtví, faramaceutický průmysl (také lékaři, nemocnice, výrobci potravinových doplňků…) z Vás nic nemá.

        1. Omlouvám se – chybička se vloudila:
          anonymní = Kamil Mudra

      2. Ano, socialisticke zdravotnictvi lidem odepiralo kvalitni leky a pristroje ze soucitu. Aby chcipali o 7 let drive nez dnes a netrapili se. Zejo komunisto ? :-)
        Zajimave, ze se ani jeden z vas nejede lecit na Kubu.

        1. Zatímco v kapitalismu se nikdy nestalo, že by někdo nedostal potřebný lék nebo péči, protože na ni neměl peníze, nebo ji nekryla jeho pojistka, že?

          1. Zatímco v kapitalismu se tehdy lidé dožívali o 4 roky déle než ve slavném socialismu a jeho skvělém zdravotnictví na které se slzou v oku vzpomínáte. A trend byl naprosto zřejmý. Stagnace. Kdežto na západě setrvalý růst. Je to jistě náhoda, že právě v roce 1990 nastal „zázračný“ obrat a následný raketový růst.
            Zde je názorný a jednoznačný DUKAZ:
            http://countryeconomy.com/countries/compare/germany/czech-republic?sector=Life%20expectancy%20at%20birth&sc=XE24#tbl

            „Délka života ve zdraví“ je poměrně nový ukazatel kterého definice se neustále upravuje, proto časové řady není možné brát moc vážně. Podle jediných dat které jsou k dispozici se ovšem také prodlužuje.
            http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdph100&plugin=0

            Nechápu co tady pan Mudra řeší. Pokud si opravdu myslí, že lékaři a farmaprůmysl se mu snaží ublížit, tak rada je prostá: Nechoďte k lékaři a neberte žádné léky, kuřte trávu. Problém vyřešen.

            V posledním příspěvku, který byl spolu s mnohými dalšími smazán, jsem sice psal, že do téhle parodie na diskusi už nebudu dál přispívat, ale nedalo mi to. Tak to klidně zase smažte.

          2. LFK (lékařsko-farmaucetický komplex) se mu nesnaží ublížit – on na něm chce vydělávat. Neposkytuje mu péči proto, že by mu šlo o něj jako o člověka, ale proto, že mu jde o něj jako o zdroj, ze kterého může těžit rentu. To je totiž ten hlavní problém: kapitalistické zdravotnictví možná dosahuje izolovaných špičkových výkonů, ale z podstaty nikdy nebylo určeno pro všechny a na zdravotní péči v kapitalismu není ani právní, ani morální nárok. Rok života sem, rok života tam není až tak významný rozdíl.

          3. A taky bijeme cernochy. Ale vazne – ja se tady v Kanade s nicim takovym nesetkal. Lekarska pece je zde nesrovnatelne lepsi nez v byvalem CSSR. V zapadni Evrope je tomu pokud vim podobne. V USA je to trochu slozitejsi, tam vsichni pojistku nemaji, tak to nekdy musi resit navstevou Public Hospitals, pujcit si, nebo si zajet kvuli operaci do nejake asijske zeme. Ale i tam je ta pece mnohem kvalitnejsi, nez byla za komunistu.

          4. Měřítkem kvality nikdy nemůže být ta nejlepší možná péče, ale ta nejvíce dostupná. Čtyři zbohatlíci zdravotní stav společnosti neovlivní, čtyři sta tisíc dělníků a učitelů ano.

        2. Ten rok a půl života navíc, o který je socialistické kubánské zdravotnictví lepší než kapitalistické české, mi nestojí za stěhování na opačný konec světa a život v zemi, kde se lidé nenaučili mluvit srozumitelným jazykem.

          Ve srovnání s nejbližší kapitalistickou zemí (Haiti) má socialistická Kuba v délce života obyvatel obrovský náskok (18 let), to samo o sobě stačí jako argument proti kapitalistickému léčení.

          1. V tom zebricku je Hansi Kuba jeste porad za Amerikou. Pravda, je na tom mnohem lepe nez treba Rusko, kde se ten socialismus budoval nejdele, a ktere je v delce zivota mezi rozvojovymi zememi – celych 10 let za Amerikou.

          2. Pokud je Amerika nejlepší, tak byste ji měl jako správný a své cti dbalý statistik ze svých úvah úplně škrtnout, stejně jako na druhém konci Sierra Leona (nebo kde jsou na tom teď nejhůř). Ona je ale ta Amerika špatný příklad vůbec, protože pro papaláše byla i tady péče vždy špičková – a právě tak funguje americké zdravotnictví.

          3. Ale kdepak Tribune. Amerika neni zdaleka nejlepsi, je az na 35 miste. Tady mate tu tabulku: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_life_expectancy
            Legracni je, ze zrovna Rusko kde se zacal socialismus budovat nejdrive je az na 124 miste. A ze vsechny socialisticke a postsocialisticke zeme jsou az za Amerikou.
            Protoze i v Americe totiz maji vami zmineni ucitele pojisteni. Stejne jako ho ma vetsina delniku.
            A pro ty co nemaji jsou urceny Public Hospitals. V jednom z nich v Escondido v Kalifornii pracuje jako detska lekarka moje kamaradka Karla. Stezuje si, ze i kdyz je cele zarizeni moderni, jsou tam kvuli nedostatku doktoru casto v cekarnach fronty. Ja ji verim, i kdyz jsem tam zadne nevidel. Pacienti jsou temer vyhradne nelegalni pristehovalci z Mexika, protoze vsechno osetreni i zakroky jsou zadarmo.

          5. Pravda je, že Kuba je za Amerikou. Nepatrně, o čtyři měsíce.

            Ale pokud bychom vzali z Ameriky jen skupiny odpovídající Kubáncům (latinos a černochy) tak bych odhadl, že se na Kubě dožívají vyššího věku než v USA.

            A navíc efektivita – USA mají nepatrně lepší výsledek než Kuba při obrovských, řádově vyšších, nákladech. Kapitalismus je tak neuvěřitelně plýtvavé zřízení, vždyť kdyby bylo americké zdravotnictví jen z poloviny tak výkonné jako kubánské, tak Američané žijí 200 roků :-)

            Není divu že je Rusko mezi rozvojovými státy, vždyť tam mají už přes dvacet let kapitalismus, který ve zdravotnictví dávno překryl všechny výhody socialismu.

            Právě to, že vám pozice Ruska mezi rozvojovými státy připadá jako známka neúspěchu je obrovská, monumentální, zásluha komunistů, v prvé řadě Stalina. Před Stalinem, před první pětiletkou, i před rokem 1917, patřilo Rusko do stejné kategorie zemí jako Indonésie, nebo Brazílie – obrovské země s maličkými ostrůvky civilizované modernosti mezi záplavou zaostalého venkova a obří divočiny. Tehdy by nikoho nenapadlo, že by se Rusko v čemkoliv mohlo byť i jen přiblížit vyspělým zemím. Ale po pouhých pár desetiletích mělo nejmodernější vědu a techniku domácího původu (Gagarin…) a solidní zdravotnictví zatímco tehdejší brazilské školství nebylo schopno vyprodukovat ani jediného fyzika.

          6. Kampak se podela moje odpoved na Hansuv komentar ?

        3. Kapitalistické zdravotnictví také „odpíralo lidem kvalitni leky a pristroje“, proto byl střední délka života v Česku roku 1900 pouhých 40 let, čili oproti socialismu chcípali o celá desetiletí dříve. To vám ovšem nevadí, mudrci z Kanady?

        4. Zajímavé jé, že to zatracené socialistické zdravotnictví vymýtilo choroby, které dnes už ani neznáme, nebýt toho, že nám je sem vozí cizinci z lepší zdravotní péče. A nejnižší dětská úmrtnost je taky vada toho socialistického zdravotnictví, že?

  2. Nemůžeme být zdravější, když systém zdravotnictví je nastaven tak, že farmaceutický průmysl má tím větší zisky čím více je nemocných. Dokud nebude tento systém změněn tak, aby motivoval k opaku, nemocnost bude nadále stoupat stejně jako náklady na zdravotnictví. Ostatně stačí se podívat do Ameriky, kam volná ruka trhu v tomto odvětví vede.

  3. Minimálně v UK to není pravda. Najdete někdo data pro ČR?

    1. Ale michale, „to že farmaceutický průmysl má tím větší zisky čím více je nemocných“ vám přijde nějak nelogické? No, nemuselo by to platit v případě že by nesolventních nemocných (tedy neschopných si zaplatit léčbu nebo léky) bylo tolik, že by v důsledku umírání poklesla populace jako taková a farmaceutický průmysl by přestal prosperovat z důvodu celkového nedostatku lidí.

      1. Rozporuju tu úvodní Tribunovu tezi, že nestoupá počet let, kterých se člověk dožívá zdráv.

          1. Nic.
            Kriticky myslící blogger by buď příspěvek upravil s doplněním faktů, nebo by se pokusil najít podpůrné argumenty pro své převzaté tvrzení, které se ukázalo jako mylné, nebo ho vůbec smazal.
            Pokud ovšem někdo chtěl jen rozpoutat lkaní nad tím, jak nám ty zlé farmaceutické firmy ubližují a chtějí, abychom zůstali nemocní, na faktech nesejde.
            Proto od Vás neočekávám nic.

  4. omlouvám se za OT, ale dělám sběr ideologických frází:
    -oplotit republiku ostnatym dratem

  5. Teď jsem v rychlosti zagooglil a našel třeba toto nebo toto. Nestudoval jsem to nijak podrobně, ale už při zběžném pohledu se zdá, že střední délka života od počátku 20. století kontinuálně roste a dětská úmrtnost klesá s razantním poklesem mezi 1950 a 1960.

  6. Klasické téma Makropulos, případně Swift a jeho nesmrtelní Struldbrugové. Nemyslím, že pro mnohé nemocné staré lidi nějaké štěstí žít stále déle. Právě jsem se potkal s jedním docela statečným devadesátníkem – ale i tak to bylo deprimující. V určité fázi přestává být život životem a mění se v čekání…
    Pardon.

    1. Tak nějak – existuje něco jako kvalita života – s tím souvisí i odchod do důchodu a ideální hranice je 60tka – jsou individuální rozdíly, ale důchod v 70ti je zhůvěřilost. Kolem 70ti je jeden za životní bilancí a pokud přijde zlá nemoc tak se život stává utrpením kdy mu všichni kolem brání v klidu umřít – hlavně doktoři kteří do něj strkají různé hadičky a instrumenty čímž jeho utrpení jen zvyšují – je to různé – někomu radost ze života vydrží do 80 i víc ale někdo už jenom živoří.

      1. Znám 80-leté vitální staříky, kteří stále pracují odhadem polovinu pracovní doby běžného člověka a zároveň o dvě generaci mladší smrtelníky, pro něž je život jen utrpením.
        I důchod by měl být individuální; každý nechť odejde kdy chce, ale v tu chvíli vyměřený důchod bude takový, aby při dožití průměrné délky života vyčerpal to, co dotyčný do systému vložil. Pak to bude i ekonomicky dávat smysl.

        1. A kdo překročí průměrnou délku života, půjde do plynu, zapomněl jste dodat. Pak to bude teprve ekonomicky dávat smysl.
          P.S. Nemluvil tu někdo o hnusném sociálním inžinýrství? To mi asi jenom zvoní v uších…

      2. Jo, brtníku, před deseti lety to byl ještě jarý mladík, který si šel třeba zapinkat tenis. Po deseti letech ho znehybnila artróza a postarala se mu o život v koutě. Byly to velice chmurné řeči o životě v klesající sinusoidě. Ještě má nějakou životní povinnost, ale jakmile ta odejde, tak opravdu nevím…

Komentáře nejsou povoleny.