Ach tihle politici. Až vám bude někdo tvrdit, že to jsou lidé zvláštního ražení, tak mu věřte. Já si to včera vyzkoušel na vlastní kůži. Páni politici z radnice sestoupili mezi nás, lůzu z ulice (čti majitele realit, podnikatele, státní zaměstnance a jiné osoby práce se neštítící, nebo alespoň zaměstnané) a vzali s sebou i několik úředníků z radnice. Takovou vzácnou příležitost pohovořit si s panstvem jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít, a tak jsem hovořil.
Hovořil jsem s úředníky a byla to diskuse věcná a korektní, ve které jsem si připadal jako rovnocenný partner, byť jsem ani zdaleka nedosáhl svého. A pak jsem hovořil s panem místostarostou a to byla jiná. Pan místostarosta byl od začátku velmi defenzivní, ovšem v duchu hesla, že nejlepší obranou je útok, takže jeho způsob komunikace, který on sám zřejmě považoval za asertivitu (jako kdyby měl být politik asertivní vůči občanům, a ne naopak), na mě působil jako čistokrevná arogance hraničící s agresivitou. Neakceptování svých vágních odpovědí a snahu získat konkrétní odpovědi, jako ostatně téměř jakoukoliv otázku, považoval za útok a známku mé nesolidnosti, která jej zbavuje povinnosti odpovídat a být na otázky připraven, připomenutí jeho politické odpovědnosti naopak zcela samozřejmě neakceptoval on. Celou dobu, co jsem s ním hovořil, jsem si připadal jako méněcenný kverulant, který jej pouze nepatřičnými otázkami ruší z klidu na práci pro blaho občanů, a který může být rád, že se s ním pan místostarosta vůbec zahazuje. Prostě člověk zvláštního ražení, které ovšem mezi politiky není nic výjimečného. Pan starosta, nakolik jsem ho mohl poznat, je totiž to samé v bledě modrém.
A mě vám tak nějak přišlo, že je něco špatně. Ale co? Je chyba v systému, který dává lidem takového zvláštního ražení konkurenční výhodu při obsazování vyšších postů ve společnosti, je chyba v mých nárocích na lidskou a manažerskou kvalitu politiků, nebo je chyba v mých představách o roli občana ve společnosti?
Drang nach oben ….to bylo je a asi i bude…
Est by řekl že za to může ego – já říkám „touha“ neboli pud. Každý jedinec je základně (intuitivní myslí :)) ovládán především svým sobectvím. Teprve „kulturní nános“ nás činí „lidmi“, kteří své pudy dokáží potlačovat. Odstraněním ega uvolníme id – a ne naopak :/
Přílišná svoboda vede do sobecké anarchie….
To si pište, že bych řekl :) btw, ego a id je totéž a pokud se vám je podaří utišit, rozplyne se i potřeba s nimi bojovat.
K tribunovým otázkám, lepší systém k dispozici nemáme a dokud budeme lidi zvláštního ražení volit, budou námi pohrdat :) Nic lepšího neumí. Jsou to politováníhodné persony, které potřebují cítit svou velkolepost, aby se necítily bídně. Zbytek: ne :)
odstranite „ja“ a zbyde co ? duse ?
ego id a superego jsou jedno a to same….asi proto ze dohromady tvori lidskou bytost ne ?
buh je vesmir nebo buh pozoruje vesmir z „vnejsku“ ? pak to ale neni buh protoze neobsahuje vesmir sam v sobe…
opravdu zrejme nedokazu pochopit jak sam sebe muzete krajet na kousicky a pak prohlasit ze pouze jedna cast jste to prave „ja“…nebo to chapu spatne a vy se „ja“ vzdavate uplne…ale co potom vlastne jste ?
Různí badatelé trochu zmátli pojmy, nechce se mi hledat, kdo co řekl, radši vám to napíšu podle Freuda, není to úplně spráné dělení, ale postačí.
Kráčí o to, že dokud naše myšlení ovládá instinktivní mysl, nejsme vlastně úplně člověkem, jednáme často (ne vždy) pudově, automaticky. Neuvědomění si tohohle faktu způsobuje všecky ty problémy soužití lidstva :) Fakt vám rozumím, že to není snadné pochopit, nekrájím se na kousíčky, jen jsem si uvědomil, že ten neustálý mentální hluk, který se automaticky domníváme mít za vlastní myšlení, není nic jiného, než automaticky generované reakce instinktivní mysli. Se samotným procesem myšlení vůbec nesouvisí, jenom ho komplikují. Ale jsme na ně tak navyklí, že se je domníváme mít za vlastní racio, což nejsou. Řekněte sám, proč byste se chtěl ve tři ráno zabývat něčím, co stejně momentálně nemůžete vyřešit?
Jsme na ten neustálý hluk instinktivní mysli tak navyklí, že by nás zděsilo, kdyby najednou pominul. A přece je zrovna tohle přirozený stav bytí.
Snad bych ještě dodal, že arogantní lidé zaslouží spíše soucit. Za arogancí se často ukrývá pocit nějaké vnitřní prázdnoty, nedostatku (třeba sebeúcty). Tyto pocity obvykle vznikají v dětství (z citového poškození) a aby se dítě s nimi nějak vyrovnalo, stane se nadměrně ambiciózním. Arogance zakrývá onen vnitřní pocit prázdnoty, je to taková ochranná bariéra. Takovým lidem ale ani dosažení společenského úspěchu nepomáhá, protože ten neléčí ono vnitřní poškození sebevědomí. Akorát ho přikryje domýšlivostí. ALe to je jen obelhávání sama sebe.
Ja bych nepodcenoval ani to, Brumlo, ze system jako takovy uz je sam o sobe tak patologicky, ze ridit ho mohou jen zase patologicke osobnosti. Pokud by se na nejake vyssi misto dostal „normalni clovek“, pak by v nem zpusobil chaos a system by mohl ohrozit.
To zname uz z normalizace: ta slapala jen pod tou podminkou, ze ve vedeni statu se neocitne bud clovek, schopny pojmenovat pravou podstatu problemu, anebo naopak „horlivy knez“…tak i tehdy si „zabetonovany“ system, veren sve vlastni patologii vybiral prilehave „zabetonovane“ typy do sveho vedeni.
No a dnes je system agresivni a nemoralni (tedy skoro naopak, nezli za normalizace), tudiz do vyssi politiky se prosadi jen lide s odpovidajicimi vlastnostmi.
Asi stárnu, další Tribunův článek, s nímž souhlasím. :-)
Chyba je v systému, který přímo láká lidi zvláštního ražení do politických funkcí.
Potenciální politik musí všem vše slíbit, vykrucovat a exhibovat se v médiích, musí být připraven na obrazné svlečení se do naha a otravování ostatních členů rodiny médii. Musí počítat s tím, že na volební období opustí svůj dosavadní byznys či profesi, protože udržení si tohoto znamená střet zájmů a lumpárnu. Musí být připraven na to, že plivanec od voliče nesmí řešit ranou pěstí, ale pitomým úsměvem. Musí být připraven na to, že v demokracii neexistují žádná kritéria kvality a úspěchu, jen zalíbit se.
Výměnou za to může na přesně určenou dobu lézt jiným lidem do soukromí, rozhodovat o životě a majetku ostatních lidí, na kterých mu příliš nezáleží a s vědomím, že i úmyslné chyby, které učiní, se projeví až v době, kdy bude dávno mimo politiku.
Vy byste do toho šel?
Politika nenabízí nic, co by lákalo kvalitní manažery, a máloco, co by lákalo kvalitní lidi. Ideálním typem politika je bezskrupulózní exhibicionista, který nic neumí a nic nebuduje (nemusí od ničeho odcházet).
Chyba je, Tribune, ve Vaší idealistické představě o demokracii.
Politika, stejně jako policie, prostě vyžaduje ty nejlepší, ale není na nic, co by ty nejlepší přitahovalo. To vás ale asi netrápí, protože jak vás tak čtu, tak bych řekl, že pro vás je ideální nějaká forma dědičného samoděržaví.
Raymond Chandler Dáma v jezeře, mírně parafrázováno :-)
Raymond Chandler: Sbohem má milovaná, V tomhle městě nemůžete bejt poctivej ani kdybyste chtěl, kdo to zkusí prodělá poslední kalhoty…… kdo nešvindluje nežere.
Taky je dobrá sentence o demokracii proslovená Harlanem Potterem v románu Loučení s Lennoxem, od téhož autora
jojo, Phil Marlowe, ten to vždycky přesně vyhmátl :-))
Nikoliv. Ideální formou vlády je taková vláda, která téměř nerozhoduje o penězích ostatních lidí, jistě ne tam, kde to není absolutně nutné. Tedy liberalismus.
Až v druhém plánu se můžeme bavit o tom, zda demokracie je opravdu nejméně špatným řešením.
Je to trochu mimo téma ale ten chlap je fakt magor: http://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/59046/konzervativec-joch-sokuje-vlady-maji-pravo-separatisty-postrilet-separatista-byl-i-masaryk.html
Protekční magor. A není sám.
Jocháček je solidní psychopat, potřeboval by rozkopnout tu nenávistnou arogantní tlamu.
Zajímalo by mne, kdo je zakladatelem a kdo financuje ten „Občanský institut“, jehož je prej Jocháček šéfíkem. A jakou má za sebou činnost. Jestli to třeba není na nějaké trestní oznámení….
Občanský institut tomu říkají? To oni myslí jistě nějaké občanství s přívlastkem. Prémiové občanství, občanství výběrové nebo privilegované, prostě tak něco.
Hvězdná pěchota.
Přímo vás vidím, Macu, muskulatura, přivřené oči, Žhavé výstřely :-)) ale tohle vám nevyjde. Občanský institut žije z drobných příspěvků občanských příznivců..Občanství sladké :-D Dokážete si představit jak to musí být šílený, stát se po těch tlustých letech, kdy jim přispívali přátelé ze světa, závislými na stokorunách českých občanů?? Se pak nedivte že je tak vzteklej. Teď asi doufá že těch 5mld prošustrovaných na UA byl jen začátek něčeho co ještě pojede a z čeho si bude moct zase něco stáhnout, jenom nějak furt nemůže najít ten správnej Operační program kam poslat projekt. :-) Paragraf by tu byl, o veřejném podněcování k násilí…jenom kdo ho podá? :-)
vidíte mne ne zcela správně :-))
jinak o působišti Jocháčka zde
http://blisty.cz/art/53897.html
sice poněkud starší, ale myslím, že stále aktuální. Řekl bych, že žádné „stokoruny“… :-)
Tak jasně, přeháněla jsem, trochu, ve všem :-)) Je mi jasné že tak průrazná sílá jakou má tento Institut se třemi zaměstnanci nevzniká jen tak :-) Ale na snižování přídělů ze světa si stěžoval on sám, http://www.obcinst.cz/roman-joch-v-cro6-o-obcanskem-institutu/, tam jsou věty jako : „Dostatek financí nemáme nikdy a teď v době finanční krize ještě méně než jsme měli kdykoliv před tím….chtěli bychom mít okruh stovek, možná několika stovek lidí, kteří budou dávat malé částky, ale pravidelně… “ A když jsem viděla ten pokles rozpočtu z původních asi 6 milionů na 2…no já osobně bych měla problém z toho vyžít :-)), tak jsem si říkala -co takový může dělat aby získal znovu vyšší příspěvky? no nějakou tu kolono… ne, kolonu jsem chtěla říct :-)
Z pohledu pragmatického – čím geograficky menší stát bude, tím méně si může dovolit ubližovat občanům a firmám, neboť:
1) budou nízké náklady na odstěhování se do příznivější destinace a tak klesne ochota občanů/firem útlak snášet
2) ubližující politik či úředník bude lépe na dosah a bude mu lze lépe vysvětlit, že chybuje
Proto liberálně orientovaný člověk by měl být pro každou secesi, pokud se nejedná o zabrání jednoho státu státem jiným, natož protivníkem.
Z pohledu pragmatického – čím geograficky menší stát bude, tím méně si může dovolit kdokoliv komukoliv ubližovat, protože kdokoliv ubližující bude lépe na dosah a bude mu lze lépe vysvětlit, že chybuje.
Co se stěhování týká – taková Belgie, například, ledasjak ubližuje podnikajícím firmám/občanům, a nějak si na hroamdné vystěhovávání nestěžuje? :-)
Pročež liberálně orientovaný člověk by měl být pro každou secesi, a měl by ji dokázat přijmout, zvláště jde-li jde o projev vůle autonomní oblasti:-)