Říkejte si tomu, jak chcete, třeba krize středního věku nebo infantilní romantismus, ale jak jsem se včera díval na Hobita, tak jsem Bilbovi to dobrodružství až záviděl. Ne to, že ho chce každou chvíli někdo zabít, ale tu možnost zvednout se a jít, jíst když je co jíst, pít když je co pít, a hladovět a žíznit, když už nic není, mrznout v dešti a hřát se u ohně, brát a dávat podle chuti a potřeby a ne podle zákonů trhu, putovat krajinou, kde nejsou žádné umělé překážky jako dálnice, železnice, ploty, ale jen hory, řeky a lesy… a hlavně žádné výpovědní lhůty, úroky, penzijní připojištění, nájmy, termíny splatnosti, investoři, exekutoři, právníci, novináři… prostě ten život až na dřeň, ve kterém největší nebezpečí přestavují skuteční obři a konkrétní draci, a ne houf anonymních úředníků se svými všeobecnými obchodními podmínkami, kteří degradují život na na má dáti a dal. Že to, co Bilbovi závidím, je ve skutečnosti svoboda? Ale jistě že je, ovšem není to svoboda vítězů, je to svoboda těch, kteří nemusí s nikým o nic soutěžit a pinožit se za úspěchem. Jenže Hobit je jen pohádka.
25 komentářů: „Být tak hobit“
Komentáře nejsou povoleny.
Zkuzte treba stredni cast Mongolska, Bhutan, Laos nebo takovy Waziristan. Te skutecne „svobody“ bez urazoveho a zivotniho pojisteni jako vyspu „skutecne“ civilizace si tam uzijete habadej. O soutezi ve spolecenskych disciplinach jako je beneficni ples.World Open society Found manzelu Waffetovych, ucast na krtu nove knihy prof. spolecenskych ved z London School of Economics Anthony Giddense nebo promluvit na besede s jednim z nejrespektovanejsich filosofu soucasne postmoderny Immanuelem Wallersteinem o universalismu evropskych hodnot nebo proste jen soutez o vetsi navstevnost nove operni sezony. Jiste vam naopak nebude vadit soutez se skrety o vase mekke telo coby hlavni chod skretiho gurmanskeho jidelnicku ci soutez o jakysi prsten s tvorem jehoz zavislost na krouzku z tohoto cenneho kovu ucinila silnejsi nez zavislost na rustu swapovych assetu na svetovych burzach. Jestli nekdy velmi intenzivne citim vyznam slova nehoraznost, pak prikladem muze byt jedna neomarxisticka intelektualni celebrita z University of Massachussetts zivici se besedovanim o zlocinne podstate politiky USA a jsouce za toto kralovsky placena timto zlocinnym statem zakazujici svobodu slova, cehoz je pan profesor dukazem anebo nudici se milionarske deti angazovane v organizacich typu Greenpease obsazujicich ropne plosiny z rychlych clunu majici hodinovou spotrebu asi jako rusky bojovy tank nebo pravoslavne kritiky prav snatku homosexualnich paru povazujicich rodinne nasili na zenach za projev autority muzu v rozdeleni tradicnich roli jako duraz pokory pred Bohem a projevem zivota neposkvrnenym zapadni dekadenci sexem, penezi a vselijakou tou odpornou „rovnosti“ zen, prav zvirat nebo deti. Vy Tribune vedete, ale vedete. S dalkovym ovladacem od domaciho kina s Dolby Digital snit o svobode dzungle, kde vam zadny odporny socialny inzenyr nebude hned od narozeni omezovat ockovanim nebo pozdeji zakladni skolni dochazkou. Bilbo by vam potvrdil, ze si plnou spiz dokazal naplnit bez pomoci jakehokoli statu a tudiz Hobite zadne dane platit nemusi:-)
Já vám Tribune rozumím. Kouzlo té knihy je nadčasové .Člověk se téměř vrací do dávných dob , kdy i stromy mluvily. A všichni, kdo se dozvěděli o zlu, spojili se, každý svými silami k jeho zničení.
Než začnete básnit o tom, jak hobiti nepotřebovali pomoc žádného státu, doporučuji prostudovat odbornou literaturu na toto téma – zejména pak předmluvu k Pánu prstenů. Nemělo by vám dát moc práce zjistit, že i hobiti nějaký stát ke klidnému životu potřebovali, i když ho třeba v pozdějších letech už nebrali moc na vědomí a zas jim tak moc nevadilo, že už zanikl – dokud do jejich Kraje nedorazil jakýsi Saruman a nepřesvědčil je, že se stát a organizace se tu a tam může i hodit. :-)
velka skoda ze z romantizovaneho filmu byla vypustena prave ta cast se Sarumanem a co udelal s Krajem…
To bylo až v Pánovi prstenů. Vlastně bude.
No právě – ten závěr z filmového pána prstenů byl „happyend“….“venku“ se vybojovala vojna a hrdinové se vrací domů – do domova nedotčeného vojnou. Jenže takhle to Tolkien nenapsal, on chtěl ukázat, že ani domov není ušetřen vojny.
Kdykoli zfilmují výborné literární dílo, uškodí mu. Lidé kouknou na film a vědí vše :-(
Pro doplnění, z úřadů měli jen poštu a policii, jinak fungovali převážně (jsou výjimky) na systému klanových komun (vypadá to i na dělbu práce apod. i když to se dá usuzovat z přirozených vlastností takovéhoto systému), které vedla nějaká nejstarší/nejúctyhodnější osoba a které spravovaly vždy nějaké území. Zároveň to vypadá na volnou i když ne příliš obvyklou možnost přesunu lidí mezi komunami.
Tak společnost středozemě je především idealizovaná společnost středověká. Hodně idealizovaná, ale to jsou vlastně všechny pohádky.
Ono je zajímavé, že jak Tolkien tvrdil, že nemá rád analogie, tak zrovna u jeho děl se velmi často spekuluje právě o tom, čeho je co obrazem. I u uspořádání společnosti. Hobity si za vzor brali občas jako komunizující hipíci tak anarchokapouni. A každý pro to své našel odůvodnění.
Tak nevím, jestli jde z vaší strany spíš o neschopnost myšlenku uchopit, nebo neschopnost myšlenku opustit? Kdyby ty vaše litanie na špatném hrobě měly alespoň hlavu a patu… Bilbo žádný stát nepotřeboval z jednoho prostého důvodu: hobiti nežili v třídní společnosti (když tak nad tím přemýšlím, tak oni vlastně žili v komunismus jako ti Šmoulové).
Tak to jsem asi špatně pochopil Tolkiena. I když vaše fikce o třídním boji jsou úsměvnější než fakt, že v zásadě feudální vztahy (vládcové s dědičnými právy u Trpaslíků, Elfů a dalších národů) máte za rovnostářskou společnost, kde každému se dostává podle jeho potřeb a jeho práce je úměrná jeho schopnostem. Nevím, jak by do tohoto třídního pojetí zapadali kouzelníci a Mordor s jeho vládcem, patrně by to měl být někdo jako „generální tajemník KS“. I když třeba Elfové a jejich královna Galadriel by spíše odpovídala Alzbětě II. než Anně Proletářce, Marušce Kudeříkové či Jožce Jabůrkové.
Jinak že vám vaše ideologické zaujetí dává potřebu vytvářet fantaskní konstrukce i u fantasy literatury lze diagnostikovat jako určitou obsesi, kterou se vám v tom dnešním, navýsost reálném světě, nedaří potlačit, protože ten dnešní svět je v logice jeho bazálních vztahů a ontologických determinantů natolik exaktní, že fantasie si v něm moc neužijete. I když třídní podstata je vždy všudypřítomná už od Platónových dialogů. Aspoň nějakou jistotu máte.
Zřejmě jste špatně pochopil i Tribuna, který nezávidí Trpaslíkům ani Elfům nýbrž Hobitům :-)
Zvyk je druha prirozenost, Tribune. Vetsina lidi je uz natolik zvykla, ze vam asi nikdo nebude rozumet, o cem tu vubec blabolite :o)
To máte tak: Tribune, napiš si co chceš, já na co chci odpovím.
Většina tolkienologů tvrdí, že předobrazem Kraje a Hobitína byl anglický venkov a že do života hobitů i jejich útulných příbytků autor promítl svou nostalgii po předindustriální éře.
Nemám nic proti Tribunově touze po svobodné potulce po světě bez úřadů a jiných zhovadilostí, ale kdybych hledala mustr, napadl by mě spíš Eskymo Welzl než Bilbo Pytlík. Pokud se pamatuju, v Bilbově /a později i ve Frodově/ případě šlo především o poslání, které bylo třeba splnit. Že v sobě někteří hobiti posléze objevili dobrodružného ducha a velkou porci heroismu, bylo spíš výjimkou, potvrzující pravidlo.
Žjova, Tolkien vs. socík. :-)
Se svým průmyslovým Mordorem plým bezejmenných skřetů žijících v rovné chudobě alias říší zla na explictně zmiňovaném východě :-), hobbity, kteří byli asi tak nejblíže ranému kapitalismu, lidmi rozdělenými do feudálních knížectví (Gondor, Rohan), vyšší šlechtou v podobě elfů (s vlastním pokročilým zdravotnictvím o nějž se nepo a nepodělí :))) a konečně nejvyšší šlechtou v podobě kouzelníků…
Nu, každý si najde to svoje, že…
Asi vám trochu pobořím vaše konstrukce, ale Tolkien žil v Anglii. Zběžným pohledem na mapu lze zjistit, že z Britských ostrovů lze za zlo na východě považovat téměř celou Evropu, snad s vyjímkou Francie a Pyrenejského poloostrova. Včetně Německa, které zrovna v době, kdy Tolkien Pána prstenů psal, intenzivně otravovalo život všem kolem. Samotný Tolkien ovšem veškeré analogie se soudobým světovým vývojem dosti zatvrzele odmítal
Vaše představa elfů jako vyšší šlechty a kouzelníků jako předurčených vládců pochází zřejmě z filmu – u Tolkiena, až na vyjímky, představované rodem králů z Gondoru a Arnoru, společnosti lidí, trpaslíků a elfů, hobitů a entů existovaly spíše paralelně vedle sebe, než v nějaké vzájemné podřízenosti – asi jako Inkové a Španělé před rokem 1492.
Kouzelníci (vyslanci Valar) měli pomáhat svobodným národům Středozemě radou a vlastní mocí v boji proti Morgothovi (původnímu Temnému pánu) a zkoušet přímo vládnout měli zakázáno. Ti z nich, co zákaz porušili, pak skončili buď jako nový Temný pán, nebo jako neúspěšný kandidát na toto postavení. Saruman ani sám Sauron nebyli od počátku čisté zlo, to z nich udělala až snaha po moci a ovládání všech a všeho…
Je zajímavé, jak jste si i vy v tom snadno našel právě to svoje… :-))
Já si nemyslím, že hledal to svoje. Spíš tam to chce vidět.
Jak už jsem napsal dříve, Tolkien od začátku odmítal analogie. My sami se můžeme snažit něco dohledat. Hobiti najdou své zastánce u obou protipólů i levicového i pravicového. Elfové jsou už od Silmarilionu zvláštní komunitou společnosti rovných, která si jen vybírá své vůdce a nebo se v ní podle potřeb sama tvoří. Trpaslíci jsou čistě klanovým systémem opřeném na rodu. Gondor na první pohled vypadá nejpodobněji středověkým státům, díky knížatům z Dol Amrothu, ale souběžně je tam zmatek s koncepcí správcovství a tím, že kdo není přímo vládcem, tak vypadá jako rovný všem. Rohan je zase další záležitost, která nevypadá rozhodně jako feudální stát, ale spíše jako kmenová společenství (germánská ale klidně i slovanská a možná i keltská) před rokem tisíc. Pak je zde městský státeček pod horou a naprosto neidentifikovatelný zbytek.Nesmysl o vysoké šlechtě čarodějích, kteří jsou ve skutečnosti formou „deus ex machina“ neboli polobohové v lidské podobě, kteří někdy chtějí uchopit moc, jindy chtějí chodit a pobízet jako ctění mudrci bez moci a jindy chtějí mít veverku na krku (o těch co zmizeli na východě nemluvě), naznačuje neznalost díla či nějaký pokřivený náhled ze zmateného nakouknutí jedenkrát na filmovou trilogii (ale ani tam to není).
Smekám před vaší informovaností o té fantasy, ale mít moc nad lidmi, být v pozici poloboha a cítit právo ovlivňovat dění prostých je minimálně touha, ne-li představa zastávaná vyšší šlechtou o sobě samotné.
Tak pomaleji. A co ten co chce chodit jen z veverkou a spát pod dubem. Je to taky touha nebo představa zastávaná vyšší šlechtou? A co poustevničení a vydávání hraběcích rad? Taky? Ono totiž co polobůh to unikát nikoliv nějaká šlechta.
Jinak souhlas, taky se mi stýská po době Vasca da Gamy a Magellana, abych zmínil reálné cestovatele a hazardéry. Za odchod jejich časů ale nemůže kapitalismus… I když, ta jeho sociální a normotvorná část, možná. :-)
Vždycky mne zajímalo kam na těchto dřevěných lodích chodili na záchod – i s ženskou posádkou (jak to fungovalo na hradech už vím)…..kdepak tohle je část moderní vymoženosti, kterou bych neopustil ani zanic….
kolik spočítáte filmů kde si hrdinové musí „odskočit“ ?
Močit se chodilo na závětrnou stranu paluby, na velkou do k tomu určeného vědra visícího ven z lodi přes bort (okraj paluby), které se po použití vymylo mořskou vodou. Ženská posádka neexistovala a i ženské cestující brali kapitáni krajně neradi, sexuálně neuspokojené mužstvo se dalo obtížně udržet na uzdě.
Pravda, ve filmu jsem to neviděl.
Modernější a velké lodě měly analogii středověkého vysunutého záchodu (prévétu) na zadní straně lodi.